Ruské tanky míří na Západ, ale Evropa se dál utápí v „zeleném“ šílenství

„Většina surovin potřebných pro výrobu vojenského materiálu se dnes v zemích EU netěží nebo se těží minimálně,“ připomíná Jiří Hynek, šéf české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Klíčové suroviny Evropa dováží z Afriky a z Asie. „Řada chemikálií, ale i celulóza potřebná pro výrobu střelného prachu, se dováží z Číny. Je nedostatek syntetického kaučuku a jeho ceny jsou astronomické. Titan se dovážel z Ruska, stejně tak chrom a nikl.“

Pod velký tlak se navíc dostává výroba mědi, oceli, zinku a navíc energeticky velmi náročného hliníku. Poptávka po hliníku se v souvislosti s energetickou transformací ve světě přitom do roku 2050 zdvojnásobí. Jeho složitý výrobní postup ale zatěžují environmentálními problémy. Podle Mezinárodní energetické agentury byla jeho výroba v roce 2021 zodpovědná za přibližně tři procenta přímých průmyslových emisí na světě.

Celosvětová spotřeba hliníkových polotovarů podle internetových stránek Investment Monitor v následujícím desetiletí vzroste o 33 milionů tun na 120 milionů tun v roce 2030. Očekává se, že do roku 2050 se celosvětová poptávka zvýší na 179 milionů tun ročně. Nejvyšší růst poptávky patrně zaznamená odvětví dopravy, a to z důvodu dekarbonizačních regulací a přechodu od vozidel poháněných spalovacími motory k elektromobilům. Spotřeba hliníku v tomto průmyslovém sektoru se zvýší z 20 milionů tun v roce 2020 na 32 milionů tun v roce 2030. Většina tohoto růstu bude pocházet z Číny (33 %), Severní Ameriky (22 %) a Evropy (19 %).

Jak uvedl Investment Monitor, do roku 2026 se obsah hliníku v jednom vozidle průměrně zvýší o 12 %, aby byly uspokojeny potřeby budoucích hybridních vozidel a elektromobilů. Očekává se, že lehká nákladní vozidla (např. Ford F-150 Lightning) budou mít průměrný obsah hliníku téměř 225 kg. Luxusní sedany jako Tesla Model S a sportovní vozy jako Honda NSX budou obsahovat více než 360 kg hliníku. Ve vozech koncernu Volkswagen hliník tvoří 126 kg typické 400kg baterie elektromobilu, což je mnohem více než jakýkoli jiný kov.

Další příležitost pro hliníkárny bude v následujících letech představovat odvětví elektrotechniky, protože řada zemí a hospodářských bloků přechází na obnovitelné zdroje energie. Ty využívají hliník intenzivněji než tradiční zdroje energie. Na jeden instalovaný megawatt výkonu solární panely vyžadují více než čtyřikrát více hliníku než větrné elektrárny a přibližně 25krát více než uhelné.