Rusko bez satelitů včasné výstrahy

Foto: Radar Voroněž. V nenapadné budově se skrývá jeden z nejvýkonějších radarů na světě. / Kemlin.ru, CC BY 3.0
Radar Voroněž. V nenapadné budově se skrývá jeden z nejvýkonějších radarů na světě. / Kemlin.ru, CC BY 3.0

Rusko v současnosti nemůže zachytit starty balistických raket pomocí satelitní senzorové sítě Oko-1. V lednu Rusko vyřadilo dva satelity US-K a systém Oko-1 se tak stal nefunkčním. Do července letošního roku, kdy dojde k jejich částečné náhradě, se Rusko spoléhá pouze na radary dlouhého dosahu systému včasné výstrahy.

Podle ruského deníku Kommersant satelity US-K překročily svou plánovanou technickou životnost o 5 až 7 let. Díky svému staří dokázaly poskytovat potřebné informace pouze několik hodin denně.

Rusko mezi roky 1972 až 2012 vyslalo na oběžnou dráhu celkově 101 satelitů systému včasné výstrahy Oko-1. Šlo o satelity US-K umístěné na orbitě typu molnija a US-KS, US-KMO na geosynchroní dráze. Satelity zachycovaly start rakety (tepelnou stopu rakety) pomocí infračerveného teleskopu.

Satelity společně s radary tvoří systém včasné výstrahy Ruska. Satelity slouží k zachycení rakety okamžitě po startu. Radary dlouhého dosahu dokáží rakety zachytit až několik minut po startu a sledují jej po celou dobu letu. Radary určí  místo dopadu střely a jsou také napojeny na protivzdušný systém chránící Moskvu.

Za zmínku stojí jistě selhání systému Oko-1, které v roce 1983 mohlo vést k nukleární válce. Ruský systém v jeden den roku 1983 detekoval dvojnásobný start mezikontinentální rakety ze Spojených států proti Sovětskému svazu. Ve skutečnosti šlo o odraz paprsků Slunce od výškových mraků.

Naštěstí Stanislav Petrov, velicí důstojník operačního centra, se na základě chybějících informací z radarů dlouhého dosahu rozhodl varování ignorovat.

Již v roce 2009 měl zastaralý systém Oko-1 nahrazovat nový systém včasné výstrahy EKS. Díky průtahům s vývojem a testování systému se však start prvního satelitu systému EKS uskuteční pravděpodobně až v červenci tohoto roku.

EKS společně s radary velmi dlouhého dosahu Voroněž utvoří klíčovou součást ruského systému včasné výstrahy. Radary Voroněž vynikají účinným dosahem 4200 km a jsou schopny sledovat až 500 velmi malých cílů. Jeden radar je umístěn také v Kalinigradské oblasti u Polska.

Celkově plánuje Rusko do roku 2020 postavit 9 stanic s radary Voroněž. Nové radary postupně nahradí starší přístroje Dněpr a Darija.

Hlavními senzory satelitů systému EKS je rovněž spolehlivý infračervený teleskop. Podle odborníků bude síť EKS také pravděpodobně zprostředkovávat nouzovou satelitní komunikaci ruské armády.

Parametry systému EKS i samotných satelitů podléhají utajení.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Berjev A-100 Premier: Nový ruský AWACS na obzoru

V letošním roce ruské letectvo, resp. Státní letecké testovací centrum v Achtubinsku, začne s ...

Ruské zbrojení se potýká s vážnými problémy

Až desetina dílů, ze kterých se skládají různé vojenské systémy dodávané ruskými zbrojovkami, je ...

Drony, systémy S-500: aktuální projekty ruské armády

Jurij Borisov, ruský náměstek ministra obrany, představil v ruském zpravodajském RSN rádiu některé ...

Ruská armáda získá nové útočné pušky

Ruské ministerstvo obrany vybralo dvě nové standardní útočné pušky pro své vojáky, resp. pro projekt ...