Ruské letadlové lodě: Vojenská nutnost nebo drahý rozmar?

-
12. 12. 2017
-
132 komentářů
-
Jan Buchar
Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova na veletrhu Armija 2015 představilo model budoucí ruské letadlové lodě. Projekt 23000E Štorm se ve zmenšené podobě objevil i na dalších vojenských výstavách. Neobešel se bez něj ani letošní ročník mezinárodního veletrhu námořní vojenské techniky v Petrohradě.
Projektovaná ruská letadlová loď o výtlaku 95 000 tun by měla být 330 metrů dlouhá, 42 metrů široká a její ponor má dosahovat 11 metrů. Plánovaný dosah Štormu je neomezený a předpokládá se, že bude schopen přepravovat až 90 letounů. Projekt 23000E ale nadále zůstává pouze předběžným a soukromým návrhem výzkumného střediska, k jehož dalšímu zpracování vůbec nemusí dojít.
Výstavbě ruských letadlových lodí brání několik složitých překážek:
-
nedostatek kvalifikovaného personálu pro stavbu těchto plavidel
-
neschopnost průmyslové základny vyrábět všechny potřebné součásti
-
potřeba vývoje nových palubních letounů a to především tankovacích a včasné výstrahy
-
nutnost vybudovat nové námořní základny pro kotvení a údržbu
-
chybějí doprovodná plavidla a ponorky s jaderným pohonem
-
vysoké náklady na vybudování moderních letadlových lodí
Na veletrhu letecké a kosmické techniky MAKS 2017 náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov uvedl, že v roce 2025 (současný vyzbrojovací plán 2018-2027 se stavbou nepočítá) bude zahájena stavba nové letadlové lodi. Na její palubě by se podle Borisova mohly nacházet i letouny se schopností vertikálního vzletu a přistání.
V průběhu veletrhu Armija 2017 Borisov naznačil, že se vývojem takových letounů zabývá společnost Jakovlev. Výzkumné práce ovšem nezačnou zcela od nuly. Společnosti Jakovlev se totiž krátce před rozpadem SSSR podařilo vyvinout Jak-141, který již tehdy dokázal vzlétat i přistávat na svislé ploše.
Ve druhé polovině letošního roku se objevilo několik zpráv o ruském úmyslu vytvořit koncept lehké letadlové lodi. Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova tato plavidla považuje za možnost, jak zlevnit a zrychlit výstavbu ruských letadlových lodí. Podle informací z minulého měsíce by měl jejich výtlak dosahovat 30 až 40 tisíc tun a operovat by z nich mohlo 40 až 50 letounů. Prozatím se počítá s palubními letouny Su-33 a MiG-29K.
Stavbu lehkých letadlových lodí je možné uskutečnit buď v severodvinských loděnicích Sevmaš, nebo v kerčských loděnicích Zaliv. O pohon těchto plavidel by se z důvodu vysoké ceny pravděpodobně nestaraly jaderné reaktory. Pohonné jednotky na fosilní palivo (plynové turbíny) s dostatečným výkonem se v Rusku ale nevyrábí.
Pokud se Moskva nakonec rozhodne investovat astronomické částky do vývoje a stavby letadlových lodí, k čemu by je vlastně mohla využít? Rusko není námořní zemí, podobně jako Spojené státy, Čína nebo Indie. Jmenované země staví letadlové lodě zejména kvůli ochraně námořních hospodářských tras nebo hospodářských zájmů.
Na ruském území se ale nachází dostatek nerostných surovin, takže ochrana hospodářských zájmů nedává příliš smysl. Navíc obnažující se námořní trasa na ruském dalném severu je pohodlně letecky dosažitelná z ruského území.
Projekt ruské letadlové lodě v obrazech.
Proč tedy Rusku má letadlové lodě stavět? Kvůli soupeření s Američany? Teoreticky mohou Rusové letadlové lodě využít k vytváření pružné obrany u svého pobřeží, před případným útokem útočných svazů amerických letadlových lodí. Ostatně podobný úkol plnily všechny ruské letadlové lodě.
V případné konfrontaci mezi Ruskem a státy NATO ale ruské letadlové lodě zahrají pouze zanedbatelnou roli. Skutečnou hrozbou v rukách Moskvy jsou ponorky. Moderní ruská podvodní plavidla s jaderným i konvenčním pohonem na sebe mohou vázat značné množství nepřátelských sil.
Potřebuje tedy ruské námořnictvo letadlové lodě? Ano, ovšem nemusí je mít hned. Na začátku je možné začít se stavbou jednodušších, ale o to nezbytnějších plavidel – výsadkových vrtulníkových lodí. Jde tedy o lodě třídy Mistral, které mělo Rusko získat od Francie, ale Paříž prodej lodí po ruské anexi Krymu zrušila.
Působení ruských ozbrojených sil v Sýrii ukázalo, jak důležité jsou velké výsadkové lodě, které dokáží přepravovat munici, vybavení a zbraně. Některá ruská plavidla tohoto typu mají za sebou již několik desetiletí aktivní služby a potřebují nahradit.
Navrhovaná výsadková vrtulníková loď třídy Priboj. / Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova
Staré výsadkové lodě by mohla nahradit nová víceúčelová plavidla Priboj s výtlakem 23 000 tun, o délce 200 metrů, šířce 34 metrů a dosahem okolo 10 000 km. Kromě přepravy 500-900 příslušníků námořní pěchoty a obrněných vozidel může paluba Priboje sloužit jako základna pro 15 vrtulníků. Po dokončení vývoje letounů se schopností vertikálního vzletu a přistání by mohly vzlétat také z Pribojů.
Cena lodě třídy Priboj je “pouze” 675 milionů dolarů. Podle ruské agentury TASS stavba lodě potrvá pět let a ruské námořnictvo plánuje zavedení prvních dvou jednotek před rokem 2025.
Přidaná hodnota takových lodí spočívá v možnosti jejich nasazení v konfliktech s nízkou intenzitou, při přepravě techniky a za účelem vojenských návštěv (vojensko-hospodářská zahraniční politika).
Víceúčelové výsadkové lodě se stávají nezbytnou součástí námořních sil různých států po celém světě. Kromě USA je využívá také Austrálie, Španělsko, Japonsko, Jižní Korea, Turecko, atd. Zanedlouho se objeví i první plavidla čínské výroby.
Zdroje: Nězavisimaja gazeta, TV Zvezda
Související články
Nový ruský záchytný stíhač MiG-41 v roce 2020
Podle ruských médií v roce 2020 vzlétne prototyp nové ruské záchytné stíhačky MiG-41, která začne od ...
-
12.11.2017
-
100 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko a USA v Sýrii: zhodnocení vojenských intervencí
Během posledních dvou let došlo k značnému rozšíření amerických a ruských vojenských operací ...
-
27.11.2017
-
68 komentářů
-
Jan Buchar
Čínské letadlové lodě Type 002 získají inovativní vzletový systém
Nová třída letadlových lodí čínského námořnictva, Type 002, bude pravděpodobně vybavena ...
-
28.11.2017
-
27 komentářů
-
Jan Buchar
Ruské bezpilotní letouny na syrském bojišti
Během války s Gruzií v roce 2008 ruské jednotky využívaly jen několik primitivních, těžkopádných a ...
-
07.12.2017
-
42 komentářů
-
Jan Buchar
Ještě stručně k tomu Kuzněcovovi. Plánovaná modernizace se nekoná, protože by byla příliš drahá a trvala 8 - 10 let. Místo toho podstoupí opravy, které potrvají 2 - 2,5 roku. Měly ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě stručně k tomu Kuzněcovovi. Plánovaná modernizace se nekoná, protože by byla příliš drahá a trvala 8 - 10 let. Místo toho podstoupí opravy, které potrvají 2 - 2,5 roku. Měly by začít 2018, ale smlouva s loděnicemi ještě není podepsána. Kuzněcov se na moři znovu neobjeví dřív, než v roce 2020.Skrýt celý příspěvek
raziel87: Z pohledu jednotky to samozřejmě úspěch je. Kuzněcov udělal na to, jaké měl možnosti, dost. To, že neztratili žádného člena posádky vzhledem k jejich výcviku a technice ...Zobrazit celý příspěvek
raziel87:
Z pohledu jednotky to samozřejmě úspěch je. Kuzněcov udělal na to, jaké měl možnosti, dost. To, že neztratili žádného člena posádky vzhledem k jejich výcviku a technice byl dobrý výkon, to samozřejěm ano.
Z pohledu velení je to ovšem průšvih: poslat takto nepřipravenou jednotku a tím riskovat jejich životy (a zbytečně ztratit dvě letadla), to prostě dobrý velitel neudělá, pokud pro to nemá fakt důvod. Vzhledem k tomu, že účast Kuzněcova nutná ani trochu nebyla, šlo o PR (které se příliš nepovedlo - důvěry v Ruskou techniku samotné vyslání Kuzněcova nijak nepřidalo), tak prostě tu akci hodnotit dobře nemohu.
fenri:
a) Na Kuzněcovovi nebyla jedna porucha. Porucha je něco, co prostě se porouchá, opraví, ok. Na Kuzněcovovi byl prostě špatně fungující záchytný systém, který opakovaně ohrožoval posádku lodi. To není "porucha", to je špatná funkčnost.
b) Samozřejmě, že špatný záchytný systém lze zjistit pouze provozem. Ale v normálně fungujícím námořnictvu se taková věc zjistí při PROVOZU V RÁMCI CVIČENÍ. Nikoli, že pošlou do ostré akce loď a teprv v ní zjišťuji, jestli vlastně na ní jsou schopni přistávat nebo ne.
c) Příčinou havárií nebyl POUZE chybný zácytný systém. V jednom případě bylo podstatnou součástí příčiny opakovaně špatné přistání pilota. V druhém dosti fatální a neprofesionální selhání věže, nebo technická porucha migu.
d) Směrodatná odchylka pro stranovou chybu při přistávání na letadlovce by měla být podle
http://archive.rubicon-foundat...
standardně 3stopy, maximálně povolená je 5stop. Do tři směrodatných odchylek by se tedy měli vejít řádově všechna přistání až na promile.
(nemáte někdo lepší data ohledně tohodle tvrzení)?
Přistávající Su-33, které utrhlo přistávací lano, přistávalo právě 5*3 stopy mimo osu. I špatně vycvičenému pilotovi by se toto tedy mělo stát jen v jednom z 1000 přistání. Toto byl řádově odhadem desátý let daného pilota - a navíc už druhý pokus o přistání. Pravděpodobnost, že nebyl patřičně vycvičen se tedy zdá evidentně daleko větší, než pravděpodobnost, že měl dvakrát za sebou smůlu...
d1) Vyšetřování na Enterprise neodhalilo žádný takové evidentní problém ve výcviku, či evidentní zanedbání údržby techniky. Naopak oběma haváriím na Kuzněcovovi naopak šlo poměrně standardním způsobem zabránit: záchytný systém selhával evidentně opakovaně, tedy buďto museli vědět o jeho problémovosti, nebo byl výcvik hodně nedostatečný, to, že piloti nejsou schopni bezpečně přistávat by se také při dobře vedeném výcviku projevilo atd...
To je důvod, proč tvrdím, že šlo o havárie jiné povahy. Můžeme se jen dohadovat, jestli Ruská generalita o nedostatečné připravenosti nevěděli, nebo věděli a poslali loď do akce, i tak.
e) "Problém s MiGem byl, že když opraváři došli k názoru, že to teda fakt do kupy nedají,..."
Pokud tomu tak je (trochu o tom pochybuji, imho dost možná maskovali závadu, která by prodejům Migu škodila více), pak to právě svědčí o neprofesionalitě ruského námořnictva. Takhle se prostě v dobře vycvičeném týmu neriskuje, pokud existuje bezpečná alternativa.
g) Tvůj odkaz na časové řady je úplně mimo. To jestli daná mise je nebo není úspěšná nemá s časovými řadami příliš společného. Teda leda, že bys chtěl tvrdit, že by se výkonnost Rusů časem podstatným způsobem vylepšila. Tím bys tedy defakto potvrdil to, co celou dobu tvrdíme, že Rusové poslali do ostré akce nedostatečně vyzkoušenou a nedostatečně vycvičenou loď.
h) Pokud by ta loď měla rozumný výcvik, tak by její pravděpodonost průšvihu neměla nijak v čase cvičit. To, čím se pak modeluje počet takovýchto událostí jsou naprosto klasická rozdělení pravděpodobnosti, nikoli časové řady (a už vůbec se rozumná statistika nedělá v Excelu, ale ve speciálních softech, pokud nejsou k dispozici ty komerční, tak alespoň Rko, takže ten materiál je na úrovni, ale to je na jinou debatu....). Jelikož se dají jednotlivé nebojové ztráty považovat za nezávislé jevy, je pro modelování počtu průšvihů vhodné Poissonovo rozdělení. Enterprise ve Vietnamu na 510.000 vzletů 341 nebojových ztrát. Proto pro 150 vzletů uskutečněných z Kuzněcova je parametr Poissonova rozdělení cca 1/10. Pravděpodobnost, že nenastane během 150 vzletů žádný problém je 90,5%. Pravděpodobnost, že jedna je 9%. Pravděpodobnost, že budou dvě je 0.4%. Jsou to Ti rusové smolaři, že....
Dnes jsou ztráty co byly ve Vietnamu ovšem už dávno neakceptovatelné, Vezmu-li údaje z druhé války v zálivu (první dopadla ještě lépe), tak tam je jeden ztracený letoun na cca 4500 vzletů, tj. parametr pro Poissona je 1/30. Pak to vychází P(0) = 96,75% P(1) = 3,19% a P(2)= 0.05%. Tedy pravděpodobnost, že by se jim staly tyto dva incidenty a přitom byli průměrně vycvičení, je půl promile. +- v takových řádech pravděpodobnosti se pohybuje Tvé tvrzení, že to nebyla systémová chyba, že jen prostě se jim smolně sešly incidenty.
(A to zanedbávám, že nebojové ztráty nejsou ve skutečnosti nezávislé proměnné, že dochází i k více ztrátám během jednoho průšvihu, což dále snižuje pravděpodobnost dvou izolovaných ztrát letadel....)
i) Samozřejmě, že najdeš kritérium, ve kterém nebyl Kuzněcov horší, než jiné mise (např. tebou zmiňovaný počet mrtvých). Ale k tomu, aby byla mise prohlášena za neúspěšnou, STAČÍ, aby měla výrazný průšvih v JEDNOM z PODSTATNÝCH kritérií.
Vzhledem k tomu, že ztráta letadla za desítky milionů podstatné kritérium zcela jistě je, tak Tvoje snaha tvrdit, že nikdo neumřel, takže vo co de, je mimo. To je jako tvrdit, že krádež je v pořádku, protože při ní přeci nikdo neumřel a podívejte se, támleten vraždí.
Anebo jinak - letadlovka najede na mělčinu a potopí se, ale celou posádku zachrání torpédoborec. Nikdo neumřel, mise úspěšná?
j) Když bude Kuzněcov na další misi, kde z tisíce vzletů nespadne žádné éro - tak se pak samozřejmě můžem ptát. Měli opravdu Rusové předtím takovou smůlu - viz spočtené pravděpodobnosti? Anebo něco systematicky zlepšili a proto se zlepšila spolehlivost? Jenže rusové na další ostrou akci Kuzněcova neposlali. Naopak, z ostré akce ho předčasně stáhli. Evidentně v "zázračné" zlepšení nevěřili.Skrýt celý příspěvekPřijde mi to podobné, jako v Pardubicích koncept metra, líbivé, ovšem nereálné, jako ruské plány. Spíš mám dojem, že liliputin má dobrý vztahy s modeláři a tak je asi touto cestou ...Zobrazit celý příspěvek
Přijde mi to podobné, jako v Pardubicích koncept metra, líbivé, ovšem nereálné, jako ruské plány. Spíš mám dojem, že liliputin má dobrý vztahy s modeláři a tak je asi touto cestou dobře podpoří a to včetně své kandidatury na další kolo šarády. On se od stalina zase tak moc neliší- slibem nezarmoutíš.....Skrýt celý příspěvek
Stando-klidně to tvrdit budu. Prostě jsou stavy moře, na které žádná loď není konstruována. Bouřku si klidně nahraďte tsunami, meteorem...prostě čímkoliv, pokud si myslíte, že ...Zobrazit celý příspěvek
Stando-klidně to tvrdit budu. Prostě jsou stavy moře, na které žádná loď není konstruována. Bouřku si klidně nahraďte tsunami, meteorem...prostě čímkoliv, pokud si myslíte, že každá loď ustojí každý stav moře v jakýchkoliv podmínkách. Nepotopitelné lodě jsou jen v hlavách autorů Titaniku a Standy.
Vtipné je, že pokud taková situace nastane (loď se potopí vis maior či chybou, nesouvisející s leteckým provozem) tak to zásadně pohne "statistikou" jak s ní pracujete vy, aniž by to cokoliv vypovídalo o kvalitě leteckých operací či lodě, což je to, o čem se bavíme.Podle vaší "statistiky" letadlo, které odstartuje z Kuzněcova z pravděpodobností 1.33% spadne (přistupuji tedy na vaší hru, že letadla nebyla ztracena kvůli jedné konkrétní závadě, ale prostě se tak děje dlouhodobě a neustále). Stíháte?
Kouzlo malých souborů se projeví v zápětí:
A.) dejme tomu, že Kuzněcov bude na další misi, cvičení... kde provede 70 startů beze ztráty (sedí to s vaší statistikou, kdy spadne jedno letadlo co 75 startů). Rázem, aniž bych změnil podmínky, lze podle vás spočítat, že letadlo startující z K spadne s pravděpodobností 0.9%. Tedy zásadně jinou.
B.) Vice versa pokud z nějakého důvodu spadne hned při příštím startu letadlo z Kuzněcova, vaše "dlouhodobá statistika" vychází na 1.99%.
Trvanlivost a cena takové vaší "statistiky" je souměřitelná s párou nad trusem, kulantně řečeno. Z jedné závady prostě dlouhodobou statistiku a trendy nevyčarujete.
Pokud se dostanete někdy na střední školu, budete mi vděčný, že jsem vás připravil.
A mám pro vás ještě jedno kouzlo:
-zvolil jste si zcela syntetický ukazatel: počet ztracených letadel (bez ohledu na příčinu) / počet startů. Fajn. Nebudeme se bavit o jeho nesmyslnosti a budeme hrát vaší hru. Co je cennější, než letadlo? Ano správně, piloti a námořníci. A jak nám vychází vaše statistika? Ouha, VMF při bojových akcích neztratilo žádné piloty, ba zdá, se, že ani žádný opilý bocman nespadl z paluby Kuzněcova a neutopil se u Syrie. U VMF máme tedy pěknou nulu a podle vás můžeme tvrdit, že VMF při bojové akci neztrácí létající a námořní personál. Je to ABSOLUTNĚ bezpečné, že? A jak je na tom USN?
Oriskany 44 mrtvých, Forrestal 134 mrtvých (a v dalších letech další dva menší požáry), Enterprise 28 mrtvých... a to zmiňuji jen velké nehody, mrtvých je víc.
Podle vaší logiky lze bez pochyb tvrdit, že americké letadlové lodi mají mnohem větší ztráty na životech a jsou mnohem nebezpečnější a hůře vedené, než ruské. Líbí se vám to? Asi ne, že? Ale vaše statistika hovoří neúprosně. No a teď si představte, že se na tom Kuzněcovu fakt nějaký mechanik ožere a spadne z paluby a utopí se. Nebo se ani neožere, třeba mu jen praskne cévka. V tu ránu bude poměr ztrát personálu VMF/USN zásadně a naprosto jiný, v tentokrát v neprospěch VMF. A to je kouzlo malých souborů.
Jako neuplete z hovna bič, neuděláte z jednoho incidentu trend či dlouhodobou statistiku. Chápeme už?
Fascinuje mě vaše zalíbení v tom, že jste vlastní hlavou a bez pomoci vymyslel bezva vtip - blondýnku. Tuším, že ho budete opakovat ještě za deset let a pokaždé se přitom smát, jako první den když jste ho vynalezl.
A mimochodem, stále nám dlužíte info o:
-počtu mrtvých islamistů, kteří tvoří minimum toho, co je úspěch
-seznam testů, které měl Kuzněcov provést a seznam testů, které neprovedl
-proč se domníváte, že nasazení Kuzněcova bylo z pohledu syrského konfliktu zásadní
-tom, jak byste nazval hodnocení za 1, když 2- je skvělý úspěch.Skrýt celý příspěvekBlondynko, tak tenhle se ti povedl: “Když se po jednom startu potopí LL v bouři s 90ti letadly na palubě, budeš tvrdit, že na jeden strat připadá 90 zlikvidovaných letadel a ...Zobrazit celý příspěvek
Blondynko,
tak tenhle se ti povedl:
“Když se po jednom startu potopí LL v bouři s 90ti letadly na palubě, budeš tvrdit, že na jeden strat připadá 90 zlikvidovaných letadel a že tedy letecký provoz na té lodi je nebezpečný?”
Jo, to klidne budu. A ty budes tvrdit, ze provoz na te lodi byl naprosto bezpecny? Fakt? Dneska se prekonavas.:)))
Na zbytek tech nesmyslu uz jsem reagoval ja nebo i jini, nehodlam se tocit v kruhu. Staci, kdyz si tu diskuzi prectes znovu. Dobrou.Skrýt celý příspěvekStandíku, letadla šla do moře kvůli poruše záchytného systému. To je prvek, který to způsobil. Je to porucha, selhání, které je příčinou. Jedno bojové nasazení, jedna porucha. ...Zobrazit celý příspěvek
Standíku, letadla šla do moře kvůli poruše záchytného systému. To je prvek, který to způsobil. Je to porucha, selhání, které je příčinou.
Jedno bojové nasazení, jedna porucha.
Kdyby se raketa na Enteprise odpálila ne při začátku čtvrté bojové mise, ale během první, počítal bys v tu chvíli, že na jednu misi E připadá 27 mrtvých a 15 rozsekaných letadel? A bylo by to vypovídající, když pak E měla řadu dalších misí, které by toto číslo zásadně snížily?
Když se po jednom startu potopí LL v bouři s 90ti letadly na palubě, budeš tvrdit, že na jeden strat připadá 90 zlikvidovaných letadel a že tedy letecký provoz na té lodi je nebezpečný?
Ze statistiky pár semestrů (to je něco zhruba něcojako pololetí na zvláštní škole, víš?) mám. Ty ani nevíš, jestli je víc 2.5 nebo 1, tak buď tak hodný a opravdu s enepleť do temrínů, o kterých víš kulový. Zkus na to svoje povídání napasovt zákaldaní testy na srovnání statistických souborů, ju?
A mimochodem, stále nám dlužíš info o:
-počtu mrtvých islamistů, kteří tvoří minimum toho, co je úspěch
-seznam testů, které měl Kuzněcov provést a seznam testů, které neprovedl
-proč se domníváš, že nasazení Kuzněcova bylo z pohledu syrského konfliktu zásadní
-tom, jak bys nazval hodnocení za 1, když 2- je skvělý úspěch.
A ano, věřím, že základy statistiky tě tu neučím. To je mi zcela mimo lidské síly. Snáz tě naučím létat.Skrýt celý příspěvekCau Blondynko, ten tvuj priklad s oborou by se musel aplikovat takto: 420 krat jdu do obory (pocet vzletu) a z toho 2x nevidim muflony (nehoda). Da se z toho spocitat % ...Zobrazit celý příspěvek
Cau Blondynko,
ten tvuj priklad s oborou by se musel aplikovat takto:
420 krat jdu do obory (pocet vzletu) a z toho 2x nevidim muflony (nehoda). Da se z toho spocitat % neuspenych navstev obory? Da se z toho spocitat pravdepodobnost s jakou neuvidim muflony pri pristi navsteve? Da se to porovnat s nekym, kdo byl v jine obore 9.000x a taky nevidel muflony 2x? Da se z toho odvodit, v ktere obore vidim muflony casteji?
Ver, ze ty me tu opravdu neucis zaklady statistiky. Ty si tu googlujes pravidla statistiky od prispevku k prispevku a postupne se blizis ke spravnemu zaveru. Ten ale nebudes schopny udelat, protoze bys musel poprit to, co tu od zacatku tvrdis.Skrýt celý příspěvekBlábole, jeden jev není časová řada, ze které poznáte frekvenci a trendy. Jste schopen to pochopit, nebo ne? Mimochodem je kouzelné sledovat, jak válčíte s tím, co jsem ...Zobrazit celý příspěvek
Blábole, jeden jev není časová řada, ze které poznáte frekvenci a trendy. Jste schopen to pochopit, nebo ne?
Mimochodem je kouzelné sledovat, jak válčíte s tím, co jsem neřekl, jak extrapolujete z něčeho, co jste nepochopil (protože vaše limity končí u toho, že 2.5 < 1 a 180 < 175) a vytváříte si paralelní vesmíry, ve kterých vedete dialogy sám se sebou.
Nadávání vám jde, ale vzdělání je fakt trága. Kruanův pohrobek.
Standa musí být :)Skrýt celý příspěvekto petris, to je jen aplikace Fenriho matematickeho zakona o nestejne dlouhych casovych radach (tzv. Blondynin paradox) v praxi. Fenri uz z jeho platnosti vyjmul ...Zobrazit celý příspěvek
to petris,
to je jen aplikace Fenriho matematickeho zakona o nestejne dlouhych casovych radach (tzv. Blondynin paradox) v praxi.
Fenri uz z jeho platnosti vyjmul kvalitativni znaky jedince, v dalsi fazi nejspis prijdou sportovni vykony. A nakonec skoncime u toho, ze plati pouze pro nehody ruskeho namornictva.
Sranda musi byt:)Skrýt celý příspěvekStando - přijde mi legrační, že vás blondýna musí poučovat ze základů statistiky pro střední školy a výsvětlovat, že známka 2- není skvělý úspěch, ale průměr. Kéž byste měl ...Zobrazit celý příspěvek
Stando - přijde mi legrační, že vás blondýna musí poučovat ze základů statistiky pro střední školy a výsvětlovat, že známka 2- není skvělý úspěch, ale průměr. Kéž byste měl polovinu znalostí a moudrosti, co průměrná blondýna. Hned by byla debata s vámi na o 100% vyšší úrovni.
Máme jeden výskyt jevu (porucha záchytného systému).
Z toho nezjistíme frekvenci tohoto jevu (či jiné závažné závady), protože můžeme klidně tvrdit, že dalších 1000 let se to nestane a to tvrzení bude mít stejnou váhu, jako tvrzení opačné, tj. že se to stane v příštím momentu a pak zase a zase a že se to bude dít neustále. Stíháte?
Tento jeden výskyt srovnáváte s množinou jevů, která jde do stovek až tisíců a kde máme (řekněme) desítky, možná stovky podobných incidentů. Z této druhé skupiny mohu určit frekvenci jevu, trendy jeho výskytu (přibývá, ubývá...) a další statistické hodnoty. Totéž ale nemohu určit (a následně porovnat) v případě, že mám jev jen jeden. Chybí mi tu časový faktor, frekvence, rozdělení...zkrátka nemám dost velký statistický soubor. Zkuste se seznámit s pojmy jako statistické porovnání dvou souborů, T-test či dvouvýběrový t-test a podobně a pak zkuste psát dospělým lidem ju?
Dám vám příklad pro blbečka. Mám oboru A, kam chodím každý den a z 1000 návštev 900x vidím zubry . S poměrně slušnou pravděpodobností mohu tvrdit, že na 90% zde zubry uvidím. Pak mám oboru B, kam zavítám jednou a zubry neuvidím. Co z toho víte? leda prd. Je možné, že tam žádní zubři nejsou. Je možné, že v 99.9% případů bych tam zubry potkal, ale zrovna jsem se trefil na toho zlomku %, kdy byli zalezlí v mlází na druhém konci obory. Možná mám šanci je spatřit na 30%..., ale co když tam ani nejsou?
Z jednoho vzorku řadu, trend ani frekvenci nevyčarujete, milý stoupo.Skrýt celý příspěvek"pokud měříš 180 cm a průměrná výška populace je 175 cm, tak nemůžeš říct, že jsi nadprůměrně vysoký. Nemůžeš porovnávat prvek s množinou. To je prostě kravina! A nikoho by nic ...Zobrazit celý příspěvek
"pokud měříš 180 cm a průměrná výška populace je 175 cm, tak nemůžeš říct, že jsi nadprůměrně vysoký. Nemůžeš porovnávat prvek s množinou. To je prostě kravina! A nikoho by nic takového nenapadlo."....Hm tak to je naozaj nevšedná logika...Skrýt celý příspěvek
to asdf, Standablabol > Ked zoberiem za posledny mesiac padli 3 eurofigtery, tak mozem tak isto tvrdit ze Eurofigtery padaju ako hnile hrusky. Odignorujem to obdobie, ked ...Zobrazit celý příspěvek
to asdf,
Standablabol > Ked zoberiem za posledny mesiac padli 3 eurofigtery, tak mozem tak isto tvrdit ze Eurofigtery padaju ako hnile hrusky. Odignorujem to obdobie, ked nespadlo ani jedno.
To samozřejmě můžeš a matematicky to budeš mít i správně. Ale je to úmyslná manipulace. Já nic takového nedělal, protože jsem vzal celé období bojového nasazení. Víc dat prostě už není k dispozici. A nesrovnával to s nějakým extra úspěšným obdobím U.S. Navy, ale s jejich průměry v podobných kampaních. Snažil jsem se prostě o objektivní srovnání počtu nehod v podobných podmínkách.
Klidně bychom mohli vzít i všechny lety z paluby Kuzněcova za dobu jeho služby a porovnat to. Ale není moje vina, že ta čísla nejsou dostupná.Skrýt celý příspěvekAha, takže můžu napsat, že když měřím 180 cm a průměr populace je 175 cm, tak jsem nadprůměrně vysoký. Protože je to KVALITATIVNÍ znak. Díky, to mi spadl kámen ze srdce. Ale ...Zobrazit celý příspěvek
Aha,
takže můžu napsat, že když měřím 180 cm a průměr populace je 175 cm, tak jsem nadprůměrně vysoký. Protože je to KVALITATIVNÍ znak. Díky, to mi spadl kámen ze srdce.
Ale že brankář měl špatný zápas, protože pustil 5 gólů ze 30ti střel na bránu a jeho dlouhodobá úspěšnost v sezóně je 94%, to napsat nemůžu. Protože porovnávám FREKVENCI jevu v odlišných časových řadách (sezóna vs. zápas).
Správně, blondýnko? Tak to abys to řekla všem sportovním komentátorům, ti troubové to ještě neví.
P.S. Díky za link, ale asi je na mě moc odborný. Můžeš mi prozradit, kde přesně se tam píše, že nemůžu vzít frekvenci výskytu chyby (havárie) v časové řadě 420ti nebo 150ti opakování (počet vzletů celkem a z lodi) a porovnat to s dlouhodobým průměrem? Díky.Skrýt celý příspěvekRaziel87 Váš pohled na věc je opravdu zdrcující. Jak někdo muže napsat něco takhle sprostého ? Víte jako vy se díváte na Rusy tak se zase někdo muže dívat na nás.... nesnáším ...Zobrazit celý příspěvek
Raziel87
Váš pohled na věc je opravdu zdrcující. Jak někdo muže napsat něco takhle sprostého ?
Víte jako vy se díváte na Rusy tak se zase někdo muže dívat na nás.... nesnáším takový typ lidi plný předsudků
Žil jste někdy mimo českou republiku???
Ze děláte takové soudy?Skrýt celý příspěvekraziel87: Keď to beriete takto a čisto z hľadiska vojenstva, tak OK, len sa na to dívate z úplne opačnej perspektívy. :-) Ono to totiž nie je tak, že by to Rusi dokázali napriek ...Zobrazit celý příspěvek
raziel87:
Keď to beriete takto a čisto z hľadiska vojenstva, tak OK, len sa na to dívate z úplne opačnej perspektívy. :-) Ono to totiž nie je tak, že by to Rusi dokázali napriek všetkým problémom, s ktorými sa boria. Oni si priamo generujú alebo priživujú prinajmenšom časť tých problémov, len aby to dokázali (jeden z hlavných dôvodov pádu ZSSR a možno výhľadovo aj RF).Skrýt celý příspěvekasdf: nevím kdy budou mít IOC, v 2019 budou mít jen stroje na ostrově a ne v US. 2020/21 by mohli mít IOC. Těch 41 jsou schválené objednávky F-35B, teď je živá diskuze jestli pak ...Zobrazit celý příspěvek
asdf: nevím kdy budou mít IOC, v 2019 budou mít jen stroje na ostrově a ne v US. 2020/21 by mohli mít IOC.
Těch 41 jsou schválené objednávky F-35B, teď je živá diskuze jestli pak nekoupit levnější F-35A. Tak uvidíme jak na tom budou.
Fenri: hladinové lodě mají celou řadu daleko důležitějších úkolů než je boj proti lodím. V podstatě jen sověti stavěli lodě přímo pro tento účel, protože jejich střely byli moc velké a těžké.
USN a spol. prostě mají naprosto jinou doktrínu nasazení a Harpoon a TASM byl max co jim prošlo na ty lodě dát bez změny doktrýny.
To že USN ty rakety má na skladech moc lodi co je nemá nepomůže, pokud loď co je zrovna potřebuje nemá launcher. Dnes by je možná vyměnili za NSM/JSM, ale nevypadá to že by je Burke dostali.
Podivej i kdyby UK měla 8 Harpoonu na svých lodích, je to strašně malo i proti jedné moderní fregatě co utok čeká (podle nedávných události je myslím zcela zřejmé, že to není jen tak) a proti menším lodím je lepší naložit brimstone na vrtulník.Skrýt celý příspěvektady je to zase na popkorn. Chlapi a co se na to podívat úplně nezaujatě? ono to totiž vzhledem k politickému a ekonomickému vývoji v posledních 40 letech opravdu nejde ...Zobrazit celý příspěvek
tady je to zase na popkorn. Chlapi a co se na to podívat úplně nezaujatě? ono to totiž vzhledem k politickému a ekonomickému vývoji v posledních 40 letech opravdu nejde porovnávat.
Někdo za svůj život ujde cestu z bodu + 10 do bodu +12, je to úspěch? ano je.(USA)
Někdo vyjde z bodu -20 a dostane se na bod +3, je to úspěch? ano je, enormní!(Rusko)
Vemte si, že v Rusku je každej první ožralej a každej druhej má AIDS, průměrná inteligence je podle českých diskuzí asi tak na hodnotě IQ 75. Země se 40 let potýká s obrovským nedostatkem financí a lidských zdrojů, přesto se Rusům podařilo "vystrčit růžky". Pro mě, jako nezaujatého člověka, je to mnohem větší výkon, než když ekonomicky silný a na lidské zdroje bohatý světadíl vyvine a spustí na vodu novou LL.
Půlka z Vás se tu bije do prsou, jak jsou strašně nad věcí a jak se na věc snaží koukat objektivně, přitom tu cimtaj jeden subjektivní patok za druhymSkrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...