Rusko v Sýrii neváhá vyměnit kurdská území za Idlib

Na stole navíc chybí řešení pro Spojenými státy podporovanou Rojavu, kurdskou Autonomní správu severní a východní Sýrie. Její představitelé sní o nezávislém Kurdistánu. Konec zahraniční vojenské přítomnosti v Sýrii proto zůstává v nedohlednu, stažení jednotek by totiž zničilo křehkou rovnováhu sil.

Říjnová schůze v Ženevě skončila zklamáním. Mezi syrskými vládními a opozičními zástupci nepanovala shoda, jak dále postupovat v otázce ústavních reforem. Geiru Pedersenovi, vyslanci OSN pro Sýrii, se ani nepodařilo vyjednat uzavření prozatímní dohody nebo identifikovat sporná témata. „Nedokázali jsme dosáhnout toho, v co jsme doufali, že dosáhneme,“ řekl po skončení jednání Pedersen. „Chybí nám domluva, jak proces posunout vpřed.“

Obě strany se po ženevských jednáních vzájemně obviňovaly z neúspěchu. Syrská opozice vytýká vládě v Damašku podvody a nelegitimnost květnových prezidentských voleb, ve kterých byl znovuzvolen Bašár al-Asad. Vláda naopak vyčítá opozici pokusy legitimizovat přítomnost zahraničních vojenských jednotek v Sýrii. Trnem v oku jsou pro Damašek především turecké jednotky. Syrská vláda ostře odmítla říjnové rozhodnutí Istanbulu prodloužit přítomnost tureckých ozbrojených sil na syrském území o další dva roky.