Ruský vojenský průmysl se topí v dluzích. Ruská vláda nabízí odepsání dluhů
-
12. 7. 2019
-
171 komentářů
-
Jan Grohmann
Podle ruského vicepremiéra Jurije Borisova podniky ruského obranně-průmyslového komplexu (OPK) dluží na úvěrech dva biliony rublů (720 miliard Kč). Borisov uvedl, že ruský vojenský průmysl „žije z ruky do úst“ a nabídl firmám odepsání 600 až 700 miliard rublů z úvěrů.
Mezi největší státní dlužníky patří Sjednocená loďařská korporace, Almaz-Antej (výrobce S-400), UralVagonZavod (výrobce platformy Armata) nebo Sjednocená letecká korporace. Ze soukromých firem je největším dlužníkem například Koncern Kalašnikov nebo RTI Systems.
Problémy se splácením půjček vznikají tak, že ruské firmy si půjčí od komerčních bank peníze, ale kvůli opožděným dodávkam svých výrobků (z jakýchkoliv důvodů) nedostanou zaplaceno od zákazníka (ministerstva obrany), ale přitom musí splácet úvěry (nebo jen úroky z úvěrů). Například RTI Systems pozdě dodala velitelský systém (a společnost musela být restrukturalizována) a Koncern Kalašnikov zase protitankové řízené střely Vichr.
„Lhůty jsou posunuty doprava, resp. až do předání produktu nebo celého zbraňového komplexu nedojde k plné finanční úhradě od ministerstva obrany. V této době společnost funguje jen prostřednictvím úvěrů z komerčních bank. Vše zvyšuje cenu produktu, protože náklady na půjčku vstupují do ceny materiálu na výrobu produktů,“ uvedl pro ruské noviny RBK šéfredaktor ruského časopisu Arsenal otěčestva Viktor Murachovský.
Ruský obranný průmysl je tak čtvrtým nejzadluženějším odvětvím ruské ekonomiky, a to za finančním sektorem (3,9 bilionu rublů), velkoobchodem (2,8 miliardy rublů) a realitami (2,7 bilionu rublů). Podniky sdružené v OPK, na rozdíl od civilního sektoru, si ale mohou půjčovat peníze jen od několika vybraných bank.
Ruské vojenské podniky jen na splácení úroků z úvěrů vynaloží každý rok 200 miliard rublů (72 miliard Kč). Podle Borisova jde přitom o podobnou částku, jakou činí čistý zisk OPK. Firmy tak mají napjaté rozpočty a nemohou si dovolit investice do výroby. V prosinci roku 2018 Borisov uvedl, že vojenský průmysl ročně na úrocích z úvěrů platí 135 miliardy rublů ‒ tento údaj se ale vztahoval jen ke státním firmám, částka 200 miliard rublů se vztahuje k celému ruskému trhu.
Pokud se podaří odepsat 700 miliard rublů, jen na úrocích OPK ušetří ročně 70 miliard rublů a zároveň lze podobnou částku vložit do výroby. Jak ale připomíná Nězavisimaja gazeta oddlužení nezaručuje dlouhodobé vyřešení finančních problémů OPK, který již nyní získává ze státního rozpočtu větší dotace, než automobilový průmysl nebo zemědělství.
Místopředseda vlády poznamenal, že takový dluhový náklad nevznikl v jednom roce: „Koneckonců, míra úročení byla 10, 11, 12 % [!].“ Borisov přirovnal ruský vojenský průmysl k jezdci na rotopedu, který šlape, ale stále stojí na místě. Dodejme, že v České republice ekonomicky zdravá firma je schopna nasmlouvat si úvěry u komerčních bank za daleko nižší úroky.
Otázkou je, jak zmíněných 600 až 700 miliard rublů odepsat. Podle ruského webu RBK není úplně jasné, jakým mechanismem se dluh odepíše. Dodejme, že největšími držiteli půjček jsou Sberbank, VTB a Gazprombank. „Nejspíš nejde o to, aby banky odepisovaly své pohledávky, ale půjde o platbu [bankám] ze státního rozpočtu,“ myslí si Murachovský.
Podle Jekatěriny Trofimové ze společnosti Deloitte CIS, případný odpis ve výši 700 miliard rublů výrazně ovlivní celý ruský bankovní sektor. „Jde o [600 až 700 miliard rublů] 6 až 7 % celkového kapitálu bank, tedy zhruba polovinu ročního zisku (1,3 bilionu rublů) celého bankovního systému. Pro jednotlivé banky mohou být tato čísla ještě významnější,“ vysvětlila Trofimová.
Trofimová zároveň varuje, že pokud bude „opatření pro úplné odepsání půjček skutečně přijato v doslovném znění, významně to ovlivní ukazatele finanční udržitelnosti bankovního systému.“ Do celého procesu musí být zapojená centrální banka a je nutný „velmi vážný proces vyjednávání“.
„Pokud federální vláda nechce dopustit bankrot některých podniků vojensko-průmyslového komplexu, je vhodnější netlačit komerční banky k odpisu půjček, ale lepší jsou cílené dotace z federálního rozpočtu, které mohou být financovány vyšším vyplácením dividend ze státních bank,“ uvedl Stanislav Volkov, ředitel ratingové agentury NKR.
Podle Volkova rozsáhlé odpisy vytvoří precedens, který sice poskytne podnikům OPK krátkodobé zlepšení jejich finanční situace, „ale z dlouhodobého hlediska mají taková opatření tendenci oslabovat platební disciplínu“.
Nepůjde o první (a zřejmě ani ne poslední) oddlužování ruského vojenského průmyslu. V roce 2016 až 2017 vláda z rozpočtu vyčlenila jednu miliard rublů na předčasné splacení půjček ruských vojenských podniků.
Murachovský varuje, že se tato situace bude pravidelně opakovat vzhledem k cenové struktuře vojenských výrobků, splátkám a nákladovému účetnictví: „Nyní je systém nastaven tak, že čím jsou větší náklady, tím je to výhodnější pro podnik.“ V podstatě ruské vojenské podniky mohou uměle zvyšovat výrobní náklady a prodávat zbraně za vyšší cenu, protože při stejné procentuální ziskovosti získají od ruského státu více peněz.
Pracuje se však i na řešení ‒ Borisov předpokládá zavedení preferencí do zákona o státních zakázkách v podobě kvót na závazné nákupy jejich produkce. Pomoci má také nový zákon, který umožní uzavírat smlouvy za pevnou cenu. Jinak řečeno, ruský stát se zaručí za odebrání určitého počtu zbraní za jasně danou cenu. Tím ruský stát donutí OPK snižovat výrobní náklady.
V každém případě podle ruského prezidenta Vladimira Putina je ruský vojenský průmysl daleko před konkurencí: „Jsme o dva až tři kroky před našimi konkurenty. Protože žádná země světa nemá tak technologicky vyspělé zbraně, jako jsou ty naše.“ Navíc, jak zdůraznil ruský prezident, se výdaje na obranu snižují: V roce 2017 činily 3,4 % HDP, v roce 2019 2,9 %, v následujícím roce to bude 2,8 %.
Putin ale zároveň uvedl, že OPK musí zvýšit podíl civilních výrobků a výrobků dvojího užití ze 17 % v roce 2020 na 50 % v roce 2030.
Dodejme, že v oblasti vojenské výroby je v Rusku přímo nebo nepřímo zaměstnáno 2,5 až tři miliony lidí. Ruský vládní registr vojenského průmyslu obsahuje 1352 státních podniků, 73 % je podřízeno ministerstvu průmyslu a obchodu, 12 % ministerstvu obrany, 6 % spadá pod Roskosmos a 3 % pod Rosatom.
Premiér Medveděv se v dubnu chlubil úspěchy obranného průmyslu ve Státní dumě: Akcentoval zahraniční objednávky ruské vojenské techniky, které nehledě na sankce vzrostly na 54,5 miliard dolarů. Borisov k této věci uvedl, že i do příštích letech je třeba zachovat minimálně stejný objem vývozu ruských zbraní.
„Co se týče vývozu zbraní, naším úkolem je přinejmenším udržet naše současné pozice. Dnes jsme druhým největším vývozcem zbraní, ale situace je velmi komplikovaná: dopadají na nás sankce a vedeme obtížný boj o trhy s vojenskými produkty. Proto je naším úkolem ‒ alespoň udržet objem vývozu, což by bylo dobré,“ řekl Borisov.
Borisov ale varuje, že potenciál současných modelů ruských zbraní je vyčerpán a je nutné přijít s novými výrobky. Hlavním cílem je ale pronikat s výrobky na civilní trh.
Vývoj a zavedení výroby nových modelů zbraní je složitý proces. Například UVZ stále vyrábí starší tanky T-90S pro zahraniční zákazníky, kteří tak pomáhají firmě vylepšovat finanční bilanci. Kvůli zachování příjmů z výroby T-90S ale UVZ nemůže své finanční, materiální a lidské síly přesměrovat na dokončení vývoje a na výrobu tanků T-14 Armata (nebo aspoň novějších T-90MS). Přechod na výrobu nové techniky je tak vysoce finančně rizikový a UVZ hrozí ztráta zahraničních zákazníků.
Problém má i firma Kurganmašzavod, jediný výrobce bojových vozidel pěchoty (BMP-3, BMD-4M, Kurganěc-25, atd.) v Rusku. Firma dluží 100 miliard rublů a proto v únoru letošního roku musela přejít pod správu koncernu Rostec. Ve firmě je přitom zaměstnáno na 7000 lidí.
Zdroj: andrei-bt, NG, TASS, RBC, Blisty
Související články
Ruské schizma: Zahraniční politika vs. vojenský průmysl
Podle ruského Vojensko-průmyslového kurýru (VPK) existuje mezi ruskou zahraniční politikou a ...
-
28.01.2016
-
149 komentářů
-
Jan Grohmann
Výrobce tanku T-14 Armata se utápí v problémech
Ruská firma Uralvagonzavod (UVZ) je jedním z největších vědeckých a průmyslových komplexů v Rusku. ...
-
16.08.2016
-
174 komentářů
-
Jan Grohmann
Slavný výrobce stíhaček MiG je v klinické smrti
Podle ruských médií Sjednocená letecká korporace (OAK) plánuje sloučení leteckých firem Suchoj a ...
-
24.05.2017
-
36 komentářů
-
Jan Grohmann
Čekají ruský zbrojní průmysl těžké časy?
Spojené státy americké jsou sice každoročně největším exportérem zbraní na světě, ale Ruská federace ...
-
16.06.2017
-
127 komentářů
-
Michael Myklín
2až3roky před konkurencí, ale to snad ne;))
2až3roky před konkurencí, ale to snad ne;))
Jako ruské zbraně jsou na dobré úrovni docela mě překvapily jak jim fungují zbraně jako kalibr, ch101, korvety bujan vlastně se v Sýrii až na trapas s kuzněcovem předvedli jejich ...Zobrazit celý příspěvek
Jako ruské zbraně jsou na dobré úrovni docela mě překvapily jak jim fungují zbraně jako kalibr, ch101, korvety bujan vlastně se v Sýrii až na trapas s kuzněcovem předvedli jejich zbraňové systémy v dobrém světle ale toto tvrzení o dvou letech muže vyplodit jen chorý mozek nálevka do hlavy zacílená na domácí publikum ... hlavně na negramotnou část....Skrýt celý příspěvek
V dobrém světle? Co třeba nic moc výsledky S-1? Nedávno byl o tom článek... Nebo co neschopnost Rusy dodané PVO narušit izraelské nálety. Nějaké kalibry zas nedoletěly a spadly v ...Zobrazit celý příspěvek
V dobrém světle? Co třeba nic moc výsledky S-1? Nedávno byl o tom článek...
Nebo co neschopnost Rusy dodané PVO narušit izraelské nálety.
Nějaké kalibry zas nedoletěly a spadly v Íránu (psala o tom i Íránská tisková agentura, než jim došlo o co šlo a článek stáhli).
On ten obrázek není tak růžový...Skrýt celý příspěvekLogiku 100 úspěšnost nemá nic.... Izrael na syrskou PVO bere ohledy a přizpůsobuje se jí od začátku .... dokonce ztratil i letadlo......Francouzům zůstali při útocích v Sýrii v ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku 100 úspěšnost nemá nic.... Izrael na syrskou PVO bere ohledy a přizpůsobuje se jí od začátku .... dokonce ztratil i letadlo......Francouzům zůstali při útocích v Sýrii v silech dvě MdCM a co ?
Uvědom si že snizuješ kvalitu svých příspěvků stejným fanatismem jako givicz, akorát z druhé strany....Skrýt celý příspěvek"Izrael na syrskou PVO bere ohledy a přizpůsobuje se jí od začátku" A? "dokonce ztratil i letadlo......s" A? Když pilot udělá botu, tak ztratí letadlo i proti protivníkovi ...Zobrazit celý příspěvek
"Izrael na syrskou PVO bere ohledy a přizpůsobuje se jí od začátku"
A?
"dokonce ztratil i letadlo......s"
A? Když pilot udělá botu, tak ztratí letadlo i proti protivníkovi vybaveném jen klackem. Taková izolovaný případ neříká vůbec nic....
"Logiku 100 úspěšnost nemá nic.... "
Jenže nejde o to, že by ta PVO neměla úspěšnost 100%. Jde o to, že má úspěšnost 0%. Úspěšná PVO není ta, na kterou protivník bere ohled, ale ta, která úspěšně zabrání útoku. A to se Syrské PVO nepodařilo ani jednou....Skrýt celý příspěvekLogiku stále pokracuješ, myslím že ze tvých příspěvku čpí horlivost až naivita, prosím řekni mi kdy v historii dokázal jakýkoliv obraný systém/opatření jakkoliv byl dobrý, odolat ...Zobrazit celý příspěvek
Logiku stále pokracuješ, myslím že ze tvých příspěvku čpí horlivost až naivita, prosím řekni mi kdy v historii dokázal jakýkoliv obraný systém/opatření jakkoliv byl dobrý, odolat soustředěnému útoku protivníka? Syrská PVO byla tvrdě zasažena je jasné že už dávno nemá schopnost centrálního velení/řízení, obrana se omezuje na samostatné použití prostředků a Izrael se svým vyspělím letectvem toho dokáže využít to neznamená že si tam Izraelští pilotí lítají jak chtějí asi by vás s vašimi řečmi měli spíše za blázna ...Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...