Rusko přesouvá výrobu bojových dronů do Číny

Ještě v polovině září zveřejnila zpravodajská agentura Reuters zprávu o pouhém využití čínských motorů a dílů při výrobě Garpijí. Smlouva o výrobě nového dronu, firemní korespondence o výrobním procesu a finanční dokumenty naznačovaly dokončení 2500 dronů mezi loňským a letošním červencem. K uzavření dohody mezi ruským ministerstvem obrany a společností Kupol v hodnotě jedné miliardy rublů (asi 250 milionů korun) došlo v prvních měsících minulého roku. Výroba bezpilotních zařízení měla probíhat v areálu bývalé cementárny v udmurtském Iževsku.

Minulý týden ve středu se ovšem objevily informace, podle nichž Kupol sdělil ministerstvu obrany, že je schopen drony masově vyrábět na čínském území. Peking jakékoli dodávky zbraní Rusku pro použití na Ukrajině s odkazem na neutralitu odmítá. Jak uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, postoj vlády Říše středu se liší od jiných zemí s „dvojími standardy v oblasti prodeje zbraní“, které podle ní jen „přilévají olej do ohně ukrajinské krize“. Číňané navíc přísně kontrolují vývoz zboží s potenciálním vojenským využitím, včetně dronů.

Dodávky bezpilotních letounů z Číny pro společnost Kupol potvrzují dvě faktury vystavené za pět nespecifikovaných vojenských dronů a dvě Garpije-3 (G3). Jedna faktura požadovala platbu v čínských jüanech, žádná z nich neuvádí datum dodání či dodavatele v Číně. Od začátku ukrajinsko-ruské války jde o první konkrétní důkazy, jež dokládají vývoz kompletních bezpilotních letounů z čínského území do Ruska.

Západní představitelé takový vývoj sledují se značnou nelibostí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Čínu, aby přestala podporovat ruskou válku na Ukrajině, a pomoc Pekingu označil za „významný faktor přispívající k pokračování konfliktu“. Bílý dům je existencí programu bezpilotních letounů „hluboce znepokojen“ a klasifikuje ho jako „poskytnutí smrtících zbraní čínskou společností ruské firmě“, na kterou USA uvalily sankce.

„Čínská vláda má povinnost zajistit, aby její společnosti neposkytovaly Rusku smrtící pomoc,“ dodala mluvčí Severoatlantické aliance Farah Dakhlallahová. „Čína nemůže nadále podněcovat největší konflikt v Evropě od druhé světové války, aniž by to mělo dopad na její zájmy a pověst.“

Také britské ministerstvo zahraničí vyzvalo Peking, aby přestal poskytovat diplomatickou a materiální podporu ruskému válečnému úsilí. „Jsme velmi znepokojeni zprávami, že Rusko vyrábí v Číně vojenské drony,“ uvedl mluvčí ministerstva. „Přidává se to k rostoucímu počtu důkazů z otevřených zdrojů, podle kterých čínské společnosti Rusku umožňují pokračovat v nezákonné invazi na Ukrajinu. Dodávky zbraní by byly v přímém rozporu s prohlášeními Číny, že nebude poskytovat zbraně oběma stranám konfliktu.“

Garpije-3 se velmi podobají íránským Šáhidům, mají ale několik odlišných rysů (např. křídla nebo motory Limbach L-550 E - původně německé, dnes vyráběné firmou Xiamen Limbach). Dron vyvinuli čínští technici na základě plánů předchozí generace Garpija-A1. Podle zpráv Kupolu pro ruské ministerstvo obrany mohou G3 urazit vzdálenost přibližně 2000 km s užitečným zatížením 50 kg.

Společnost Kupol spolupracuje s čínskými firmami (Juhang Aviation Technology a Redlepus Vector Industries) přes prostředníka, podnik TSK Vektor. Dokumenty z druhého čtvrtletí loňského roku zmiňují dodávku 800 čínských motorů do iževského závodu, ve které figuruje právě TSK Vektor. Dalším projektem mezi ruským Kupolem a TSK Vektorem a čínským Redlepusem se stane výroba útočného bezpilotního letounu čínské konstrukce s nosností 400 kg. Tento nový systém se má podobat americkému bezpilotnímu letounu MQ-9 Reaper, uvedla minulý týden agentura Reuters. Uvedené společnosti plánují zřídit společné rusko-čínské výzkumné a výrobní centrum pro drony ve zvláštní ekonomické zóně Kašgar v čínské provincii Sin-ťiang.

Nová kašgarská továrna „pro výzkum a výrobu pokročilých bezpilotních letounů“ se bude nacházet v areálu o rozloze 80 hektarů a počítá se s výrobou 800 dronů ročně. Časový plán výstavby žádný dostupný materiál neuvádí. Ruský prezident Vladimir Putin nicméně tlačí na zvýšení výroby dronů. Loni získala ruská armáda podle jeho vyjádření 140 000 dronů a v letošním roce se tento počet chystá zdesetinásobit. „Kdo rychleji reaguje na požadavky z bojiště, vyhrává,“ řekl na petrohradském setkání věnovaném výrobě dronů.

Fabian Hinz z londýnského think tanku International Institute for Strategic Studies pokládá dodávky bezpilotních letounů z Číny do Ruska za převratnou událost. „Čína Rusku dosud dodávala zboží dvojího užití – větší a menší součástky, které lze vedle civilních výrobků použít i ve zbraňových systémech,“ sdělil agentuře Reuters. „V otevřených zdrojích jsme ale ještě neviděli zdokumentované dodávky celých zbraňových systémů.“

Výroba rusko-čínských Garpijí rovněž znamená konec ruské závislosti na íránských dronech s dlouhým doletem. „Pokud k ní skutečně dochází, Rusko se může začít více spoléhat na domácí průmysl a také samozřejmě na Čínu,“ řekl Samuel Bendett z washingtonského think tanku Center for a New American Security. „Obě strany jsou v této [ukrajinsko-ruské] válce závislé na mnoha čínských součástkách pro výrobu bezpilotních letounů.“ Írán Rusku od začátku invaze v únoru 2022 prodal více než tisíc „kamikadze“ dronů Šáhid, uvedl loni v květnu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva je používá k vyčerpání ukrajinské protivzdušné obrany a zasažení infrastruktury daleko od frontové linie. Írán opakovaně popřel, že by do Ruska posílal drony pro použití na Ukrajině.

Rusko a Ukrajina se předhánějí ve zvyšování výroby bezpilotních letounů, které se ve válce ukázaly jako velmi účinné zbraně. David Albright, bývalý zbrojní inspektor OSN a vedoucí pracovník neziskové organizace Institute for Science and International Security, považuje aktivity společnosti Kupol za obcházení západních hospodářských sankcí. Zřízením výrobního závodu v Číně Rusové dosáhnou nejen vyšší produkce, ale navíc získají přístup k pokročilým čipům a odborným znalostem místních pracovníků.

Samuel Bendett Říši středu před spoluprací s ruskými firmami varuje: „Oficiální existence továrny, která vyrábí bezpilotní letouny pro Rusy, vystavuje Čínu některým z vážnějších dopadů sankcí. Není jasné, do jaké míry je Peking ochoten zveřejnit informace o spolupráci.“ Číňané se budou velmi pravděpodobně snažit vyhnout se mezinárodním sankcím za pomoc moskevské válečné mašinérii. Západní státy a zejména jejich zpravodajské služby zde mohou prokázat své schopnosti a nashromáždit důkazy o probíhající rusko-čínské spolupráci. Umístění zapojených čínských společností na sankční seznamy se stane spravedlivou „odměnou“ za vojenskou podporu ruské agrese na Ukrajině.

Spojené státy a další západní země opakovaně varovaly Peking před jeho podporou ruského obranného průmyslu. K dnešnímu dni uvalily stovky hospodářských omezení vůči čínským firmám, jejichž cílem je omezit schopnost Moskvy využívat určité technologie pro vojenské účely. Letos v červenci se Čína sankčnímu tlaku pravděpodobně podlomila a oznámila, že od 1. září zpřísní pravidla pro vývoz dronů. Čínská vláda uvedla, že americké sankce vůči místním podnikům kvůli válce na Ukrajině jsou „nezákonné a jednostranné“.

Zdroje: Reuters, 2, Newsweek