Ruský model přežití: válka živí ekonomiku, zároveň ji ničí
-
19. 2. 2026
-
5 komentářů
-
Stanislav Vítek
Jak ruská válka proti Ukrajině vstupuje do svého pátého roku, ekonomika, která ji živí, se proměnila způsobem, který bude obtížné či nemožné vrátit na normální kurz bez rozpoutání hluboké krize. Mnozí západní komentátoři stále čekají na totální kolaps ruské ekonomiky. K tomu jen tak nedojde; zároveň se však ruská ekonomika dostává do situace, kdy bude takřka nemožné ji ozdravit, protože vstoupila do toho, čemu horolezci říkají zóna smrti. To je nadmořská výška nad 8000 metrů, kde lidské tělo spotřebovává samo sebe rychleji, než se dokáže opravovat.
Zóna smrti
Ruská ekonomika uvízla v negativní rovnováze: drží sice pohromadě, ale pouze za cenu systematické metabolizace vlastních budoucích kapacit. Vývozní příjmy klesají a ekonomická slabost znamená, že rozpočtové schodky nelze zaplnit dodatečnými daňovými příjmy. Ekonomika v roce 2025 vzrostla i podle oficiálních (a tedy cinknutých) čísel jen o necelé procento; prognóza na tento rok je ještě horší. Naše předpovědi z konce roku 2024 se tak pomalu naplňují.
Pokud se budeme držet horolezecké analogie, ruská ekonomika se během posledních čtyř let rozdělila na dva odlišné metabolické systémy. První tvoří vojenské a přidružené průmysly, tedy pro režim životně důležité orgány, které dostávají prioritu v přísunu krve. Tyto sektory rostou, najímají nové pracovníky a investují. Mají přednostní přístup k pracovní síle, kapitálu a importům. Druhý systém zahrnuje vše ostatní: soukromé podniky, malé firmy, spotřební průmysl. To jsou končetiny ponechané napospas mrazu. Ruský výrobní průmysl se celkově za poslední tři roky rozšířil o působivých 18 %. Ale celý tento růst pochází z vojenského sektoru. Výroba spojená s vojenským průmyslem se sama o sobě zvýšila natolik, že odpovídala 20% nárůstu celkových čísel, což znamená, že civilní průmysl ve stejném období klesl.[1] Řekli byste, že je to ve válce běžné – a měli byste pravdu – avšak například u amerického průmyslu za druhé světové války to neplatilo.
Nejnebezpečnější vlastností této nové struktury je však palivo, které spaluje. Ruská ekonomika nyní běží na tom, co by se dalo nazvat „vojenskou rentou“ – rozpočtovými transfery do vojensko-průmyslových podniků, které generují dobré mzdy a ekonomickou aktivitu. Funkčně to připomíná ropné příjmy z přelomu milénia, které pomohly Vladimiru Putinovi vytvořit obraz moudrého vládce, jenž spasil ruskou ekonomiku.
Je tu však klíčový rozdíl. Ropná renta přicházela zvenčí systému; cizinci platili Rusku za obchodovatelný zdroj a peníze následně, přes značné „přenosové ztráty“, kolovaly ekonomikou s reálnými multiplikačními efekty, které pomáhaly modernizovat hospodářství. Vojenská renta je naopak redistribucí vnitřních zdrojů směrem k aktivům, která jsou de facto antiinvesticí. Tělo tak metabolizuje vlastní svalovou tkáň na energii.
Související články
Petr Pojman: Rusko je fašistický stát
„Brutalita ruských vojáků na Ukrajině mne nepřekvapila, brutální represe jsou součástí každé ruské ...
-
09.11.2022
-
101 komentářů
-
Zdeňka Kovaříková
Rusko není ráj konzervativců, ale fašistický policejní stát
V minulém článku jsem rozebíral proč ze sebe dělá Tucker Carlson tupce, který oslavuje Rusko jako ...
-
04.04.2024
-
72 komentářů
-
Stanislav Vítek
PREMIUM Karma je zdarma. Moskva rozjela válečné šílenství. Trestem bude ekonomický a sociální úpadek
Putin Rusům dělá přesně to, před čím je slíbil ochránit: táhne zemi do finanční imploze a zoufalého ...
-
17.12.2024
-
14 komentářů
-
Stanislav Vítek
Proč se Rusko obává „anglosaského spiknutí“ aneb jak námořní blokády zmařily imperiální ambice Ruska
Britský historik námořnictva Andrew Lambert ve své čerstvé eseji popisuje, jak ekonomická válka ...
-
23.01.2025
-
3 komentářů
-
Stanislav Vítek
Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.