Nová ruská výsadková obojživelná vozidla BMMP

Návrh nového obojživelného vozidla BMMP. / UVZ

Přední ruský výrobce obrněné techniky UralVagonZavod (UVZ) pracuje na konceptu nového bojového vozidla námořní pěchoty BMMP (Bojevoj Mašiny Morskoj Pechoty). Jde o snahu poskytnout ruské námořní pěchotě výkonné výsadkové vozidlo, které nahradí současné stroje rodiny BTR, BMP a již vyřazené lehké obojživelné tanky PT-76.

S vývojem BMMP počítá ruský Státní program pro vyzbrojováni na roky 2018 až 2027. První zmínky o novém obojživelném vozidle se objevily v roce 2013 a před několika dny ruská média zveřejnila detailní výňatky z prezentace BMMP. Podle ruských médií se projekt nějakou dobu necházel mimo zájem Kremlu, ale UVZ , resp. dceřiná firma Omská transportní strojírna (Omsktransmaš), ve vývoji pokračovala na vlastní pěst.

 

 

Podle ruského blogu BMPD ruský průmysl nabízí obojživelná bojová vozidla, jako je BMP-3 nebo výsadková BMD-4M. Ruští mariňáci ale potřebují vozidlo s mnohem lepšími nautickými vlastnostmi (rychlost plavby, stabilita ve velkých vlnách a větru, atd.) a s vlastnostmi klasického bojového vozidla pěchoty.
 

Existuje také verze BMP-3F s vylepšenými nautickými vlastnostmi, kterou má ve výzbroji indonéská námořní pěchota. Rusko však BMP-3F nezavedlo do výzbroje a nemá ho v plánu kupovat.
 

Problém současných vozidel ruské námořní pěchoty, především kolových BTR-80 a BTR-82M, je nízká rychlost plavby, malá stabilita na otevřeném moři a také špatné jízdní vlasnosti na měkkém povrchu (písek). Ruská námořní pěchota má ve výzbroji také samohybné dělostřelectvo (2S31 Vena) nebo modernizované tanky T-80, ty ale vyžadují použití vyloďovacích plavidel.

 

BMMP má klasický tvar s pěti pojezdovými koly, s jedním pracovním prostorem posádky a výsadkovým prostorem pro deset mariňáků. Na některých obrázcích je BMMP zobrazeno se šesti pojezdovými koly a podle informací z webu RussiaDefence.com to naznačuje, že BMMP využije některé konstrukční prvky z BMP-3F nebo Kurganěc-25 (také obojživelný).

 

Svou konstrukcí se BMMP podobá americkému AAV7 a především čínskému ZBD-05 (ZBD 2000), které je v současné době nejvýkonnější vozidlo své kategorie na světě.
 

Korba BMMP je svařená z hliníku a opatřena povlakem s nerezové ocele. Hmotnost vozidla je podle přiložených prospektů 35 tun. Čelo korby BMMP odolá munici ráže 30 mm ze vzdálenosti 300 m a boky munici ráže 12,7 mm ze 100 m. Dno korby je projektováno na odolnost proti výbuchu až 6 kg TNT. Na vozidlo lze také instalovat aktivní systém ochrany Arena-M chránící přední polosféru.

 

BMMP uveze deset členů výsadku a posádka sedí po vzoru tanku T-14 Armata vedle sebe. / UVZ

 

BMMP obdrží upravenou plynovou turbínu o výkonu 1103 až 1838 kW převzatou z tanku T-80. Turbína je umístěna ve středu vozidla a přes samostatné hřídele pohání kola přední nápravy a dvě zadní vodní trysky.

 

Při plavbě na moři o vlnách o výšce 0,75 m může BMMP plout rychlostí až 37 km/h. Na souši dosáhne rychlosti až 75 km/h. BMMP bude schopen opustit výsadkové plavidlo ve vzdálenosti 100 km od pobřeží a poté maximální rychlostí zamířit k místu výsadku. Vysoká rychlost plavby a velká vzdálenost výsadku od pobřeží jsou klíčové parametry této kategorie vozidel. Dojezd na souši je 300 km.

 

V budoucnu je nutné provádět obojživelné operace, kvůli prudkému rozvoji přesných raketových zbraní, v co největší vzdálenosti od pobřeží, minimálně za horizontem.

 

Příprava BMMP na plavbu trvá 40 sekund – v přední části je nutno vztyčit vlnolam a spodní štít zakrývající přední spodní část trupu a oba pásy. Po sklopení spodního předního štítu BMMP funguje jako „loď“ s plochým dnem. Další výklopný štít pro zlepšení nautických vlastností je vyklopen na zádi.

 

Toto řešení (zvané „hydroplaning“) znamená značný pokles odporu vody a tedy nárůst rychlosti plavby. Je však komplikované a nákladné a bylo jednou z příčin konce ambiciózního amerického projektu EFV (Expeditionary Fighting Vehicle) v roce 2011. Stejnou technologii však používá čínské ZBD-05.

 

Spojené státy místo vývoje EFV se nyní soustředí na modernizaci AAV a také na nákup nových kolových obojživelných vozidel ACV (Amphibious Combat Vehicles). Avšak zatímco již fungující ZBD-05 má rychlost plavby až 45 km/h a dokáže provádět výsadky za horizontem (přesná vzdálenost není známa), AAV má rychlost plavby ve vodě pouze 13 km/h a schopnost výsadku ze vzdálenosti maximálně 37 km od pobřeží.

 

Na platformu BMMP lze umístit nejrůznější bojové moduly. / UVZ

 

BMMP však má být především až čtyřikrát rychlejší ve vodě než současná ruská obojživelná vozidla BTR-80/82 a BMP-3F.

 

Hlavní výzbroj BMMP má tvořit dálkově ovládaný bojový modul Kinžal s 57mm automatickým kanónem (rychlost palby 80 ran za minutu) a spřaženým kulometem ráže 7,62 mm. Kinžál se nápadně podobá dálkově ovládané věži AU-220M Bajkal. Podle přiložených prezentací půjde na základní platformu BMMP umístit celou plejádu zbraní pro vedení přímé i nepřímé palby. Pomocí ve vzduchu explodující munice 57mm kanón dokáže údajně ničit i nejrůznější leteckou techniku, především vrtulníky.

 

Mezi další zvažovanou výzbroj patří klasická věžička z BMP-3, kde hlavní výzbroj tvoří 100mm kanon 2A70, spřažený automatický 30mm kanón 2A72 a kulomet ráže 7,62 mm. Další nabízenou věží je například Impuls-2 s 30mm kanónem a šesticí protitankových řízených střel.

  

BMMP s 57mm kanónem může se specializovanou municí ničit povrchové, hladinové i vzdušné cíle. / UVZ

 

Omsktransmaš počítá s dokončením vývoje BMMP v roce 2019 a s dokončením prototypů, včetně dokončení firemních zkoušek, do roku 2022. Sériová výroba je naplánována na rok 2023, nicméně jak to u podobných projektů se železnou pravděpodobností bývá, víc než pravděpodobné je několikaleté zpoždění programu.

 

Ostatně Kreml počítal s výrobou 2300 tanků T-14 do roku 2020, ale reálně sériová výroba nezačne do roku 2020.

K obojživelnému výsadkovému vozidlu však potřebujete také velkou výsadkovou loď, kterou Rusko nemá. Ruské námořnictvo ale chce před rokem 2025 do výzbroje zavést první velkou výsadkovou loď nové třídy Lavina s výtlakem 24 000 tun. Nové ruské výsadkové lodě přepraví až 50 tanků a 500 mariňáků.

 

Nicméně současná ruská výsadková a vyloďovací plavidla mohou bez problémů operovat s BMMP v Baltském nebo Černém moři, případně kolem ruského severního pobřeží.  

 

V každém případě lodě Lavina a vozidla BMMP budou muset soupeřit o zdroje s dalšími velkými ruskými zbrojními projekty, se zmíněnými programy nových tanků T-14 a bojových vozidel Kurganěc-25, ale i kolovým Bumerang, programem stíhačky páté generace Su-57, obnovou výroby bombardérů Tu-160M2, letounem včasné výstrahy A-100 nebo s některým z programů strategických jaderných zbraní, které mají v době špatné finanční situace vždy přednost před ostatními zbrojními programy.

Zdroj: The Drive, BMPD

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý ...

Návrat ruského vlivu do Latinské Ameriky?

Jižní Amerika je tradičně plně pod politickým a ekonomickým vlivem Spojených států. Avšak během ...

Ruský raketový člun Šuja otestuje Pancir-M

Testovací fáze nového ruského námořního sytému protivzdušné obrany (PVO) Pancir-M proběhne na ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Jara
    14:21 16.05.2018

    Logiku Nevkládejte mi do úst co jsem neřekl netvrdím že zvyšování výkonu není možné .... řekl jsem jestli je motor Armaty plné elektrifikován a je schopny měnit motorové mapy což ...Zobrazit celý příspěvek

    Logiku
    Nevkládejte mi do úst co jsem neřekl netvrdím že zvyšování výkonu není možné .... řekl jsem jestli je motor Armaty plné elektrifikován a je schopny měnit motorové mapy což si tady ty napsal jako ze to je něco “trivialniho” tak asi moc zaostalý nebudou....

    Vůbec ale vůbec nevíš o čem tady já píšu triviální ciptuning ? Víš vůbec co to obnáší ? Víš třeba jak se zvednou otáčky turba aby jsi zmenšil turbodíru?? Asi ne co ?třeba tím ze spozdiš čas vstriku paliva, zase si tím ale snížiš výkony a takhle pořad dokola než najdeš to co potřebuješ je to několik desítek hodin jen pro tvou představu.
    A už vůbec nemáš představu co obnáší zvýšení výkonu ....
    ......
    celé to začlo tím že nikdo napsal ..Rusové jsou 30 let pozadu ve vyvoji tankových motorů....a já se ptám proč si to nikdo mysli ?? Oni se tím zabývají hodně dlouho a taky do toho sypají dost peněz má tady teda nikdo nějaké technické informace o ruských motorech třeba systém vstřikování paliva atd.?? Které nám to objasní?
    A ty přepočty výkonu na kilo už jsem ti tady logiku vysvětloval
    A zkusím to na jednoduchém příkladu ještě jednou: není problém dostat například atmosférický motor s karburátorem na litrový výkon přes sto koni..... naproti tomu nedávno se dával do Octavií RS 2.0TFSI s litrový výkonem 100 koni podle toho čím se tady ohaníš ty by se nechalo tedy říci ze jsou technologicky na stejné úrovni ..... to asi ne viďSkrýt celý příspěvek

  • danny
    14:02 16.05.2018

    Chlapi sorry, ale to je zase debata na úrovni, jako že jediný, kdo umí vyrobit pořádný auto, tak jsou Němci, všechno italský rezaví a když je to žabožrout, tak se kazí elektronika. ...Zobrazit celý příspěvek

    Chlapi sorry, ale to je zase debata na úrovni, jako že jediný, kdo umí vyrobit pořádný auto, tak jsou Němci, všechno italský rezaví a když je to žabožrout, tak se kazí elektronika. Když se tady dočtu takové objevy, jako že rusáci jsou zaostalí, protože do svých automobilových motorů kupují vstřikovače od Bosche, Delphi, Continentalu nebo Denza, tak je to objevné do chvíle, než zjistím, že tihle čtyři výrobci zásobují všechny automobilky na světě.
    Usuzovat z toho, že když jeden výrobce umí udělat vysokotlaký oturbený motor do dodávky pro rozvoz zeleniny po městě, tak to zaručeně znamená, že má taky technologicky nejpokročilejší kamionový motor pro dálkovou dopravu, nejvýkonnější a elektronikou prošpikovaný motor do buldozeru a vedle toho v šuplíku čtyři vývojové varianty tankového motoru budoucnosti, spolu s pár technologickými klenoty pro lodní dopravu na spalování mazutu, je úvaha na úrovni základní školy.
    Každý motor je vyvíjen a optimalizován pro konkrétní použití a cenu - akviziční + provozní a servisní náklady. Řešit u tankového motoru jen měrný výkon a spotřebu + použití pokročilých technologií, když neznám detaily jako nároky na kvalitu paliva, schopnost vypořádat se s extrémními klimatickými podmínkami, dojezd po ztrátě chladicí kapaliny a maziva, možnost provádění oprav v polních podmínkách bez specializovaného vybavení a diagnostiky... to je stejný, jako tvrdit, že motor z bagru je mnohem dokonalejší, protože vydrží tisíce motohodin, zatím co motor v F1 má vydržet akorát jeden víkend.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    13:50 16.05.2018

    není to samé. Common rail je jedna z konkrétních realizací přímého vstřiku. A? Máš pravdu, že existují i přímovstřikové motory bez elektronického řízení, kde se nebude dělat ...Zobrazit celý příspěvek

    není to samé. Common rail je jedna z konkrétních realizací přímého vstřiku. A?
    Máš pravdu, že existují i přímovstřikové motory bez elektronického řízení, kde se nebude dělat zvyšování výkonu nahráním elektronických map, ale i v nich prostě principinálně není takový problém řídit množství vstřikovaného benzínu/nafty či/a tlak vstřikovačů a tak si hrát s výkonem motoru.

    Takže ano, elektronické řízení a tedy triviální čiptuning přišly AŽ na začátku 90tých, nicméně technologie k navyšování výkonu motoru "na požádání" (výměnou za nižší výdrž motoru) tady prostě jsou už mnoho desítek let a rozhodně to není jaks tvrdil "vrchol techniky".Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    12:44 16.05.2018

    Logik
    Je mi jasné že vůbec nevíš o čem píšeš....common rail není to samé jako přímí vstrik ten má i Praga V3S a tu by jsi asi nenamapoval:)) nic ve zlém

    Logik
    Je mi jasné že vůbec nevíš o čem píšeš....common rail není to samé jako přímí vstrik ten má i Praga V3S a tu by jsi asi nenamapoval:)) nic ve zlém

  • logik
    12:08 16.05.2018

    jara: To se pleteš. 883 od MTU už má common rail a to je návrhově motor ze sedmdesátých let a prokazatelně byl použit na začátku let devadesátých. A existují i starší ...Zobrazit celý příspěvek

    jara:
    To se pleteš. 883 od MTU už má common rail a to je návrhově motor ze sedmdesátých let a prokazatelně byl použit na začátku let devadesátých. A existují i starší přímovstřikové motory, např. 8VS-A2T2, který vznikl okopčením motoru z Leopardu 1 (ten co vím DI ještě ale neměl).
    Prostě DI je novinka maximálně v Rusku, i v zaostalém Rumunsku to uměli už na konci sedmdesátých let...

    Armata pak má přímé vstřikování a každý motor s přímým vstřikováním lze čipovat snadno, pokud není jeho návrh totálně zkriplený.

    ===

    Co se týče "rusové pozadu", tak opakuju: z čísel, které se dají porovnávat Rusové pozadu jsou. Nicméně ta čísla nejsou hlavními indikátory kvality motorů, takže samozřejmě pokud máte ruskou techniku, tak můžeš doufat, že v jiných důležitých a přitom neporovnatelných parametrech jsou Rusové lepší a tak manko v číselně porovnatelných vlastnostech vyrovnávají.

    Jen jaksi schází důvod pro tuto domněnku, neboť jak např. zkušenosti s přímým vstřikem, tak zkušenosti s automatickými převodovkami jsou v Rusku podstatně menší než na západě (např. do osobních aut furt kupují západní vstřikovače, svoje nemají), tak příliš nevidím důvod,
    proč by to měly být schopni z fleku vyrábět lépe, než na západě. Obzvláště, když jde o komponenty, u kterých byly první generace zpravidla problémové (automatické převodovky se ladí doteď, vstřikovače jsou pro dost ojetin černou můrou.....).Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    12:05 16.05.2018

    Jara: "Já jen nevím kde tady berete jistotu že jsou Rusové pozadu mě se nikde nic detailnějšího dohledat nepovedlo abych mohl vyvodit nějaký závěr" Je zajímavé, že skoro všude ...Zobrazit celý příspěvek

    Jara: "Já jen nevím kde tady berete jistotu že jsou Rusové pozadu mě se nikde nic detailnějšího dohledat nepovedlo abych mohl vyvodit nějaký závěr"

    Je zajímavé, že skoro všude vymýšlejí i neexistující technologie jen, aby dokázali že jsou na před. Ale tady budeme věřit, že drží krok protože nelze nic dohledat?Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    10:21 16.05.2018

    Logik Tak před patnácti lety..... Hmm oni velkoobjemové diesely jsou trochu jiná kategorie tam ta plná elektronifikace není zas úplně standard ano například MTU to umí první ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik
    Tak před patnácti lety..... Hmm oni velkoobjemové diesely jsou trochu jiná kategorie tam ta plná elektronifikace není zas úplně standard ano například MTU to umí první jejich diesel se vstrikovací soustavou common rail byla série 4000 na konci 90 tých myslým .... na tom nezáleží, jde o to že to není standard a motor v leo 2 určitě common rail nemá například. Já jen nevím kde tady berete jistotu že jsou Rusové pozadu mě se nikde nic detailnějšího dohledat nepovedlo abych mohl vyvodit nějaký závěr a ty vaše hodnoty co tu píšete už třikrát Fenrimu nic neznamenají a o technologické vyspělosti pohoné jednotky vám jen zhruba napoví ono jde o to že třeba motor pumy je kompaktní diky tomu že ho ženou do otáček kdežto u motoru armaty šli kvůli kompaktnosti do X uspořádání při zachování objemu.....
    A to vaše čipování taky není tak jednoduché dost vás limitujícím vstrikovaci soustava například u prvních oktávek kdy šlo o klasické rad čerpadlo a elektronifikace spočívala v servis co řídilo dávku pomoci tvarové váčky , moc věci nastavit nešlo...... lepší byly vstrikovace PD ale tam jste také limitován váčku při Trimování motoru a ano největší volnost mate u common rail ale kde berete jistotu o tak snadnému cipovani Armaty nechápuSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    06:47 16.05.2018

    KOLT Viem čo chceš povedať, ale nemáš pravdu. Za prvé dávať ako príklad konkrétny motor je chyba. Každá doba má lepšie a horšie motory. Pred pár rokmi by si kúpil nové TSI od VW ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    Viem čo chceš povedať, ale nemáš pravdu. Za prvé dávať ako príklad konkrétny motor je chyba. Každá doba má lepšie a horšie motory. Pred pár rokmi by si kúpil nové TSI od VW a mohlo ti odísť po pár t km. Lenže nebol to etalón dnešných motorov. A to isté by si našiel v minulosti napr 2,5 TD z Jeepov v rokoch 90 tych.

    Nájazd 200 - 300 t km som dal ako niečo čo sa dnes bežne dosahuje bez zásahu do motora. Nájazd 500t a viac zas až tak bežná vec nie je a ani v minulosti nebol. I keď firemné autá to bežné dajú. Aj tie súkromné najazdia oveľa viac ako v minulosti.

    A kým v minulosti ľudia bežne riešili výbrus, menili tesniace krúžky atď. dnes prakticky do tých motorov nesiahnu počas celej životnosti auta. I keď áno. K "spotebáku" pribudli malé turbá ktoré raz za tých 200t km niekto vymení.

    Inak k životnosti motorov pre špeciál. Práve tie majú často nižšiu životnosť. Sú často odľachčované a vyhnané na výkon. Ostatne to ani nevadí keďže s tým nik nebude jazdiť tisíce hodín. Ako príklad nám na škole dávali motor pre BVP ktorý sám o sebe vydržal veľa a jeho civilná verzia s liatinovým blokom bola prakticky nesmrteľná.

    Koniec OT z mojej strany.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    00:00 16.05.2018

    Slavoslav, 200-300 kkm je něco, u čeho starší motory vůbec neřešili, jestli mají být opotřebované. Volvo-fans považují za motor v záběhu všechno do 1/4 milionu ;-) Nejde o to, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav, 200-300 kkm je něco, u čeho starší motory vůbec neřešili, jestli mají být opotřebované. Volvo-fans považují za motor v záběhu všechno do 1/4 milionu ;-) Nejde o to, že by dnešní motory byly horší, to fakt nejsou, naopak (s tím detailem složitosti, jak píše logik, ale tak je to se vším). Jenže se do aut dávají motory, které jsou mnohem blíž svým limitům. Nevím, jak to přesně říct, ale dřív se používal vyšší "bezpečnostní koeficient", dneska se jde "na krev". Ale tohle je totálně OT.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:19 15.05.2018

    jara: "Jestli tohle umí jednotka Armaty tak si troufne říci technologicky s motorem pumy v ničem nazadá...." Nahrát jinou mapu do motoru jde i u patnáct let staré fabie a i do ...Zobrazit celý příspěvek

    jara:
    "Jestli tohle umí jednotka Armaty tak si troufne říci technologicky s motorem pumy v ničem nazadá...."
    Nahrát jinou mapu do motoru jde i u patnáct let staré fabie a i do daleko starších aut. Jestli je todle podle Tebe vrchol Ruské motorové konstrukční školy, tak máš o ruských motorech hodně nízké mínění...
    Čiptuning fakt žádnej vrchol techniky není ani náhodou, je to "technologie" stará třicet a více let. Pro Rusko by byla ostuda, kdyby todle neuměly.

    fenri:
    Píšu to už asi potřetí a nejen já. V poměru váha výkon má nejlepší ruský motor pro těžkou techniku na kilo jednoho koně. Nejnovější motory od MTU mají na jedno kilo kilowat.

    Slavoslav:
    Zas tak happy to není. Jednak se používají dražší komponenty (např. dvouhmota), jednak jsou motory o dost složitější a tedy je větší šance, že se něco konstrukčně nepovede. Sice se to v poslední době lepší, ale průšvihů typu odcházející vstřiky, přeskakující rozvody, odcházející DPF a podobně furt nejsou rarita.
    Jasně, člověk si z minula pamatuje jen ty dobrý věci a na průšvihy zapomíná, není to černobílý, ale není to ani bílý....Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    21:46 15.05.2018

    KOLT tie motory to vydrzia v pohode aj dnes a bezne to jazdia ako taxiky v Nemecku a spol. S tym, ze vymena oleja nieje ako pred 30 timi rokmi kazdych 5000 km, ale kazdych 20-30 ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT

    tie motory to vydrzia v pohode aj dnes a bezne to jazdia ako taxiky v Nemecku a spol. S tym, ze vymena oleja nieje ako pred 30 timi rokmi kazdych 5000 km, ale kazdych 20-30 tis a nemusis sa trapit zabehom a podobne. Materialy a vyrobne technologie pokrocili vyrazne dopredu a v podstate by si tazko hladal seriovy motor co ti nevydrzi pri slusnom zaobchadzani aspon 200-300 t km.

    Ak aj teraz nejaky motor odide tak len preto, ze majitel uz nechcel investovat do vymeny rozvodov a pod. kedze mal nabehane 200 t a podobne.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    21:38 15.05.2018

    Dušan, napal jste: "Zrovna Rusko neoplývá prvotřídními technologickými dovednostmi ve vývoji a výrobě výkonných motorů, a to nejen v pozemní obrněné technice. " Takže se po X té ...Zobrazit celý příspěvek

    Dušan, napal jste:
    "Zrovna Rusko neoplývá prvotřídními technologickými dovednostmi ve vývoji a výrobě výkonných motorů, a to nejen v pozemní obrněné technice. "
    Takže se po X té ptám, v jakých konkrétních parametrech zaostávají současné ruské tankové motory za současnými západními motory. Napsal jste spoustu slov o něčem jiném, bavíte se o situaci před 4é lety apod. Ale nějak z vás nemohu dostat v čem jsou současné ruské motory méněcenné.
    A máte nějaké relevantní údaje o tom, jak by si vedly západní tankové motory po ročním nasazení někde (třeba) v Mansijsku, s díky partyzánům a vzdálenostem , kolabujícím zásobováním díly, přípravky a experty... atd? protože to vše patří do proghlášení o tom, že Rusko neoplývá dovednostmi ve vývoji a výrobě motorů.

    Můj názor je ten, že ani u Západu ani Východu netušíme, jaké parametry, podstatné pro vedení tankového boje v reálné válce ty motory mají. Jak moc jste si jistý, že MTU krměný směsí petroleje, nafty, kerosinu a samohonky bude po půl roce v mrazech v kondici?
    Sám v posledním postu uznáváte, že víme v podstatě prd, ale zároveň jste schopen trvat na kategorickém prohlášení, že to Rusové neumí. Není to trochu schíza? Nic nevím, ale vlastně vím...
    Nepletete si "vědět" a "věřit"?Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    20:27 15.05.2018

    To Fenri: Vy stále nechápete na co já narážím, já tvrdím, že německý motor z poloviny 70. let pro Leo-2 nemůžete srovnávat se současnými ruskými motory V92S2F, V-93 nebo 12N360 ...Zobrazit celý příspěvek

    To Fenri: Vy stále nechápete na co já narážím, já tvrdím, že německý motor z poloviny 70. let pro Leo-2 nemůžete srovnávat se současnými ruskými motory V92S2F, V-93 nebo 12N360 kterí byly uvedeny do provozu hodně po roku 2010. Ano došlo k dílčím vylepšením německého motoru, ale ne kvůli tomu, že by se Němci honili za výkonem, spotřebou apod, ale kvůli tomu, že se spousta komponentů během těch 40+ let prostě přestala vyrábět nebo se vyrábí s jinou technologií.
    Zkuste srovnat nynější ruské motory se současnou německou nebo francouzskou produkcí. Rusové si sami dělají problémy tím, kolik typů motorů a typů tanků vyrábí, de facto s každým typem jde nová verze nebo subverze motoru, ty nelze tak vychytat, zejména co se týče jejich životnosti. Jak už tady bylo uvedeno, těžko se dostaneme k reálným datům z provozu, ale jaké výrobní zařízení, programové vybavení nebo tabulky používají Rusové k vývoji a výrobě svých motorů? Málo co najdete originál ruského...Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    20:02 15.05.2018

    Jirosi
    Ano další z možností :)

    Jirosi
    Ano další z možností :)

  • Jirosi
    19:59 15.05.2018

    Kolt: Myslel sem, že byla debata o srovnání západních a východních motorů. Jara: Myslel spíše první verze Merlinů do Spitfire, kde se to řešilo jen zvýšením otáček. Stejný ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt: Myslel sem, že byla debata o srovnání západních a východních motorů.

    Jara: Myslel spíše první verze Merlinů do Spitfire, kde se to řešilo jen zvýšením otáček. Stejný proces měli i naše Avie. Pokud chtěli delší životnost omezily otáčky, což bylo v boji jedno. Pokud hrozilo sestřelení.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    19:50 15.05.2018

    K těm starým motorům – naprosto nepochybuji o tom, že udělat nový motor spolehlivější než starý není z technického a technologického hlediska naprosto žádný problém. Jenže se ho ...Zobrazit celý příspěvek

    K těm starým motorům – naprosto nepochybuji o tom, že udělat nový motor spolehlivější než starý není z technického a technologického hlediska naprosto žádný problém. Jenže se ho nikomu nechce platit. Tím tedy myslím hlavně osobní auta, pohonné jednotky pro tanky a podobné jsou jiný případ. Takže jak píše Jara, není problém v možnostech, problém je v tlaku na cenu. Ono je to těžké, když potřebujete jakž takž zachovat cenu aut, přitom ale do nich musíte v rámci konkurence cpát další a další vybavení...
    K tomu je ohromný tlak na snížení spotřeby a exhalací, čili se používají nízkoobjemové turbomotory a různé "vychytávky", což životnosti fakt nepřidá.

    Jinak se samozřejmě nebavíme o technologických zázracích jako Škoda 120 :-) Nicméně 400 kkm, jak tu někdo zmiňoval, není pro staré motory slušných značek jako Mercedes, Volvo ap. absolutně žádný problém. Klasický Volvo B230 (aka Redblock) není považován za ojetý, dokud nemá aspoň 1 Mkm... Ale třeba by to zvládly i dnešní, kdybysme do nich nemuseli lít ty šunty, co ničí přírodu už při produkci, pak ještě při výrobě a nakonec tím, že díky nim v palivech se motory porouchávají častěji a odchází dřív :-/Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    19:02 15.05.2018

    Jirosi
    Ano bojový režim se používal už ve WW2 ale nebylo to zajištěno elektronicky, ale u ME109 například vstřikováním vody do sání

    Jirosi
    Ano bojový režim se používal už ve WW2 ale nebylo to zajištěno elektronicky, ale u ME109 například vstřikováním vody do sání

  • Jirosi
    18:53 15.05.2018

    Bojový režim se používal u leteckých motorů už před válkou. Celkem by mně zajímalo z čeho stále čerpáte ty data o těch nesmrtelných starých motorech. Bavíte se tu o motorech ...Zobrazit celý příspěvek

    Bojový režim se používal u leteckých motorů už před válkou.

    Celkem by mně zajímalo z čeho stále čerpáte ty data o těch nesmrtelných starých motorech.
    Bavíte se tu o motorech ze 70. let.. a to 100k+ km, 200k+ km?Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    18:46 15.05.2018

    Logik Například tohle: Ten "bojovej" režim Armaty nebude defakto nic jiného, než "autorizovaný čip". Do motoru se krátkodobě nahraje jiná mapa s většími tlaky, čímž bude k ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik
    Například tohle:
    Ten "bojovej" režim Armaty nebude defakto nic jiného, než "autorizovaný čip". Do motoru se krátkodobě nahraje jiná mapa s většími tlaky, čímž bude k dispozici více výkonu. Motor ale pak neběží v optimálním režimu (příliš velké teploty a tlaky), což vede k jeho rychlejší degradaci. To zcela jistě není "běh na maximu", jak tvrdíš, ale "běh za maximem".

    Jestli tohle umí jednotka Armaty tak si troufne říci technologicky s motorem pumy v ničem nazadá.....Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    18:31 15.05.2018

    Tak kde začít...... Třeba spolehlivost nemá cenu se dohadovat co je spolehlivější nebo odolnější jestli staré motory nebo nové, samozřejmě nové nebo tady chce někdo polemizovat že ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak kde začít......
    Třeba spolehlivost nemá cenu se dohadovat co je spolehlivější nebo odolnější jestli staré motory nebo nové, samozřejmě nové nebo tady chce někdo polemizovat že se například stále nevyvíjí nové materiály, nezlepšují se výrobní technologie a tak dále.
    Ona i ta elektronifikace motorů zvýší spolehlivost,to že například u dieselu jsou potíže se vstřikovacími tryskami a vysokotlakýmy cerpadly má na svědomí v 90procentech špatná nafta plná vody kterou na sebe vážou zasraná biopaliva. Jestli se se mnou o tomhle chce nikdo hádat tak by mě v prvé řadě zajímalo kolik videl (aspoň)rozložených čerpadel a vstrikovačů.....
    Co se ale projevilo a ted říkám hlavně u osobních vozů je neustálý tlak na Low cost řešení levní dodavatelé z činy tlak na snížení obráběcích operaci například lamané ojnice, hlavní a ojnični ložiska bez zámků a tak podobně ....
    Dále systémy na snížení emisi taky enormě kurvi všechny motory pitomosti jako stop start a tak podobně u dieselu kvůli filtru DPF naředování oleje naftou taky moc neprospívá.
    Co tím chci říci není problém vyrobit kvalitní spolehlivý motor problém je ho zaplatit vemte si že dnes už normálně koupíte nové slušné auto za 400 000 Kč naproti tomu si zkuste udělat rozpočet na motor třeba podle předpisu S1600 a stěží se dostanete pod 700 000Kč
    Ale todle všechno nemá absolutně cenu řešit stále by mne zajímalo z čeho soudíte ruskou zaostalost co se tyče pohoných jednotek v tabulkovych hodnotách to těžko najdeteSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 4