Rusko chystá bezpilotní suborbitální letoun

Rusko chystá bezpilotní suborbitální letoun
MLD / ISON (Zvětšit)

Server The Drive informoval o novém ruském projektu automatického kosmoplánu. Má startovat ve stratosféře, kam ho vynese mateřský letoun. Bude to nejspíš Mjasiščev M-55, v kódu NATO Mystic-B.

O novém projektu je dosud známo jen málo podrobností. Kosmoplán má nést označení MLD, ale není jasné, co zkratka znamená. Zpravodajský server agentury Ria novosti zveřejnil jeho krátký popis a několik infografik. Ačkoliv se ve zprávě nepíše, že by MLD měl startovat ze zad letounu M-55, v infografice to tak vypadá. Podobný systém startu používal například legendární americký experimentální raketový letoun X-15, nebo nověji soukromý raketoplán SpaceShipOne. Ruský bezpilotní letoun by mohl mít na délku okolo čtyř a půl metru.

Má mít válcovitý trup s delta křídlem opatřeným vertikálními stabilizátory. Rusové zatím nezveřejnili, k čemu by měl bezpilotní letoun sloužit. The Drive si všímá, že v trupu MLD je jen málo místa na užitečnou zátěž. K dopravě satelitů na oběžnou dráhu se proto nehodí.

Rusové by ho mohli používat k vědeckému výzkumu, například k experimentům s nadzvukovou technologií. Nabízí se ale i vojenské využití, například špionáž nebo naopak ničení nepřátelských špionážních satelitů. MLD je také možná jen prvním krokem ve vývoji většího suborbitálního letounu s více schopnostmi.

Přistávací padáky

Podle zprávy Ria novosti by měl MLD startovat ze zad svého nosiče ve výšce mezi čtyřiadvaceti a třiceti kilometry. (Odznak astronauta dostanete, když překročíte výšku 80 kilometrů.) Dostup letounu M-55 se však uvádí jen jako 21,5 kilometru. Není jasné, zda chtějí Rusové na první stupeň pro MLD přestavět některý z pěti dosud vyrobených strojů, nebo jejich výrobu znovu oživit. Letoun MLD po opuštění nosiče dosáhne sedminásobku rychlosti zvuku. Výška suborbitálního skoku leží ve výšce 160 kilometrů.

Pro srovnání: apogeum dráhy Mezinárodní vesmírné stanice je 408 kilometrů. K přistání by měl kosmoplán MLD používat padáky. Vývoj letounu má mít na starosti organizace jménem Mezinárodní vědecká optická síť ISON (International Scientific Optical Network). Zní to poněkud překvapivě. ISON je totiž sdružení astronomických observatoří z deseti různých zemí.

Vedle států bývalého sovětského bloku v něm jsou i dalekohledy z USA, Bolívie, Švýcarska, Itálie a Španělska. Jeho organizaci má však na starosti Keldyšův Ústav aplikované matematiky, který patří do Ruské akademie věd. V minulosti se podílel na mnoha ruských a sovětských kosmických programech. Letoun MLD ostatně zčásti využije osvědčené raketové součástky.


Americký projekt XS-1

Recyklace staršího projektu

MLD využije motor z raketového stupně Briz-M, který se uplatňuje v několika ruských nosičích. ISON dostala na první fázi vývoje letounu 55 milionů rublů (19 milionů korun). Druhá fáze má stát minimálně 280 milionů rublů (97 milionů korun). The Drive poznamenává, že není jasné, jestli má cena být jen za vývoj samotného MLD, nebo i úpravu nosiče. Rusové už ovšem chtěli letoun M-55 jednou podobným způsobem modifikovat, takže je možné, že část úprav už mají promyšlenou. Bylo to okolo roku 2000.

Mjasiščevova konstrukční kancelář, která se kromě letounu M-55 podílela například i na stavbě raketoplánu Buran, přišla tehdy s projektem suborbitálního kosmoplánu pro vesmírné turisty. Měl se jmenovat Cosmopolis XXI. Jako první stupeň mu měl sloužit upravený letoun M-55, označovaný jako M-55X.

Konstrukce samotného kosmoplánu byla odvozená ze starších sovětských koncepcí, jako byl například experimentální MiG-105. Na letounu Cosmopolis XXI dokonce několik let spolupracovala americká firma Space Adventures. Proslavila se dopravou vesmírných turistů na ISS. Projekt vlastního suborbitálního letounu však vzdala kvůli příliš vysokým nákladům.


X-37B

Pořád v nabídce

Rusko je, jak známo, rázovitá země. Proto čtenáře asi příliš nepřekvapí, že jedna z tamních cestovních kanceláří s letounem Cosmopolis XXI pořád počítá. Jmenuje se bestrussiantour.com. „Jako ruská společnost podporujeme ruskou turistickou kosmickou loď.“ Píše na svém webu. Tvrdí, že kosmoplán „je už téměř připraven.“ Cenu letenky odhaduje na pouhých 150 až 250 tisíc dolarů (3,4 až 5,7 milionu korun). Zájemcům nabízí přípravný kurz pro astronauty (resp. kosmonauty) v Hvězdném městečku. Nabídka je bohužel jen úsměvná kuriozita.

Turistická kosmická loď nikdy nevzlétne. Bezpilotní projekt MLD by mohl být pohrobkem původního pilotovaného kosmoplánu. Jestli někdy opustí rýsovací prkna se teprve uvidí. Něco vzdáleně podobného jako MLD chystá i americká agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency).

Její bezpilotní kosmoplán se jmenuje XS-1. Měl by sloužit jako mnohonásobně použitelný první stupeň k dopravě (většinou asi špionážních) satelitů na oběžnou dráhu. Jeho první let je plánován na rok 2020. Spojené státy mají také malý robotický kosmoplán Boeing X-37B.

Design X-37B je odvozený od už vyřazených raketoplánů. X-37B byl původně civilní projekt. V roce 2004 ho však převzala DARPA. K čemu ho armáda používá je tajné, takže se vynořují různé spekulace. X-37B snad slouží k dopravě špionážních satelitů nebo sám nese špionážní vybavení. Píše se i o testování nových druhů pohonu (zřejmě iontové motory).

Zdroje: The Drive, Air Space Mag, RIA Novosti, Space

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru

Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...

Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru

Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické ...

US Space Corps: Militarizace vesmíru je otázkou času

Na webu War IS Boring autor MV “Coyote” Smith, bývalý plukovník amerického letectva a současný ...

Space Forces: Pentagon buduje vesmírné síly

Pentagon připravuje vznik Vesmírných sil (Space Force), šesté plnohodnotné složky Ozbrojených sil ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • danny
    15:47 12.02.2019

    Mě teda hlavně zaujalo oprášení M-55. Moc zajímavé letadýlko s celkem unikátními vlastnostmi. Myslím, že by si tahle povedená konstrukce zasloužila druhý dech.

    • Czertik
      12:45 13.02.2019

      Ano, jiste ze m-55 by si zaslouzilo oprasit, a nejen ono. Ale vzdy to skonci na tom nejpodstatnejsi - maji rusove penize na jeho relizaci ?
      A je jendo jestli stat nebo soukromnici.

      A pak druha - k cemu jim to bude ? jak bylo napsano - komercni reseni/zisk je nepravdepodobny (byt by to byl velmi dulezity bonus, ktery by mohl projekt zaplatit a vydelavat).
      pak zbyva spionaz apod - a tu je podstatna otazka - bude natolik lepsi/levnejsi aby se zapaltita investice do vyvoje a vyroby ?

      • danny
        16:46 13.02.2019

        Ten jeden kousek, co lítá kvůli měřením ozónu atd..., tak se asi vyplatí. Myslel jsem spíš na civilní sektor, třeba by se vědeckých experimentů pro civilní sektor našlo víc. A docela si jej dokážu představit v roli startovací platformy pro vynášení minisatelitů. Přece jen užitečné zatížení 2,5 tuny z 20 tis. metrů, to už by se k vynesení na GEO použít dalo, ne? Ale v tom se vůbec nevyznám.

        • Czertik
          21:40 13.02.2019

          Ano minisatelity by byla moznost, hlavne ty na uleo kterych bude zapotrebi tisice a ty nabidnou dnes nevidanou rychlost a hustotu pokryty.
          Navic diky masove vyrobe by cena za kus byla relativne velmi mala. Ale je tu podstatny faktor - cena za 1 satelit vyneseny na orbitu.
          A obavam se, ze vtomhle nemuzou konkurovat konkurovat raketam ktere na tu samou drahu by meli 15-30x vetsi nosnost, byt cena za start pro onu raketu by byla vyssi.
          A ze se velikost tohoto trhu na minisatelity pro pekelne rychly globalni net odhaduje pokud si vzpominam na miliardy dolacu.
          Navic v clanku je zminovan MALY prostor pro naklad, takze by tady je otazka kolik by tech satelitu slo fyzicky dovnitr nacpat, byt treba nosnost by jeste nejaka zbyla.
          Jak rikam, ekonomikce prilezitosti pro tenhle projek vidim velmi male, byt prostor pro vedu/armadu tu je - ale to sme zpet u toho, jestli by nebylo levnejsi zaplatit misto vyvoje proste dat do exitujiciho reseni, byt na kg zatizeni drazsiho, protoze pocet letu ktere by mohly rusove udelat (nebo oni pro jine staty) prilis maly, aby to zaplatilo naklady.

    • RiMr71
      13:04 13.02.2019

      Je to úžasný stroj a létá moc dobře i jako model :)

      • danny
        16:47 13.02.2019

        jsi stavěl? Co tam máš za pohon? A používal jsi originál profil křídla nebo jiný?

        • Czertik
          21:44 13.02.2019

          Pokud by pouzival turbiny, tak by mel muj obdiv, protoze me vzdy fascinovalo jak se ty miniturbiny startovaly/zapalovaly zapalovacem, otacky v jakych pracuji, mala zivotnost a velka cena za kousek.

  • givicz
    16:19 11.02.2019

    Глава корпорации «Роскосмос» доложил президенту о ситуации в ракетно-космической отрасли. (Vedoucí společnosti Roscosmos informoval prezidenta o situaci v raketovém a kosmickém průmyslu)
    https://www.youtube.com/watch?...

    v kostce se tam říká:
    - startů na orbit je naplánováno jednou tolik jako v roce 2018 ( v roce bylo startů 22 v roce 2019 bude startů raket 45)
    - poletí těžké Protony a raketa Angara
    - ve vývoji je těžká raketa k pokoření měsíce

    • logik
      17:03 11.02.2019

      V roce 2018 nebylo 22 úspěšných startů NA ORBITU, ale pouze 20 (a jeden neúspěšný). Rogozin kecá, nebo neví, jaký je rozdíl mezi orbitálním a suborbitálním letem. Viz např.
      http://www.russianspaceweb.com...

      • logik
        19:19 12.02.2019

        Mohu se zeptat těch Rusů, co mi dali mínus, za co byl? Čistě ze vzteku, že se provalila lež? Anebo snad za to, že jsem řekl něco, o čem je ve zvyku mlčet?

        Anebo tady někdo fakt tvrdí, že Rusko minulý rok vykonalo 22 orbitálních letů?

        • Marw
          20:57 12.02.2019

          Vseobecna frustracia... je to nieco ako ked futbalovy kvazi fanusikovia robia po meste bordel ked dostane ich oblubeny klub nakladacku...

    • Robo
      18:10 11.02.2019
      Oblíbený příspěvek

      Nechápu co ten Rogozin plácá za nesmysly . To je jen oblbování Ruskýho národa , nikdo jinej mu to nezbaští . 45 startů ? Tady máme plánované starty :
      http://starty.kosmonautix.cz...
      A to se určitě všechny neuskuteční . Co by asi vypouštěli ? Space-X prostě poslal Ruskou kosmonautiku do pravěku . Jak cenově tak technologicky.
      A Angara - to je prostě nechtěný dítě , který už stalo majlant . Není pro ni pořádný uplatnění , peníze a už ani zájem , taková druhá Eněrgija .
      Ruská kosmonautika je prostě v těžký krizi , která se bude v čase pouze prohlubovat .

      • Czertik
        12:49 13.02.2019

        jenze jak krasne ve svych cestopisech popisoval zikmund a hanzelka rusko..tak byly prekvapeni tim jak moc a casto (i zbytecne) se tam lze.
        Holt kdyz je nekdo zvykly na libe lzi ( i kdyz vi ze je to lez), tak videt hanou lez je pro nej nepritelne.
        Protoze pri lzi, se muze drzet iluze, ano cislo lze, ale realita nemusi byt o moc horsi, kdezto u pravdy prijde i o tu iluzorni nadeji.

    • Marw
      18:41 11.02.2019

      Nerad ti kazim radost, ale ako sa tak divam na zoznam planovanych startov tak som naratal maximum 33 (podla Zaka 32). Zvysok su suborbitalne skusky (hlavne balisticke strely).

      A z tych 33(32) ma uz ako tak pevne stanoveny termin startu 12. Zvysok je vo hviezdach a s pravdepodobnostou hraniciacou s istotou velka cast z nich startovat tento rok nebude (vid nestastna Nauka ktora sa uz zase posunula do dalsieho roka, a to sa tento sotva zacal). Napriklad tam maju avizovanych na 4. kvartal pat misii na Sojuze 2.1 pre OneWeb. Silne pochybujem ze to budu schopny vsetko obsluzit za 3 mesiace (popri inych misiach).

      Len ako malu ilustraciu ako vazne tieto cisla mozno brat, este koncom minuleho roka planoval Khrunichev ze tento rok by mohlo letiet az 11 protonov, aktualne je uz v manifeste pre 2019 len 6 misii (a osobne neverim ze sa stihnu vsetky).

      Ci poleti aj Angara je tiez vo hviezdach, ma ist o druhy testovaci let, testovat budu novy horny stupen a start je planovany az na december, tak ze odklad na zaciatok buduceho roka je celkom pravdepodobny. Navyse v nedavno sa dostali na verejnost informacie ze Angara A5 celi relativne vaznemu problemu. Ukazalo sa ze RD-191 na centralnom stupni pri priskrteni na minimalny vykon sposobuje silne mechanicke kmity a Energomash zatial prisiel len s docasnym riesenim. Tak ze aj tento problem moze lahko viest k odkladom.

      No a tazka raketa je v stadiu ze konecne po asi styroch rokoch zvolili aspon zakladnu koncepciu (ktora sa v poslednej dobe menila jak na beziacom pase). Ci su tieto snahy aspon trosku realne sa ukaze az ked poleti prvy Irtys. Dovtedy je to rovnaka powerpointova raketa ako Rus-M, Don, Volga a ostatne koncepty.

      • Slavoslav
        11:22 12.02.2019

        a ak je pravda co som zachytil o tych tazkych Protonoch tak ich tie starty vyjdu pekne draho. Malo by ist o komercne vynasky nacenene pre medium a light Protony ktorych projekty sice zrusili, ale medzitym uz stihli lety.

        Takze prijem naceneny podla Light/Medium, naklady za Heavy

        • Marw
          11:47 12.02.2019

          Je to tak, ILS zacala predavat Proton Medium a Light skor ako mali odklepnute peniaze na vyvoj. Peniaze nedostali, projekt sa zrusil ale kontrakty su uz podpisane, tak ze ak si nechcu uplne poskodit meno tak to budu musiet vyniest na klasickych Protonoch.
          Inak proton Light a Medium mal byt vlastne regularny Proton M s vynechanym niektorych z hornych stupnov (koncepcie sa priebezne menili), vynechany stupen by bol nahradeny len pasivnou nosnou konstrukciou, aby sa zachovala kompatibilita so sucasnou pozemnou infrastrukturou.

          Clovek si kladie otazku ako zle na tom musi byt Khrunichev, ked uz nie je schopny bez statnej dotacie navrhnut, postavit a certifikovat ani "blbu dutu ruru". Chapem ze to nie je take jednoduche ako sa to povie ale pre splocnost ktora desatrocia stavia rakety to snad nie je uloha na ktoru by potrebovala statne dotacie na vyvoj. Zvlast ked toto skutocne mohla byt relative zmysluplna cesta ako Proton cenovo zatraktivnit. A Khrunichev aktualne potrebuje akekolvek aspon trosku ziskove zakazky ako sol.

          • Czertik
            17:06 12.02.2019

            Co se tyka schopnosti vyvyjet za sve, bych videl u amiku a u rusu stejne.
            Cili bez statniho ceciku, se ani konstrukter nehne.
            jenze, rusove maji problem v tom, ze statni cecik je ponekud prazny a maly a amici ho maji velky a plny :).
            Ale hlavne, pak prisel musk se svym talentem, napady a penezi - a uz se ti tradicni dodavatele musi ohanet, aby se preorintovali na to, jak fungovat bez statniho ceciku.
            A rusove sveho muska nemaji a nikdy mit nebudou, putin by ho zadusil.

    • RiMr71
      10:38 12.02.2019

      Ach Givi, zase ten tvůj paralelní vesmír...

  • UnionPacific
    15:46 11.02.2019

    Toto sú naozaj Ruské armádní noviny.

    • alexa123
      16:22 11.02.2019

      Pre menej chápavých s IQ=1 prípadne 2 t.j. čo je môj prípad - mohol by si vysvetliť, čo si chcel povedať svojim príspevkom?

      • UnionPacific
        20:22 11.02.2019

        Je to úplne jednoduché. 40 % článkov sa točí okolo Ruska. Proste redakcia naháňa čítanosť. Vždy keď nejaký vodkou naliaty Rus čosi trepne o vojenskej technike,je tu z toho článok bez ohľadu či je vôbec myšlienka realistická. Len dnes dve články o ruskej technike. Grohmann sa síce prezentuje ako odporca Ruska,ale nebyť Ruska,tak snáď ani nie je dôvod sem chodiť.A to je dôvod prečo každá ruská fantasmagória má svoj článok a naslednu rozsiahlu diskusiu.

    • Pauli
      22:37 11.02.2019

      Tak sem nelez a budeš mít klid. Tvůj web to není.

  • RiMr71
    15:24 11.02.2019

    ..a to bude před tou základnou na Měsíci, nebo až po ní?

    • logik
      16:15 11.02.2019
      Oblíbený příspěvek

      Nebyl bych tak skeptickej. Základna na měsíci je teď pro Rusko sci-fi, ale suborbitální letoun - vzhledem k vyspělosti jejich raketové technologie, je věc, která je nestojí zas tolik úsilí a zároveň je to z vojenského hlediska vcelku efektivní věc (ničení satelitů, jaderná zbraň, špionáž).
      Teda je to přesně cesta, kterou bych bejt rusama vývoj nasměroval - a ještě to pro domácí laické publikum lze vydávat za špičkový vesmírný výzkum.....

      • danny
        12:55 12.02.2019

        Logik: ke svému velkému překvapení ti musím dát bezvýhradné plus:-) Je fajn číst od tebe příspěvek psaný s nadhledem.

      • Olivav
        13:59 12.02.2019

        Logiku,

        fakt trefné, přesné a musím překvapivě souhlasit. Jen, aby i na tohle relativně levné zařízení měli dost financí.


        No teď si rýpnu ne do Logika. Jen si říkám, aby tohle nakonec nebyl "avantgard" pro chudé.

      • stronger.p
        14:02 12.02.2019

        +1

        Vraťte nám "starého" logika :D:D, Nevěřím, že to psal :D

        • logik
          11:47 13.02.2019

          To přesně vypovídá o tom, jak jste mimo, když si myslíte, že každý jako Vy jen kope "v barvě svého dresu".

          To, že je v Ruských silách za rozumné peníze (do)vyvinout suborbitální letoun je úplně stejná realita, jako to, že např. Su-57 nedostane v dohledný době zakřivené stealth sání.

          To, proč tady povětšinou stojím na "protiruské straně" je čistě dané faktem, že zatímco přítomná hromada "proruských fantastů" denodenně vypráví pohádky ovčí babičky o zázračných ruských technologiích.
          Kdyby tu někdo např. podobně vymýšlel pohádky o F-35 (např. že s novým motorem bude dosahovat rychlosti M-3), tak mu to budu vyvracet úplně stejně. Jen prostě takoví magoři "na USA straně" jsou tady jen zřídka....

          • stronger.p
            12:17 13.02.2019

            Trochu nadhledu, šlo o vtip a "zvýraznění" zažitého stereotypu

          • danny
            16:51 13.02.2019

            stronger.p: dobrý, už je zpět. Vesmír je ještě v pořádku:-D

    • raziel87
      16:37 11.02.2019

      Logiku, takhle se mi líbíš :) +1

      Rimre, nezapomeň na Buran, ten byl díky vysoké míře autonomie v některých konkrétních aspektech dal než Space Shutle. Ale vlastně.... Co od tebe čekat jiného, než infantilní posměšky. Roli pitomce hraješ výtečně, to se ti musí nechat :)

      • raziel87
        16:38 11.02.2019

        Dyna Soar neopustil rýsovací prkna, ale.... I USA má na co navazovat

      • Miroslav
        17:46 11.02.2019

        Buran bol postavený presne na tento účel. Buran bol funkčný model, nie sériový stroj. Na lety do vesmíru sa s ním nepočítalo. Podporu života pre posádku mala mať až Ptička a Bajkal.

        • raziel87
          18:02 11.02.2019

          a jak dopadl chudák, teď lezou na Bajkonuru do haly desítky senazachtivích výletníků a prolejzají si ho odshora až dolů. S Energijí-M jakbysmet. Nechápu, že ho nepřevezli do muzea. Taková neúcta k něčemu tak významnému. Divím se, že ho po těch letech "nezvaní návštěvníci" nerozkradli komplet. Ještě když jsem v 90. letech četl Koktej (svého času perfektní časopis! pak šel do kytek) tak tam byly fotky z kokpitu a pořád tam byla přístrojová deska včetně monitorů. Teď si pustíš video na YT nebo Navratdoreality a už tam není nic, je rozkradenej :(

          • raziel87
            18:02 11.02.2019

            sakra ta moje pitomá klávesnice, která pořád vynechává písmenka - "Koktejl"

          • Miroslav
            18:58 11.02.2019

            Buran už neexistuje. Bol zničený keď sa na neho zrútila strecha hangáru v ktorom bol uložený. Kdesi som aj videl fotografie. Veľmi smutný pohľad. Ale Ptička (prvý sériový stroj určený na pilotované lety) je ešte v Bajkonure a na nete sa aj dajú dohľadať fotografie ako odpočíva v hangáre. Bajkal nebol dokončený a vraj je niekde na nejakom letisku Ramenskoje. Keď trochu popátraš tak vraj je viditeľný na Google Earth

          • raziel87
            19:06 11.02.2019

            2 Miroslav

            Děkuji za radu Mirku, popátrám. Pak tedy v Koktejlu redaktor tehdy psal o špatném stroji, respektive bylo to tuším okolo roku 1996-2000, v době kdy ještě Koktejl vycházel v A4 formátu a měl 120stran+. Možná tedy v té době skutečně fotil Buran, než na něj spadla střecha, jak píšeš.

            Na YT a jiných serverech je právě několik videí, jak prolézají v Bajkonuru opuštěnou halu a všude ten stroj chybně označují za "Buran", ty píšeš "Ptička", dobré vědět.

          • raziel87
            19:09 11.02.2019

            pro ilustraci jedno z videí například zde

            https://www.youtube.com/watch?...

            Na navratdoreality.cz bylo před časem jedno skvěle sestříhané, jenže ta jejich pitomá vyhledávací lišta :( nejde dohledat, přitom je to sotva půl roku zpět.

          • raziel87
            19:39 11.02.2019

            Super Mirku, děkuju moc. Nechám si to před spaním do postele. Četl jsem o tom dost, ale x let zpět. Dobré si to zase po letech připomenout a osvěžit děravou paměť.

          • Pilot
            09:44 12.02.2019

            Miro vďaka,
            supr počtení, hlavně na astru. Škoda, že to Rusákům nevyšlo. Buhví, třeba by se byly s Amíkama vzájemně obohatili o znalosti a třeba mohly lítat značně vylepšené OK i OV dodnes. A třeba i výš a třeba i dál.

          • raziel87
            09:54 12.02.2019

            Miroslav a Pilot

            Chlapi, asi znáte, ale kdyby ne, tak doporučuji ještě server kosmonautix.cz. Je tam spousty zajímavých článků (série článků s x pokračováními) ohledně Mercury, Gemini, Apolla, Sojuzu, Saljutů, Almazů, velmi pěkné články o vývoji skafandrů, raketových křesel, raketových pistolí, a asi i o programu Buran, protože kde jinde bych před lety o něm četl než tam. Střední školu a návštěvy knihoven už moc nepočítám, protože co člověk nepotřebuje k osobnímu a pracovnímu životu, bohužel po letech z paměti vytěsní.

          • Slavoslav
            10:22 12.02.2019

            neviem, ale mne cely ten program Buranu prisiel tak trochu nezmyselny. Pri Americkych raketoplanoch som chapal myslienku opakovatelne pouzitelnej lode vratane motorov kde malo dojst k usetreniu nakladov (aka bola realita je uz ine).

            Pri Burane to bola "len" opakovatelne pozuitelna navratova "kapsula" (raketu nehodnotim kedze ta bola separatna a jej myslienka sa mi naopak pacila) kde postradam zmysel tych nakladov.

            Na druhej strane sa o to zaujimam len velmi vseobecne, tak mozno niekto kto ma lepsi prehlad a dojde k ozrejmeniu.

            Btw v Nemecku (Speyer) sa da ist pozriet OK-2M ktory sluzil v programe na letove testy

          • Jirosi
            10:44 12.02.2019

            Ano, je to škoda... Rusové prostě mají svérázný způsob zachovávání svého technického dědictvý...
            N-1 - kusy sloužily jako dětské hřiště
            https://i.kinja-img.com/gawker...

          • Pilot
            11:20 12.02.2019

            Slavo:
            "neviem, ale mne cely ten program Buranu prisiel tak trochu nezmyselny..."

            1) Jedna z možností se nabízí bez "velkého" přemýšlění. Prostě politika, nebo spíš ideologie.
            2) "Tah na bránu" ruských resp. sovětských konstruktérů. Prostě měli chuť a touhu tvořit a finance se díky kontaktům, nebo možná díky dobrým kádrovým profilům sehnat daly. Případně obojí dohromady. V tomto případě by tedy byl hýbatelem vývoje proud "od spodu", nikoliv z politbyra.
            3)SSSR nechtěl a ani si nemohl dovolit technologicky zaostávat a ačkoliv koncept raketoplánu je diskutabilní, tak technologicky to byl vrchol soudobého vývoje a určitě se na tom naučili spoustu užitečných dále aplikovatelných postupů, došli k dílčím obejvům apod.

          • Miroslav
            11:48 12.02.2019

            V podstate by som povedal, že ukončenie programu ,,Buran" bol pre ZSSR resp. Rusko ekonomickým vykúpením. Američania to pocítili naplno. Myšlienka bola, že mnohonásobne použiteľná loď bude ekonomicky efektívna. NASA počítala, že ich flotila bude vďaka nízkym nákladom a konceptu znovupoužiteľného raketoplánu schopná uskutočniť minimálne 2 lety do mesiaca. Bohužiaľ, raketoplán je tak zložitý stroj, že jeho servis a kontrola po misii boli tak finančne a časovo náročné, že celá táto idea sa nemala šancu naplniť. OV po každom pristáti museli prejsť náročnou kontrolou a servisom. Predpokladám, že Sovietské OK by utrpeli rovnaký ekonomický debakel ako tie americké. Politické ambície v tomto prípade predbehli technologické možnosti doby.

            Napriek tomu si však myslím, že OV splnili svoj cieľ. Aj keď za cenu vysokých nákladov sa podarilo uskutočniť viacero projektov ktoré by boli bez raketoplánov neuskutočniteľné alebo len veľmi ťažko. Spomeniem len opravu Hubbleovho teleskopu či výstavba ISS. Raketoplán mal robotické rameno ktoré dokázalo splniť aj tie najnáročnejšie misie. Nie som si však istý, či by duplicitný projekt raketoplánov bol prínosom po technologickej stránke. Ak by boli rusi v tomto prví, tak nepochybne áno.

      • Czertik
        17:08 12.02.2019

        Ano, buran byl v nejakych aspektech lepsi nez ss, treba v tom ze mohl automaticky pristat, ale co jako ?
        Buran byl zrusen davno pred amickym ss. A jaky smysl ma se hrabad v dnes uz mrtvych projektech, kdyt clanek je o BUDOUCICH projektech, a jediny kdo sem taha minulost si ty ?

    • vojta
      17:04 11.02.2019

      JJ, v ruské knize o kosmonautice z šedesátých let se psalo: Nevíme ještě kdy to bude, ale víme s jistotou, že lidská noha vstoupí na povrch měsíce, a s jistotou také víme, že to bude noha sovětského kosmonauta.

    • El Duderino
      18:26 11.02.2019

      To ich teda kruto podcenujete, a pritom chystaju ozaj velkeeeeee veci:

      https://az247.cz/rusko-planuje...