-Banner_980x100.jpg)
Ruská armáda tanky Armata nechce. Zde jsou důvody:
-
17. 9. 2018
-
84 komentářů
-
Karel Címala
Na ruských serverech stále rezonuje silné rozčarování nad rozhodnutím vicepremiéra pro vojensko-průmyslový komplex (VPK) Jurije Borisova „zmrazit“ projekt tanku T-14 Armata. Jaké jsou ale vlastně skutečné důvody faktického zastavení programu Armata?
Podívejme se na projekt Armata pohledem a názory ruského vojenského odborníka Jurie Apuchtina, zveřejněnými v článku „Proč Armata nepůjde do vojsk“ na ruském vojenském serveru TopWar. Apuchtin byl jedním z konstruktérů sovětského prototypového tanku Objekt 477 Boxer z 80. let minulého století.
Od 80. let minulého století byl hlavní vývoj tanků nové generace soustředěn do Charkovské konstrukční kanceláře A. Morozova. Po rozpadu Sovětského svazu se na základě zvláštní mezivládní dohody mezi Ruskou federací a Ukrajinou pokračovalo ve vývoji tanku Boxer, jež byl doveden do projektu Objekt 477A1 NOTA .
Hlavní výzbrojí tanku NOTA se stala 152mm hladká tanková hlaveň. Tank získal systém řízení palby (SŘP) s televizním kanálem umožňujícím automatické zachycení a sledování cíle, a laserový kanál pro poloaktivní navádění protitankových řízených střel (PTŘS) a dále radiolokátor pro vyhledávání a zaměřování cílů. Na tanku byl testován i experimentální radarový komplex Argusin. Výsledky testů byly ale neuspokojivé, dokonce i mobilní cíle byly těžko rozpoznatelné. Práce na projektu byly ukončeny Ukrajinou i Ruskem počátkem roku 2000.
Spoluautor tanku Boxer na serveru TopWar o tanku T-14 Armata píše: „Není zatím jasné, zda byl proveden celý cyklus továrních a státních zkoušek podle stanovených norem a zda tank přijala meziresortní komise, ale nejdůležitější otázka zní:‚Je tento tank akceptován samotnou ruskou armádou, nebo ne? ‘ “
Začátky prací na tanku Armata byly oznámeny v roce 2011, ačkoliv koncept tanku (viz program Boxer až NOTA) byl diskutován již dříve. Jak autor uvádí: „Dle mých vzpomínek, armáda s konceptem Armaty nesouhlasila.“
Kromě kontroverzní bezvěžové koncepce Apuchtin dále uvedl, že za odmítnutím tanku Armata jsou peníze, ale i organizační a technické problémy. Apuchtin soudí, že tank T-14 Armata má příliš mnoho nových systémů, které potřebují další ladění ‒ motor a převodové ústrojí, tankový kanón, pozorovací systémy, systémy pasivní a aktivní ochrany, SŘP nebo munice. Upozornil, že toto vše vyvíjí různé státní organizace a že pokud jen jedna z nich neuspěje s plánovaným vývojem, tank jako celek nebude fungovat.
Nicméně nejzásadnější výtku Apuchtin směřoval vůči celkovému konceptu tanku Armata ‒ bezosádkové věži ovládané pouze optoelektronikou, která dle jeho mínění zpochybňuje celý koncept hlavního bojového tanku.
Tank NOTA s dělem ráže 152 mm; větší foto / archiv autora
Postupný vývoj sovětských prototypových tanků ‒ od Topolu až po tank NOTA; větší foto / archiv autora
Své tvrzení Apuchtin opírá o dva argumenty, jimiž jsou:
1) nízká spolehlivost řízení všech věžových systémů pomocí pouze elektrických signálů;
2) nemožnost realizace optického kanálu pro pozorování, zamíření a vedení palby z tanku.
Ovládání všech věžových systémů pomocí elektrických signálů dramaticky snižuje spolehlivost celého tanku jako celku. Pokud systém napájení nebo některý z jeho prvků selže, stane se tank zcela nebojeschopným. Autor také kritizuje systém napájení věže, které je vedeno přes rotační kontaktní zařízení umístěné na dně ve středu tanku, přes které jde veškeré napájení věže.
Hlavní problém je však absence optického kanálu. V současné době jednoduše elektronické prostředky pro přenos videosignálu a volumetrického obrazu nedosáhly úrovně rozlišení optického kanálu. Ostatně ze stejného důvodu je optickým kanálem vybaveno německé bojové vozidlo pěchoty Puma.
„Proto bude mít zaměřovací systém bez optického kanálu určité nevýhody. Z tohoto důvodu jsme na tanku Boxer jako zálohu pro střelce a velitele instalovali na hlaveň jednoduchý zaměřovač pro vedení palby, který se dostal ke slovu při poruše všech tankových systémů,“ uvádí Apuchtin.
Jurij Apuchtin dále popisuje tyto zkušenosti z vývoje: „Pokusy o použití pouze televizního kanálu při řízení tanku ukázaly, že kvůli plochému televiznímu obrazu je řízení tanku téměř nemožné. Řidič necítil trasu a i nejmenší překážka, dokonce ve formě kaluže, ho dokonale zmátla a nedala mu možnost se sžít s terénem.“
Izraelský systém IronVision
Dle ruského autora tento problém zatím nejlépe vyřešil izraelský systém IronVision u nejnovější generace tanku Merkava Mk.4 Barak. IronVision pomocí celé plejády kamer vytváří kruhový 3D „hluboký“ obraz a přenáší ho na přilbový displej velitele. Podle ruského autora však v případě tanku Armata neexistuje ani náznak vývoje podobné technologie.
„Tento nedostatek Armaty zůstal. Je velmi vážný a může zpochybnit celý projekt. K odstranění všech nedostatků je zapotřebí celý cyklus vývoje, výzkumu a testování, který umožní zhodnotit všechny výhody a nevýhody takové koncepce tanku,“ píše Apuchtin.
V závěru svého hodnocení Jurij Apuchtin konstatuje: „V tanku jsou realizovány prvky informačně řídícího systému, jehož koncept jsem vyvinul a použil při projektu Boxer. Avšak dokonce i po tolika letech není možné vše realizovat. […] Projekt Armata obecně pokračoval v realizaci setecentrického principu řízení, jehož koncept vznikl počátkem 80. let a byl základem koncepce tanku Boxer. […] Se všemi problémy tank Armata obsahuje řadu slibných řešení, která z něj dělají tank příští generace. Namísto propagačních kampaní s ukázkami tanku na přehlídkách je však nutné dopracovat koncept tanku, odstranit nedostatky a dosáhnout realizace všech jeho výhod.“
Zásadní chybu koncepce tanku Armata na níž poukazoval Apuchtin, optoelektroniku, lze demonstrovat na zveřejněném videu z roku 2015:
Při rozfázování videa je patrné, že od 0:05 do 0:09 minuty videa je cíl „nalezen“ a přiblížen. Zhruba do 0:30 minuty, tj. něco přes 20 sekund, je pak doba, kdy je cíl zaměřen. Nicméně po výstřelu dochází k zásahu mimo střed terče. Z dané ukázky je tedy patrná neodladěnost SŘP. Při střelbě na ten samý terč na vzdálenost 2000 metrů by s největší pravděpodobností došlo k minutí cíle.
Navíc ukázka nám představuje tu nejjednodušší úlohu pro SŘP, tj. černobílý terč, ne barevný, ne kamuflovaný, bez mlhy, deště a za bílého dne, kdy terč i Armata jsou v klidu. V případě pohybu obou objektů v terénu ve vzdálenosti 2000 metrů od sebe by tak vyvstala otázka, zda bude celý SŘP vůbec schopen bojového nasazení v reálných podmínkách.
Střelba z tanku Armata
Opomenout nelze ani „bojový prostor“, který na první pohled vypadá jako „pracoviště dispečera metra“. Už samotné umístění obrazovek nutí operátora-střelce mít pravou paži při manipulaci s dotykovou (!) obrazovkou zdviženou v prostoru. V terénu za jízdy je tato poloha zcela nevyhovující.
K projektu Armata je kritická také analýza profesora Zachara Gelmana na webu Nězavisimaja gazeta ze srpna tohoto roku. V článku ruský autor rozebírá vývoj izraelského tanku Merkava Mk.4 Barak, jež má být zaveden v roce 2021. Hlavní unikem izraelského tanku je využití prvků umělé inteligence, která se stane jakýmsi chytrým „bojovým rádcem“ posádky. Celkem 46 počítačů bude vyhodnocovat údaje z desítek senzorů, analyzovat je a podle úrovně důležitosti je poskytovat posádce. Posádku Merkavy tak budou tvořit v podstatě čtyři vojáci a „robot“.
Gelman vyzdvihuje u izraelského tanku skutečnost, že byl vyvinut především tankisty s reálnými, a často krví zaplacenými, bojovými zkušenostmi. „Samozřejmě, toto tvrzení nelze vzít doslova, protože ani bez inženýrů nelze vývoj tanku uskutečnit,“ píše ruský autor. „Nicméně původní koncepci tanku vytvořila skupina tankových důstojníků pod vedením generála Tala. Tank vyvíjeli pro sebe a ne pro výrobce.“
Z rozsáhlého obsahu článku uvedeme ještě poznámku ve vztahu ke koncepci Armaty. Izraelští tankoví velitelé považují za zásadní mít možnost se v boji vysunout na okraj věže tanku pro získání přehledu na bojišti. Žádný senzor, kamera a počítač totiž nedokáže prozatím nahradit lidské oči a mozek.
Velitel sice může být ohrožen palbou, ale ještě více bude ohrožena posádka, pokud bude spoléhat jen na periskopy a kamery. V podstatě se velitel v poklopu v určitých případech stává tím „optickým kanálem“ tanku. U tanku Armata ale tato výhoda neexistuje a posádka bude muset prakticky bojovat pouze uvnitř tanku a spoléhat se na digitální kamery.
A závěrem si spolu s ruským vojenským expertem Alexandrem Golcem (ruský novinář, který vystupuje proti Putinovi) položíme jednoduchou otázku:„Bude projekt Armaty, BVP Kurganěc a Su-57 uzavřen?“ Odpověď pana Golce nalezneme na serveru Open Media z předminulého týdne.
Dobře patrná pozice velitele a řidiče v tanku Armata; větší foto / archiv autora
Výstava Armija 2018 pro ruský VPK neslouží jen k prezentaci úspěchů ruského vojenského průmyslu před ruskou veřejností. Z pohledu průmyslu se zde především uzavírají zakázky s ruským ministerstvem obrany. Letos ale jen ve výši 130 miliard rublů, o 40 miliard méně, než loni.
Jak si vedli hlavní favorité? Společnost Spojená letecká korporace uzavřela kontrakt na výrobu pouze dvou letadel Su-57 na období do roku 2026 (celkem se počítá s výrobou 12 až 15 Su-57). A místo dodávky obrněných vozidel na platformě Armata obdržela společnost UVZ objednávku jednoho (!) nového těžkého raketometu systému TOS-1A (včetně nabíjecího přepravníku), dvou obrněných odminovacích vozidel BMP-3MA a tří speciálních požárních vozidel.
Podle Golce je důvodem odmítnutí hromadně vyrábět novou zbraňovou techniku (Armata, Su-57) neschopnost státu a obranného průmyslu spustit skutečnou sériovou výrobu. Vyvinout nějakou vojenskou techniku a ukázat ji na výstavě je jedna věc, spustit sériovou výrobu je však podstatně složitější.
Kde je problém? Za prvé, ceny nových zbraní jsou příliš vysoké. Ruské zbrojní koncerny, jako Spojená letecká korporace, Spojená loďařská korporace nebo Rostex trápí obrovská byrokracie. Proto každý relativně efektivní podnik v těchto koncernech je odsouzen k tomu, aby živil několik bankrotujících podniků. Problém také je, že ruští výrobci si vytvořili monopol na konkrétní techniku (takový monopol neexistoval ani v Sovětském svazu), což se odráží ve vysokých cenách bojové techniky.
Výsledkem je, že dnes Rusko, které spotřebuje více než bilion rublů ročně na nákup zbraní, nedokáže získat ty nejnovější výrobky. Jeden tank Armata v současném provedení stojí už více jak 250 milionů rublů a přibližuje se nákladům na bojový letoun. Podle Golce například cena Su-57 (při této malosériové výrobě) dosahuje 100 milionů dolarů a rovná se tak ceně americké stíhačky F-35 Lightning II.
Druhým důležitým důvodem je, že výzbroj, která byla prohlášena za „nepřekonatelnou“, už po 10 až 15 letech vývoje a testování se stává zastaralou. Celý zbraňový systém se podle ruského autora skládá z řady součástí a systémů. Pokud jeden bude zastaralý, degraduje to celý bojový systém.
Uzavřené kontrakty na výstavě Armija 2018; větší foto / archiv autora
„V čem je výhoda pokročilé avioniky, draku a zbraní Su-57, když není vyroben motor páté generace? Není náhodou, že na jaře roku 2018 se Indie stáhla z projektu společné stíhačky páté generace, což vysvětluje nedokonalost technologií Su-57,“ píše Golc.
A konečně, třetí, pravděpodobně hlavní důvod, je neschopnost v zásadě zavést spolupráci v oblasti výroby mezi podniky – kooperaci. V dobách Sovětského svazu byla konečná montáž provedena v závodech VPK a výroba jednotlivých komponent se prováděla v civilních závodech. Kvůli výrobě omezeného počtu součástek bylo nutné zachovávat dostatečnou výrobní kapacitu a pracovní sílu a náklady byly proto zahrnuty do nákladů na civilní výrobky.
S příchodem tržní ekonomiky se obranný průmysl pro soukromý sektor stal nezajímavým nejen z důvodů relativně malých objemů výroby, ale i byrokratických překážek vojenských zadavatelů, jež komplikují civilní výrobu. Proto se podle Golce celý tento komplexní průmyslový civilně-vojenský řetězec rozpadl.
To donutilo nejbohatší vojensko-průmyslové korporace stavět další kapacity pro výrobu komponent. To bylo příkladem bohatého koncernu Almaz-Antej (výrobce S-400), který postavil dva nové výrobní závody. Avšak ti, kteří takovou příležitost nemají, dělají komponenty v poloprovozu na konečném montážním závodě. To neumožňuje realizovat velké série a vyrobené zbraně jsou doslova „pozlacené“. Tímto způsobem funguje KnAPO – výrobní asociace v Komsomolsku na Amuru, hlavní výrobce Su-35 a Su-57.
„Pokud se stále vyrábějí klony sovětských stíhaček (Su-35 – pozn. red.) a tanků (T-72, T-90 – pozn. red.), pak se sériová výroba nových zbraní s fundamentálně novými systémy, jako vidíme na příkladu Su-57 a Armata, nemůže rozběhnout,“ píše Golc.
Názor Armádních novin
Borisov sice ve svých prohlášeních zdůrazňuje, že Su-57 a Armata poslouží jako základ budoucích zbraňových systémů a v případě potřeby se kdykoliv může rozběhnout sériová výroba. Avšak právě slova o zahájení sériové výroby Su-57 a tanků Armata můžeme považovat jednoduše za „PR lež“.
Zdroj: TopWar, Nězavisimaja gazeta, Open Media
Související články
Armija 2017: 100 tanků T-14 Armata do roku 2020
Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojováni, Rusko do roku 2020 odebere ...
-
30.08.2017
-
93 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruské tanky T-80BVM a T-90M ohrožují program T-14 Armata?
Ruské ministerstvo obrany oznámilo redukci plánů na trvalé odstranění 10 000 dlouhodobě uložených ...
-
24.09.2017
-
68 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruská armáda nebude masivně kupovat tanky Armata
Podle Jurije Borisova, místopředsedy ruské vlády pro vyzbrojování, ruské ministerstvo obrany ...
-
30.07.2018
-
190 komentářů
-
Jan Grohmann
Armija 2018: Dodávky ruských tanků Armata a stíhaček Su-57
Nedaleko Moskvy v těchto dnech probíhá tradiční mezinárodní vojensko-technické fórum Armija 2018. Na ...
-
23.08.2018
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Novinář Alexander Golec vystupuje proti Putinovi a z toho vyplývá i vyznění článku. Nemluvě o tom, že jeho vyznění souzní s mediálním arzenálem jedné ze stran momentálně zuřící ...Zobrazit celý příspěvek
Novinář Alexander Golec vystupuje proti Putinovi a z toho vyplývá i vyznění článku. Nemluvě o tom, že jeho vyznění souzní s mediálním arzenálem jedné ze stran momentálně zuřící dezinformační a propagandistické bitvy.
Jak to bude doopravdy, ukáže jedině čas.Skrýt celý příspěvekDobrý deň priatelia,mám otåzku. O Armate sa buď píše v zmysle že je to hnoj alebo obstojný tank. Zaujīmalo by ma ale či T14 splna požiadavky na tank pre Ačr teda za predpokladu že ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý deň priatelia,mám otåzku. O Armate sa buď píše v zmysle že je to hnoj alebo obstojný tank. Zaujīmalo by ma ale či T14 splna požiadavky na tank pre Ačr teda za predpokladu že by ste ho navrhli a vyrobili u vás v čr. Lebo z vås čechov mám pocit že najlepšie zbrane sú tie čo ste vyrobili sami. Dám ruku do ohňa za to že keby ste t14 vymysleli vy,tak by sa tu namiesto posmeškov skladali oslavné piesne. Podobne tak ako je T72m4cz najlepšia modernizácia t72,Sa58 je najlepšia puška, DANA je najlepšia húfnica,Cz75 naj pištoľ.Dyna je najlepší reaktīvny pancier a Alca je je ôsmy div sveta.Skrýt celý příspěvek
Fabius Maximus: tankovy biatlon je o proti Top Gunu taka putova atrakcia... ten ich biatlon nema absolutne nic spolocne so skutocnym bojom...
Fabius Maximus: tankovy biatlon je o proti Top Gunu taka putova atrakcia... ten ich biatlon nema absolutne nic spolocne so skutocnym bojom...
JG: kéž bych v AČR proběhl nějaký malý nákup 132 nových tanků... Armatu nenakupují primárně z důvodů aktuálního zvýšení bojové hodnoty pozemního vojska (i když 132 moderních tanků ...Zobrazit celý příspěvek
JG: kéž bych v AČR proběhl nějaký malý nákup 132 nových tanků...
Armatu nenakupují primárně z důvodů aktuálního zvýšení bojové hodnoty pozemního vojska (i když 132 moderních tanků není úplně vánek větru), ale pro vypracování postupů, údržbových a výcvikových manuálů, plánů logistiky atd. To jsou věci, na které je potřeba relativně dost času.
Takže i když Armata možná dostane nový kanon, i když zcela jistě musí ladit SW, i když možná budou upravovat senzory... nemůžou prostě přeskočit zkušenosti s provozem hodně kusů u armády.Skrýt celý příspěvekAk Mig-35 predstavuje oproti Migu-29M veľký skok, tak mi prosím ťa povedz v čom. Ktoré sú tie hlavné odlišnosti, čo z neho nerobia len ďalšiu verziu, ale nové lietadlo?
Ak Mig-35 predstavuje oproti Migu-29M veľký skok, tak mi prosím ťa povedz v čom. Ktoré sú tie hlavné odlišnosti, čo z neho nerobia len ďalšiu verziu, ale nové lietadlo?
Sokrates Su-30 je čistá evolúcia Su-27UB, ktorá sa naozaj podarila, ale o novom type sa dá hovoriť tak po tých 30 rokoch vývoja !!! - mimochodom pôvodné "provizórne" stroje ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates
Su-30 je čistá evolúcia Su-27UB, ktorá sa naozaj podarila, ale o novom type sa dá hovoriť tak po tých 30 rokoch vývoja !!! - mimochodom pôvodné "provizórne" stroje Su-30K už India vyradila ....
MiG-29SMT je len modernizácia, ktorá vznikla evolučným vývojom, nedá sa hovoriť ani o novom type.
MiG-29K bol naozaj nový typ .... ale akosi nemal konkurenciu ..... Su-33 bol príliš veľký a na "skokanské" LL skrátka iný typ ani na trhu nebol .... a Indovia z neho nejako nadšení nie sú ...
MiG-29M/M2 bola čistá politika, kde Egypt dostal "darček" a po politickej linke sa rozhodlo aký typ to bude. Ako sa osvedčí uvidíme ....
MiG-35 je pomerne veľký "skok" i oproti MiGu-om 29K/M ..... nie je to žiadna "verzia MiGu-29"... je to úplne, ale úplne iný stroj, ktorý má s pôvodným strojom MiG-29 zhodné len základné tvary ....Skrýt celý příspěvekT-14 a Su-57 se v Rusku určitě diskutuje stejně jako kdekoliv jinde na světě, jsou příznivci této techniky i její odpůrci. Dne 22.8.2018 byl podepsán kontrakt na dodávku série 132 ...Zobrazit celý příspěvek
T-14 a Su-57 se v Rusku určitě diskutuje stejně jako kdekoliv jinde na světě, jsou příznivci této techniky i její odpůrci.
Dne 22.8.2018 byl podepsán kontrakt na dodávku série 132 ks T-14 a T-15 do roku 2021, z toho 100 ks má být do konce 2020. Není jasné, jaká část má být MBT T-14 a kolik má být T-15, tedy poměr tanků a bojových vozidel pěchoty. Bude jimi vyzbrojena jednotka obnovené 1. gardové tankové armády. Pochybuji, že jde jen o propagační záležitost, to by s tím nevyzbrojovali elitní útvar. Nyní budou probíhat testy v arktických podmínkách.
Píše se o tom na mnoha místech, odkaz třeba tady: https://thediplomat.com/2018/0...
Obdobné je to s Su-57, těch bylo objednáno 12, podle některých zdrojů 15.
Nedělal bych z toho vědu. Mluvilo o dodávce více než 2.000 ks armat, ale takhle zavádění vojenské techniky v Rusku nefunguje.
Američané když se rozhodnout pro novou vojenskou techniku, ta nemá návaznost na předchozí stoje - jedná se vždy o nově postavenou zbraň, u níž se mnohdy snaží implementovat technologickou špičku u všech subsystémů. Není návaznost Abramsu na M60, nebo F22 a F35 na F15, F16. Pak novou zbraň produkují ve velkém množství a přezbrojí velkou část armády.
Rusové naopak neustále zdokonalují předchozí techniku, což je vidět jak na řadě tanků od T-34 dále, tak na stíhačkách Su 27 a následovnících, ta kontinuita je tam patrná.Neustále se snaží o vylepšování jednotlivých subsystémů, aniž by stavěli úplně nové letadlo, úplně nový tank. Větší série objednají u nejvydařenějších typů, nebo kdyby měli pocit, že se blíží válka.
Takže si myslím, že je jen dobře, že neobjednávají velké série a dál požadují vylepšení bojových schopností, viz třeba notoricky známé nové motory u Su-57. Byli by taky hloupí, kdyby se nechali uzbrojit, v porovnání se Západem jsou ekonomicky velmi slabí.
Zdá se mi taky, že Rusové se snaží zvýšit bojovou sílu cestou maximálního výcviku osádek tanků a letců. Viz třeba zprávy, že v Sýrii už rotovali skoro všichni piloti, aby každý měl bojovou zkušenost, u tanků zase tankové biatlony atd. Evidentně se snaží o tankový top gun, chtějí mít špičkové posádky i tanků řad T-90 a T-72 (jejich variant a modernizací).Skrýt celý příspěvekto Sokrates, neříkám, že nemáš pravdu. Jen pochybuju, že Mig-35 bude úspěšný. A nejen proto, že přístup ruského letectva "je drahý a neumí to, co stroje Su-30/35" mu moc ...Zobrazit celý příspěvek
to Sokrates,
neříkám, že nemáš pravdu. Jen pochybuju, že Mig-35 bude úspěšný. A nejen proto, že přístup ruského letectva "je drahý a neumí to, co stroje Su-30/35" mu moc nepomůže.
Taky dosavadní zkušenosti z Alžíru i Indii mu moc nepomůžou.
Nedávno tu byl článek o tom, že Rusko nakupuje další várku Su-30 za cenu kolem 30 mil. USD/kus. Pochybuju, že Mig-35 se může dostat výrazně níž. A větší a těžší Sůčko má vyšší výkony, nosnost i dolet. Momentální výhoda Migu v novější elektronice se dá v budoucnu dohnat modernizacemi. A je mnohem větší šance, že Rusové budou v budoucnu vyvíjet nové radary/motory/avioniku pro stroje, které mají ve velkém zavedeny do výzbroje než pro ně nezajímavý Mig-35.Skrýt celý příspěvekStandaBlabol: 1. Dovolím si tvrdiť, že MiG-29K je v podstate nový typ. Ak už nič iné, tak sa od verzií MiG-29 štartujúcich zo zeme odlišuje podstatne viac ako MiG-35 od ...Zobrazit celý příspěvek
StandaBlabol:
1. Dovolím si tvrdiť, že MiG-29K je v podstate nový typ. Ak už nič iné, tak sa od verzií MiG-29 štartujúcich zo zeme odlišuje podstatne viac ako MiG-35 od MiGu-29SMT.
2. To isté platí o variantoch Su-30. Tie nesú v porovnaní s Su-27 výraznejšie odlišnosti ako MiG-35 od MiGu-29SMT.
3. MiG-35 je v podstate len ďalšou verziou MiGu-29, ktorá z marketingových dôvodov dostala označenie "35". Ťahá sa to od dôb indického tendra, kedy chceli Rusi to lietadlo odlíšiť od v tej dobe už trhovo nezaujímavého MiGu-29.
Žiaden zákazník, ktorý uvažuje o MiG-35, nepodstupuje väčšie riziko ako kedysi zákazníci Su-30 alebo MiGu-29M2. A to riziko sa zďaleka nepribližuje MiGu-29K, ktorý bol v tom čase absolútnou neznámou.Skrýt celý příspěvekCo se týče nákup 134 Armat. Zní to trochu paradoxně, ale tenhle malý nákup paradoxně sníží bojovou hodnotu ruského tankového vojska. I pro tenhle kapesní počet potřebujete ...Zobrazit celý příspěvek
Co se týče nákup 134 Armat. Zní to trochu paradoxně, ale tenhle malý nákup paradoxně sníží bojovou hodnotu ruského tankového vojska. I pro tenhle kapesní počet potřebujete provozní, školicí, servisní a logistické zázemí, obslužná vozidla, munici, musíte s těmito vozidly cvičit, atd. atd. To stojí peníze, peníze a zase peníze. Za stejný počet ruská armáda může nakoupit třeba 300 T-90, které dokáže okamžitě zařadit do operačního nasazení.
Tenhle nákup není o posilování ruské armády, ale o podpoře UVZ a hlavně o PR. Není to samozřejmě nic špatného, ale je třeba si ujasnit, jak to je.
Samozřejmě dá se na to dívat tak, že v budoucnu dokoupí další tanky Armata, ale kdy tomu dojde, když současný ruský státní vyzbrojovací program končí v roce 2026. Při odhadované výrobě tak 150 Armat můžeme přezbrojení ruské armády na tanky Armata čekat nejdříve kolem roku 2040.Skrýt celý příspěvekSokratesi, jenže to nejsou úplně nové typy. První tři jsou jen verze v Rusku zavedeného Mig-29. A Su-30 je zase jen verzí Su-27. A to ani nemluvím o tom, že ze zákazníků Migu ...Zobrazit celý příspěvek
Sokratesi,
jenže to nejsou úplně nové typy. První tři jsou jen verze v Rusku zavedeného Mig-29. A Su-30 je zase jen verzí Su-27. A to ani nemluvím o tom, že ze zákazníků Migu jsou dva hrubě nespokojení a třetí je teprve přebírá.
Fenri,
myslím, že poslední stíhačka vyrobená čistě na export a nezařazená do výzbroje v zemi výroby byla F-5. Od té doby nic. Ale možná se pletu.
Pokud vím, tak Rusové žádnou velkou averzí proti jednomotorovým letadlům nemají. Nosným typem byla po válce řada Mig-15 až 29 a dvoumotoráky z nich byly jen Mig-19 a Mig-29. Mig-25/31 nepočítám, to je speciálka.Skrýt celý příspěvekFenri Jo smotal jsem to diky za to že mě tu nenecháte šířit bludy Alexa123 omlouvám se tady něco od někoho chytrejsiho než já ...Zobrazit celý příspěvek
Fenri Jo smotal jsem to diky za to že mě tu nenecháte šířit bludy
Alexa123 omlouvám se tady něco od někoho chytrejsiho než já
https://dspace.vutbr.cz/bitstr... Skrýt celý příspěvekdusan: na základe tvojho vyjadrenia je na svete kopec krajín, ktoré nie sú pri zmysloch. 1. MiG-29M/M2 nie je v tejto konfigurácii zavedený v RF vôbec a objednal si ho Egypt. 2. ...Zobrazit celý příspěvek
dusan: na základe tvojho vyjadrenia je na svete kopec krajín, ktoré nie sú pri zmysloch.
1. MiG-29M/M2 nie je v tejto konfigurácii zavedený v RF vôbec a objednal si ho Egypt.
2. Ak sa nemýlim, tak MiG-29SMT si objednalo Alžírsko ešte predtým, ako ho zaviedlo Rusko (aj keď ho potom vrátilo)
3. MiG-29K objednala India 12 rokov predtým, ako bol zavedený v ruskom námorníctve.
4. z Su-30 bolo najskôr tiež sériovo vyrobených pre Rusko iba 7 lietadiel a napriek tomu sa ich predali stovky do zahraničia (India, Čína, Malajzia, Indonézia, Venezuela). Až v roku 2009 a 2012 si Rusko objednalo Su-30M2 a v 2012 aj Su30SM.
Ako vidíš, či už sú alebo nie sú pri zmysloch, tak podobný scenár sa posledných 20 rokov stále opakuje. A myslím, že tie krajiny veľmi dobre vedia, čo robia.Skrýt celý příspěvekDušan - tak hodně států má prostě exportní typy techniky, které domácí armáda nemá. Teď nehodnotím kvality MiG-35 jako takové. Myslím, že je nikdo nezná. Důvody k pochybám jistě ...Zobrazit celý příspěvek
Dušan - tak hodně států má prostě exportní typy techniky, které domácí armáda nemá. Teď nehodnotím kvality MiG-35 jako takové. Myslím, že je nikdo nezná. Důvody k pochybám jistě jsou, protože MiG zcela evidentně zvládl rozpad SSSR podstatně hůř, než Suchoj, na druhou stranu časy se mění a to letadlo může být min. pro stávající uživatele MiG-29 zajímavé a výkonné.
Obecně: zajímalo by mne, zda absence jednomotoorvých lehkých strojů v ruském letectvu je víceméně náhoda, že prostě zbyly dvoumotoráky, nebo za je za tím nějaká ruské averze k jednomotorovým strojům. Už na Iz. 41 by se jistě dal postavit stroj formátu našlapaného Gripenu, o 30 nemluvě...Skrýt celý příspěvekJara: zeptám se blbě, ale jak se přenáší analogově obraz optickým kabelem? Žil jsem v tom, že v optickém kabelu "blikají" jedničky a nuly, tedy binární stav a ne tisíce či miliony ...Zobrazit celý příspěvek
Jara: zeptám se blbě, ale jak se přenáší analogově obraz optickým kabelem? Žil jsem v tom, že v optickém kabelu "blikají" jedničky a nuly, tedy binární stav a ne tisíce či miliony mezistavů".
Nemyslíte spíše nějaká světlovodná vlákna? Díky za vysvětlení, pokud to víte z hlavy. Pokud ne, najdu si to klidně sám, zas tak líný nebudu :-)Skrýt celý příspěvekmimochodem, RAŽové, i když moc nechápu ,proč pláčete nad ruskou "pomalostí" nákupů nejmodernější techniky, ale je prostý fakt, že Rusko celou dobu Druhého zbrojního programu obecně ...Zobrazit celý příspěvek
mimochodem, RAŽové, i když moc nechápu ,proč pláčete nad ruskou "pomalostí" nákupů nejmodernější techniky, ale je prostý fakt, že Rusko celou dobu Druhého zbrojního programu obecně kupuje kolem 20 stíhaček a 100 obrněnců ročně, zbytek jsou modernizace.
Rusko a ani SSSR IMHO nikdy nefungoval v režimu, jako to mají na Západě, že se řekne přezbrojíme a během 2-5 let se kompletně nahradí starší stroje moderními. Rusové prostě fungovali a fungují tak, že to zavádí po troškách a navíc modernizují za běhu. Prostě nejsou jako američané, kteří v roce 2008 řeknou, že od roku 2015 do roku 2020 vymění všechny F-16ky a F/A-18ky za F-35ky, tedy nějakých 2500 letadel...
ouha, že by to Amíkům taky nešlo a bude se nahrazovat, jak budou stářím ty jednotlivé stíhačky padat? že by?! :-D
Jednou si na ten finanční strop, kvůli kterému to tak činí, sáhnout museli také. Ani jejich vazalové se nedají vykořisťovat do nekonečna ;-)
Mimochodem, kdybyste věděli, jaké brikule dělají kvůli nedostatku financí v oblasti ponorek, tak byste se i těm vašim nenáviděným rusákům přestali smát.Skrýt celý příspěvekSokrates Nik kompletný pri zmysloch nebude kupovať stroj, ktorý nechce domáca krajina ...hlavne, keď Rusko ponúka zavedené osvedčené typy. Cena hangárov je oproti strojom ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates
Nik kompletný pri zmysloch nebude kupovať stroj, ktorý nechce domáca krajina ...hlavne, keď Rusko ponúka zavedené osvedčené typy. Cena hangárov je oproti strojom zanedbateľná.
Ak by chcel niečo lacné ... je tu čína... síce "menej muziky" ale len za zlomok peňazí a ešte poskytne bezúročné pôžičky s odloženou splatnosťou ... no nekúp to : )Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...