Rusko dokončilo úvodní testy jaderné rakety RS-28 Sarmat

První vymetení RS-28 Sarmat do výšky 30 metrů pomocí malého pomocného (odhazovacího) raketového motoru se uskutečnilo 25. prosince 2017 na raketové střelnici Pleseck (800 km severně od Moskvy). Další dva podobné testy, se zažehnutím raketového motoru prvního stupně, proběhly na konci dubna a května. Testy mají zejména ověřit chování rakety a samotného sila při a po startu.

„Všechna vymetení byla úspěšná, deklarovaný testovací program byl proveden v plném rozsahu,“ cituje ruský deník Kommersant svůj zdroj obeznámený s testovacím programem. S „konstrukčním a technickým řešením nové ICBM“ má být spokojeno jak velení strategických raketových vojsk, tak i zástupci raketového průmyslu. Ještě v letošním roce podle ruského deníku začnou ostré letové testy.
 

„Testy vymetení systému byly dokončeny s pozitivními výsledky, což umožňuje přejít na přípravu letových zkoušek raketového komplexu Sarmat,“ uvedlo dnes 19. července ruské ministerstvo obrany. „Všechna přijatá opatření ukazují na jasný závěr, že raketový systém Sarmat bude vytvořen a zařazen do bojového nasazení v plánovaném časovém rámci.“
 

Podle ruského deníku RS-28 Sarmat patří mezi „osobní“ projekty ruského prezidenta Vladimíra Putina, který na celý vývoj osobně dohlíží. Střely Sarmat mají nahradit sovětské, ale na Ukrajině postavené, ICBM R-36M2 Vojevoda.
 

Otázkou je, zda nová ruská ICBM vstoupí do služby již v roce 2020, jak uvedl prezident Putin. Například podle ukrajinského vojenského novináře Michaila Žirochova i v dobách Sovětského svazu od zkoušek vymetení do zavedení první rakety do výzbroje uběhlo čtyři až pět let.
 

Také podle deníku Kommersant nejde tento proces urychlit a testy potrvají nejméně pět let, takže první střely se do výzbroje mohou dostat na konci roku 2022, resp. spíše v průběhu roku 2023. Původní plány přitom mluvily o dodávkách raket Sarmat v letech 2018 až 2019. Potrvá ale dalších několik let než střely RS-28 v dostatečném počtu budou zavedeny do výzbroje a dosáhnou požadovaných operačních schopností.

„Očekává se, že systémy R-36M2 zůstanou v provozu nejméně do roku 2024, ale jejich životnost může být prodloužena až do roku 2027, v závislosti na zavádění RS-28,“ napsal Franz-Stefan Gady v deníku The Diplomat.
 

Hlavním úkolem RS-28 Sarmat společně s hypersonickým bojovým modulem Avangard je zajistit Rusku schopnost jaderného úderu proti jakémukoliv protivníkovi, který je vybaven nejmodernějšími systémy protiraketové obrany. Jinak řečeno ‒ díky RS-28 Rusko udrží jadernou paritu se Spojenými státy i v dalších desetiletích.
 

Vývoj rakety Sarmat dostalo na starost ruské státní raketové centrum Makejev. Jeho odborníci se však specializují na balistické střely pro ponorky (SLBM) a s pozemními ICBM nemají dostatek zkušeností. Před rokem 2014 Makajev spolupracovala s ukrajinskou firmou Juzmaš (tvůrce rakety Vojevoda), ale po ruské anexi Krymu došlo k přerušení kontaktů. Toto přerušení kontaktů zřejmě stojí i za zpožděním programu, protože (viz níže) Sarmat využívá technologie ukrajinské rakety Vojevoda.
 

V případě zavedení RS-28 do výzbroje výroba proběhne v továrně Krasmaš v Krasnojarsku. První stupeň rakety Sarmat bude stavěn hlavní výrobce raketových motorů NPO Energomaš sídlící ve stejném městě. Pohonný systém má podle stránek Russian Space Web vycházet z rakety R-36M2 Vojevoda.

Test vymetení rakety Sarmat

Vývoj střely Sarmat začal v letech 2009 až 2011 a neobešel se bez kontroverzí, protože Sarmat (jako ICBM Vojevoda) využívá kapalné palivo. Raketové motory na kapalné palivo jsou oproti motorům na tuhé pohonné látky výkonnější, ale finanční náklady na stavbu a údržbu raket a provozního zázemí jsou mnohem větší. Ostatně z tohoto důvodu americkou ICBM Minuteman III pohání motor na tuhé pohonné látky.

Hlavní výhodou RS-28 Sarmat má být „globální“ dolet 11 000 km a tedy schopnost zasáhnout Spojené státy nejkratší severní cestou přes Arktický oceán, ale létat i přes jižní pól Země a zasáhnout Spojené státy z jihu. Dlužno však dodat, že stejné schopnosti má také současná střela R-36M2.

Oficiální takticko-technické údaje RS-28 nejsou k dispozici, ale podle ruské agentury RIA Novosti raketa RS-28 unese až 10 až 15 samostatně naváděných návratových hlavic MIRV (Multiple Independently Targetable Reentry Vehicle) o jednotlivé síle 750 kt.

Připomeňme, že v souvislosti se svým obrovským územím a velmi omezenou schopností rychle přesouvat velké síly přes své území (málo početné dopravní letectvo), jsou jaderné zbraně klíčovým prvkem ruské vojenské doktríny i garantem ruské územní (ale i politické) svrchovanosti. I v nejtěžších ekonomických dobách měl vývoj jaderných zbraní absolutní přednost před jakýmikoli jinými potřebami ruského státu.

Zdroj: RG, Kommersant