Rusko vypustilo salvu čtyř mezikontinentálních raket

Odpal střely Topol z kosmodromu Pleseck. / Mil.ru

Ruská raketová vojska strategického určení minulý týden provedla rozsáhlý test, během kterého vypustila čtyři mezikontinentální balistické rakety ICBM (Inter-Continental Ballistic Missile). V rámci cvičení navíc bombardéry odpálily střely vzduch-země s plochou dráhou letu schopné nést jadernou hlavici.

V rámci cvičení byla z kosmického střediska Pleseck, ležícího 800 km severně od Moskvy, z mobilního startovacího prostředku vypuštěna ICBM Topol. Podle ruského ministerstva obrany střela úspěšně zasáhla cíl na střelnici Kura na Kamčatském poloostrově.

S největší pravděpodobností šlo o střelu RS12M2 Topol-M s doletem 11 000 km s jednou hlavicí o síle 550 kT. Teoreticky mohlo jít také o novou střelu RS-24 Jars (Topol-MR).

Dlužno dodat, že britská bulvární média Mirror, Daily Mail a The Sun informovala, že ve stejnou dobu a ze stejného místa (Pleseck) byla odpálená vyvíjená těžká ICBM RS-28 Sarmat (SS-X-30 Satan 2). Střela měla urazit 5800 km a také zasáhnout cíl na střelnici Kura. O startu však nejsou žádné oficiální informace a žádné zprávy nejsou ani v ruském tisku.

RS-28 pravděpodobně (nejsou oficiální údaje) váží 110 t a má nosnost 5 t. Dolet RS-28 je 11 000 km a unese 10 až 15 samostatně naváděných návratových hlavic (MIRV). Každá hlavice má mít sílu 750 kt.

Společně s odpalem střely Topol z kosmodromu Pleseck byly vypuštěny střely ze dvou ponorek. Ponorka Pacifické flotily v Ochotském moři odpálila salvu dvou balistických raket a zasáhla cíl na testovací střelnici Čiža v Archangelské oblasti na severu země.

Druhá ponorka z Barentsová moře u Norska odpálila střelu na střelnici Kura. Současně pak tři bombardéry Tu-160, Tu-95MS a Tu-22M vzlétly ze základny Ukrainka, Engels a Šajkovka a pomocí střel s plochou dráhou letu zasáhly cíle na střelnicích Kura, Pemba (Republika Komi) a Terekta (Kazachstán). Jako v případě ponorek, tak v případě bombardérů, ruské ministerstvo obrany nezveřejnilo typ použitých zbraní.

U bombardérů však šlo s největší pravděpodobností o střely Ch-101/102 (Ch-101 s nukleární hlavicí) s doletem 2700 km až 5000 km. Zbraně již Rusko úspěšně nasadilo v Sýrii.

Podle webu The Indepedent v případě ponorek šlo pravděpodobně o typy Projekt 667BDR (Delta III), Projekt 667BDRM (Delta IV) nebo nové ponorky Projekt 995 Borej. Delta III a Delta IV nesou 16 balistických střel R-29 (včetně nových R-29RMU2 Siněva) a ponorky Borej 16 nejnovějších střel Bulava.

Ruské cvičení se shodovalo se zasedáním Rady NATO-Rusko na aliančním velitelství v Bruselu. Jedná se o jednu z mála příležitostí, kdy spolu mluví vrcholní západní a ruští vojenští představitelé.


Odpal střely Topol a start bombardéru Tu-160

Petr Pavel ve Washingtonu v rámci setkání neziskové organizace profesionálních vojenských novinářů DWG (Defense Writers Group) uvedl, že Aliance musí vybudovat nové velitelské a řídící struktury s cílem zajistit rychlý přesun vojáků přes hranice evropských států a zajistit ochranu lodí v Severním Atlantiku a Arktidě.

Český generál ve Washingtonu vysloveně upozornil na narušování aliančního leteckého prostoru ruskými letadly (zejména v Pobaltí). Podle Pavla jsou některá narušení neúmyslná, některá úmyslná s cílem otestovat alianční reakci.

Pavel také upozornil na nízké přelety ruských letadel nad aliančními loděmi. Přelety nejsou považovány automaticky za nepřátelský akt, ale Pavel upozornil, že je na kapitánovi lodi, aby vyhodnotil hrozbu a případně přijal vojenské opatření, což může vyvolat konfliktní situaci.

Podle Pavla Rusové ignorují námitky Aliance a na otázku, proč to vše dělají, odpovídají podle Pavla neustále stejně:”Protože můžeme.”

Testy jaderného arzenálu nejsou nikterak výjimečné, ani v Rusku, ani ve Spojených státech nebo Číně. V případě Ruska testy jaderných zbraní hrají naprosto klíčovou roli v ruském obranném plánování a v zahraniční politice.

Ruská armáda není díky obrovské rozloze země schopna konvenčními prostředky garantovat uzemní celistvost země. Moskva má tak jedinou možnost, jak s malým počtem obyvatel a slabou ekonomikou (vzhledem k velikosti území) odstrašit všechny možné protivníky – vyvíjet nové jaderné zbraně, předvádět je a donutit protivníky (resp. obyvatele jejich zemí) uvěřit, že je neváhá kdykoliv a proti komukoliv použít. Rusové věří, že to je jediný způsob, jak zajistí uzemní celistvost své země.

Zdroj: DefenseTech

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

RS-28 Sarmat: Rusko sází na jaderné zbraně

V médiích se objevily nové informace o vyvíjené ruské těžké mezikontinentalní balistické raketě ICBM ...

Rusko dokáže bojovat na dvou frontách

Švédská Obranná výzkumná agentura (FOI) v dokumentu Russian Military Capability in a Ten-Year ...

Armija 2017: Unikátní výstava ruské vojenské techniky

Ve dnech 22. až 27. srpna probíhá nedaleko Moskvy mezinárodní vojensko-technické fórum Armija 2017. ...

Rusko-běloruské cvičení Zapad-2017: Úhly pohledu

Včera skončilo obří rusko-běloruské cvičení Zapad-2017. Západ v reakci na cvičení vyjádřil obavy, že ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Citatel666
    08:29 02.11.2017

    No, diskutéri, vás by som chcel dostať do primaca...

  • PavolR
    07:54 02.11.2017

    Od toho reálnejší - a tým pádom nebezpečnejší - scenár je, keď kompetentnú osobu v amoku nezaujíma, akú má obranu a vsadí na to, že protivník nestihne zareagovať.
    ---------------------------
    Už neviem, kde (možno v nejakých Kissingerových pamätiach) bola zaznamenaná historka, keď sa Nixon pre niečo na*ral a nariadil generálom do 24 hodín spustiť nukleárny úder. Na druhý deň si to však rozmyslel a celé odvolal. Keby mal možnosť spustiť útok v tom danom okamihu, tak ...

  • Marthy
    23:24 01.11.2017

    Rusko se nemůže rovnat NATO v konvenčních silách (ani v počtu obyvatel,ekonomické síle atd),proto sází na JZ-je to jejich jistota že dokud je mají v hojném počtu a dostatečné kvalitě nikdo je doopravdy nenapadne.
    ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
    P.s-mnohem horší situace by mohla nastat kdyby si pár šílenců myslelo že jejich protiraketová obrana je neproniknutelná....je smutná skutečnost že jen JZ zabránily přímé konfrontaci mezi USA a Ruskem,kdysi mezi NATO a VS.

  • PavolR
    22:59 01.11.2017

    Marthy:
    Nie je podstatné, aká dobrá je protiraketová obrana reálne. To sa nakoniec zrejme aj tak nedozvieme. ;-) Podstatné je držať protivníka v neustálom strese, že jeho rakety by nemuseli prejsť, na rozdiel od našich. Hlavne aby politici nemohli kľudne spať, bez ohľadu na ubezpečovanie odborníkov, že až taká dobrá ta obrana byť nemôže.
    Kým Rusi vyvíjajú a testujú stále novšie a novšie rakety, dovtedy si môžeme byť istí, že naše zastrašovanie funguje.

  • Marthy
    22:21 01.11.2017

    No obrana NATO je krátká i proti starším raketám s jadernou hlavicí,pokud jich je dost a použijí se chytře.Protiraketovou obranu považuju za jakž takž účinnou proti útokům jednotlivých raket,ale když jich poletí stovky+klamné cíle,jako by ani nebyla.
    Můj odhad-při globálním útoku na USA poletí nejdříve moderní rakety,schopné proniknout obranou,tu (mimo jiné) vyřídí a další vlna raket,i starších prostě projde.Několik hodin nato doletí strategické bombardéry a dorazí co zůstane,ty už nebude mít kdo zastavit.
    To samé platí i obráceně,při případném útoku JZ na Rusko.Mám za to že účinnou obranu proti raketovému jadernému útoku se nikdy nepodaří vybudovat.

  • Argel
    18:11 01.11.2017

    O Sarmatě, která je teprve vy vývojové fázi se moc neví, ale ze zatím uvedených článků(různě po internetu) není NATO připravena se bránit proti těmto raketám. Co je na tomto pravdy? Popřípadě, mají státy NATO(nejspíše pouze USA, protože armády Evropy jsou v troskách) nějaký ekvivalent tohoto nebo to se dozvíme až potom, co začne moderniazce nuklearního arzenálu západu??