Ruské letadlové lodě: Vojenská nutnost nebo drahý rozmar?

Projektovaná ruská letadlová loď o výtlaku 95 000 tun by měla být 330 metrů dlouhá, 42 metrů široká a její ponor má dosahovat 11 metrů. Plánovaný dosah Štormu je neomezený a předpokládá se, že bude schopen přepravovat až 90 letounů. Projekt 23000E ale nadále zůstává pouze předběžným a soukromým návrhem výzkumného střediska, k jehož dalšímu zpracování vůbec nemusí dojít.

Výstavbě ruských letadlových lodí brání několik složitých překážek:

• nedostatek kvalifikovaného personálu pro stavbu těchto plavidel

• neschopnost průmyslové základny vyrábět všechny potřebné součásti

• potřeba vývoje nových palubních letounů a to především tankovacích a včasné výstrahy  

• nutnost vybudovat nové námořní základny pro kotvení a údržbu

• chybějí doprovodná plavidla a ponorky s jaderným pohonem

• vysoké náklady na vybudování moderních letadlových lodí

Na veletrhu letecké a kosmické techniky MAKS 2017 náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov uvedl, že v roce 2025 (současný vyzbrojovací plán 2018-2027 se stavbou nepočítá) bude zahájena stavba nové letadlové lodi. Na její palubě by se podle Borisova mohly nacházet i letouny se schopností vertikálního vzletu a přistání.

V průběhu veletrhu Armija 2017 Borisov naznačil, že se vývojem takových letounů zabývá společnost Jakovlev. Výzkumné práce ovšem nezačnou zcela od nuly. Společnosti Jakovlev se totiž krátce před rozpadem SSSR podařilo vyvinout Jak-141, který již tehdy dokázal vzlétat i přistávat na svislé ploše.

Ve druhé polovině letošního roku se objevilo několik zpráv o ruském úmyslu vytvořit koncept lehké letadlové lodi. Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova tato plavidla považuje za možnost, jak zlevnit a zrychlit výstavbu ruských letadlových lodí. Podle informací z minulého měsíce by měl jejich výtlak dosahovat 30 až 40 tisíc tun a operovat by z nich mohlo 40 až 50 letounů. Prozatím se počítá s palubními letouny Su-33 a MiG-29K.

Stavbu lehkých letadlových lodí je možné uskutečnit buď v severodvinských loděnicích Sevmaš, nebo v kerčských loděnicích Zaliv. O pohon těchto plavidel by se z důvodu vysoké ceny pravděpodobně nestaraly jaderné reaktory. Pohonné jednotky na fosilní palivo (plynové turbíny) s dostatečným výkonem se v Rusku ale nevyrábí.

Pokud se Moskva nakonec rozhodne investovat astronomické částky do vývoje a stavby letadlových lodí, k čemu by je vlastně mohla využít? Rusko není námořní zemí, podobně jako Spojené státy, Čína nebo Indie. Jmenované země staví letadlové lodě zejména kvůli ochraně námořních hospodářských tras nebo hospodářských zájmů.

Na ruském území se ale nachází dostatek nerostných surovin, takže ochrana hospodářských zájmů nedává příliš smysl. Navíc obnažující se námořní trasa na ruském dalném severu je pohodlně letecky dosažitelná z ruského území. 

Projekt ruské letadlové lodě v obrazech.

Proč tedy Rusku má letadlové lodě stavět? Kvůli soupeření s Američany? Teoreticky mohou Rusové letadlové lodě využít k vytváření pružné obrany u svého pobřeží, před případným útokem útočných svazů amerických letadlových lodí. Ostatně podobný úkol plnily všechny ruské letadlové lodě.

V případné konfrontaci mezi Ruskem a státy NATO ale ruské letadlové lodě zahrají pouze zanedbatelnou roli. Skutečnou hrozbou v rukách Moskvy jsou ponorky. Moderní ruská podvodní plavidla s jaderným i konvenčním pohonem na sebe mohou vázat značné množství nepřátelských sil.

Potřebuje tedy ruské námořnictvo letadlové lodě? Ano, ovšem nemusí je mít hned. Na začátku je možné začít se stavbou jednodušších, ale o to nezbytnějších plavidel – výsadkových vrtulníkových lodí. Jde tedy o lodě třídy Mistral, které mělo Rusko získat od Francie, ale Paříž prodej lodí po ruské anexi Krymu zrušila. 

Působení ruských ozbrojených sil v Sýrii ukázalo, jak důležité jsou velké výsadkové lodě, které dokáží přepravovat munici, vybavení a zbraně. Některá ruská plavidla tohoto typu mají za sebou již několik desetiletí aktivní služby a potřebují nahradit.

Navrhovaná výsadková vrtulníková loď třídy Priboj. / Státní výzkumné středisko Alexeje Nikolajeviče Krylova

Staré výsadkové lodě by mohla nahradit nová víceúčelová plavidla Priboj s výtlakem 23 000 tun, o délce 200 metrů, šířce 34 metrů a dosahem okolo 10 000 km. Kromě přepravy 500-900 příslušníků námořní pěchoty a obrněných vozidel může paluba Priboje sloužit jako základna pro 15 vrtulníků. Po dokončení vývoje letounů se schopností vertikálního vzletu a přistání by mohly vzlétat také z Pribojů.   

Cena lodě třídy Priboj je “pouze” 675 milionů dolarů. Podle ruské agentury TASS stavba lodě potrvá pět let a ruské námořnictvo plánuje zavedení prvních dvou jednotek před rokem 2025.

Přidaná hodnota takových lodí spočívá v možnosti jejich nasazení v konfliktech s nízkou intenzitou, při přepravě techniky a za účelem vojenských návštěv (vojensko-hospodářská zahraniční politika).

Víceúčelové výsadkové lodě se stávají nezbytnou součástí námořních sil různých států po celém světě. Kromě USA je využívá také Austrálie, Španělsko, Japonsko, Jižní Korea, Turecko, atd. Zanedlouho se objeví i první plavidla čínské výroby.

Zdroje:  Nězavisimaja gazeta, TV Zvezda