BRICS ve světě ovládaném dolarem aneb Rusko společnou měnu propaguje marně
- 25. 10. 2024
- 7 komentářů
- Stanislav Vítek
Tento týden se v ruské Kazani odehrává výroční summit skupiny zemí známých jako BRICS. Summit BRICS v Kazani navazuje na několikaleté diplomatické úsilí Kremlu přeměnit tento shluk písmen, se kterým poprvé přišli analytici Goldman Sachs, v relevantní globální organizaci. Snaha učinit z BRICS významného a vlivného hráče v globální ekonomice se zdá na první pohled funkční, ale ve skutečnosti má vlivem k jakékoliv etablované instituci na západním základě velmi daleko a její vyhlídky na významné přeorientování globálních ekonomických toků jsou poměrně malé.
Laso Kremlu
Tato poněkud zvláštní organizace vznikla před 18 lety jako BRIC, což byla původně zkratka investiční strategie stvořenou analytikem společnosti Goldman Sachs Jim O'Neill. Ten v podstatě viděl seskupení velkých rozvojových zemí (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), o nichž se domníval, že v následujících letech rychle ekonomicky porostou, a poskytnou tak lukrativní příležitosti pro globální kapitál. Banka pro ně otevřela velký investiční fond, ale strategie nepřinesla očekávané výnosy a fond byl nakonec v roce 2020 uzavřen, respektive začleněn do zbytku zbytku rozvojového portfolia banky Emerging Markets Equity.
Obrozující se Rusko vycházející z nejhoršího po nezvládnuté ekonomické tranzici po rozpadu Sovětského svazu, však vidělo vzácnou příležitost pro návrat na globální scénu a již v roce 2006 dalo dohromady první setkání ministrů zahraničí zemí BRIC v New Yorku během Valného shromáždění OSN. V červnu 2009 pak „zastupující“ ruský prezident Medveděv uvítal vedoucí představitele tohoto volného bloku na zahajovacím summitu formalizované organizace v Jekatěrinburgu. O rok později se skupina rozšířila o Jihoafrickou republiku, čímž se zkratka BRIC zkompletovala do dnešní podoby. Tehdy se však Moskva a její partneři ještě pořád převážně snažili o funkční integraci do stávajícího světového uspořádání, nikoli o jeho torpédování.
Rusko pak uvidělo v BRICS větší smysl a hodnotu až po anexi Krymu v roce 2014 a rozpoutání války na východní Ukrajině – a následných koordinovaných západních sankcích proti Moskvě. Rusko prezentovalo už svůj summit BRICS 2015 jako znamení, že není izolováno a že skupina může sloužit jako alternativa ke skupině G-7 – dříve G-8, z níž bylo Rusko za agresi proti Ukrajině zrovna vyhozeno. Pocit Kremlu, že BRICS může být „útočištěm před hegemonií Spojených států”, se pak ještě výrazněji prohloubil od invaze na Ukrajinu v roce 2022, kdy Putin redefinoval svůj raison d'être jako existenční konfrontaci se Západem.[1]
Letošní říjnové setkání pak má být pro Putina okamžikem triumfu; ruský prezident bude moct předvést světu, že může tomuto stále rostoucímu bloku předsedat i v době, kdy vede svou imperiální válku na Ukrajině. Akronym v názvu skupiny pochází od jejích prvních pěti členů, ale BRICS se vloni rozrostl o Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty. Na činnosti skupiny se podílí také Saúdská Arábie, která se k ní však formálně nepřipojila. Těchto deset zemí dohromady představuje 35,6% světového HDP dle parity kupní síly (více než 30,3 % zemí G-7, ale podstatně méně v nominálním vyjádření) a 45 % světové populace (G-7 představuje méně než 10 %). V příštích letech se BRICS pravděpodobně rozšíří ještě dál – zájem o členství projevilo více než 40 zemí.
Související články
PREMIUM Rusko-Čína: Euroasijská pevnost nebo ruský otrok pod čínským pánem?
Když média rekapitulují výsledky návštěv mezi ruskými a čínskými lídry, komentáře z velké většiny ...
- 31.05.2024
- 7 komentářů
- Stanislav Vítek
PREMIUM Vztahy Rusko–Čína: Století čínského ponížení a Den opričníka v Rusku
Od dob covidu je Čína na mezinárodní scéně mnohem agresivnější a asertivnější, což vidíme ve všech ...
- 04.06.2024
- 1 komentářů
- Stanislav Vítek
PREMIUM Vztahy Rusko–Čína: Ruská strategie počítá s jaderným úderem na Čínu
Zatímco ruský prezident Vladimir Putin a čínský generální tajemník Si Ťin-pching vytvářeli „novou ...
- 07.06.2024
- 5 komentářů
- Stanislav Vítek
Rusko přesouvá výrobu bojových dronů do Číny
Rusko přenáší část svého vývoje a výroby útočných dronů s dlouhým doletem do Číny. Společnost Kupol, ...
- 01.10.2024
- 5 komentářů
- Jan Buchar
Globální Jih jako fikce: Čínská propaganda versus skutečná suverenita menších států
Současná čínská role v izraelsko-palestinském konfliktu je součástí širší strategie Pekingu, jejímž ...
- 04.10.2024
- 4 komentářů
- Stanislav Vítek
Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.