Rusko-americké vztahy po Trumpovi a Putinovi

Vladimír Putin při výroční řeči o stavu státu. / RIA Novosti 

„Nikdo nám nenaslouchal. Poslouchejte nás teď.“ Tato slova z březnového projevu Vladimira Putina o stavu státu patří západním zemím. Jejich logika je zřejmá. NATO nebralo Moskvu vážně, když byla slabá. Zemi s rozsáhlým arzenálem jaderných zbraní a s pokročilými vojenskými technologiemi ovšem není možné nadále ignorovat.

Rusko vnímá rozšiřování NATO a budování vojenské infrastruktury nedaleko vlastních hranic jako hrozbu. Stejným způsobem nahlíží i na rozšiřování americké protiraketové obrany a vývoj schopnosti rychlého globálního úderu. Ruská zahraniční politika se soustředí na přesvědčování západních zemí o zbytečnosti vojensko-politického a vojensko-technologického zadržování a tlačí USA k jednání o zásadách vzájemných strategických vztahů.

 

 

„Každoročně se blízko našich západních hranic odehrává více než 30 cvičení, jejichž scénář je založen na ozbrojeném konfliktu s Ruskem, uvedl na konci února letošního roku Vladimír Šamanov, předseda Komise pro obranu ruské Státní dumy.
 

Prezidentský tým Donalda Trump se podle článku Dmitrije Trenina pro think-tank Carnegie rozhodl s Moskvou o geopolitických otázkách nevyjednávat. Namísto toho pokračuje v rozšiřování vojenské části americké zahraniční politiky. Bílý dům v minulém roce navýšil výdaje na ozbrojené síly o 10 %. Tato suma přibližně odpovídá ruskému ročnímu armádnímu rozpočtu.

 

Současné Rusko čelí otázce, jak se za této situace nenechat vtáhnout do závodů ve zbrojení, jež způsobily značné potíže sovětskému hospodářství. „[Novou verzi americké obranné a jaderné doktríny] hodnotíme jako otevřenou ‚pozvánku‘ naší zemi a dalším geopolitickým oponentům USA k novým závodům ve zbrojení, řekl Vladimir Šamanov.
 

Mediální obraz Ruska v USA

Jak uvádí Trenin, budoucnost rusko-amerických vztahů spíše ovlivní změna vnímání Ruska ze strany Američanů než hrozba závodů ve zbrojení. Obraz Kremlu se změnil z důležitého geopolitického hráče na vnitropolitický nátlakový prostředek v rukách Trumpových politických oponentů. Jejich konečný cíl představuje odvolání prezidenta prostřednictvím podání ústavní žaloby a obvinění z velezrady. Pokud se to nepodaří, Trumpovi má být v roce 2020 přinejmenším znemožněno znovuzvolení.    

 

Z této analýzy vyplývá, že politická elita stojící proti americkému prezidentovi na příštích 5-10 let blokuje zlepšení rusko-amerických vztahů. Pokud se Trump rozhodne jednat s Ruskem, jeho odpůrci pravděpodobně zahájí proces impeachmentu, což může vést ke konci jeho politické kariéry. V případě výhry demokratického kandidáta v příštích prezidentských volbách se tato situace možná změní. V případě výhry Trumpa se tak ovšem stane až po roce 2024. Demokratická strana bude následně potřebovat čas k návratu mediálního obrazu Ruska jako zahraničněpolitického, nikoliv vnitropolitického aktéra.

 


Ruský provládní novinář Nikolaj Starikov vysvětluje rozdíly mezi americkým a ruským pohledem na geopolitiku.

 

I pokud v roce 2020 do Bílého domu vstoupí nový prezidentský tým, nelze automaticky počítat s normalizací rusko-amerických vztahů. Většina vrcholných představitelů USA stejně stojí za liberálním světovým řádem a je nepravděpodobné, že přistoupí na kompromisní jednání s mediálně démonizovaným Kremlem. Naopak, v dlouhodobém časovém horizontu lze očekávat, že se hospodářský, informační, politický a vojenský tlak na Rusko bude zvyšovat. Až na pořad dne přijde otázka nástupnictví po Vladimíru Putinovi, Washington se pokusí jeho výběr téměř jistě ovlivnit.

 

Pohled Bílého domu na Rusko a mezinárodní vztahy také ovlivňují etické hodnoty, které mnoho Američanů považuje za univerzální. Dle jejich názoru USA stojí na takové morální úrovni, že je nelze srovnávat s žádnou další zemí na světě. I v době studené války uznával Washington rovnost se SSSR pouze v několika oblastech, k nímž např. patřily jaderné zbraně a některé geopolitické otázky.
 

Dnes a v dohledné budoucnosti USA nemají a nemohou mít díky své ekonomické, politické a vojenské síle skutečně rovnocenný vztah s nikým, Čínu nevyjímaje bez ohledu na její rostoucí hospodářství. Spojenci Bílého domu zaujímají nanejvýše postavení juniorních partnerů, zatímco protivníci se stávají terčem informačního a psychologického nátlaku.

 

Pohled amerického geopolitika Jacoba Shapira na rusko-americké vztahy 

 

Rozhodne vnitrostátní vývoj

Jedinečnost Ruska spočívá ve vytrvalém odmítání cizí nadvlády a, navzdory jeho menšímu bohatství, síle a vlivu, ambici rovného jednání s nejmocnějšími státy světa. Zahraničněpolitická suverenita a schopnost bránit se tvoří základ ruské státnosti.

 

V 90. letech minulého století a na počátku toho současného se Moskva snažila přizpůsobit se americké dominanci. Ruské politické elity předpokládaly, že se jim podaří získat určitou autonomii v bezpečnostním systému pod vedením USA. Dalším krokem by se býval stal pokus dosáhnout rovného postavení v rozhodovacích procesech, včetně využívání plánovaného společného systému protivzdušné obrany Rusko-NATO. Definitivní odmítnutí ze strany Washingtonu, zřejmě v roce 2011, zastavilo další pokus o rusko-západní bezpečnostní integraci.

 

V časovém horizontu 10-15 let Trenin očekává, že Rusko a USA budou čelit vážným politickým a společenským změnám, které ovlivní i mezinárodní vztahy. Výsledek rusko-amerického soupeření tak nerozhodne konflikt na Ukrajině, občanská války v Sýrii, anonymní operace v kyberprostoru či konečná převaha ve vesmíru. Důležitější bude americký a ruský společenský a vnitrostátní vývoj.

 

Právě proto má úspěch či neúspěch domácí politiky rozhodující význam. Jak ve své řeči uvedl Putin: Otázka není, jestli někdo přijde a obsadí či zničí naší zemi. Ne, v tom to vůbec není. Největší hrozbou a naším největším nepřítelem je zaostalost.“         


Zdroje: Carnegie, Pervyj Kanal, Krasnaja Zvezda

Nahlásit chybu v článku


Související články

Přehodí Lotyšsko po letošních volbách koleje režimu?

Litva, Lotyšsko a Estonsko mají jedinečnou historickou zkušenost. Zatímco před třiceti lety bylo ...

Návrat ruského vlivu do Latinské Ameriky?

Jižní Amerika je tradičně plně pod politickým a ekonomickým vlivem Spojených států. Avšak během ...

Profesionální pokus o vraždu Sergeje Skripala

Většina vražd, k jejichž provedení vydaly pokyny státní orgány, patří do kategorie tajných operací. ...

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • dusan
    21:06 20.03.2018

    Na silu a vplyv toho či oného štátu sa dá pozerať kadejako, ale základom je vždy ekonomika. Bez funkčnej vyspelej ekonomiky nemôže byť žiadna veľmoc. A tým je povedané všetko - ...Zobrazit celý příspěvek

    Na silu a vplyv toho či oného štátu sa dá pozerať kadejako, ale základom je vždy ekonomika. Bez funkčnej vyspelej ekonomiky nemôže byť žiadna veľmoc. A tým je povedané všetko - Rusko so svojou zaostalou ekonomikou postavenou na vývoze energetických surovín jednoducho nemôže konkurovať žiadnemu vyspelému štátu. Ambície Ruska byť svetovou vojnou sú jednoducho za súčasných podmienok mimo reality. Jadrové zbrane a silná armáda tento základný nedostatok síce politicky zmierňujú, ale v konečnom dôsledku pre odčerpávanie finančných zdrojov a ľudských zdrojov ešte zhoršujú.
    V Rusku sa síce ekonomika po dvoch rokoch pádu stabilizovala, a obnovil sa rast ekonomiky sa obnovil, ale treba si uvedomiť, že je to v podmienkach silného ekonomického rastu celého západného sveta, čo pomáha i ruskej ekonomike - priamo, ale rastom ceny ropy i nepriamo. Putinove sankcie ani neboli o politike, ale skôr ochranárske opatrenie, ktoré pomohlo mnohým ruským výrobcom, ktorý by na otvorenom trhu nemali šancu.
    Ruská hybridná vojna sa stala síce strašiakom, ale tie reálne výsledky nie sú až takú úžasné ako sa prezentujú. V EÚ ako takej síce majú Rusi celkom úspech, ale čistý debakel vo Francúzku to viac menej anuloval. Slovensko či Česko s jej proruskými politikmi síce Putina potešia, ale náš reálny vplyv na svetovú ekonomiku je minimálny - skôr nulový. VB sa prezentovala, ako ľahká korisť ruskej snahy o rozbitie jednoty západného sveta a výsledok je ešte horší ako pri Francúzku. USA s Trumpom tiež určite neskončili úspechom.
    Sýria je určite ruským úspechom, ale hlavne preto, že ich súperi jednoducho z rôznych dôvodov skôr vycúvali z "ringu" a nechali Rusom ich pomerne lacné víťaztvo. Východná Ukrajine neskončila ruským úspechom napriek tomu, že sa celý západ na Ukrajinu v podstate vykašlal- embargo na dovoz zbraní na Ukrajinu v čase ruskej okupácie bol od začiatku absurdný vtip, . ktorý mimochodom mimo výnimiek stále pokračuje.Skrýt celý příspěvek

  • vlasto
    20:55 20.03.2018

    ZSSR vyvraždil desiatky miliónov vlastných občanov, zatváral ich do lágrov, okupoval strednú Európu, chystal a niekoľkokrát zrealizoval vojenský vpád do strednej Európy. Likvidoval ...Zobrazit celý příspěvek

    ZSSR vyvraždil desiatky miliónov vlastných občanov, zatváral ich do lágrov, okupoval strednú Európu, chystal a niekoľkokrát zrealizoval vojenský vpád do strednej Európy. Likvidoval svoje elity, ktoré nesúhlasili s oficiálnym stanoviskom režimu, až sa obraz Ruska zmenil na obraz alkoholikov kšeftujúcich s rifľami. USA dali svetu internet, PC, GPS, jazz, rifle a coca-colu. To len na malé porovnanie. Čo z civilného života viete pomenovať, že prinieslo svetu Rusko? Rusi sú zakomplexovaní. Američania ich majú u prdele. Polovica USA ani nevie ukázať na mape, kde Rusko vlastne je. Prezentovať američanov ako moralizujúcu autoritu je smiešne. Rusko sa degraduje samo, nikoho nepotrebuje k tomu, aby ho akože "medzinárodne odsudzoval".Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    20:12 20.03.2018

    @PavolR
    to byl dobrý projev

    @PavolR
    to byl dobrý projev

  • Host
    20:09 20.03.2018

    PavolR to závisí na úhlu pohľadu. Ostatne na úhlu pohľadu tu nechcem začínať dalšiu flame war off topic, len by som rád podotknul že i iný pohľad ako tvoj (moj) je legitímný

    PavolR to závisí na úhlu pohľadu. Ostatne na úhlu pohľadu tu nechcem začínať dalšiu flame war off topic, len by som rád podotknul že i iný pohľad ako tvoj (moj) je legitímný

  • PavolR
    19:04 20.03.2018

    Luky: Gruzínsko je už reálny akt, no k druhému "stiahnutiu železnej opony" došlo 10. februára 2007 Putinovym vystúpením na konferencii v Mníchove. Od toho okamihu je úplne jedno ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky:
    Gruzínsko je už reálny akt, no k druhému "stiahnutiu železnej opony" došlo 10. februára 2007 Putinovym vystúpením na konferencii v Mníchove. Od toho okamihu je úplne jedno koľkokrát by ešte Američania vytiahli červené tlačítko reštartu vzťahov s Ruskom, vždy to bude iba horšie. Putin sa snaží reflektovať moc výberom súpera.Skrýt celý příspěvek

  • marius
    18:33 20.03.2018

    Nemohu uvěřit, že po těch letech propagandy, si někdo dovolí zveřejnit objektivní článek o Rusku. Za mě tedy velká pochvala pro redakci, opravdu klobouk dolů a děkuji.

    Nemohu uvěřit, že po těch letech propagandy, si někdo dovolí zveřejnit objektivní článek o Rusku. Za mě tedy velká pochvala pro redakci, opravdu klobouk dolů a děkuji.

  • Luky
    15:38 20.03.2018

    Popravdě také musím přiznat, že tento článek působí jak balzám na duši a snižuje můj pocit frustrace ze všeobecného pokrytectví. Nic sice nevyřeší, ale aspoň bez obalu pojmenovává, ...Zobrazit celý příspěvek

    Popravdě také musím přiznat, že tento článek působí jak balzám na duši a snižuje můj pocit frustrace ze všeobecného pokrytectví. Nic sice nevyřeší, ale aspoň bez obalu pojmenovává, co se ve světě děje.

    Dle mého názoru to "odmítnutí" Ruska nastalo už o pár let dříve. Nechci tím ale startovat nekonečnou debatu, zda bylo nejdřív v Gruzii ruský vejce nebo americká slepice. :)

    Každopádně boj Trumpa na domácí půdě sleduju se zanícením. Nemá to vůbec lehký. Moc jsem si od toho nesliboval, protože má velmi silné protivníky, ale jeho zvolení jsem zatím nelitoval. Kdyby tam byla ta paní, tak to hladce směřovali kam chtěli.
    Samozřejmě můžou pozítří naplno vletět do Sýrii Trump neTrump a bude to ve výsledku prašť jak uhoď.
    Teoreticky ho můžou taky oddělat, ale zas tak statečně a otevřeně jako JFK nevystupuje.Skrýt celý příspěvek

  • Host
    14:26 20.03.2018

    pekny clanok. palec hore

    pekny clanok. palec hore

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 3