Rusko dokončilo prototyp nového bombardéru Tu-22M3M

Ruský nadzvukový bombardér Tu-22M3; větší foto / Alex Beltyukov, CC BY-SA 3.0 

Ruská společnost Tupolev oznámila dokončení výroby prvního prototypu hloubkově modernizovaného nadzvukového bombardéru Tu-22M3M. Roll-out se očekává 16. srpna, následně začnou pozemní testy a přípravy k prvnímu letu.

„Na prvním prototypu hloubkově modernizovaného Tu-22M3M skončily montážní práce a začaly přípravy na první let, který je plánován na třetí čtvrtletí roku 2018,“ uvedl v dubnu Aleksandr Konjuchov, generální ředitel firmy Tupolev.

 

 

Tu-22M3M vychází z modelu Tu-22M3, který byl přijat do výzbroje v roce 1989 (původní Tu-22M v roce 1969). Tu-22M3 je dalekonosný víceúčelový bombardér určený k ničení strategických pozemních a hladinových cílů ‒ hlavním úkolem je boj proti americkým útočným svazům letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group).

 

Základními oblastmi modernizace Tu-22M3M jsou motory, avionika a zbraňový komplex.
 

Tu-22M3M podle agentury TASS získá nové motory NK-32-02 z vyvíjeného strategického bombardéru Tu-160M2. Motor NK-32-02 (NK-32 série 02) má podobný tah jako původní NK-25, ale při mnohem nižší spotřebě paliva a při delší životnosti. Přeletová vzdálenost Tu-22M3M díky úspornějším motorům stoupne na 9 000 až 10 000 km, oproti 6800 km u Tu-22M3.

 

Otázkou však je rychlost dodávek motorů. Výrobce motorů, firma JSC Kuzněcov, nyní modernizuje výrobní linku, aby mohla po rozběhnutí sériové výroby Tu-160M2 v roce 2023 dodávat 20 až 22 motorů NK-32-02 ročně. Z diskuze pod článkem na Russian strategic nuclear forces však vyplývá, že první Tu-160M2 (první let leden 2018) používá ještě starší motory NK-32 a na první letový test NK-32-02 se stále čeká. Oficiální zprávy o leteckých testech NK-32-02 nejsou ‒ poslední známá zpráva je z konce roku 2017, kde se mluvilo o pokračování pozemních testů.

 

Letoun dále získá modernizovaný kokpit, vylepšenou avioniku, komunikační a navigační systémy a nový zbraňový komplex, který umožňuje používat nejnovější výzbroj. Palubní rádiové elektronické zařízení (ruská zkratka BREO; bortovoje radioelektronnoje oborudovanie) je převzato z bombardéru Tu-160M2. Součástí modernizace je i kompletní generální oprava a stím související prodloužení životnosti draku údajně až o 50 let.

 

„Tu-22M3M získá zcela nový avionický systém standardizovaný s Tu-160M2,“ uvedl v listopadu 2017 pro agenturu TASS nejmenovaný zdroj z ruského průmyslu. „Mluvíme o celé avionice, včetně navigačního a senzorového komplexu.“
 

Bombardéry Tu-22M3M obdrží nejmodernější výzbroj, především nové protilodní střely vzduch-země Ch-32 (nástupce Ch-22) s doletem 1000 km a maximální rychlostí letu až Mach 5. Letoun a zbraň jsou neoddělitelný systém a dá se říct, že Tu-22M3M je modernizován právě za účelem nesení nejnovějších střel Ch-32.

 

Střela Ch-32 o hmotnosti 5900 kg má unikátní profil letu, kdy po opuštění letounu nabere výšku 40 km a nad cílem se pustí do střemhlavého letu  ‒ podle ruských médií kombinace střemhlavého letu a obrovské rychlosti činí Ch-32 prakticky nezastavitelnou současnými systémy protivzdušné obrany (PVO).  

 

Tu-22M3 aktivně působí v Sýrii.

 

Protilodní zbraň se navádí pomocí satelitních navigačních systémů GLONASS/GPS, vlastního aktivního radaru (s funkcí mapování terénu) a nezávislého inerciálního navigačního systému. Bojová hlavice o hmotnosti 500 kg je konvenční nebo jaderná. Tu-22M3M teoreticky pojme tři střely Ch-32, ale prakticky (jako tomu bylo u Ch-22) ponese jednu nebo dvě střely.

 

Klíčovou otázkou však je, jakým způsobem ruské námořnictvo určuje pozice nepřátelských lodí. Sovětská satelitní konstelace pro radioelektronický průzkum EORSAT již neexistuje a v podstatě jedinými prostředky pro přesné zaměření lodí (dostatečně přesné pro navedení zbraní) jsou vlastní plavidla, ponorky nebo letadla Il-38 a Tu-142 s radarovým nebo radioelektronickým vybavením. Samozřejmě pro ochranu pobřeží (zejména ruské severní hranice) lze použít pobřežní průzkumné systémy.
 

Teoreticky problém s lokalizací lodí vyřeší budovaný satelitní systém Liana pro radioelektronický průzkum. Na oběžné dráze jsou prozatím dva satelity Lotos, které jsou však určeny k všeobecnému radioelektronickému průzkumu a nejsou schopny přesně určit polohu lodí.
 

Přesnou lokalizaci lodí dostane na starost třetí satelit Pion-NKS s aktivním průzkumným radiolokátorem. Ten měl startovat již v roce 2015, ale podle poslední zpráv odstartuje letos na lodi Sojuz 2-1B z kosmodromu Pleseck. Avšak s tak malým počtem satelitů dokáží Rusové jedno místo na Zemi sledovat přinejlepším jednou za hodinu nebo dvě, což je dostatečná doba, aby se svaz CSG pohl o několik desítek kilometrů dále.
 

Tu-22M3 startuje z Ruska a do Sýrie se dostává přes vzdušný prostor Íránu a Iráku.

 

Například osm pokročilejších amerických satelitů (působící po dvojicích jako satelity Lotus) NOSS umí každé místo na Zemi prozkoumat jednou za 45 minut. Rusové samozřejmě tento nedostatek znají a budou proto muset vypouštět další satelity a nahrazovat ty, kterým došla životnost.
 

Pokud však ruské průzkumné systémy pozici CSG přesně zaměří a letounům se podaří odpálit své střely, PVO svazu má jen malé šance Ch-32 zastavit, nota bene při hromadném útoku. Se svou 500 kg těžkou bojovou hlavicí Ch-32 sice letadlovou loď nepotopí, ale jistě ji vyřadí z boje. Stále se bavíme se o konvenčním útoku, jaderná válka je již jiný příběh.

 

V každém případě Tu-22M3M se střelami Ch32 je unikátní zbraňový systém, který sám o sobě představuje smrtelnou hrozbu pro velká plavidla, ale také pro velké strategické cíle (komunikační centra, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště, atd.). Tu-22M3M se navíc stane nosičem nových střel Ch-47M2 Kinžál s doletem 2000 km a rychlosti letu snad až Mach 10.
 

V současné době ruské letectvo provozuje stovku Tu-22M3 a mezi roky 2018 až 2020 má být 30 letounů modernizováno na standard Tu-22M3M. Otázkou však je, zda firma Kuzněcov dokáže během dvou let vyrobit požadovaných 60 motorů, resp. ještě více, protože další motory jsou požadovány pro bombardéry Tu-160M2.

 

Zdroj: TASSInterfaxIzvestija, Russian Forces

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

B-21 Raider: Víceúčelový výškový stealth bombardér

Informací o vyvíjeném americkém bombardéru B-21 Raider je poskrovnu. Zveřejněné koncepční obrázky ...

Stíhací bombardér Su-34 nahradí bitevníky Su-25?

Podle Viktora Bonadareva, bývalého velitele ruského letectva a současného předsedy výboru Rady Ruské ...

Roll-out ruského strategického bombardéru Tu-160M2

Ruská společnost Sjednocená letecká korporace 16. listopadu provedla v leteckém závodě v Kazani ...

Valkyrie II: Nástupce legendárního hypersonického bombardéru XB-70 Valkyrie?

Boeing minulý týden představil návrh nového hypersonického letounu Valkyrie II. Hlavní konkurenční ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • PavolR
    13:48 23.03.2021

    Traja mŕtvi po tom, čo sa TU-22M3 na zemi spustil katapult: https://svet.sme.sk/c/22623458...

    Traja mŕtvi po tom, čo sa TU-22M3 na zemi spustil katapult: https://svet.sme.sk/c/22623458...

    • Ján Paliga
      21:32 23.03.2021

      Nevieš, nemajú v nich sedačky "0/0"?

      Nevieš, nemajú v nich sedačky "0/0"?

      • logik
        11:29 24.03.2021

        Podle: https://www.aerotime.aero/2751... by to měly být 0/0 sedačky. 3/4 kvůli nedostatečné výšce výstřelu je drsný. Napadá ...Zobrazit celý příspěvek

        Podle:
        https://www.aerotime.aero/2751...
        by to měly být 0/0 sedačky. 3/4 kvůli nedostatečné výšce výstřelu je drsný. Napadá mne
        a) blbej servis, něco nefungovalo
        b) ta sedačka má nějakou principiální chybu - ale to bych nepovažoval za pravděpodobné, leda v kombinaci s a (nějaký problém, který udělá slabé miísto pro servis)
        c) po.... se celej systém, takže výstřel neproběhl tak, jak měl. Což ovšem vlastně zas povede k a či b.Skrýt celý příspěvek

        • logik
          11:36 24.03.2021

          Tak oprava, podle: https://theaviationist.com/202... to sedadlo ...Zobrazit celý příspěvek

          Tak oprava, podle:
          https://theaviationist.com/202...

          to sedadlo (KT-1M) není 0/0. Což dělá mé předchozí pohádky.... pohádkama a situaci vysvětluje. Asi teda fakt šlo o to, že místo kontroly ejection mechanismu dal někdo pokyn k odpálení.Skrýt celý příspěvek

          • stronger.p
            13:49 24.03.2021

            Musela zřejmě nastat nějaká závada/zkrat na sytému nouzového systému. Odpal všech sedadel najednou může udělat jen velitel stroje a to po násilném rozbití ochranného plastu/krytu ...Zobrazit celý příspěvek

            Musela zřejmě nastat nějaká závada/zkrat na sytému nouzového systému. Odpal všech sedadel najednou může udělat jen velitel stroje a to po násilném rozbití ochranného plastu/krytu na spouštěči tohoto opuštění letounu. Předpokládám, že velitel nechytl nervy na zbytek posádky a neřekl, tak jdem ven..
            KT-1M by měla umět 0/0, ale u tohoto letounu je třeba rychlost 130 km/h, aby spolehlivě odletěly stranou všechny překryty, které má posádka nad hlavou a nenastala kolize se sedačkamiSkrýt celý příspěvek

          • logik
            19:07 24.03.2021

            Tady je obrázek kokpitu s označeným ovladačem: https://aviaforum.ams3.cdn.dig... Jako, ...Zobrazit celý příspěvek

            Tady je obrázek kokpitu s označeným ovladačem:
            https://aviaforum.ams3.cdn.dig...
            Jako, musel by to bejt slušnej trouba to pustit omylem, ale vyloučený to není. Ale technická závada vypadá pravděpodobnější, to máš pravdu.

            Co se týče toho 0/0 - tak Tvoje vysvětlení se mi zdá divný. Protože odpálení jednotlivých členů posádky je sekvenční v rozsahu skoro 4s. Že by tři ze čtyř narazily do překrytu kabiny, to by byla hodně velká náhoda. Zároveň se o žádné kolizi s překrytem ve zprávách o incidentu nehovoří, čistě o tom, že se jim nerozvinul dobře padák.Skrýt celý příspěvek

          • stronger.p
            20:18 24.03.2021

            Pokud je třeba záchrana 0/0, tak u moderní stíhačky systém vyhodnotí že je rychlost 0, tak katapultáž může proběhnout skrze překryt kabiny (bývá tam vidět bleskovice). Myslím si, ...Zobrazit celý příspěvek

            Pokud je třeba záchrana 0/0, tak u moderní stíhačky systém vyhodnotí že je rychlost 0, tak katapultáž může proběhnout skrze překryt kabiny (bývá tam vidět bleskovice). Myslím si, že pyropatrony zámků kabiny nemají sílu odhodit překryt pryč, ale může to být technickým řešením stroj od stroje a roku vzniku. Tady je překryt kabiny "kus kovu", bude značně těžký na odhoz stranou. Takže pokud sedačka, co šla první kolidovala s překrytem, tak to asi pěkný nebylo... Proto je údajně třeba dopředná rychlost 130 km/h.
            Na topwar.ru v diskuzi probírají všechny možné varianty, co se mohlo stát. Píšou tam i lidi, co údajně sloužili jako technici na tomto letounu
            https://topwar.ru/181187-pojav...
            Google translator to přelouská docela dobřeSkrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    13:37 22.01.2019

    http://tass.com/emergencies/10...

    havaria Tu22m3 z dnesneho dna. Dvaja celnovia posadky su mrtvi

    http://tass.com/emergencies/10...

    havaria Tu22m3 z dnesneho dna. Dvaja celnovia posadky su mrtvi

    • Czertik
      19:55 22.01.2019

      a zrovna ta jejich nejnovejsi verze..snad prijdou co se presne stalo a jak tomu predchazet.

      a zrovna ta jejich nejnovejsi verze..snad prijdou co se presne stalo a jak tomu predchazet.

      • Slavoslav
        21:44 22.01.2019

        najmodernejsia by mala byt m3m toto je ich dnesny standard

        najmodernejsia by mala byt m3m toto je ich dnesny standard

  • flanker.jirka
    11:09 12.08.2018

    shania: tuším, že jako aerodynamické brzdy slouží rozdílné výchylky směrových kormidel, kdy při současné kompenzaci VOP dosahují efektu brždění bez změny směru letu, podobně to ...Zobrazit celý příspěvek

    shania: tuším, že jako aerodynamické brzdy slouží rozdílné výchylky směrových kormidel, kdy při současné kompenzaci VOP dosahují efektu brždění bez změny směru letu, podobně to využívá novější Su 35, kde štít ze hřbetu také sundali.

    Pokud rozebíráte činnost s použitím E 3, tak by mně zajímalo, zda zůstane na svém orbitu, když někde detekuje rychle blížící se věc, kterou podle rychlostí a výšku buď může být pouze raketa nebo Migy 31? (cestovní rychlostí 2,3 M v 18 000 metrech toho moc jiného nepoletí) Zda bude E 3 spoléhat pouze na svou ochranu v podobě vlastních stíhačů nebo vezme roha?
    Mimochodem, k posunutí orbitu E 3 více na západ od hranic WS o nějakých 250 km sloužilo rozmístnění systémů S 200 Vega od baltu až po Maďarsko.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    19:35 11.08.2018

    Jirosi: to ano, FCS vyuziva ruzne ridici plochy pro brzdeni v kombinaci se zvyseni AOA, kdy cely drak slouzi jako velka brzda.

    Jirosi: to ano, FCS vyuziva ruzne ridici plochy pro brzdeni v kombinaci se zvyseni AOA, kdy cely drak slouzi jako velka brzda.

  • Jirosi
    18:01 11.08.2018

    Shania: "A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají." A není to jen tím, že místo dedikovaného slotu. ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: "A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají."

    A není to jen tím, že místo dedikovaného slotu. Používají kombinaci ostatních ovládacích prvků? To je taky, ale "Air Break"....Skrýt celý příspěvek

  • rasto123
    00:13 11.08.2018

    omacka: Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově. Jenže - ...Zobrazit celý příspěvek

    omacka:
    Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově.

    Jenže - poletí letadlo s SC bez VLO do oblasti s PVO? Ne. Bude vysílat tak, aby bylo pasivně zjistitelné? Ne.... Zjistím, že v oblasti funguje dalekosáhlý L-band radar? Pošlu na něj JSAMM-ER a neletím tam... A rozhodně tam neletím, jak píše Shania, ve výšce s neměnným kurzem. Pokud bych tam takto letěl, je přijdu o jakékoli letadlo, nejen o to, co poletí nadzvukově.....

    Kto vs kto ? Rusko, USA, Irán, Izrael, ...Oni vedia už z kade a kto. Izrael púšťa na Sýriu , ale nie na Irán.Skrýt celý příspěvek

  • rasto123
    00:06 11.08.2018

    Páni stopka, Rusko vs NATO. To je slepá ulička. Tam nikto nebude chcieť ísť do konfliktu v rámci zbrojenia. Rusko znižuje výdaje. A budme radi. Oni sa nechcú uzbrojiť a dúfam, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Páni stopka, Rusko vs NATO. To je slepá ulička. Tam nikto nebude chcieť ísť do konfliktu v rámci zbrojenia. Rusko znižuje výdaje. A budme radi. Oni sa nechcú uzbrojiť a dúfam, že mi tiež nie.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:59 10.08.2018

    omacka: Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově. Jenže - ...Zobrazit celý příspěvek

    omacka:
    Pokud zjiístím raketu, blížící se ke mě po balistické trajektorii ve "vzdálenosti 20s", je to problém pro jakékoli letadlo, nejen pro to, co letí nadzvukově.

    Jenže - poletí letadlo s SC bez VLO do oblasti s PVO? Ne. Bude vysílat tak, aby bylo pasivně zjistitelné? Ne.... Zjistím, že v oblasti funguje dalekosáhlý L-band radar? Pošlu na něj JSAMM-ER a neletím tam... A rozhodně tam neletím, jak píše Shania, ve výšce s neměnným kurzem. Pokud bych tam takto letěl, je přijdu o jakékoli letadlo, nejen o to, co poletí nadzvukově.....Skrýt celý příspěvek

  • rasto123
    23:51 10.08.2018

    "Shania" len na margo toho čo píšete. Viete , že Izrael zničil Mig-25ku ? Vrcholom bolo zničenie jednej s použitím väčšieho množstva podpornej techniky s podporou USA. Zdolať ...Zobrazit celý příspěvek

    "Shania" len na margo toho čo píšete. Viete , že Izrael zničil Mig-25ku ? Vrcholom bolo zničenie jednej s použitím väčšieho množstva podpornej techniky s podporou USA. Zdolať všetky Sovietske 25tky by bolo nemožné , mali ich desiatky. To isté platí aj dnes. Majú x lietadiel a x PVO a PVOS.


    Ja sa bavím na tom ako sa porovnáva Rusko vs NATO. Ideme do vojny ? Oni zbroja menej my vraj ideme viac. Kto koho ide ohrozovať ?Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    22:37 10.08.2018

    Omacka: neuvazuješ uplně špatně, problém je, že to co popisuješ je hlavně handicap Mig-31 letící na zteč a ne F-22, což je jediný operační stroj s použitelným supercruise mimo ...Zobrazit celý příspěvek

    Omacka: neuvazuješ uplně špatně, problém je, že to co popisuješ je hlavně handicap Mig-31 letící na zteč a ne F-22, což je jediný operační stroj s použitelným supercruise mimo Mig-31. A i tak to snižuje dost dolet.

    Nápad s posláním 40 R-37M by teoreticky taky mohl fungovat, ale uvědom si, že na zlikvidování pár letadel vypotřebuješ veškerou zásobu R-37 (a to jsme možná ještě optimista) co RuAF má... a teď si vem, že tohle množství musí rozložit na několik základen...

    Zpátky k Mig-31, pro něj bude extrémní problém dostat se přes CAP na HVT (jako E-3, tanker) stealth strojů, právě z důvodu, že o nich nebude vědět a nebo ne o všech... bude to na straně migu vyžadovat neustálé změny kurzu, aby předešel tomu že potká AIM-120D o kterých neví.

    To co platí pro střelbu na velké vzdálenosti, hlavně když pošleš rakety po balistické křivce je, že je fakt naprostá nutnost aby o nich cíl nevěděl a jak jsi správně napsal, neměnil kurz.

    Protože např. pokud vystřelí na rychle letící cíl na vstřícném kurzu a on zpomalí, raketa nedoletí, pokud změní vektor, raketa nedoletí. Pokud např. na exr. vzdálenost střílí na unikající cíl a ten to otočí, tak ho zase přestřelí...

    A co se týká brzdění při vysokých rychlostech, stačí ubrat otáčky a jít do zatáčky. F-22 ani F-35 už ani brzdy nemají.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    20:40 10.08.2018

    Jirosi: Díky za info, to jsem fakt nevěděl... :) A už si to zkoušel vytáhnout vzdušnou brzdu při nadzvukové rychlosti? Zkus.. :)

    Jirosi: Díky za info, to jsem fakt nevěděl... :) A už si to zkoušel vytáhnout vzdušnou brzdu při nadzvukové rychlosti? Zkus.. :)

  • Jirosi
    20:34 10.08.2018

    Omačka: Na prudké zpomalení mají letadla "Air break" a čím rychleji letíš tím je účinnější. Pokud máš velký poloměr, a malou obratnost ve výšce při nadzvuku. Tak pomalejší ...Zobrazit celý příspěvek

    Omačka: Na prudké zpomalení mají letadla "Air break" a čím rychleji letíš tím je účinnější.

    Pokud máš velký poloměr, a malou obratnost ve výšce při nadzvuku. Tak pomalejší letadlo je na tom jen hůře. Případně každý manévr začíná ztrátou výšky.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    20:17 10.08.2018

    logik: ". Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: ". Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc raketě, jako by se nechumelilo? "

    Však to může být jakýkoliv přehledový prostředek, dokonce i pasivní, vůbec to nemusí být nějaký letoun dokonce, který je schopny do PVO sítě na bojišti, tedy i do letounů distribuovat data o cílech a pro PLŘS s aktivním radarem je dostatečná přesnost znalosti polohy cíle v řádu několika km, aby měl aktivní radar velkou pravděpodobnost si cíl vyhledat až se dostatečně přiblíží, velké pozemní L pásmové radary mají chybu v určení dálky v řádu stovek metrů například.. a do PVO sítě ty data lezou v unifikovaném digitálním formátu, tak asi tak.. Nové PLŘS s aktivním radarem už mají standardně možnost odpalu naslepo, letu po INS+GPS/GLONASS s možnosti posílání korekcí přes datalink následně na střelu, nebo hned po odpalu. a na tu střelu se to nemusí posílat z letounu nosiče, ale může to byt i jiný letoun, a šlo by to na milion způsobu vymyslet, například držet ve vzduchu speciální bezpilotní retranslátory "datalinky" co zvládnou obsloužit několik stovek letících PLŘS současně a tak prodloužit dosahy daleko za radarové horizonty nosičů,, ;)

    Prudké manévrování v SC nad 10km = strašně velké poloměry všeho, jde o to, že nemá kam letoun vymanévrovat, tu dalekodosahovou PLŘS útočící z velkého převýšení a klesající prudce z výšky 20-30km neutáhne manevrováním na poslední chvíli, vždycky bude mít dostatek kinetické energie při rozdílu výšky 20km, ale hlavně nejúčinnější by bylo na vstřícném kurzu a zjištění, že mě zamkla střela, to hned otočit a upalovat pryč, jenže pokud poletím M1.5, tak se tak rychle neotočím ani omylem, začnu tedy klesat a nabýrat rychlost? to extrémní převýšení 10-20km hraje jasně pro PLŘS a do zásahu zbývá 20-30 sekund, když začnu prudce klesat, tak stejně rychlost zvednu k M2+, ale pořad jsem na vstřícném kurzu a nic to neřeší, když mi zbývá 10-20 sekund do možného zásahu, tady pomůže jen REB..

    Nemůže jít do vertikály, když profil letu těchto dalekodosahových PLŘS je jen semibalistická dráha a pak útočí z velkého převýšení, to by to té PLŘS ještě usnadnil a letěl ji naproti, leda zkusit looping a zdrhat od ní, ale to zas ji neuteče, protože vytratí při něm dost rychlosti v tak řídkém vzduchu a má strašně málo času v řádech 10-20 sekund v nejlepším případě... Nevím nenapadá mně jak by měl letoun krom dobrého REB, šanci manévrováním zdrhnout PLŘS, co útočí z extrémně velké výšky. Pořád je nutný předpoklad skrytého přepadu, že cíl se to dozví, až po zapnutí radaru PLŘS, pokud to zjistí dřív, tak samozřejmě uteče.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    19:48 10.08.2018

    omacka: Jenže ono je to takové celé co kdyby. Třeba u toho navádění PLŘS to celé stavíš na nesmyslném argumentu. Protože i aktivní PLŘS musíš střílet na základě informace, že tam ...Zobrazit celý příspěvek

    omacka: Jenže ono je to takové celé co kdyby. Třeba u toho navádění PLŘS to celé stavíš na nesmyslném argumentu. Protože i aktivní PLŘS musíš střílet na základě informace, že tam je někde letadlo. Jak to zjistíš jinak, než že ho ozáříš radarem? A když ho opakovaně ozáříš radarem, abys na něj mohl vystřelit raketu, myslíš, že on poletí dál rovně do léčky vstříc raketě, jako by se nechumelilo?

    Další ne zcela pravda je, že letadlo v nadzvuku nemůže prudce manévrovat. Jistě, poloměry zatáček jsou u něj podstatně větší. Jenže také jsou ty manévry rychlejší a tedy zas nutí raketu podstatněji upravovat směr a tedy ztrácet energii. V žádných taktických poučkách, co jsem slyšel, není doporučeno pro vyhnutí se raketě co nejvíce zpomalit, aby bylo letadlo obratnější.
    Zpravidla se buďto nabírá energie na následující manévr, nebo se naopak energie spotřebovává
    https://defenseissues.net/2013...

    Také není pravda, že nejde rychle zpomalit. Přitom letem ve vertikále ztrácíš rychlost hodně rychle. A to nejen ty, ale co je podstatnější, i raketa, co Tě musí sledovat....Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    19:35 10.08.2018

    Achjo.. :D To tu fakt nikdo nechápe, že ani AIM-120D s papírovým maximálním dosahem 180km (většinou je to udávané v prospektech na cíle na výšce kolem 10km a letící cestovní ...Zobrazit celý příspěvek

    Achjo.. :D To tu fakt nikdo nechápe, že ani AIM-120D s papírovým maximálním dosahem 180km (většinou je to udávané v prospektech na cíle na výšce kolem 10km a letící cestovní rychlostí kolem 950km/h a na vstřícném kurzu) a při odpalu na nadzvuku a nad 10km výšky, že to ale neznamená, že ta PLŘS uletí fyzicky vzdálenost 180km, ale, že ten udávaný dosah 180km je maximální vzdálenost cíle na vstřícném kurzu, kdy může být odpálená a má šanci zasáhnout onen vzdušný cíl. Nechápu proč sem někdo plete auta, když nerozumí ani tak jednoduché věci ;)Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    19:22 10.08.2018

    ...omáčko to co píšeš má asi takovou logoku, jako tvrzení, že auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 5 l/100 km má větší riziko autonehody, než auto které má při rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek

    ...omáčko to co píšeš má asi takovou logoku, jako tvrzení, že auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 5 l/100 km má větší riziko autonehody, než auto které má při rychlosti 100 kmh spotřebu 6,2 l/100 km.
    Kreativní tedy Omáčko jste, to se zase musí nechat...Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    19:17 10.08.2018

    Už s tím končím zas na několik měsíců, trochu kreativity, přijde mi, že spousta lidí je zasekla v poloaktivním způsobu navedení PLŘS, kdy nosič, nebo nanejvýše letoun z roje ...Zobrazit celý příspěvek

    Už s tím končím zas na několik měsíců, trochu kreativity, přijde mi, že spousta lidí je zasekla v poloaktivním způsobu navedení PLŘS, kdy nosič, nebo nanejvýše letoun z roje ozařuje cíl/e a zamkne, a poloaktivní hlavice musí ten odraz radaru vidět a letět na něj. A toto jako chcete roubovat na PLŘS s aktivním radarem? To úplně opomíjíte jaké možnosti vám ten aktivní radar a nějaká forma datalinku na PLŘS, teoretická možnost spolupráce mezi sebou dalekodosahových PLŘS dává. Proč ten režim měli už v 80-letech protilodní střely? Samozřejmě každá nesla aktivní/pasivní radar, kdyby jej neměla, tak to nemá žádný smysl, nějaká interakce mezi nimi při společném útku do oblasti XY, třídění si cílů mezi sebou a volení taktiky útoku. Sice už jsem hodně daleko od SC, jak jsem psal má své velké výhody, ale i nevýhody v určitých situacích se to může dost fatálně otočit i proti letounu letícím SC na velké výšce, v nízké to smysl nemá, tam dá každý letoun max kolem 1400km/h a to na full přídavné spalování s extrémní spotřebou.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    18:52 10.08.2018

    StandaBlabol: Vůbec nehovořím o dvou strojích, na tom průběh jakéhokoliv válečného konfliktu fakt modelovat nemůžete. Koukněte na Izrael a jeho léčky, a ještě limitované ...Zobrazit celý příspěvek

    StandaBlabol: Vůbec nehovořím o dvou strojích, na tom průběh jakéhokoliv válečného konfliktu fakt modelovat nemůžete. Koukněte na Izrael a jeho léčky, a ještě limitované poloaktivním naváděním PLŘS, využívání terénu, ale to jaksi zas nemůžete při SC, čím víc u země tím víc roste spotřeba paliva.. Teď když to přeženu, budu mít informaci byť nepřesnou z radarů dalekého dosahu, že ve čtverci 100x100km vzdáleném 400km proletí za 10 minut větší smíšená útočná skupina stíhačů (dvě letky). Nepotřebuji už žádná data, pokud oni se nedozví, že o nich již vím, a chystám se za pět minut poslat ze svých stíhačů do této oblasti 20-40 PLŘS. Tak i kdybych měl využít moment překvapení jen tak, že ten čtverec rozsekám na části o velikostech 30x30km a do každého pošlu z jednoho stíhače 6 PLŘS R-37M třeba pro příklad s aktivní radiolokační hlavicí a ať zkusí si najít cíle při sestupech a to samé udělám s dalšími čtverci 30x30km, a pošlu tam defakto na slepo 20-40 PLŘS dalekého dosahu s tím ať si najdou už cíle sami, a pokud by ještě měli nějaký režim vzájemné spolupráce jako např. proti-lodní střely ohledně předávání cílů mezí sebou, aby ten útok měl nějakou logiku, tak tu leteckou skupinu i tak z větší části zničí.. Ten režim spolupráce u dalekodosahových PLŘS je zajímavá věc, protože nebyl u polaktivně naváděných PLŘS, tam to nemá prostě smysl, ale u PLŘS s aktivním radarem by to už sakra smysl mělo, a vsadím boty, že se zkušenostní kooperace mezi sebou salv protilodních střel, na tohle rusové mysleli.Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    18:33 10.08.2018

    logik: tak nám vysvětlete tedy dostřel PLŘS... Žádná PLŘS dostřel nemá pevný a nemá ani dostřel, ale extrémně proměnlivý dosah. Pro to jsem také v příkladu o dvou cílech psal, ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: tak nám vysvětlete tedy dostřel PLŘS...
    Žádná PLŘS dostřel nemá pevný a nemá ani dostřel, ale extrémně proměnlivý dosah.

    Pro to jsem také v příkladu o dvou cílech psal, tak mějme pro náš příklad PLŘS s dobou letu 60 sekund, která uletí! při vypuštění z výšky 10km po semibalistické dráze 100km (ještě sem tam mohl dopsat: při rychlosti vypuštění 800km/h, ale to není pro ten příklad podstatné).. i takto se dá definovat dosah jakékoliv PLŘS. Ale furt to nemění nic na tom, že když postřeluji skrytě (to je důležité) letoun letící SC na vstřícném kurzu v kombinaci výhod použití PLŘS s aktivním radarem, tak mi to dává oproti úplně stejnému letounu, za úplně stejných podmínek jen letící běžnou cestovní podzvukovou rychlostí velké výhody a jen blázen by jich nechtěl využít, i když budou platné při splnění několika podmínek.

    Možná by bylo na čase připustit, že zavedení dalekodosahových PLŘS s aktivním radarem, i když poletí většinu času po semibialistické dráze, tak může dost podstatně narušit současný obraz o vedení vzdušných bojů, který ještě vychází jen z poloaktivních radarových kanálů navedení a nutnosti ozařovat cíl v režimu zamčení cíle. Když se tohoto oprostíte a zapojíte digitální datové bezdrátové sítě, posílání souřadnic po datalinku s velkým dosahem na PLŘS (existuje). Nebo tu mám něco pro fanoušky sci-fi. Využítí vysílání přes "Navigační signál/zprávy" družic GLONASS pro přenos dat o aktuální poloze cíle přímo do PLŘS přes PVO síť. Jelikož každá PLŘS dnes má GPS či GLONASS, a ještě PLŘS dalekého dosahu létají extrémně vysoko, těžko půjde zarušit v takové výšce rádiový signál.., přímo se to nabízí využít na extremně důležité vzdušné cíle). Hash příjemce (jednoznačný identifikátor, to může být třeba číslo vypočítané ze sériového čísla hlavíce PLŘS, tak aby PLŘS poznala, že je to pro ni) cca 8B dále přibalím + souřadnice cíle, výška rychlost, to je vše, stačí to přenést zašifrovaně, je to kolem 32 bajtů dat + přidat data pro opravu poškozených dat, celkem stačí tak 46 bajtů na aktualizace pozice cíle pro jednu PLŘS.Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    17:37 10.08.2018

    to Omacka, ty vlastně jen říkáš, že když dva stroje letí přímo do pasti, tak ten rychlejší do ní vletí dřív. Ano, to je pravda. Ale není to nevýhoda SC nebo vyšší rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek

    to Omacka,

    ty vlastně jen říkáš, že když dva stroje letí přímo do pasti, tak ten rychlejší do ní vletí dřív. Ano, to je pravda. Ale není to nevýhoda SC nebo vyšší rychlosti obecně, protože pokud ta past funguje, tak se ti do ní chytne i ten pomalejší. Jen později.

    Na tenhle jeden scénář, kde je rychlost zdánlivě nevýhodou, se dá najít 20 dalších, kdy je rychlost výhodou.

    Kromě toho, rychlejší stroj dokáže kdykoliv zpomalit. Opačně to nefunguje.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 9