Ruské tanky míří na Západ, ale Evropa se dál utápí v „zeleném“ šílenství

„Většina surovin potřebných pro výrobu vojenského materiálu se dnes v zemích EU netěží nebo se těží minimálně,“ připomíná Jiří Hynek, šéf české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Klíčové suroviny Evropa dováží z Afriky a z Asie. „Řada chemikálií, ale i celulóza potřebná pro výrobu střelného prachu, se dováží z Číny. Je nedostatek syntetického kaučuku a jeho ceny jsou astronomické. Titan se dovážel z Ruska, stejně tak chrom a nikl.“

Pod velký tlak se navíc dostává výroba mědi, oceli, zinku a navíc energeticky velmi náročného hliníku. Poptávka po hliníku se v souvislosti s energetickou transformací ve světě přitom do roku 2050 zdvojnásobí. Jeho složitý výrobní postup ale zatěžují environmentálními problémy. Podle Mezinárodní energetické agentury byla jeho výroba v roce 2021 zodpovědná za přibližně tři procenta přímých průmyslových emisí na světě.

Celosvětová spotřeba hliníkových polotovarů podle internetových stránek Investment Monitor v následujícím desetiletí vzroste o 33 milionů tun na 120 milionů tun v roce 2030. Očekává se, že do roku 2050 se celosvětová poptávka zvýší na 179 milionů tun ročně. Nejvyšší růst poptávky patrně zaznamená odvětví dopravy, a to z důvodu dekarbonizačních regulací a přechodu od vozidel poháněných spalovacími motory k elektromobilům. Spotřeba hliníku v tomto průmyslovém sektoru se zvýší z 20 milionů tun v roce 2020 na 32 milionů tun v roce 2030. Většina tohoto růstu bude pocházet z Číny (33 %), Severní Ameriky (22 %) a Evropy (19 %).