Rusko a dezinformace

Rusko a dezinformace
Dezinformátoři chtějí vyvolat dojem nedohledatelnosti pravdy. / depositphotos.com (Zvětšit)

Dezinformace jsou v posledních letech velmi výrazně skloňovaným a o pozornost se ucházejícím tématem. Velkou měrou se o to zasadilo Rusko v souběhu s rozvojem sociálních sítí, kde se informační tok oproti minulosti šíří mnohonásobně rychleji. Navíc se informace šíří de facto do neomezeného prostoru. Kyberprostor je proto dnes regulérně uznaný bojový prostor stírající potenciální mantinely konvenčního bojiště.

Česká republika jako společnost je již dlouhodobě v informační válce, ve které se používají více či méně sofistikované dezinformace a propaganda. A informační válka zrádně v občanech vyvolává pocit, že se vlastně nic neděje. Ale ono se děje a hodně.

Základy slova dezinformace vycházejí z ruského výrazu „dezinformacija“. Dezinformace jako regulérní nástroj boje proti Západu začala po 2. světové válce ve velkém používat sovětská tajná služba KGB. Jednalo se o tzv. černou propagandu, která však nikdy nebyla oficiálně přiznána. Rusové mají s dezinformacemi desítky let zkušenosti a stále považují dezinformační boj za prioritu. Při malých nákladech jde totiž o velmi účinnou zbraň.

To oficiálně potvrzuje mimo jiné i ruská vojenská doktrína – Gerasimova doktrína. V ní náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruska Valerij Gerasimov aktualizoval a plně pochopil koncepci hybridního válčení s nově kladeným důrazem na válečné použití nepřímých a asymetrických operací nevojenského charakteru. Hybridní válka je sice nedílnou součástí vojenských dějin již od starověku, ale její pojem je výrazněji skloňován až v posledních deseti letech. Digitálně propojená společnost a sociální sítě totiž umožňují velmi efektivní vedení hybridního boje.

Současná válka na Ukrajině výrazně ovlivňuje rozvoj dezinformační scény. Dezinformace se používají jako účinná zbraň pomáhající Rusku prezentovat celý konflikt dle svého. Oblíbený ruský přístup je dehonestace a dehumanizace protivníka. Takový protivník se stává „škodnou“ – Rusko si tak „legitimizuje“ jeho neutralizaci.

V aktuálním konfliktu s Ukrajinou ruský režim šíří bludné narativy o nutnosti zničit nacistickou a/nebo fašistickou (tyto pojmy se používají podle potřeby) Ukrajinu. Rusko údajně útokem na Ukrajinu jen brání své zájmy a nyní dokonce i samotnou podstatu své existence. Ve skutečnosti Moskva nikdy neuznala nezávislost Ukrajiny a pohlížela na postsovětské státy jako na odtržené provincie s méněcennými lidmi, které je třeba zachránit před sebou samými.

Sám Putin je prokazatelně notorický lhář. Stačí se podívat před 24. únor letošního roku. Tehdy prohlašoval, že Rusko se Ukrajinu napadnout rozhodně nechystá a ze strany ruské armády se jedná pouze o vojenské cvičení. Když ale pár dní na to Rusko Ukrajinu napadlo, Putin pro změnu začal válku nazývat speciální operací. Ještě nedávno Putin před Rusy vylučoval mobilizaci. Nyní ale začíná mluvit o skutečné válce a o nutnosti ruské mobilizace.

Ve válce je běžné a žádoucí do určité míry lhát, je to historicky standardní strategie vedení války. Určitá míra propagandy je samozřejmě běžná i u ukrajinské armády. Účelem je zvyšovat morálku jednotek a vnést do vlastních řad pocit odvahy, což pak má dopad na reálné úspěchy na bojišti. Nicméně oproti tomu Rusko jak na domácí scéně, tak i ve světě, předvádí karikaturní dezinformační masáž mající za cíl ospravedlnit kulturní, územní, historickou, a dokonce částečně i fyzickou genocidu ukrajinského národa. To je smrtelně nebezpečí nejen pro Ukrajinu, ale také pro další okolní státy, včetně České republiky. Putin říká, že mu jde jen o Ukrajinu. Problém je ale prostý – Putin je lhář.

Součástí ruských dezinformací je také zastření očividného trestního jednání ruského státu. Viz zcela neuvěřitelné verbování ruských vězňů. Takové jednání absolutně nemá oporu v ruském právu. Kvůli válce se v Rusku zcela běžně porušují ruské zákony, ale nikomu to v Rusku nevadí. Naopak, porušování zákonů v Rusku je potřebně velkou částí veřejnosti minimálně akceptováno. Dezinformace tak ruskou veřejnost posunují k povolnosti akceptovat kriminální konání svého státu – jde přece o „vyšší“ a „svatou“ věc přesahující zákony.

Tohle již bylo připravováno delší dobu. Například podle výsledných tvrdých dat analýzy sentimentu, kterou provedla společnost Semantic Visions, jež poskytuje služby v oblasti detekce rizik, si Rusko začalo dezinformační podklady připravovat již dva a půl roku před anexí Krymu.

Dezinformace a propaganda jako nástroj nahlodávající společnost, způsobující její rozkol, letargii nebo povolnost, nejsou v historii lidstva nic nového. Došlo ale k výrazné změně v prostředcích a nástrojích jejich šíření. Současným dezinformačním nástrojem jsou často jak tzv. užiteční idioti, tak i placení lidští trollové nebo virtuální boti, primárně využívající sociální sítě, dezinformační webové stránky nebo řetězové emaily. Operační doména se tak stává novodobým bojištěm. Informační platformy propojující celosvětovou virtuální síť včetně různých diskusních vláken, trollům či botům umožňují pomocí přidávaných příspěvků či komentářů uloupit pozornost sledujících či diskutujících. Dosah takového příspěvku se zvyšuje, koreluje populismus, zaniká racionalita a útočí se na nejnižší lidské pudy.

Algoritmy sociálních sítí nepřímo přispívají k rozvratu společnosti, protože sociální sítě, jejichž prostřednictvím se dezinformace šíří, „se živí“ marketingem – sociální sítě jsou v podstatě autonomní generátory reklamy. Sociální sítě využívají systémy s umělou inteligencí, jejichž jediným úkolem je loupit pozornost uživatele. A toho se nejlíp dosáhne skrze emoce – jakékoliv.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se k manipulaci začínají výrazněji používat také zpravodajské dezinformace na první pohled připomínající věrohodné investigativní příspěvky či výsledky práce ověřovatelů dezinformací. Účelem těchto „fake novinářů a blogerů“ je uvádět občany v omyl a současně rádoby otevírat veřejnou diskusi ohledně toho, kdo má právo určovat, co je ověřená informace a co ne. Cíle těchto sofistikovaných vojenských operací jsou opět stejné – nevěř nikomu a ničemu, a zejména ne vlastnímu státu.

Tímto se vytváří stav, kdy není jasné, kdo ověřuje, co ověřuje, jakým způsobem ověřuje a za jakým vlastně účelem ověřuje. Toto vede k následně vzrůstající potřebě dokazovat pravdivost informací („Dokaž mi, že máš pravdu, jinak to je lež“) – ale to je past. Protože 100% dokázat nemůžete vůbec nic a zpochybňující otázky můžete klást do konce věků.

Takto se do cílové skupiny zavádí kýžený myšlenkový vzor: Pravdu nelze poznat. Takže nic není černobílé a pravda je uprostřed.

Takový člověk pak nevěří ničemu a nikomu, vše zpochybňuje a vše relativizuje. Tím se stává ve vybraných postojích (například zda je Rusko nebezpečí nebo ne) letargický, apatický, smířený z nepochopitelností událostí, a tedy neschopným rozhodného postoje a konání.

Popravdě to nejpohodlnější pro lidský mozek je nevěřit ničemu. Takový přístup je energeticky nejméně náročný, tedy lákavý a svůdný. Dezinformace sází na lidskou lenost přemýšlet. Nejde o kritiku, každý z nás se snaží pracovat „energeticky efektivně“ a nikdo z nás není 100% imunní vůči dezinformacím – ale je dobré o těchto technikách vědět a vybudovat si vlastní „morální kompas“ (viz dále).

Oblíbený způsob šíření dezinformací je také vkládat druhé straně do úst nepravdivé informace a skutky (které údajně řekla nebo udělala) a následně je sofistikovaně a s velkou vervou a zápalem vyvracet. Takto lze vytvářet celý paralelní vesmír dezinformací a úplně zahltit informační prostor emocemi. Velmi efektivní technika.

V přívalu množství informací v současném digitálním věku začíná být část společnosti citlivá na termín dezinformace a část občanů v této souvislosti začíná mít pocit, že jim může být podsouvána pravda, přičemž ale „pravá“ pravda je možná úplně někde jinde. A tohoto dezinformátoři chytře využívají. Dezinformátoři neoznačují Putina a Rusko za skvělé. To by bylo moc průhledné a nedostatečně sofistikované pro příjemce. Naopak mluvit o ruských chybách a nedostatcích zdůvěryhodňuje dezinformace.

Svoji výraznou psychologickou roli v rámci dezinformací má i takzvaný efekt prostého vystavení – pokud vám někdo opakovaně po určitou dobu bude něco sdělovat, tak se vám to zapíše do mozku, ať chcete nebo ne. Nemusíte tomu plnohodnotně věřit, ale začnete o tom pochybovat, a to dezinformátorům pro začátek stačí.

A měli bychom mít též na paměti, že žádná dezinformace není tak hloupá, aby jí nikdo neuvěřil. Příklad za všechny – viz zastánci ploché Země. Nejde přitom o hloupé lidi, ani lidi z okraje společnosti.

Nicméně pokud morálně zdatný jedinec zapojí svůj vnitřní ukazatel, ve většině případů odhalí manipulativní lež. Dle bývalého vojenského psychologa Daniela Štrobla každý člověk má pečovat o svůj „morální kompas“. To je to, co nám vštípili rodiče, učitelé nebo klidně knížka Rychlé šípy. A čím více pevných a jasných morálních principů máme, tím jsme silnější a dokážeme se vesměs zorientovat v různých zátěžových situacích. A jak konstatoval analytik Martin Svárovský – nemusíme vždy vědět, co je pravda, ale přece vnímáme to, co je nám sdělováno. A pokud je to v rozporu s naším morálním, etickým a ústavním cítěním, tak to asi nic dobrého nebude.

Armády, zpravodajské a bezpečnostní složky demokratických států musí důrazně proti dezinformacím bojovat a také bojují. Podle zástupců Vojenského zpravodajství (VZ) sofistikované dezinformace mohou napáchat velké škody a zasetá pochybnost se těžko odstraňuje. Ředitel VZ generál Jan Beroun v nedávné panelové diskusi uspořádané Asociací online vydavatelů řekl, že dezinformace mají sílu společnost totálně rozdělit a v časech války i zlomit ochotu se bránit či se postavit nebezpečí na odpor.

VZ, jako jedna ze zpravodajských složek České republiky, se dezinformační scéně v jejím souhrnu cíleně věnuje, přičemž podobnou měrou bojuje proti dezinformacím i Velitelství kybernetických sil a informačních operací Armády ČR. Velitelství Armádním novinám aktuálně potvrdilo, že poptává nákup softwaru určeného k detekci dezinformací. Předmětná poptávka takového druhu softwaru je potvrzením neutuchající snahy obraných složek našeho státu docílit včasné a relativně přesné detekce závadového a nebezpečného obsahu ve virtuálním prostoru, a to i za pomoci umělé inteligence.

Nicméně i přes veškeré snahy všech demokratických států s dezinformacemi zápolit, vždy ten pomyslný poslední článek informačního řetězu budeme my – my občané, my konzumenti zpráv. Proto je nutné, abychom k informační oblasti přistupovali logicky, kriticky a s nadhledem, nenechali se při posuzování předkládaných informací ovládat emocemi a vnímali je zároveň i svojí vnitřní morální optikou.

Nahlásit chybu v článku


Související články

KOMENTÁŘ: Ne hybridní, ale politická válka je realitou současných vztahů s Ruskem

Hybridní válka, hybridní hrozby nebo třeba hybridní informační válka a mnohé podobné variace se ...

Generál Feix: Otevřená komunikace je nejjednodušší krok k armádě 21. století

Armáda začala přímo a srozumitelně mluvit s veřejností. Proměnil se styl její komunikace na ...

Metnar: Čelíme terorismu, nelegální migraci, hybridním hrozbám a kyberútokům

Český ministr obrany Lubomír Metnar jako největší hrozby dneška vidí terorismus, nelegální migraci, ...

Hybridní válka – užitečný termín nebo prázdný pojem?

Od ruského obsazení Krymského poloostrova v roce 2014 se ve veřejném prostoru začal objevovat pojem ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Lukas
    21:04 25.10.2022

    Wojna informacyjna, propaganda zawsze istniała Sęk w tym że ruska "wojna informacyjna" była tak skuteczna, że sami uwierzyli, że mają"niezwyciężoną armię" Tworzenie instytucji ...Zobrazit celý příspěvek

    Wojna informacyjna, propaganda zawsze istniała
    Sęk w tym że ruska "wojna informacyjna" była tak skuteczna, że sami uwierzyli, że mają"niezwyciężoną armię"

    Tworzenie instytucji do walki "z dezinformacją" niewiele pomoże -wręcz przeciwnie...
    To ludzie muszą myśleć...Skrýt celý příspěvek

  • memo
    02:42 23.10.2022

    Obávám se že jedinou možností jak s těmito dezinformacemi bojovat bude nutnost zřizení nějakého Ministerstva či Instituce pro propagandu v rámci NATO a EU. Něco podobného bylo ...Zobrazit celý příspěvek

    Obávám se že jedinou možností jak s těmito dezinformacemi bojovat bude nutnost zřizení nějakého Ministerstva či Instituce pro propagandu v rámci NATO a EU. Něco podobného bylo využito Třetí Říší. Archivní dobové filmy týdeníku Deutsche Wochendschau jsou docela vypovídajícím dokumentem jak taková kovaná propaganda dokáže předcházet a dokonce odstraňovat dezinformace. Němci tehdy by na žádné dezinformace nereagovali pozitivně ale ovlivnění propagandou by ty dezinformace brali jako další formu války proti Třetí Říší. Proto se nelze divit že i když prohrávali tak stále věřili že vlastně vítězí. Nechci tu žádným způsobem glorifikovat výše zmíněné ale z praktického hlediska asi bude nutnost ohlédnout se zpět do historie pokud bude přínosem a to omezí vliv dezinformaci přicházejících Ruska a Číny.Skrýt celý příspěvek

    • Profesor
      13:43 23.10.2022

      V principu máte pravdu. Ale používat jenom příklad Třetí říše je velmi problematické, taková argumentace bude nahrávat Vašim názorovým protivníkům. V každém případě dezinformace ...Zobrazit celý příspěvek

      V principu máte pravdu. Ale používat jenom příklad Třetí říše je velmi problematické, taková argumentace bude nahrávat Vašim názorovým protivníkům.

      V každém případě dezinformace jsou projevy ruské hybridní války a jako s takovými je třeba s nimi nakládat.

      Stačí si přečíst Gerasimovu doktrínu:

      https://www.kurzy.cz/zpravy/65... Skrýt celý příspěvek

    • Západňan
      13:30 24.10.2022

      A jak by to mělo v praxi fungovat? Vládní agentura jako další zdroj informací vedle stávajících? Oponenti vlády nebudou brát informace z tohoto zdroje vůbec v úvahu. Byla by to ...Zobrazit celý příspěvek

      A jak by to mělo v praxi fungovat? Vládní agentura jako další zdroj informací vedle stávajících? Oponenti vlády nebudou brát informace z tohoto zdroje vůbec v úvahu. Byla by to ztráta času a peněz. Vládní agentura jako výlučný zdroj informací? To už by zavánělo totalitou. Vláda nemá a nesmí mít monopol na pravdu.

      Nebo jste měl na mysli působení na obyvatelstvo v zemích, kde neexistuje svoboda slova? Něco jako Hlas Ameriky, Svobodná Evropa nebo Rádio Svoboda? To by mohlo mít určitý smysl, avšak tyto rozhlasové stanice, pokud se nemýlím, stále existují.Skrýt celý příspěvek

  • Profesor
    12:05 22.10.2022

    Ano, ano, ano! Rusko velmi efektivně vede proti Západu hybridní válku, zneužívá naší přílišné politické korektnosti. Z pohledu epidemiologie: Rusové tyto dezinformace cíleně ...Zobrazit celý příspěvek

    Ano, ano, ano!

    Rusko velmi efektivně vede proti Západu hybridní válku, zneužívá naší přílišné politické korektnosti.

    Z pohledu epidemiologie: Rusové tyto dezinformace cíleně vytvářejí, bohužel někdy i z pohledu AN nedotknutelní je šíří dále - z epidemiologického pohledu jsou to bacilonosiči.

    A stejně jako u bacilonosičů by to mělo být regulováno zákonem.Skrýt celý příspěvek

    • Západňan
      14:11 24.10.2022

      Myslím, že zaměňujete pojmy "politická korektnost" a "svoboda slova." Politická korektnost se snaží omezit svobodu slova tím, že některá témata zcela vylučuje z diskuse, popř. ...Zobrazit celý příspěvek

      Myslím, že zaměňujete pojmy "politická korektnost" a "svoboda slova." Politická korektnost se snaží omezit svobodu slova tím, že některá témata zcela vylučuje z diskuse, popř. nahrazuje pojmy tradičně používané k označení určitých skupin lidí a jevů pojmy jinými, o kterých tvrdí, že na rozdíl od tradičně používaných pojmů nejsou "urážlivé." Vezměte si například, kolikrát se v USA změnil výraz používaný k označení tamních černochů: the Negroes / the Coloreds, the Blacks, the Afro-Americans, the African Americans, the People of Color. Další příklad politické korektnosti: výtky proti nadměrnému zastoupení černochů mezi vězni. Pokrokář / politicky korektní člověk se nad touto skutečností bude pohoršovat a bude tvrdit, že to musí být důsledek rasismu. Možné vysvětlení, že černoši páchají častěji trestné činy, je tak pobuřující, že nesmí být vůbec zmíněno.

      Myšlenku regulovat zákonem šíření dezinformací považuji za velmi nebezpečnou. Kdo se má stát kontrolorem pravdy? Kdo je do té míry objektivní a neúplatný, že by svého postavení nezneužil? Navíc je nesnadné vést jasnou hranici, která odděluje fakta a názory. Snad se shodneme na tom, že názory, tedy hodncení fakt, by měly být svobodné. Co se samotných fakt týče, problém spočívá v tom, že manipulovat se dá i selektivní prezentací fakt - zveřejníme jen ta fakta, která posilují naši pozici, ostatní fakta zamlčíme. Lze vůbec objektivně stanovit souhrn fakt, která popisují realitu přesně a nestranně? Vždy je totiž nutno provést určitou selekci dat, abychom se v množství dat "neutopili."Skrýt celý příspěvek

      • Profesor
        14:45 25.10.2022

        S prvním odstavcem máte pravdu, děkuji za upozornění. S druhým odstavcem to tak jednoznačně nevidím. Dezinformace je v hybridní válce zbraň. To je jako by se řeklo, že nebudeme ...Zobrazit celý příspěvek

        S prvním odstavcem máte pravdu, děkuji za upozornění.

        S druhým odstavcem to tak jednoznačně nevidím. Dezinformace je v hybridní válce zbraň. To je jako by se řeklo, že nebudeme střílet na přilétající nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Prostě běží hybridní válka.

        Tedy obecně nepotlačovat jiné názory, ale tvrdě se bránit prokazatelně nepřátelským dezinformacím.Skrýt celý příspěvek

        • Západňan
          22:47 25.10.2022

          S tím, že se máme bránit dezinformacím, souhlasím. Domnívám se však, že není možno šíření dezinformací zakázat zákonem. Nezbývá nám než šířit informace lépe a efektivněji než ...Zobrazit celý příspěvek

          S tím, že se máme bránit dezinformacím, souhlasím. Domnívám se však, že není možno šíření dezinformací zakázat zákonem. Nezbývá nám než šířit informace lépe a efektivněji než nepřítel.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    09:54 22.10.2022

    Až bude veřejná správa a mainstreamova média poskytovat seriózní informace, nebude nutné bojovat s dezinformacemi.

    Až bude veřejná správa a mainstreamova média poskytovat seriózní informace, nebude nutné bojovat s dezinformacemi.

    • Silver
      06:36 24.10.2022

      Ktoré mainstreamové média? Tie Ruské? Alebo České? Slovenské? Či nejaké iné?

      Ktoré mainstreamové média? Tie Ruské? Alebo České? Slovenské? Či nejaké iné?

      • Západňan
        14:28 24.10.2022

        Domníváte se, že existují média (ať už mainstreamová nebo jakákoli jiná), která jsou nestranná a objektivní? Fakta, se kterými se setkáváme, nevyhnutelně filtrujeme na základě ...Zobrazit celý příspěvek

        Domníváte se, že existují média (ať už mainstreamová nebo jakákoli jiná), která jsou nestranná a objektivní? Fakta, se kterými se setkáváme, nevyhnutelně filtrujeme na základě hodnot, které zastáváme. Vezměme si napřiklad situaci v USA. V USA jsou veřejně přístupné informace o tom, koho daný občan finančně podpořil ve volební kampani. Je tedy možno například zjistit, kandidátům které strany přispěli reportéři a moderátoři televizních stanic. Máte představu o poměru podpory republikánských a demokratických kandidátů osobnostmi z médií?Skrýt celý příspěvek

  • bronko
    00:29 22.10.2022

    Lež není názor.
    Je to lež.
    Rusko lže, jestli se neprokáže opak.

    Lež není názor.
    Je to lež.
    Rusko lže, jestli se neprokáže opak.

  • krllo
    20:34 21.10.2022

    U nás jsou jen informace.

    U nás jsou jen informace.

  • JaHoDa
    15:34 21.10.2022

    Poslední odstavec je sice hezký, ale pochopí ho jen ten, kdo už nějaký morální kompas má. Za mě je výše popsaný problém jedním z největších bezpečnostních selhání všech ...Zobrazit celý příspěvek

    Poslední odstavec je sice hezký, ale pochopí ho jen ten, kdo už nějaký morální kompas má. Za mě je výše popsaný problém jedním z největších bezpečnostních selhání všech demokratických vlád za poslední deítky let. V rámci zaklínání se slovy jako zachování demokracie, svobody slova a nepřiznaným strachem z nezvolení díky možnému nepopulárnímu "říznutí" do živého, se nechal ujet vlak. A dnes tady máme na koních, v přímých přenosech, na bilobardech prolhané populisty, desinformátory a kolaboranty a nic se neděje. Vypracovat legislativu, učit lidi od mala jak rozeznávat nebezpečí desinformace (zvlášť když to slyší doma od rodičů), ve veřejných prostorách přispět k celkové kultivaci a ne k úpadku, to chce všechno čas, který jsme měli, ale už nemáme. Historie se neustále opakuje. V minulém století jsme viděli, k čemu v Evropě vedlo využití slabých vlád, hospodářských krizí, využití lhaní, demagogie, desinfo. Tohle není volání po tyranii a diktatůře. To je volání po důsledném vymáhání práva, trestání lží, které vedou k rozkolu společnosti. Jasně, vždy se najdou ti, kteří budou zatvrzele věřit svému nesmyslu. Ale nemůžou účelově šířit lži nebo polopravdy do veřejného prostoru a oblbovat lidi. Jak je možné, že např. veřejný činitel vypustí na sociální síti prokazatelnou lež, ovlivní tím tisíce lidí, dokonce je poštve proti jiné skupině lidí a nic se neděje? Někde musí být velmi silná červená čára.

    A pokud máme nyní jasně definovaného nepřítele a jsme ve válce, jak je možné, že je tolerována spolupráce s nepřítelem?Skrýt celý příspěvek

  • Adiva
    13:56 21.10.2022

    Souhlasím, dezinformace jsou velký problém. Slova vždy měly silnější dopad než zbraně, navíc jsou dostupnější, levné a dají se velmi snadno zneužít.

    Souhlasím, dezinformace jsou velký problém. Slova vždy měly silnější dopad než zbraně, navíc jsou dostupnější, levné a dají se velmi snadno zneužít.

Načítám diskuzi...