Rusko dokončilo prototyp nového bombardéru Tu-22M3M

Ruský nadzvukový bombardér Tu-22M3; větší foto / Alex Beltyukov, CC BY-SA 3.0 

Ruská společnost Tupolev oznámila dokončení výroby prvního prototypu hloubkově modernizovaného nadzvukového bombardéru Tu-22M3M. Roll-out se očekává 16. srpna, následně začnou pozemní testy a přípravy k prvnímu letu.

„Na prvním prototypu hloubkově modernizovaného Tu-22M3M skončily montážní práce a začaly přípravy na první let, který je plánován na třetí čtvrtletí roku 2018,“ uvedl v dubnu Aleksandr Konjuchov, generální ředitel firmy Tupolev.

 

 

Tu-22M3M vychází z modelu Tu-22M3, který byl přijat do výzbroje v roce 1989 (původní Tu-22M v roce 1969). Tu-22M3 je dalekonosný víceúčelový bombardér určený k ničení strategických pozemních a hladinových cílů ‒ hlavním úkolem je boj proti americkým útočným svazům letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group).

 

Základními oblastmi modernizace Tu-22M3M jsou motory, avionika a zbraňový komplex.
 

Tu-22M3M podle agentury TASS získá nové motory NK-32-02 z vyvíjeného strategického bombardéru Tu-160M2. Motor NK-32-02 (NK-32 série 02) má podobný tah jako původní NK-25, ale při mnohem nižší spotřebě paliva a při delší životnosti. Přeletová vzdálenost Tu-22M3M díky úspornějším motorům stoupne na 9 000 až 10 000 km, oproti 6800 km u Tu-22M3.

 

Otázkou však je rychlost dodávek motorů. Výrobce motorů, firma JSC Kuzněcov, nyní modernizuje výrobní linku, aby mohla po rozběhnutí sériové výroby Tu-160M2 v roce 2023 dodávat 20 až 22 motorů NK-32-02 ročně. Z diskuze pod článkem na Russian strategic nuclear forces však vyplývá, že první Tu-160M2 (první let leden 2018) používá ještě starší motory NK-32 a na první letový test NK-32-02 se stále čeká. Oficiální zprávy o leteckých testech NK-32-02 nejsou ‒ poslední známá zpráva je z konce roku 2017, kde se mluvilo o pokračování pozemních testů.

 

Letoun dále získá modernizovaný kokpit, vylepšenou avioniku, komunikační a navigační systémy a nový zbraňový komplex, který umožňuje používat nejnovější výzbroj. Palubní rádiové elektronické zařízení (ruská zkratka BREO; bortovoje radioelektronnoje oborudovanie) je převzato z bombardéru Tu-160M2. Součástí modernizace je i kompletní generální oprava a stím související prodloužení životnosti draku údajně až o 50 let.

 

„Tu-22M3M získá zcela nový avionický systém standardizovaný s Tu-160M2,“ uvedl v listopadu 2017 pro agenturu TASS nejmenovaný zdroj z ruského průmyslu. „Mluvíme o celé avionice, včetně navigačního a senzorového komplexu.“
 

Bombardéry Tu-22M3M obdrží nejmodernější výzbroj, především nové protilodní střely vzduch-země Ch-32 (nástupce Ch-22) s doletem 1000 km a maximální rychlostí letu až Mach 5. Letoun a zbraň jsou neoddělitelný systém a dá se říct, že Tu-22M3M je modernizován právě za účelem nesení nejnovějších střel Ch-32.

 

Střela Ch-32 o hmotnosti 5900 kg má unikátní profil letu, kdy po opuštění letounu nabere výšku 40 km a nad cílem se pustí do střemhlavého letu  ‒ podle ruských médií kombinace střemhlavého letu a obrovské rychlosti činí Ch-32 prakticky nezastavitelnou současnými systémy protivzdušné obrany (PVO).  

 

Tu-22M3 aktivně působí v Sýrii.

 

Protilodní zbraň se navádí pomocí satelitních navigačních systémů GLONASS/GPS, vlastního aktivního radaru (s funkcí mapování terénu) a nezávislého inerciálního navigačního systému. Bojová hlavice o hmotnosti 500 kg je konvenční nebo jaderná. Tu-22M3M teoreticky pojme tři střely Ch-32, ale prakticky (jako tomu bylo u Ch-22) ponese jednu nebo dvě střely.

 

Klíčovou otázkou však je, jakým způsobem ruské námořnictvo určuje pozice nepřátelských lodí. Sovětská satelitní konstelace pro radioelektronický průzkum EORSAT již neexistuje a v podstatě jedinými prostředky pro přesné zaměření lodí (dostatečně přesné pro navedení zbraní) jsou vlastní plavidla, ponorky nebo letadla Il-38 a Tu-142 s radarovým nebo radioelektronickým vybavením. Samozřejmě pro ochranu pobřeží (zejména ruské severní hranice) lze použít pobřežní průzkumné systémy.
 

Teoreticky problém s lokalizací lodí vyřeší budovaný satelitní systém Liana pro radioelektronický průzkum. Na oběžné dráze jsou prozatím dva satelity Lotos, které jsou však určeny k všeobecnému radioelektronickému průzkumu a nejsou schopny přesně určit polohu lodí.
 

Přesnou lokalizaci lodí dostane na starost třetí satelit Pion-NKS s aktivním průzkumným radiolokátorem. Ten měl startovat již v roce 2015, ale podle poslední zpráv odstartuje letos na lodi Sojuz 2-1B z kosmodromu Pleseck. Avšak s tak malým počtem satelitů dokáží Rusové jedno místo na Zemi sledovat přinejlepším jednou za hodinu nebo dvě, což je dostatečná doba, aby se svaz CSG pohl o několik desítek kilometrů dále.
 

Tu-22M3 startuje z Ruska a do Sýrie se dostává přes vzdušný prostor Íránu a Iráku.

 

Například osm pokročilejších amerických satelitů (působící po dvojicích jako satelity Lotus) NOSS umí každé místo na Zemi prozkoumat jednou za 45 minut. Rusové samozřejmě tento nedostatek znají a budou proto muset vypouštět další satelity a nahrazovat ty, kterým došla životnost.
 

Pokud však ruské průzkumné systémy pozici CSG přesně zaměří a letounům se podaří odpálit své střely, PVO svazu má jen malé šance Ch-32 zastavit, nota bene při hromadném útoku. Se svou 500 kg těžkou bojovou hlavicí Ch-32 sice letadlovou loď nepotopí, ale jistě ji vyřadí z boje. Stále se bavíme se o konvenčním útoku, jaderná válka je již jiný příběh.

 

V každém případě Tu-22M3M se střelami Ch32 je unikátní zbraňový systém, který sám o sobě představuje smrtelnou hrozbu pro velká plavidla, ale také pro velké strategické cíle (komunikační centra, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště, atd.). Tu-22M3M se navíc stane nosičem nových střel Ch-47M2 Kinžál s doletem 2000 km a rychlosti letu snad až Mach 10.
 

V současné době ruské letectvo provozuje stovku Tu-22M3 a mezi roky 2018 až 2020 má být 30 letounů modernizováno na standard Tu-22M3M. Otázkou však je, zda firma Kuzněcov dokáže během dvou let vyrobit požadovaných 60 motorů, resp. ještě více, protože další motory jsou požadovány pro bombardéry Tu-160M2.

 

Zdroj: TASSInterfaxIzvestija, Russian Forces

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

B-21 Raider: Víceúčelový výškový stealth bombardér

Informací o vyvíjeném americkém bombardéru B-21 Raider je poskrovnu. Zveřejněné koncepční obrázky ...

Stíhací bombardér Su-34 nahradí bitevníky Su-25?

Podle Viktora Bonadareva, bývalého velitele ruského letectva a současného předsedy výboru Rady Ruské ...

Roll-out ruského strategického bombardéru Tu-160M2

Ruská společnost Sjednocená letecká korporace 16. listopadu provedla v leteckém závodě v Kazani ...

Valkyrie II: Nástupce legendárního hypersonického bombardéru XB-70 Valkyrie?

Boeing minulý týden představil návrh nového hypersonického letounu Valkyrie II. Hlavní konkurenční ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • Slavoslav
    13:37 22.01.2019

    http://tass.com/emergencies/10...

    havaria Tu22m3 z dnesneho dna. Dvaja celnovia posadky su mrtvi

    • Czertik
      19:55 22.01.2019

      a zrovna ta jejich nejnovejsi verze..snad prijdou co se presne stalo a jak tomu predchazet.

      • Slavoslav
        21:44 22.01.2019

        najmodernejsia by mala byt m3m toto je ich dnesny standard

  • flanker.jirka
    11:09 12.08.2018

    shania: tuším, že jako aerodynamické brzdy slouží rozdílné výchylky směrových kormidel, kdy při současné kompenzaci VOP dosahují efektu brždění bez změny směru letu, podobně to využívá novější Su 35, kde štít ze hřbetu také sundali.

    Pokud rozebíráte činnost s použitím E 3, tak by mně zajímalo, zda zůstane na svém orbitu, když někde detekuje rychle blížící se věc, kterou podle rychlostí a výšku buď může být pouze raketa nebo Migy 31? (cestovní rychlostí 2,3 M v 18 000 metrech toho moc jiného nepoletí) Zda bude E 3 spoléhat pouze na svou ochranu v podobě vlastních stíhačů nebo vezme roha?
    Mimochodem, k posunutí orbitu E 3 více na západ od hranic WS o nějakých 250 km sloužilo rozmístnění systémů S 200 Vega od baltu až po Maďarsko.

  • Shania
    19:35 11.08.2018

    Jirosi: to ano, FCS vyuziva ruzne ridici plochy pro brzdeni v kombinaci se zvyseni AOA, kdy cely drak slouzi jako velka brzda.

  • Jirosi
    18:01 11.08.2018

    Shania: "A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají."

    A není to jen tím, že místo dedikovaného slotu. Používají kombinaci ostatních ovládacích prvků? To je taky, ale "Air Break"....

  • rasto123
    00:13 11.08.2018

    omacka:
    Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově.

    Jenže - poletí letadlo s SC bez VLO do oblasti s PVO? Ne. Bude vysílat tak, aby bylo pasivně zjistitelné? Ne.... Zjistím, že v oblasti funguje dalekosáhlý L-band radar? Pošlu na něj JSAMM-ER a neletím tam... A rozhodně tam neletím, jak píše Shania, ve výšce s neměnným kurzem. Pokud bych tam takto letěl, je přijdu o jakékoli letadlo, nejen o to, co poletí nadzvukově.....

    Kto vs kto ? Rusko, USA, Irán, Izrael, ...Oni vedia už z kade a kto. Izrael púšťa na Sýriu , ale nie na Irán.

  • rasto123
    00:06 11.08.2018

    Páni stopka, Rusko vs NATO. To je slepá ulička. Tam nikto nebude chcieť ísť do konfliktu v rámci zbrojenia. Rusko znižuje výdaje. A budme radi. Oni sa nechcú uzbrojiť a dúfam, že mi tiež nie.

  • logik
    23:59 10.08.2018

    omacka:
    Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově.

    Jenže - poletí letadlo s SC bez VLO do oblasti s PVO? Ne. Bude vysílat tak, aby bylo pasivně zjistitelné? Ne.... Zjistím, že v oblasti funguje dalekosáhlý L-band radar? Pošlu na něj JSAMM-ER a neletím tam... A rozhodně tam neletím, jak píše Shania, ve výšce s neměnným kurzem. Pokud bych tam takto letěl, je přijdu o jakékoli letadlo, nejen o to, co poletí nadzvukově.....

  • rasto123
    23:51 10.08.2018

    "Shania" len na margo toho čo píšete. Viete , že Izrael zničil Mig-25ku ? Vrcholom bolo zničenie jednej s použitím väčšieho množstva podpornej techniky s podporou USA. Zdolať všetky Sovietske 25tky by bolo nemožné , mali ich desiatky. To isté platí aj dnes. Majú x lietadiel a x PVO a PVOS.


    Ja sa bavím na tom ako sa porovnáva Rusko vs NATO. Ideme do vojny ? Oni zbroja menej my vraj ideme viac. Kto koho ide ohrozovať ?

  • Shania
    22:37 10.08.2018

    Omacka: neuvazuješ uplně špatně, problém je, že to co popisuješ je hlavně handicap Mig-31 letící na zteč a ne F-22, což je jediný operační stroj s použitelným supercruise mimo Mig-31. A i tak to snižuje dost dolet.

    Nápad s posláním 40 R-37M by teoreticky taky mohl fungovat, ale uvědom si, že na zlikvidování pár letadel vypotřebuješ veškerou zásobu R-37 (a to jsme možná ještě optimista) co RuAF má... a teď si vem, že tohle množství musí rozložit na několik základen...

    Zpátky k Mig-31, pro něj bude extrémní problém dostat se přes CAP na HVT (jako E-3, tanker) stealth strojů, právě z důvodu, že o nich nebude vědět a nebo ne o všech... bude to na straně migu vyžadovat neustálé změny kurzu, aby předešel tomu že potká AIM-120D o kterých neví.

    To co platí pro střelbu na velké vzdálenosti, hlavně když pošleš rakety po balistické křivce je, že je fakt naprostá nutnost aby o nich cíl nevěděl a jak jsi správně napsal, neměnil kurz.

    Protože např. pokud vystřelí na rychle letící cíl na vstřícném kurzu a on zpomalí, raketa nedoletí, pokud změní vektor, raketa nedoletí. Pokud např. na exr. vzdálenost střílí na unikající cíl a ten to otočí, tak ho zase přestřelí...

    A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají.

  • omacka
    20:40 10.08.2018

    Jirosi: Díky za info, to jsem fakt nevěděl... :) A už si to zkoušel vytáhnout vzdušnou brzdu při nadzvukové rychlosti? Zkus.. :)

  • Jirosi
    20:34 10.08.2018

    Omačka: Na prudké zpomalení mají letadla "Air break" a čím rychleji letíš tím je účinnější.

    Pokud máš velký poloměr, a malou obratnost ve výšce při nadzvuku. Tak pomalejší letadlo je na tom jen hůře. Případně každý manévr začíná ztrátou výšky.

  • omacka
    20:17 10.08.2018

    logik: ". Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc raketě, jako by se nechumelilo? "

    Však to může být jakýkoliv přehledový prostředek, dokonce i pasivní, vůbec to nemusí být nějaký letoun dokonce, který je schopny do PVO sítě na bojišti, tedy i do letounů distribuovat data o cílech a pro PLŘS s aktivním radarem je dostatečná přesnost znalosti polohy cíle v řádu několika km, aby měl aktivní radar velkou pravděpodobnost si cíl vyhledat až se dostatečně přiblíží, velké pozemní L pásmové radary mají chybu v určení dálky v řádu stovek metrů například.. a do PVO sítě ty data lezou v unifikovaném digitálním formátu, tak asi tak.. Nové PLŘS s aktivním radarem už mají standardně možnost odpalu naslepo, letu po INS+GPS/GLONASS s možnosti posílání korekcí přes datalink následně na střelu, nebo hned po odpalu. a na tu střelu se to nemusí posílat z letounu nosiče, ale může to byt i jiný letoun, a šlo by to na milion způsobu vymyslet, například držet ve vzduchu speciální bezpilotní retranslátory "datalinky" co zvládnou obsloužit několik stovek letících PLŘS současně a tak prodloužit dosahy daleko za radarové horizonty nosičů,, ;)

    Prudké manévrování v SC nad 10km = strašně velké poloměry všeho, jde o to, že nemá kam letoun vymanévrovat, tu dalekodosahovou PLŘS útočící z velkého převýšení a klesající prudce z výšky 20-30km neutáhne manevrováním na poslední chvíli, vždycky bude mít dostatek kinetické energie při rozdílu výšky 20km, ale hlavně nejúčinnější by bylo na vstřícném kurzu a zjištění, že mě zamkla střela, to hned otočit a upalovat pryč, jenže pokud poletím M1.5, tak se tak rychle neotočím ani omylem, začnu tedy klesat a nabýrat rychlost? to extrémní převýšení 10-20km hraje jasně pro PLŘS a do zásahu zbývá 20-30 sekund, když začnu prudce klesat, tak stejně rychlost zvednu k M2+, ale pořad jsem na vstřícném kurzu a nic to neřeší, když mi zbývá 10-20 sekund do možného zásahu, tady pomůže jen REB..

    Nemůže jít do vertikály, když profil letu těchto dalekodosahových PLŘS je jen semibalistická dráha a pak útočí z velkého převýšení, to by to té PLŘS ještě usnadnil a letěl ji naproti, leda zkusit looping a zdrhat od ní, ale to zas ji neuteče, protože vytratí při něm dost rychlosti v tak řídkém vzduchu a má strašně málo času v řádech 10-20 sekund v nejlepším případě... Nevím nenapadá mně jak by měl letoun krom dobrého REB, šanci manévrováním zdrhnout PLŘS, co útočí z extrémně velké výšky. Pořád je nutný předpoklad skrytého přepadu, že cíl se to dozví, až po zapnutí radaru PLŘS, pokud to zjistí dřív, tak samozřejmě uteče.

  • logik
    19:48 10.08.2018

    omacka: Jenže ono je to takové celé co kdyby. Třeba u toho navádění PLŘS to celé stavíš na nesmyslném argumentu. Protože i aktivní PLŘS musíš střílet na základě informace, že tam je někde letadlo. Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc raketě, jako by se nechumelilo?

    Další ne zcela pravda je, že letadlo v nadzvuku nemůže prudce manévrovat. Jistě, poloměry zatáček jsou u něj podstatně větší. Jenže také jsou ty manévry rychlejší a tedy zas nutí raketu podstatněji upravovat směr a tedy ztrácet energii. V žádných taktických poučkách, co jsem slyšel, není doporučeno pro vyhnutí se raketě co nejvíce zpomalit, aby bylo letadlo obratnější.
    Zpravidla se buďto nabírá energie na následující manévr, nebo se naopak energie spotřebovává
    https://defenseissues.net/2013...

    Také není pravda, že nejde rychle zpomalit. Přitom letem ve vertikále ztrácíš rychlost hodně rychle. A to nejen ty, ale co je podstatnější, i raketa, co Tě musí sledovat....

  • omacka
    19:35 10.08.2018

    Achjo.. :D To tu fakt nikdo nechápe, že ani AIM-120D s papírovým maximálním dosahem 180km (většinou je to udávané v prospektech na cíle na výšce kolem 10km a letící cestovní rychlostí kolem 950km/h a na vstřícném kurzu) a při odpalu na nadzvuku a nad 10km výšky, že to ale neznamená, že ta PLŘS uletí fyzicky vzdálenost 180km, ale, že ten udávaný dosah 180km je maximální vzdálenost cíle na vstřícném kurzu, kdy může být odpálená a má šanci zasáhnout onen vzdušný cíl. Nechápu proč sem někdo plete auta, když nerozumí ani tak jednoduché věci ;)

  • RiMr71
    19:22 10.08.2018

    ...omáčko to co píšeš má asi takovou logoku, jako tvrzení, že auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 5 l/100 km má větší riziko autonehody, než auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 6,2 l/100 km.
    Kreativní tedy Omáčko jste, to se zase musí nechat...

  • omacka
    19:17 10.08.2018

    Už s tím končím zas na několik měsíců, trochu kreativity, přijde mi, že spousta lidí je zasekla v poloaktivním způsobu navedení PLŘS, kdy nosič, nebo nanejvýše letoun z roje ozařuje cíl/e a zamkne, a poloaktivní hlavice musí ten odraz radaru vidět a letět na něj. A toto jako chcete roubovat na PLŘS s aktivním radarem? To úplně opomíjíte jaké možnosti vám ten aktivní radar a nějaká forma datalinku na PLŘS, teoretická možnost spolupráce mezi sebou dalekodosahových PLŘS dává. Proč ten režim měli už v 80-letech protilodní střely? Samozřejmě každá nesla aktivní/pasivní radar, kdyby jej neměla, tak to nemá žádný smysl, nějaká interakce mezi nimi při společném útku do oblasti XY, třídění si cílů mezi sebou a volení taktiky útoku. Sice už jsem hodně daleko od SC, jak jsem psal má své velké výhody, ale i nevýhody v určitých situacích se to může dost fatálně otočit i proti letounu letícím SC na velké výšce, v nízké to smysl nemá, tam dá každý letoun max kolem 1400km/h a to na full přídavné spalování s extrémní spotřebou.

  • omacka
    18:52 10.08.2018

    StandaBlabol: Vůbec nehovořím o dvou strojích, na tom průběh jakéhokoliv válečného konfliktu fakt modelovat nemůžete. Koukněte na Izrael a jeho léčky, a ještě limitované poloaktivním naváděním PLŘS, využívání terénu, ale to jaksi zas nemůžete při SC, čím víc u země tím víc roste spotřeba paliva.. Teď když to přeženu, budu mít informaci byť nepřesnou z radarů dalekého dosahu, že ve čtverci 100x100km vzdáleném 400km proletí za 10 minut větší smíšená útočná skupina stíhačů (dvě letky). Nepotřebuji už žádná data, pokud oni se nedozví, že o nich již vím, a chystám se za pět minut poslat ze svých stíhačů do této oblasti 20-40 PLŘS. Tak i kdybych měl využít moment překvapení jen tak, že ten čtverec rozsekám na části o velikostech 30x30km a do každého pošlu z jednoho stíhače 6 PLŘS R-37M třeba pro příklad s aktivní radiolokační hlavicí a ať zkusí si najít cíle při sestupech a to samé udělám s dalšími čtverci 30x30km, a pošlu tam defakto na slepo 20-40 PLŘS dalekého dosahu s tím ať si najdou už cíle sami, a pokud by ještě měli nějaký režim vzájemné spolupráce jako např. proti-lodní střely ohledně předávání cílů mezí sebou, aby ten útok měl nějakou logiku, tak tu leteckou skupinu i tak z větší části zničí.. Ten režim spolupráce u dalekodosahových PLŘS je zajímavá věc, protože nebyl u polaktivně naváděných PLŘS, tam to nemá prostě smysl, ale u PLŘS s aktivním radarem by to už sakra smysl mělo, a vsadím boty, že se zkušenostní kooperace mezi sebou salv protilodních střel, na tohle rusové mysleli.

  • omacka
    18:33 10.08.2018

    logik: tak nám vysvětlete tedy dostřel PLŘS...
    Žádná PLŘS dostřel nemá pevný a nemá ani dostřel, ale extrémně proměnlivý dosah.

    Pro to jsem také v příkladu o dvou cílech psal, tak mějme pro náš příklad PLŘS s dobou letu 60 sekund, která uletí! při vypuštění z výšky 10km po semibalistické dráze 100km (ještě sem tam mohl dopsat: při rychlosti vypuštění 800km/h, ale to není pro ten příklad podstatné).. i takto se dá definovat dosah jakékoliv PLŘS. Ale furt to nemění nic na tom, že když postřeluji skrytě (to je důležité) letoun letící SC na vstřícném kurzu v kombinaci výhod použití PLŘS s aktivním radarem, tak mi to dává oproti úplně stejnému letounu, za úplně stejných podmínek jen letící běžnou cestovní podzvukovou rychlostí velké výhody a jen blázen by jich nechtěl využít, i když budou platné při splnění několika podmínek.

    Možná by bylo na čase připustit, že zavedení dalekodosahových PLŘS s aktivním radarem, i když poletí většinu času po semibialistické dráze, tak může dost podstatně narušit současný obraz o vedení vzdušných bojů, který ještě vychází jen z poloaktivních radarových kanálů navedení a nutnosti ozařovat cíl v režimu zamčení cíle. Když se tohoto oprostíte a zapojíte digitální datové bezdrátové sítě, posílání souřadnic po datalinku s velkým dosahem na PLŘS (existuje). Nebo tu mám něco pro fanoušky sci-fi. Využítí vysílání přes "Navigační signál/zprávy" družic GLONASS pro přenos dat o aktuální poloze cíle přímo do PLŘS přes PVO síť. Jelikož každá PLŘS dnes má GPS či GLONASS, a ještě PLŘS dalekého dosahu létají extrémně vysoko, těžko půjde zarušit v takové výšce rádiový signál.., přímo se to nabízí využít na extremně důležité vzdušné cíle). Hash příjemce (jednoznačný identifikátor, to může být třeba číslo vypočítané ze sériového čísla hlavíce PLŘS, tak aby PLŘS poznala, že je to pro ni) cca 8B dále přibalím + souřadnice cíle, výška rychlost, to je vše, stačí to přenést zašifrovaně, je to kolem 32 bajtů dat + přidat data pro opravu poškozených dat, celkem stačí tak 46 bajtů na aktualizace pozice cíle pro jednu PLŘS.

  • StandaBlabol
    17:37 10.08.2018
    Oblíbený příspěvek

    to Omacka,

    ty vlastně jen říkáš, že když dva stroje letí přímo do pasti, tak ten rychlejší do ní vletí dřív. Ano, to je pravda. Ale není to nevýhoda SC nebo vyšší rychlosti obecně, protože pokud ta past funguje, tak se ti do ní chytne i ten pomalejší. Jen později.

    Na tenhle jeden scénář, kde je rychlost zdánlivě nevýhodou, se dá najít 20 dalších, kdy je rychlost výhodou.

    Kromě toho, rychlejší stroj dokáže kdykoliv zpomalit. Opačně to nefunguje.

  • Jirosi
    17:36 10.08.2018

    Hlavně USA omezila zbrojení, protože kluci v Rusku ho úplně zastavily.. Příčina>následek.

    U těch svých dosahů pro tu R-37 jaksi zapomínáte, že jich dosáhla právě s tím boostem na odpal. Tedy nikoliv to +50%, ale tohle -50% kdykoliv jindy.

    SC dává hlavně výhodu v doletu a rychlosti přesunu ve vzduchu. A každé kilo paliva co nemusí letadlo vézt se počítá! (méně paliva, menší nádrže, menší trup, lehčí letadlo, atd.)

  • omacka
    17:23 10.08.2018

    logik: a kdo mluví o klasických vzdušných bojích?!, já tedy opravdu ne. Ty snad mají i své kategorie a taktiky, vzdušný boj na vzdálenost XY, blízký manévrový, a existuje i něco čemu se říká skrytý přepad cíle na vzdálenost XY... o tom celou dobu hovořím. Mluvil jsem o vyložených skrytých přepadech vzdušných cílů na velké vzdálenosti (samozřejmě námitka bude, nebudete mít informace o cílech na takové vzdálenosti s dostatečnou přesností.., ale připusťme, že budu a z několika různých typů radaru vzdušných pozemních a námořních a čím víc zdrojů tím přesnější určení pozic cíle/ů, ..) V případě použití PLŘS s aktivní RL hlavicí (jestli PVO či stíhači je celkem jedno) jsou skryté přepady vzdušných cílů na velké vzdálenosti daleko jednoduší než s poloaktivním radarovým navedením, cíl se to nedozví při odpalu PLŘS, ale až si střela zapne svůj radar pár km od cíle, což je minimální čas na protiopatřeni a při SC můžeme vyloučit rovnou zahájení energického obranného manévrování). Chtěl jsem jen nastínit možnost využití nadzvukové cestovní rychlosti stíhačů protivníka pro zvýšení dosahu vlastních PLŘS a podstatné zvýšení pravděpodobnosti zničení cíle při skrytých přepadech na velkou vzdálenost, a to dokonce právě i typu stíhač, za určitých předpokladů, které jsem rozepsal zpět dost detailně. Tak jestli se to někoho dotklo, to se omlouvám :)

  • Superme
    17:09 10.08.2018

    fenri - Jenže srovnávat F-22 a Seawolf s Armatama (třeba) není zrovna fér, protože jak F-22 tak Seawolf nebyli vyrobeny ve větších počtech jen kvůli konci Studené války. Samozřejmě, že se pak začalo víc šetřit když Američané dávali takový pálky do zbrojení...

  • logik
    16:51 10.08.2018

    fenri: Prosím, zkus si ještě jedno přečíst, co jsem napsal, a nepřekrucuj to zas tak, aby Ti zas vyšlo, že jsi nejchytřejší. Tvá implikace: "neumí motory, tedy neumí stealth", je prostě blbina - stejně jako jakékoli "od stolu hospodské" hodnocení kvality VLO u J-31. A to jsou tvrzení, proti kterému jsem se ohrazoval.
    To, jestli si tím myslel, že umí obojí, nebo že neumí nic, na věci vůbec nic nemění: opět se točíš na podružnostech a podstata Ti uchází.

    omacka: To, co popisuješ jednak není dostřel PLŘS, jednak prostě takhle fakt vzdušnej boj nefunguje. Defakto si vymyslel přelomovou poučku, že čím pomalejší stíhačka, tím lepší - a to uznej, že to je blbina.
    Ano, jsou okrajové případy, kdy se vysoká rychlost nevyplatí, ale v reálných bojových situacích je to prostě naopak - a ty scénáře, které zde kreslíš, aby sis svoji tezi obhájil, s reálnými situacemi, které ve vzdušném boji zpravidla nastávají, nemají příliš společného. Což Tě mohlo napadnout už v okamžiku, kdy sis upřesňoval ty podmínky, za kterých to platí.

  • omacka
    16:34 10.08.2018

    Ještě bych doplnil "Taková taktika využití SC cíle bude funkční jen za určitých předpokladů:" hlavně klíčová podmínka je samozřejmě, že cíl poletí celou dobu letu PLŘS na vstřícném kurzu a podstatně nezmění rychlost a směr.

  • omacka
    16:30 10.08.2018

    logiku: Proč by ne? ;) Však to je snad základ max. kinetického dosahu jakékoliv PLŘS, vzdálenost cíle, jeho rychlost a kurz vůči PLŘS. Jaký je dosah PLŘS stejného typu na cíl o stejných parametrech vyjma rychlosti, např. letícího na výšce 10km na příletovém kurzu (tedy čelně) vůči tobě/nosiči PLŘS (ať letounu, či PVO, to je jedno). Náš cíl si letí jednou rychlostí 250km/h (vrtulové UAV), a pak nějaký stíhač na přeletu na cestovní rychlosti M1.6 (2000km/h) ať se to lépe počítá.. ;) Pokud maximální doba letu naši PLŘS je dejme tomu 60 sec, a uletí za ní vzdálenost 100km (průměrnou rychlostí 1.66 km/s) při vypuštění ve výšce oněch 10km a semibalistické dráze (bez většího manévrování). Tak se nám cíl 1. s rychlostí 250km/h za 60 vůči místu odpalu PLŘS přiblížil o 4.1 km, v případě cíle 2. s rychlostí M1.6(2000km/h) to je už 33.3km, tedy můžeš teoreticky odpálit PLŘS s už při vzdálenosti cíle 133km. Tohle je jen matematické cvičení, ale u dalekodosahových PLŘS R-37M a Izd.810 už doba letu je někde kolem 5-6 minut na maximální vzdálenost, tak si spočítej, jakou vzdálenost uletí letoun na cestovce 890km/h (74km) a pak 2000km/h (167km) za tu dobu, a jak ti to extrémně prodlouží max. dosahy vlastních PLŘS na takový cíl. Taková taktika využití SC cíle bude funkční jen za určitých předpokladů, efektivní to bude jen při skrytém postřelování cíle na přeletu s PLŘS s aktivní RL hlavicí, musíte o něm mít aspoň informace, co se polohy týče s přesností pár km a aktualizované minimálně 1 za sekundu na korekce posílané po datalinku na PLŘS.

  • fenri
    16:12 10.08.2018

    Logiku nedělejte ze sebe většího idiota, než jste.
    Já oponuju Czertikovi, že čínský drak je jen papírový drak a je to pochybný stealth s pochybnou hodnotou a vy na vyletíte:

    "fenri: Funkční stealth - myslíš J-31? Ty víš z nějakého věrohodného zdroje, jaké má RCS, že víš, že je funkční? Dáš odkaz? "

    a pokračujete "dokazování" téhož, co jem psal já - tedy že J-31 je poněkud pochybný a nedůvěryhodný stroj. Tedy evidentně jste nepochopil, co píšu, protože takto souhlasný komentář nevypadá.

    Proč byste po mně chtěl nějaké odkazy, kdybyste pochopil, že máme shodné stanovisko ke kvalitám J-31??

    Když vás na to jemně upozorním, eskalujete svojí hloupost ještě výš:
    " A? Je to cos napsal nějak v rozporu s tím, co jsem postoval já, tedy že: "...
    blabla

    Prostě zjevně jste nepochopil jendoduchou větu.
    Už se v tom svém lejně, prosím nepatlejte. Umažete se ještě víc a ostatní tím otravujete.
    Běžte se raději podívat do mapy, jak vypadá Estonsko.

  • logik
    16:04 10.08.2018

    Abych byl konkrétní, tak např. SC rozhodně nezvyšuje dosah protivníkových PLŘS. Naopak zmenšuje no-escape zónu, protože PLŘS musí honit rychlejší stroj a tedy ztrácet víc energie.

    Ale hlavně to prostě celé dohromady nedává smysl, todle je defakto jen drobnost.Celé je to totální nesmysl - např. kdo to přilétající letadlo zjistí a jakotže to přilétající letadlo nezjistí naopak toho interceptora atd. atd. atd.....

  • logik
    15:59 10.08.2018

    omacka: sorry, ale to co píšeš v podstatě nedává smysl. Jsou to kombinace dojmů, které jsou zhusta mimo, a nepochopení toho, jak vůbec funguje vzdušný boj.

  • omacka
    15:41 10.08.2018

    logik: SC ano podstata aerodynamická čistota atd, ale u F-22 a pojmu SC který se teď používá se bavíme o jejím taktickém využití v boji, no má to velké výhody, ale i nevýhody, které si tu asi nikdo neuvědomuje.. Logicky na příletových a blízkých kurzech podstatně zvedáte dosah protivníkových PLŘS hlavně s aktivní RL hlavicí, + pravděpodobnost vlastního sestřelu. Protože v případě použití aktivní RL hlavice máte skoro 100% jistotu, že se to dozvíte nejdříve 10-20 sekund před případným zásahem, a z rychlosti M1.2+ toho už moc nevymyslíte, co se týče manévrování.

  • omacka
    15:35 10.08.2018

    SC má i své velké nevýhody, hlavně bude používána na přeletech větších vzdáleností, kudy povedou přeletové trasy stíhačů.. například z domovských základen k frontě, to přeci protivník bude vědět s velkou jistotou, pak nic nebrání využít vaší skoro 2x větší přeletové rychlosti k prodloužení dosahu vlastních PLŘS na vás a nachystat na vás pasti s vlastními stíhači a využít tuto výhodu... S SC se špatně manévruje a rychle deakceleruje, natož z ní asi těžko okamžitě zahájíte nějaký krkolomný protiraketový manévr, že? A co teprv, až vám RWR začne houkat 10s před zásahem, co si vás zamkl radar z PLŘS a do té doby jste o ničem nevěděl...

  • logik
    15:33 10.08.2018

    omacka: ????
    To, že má letadlo SC znamená v podstatě toto: letadlo má aerodynamickou čistotu a zároveň tak silné motory, že zvládne letět nadzvukově bez AB, takže s rozumným doletem.

    To, že jsou situace, kdy je lepší letět u země - jasně. Ale i u té země Ti výhody oproti non-SC letadlu zůstávají, byť tam třeba nemůžeš letět nadzvukem.

    A to, že to někoho bude lákat????? Piloti, co dělají to, co je láká, se v životě k pilotáži nadzvuku nedostanou. Vojenský pilot dělá to, co má nařízeno v letovém plánu a v rozkazu, který dostane pro danou misi. A to si piš, že si případných rizik jsou plánovači hodně dobře vědomi....

    Btw., přesná čísla neznám, ale protože F-22 zvládne SC při M1.8, tak je IMHO vysoce pravděpodobné, že je schopna SC i v malé výšce, takže celé to cos psal stojí na nesmyslném předpokladu.

  • omacka
    15:22 10.08.2018

    Supercruise.. Uvědomujete si tu někdo, že to není jen velká výhoda pro vás, ale jedná velká potenocionální fatální nevýhoda!?
    SC musíte letět ve velké výšce nad > 10km, budete v dosahu radarů různých typů... na přeletových kurzech z otočného bodu A na B vás to bude lákat létat vysoko (protože mate stealth a nikdo vás určitě nezachytí radary na velkou vzdálenost :D)

    SC zvedáte protivníku na příletovém kurzu extremě dosahy jeho PLŘS (cca o 25-50%) vůči vám!! Platí to jen pro PLŘS s aktivní navaděcí radiolokační hlavicí, pokud zná vaši přibližnou pozici. 400km po semibalistické dráze +35% = 540km například ;)

  • El Duderino
    14:51 10.08.2018

    Fenri
    Aj F-22 si Seawolfow malo byt viac, ale budu aspon F-35 a Virginie. Stale to nie je tak drsny kontrast ako vidiet u Rusov. Jasne, ked sa menia podmienky (aj a le nie len) ekonomicke, tak sa musi menit aj plan. Ale od "postavime X Stormov" po nemame na plnohodnotnu modernizaciu Kuznecova je dost dlha cesta. Byt, ako hovorite, prave tie Stormy su asi skor prianim potencialneho vyrobcu ako uzivatela - ale zriedkakedy clovek narazi na nejake dementovanie tychto priani oficialnymi miestami.

    Slavoslav
    No nemam pocit zeby Rusi pri tych dvoch tuctoch SU-35 Cinu podojili. Porovnajte si cenu 36 Rafale pre indiu s cenou tych SU, to je dojenie :-). Cinania zavedu pre nejaky gardovy pluk Suchare podobne tym co uz maju a navyse vidia kam sa rusi dostali, co nie je na zahodenie. Mozno si nejake technicke riesenie aj okopcia, kto by sa cudoval?

  • logik
    14:49 10.08.2018

    fenri:
    ad) Zas tak jiní nejsou. Ano, pokud si vybereš "správné kritérium", tak srovnáš i mravence s mravenečníkem a vyjdou Ti stejní.

    Zrušených či nepříliš povedených zbrojních programů je hafo. Co je třeba porovnávat je počet úspěšných zbrojních programů.

    A btw., ta argumentace není ani tak korektní, protože F-22 sice mělo být více, ale pořád to bylo letadlo, které zavedlo USA ve velkých počtech, a které ve své době převyšovalo o třídu cokoli, co měl kdo k dispozici.
    To, že ho nezavedli ve větších počtech bylo v té době reakcí na to, že nebylo proti komu zbrojit, nikoli to, že to nešlo utáhnout. Su-57 oproti tomu deklarovaných cílů zatím nedosáhla a v malých počtech není proto, že by jich - kdyby ty cíle splnila - Rusko nepotřebovalo v danou chvíli více.

    A tím nechci nijak plivat na Rusko, na to, jak má relativně malou ekonomiku dokáže uživit podstatně vyspělejší zbrojní programy, než třeba Evropa. Jen prostě nezavírám oči před realitou toho, že ekonomika velikosti Ruska těžko uživí to, co si Ruští generálové vysnili.

    (btw., aktuálně zas Rubl oslabil o cca 5%, zřejmě v reakci na nové sankce USA).

  • logik
    14:40 10.08.2018

    fenri: A? Je to cos napsal nějak v rozporu s tím, co jsem postoval já, tedy že:

    a) kvalitu stealth J-31 nikdo dobře nezná, takže jakékoli soudy o ní jsou pouze spekulace, a to zpravidla nepodložené?

    b) a že pokud už jsou něčím podložené, tak analýzy (byť kvalita zdroje nic moc) napovídají, že by mohla být +- na podobné úrovni, jako ji má Su-57 (tedy podstatně lepší než má Su-35)?

    c) že vyrobit kvalitní proudový motor je dnes těžší, než vyrobit letadlo se stealth tvary na úrovni Su-57, tedy že Tvá argumentace, že když neumí jedno, neumí druhé, není opodstatněná?

  • fenri
    14:30 10.08.2018

    Clanek: ono ty tisíce Armat a LL prohlašuje vedení Ruska, nebo jde o novináře, politiky, blogery či managery firem, které chtějí kšeft?
    Nemělo těch F-22 být víc? Nemělo být Seawolfů víc? A Zumwaltů? A neměli ti Zumwalti náhodou umět podstatně víc? Mám pokračovat s LCS a dalšími,
    Zkuste koukat po zdrojích a zkuste to srovnávat. Ano, pád cen ropy seškrtal jejich plány docela fest, ale jinak zas tak jiní nejsou.
    K RN - myslím, že než hromadu LL by teď spíš uvítali nějaké protilodní střely.

  • Slavoslav
    14:28 10.08.2018

    Fenri

    Ak si dobre spomínam tak tie SU Čína nakúpila len kvôli motorom po tom čo im bol zamietnutý predaj samotných motorov. Ostatne zodpovedá tomu počet zakúpených lietadiel a jednotková cena kde Rusko Čínu podojilo keďže z ďalším nákupom lietadiel nerátali ani Rusi a dobre vedeli o čo ide číňanom.

  • fenri
    14:26 10.08.2018

    logik: kdybyste měl elementární schopnost porozumět psanému textu, pochopil byste, že Czertikovo tvrzení o stealth letadla zpochybňuji a že píši, že ho nemají, resp. že to má do stealth bojového stroje, převyšujícího 4++++(libovolný počet) daleko.

  • Clanek
    14:12 10.08.2018

    fenri:"Pořád čekám na ten příklad státu, jehož armáda se nemusí omezovat ekonomickými možnostmi země a kde vojáci mají naprosto vše top a v dostatečném množství. "

    Ale no tak, i kdyz vsichni toho maji min nez kolik by generalita chtela a potrebovala, nikdo neni tak kriklavy priklad jako Rusko. Nikdo jiny s zeleznou pravidelnosti neohlasuje bombasticke projekty na LL, jaderne krizniky, tisice armat do 4 let a podobne pohadky, az prave na to Rusko. Ze by se i UK admiralum hodilo mit misto 2LL lodi takhle pozde mit lodi 4 a pred 5 lety? No hodilo. Ze by USAF chtelo uz 5 let sedlat 1000x F-35? No chtelo. Ze by francie rada mela vic nez jednu LL, vic nez jen 200 Leclerlu atd... no chtela. Ale marne budete hledat tak velkohube prohlaseni na zapade jako nam dopravaji geroji z vychodu rok co rok. Armadu, kde ty nuzky proti tomu "co pry bude za 5-10 let" a co skutecne pak spatri svetlo sveta byli az takhle rozevrene jinde nenachazim.
    Vsude se skrta a stavi min. V Rusku se ale az na nekonecne vytezovani sovetske techniky, a na par svetlych vynimek potvrzujich pravidlo, deje jen to.

  • logik
    14:00 10.08.2018

    fenri: Funkční stealth - myslíš J-31? Ty víš z nějakého věrohodného zdroje, jaké má RCS, že víš, že je funkční? Dáš odkaz?

    Co se podle mne ví, že má stealth-like tvary, takže bude mít pravděpodobně redukované RCS. Jak moc se to dobře povedlo se podle mne neví. Co jsem viděl je analýza J-20, kde je vidět, že jde o podobnej kompromis, jako u Su-57: teda přední polosféra je Ok, ale z boku a zezadu nic moc:
    http://www.ausairpower.net/APA...

    Ovšem, i kdyby se jim tvarová optimalizace povedla (podle mne z přední polosféry ano, ze zadní skoro jistě ne), tak to je čistě výpočetní záležitost a v superpočítačích je čína na tom dobře. Otázka raketových motorů je otázka špičkové metalurgie, což je věc složitější, než poskládat superpočítače (btw. z cizích čipů....) - vyžaduje to podstatně hlubší know-how, takže fakt není nic divného, kdyby čínani uměli VLO a neuměli motor.

  • fenri
    13:43 10.08.2018

    Czertik - je hezké, že by mohla jít ovládat dálkově,
    ale když osádka zrovna hulí o kus vedle a technika má prázdné zásobníky, raketnice a je vypnutá, tak je prostě bezbranná. Co na tom nechápete?

    Když budu mít teda tu AI v .338LM, ale nebudu mít střelivo a budu jí mít v trezoru a sejme mě děda s kozlicí, znamená to, že je AI špatná puška, či že je kozlice lepší?
    trochu nechápu, o co vám jde.

  • fenri
    13:41 10.08.2018

    Czertik:
    -ekonomika se vždy bere z pohledu toho kdo platí, en? Když se bavíme o ekonomice pro armádu státu A. těžko to brát prizmatem nákupo armádu státu B. jinak. pošlete mi na účet 100000,-. Já je utratím a bude to výhodné pro ekonomiku.Divné, což?

    Vlaky - jak kde. U nás i v Rusku už většinou narazte na nové vlaky. Jel jsem teda jen kus Transsibiřky a kus Severní a obojí na úrovni západu. Samozřejmě nečekám, že podobné kousky jezdí i mezi i mezi vesnicemi. Stejně jako u nás mezi Řetenicemi a Ohníčem nejezdí Pendolko. A opět jsme u přiměřenosti nákladů a techniky k účelu a použití. Vy chcete mít všude nové top..

    Co sem plete Arktidu, Vždyť píšete nesmysly. Vzhledem k tání na severu a rostoucímu globálnímu zájmu o tuto oblast si Rusové pořídili techniku, kterou si ten dvoreček chtějí hlídat. Co je na tom divného? A ty kapitálky je už úplná blbost. Za prvé z velké části ta technika je jen "arktizovaná" stávající technika a za druhé prostě vyvstala nová operační potřeba )resp. zvýrazňuje se a roste její priorita), tak se adekvátně k tomu vyzbrojují. Co je na tom divného?

    Příměr s Izraelem je v tom, že i Rusko i Izrael než aby prohrály i striktně konvenční válku na svém území a byly zničení, tak použijí jádro.

    Jasně, číňané neumí vyrobit 30 let starý ruský motor, ale zvládli funkční stealth. A teď tu o karkulce. To letadlo nikdo nezná a v naprostém klidu se vsadím, že by mu Su-35 natrhl řiť. Ostatně - proč Číňané pořád nakupují sůčka, když mají údajně mnohem lepší stealth?

    Slabší/silnější. Ne vždy to tak úplně bylo + % blbců v populaci (a tedy i v armádě) je celkem konstantní a prostě lidský faktor je věc, který reálně existuje.

    Statek: blbost - i na REM mohu hodit NV. Prostě k danému účelu mi AI nepřinese žádný benefit, kromě mnohem, mnohem vyšší ceny.

    Na co mít 800 raptorů? No, a na co jich mít 180? i to je moc, kdyby to bylo jak tvrdíte. A proč spousta představitelů USAf říká, že je Raptorů málo?
    A Zumwalty potřebují také jen dva? A Seawolfů víc nechtějí?

    Pořád čekám na ten příklad státu, jehož armáda se nemusí omezovat ekonomickými možnostmi země a kde vojáci mají naprosto vše top a v dostatečném množství.

    Děkuji

  • Czertik
    13:30 10.08.2018

    fenti k te tvoji technicke
    to ze tam nikdo nebyl nic neznamena, protoze jak jiste vis, tak nejmodernejsi protivzdusna technika jde kolikrat ovladat i dalkove. z jednoho mista, a vicero vozidel/zbrani naraz.
    holt ma to logiku, vezmes 3 systemy, kazdy s 1 posadkou, a pri dalkovem ovladani a 8 hodinovych smenach mas zabezpecenu 24h 100% pohotovost systemu ke strelbe.

  • Czertik
    13:25 10.08.2018

    ferni
    zalezi, z jakeho POHLEDU beres to co je a neni ekonomicke.
    jiste kupovat kazdych 14 dni novy vehikl neni moc ekomomicke pro kupujicho, ale je to extremen ekonomicke pro vyrobce, ktery pak muze nabizet ten samy vehikl v zahranici o dost levneji kvuli velke vyrobe, pak ma o to vic zakazaek a cena vyroby jeste vic klesa, dokonce i pro uplne puvodniho prvniho zakaznika.

    a ano, skutecne si psal o par vymene olejech a jezdit s tim, do doby, kdy uz by se mel vymenit.
    a ja sem, to skutecne dotahl "dal" s tim, ze jezdi az do rozpadu, ale holt promin , proste mam dojem ze tak ruske sily skutecne funguji (stejne treba jako v cesku cd - jezdit 50 let starym vlakem skutecne je "zazitek", a na zapade tak stare vagony a vlaky nenajdete, vyjma toho pokud sou tam udrzovany umyslne).

    a ano, skutecne JE ekonomicke pouizvat adekvatne dobre naradi pro dany ucel,a skutecne ruzne prostredi potrebuji ruzne nastroje.
    takze muzem klidne debatovat o tom co uz je luxus a co ne PRO DANE KONKRETNI PROSTREDI.
    nebo ty si myslis ze kdyz nedavno ruskove presdstavili kolektci ruznych vehiklu pro polarni valciste (s prakticky nulovym exportnim potencialem) tak si je vyvyjeli jen tak z hecu a propagandy ? ze meli penize navic a nevedeli co s nimi ?
    SKUTECNE SE ZAMYSLI PROC RUSOVE NEPUOUZILI UZ EXISTUJICI SYSTEMY VE VYZBROJI CO MELY.

    a ten primer s cinany a izraely absolutne nechapu - kdy ze izrael pouzil jadro ? a skutecne izrael se nebal napadnou daleko vice pocetnejsiho nepritele.
    a ano, cinani maji dodnes problemy s kvaitou motoru, ale to je vse. ZVLADLI vyrobit stealth letouna zavest ho v dostetcne velkych poctech. rusove to zatim NEZVLADLY.
    holt to cinany bude na provozu stat chechtaky navic kdyz musi generalkovat motory 2x casteji nez rusove. ale holt to se poda.
    podivej se kolik cinani stavi letadlovek a kolik rusove, nebo klidne i na jinou techniku a zavedene pocty.
    a ano, jsite ze by se nasli mraky prikladu kdy hure vyzbrojena porazila lepe vyzbrojenou ALE PRAKTICKY KAZDY takovy priklad je prikladem obrovsych prehmatu a blbosti ze strany toho silnejsiho, ze ti velitele by meli byt minimalne vyhozeni, nebo rovnou zastreleni.

    k tvojemu statku
    ano, pred den ti k tomu skutecne bude stacit rem a ak, ale bude ti to stacit v noci, kdyz oblkehatele budou mit nocni videni a tebe navic odruznou od zdroju elektiky, vody a vseho ostatniho ? klidne jim muze stacit sedet tak dlouho dokud ty nesezeres i posledniho cerva a knizku co budes mit na farme.

    k nakupum a rozpoctu
    jiste ze amici by si mit i vetsi pocty ci vicero modernich zbrani, ale to nezamena ze by pro ne melo vyuziti.
    podives se na l-159 alka - kolik jich cesi nakoupili a realne pozivaly.
    k cemu by ti bylo 800 raptoru ? kdyz ti staci 1 raptor na to, aby sestrelil 8 letounu z roku 1970 a byl by absolutne v bezpeci ?
    a u letounu z let 2000+ ktery by ho mohly realne ohrozit rusove nemaji celkem ani tech 200, takze tech 200 raptoru zcela realne staci.
    na co mit 800 raptoru ? na sklad ?

  • fenri
    13:19 10.08.2018

    Czertik - jen technická: v tom zničeném Panciri nikdo neseděl a byl prázdný. To by to pak mohla být mimozemská technologie a nepřežila by zásah panelem hozeným z jeřábu.

  • Czertik
    12:39 10.08.2018

    cernakus
    tak ano, skutecne mas pravdu, protoze ten dostrel 200km sem do toho zahrnoval aa rakety co se proste nosi v 99,9999% pripadech.
    skutecne me napadlo se divat na vyoce specializovane obdoby amickych phenixu, ktere amici bez nahrady zrusily.
    a skutecne se zamysli com to asi tak bude ze rusove se stale venuji tomu vyvyjet rakety s cim dal tim vetsim dostrelem...mozna to bude proto ze kdyby doslo na to, kdy by ony letouny zacaly po sobe strilet rakety...tak i sami rusove vi ze budou tahat za kratsi konec, proti cim dal tim vetsi rakety a delsi dostrel.
    a co se tyka r-37...to ze se muze pouzivat jen na nejmodernejsich ruskych letounech (jen posledni verze migu 31 a su-35s a nejspis i su-57), ukazuje bud na velmi specificke pozadavky na elektroniku letounu..nebo sou proste natolik tezke ze starsi verze se nevyplati modernizovat (byt pylon dokaze unest i tezsi bomby, a ja se priznam nevim jestly u pylonu je jen jedna maximalni nosnost nebo sou dve ruzne pro bomby a rakety).

    a co se tyka dostrelu 600km....hmm. tak prave ze ta r-37 ma oficialne dostrel jen 400 (a zadnou jinou raketu s vetsim oficalnim dostrelem sem u rusu nenasel), byt ano, je mozne ze rusove maximalni oficialni dostrel uvadeji nizsi, jako v pripade kalibru.
    ale cernakusi, uvedom si, takovyto kousel muzes zahrat jen jednou, protze protivnik si pak upravi tabulky o maximalnim dostrelu tvych zbrani (realna + nejaka rezerva) a zacne cinit adekvatni protiopatreni.
    takze je skutecne dlke me zajimave se ptat zdali odpaleni kalibru na tak velkou vzdalenost vubec melo nejaky vojensky smysl , a to na malo vyznamne cile v syrii, a nebo jestli spis neslo jen o propagandistickou akci s cilem sokovat (kratkodobe) zapad.

    a co se tyka iron dome
    ano, nesetrelil vsechno..ale holt taky zalezi na tom, kolik ze raket mohl realne sestrelit - kolik raket naraz ci v kratkem casovem odlalil hizbalah, kolik mel iron dome raket pripravenych k akci...atd.
    jen si vzpomen na to, jak nedavno znicil izraelsky dron rusky pancir a ty si hledal "vymluvy" (tohle neber spatne) pro to, proc pancir nepodnikl absolutne nic pro svoji obranu a zachranu.

  • madrabbit
    09:31 10.08.2018

    K IronDome. Ten je projektování tak, že reaguje pouze na hrozbu pro určitý prostor. Na ostatní rakety nereaguje, takže propustil 110 raket mířících do nikam.
    stealth není zázrak, ale pořád je výhody, když o mém letadlem ví protivník klidně i o vteřinu později.
    F-35 má zásadní výhodu v senzorové fúzi. Ostatně se na tím rozplývaji piloti, kteří to mohli vyzkoušet. Přehledně vidí hrozby okolo sebe.

  • warspite
    09:30 10.08.2018

    Cernakus: Ako v celej diskusii len klamete a vymýšlate si, len námatkou:

    To znamená, že stejně jako u testování AEGIS proti pokročilým manévrujícím střelám, nemá jak otestovat a cvičit proti takové hrozbě posádky AWACSů a jejich doprovody.

    Predstavte si že Amíci na testovanie Aegisu proti pokročilým manévrujícím střelám používajú toto:

    https://www.defenseindustrydai...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Superme
    09:08 10.08.2018

    Qakin - Nelze jinak než se pod váš příspevek podepsat. Ovšem občas se člověk ozvat musí, jen s ním nesmí pokračovat v diskuzi dál (to by pak zde mohl strávit celý den - přeci jenom on nic jiného na práci asi ani nemá - nemá kamarády ani přítelkyni, tak co jiného může takový člověk dělat).

  • fenri
    07:11 10.08.2018

    Tak teď už jsem zcela ztracen v otázce vlastní identity. Mohu být židofilní asertivní cynik placený Kremlem? :-)

    K tůčku: souhlasím s názory, že tohle éro mělo být modernizováno dávno, ale holt nebyla kombinace děnky/prioritní potřeba.

    Tahle modernizace mi smysl dává, protože tohle letadlo pro celou řadu konfliktů je efektivní. Samozřejmě to není stroj na penetraci PVO USA a nálety na Chicago, ale to po něm nikdo nechce. Na většinu zemí světa to letadlo (v součinnosti se zbytkem VKS) v klidu stačí a kombinace s Ch-32 a Kindžaly z něj činí systém, nad kterým nemůže nikdo mávnout rukou. Zároveň je to celkem výkonná mula na "práškování" různých ručníkářů. A umí bombardovat krávami. A nechci se vás dotknout pánové, ale kdo z vás to má? :-D

    Zajímalo by mne, jakou budoucnost má v ruských plánech Tu-95. Přes těžce retro vzhled je jako platforma pro moderní střely pořád hodně výkonný. Cca 15 000km doletu a rychlost na úrovni podzvukového proudového stroje nejsou marné.

Stránka 1 z 4