Ruský S-400 jako symbol odklonu Saúdské Arábie od Spojených států?

Odpalovací vozidlo komplexu S-400 Triumf; větší foto / Vitalij Kuzmin; CC BY-SA 4.0 

Raed Ben Khalid Qarmali, saúdský velvyslanec v Ruské federaci, v pátek 21. září vyjádřil obavy nad možností uvalení sankcí na Saúdskou Arábii ze strany Spojených států kvůli plánům Rijádu nakoupit od Moskvy systémy protivzdušné obrany (PVO) S-400. „Doufám, že na nás [Saúdskou Arábii – pozn. red.] nikdo neuvalí sankce,“ prohlásil Qarmali. Akvizice ruských systémů S-400 je totiž jednou ze čtyř vojenských dohod, které vzešly z historicky první návštěvy saúdského krále Salmána bin Abd al-Azíze Ruska a s tím spojeného setkání s tamním prezidentem Vladimirem Putinem v říjnu minulého roku.

Vzájemné saúdsko-americké vztahy jsou v poslední době zatěžkány dalšími neshodami, jako je „dohoda století“, neboli mírový plán administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa pro řešení izraelsko-palestinského konfliktu, či rozhodnutí Rijádu zapojit se a investovat do Čínsko-pákistánského hospodářského koridoru (CPEC), který je součástí čínské nové hedvábné stezky, tedy iniciativy One Belt, One Road. 

Ústředním bodem „dohody století“, je soustředit se nejprve na program hospodářského rozvoje pásma Gazy, a to stejným způsobem, jakým pokračuje rozvoj Západního břehu Jordánu. Palestinci ale musí souhlasit s trvalou izraelskou kontrolu nad Jeruzalémem, s velkými izraelskými osadami a s vlastní omezenou svrchovaností. S tím ale nesouhlasí například Saúdská Arábie, ale i Egypt.

Problematické se zdá být také zapojení Saúdské Arábie v konfliktu v Jemenu, kterému Spojené státy dosud spíše opodál přihlížejí, a které vyústilo v blokování dodávek americké přesně naváděné munice v hodnotě dvou miliard dolarů americkým Senátem v červnu tohoto roku.

Snaha diverzifikovat dodávky vojenských technologií však není u Rijádu nic nového, a i přesto zůstává Washington hlavním dodavatelem armádního vybavení Saúdské Arábii. Trump již několikrát dal veřejně znát, že je Saúdská Arábie nadále strategicky důležitým partnerem Spojených států na Blízkém Východě.

Prohlášení saúdského velvyslance Qarmaliho navíc přišlo den poté, co Washington oznámil nové sankce uložené čínské armádě kvůli nákupu ruských stíhacích letounů Su-35 a střel země-vzduch pro S-400 pod sankčním zákonem z 2. srpna 2017 o odporu protivníkům Ameriky prostřednictvím sankcí CAATSA (Countering America's Adversaries Through Sanctions Act). Uvalené sankce konkrétně cílí na resort čínské armády zabývající se výzkumem a vývojem vojenského vybavení včetně řízení vojenských zakázek (Equipment Development Department) a na jejího ředitele, Li Shangfu.

Peking bezprostředně po ohlášení sankcí vyzval Washington k jejich ukončení a varoval před následky, které tyto sankce vyvolají, aniž by však Čína specifikovala, k jakým odvetným krokům se hodlá uchýlit. Tedy kromě předvolání amerického velvyslance v Číně, k čemuž došlo v sobotu 22. září.

Své přidala také ruská strana, kdy se prezidentský mluvčí Dmitry Peskov nechal slyšet, že se jedná o „ […] pokus využití netržních metod, které jsou v rozporu s normami a zásadami mezinárodního obchodu s cílem vytlačit z trhu hlavního konkurenta [ruské producenty/firmy – pozn. red.] amerických výrobců. “ Trumpova administrativa totiž přiřadila dalších 33 jedinců a entit na seznam jmen pod CAATSA, kteří mají co dočinění s ruskou armádou či tamními zpravodajskými službami.

Dle prohlášení amerických představitelů se jedná o první případ, kdy byly pod CAATSA uvaleny sankce na stát, jakožto třetí stranu, kterak je tento zákon zaměřen zejména na Ruskou federaci. Jedná se tak o jasnou demonstraci toho, jak lze i v budoucnu využít zákon CAATSA proti aktérům pořizujícím vojenské vybavení od Moskvy. A Peking není jediný.

Dalším státem, který je potenciálním terčem pro americké sankce je Indie, která o nákupu ruských systémů PVO S-400 vyjednává již od roku 2015, a která s Ruskem podepsala mezivládní dohodu o nákupu těchto systémů v roce 2017. Dle ruské strany by mělo být pět systémů S-400 Indii doručeno do roku 2020. Přestože se Spojené státy snaží Indii odradit od nákupu ruské vojenské techniky, právě dodávky Moskvy tvořily na 62 % celkového dovozu zbraní Indie za posledních pět let. Deník The Economic Times s odkazem na vládní zdroje navíc napsal, že Indie od akvizice nehodlá odstoupit.

Avšak to, že Indie nadále zůstává důležitým aktérem pro Spojené státy v regionu, stejně jako je opačně Washington klíčovým ekonomickým partnerem zejména několika posledních let, dokazuje například otevření „horké linky“ mezi ministry obrany obou zemí, či nedávné uzavření dohody týkající se vojenské komunikace. Ta dle některých analytiků může vyústit v transfer amerických technologií jako jsou drony Sea Guardian, které byly již v minulosti předmětem vzájemných dohod.

O svém vypovídají také napjaté turecko-americké vztahy posledních měsíců, k jejichž zhoršení přispěl mimo jiné akviziční proces S-400, které do Turecka dorazí v roce 2019, tedy o rok dříve před původně oznámeným termínem dodání. Dle tureckého prezidenta Recep Tayyip Erdoana Ankara ruský protiraketový systém potřebuje, jelikož Turecko spoléhalo na poskytnuté alianční baterie Patriot, jejichž většinu partneři NATO stáhli již v roce 2015.

Snahy Ankary získat systémy S-400 jsou překážkou pro plánovaný nákup 100 kusů amerických stíhacích letounů F-35, které by měly nahradit dosud sloužící letouny F-16 a F-4.  Přestože je momentální stav vzájemných vztahů těchto dvou států ovlivněn mnohými faktory, nákup S-400 je nepochybně jedním z těch, které přispěly k jejich zhoršení.

Výše uvedené potvrzuje skutečnost, že prodej zbraní neslouží jen ekonomickým zájmům, ale rovnocenně také geopolitickým. Dodávky zbraní vytváří úzké politické, vojenské, průmyslové a ekonomické vazby mezi zapojenými státy. Zbrojní obchody často navíc umožňují prodávajícímu žádoucím směrem stáčet zahraniční politiku nakupující země.

Navíc v případě zemí Středního východu, ostatně jak to naprosto vzorově ukazuje nákup hned několika typů západních stíhaček Katarem, nákup zbraní neslouží v první řadě/hlavně k posílení vojenských schopností dane země, ale k utužení vztahů s klíčovými hráči v regionu. Ostatně dá se očekávat, že většina letounů Kataru bude jen s obtížemi provozována, natož schopna operačního nasazení. Nicméně Katar si tak utužil spojenectví s Velkou Británii, Francii i Spojenými státy, což je pro Katar cennější, než schopnosti stíhaček.

 Zdroje: MEMO, AlJazeera, AlJazeera

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Protiraketové dilema Saúdské Arábie: S-400 nebo THAAD?

Historicky první návštěva saúdskoarabského krále v Moskvě byla velkou diplomatickou událostí sama o sobě. O to větším překvapením bylo oznámení o zahájení vyjednávání o nákupu ruských kompletů ...

Ruské a americké protivzdušné systémy S-400 a THAAD pro Saúdskou Arábii

Saúdská Arábie zvolila netradiční cestu modernizace své protivzdušné obrany (PVO). Saúdové projevili zájem o nákup špičkových ruských kompletů PVO S-400 a amerických THAAD (Terminal High-Altitude Area ...

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá nové střely země-vzduch 40N6 s doletem 400 km. Informace o brzkém vstupu 40N6 do výzbroje se však v ruských médiích objevují pravidelně od roku 2012.

POLEMIKA: Souboj Ruska a Západu o Libanon na pozadí Sýrie

Nerealizovaná ruská vojenská smlouva s Libanonem je jedním z mála obchodně-vlivových projektů Moskvy, které v zájmových oblastech severní Afriky a vybraných státech Asie nevyšly. Jestli prozatím, nebo ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 3
  • astor
    16:30 26.09.2018

    @Míša
    Taktéž soudím, že dnešní hlavní ambicí českého vojáka je vydělat co nejdříve největší balík a pak jít dělat ostrahu do obchoďáku... Možnost beztrestně pobuzerovat nějakého toho Afghánce je jen takovým bonusem navíc.

  • Míša
    15:46 26.09.2018

    @Astora

    Blbost, naši vojáci mají jiné ambice, přepadnou marťany na Plutu a použijí k tomu prstenec ze Saturnu, asi tak zhruba podobný vaší představě. Určitě by náš vrchní velitel dal rozkaz k boji proti rusákům i válka s marťany je mnohem pravděpodobnější.

  • astor
    15:25 26.09.2018

    Věřím, že útok slavjanou na českého vojáka jednou doopravdy nastane, možná brzy už Rus zaútočí někde pod Moskvou, na českého vojáka poklidně se projíždějícího po stepi ve svém tanku ve společnosti dobrých kamarádů z Bundeswehru..
    Zatím zažívám invazi jiných slavjanů, většinou od Popradu a Košic. Pánové, ta hrůza! Většinou mají zbytnělé ego a holý zadek.

  • Maco
    14:54 26.09.2018

    astor, zabili 3vojakov. To je plnenie dakych cintorinov? Ak som si teda spravne prelozil ten vas vyraz. By ma zaujimalo co by ste hovorili keby nezomreli tam kde zomreli ale napriklad pri dakom utoku slavjenov na stat EU? Ale to by pre vas istotne bolo bud bratska vypomoc k ukonceniu zivota alebo kym sa to nebude tykat prave vasej dediny tak poviete ze tam nemali co robit.

  • astor
    14:16 26.09.2018

    Podíval jsem se na stopfake.org a pochopil jsem, co je zač. Není to žádný věrohodný zdroj, je to jen nástroj (klacek) na Rusa pro všechny potřebné rusofoby všech odstínů v období, kdy původní eurohujerství v Česku umírá na oubytě a krchovy v Česku se pozvolna zaplňují nebožtíky padlými ve válkách šířících lásku a pravdu i tam, kde o ně očividně nemají zájem.

  • danny
    10:26 26.09.2018

    dusan: asi nikdo nepochybuje o tom, že značná část těžké techniky pochází (nebo spíš pocházela) ze skladů SAA. Ale stejně nezpochybnitelné je také to, že se do Sýrie přes Turecko, Jordánsko, částečně Irák, dostalo těžko představitelné množství uloženek, repasů exsovětské techniky i nově vyrobené munice. Dále se jednalo o dodávky balistických vest, nočního vidění, komunikačních prostředků. Že to většinou platila SA a distribuci koordinovala CIA, taky není veřejné tajemství.

    Není snad jediná země východní Evropy, která by se na dodávkách nepodílela. Čína a Pakistán dodávali asi na přímo a zdá se, že celkem spravedlivě každému, kdo zaplatil. A jsem si jistý, že ani Rus by nedal ruku do ohně za to, že část dodávek neprodaly zbrojařské koncerny zákazníkům mimo oficiální politiku Kremlu.

    Ale to nejsou žádné konspirace, jedná se o celkem veřejně přístupné info, jen zabalené do politicky korektní omáčky.

    Vyvozovat závěry na základě jednoho videa nemá smysl. Značná část z toho, co se na webu objeví, má chybné nebo zmanipulované popisky, tak to beru s rezervou. Osobně nepoznám všechny verze T-72 a jaké stopy na nich zanechaly různé kanibalizace a vylepšení v polních podmínkách. Nepoznám od sebe originál Iglu a kopii vyráběnou v Bulharsku. Když si dám práci, tak ještě rozliším TOW 1 od dvojky (kterou jsem teda na záběrech ze Sýrie nikde prokazatelně neviděl, to samé platí i pro Javeliny)

    https://www.nytimes.com/2012/06/21/world/middleeast/cia-said-to-aid-in-steering-arms-to-syrian-rebels.html
    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/reuters-nektere-zeme-zmrazily-dodavky-zbrani-povstalcum-v-sy/r~b39a2fdaf84911e68af8002590604f2e/
    https://svet.sme.sk/c/20225271/slovensko-dodava-zbrane-ktore-zabijaju-vo-vojnach-v-syrii-aj-jemene.html

  • Míša
    10:21 26.09.2018

    Nevím co vyvolalo takový zájem o Triumf, který PVO systém slaví. Snad legenda dřívějších ZRK, které vždy na konto něco připsali, ale S-300/400 pokud vím na něm zatím nic nemají. Kupříkladu Syrská 300vka vs F-35I mi nepřipadá, jako dobrá volba, která se zde již propírala a přemýšlím, jestli tento risk rusku v prodejích vyjde, nebo po jeho anihilaci je samé poškodí. To, že Amíky opouštějí původní spojenci docela i chápu, žádný magor(trumpeťák) není dobrý pro partnerství, ale namísto něj volit lháře(puťka) také není gól.

  • semtam
    00:25 26.09.2018

    dusan

    Tak zrovna ohledně tanků se našlo i to, že některé měli původ i v Kazachstánu.

  • dusan
    23:38 25.09.2018

    semtam

    Teoreticky mohli ... ale na videu (nechce sa mi to hľadať) je evidentne ukoristený tank T-72 na trailery natočený povstalcami. SAA síce rada ukazuje ukoristené zbrane od povstacov/teroristov, ale každého okamžite nezarazia ani nie tak tie americké zbrane, ale obrovské množstvá ťažkej techniky čo sa dostalo povstalcom/teroristom do rúk od sýrskej armády. Boli to stovky !!! tankov a BVP-čiek v rátane tankov T-72M1 a T-72AV, ktoré používali výhradne elitné jednotky sýrskej armády ....

    Len v Palmýre ukoristil IS asi 25 tankov ....

  • semtam
    23:08 25.09.2018

    Pár otázek, proč nemohou USA někam dodat T-72?
    Jak brání jemenské balistické rakety aby SA na ně víc zatlačila?

    U SA jsme poslední dobou svědky reforem a dokonce alespoň z části nyní mění svou zahraniční politiku.

Stránka 1 z 3