Ruské zbrojení se potýká s vážnými problémy

Foto: Ruská armáda potřebuje nutně modernizaci. / Volné dílo
Ruská armáda potřebuje nutně modernizaci. / Volné dílo

Až desetina dílů, ze kterých se skládají různé vojenské systémy dodávané ruskými zbrojovkami, je podle ruského serveru Sputnik International z dovozu a jejich import se zastavil kvůli současným sankcím. Ruští vývojoví inženýři proto hledají různá náhradní řešení.

Ruská vojenská modernizace trpí sankcemi

Ruský náměstek ministra obrany Jurij Borisov podle Sputnik International doslova uvedl, že nebude možné v letošním roce realizovat nákupy pro armádu v takovém míře, jak bylo původně plánováno.

Ambice navýšit letošní armádní nákupy ve srovnání s minulým rokem o dvacet procent se proto možná nepodaří naplnit a jedinou možností je hledat pro zahraniční bojové systémy či jejich komponenty alternativu v podobě dílů z domácího trhu, což není vždy snadné. 

Problém je poměrně závažný i z toho důvodu, že otázka modernizace je pro ruskou armádu velice závažným tématem. Jen třicet procent techniky odpovídá současným trendům a nárokům.

Zbytek tvoří často velice zastaralé vybavení mnohdy pamatující časy bývalého SSSR. Poměrně ambiciózní plány počítaly s tím, že do roku 2020 bude zhruba 70 % veškeré armádní techniky odpovídat současným technickým požadavkům.

Ukázka techniky na Krymu

I když jsme například při obsazování Krymu viděli v televizním zpravodajství ruské vojáky vybavené moderní technikou, šlo pouze o elitní jednotky, které jsou v případě přezbrojování u každé armády na prvním místě.

Ruská armáda se snaží demonstrovat po světě svou sílu a mnohdy k tomu využívá techniku z dob SSSR. Takovým typickým a doslova globálním přízrakem je například bombardér Tu-95, který pravidelně již několik let testuje vzdušnou obranu různých zemí – zejména členských států NATO.

Přestože se jedná o nosič jaderných zbraní, jde o jednu z mnoha ukázek zastaralé techniky, představující nostalgické vzpomínky na časy studené války, kdy mělo vyzbrojování zelenou – a dá se říci, že sovětská ekonomika se tehdy doslova uzbrojila ke kolapsu.

I když mnozí Rusové při pohledu na techniku z dob zašlé slávy sovětského impéria vzpomínají s nostalgií jako na časy své největší slávy, v mnoha dalších zemích vzbuzuje pohled na tuto techniku jiné asociace. Ať už jde například o Maďarsko v roce 1956 či Československou v roce 1968.

Techniku, kterou jsme viděli při odsunu sovětských vojsk začátkem devadesátých let u nás, jsme pak vídali jen o několik let později na záběrech televizního zpravodajství z konfliktu v Čečensku. Zastaralé vybavení ruské armády pak bylo pomalu jedinou úsměvnou věcí na celé události a ilustrovalo minimálně technologický úpadek kdysi nejmocnější armády světa.

Po čečenském konfliktu pak aktivity ruské armády začaly plnit titulní strany novin v souvislosti s konfliktem v Jižní Osetii. Nicméně ani tam nebylo vidět, že by se ruská vojenská technika dočkala výraznější obměny.

O to větším překvapením byly zmíněné televizní záběry z obsazovaní strategicky důležitého Krymu. Doslova v přímém přenosu jsme měli možnost vidět tu část pozemních sil, která již modernizací prošla.

Několik paralelních Krymů

Moskva chce být připravená a dostatečně vyzbrojená tak, aby mohla řešit hned několik „Krymů" zároveň. Takovým počtem moderní techniky však současná ruská armáda nedisponuje. A protože nový Krym může být v Severním ledovém oceánu, u hranic s Čínou či kdekoli jinde, nestačí jen modernizovat pozemní síly.

Navíc armádní analytici se v Moskvě domnívají, že někdy v letech 2020 – 2025 by mohl vypuknout možná i nový globální konflikt, tedy jakási 3. světová válka, kterou jsme očekávali již v časech RVHP při naprosto jiné situaci.

Někdejší převážně bipolární uspořádání světa se změnilo a jedním z milníků bylo nepochybně 11. září 2001, i když to se Ruska primárně netýkalo, svět se jednoduše po tomto termínu změnil.

Kromě útoku na newyorská dvojčata také anexe Krymu, využití dronů nejen v Iráku či v Afghánistánu nebo expanze Islámského státu jsou jakousi hořkou ochutnávkou toho, jakou esenci by mohly mít budoucí vojenské konflikty včetně těch s globálními důsledky.

To vše jednoduše ukazuje, na jaké typy bojových situací musejí být moderní bezpečnostní síly připraveny a požadavky na technologicky vyspělé zbraňové systémy se jednoduše stupňují.

To si nepochybně uvědomují vojenští analytici kdekoli na světě včetně těch, kteří sedí v Kremlu.

Současné sankce je přitom možné ve vyzbrojování považovat za nikoli nepřekonatelnou překážku ve snaze Ruska vybudovat jednu z nejmodernějších armád světa (mezi nejsilnější vojenská uskupení nepochybně nepřestala patřit ani po pádu železné opony).

Závody ve zbrojení Rusko nevyhrává

Současná míra zbrojení v Rusku představuje podle SIPRI (Stockholm International Peace Research Institute) za rok 2013 4,1 % HDP. Pokud bychom měli ale porovnat výdaje na zbrojení v poměru k výši HDP u různých zemí světa, je Rusko v tomto směru až na deváté pozici.

Rusko loni podle SIPRI vydalo na armádu 87,8 miliardy dolarů. Tato částka byla poměrně nízká i ve srovnání s Čínou, která je obávaným sousedem Ruska na východních hranicích. Obranný rozpočet Pekingu byl ve stejném období víc než dvojnásobný a dosáhl částky 188 miliard dolarů.

V Rusku tedy mají, co dohánět, ale každý dolar, nebo spíše rubl vydaný na obranu, bude nutné ubrat někde jinde. Rovněž hrozí, že se ruská ekonomika jednoduše uzbrojí jako před koncem studené války.

Peníze přidané obraně mohou pochopitelně způsobit například různé sociální nepokoje atd. A aby situace nebyla tak jednoduchá, vedle chybějících komponentů ze zahraničí se Rusko musí potýkat s dalším problémem – poměrně nízké vývozní ceny ropy znamenají výrazný výpadek exportních příjmů.

Jenže války si jednoduše nevybírají, v jaké ekonomické situaci se ta či ona země zrovna nachází. Navíc se války často vedou kvůli špatné ekonomické situaci – ukázat na konkrétního nepřítele spolehlivě odvede pozornost od nespokojenosti s vlastní vládou.

Řada válek se také vede za účelem zvýšení národního bohatství – typickou ukázkou takového potenciálního konfliktu je oblast okolo severního pólu s nevídanými zásobárnami ropy, kde se Rusko hlásí a bude vedle dalších států hlásit o slovo i nadále.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská armáda modernizuje tanky T-72

V současné době páteř ruských tankových vojsk tvoří typ T-72. Díky zpoždění se zaváděním nového ...

Dopravní letadlo Iljušin Il-76MD-90A poprvé ve vzduchu

Před pár dny se dostalo poprvé do vzduchu ruské dopravní letadlo Iljušin Il-76MD-90A. Jedná se o ...

FGFA: Rusko-indická stíhačka získává reálné obrysy

Rusko a Indie se dohodlo na výsledné podobě víceúčelové stíhačky 5. generace vznikající v rámci ...

Berjev A-100 Premier: Nový ruský AWACS na obzoru

V letošním roce ruské letectvo, resp. Státní letecké testovací centrum v Achtubinsku, začne s ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!