Rusko dokáže bojovat na dvou frontách

Ruští výsadkáři v akci; ilustrační foto / Kremlin.ru

Švédská Obranná výzkumná agentura (FOI) v dokumentu Russian Military Capability in a Ten-Year Perspective – 2016 popsala vojenské schopnosti Ozbrojených sil Ruské federace. V rozhovoru pro ruský deník Izvestija jeden z autorů publikace Johan Norberg uvedl, že ruská armáda dokáže vést současně dvě velké bojové operace.

Podle Norberga jsou Ozbrojené síly Ruské federace schopny provádět minimálně jednu velkou bojovou operaci se zapojením 100 000 až 150 000 vojáků. Zhruba stejný počet vojáků ze všech složek ruských ozbrojených sil se účastnil velkých strategických cvičení - Východ, Střed a Kavkaz.

Do cvičení Východ se v roce 2014 zapojilo 100 000 až 155 000 vojáků. Během cvičeni byly provedeny tři hlavní a 15 menších překvapivých prověrek bojové připravenosti. V roce 2015 se cvičení Střed účastnilo 95 000 vojáků a v následujícím roce cvičení Kavkaz 125 000 vojáků.

Norberg v rozhovoru pro deník Izvestija zdůraznil, že vzhledem k obrovské rozloze Ruska je pro ozbrojené síly zásadní, aby byly schopny přenášet sílu na dlouhé vzdálenosti. Za tímto účelem Rusko buduje a cvičí vysoce mobilní jednotky schopné se přesouvat (i po vlastní ose) na velké vzdálenosti - cílem je, aby jednotky z jednoho konce Ruska se efektivně dokázaly zúčastnit bojových operací na druhé straně země.

Organizační struktura ruských ozbrojených sil umožňuje vést ještě druhou velkou bojovou operaci se zapojením pozemních, leteckých, námořních i výsadkových sil. Podle Norberga však bude druhá operace v menším měřítku. Schopnosti bojovat na dvou frontách odpovídá výcvik ozbrojených sil - kromě jednoho velkého cvičení je současně prováděno další menší vojenské cvičení, převážně s využitím pozemních sil, někdy i za účasti letectva a námořnictva.

Kromě vedení jedné nebo dvou větších bojových operací jsou ruské ozbrojené síly (pozemní síly, letectvo, výsadkové jednotky, námořnictvo) schopny provádět jednu malou bojovou operaci v každém ze čtyř ruských vojenských okruhů.

Deník Izvestija také zajímalo, jaké jsou vyhlídky ruských ozbrojených sil v krátkodobém a střednědobém horizontu.

“To bude záviset na celé řadě vzájemně propojených faktorů, jako je velikost obranného rozpočtu, schopnost přilákat (a udržet) kvalifikované odborníky, na schopnostech ruského vojensko-průmyslového komplexu dodávat potřebný vojenský materiál, na postupu vytváření mobilizačních stránek, a tak dále…,” uvedl v rozhovoru Norberg.

Norberg také zdůraznil, že schopnost ozbrojených sil vést bojové operace nesmí být hodnoceny jen na základě určitých typů zbraní. Vždy se je nutné dívat na celkové schopnosti ozbrojených sil a je také nutné vzít v úvahu kvalitu výcviku.

Nicméně Norberg dodal, že Rusko výrazně zvýšilo počet zbraňových systémů dlouhého dosahu (přes 300 km), a to jak s klasickou, tak i s jadernou bojovou hlavicí.

Operativní použití vysoce přesných zbraní dlouhého doletu je však silně závislé na schopnostech najít a zaměřit cíl. “Podle našeho názoru má Rusko v současné době málo systémů, které umožňují detekovat cíle na velké vzdálenosti a vyhodnotit výsledky útoku,” uvedl Norberg.

Švédský vojenský analytik se také vyjádřil k ruským vojenským operacím v Sýrii. Podle Norberga je ruské angažmá v Sýrii poměrné malé (ve srovnání s každoročním strategickým cvičením). Problém je logistika - tedy přesun techniky a zásobování. Norberg soudí, že nepřátelské síly mohou mít negativní vliv na námořní a letecké zásobování ruských sil v Sýrii, což omezuje logistické možnosti ruské armády v Sýrii. “Proto tato operace poskytuje málo informací o schopnostech ruských ozbrojených sil čelit rovnocennému soupeři,” říká Norberg.

Norberg se rovněž vyjádřil k hlavním výzvám, kterým musí ruské ozbrojené síly čelit. Rusko buduje nové brigády i divize - pro tyto jednotky je však nutné najít desítky tisíc nových vojáků. “To vyžaduje buď nárůst počtu ozbrojených sil oproti stávajícímu jednomu miliónu (počet profesionálních vojáků je kolem 300 000) nebo vytvoření plnohodnotného mobilizačního systému,” vysvětluje Norberg.

Druhou velkou otázkou je, zda ruský průmysl dokáže spustit skutečnou sériovou výrobu nejnovějších typů zbraní, jako jsou tanky T-14 Armata, stíhačky Su-57 (T-50), nové strategické bombardéry PAK-DA nebo torpédoborce a větší bojové lodě.

Zdroj: Izvestija

Nahlásit chybu v článku


Související články

RS-28 Sarmat: Rusko sází na jaderné zbraně

V médiích se objevily nové informace o vyvíjené ruské těžké mezikontinentalní balistické raketě ICBM ...

PAK FA: Ruská stíhačka páté generace ponese jméno Su-57

Velitel ruského letectva generálplukovník Viktor Bondarev vojenské televizi TV Zvězda potvrdil nové ...

Indická verze Su-57: Rusko a Indie se blíží dohodě

V dohledné době má dojít k podpisu finální dohody, podle které Indie nakoupí 108 rusko-indických ...

Ženy v kokpitu jako příznak demografické krize ruské armády

Poprvé od druhé světové války se ženy v ruských ozbrojených silách budou moci stát bojovými ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • pks_
    20:48 21.08.2017

    Teorie o jedné atomovce jsou na nic. To je jako byste chtěl hrát šachy s jednou dámou. Nepřítel bude vždy vyhledávat nejslabší místa v obraně a pokud bychom měli jen jednu ...Zobrazit celý příspěvek

    Teorie o jedné atomovce jsou na nic. To je jako byste chtěl hrát šachy s jednou dámou.
    Nepřítel bude vždy vyhledávat nejslabší místa v obraně a pokud bychom měli jen jednu atomovku, tak se rovnou můžeme odpálit :-)

    Jaderné zbraně jsou pro Rusko základem určité jistoty, že když se všechno ostatní podělá, tak ještě mají šanci.

    Zbraně/vojáci ani nemusí vystřelit a už mohou ovlivňovat dění. Stačí ta věrohodná možnost, že jsou připraveni.

    K 68.: byl to důsledek neschopného vedení KSČ - nebyli schopni odhadnout, co jim ještě u Brežněva projde, a co projít nemůže. KSČ tehdy vůbec ani neuvažovala o opuštění "socialistického tábora".Skrýt celý příspěvek

  • GAVL
    20:11 21.08.2017

    Jakou asi mají váhu jaderné zbraně? Hitler měl bojové plyny a nikdy je na frontě nepoužil a ne proto, že by byl humanista. Jaderné zbraně mají jen ten smysl, když máte jednu ...Zobrazit celý příspěvek

    Jakou asi mají váhu jaderné zbraně? Hitler měl bojové plyny a nikdy je na frontě nepoužil a ne proto, že by byl humanista. Jaderné zbraně mají jen ten smysl, když máte jednu jedinou na světě, tak můžete vydírat. Pokud jste náboženský fanatik tak taky i když nemáte jedinou. Pokud , ale máte tolik zbraní jako RF, nebo USA a jste aspoň trochu pragmaticky smýšlející , tak víte , že vám jsou v podstatě k ničemu. Jejich vlastnictví je spíše věcí prestiže.

    Takže proto se každý stát snaží mít kvalitní konvenční armádu.
    Jinak bychom mohli rozpustit armádu koupit jednu atomovku a na to stačí k obsluze kolik, sto vojáků ?

    RiMr71
    pokud tu budeme třeba za 300 let , tak se 21. srpnem 1968 budou všichni trápit asi tak jako dnes událostmi po Bitvě na Bílé hoře.
    Nikdo ani neví dneska jak to bylo třeba za válek s Pruskem , když jsme přišli o Slezsko atd. atd. To byly mnohem větší pohromy.

    Je skutečně fascinující jak se u nás připomínají hlavně naše porážky a potupy a jak si na tom někteří zakládají. Hezký by bylo připomínat a žít hlavně tím co jsme kde vyhráli a nebo se v nějakých bojích alespoň nějak vyznamenali.Skrýt celý příspěvek

  • Marthy
    18:30 21.08.2017

    Konvenční zbraně se Rusku taky hodí,třeba pro zahraniční mise-třeba teď v Sýrii.Nemít silnou konvenční armádu tak Rusko už nemá Čečnu a bůhví kolik jiných autonomních republik,a ...Zobrazit celý příspěvek

    Konvenční zbraně se Rusku taky hodí,třeba pro zahraniční mise-třeba teď v Sýrii.Nemít silnou konvenční armádu tak Rusko už nemá Čečnu a bůhví kolik jiných autonomních republik,a taky by ztratily vliv v regionu-viz válka s Gruzií.Skrýt celý příspěvek

  • DuPo
    17:51 21.08.2017

    Že zbrane vedia a bojovať tiež, o tom žiadna, otázka je len, načo im to všetko je. Na obranu asi nie, lebo si neviem dosť dobre predstaviť toho blázna, ktorý by chcel napadnúť ...Zobrazit celý příspěvek

    Že zbrane vedia a bojovať tiež, o tom žiadna, otázka je len, načo im to všetko je. Na obranu asi nie, lebo si neviem dosť dobre predstaviť toho blázna, ktorý by chcel napadnúť vlastníka jadrových zbraní. Okrem toho, tie prašule by sa dali použiť oveľa rozumnejšie.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    17:43 21.08.2017

    ...článek který bohužel ta nějak dokresluje dnešní výročí, ignorované prezidentem republiky s kanceláří ruského agenta a zástupce ruské společnosti Lukoil (přesně v tomhle pořadí) ...Zobrazit celý příspěvek

    ...článek který bohužel ta nějak dokresluje dnešní výročí, ignorované prezidentem republiky s kanceláří ruského agenta a zástupce ruské společnosti Lukoil (přesně v tomhle pořadí) Nejedlého hned vedle té prezidentovy...Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2