Rusko-čínská vojenská spolupráce je stále symbolická

Peking po prvním ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2014 udržoval s Moskvou přátelské vztahy a na rozdíl od Západu nereagoval uvalením hospodářských sankcí. Partnerství mezi oběma mocnostmi prohloubil shodný pohled ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho čínského protějšku Si Ťin-pchinga na globální a regionální bezpečnost. Období rychlého rozvoje v letech 2014-2019 v posledních třech letech zpomalila pandemická opatření. Na vrcholných schůzkách vedoucích představitelů obou států nicméně opakovaně zaznívá úmysl předchozí dynamiku obnovit.

Americká organizace Center for Naval Analyses (CNA) určila několik oblastí vojenské spolupráce (viz tabulka níže), podle jejichž úrovně lze hodnotit pokroky v rusko-čínském sbližování. První z nich představují mezistátní politické a obranné konzultace. V posledních dvou desetiletích oba státy vytvořily systém pravidelných setkání na vysoké úrovni. Četné summity Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga doplňují každoroční dvoustranné bezpečnostní rozhovory mezi generálním tajemníkem ruské Rady národní bezpečnosti (Nikolajem Patruševem) a ředitelem čínské Ústřední komise pro zahraniční věci (do letošního ledna Jangem Ťie-čchim). Náměstci ministrů zahraničí navíc každý půlrok vedou bezpečnostní dialog o severovýchodní Asii.

Dvoustranné bezpečnostní konzultace po roce 2000 původně řešily vzájemné územní spory, které se podle CNA podařilo do roku 2004 urovnat. Následně se začala rozšiřovat politicko-vojenská agenda, jež se před ruskou anexí Krymu soustředila na vývoz ruských zbraní do Číny a společná cvičení. Následující léta charakterizoval krach vztahů mezi Moskvou a Západem, respektive snahy Kremlu prohloubit rusko-čínskou spolupráci. Obě země začaly slaďovat hodnocení hrozeb ze strany Západu a postoje k územním a geopolitickým sporům druhé strany. Společné prohlášení krátce před vypuknutím ukrajinsko-ruské války ukázalo stále větší soulad bezpečnostních zájmů obou stran. Moskva a Peking totožně vnímají Spojené státy a NATO jako hrozbu pro mezinárodní bezpečnost a pro svou vlastní stabilitu. Čínští představitelé nyní odmítají kritizovat ruskou invazi a z rozpoutání války obviňují kolektivní Západ.

Zvýrazněné hodnoty představují současnou úroveň rusko-čínské spolupráce v každé oblasti / CNA

CNA se zadruhé věnuje vojensko-technické spolupráci. Po období rozsáhlých prodejů ruských zbraní čínským ozbrojeným silám v letech 1991 až 2005 nastal výrazný pokles. Číňané si totiž začali řadu systémů vyrábět sami a Rusové kvůli důvodným obavám ze zpětného inženýrství odmítali dodávat své nejvyspělejší technologie. Tento trend narušilo krátké období po roce 2014, kdy Moskva svolila vyvézt některé pokročilé systémy. Jediný významný výrobek, jenž čínský obranný průmysl na rozdíl od ruského nadále nedokáže vyrábět v odpovídající kvalitě, představují letecké motory.