Rusové odpálili hypersonickou střelu Zirkon

Rusové odpálili hypersonickou střelu Zirkon
Fregata Admirál Gorškov / Mil.ru, CC BY 4.0 (Zvětšit)

Protilodní střela Zirkon se pomalu přesunuje z experimentálního stádia do výzbroje ruského námořnictva. Dokáže vyvinout až osminásobek rychlosti zvuku. Svoje hypersonické zbraně chystají i další státy.

Minulý týden vyvolala hodně pozornosti zpráva o úspěšném testu ruské hypersonické střely Zirkon. Podle webu Naval News proběhl už začátkem ledna. Fregata Admiral Gorškov odpálila raketu v Barentsově moři. Střela zasáhla cvičný cíl v severním Uralu. Byl to první úspěšný start Zirkonu z paluby lodě. 

O hypersonických střelách se často píše jako o novém druhu zbraně, který promění války a může ohrozit (podle jiných naopak udržet) rovnováhu ve světě. Zatím proti nim totiž neexistuje obrana. Experimentuje s nimi nejméně šest zemí: Rusko, Čína, Spojené Státy, Francie, Indie a Austrálie. Brzy se k nim nejspíš přidá i Japonsko.

Minulé pondělí napsala anglická verze jednoho z nejčtenějších japonských zpravodajských serverů The Mainichi, že s vývojem své vlastní hypersonické zbraně (hypersonického kluzáku) začalo i Tokio. Má sloužit jako pojistka proti rostoucí moci čínského námořnictva. Japonci chtějí protizemní verzi střely zavést do výzbroje v roce 2026 a protilodní v roce 2028.

Jsme tak svědky nových závodů ve zbrojení, k nimž se možná budou připojovat i další země. Rusko je ve vývoji hypersonických zbraní nejdále. Má hned tři. Kromě Zirkonu je to ještě hypersonický kluzák Avantgard a střela Kinžal, odpalovaná ze vzduchu. Zirkon je protilodní zbraň pro ruské námořnictvo.


Koncept nasazení zvažované japonské hypersonické střely / Ministerstvo obrany Japonska

Lodě i ponorky

Zirkony mají jako první dostat křižníky z dob studené války Admiral Nachimov a Pjotr Velikij. Po plánovaném přezbrojení budou vozit čtyřicet až osmdesát řízených střel různých typů, včetně Zirkonů. Zvlášť jméno první lodě ale vzbuzuje pochybnosti, neboť se nepohnula od mola v loděnici Sevmaš už od roku 1999. Od roku 2013 probíhá rozsáhlá modernizace, která má skončit v roce 2022.

Ani Pjotr Velikij často nevyplouvá. Naposled o něm bylo slyšet vloni v říjnu, kdy se účastnil protiponorkových manévrů. Před nimi ale stál dva roky přístavu. Kromě dvojice stárnoucích křižníků s atomovým pohonem chce Moskva střelami Zirkon vyzbrojit i modernější lodě.

Určitě to mají být fregaty třídy Admiral Gorškov. V ruském námořnictvu zatím slouží zatím jen zmíněná vedoucí loď třídy, spuštěná na vodu v roce 2010. Letos se k ní však má připojit druhé plavidlo Admiral Kasatonov. Momentálně podstupuje námořní zkoušky. Další čtyři fregaty třídy Admiral Gorškov jsou rozestavěné a dvě naplánované.

Střely Zirkon dostane i trojice o něco menších fregat třídy Admiral Grigorovič, sloužících v Černomořské flotile. Jedna další je rozestavěná. Moskva chce hypersonickými zbraněmi přezbrojit také své modernější korvety tříd Gremjaščij, Bujan-M a Karakurt, kterých je v námořnictvu dohromady okolo patnácti. Vyzbrojování Zirkony se neomezí jen na hladinová plavidla. „Až skončí program testovacích odpalů z paluby třídy Admirala Gorškova, začne testování raket z palub ponorek s atomovým pohonem,“ citovaly Naval News nejmenovaný zdroj z ruského námořnictva. 


Přesná podoba střely není známa, existují pouze animace z ruských médií; větší foto / Ruská TV Kanál 1

Plazmový oblak

Dolet Zirkonu údajně přesahuje hodnotu pět set kilometrů (270 námořních mil). Střela startuje pomocí raketového prvního stupně na pevné palivo. Jakmile dostatečně zrychlí, spustí se motor scramjet. Je to zvláštní druh náporového motoru, používaného při extrémně vysokých rychlostech. Střela letí ke svému cíli rychlostí Mach 8 až 9. Odpovídá přibližně deseti až jedenácti tisícům kilometrům za hodinu. Pro srovnání: nejrychlejší letadlo všech dob byl americký bezpilotní stroj X-43A, který v roce 2004 dosáhl rychlosti Mach 9,68.

Hranice, od níž se nadzvuková rychlost označuje jako hypersonická, není přesně stanovena. Většinou se však uvádí okolo pětinásobku rychlosti zvuku. Při těchto rychlostech se vlivem zahřívání povrchu letounu začnou v jeho okolí štěpit molekuly na jednotlivé atomy a atomy přicházet o své elektrony.  Okolo střely vznikne oblak plazmatu, tedy směsi volných elektronů a iontů. Oblak pohlcuje elektromagnetické záření, takže hypersonická střela je pak obtížně zaměřitelná radary, resp. obtížně zaměřitelná pro precizní navedení kanonových nebo raketových zbraní protivzdušné obrany. 

Zatím neznámý je systém navedení střely Zirkon. Otázkou je, zda lze vůbec použít elektro-optické senzory nebo jen radiolokátor, či snad jen satelitní / inerciální navádění. Problém je, že použití scramjetu (a tedy i konstrukce střely s rozměrným sacím otvorem) i tzv. plazmové stealth omezuje typ, velikost i fungování vlastních naváděcích senzorů.


Odpal střely Kalibr z fregaty Admiral Gorškov

Cesiová příměs

Takzvaný plazmový stealth, jak se výše popsanému konceptu říká, je totiž zatím spíš teoretická záležitost. Není jasné, nakolik doopravdy funguje. V souvislosti se střelami Zirkon se o něm často dočtete. Plazmový stealth studovali jak Rusové, tak Američané. Víc je toho známo o amerických výzkumech. Společnost Lockheed uvažovala o jeho využití při konstrukci letounu A-12. Bylo to špionážní letadlo, vyvinuté speciálně pro CIA.

Známější je jeho mírně zvětšená verze SR-71 Blackbird, kterou provozovalo americké letectvo. Lockheed se od začátku snažil, aby se A-12 dal obtížně zachytit radarem. Natřel ho speciální barvou obohacenou o železné kuličky, které pohlcovaly radarové záření. Problém byl ale ve výstupech mocných proudových motorů letadla.

Pro ruské radary představovaly snadný cíl. Lockheed proto navrhl přimíchat do paliva speciální příměs. Její nejdůležitější složka bylo cesium, jehož atomy se snadno mění v ionty. Byl to druh plazmového stealth, ačkoliv A-12 létal jen asi trojnásobkem rychlosti zvuku. Nejsou důkazy, že letouny A-12 nebo SR-71 upravené palivo někdy opravdu používaly. Rusové však mohli s výzkumem pokročit dál než Američané a dovést technologii do použitelné podoby.

Zdroje: The Drive, Mainichi, NYTimes, Naval News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde

Čína, Rusko, Spojené státy i Indie intenzivně pracují na přesných zbraních schopných dosáhnout ...

Ruské hypersonické střely Zirkon proti americkým lodím

Ruské námořnictvo pracuje na hypersonických střelách Zirkon. Podle Konstantina Sivkova, ruského ...

Ruský hypersonický raketový „kluzák“ Avangard a jeho bojové použití

Naposledy o hypersonickém kompletu Avangard informovaly Armádní noviny v dubnu loňského roku. Shrňme ...

LRHW: Hypersonické střely pro americkou armádu

Pentagon definoval šest klíčových oblastí modernizace americké armády (US Army), tedy pozemní složky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • danny
    10:35 06.03.2020

    Vracím se ještě k diskusi o koncovém navedení. Osobně předpokládám, že Zirkon žádné aktivní koncové navedení nemá. Nedovedu si představit, že by Rusové plánovali vypouštět Zirkony ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Vracím se ještě k diskusi o koncovém navedení. Osobně předpokládám, že Zirkon žádné aktivní koncové navedení nemá. Nedovedu si představit, že by Rusové plánovali vypouštět Zirkony do oblasti předpokládaného výskytu cíle s tím, ať si "vybere. To je taktika nasazení, která má smysl u vyčkávající munice. Ne u hypersonické zbraně.

    Za mnohem pravděpodobnější variantu považuji odpal střely až po identifikaci cíle, výpočtu budoucí polohy a zaměření dopadu do konkrétního bodu. Maximálně si dovedu představit drobnou korekci drány a pozice po vyhoření raketového motoru. V té chvíli by měl projektil podstatně blíže k cíli a překonání posledního úseku nedává větší lodi dostatek času na úhybné manévry.

    Osobně považuji zajištění toho, aby hypersonická zbraň trefila s rozumnou přesností statický bod samo o sobě za dost náročný problém. Ještě pokud to má předvádět nějaké manévrování.
    Skrýt celý příspěvek

    • Pauli
      15:58 07.03.2020

      Teď zrovna čtu, že ta superdrahá munice do Zumwaltova railgunu má dostřel 200km při Mach 5 a Cirkon tedy údajně 500km při Mach 8

      Teď zrovna čtu, že ta superdrahá munice do Zumwaltova railgunu má dostřel 200km při Mach 5 a Cirkon tedy údajně 500km při Mach 8

      • danny
        10:13 09.03.2020

        Pauli: právě pohyb po balistické křivce + pořád poměrně velký CEP (ne vzhledem k délce dostřelu, ale v absolutním čísle) vedl k vyhodnocení, že je ten systém nepoužitelný pro ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Pauli: právě pohyb po balistické křivce + pořád poměrně velký CEP (ne vzhledem k délce dostřelu, ale v absolutním čísle) vedl k vyhodnocení, že je ten systém nepoužitelný pro původně zamýšlený záměr - přímá podpora námořní pěchoty při vylodění a bojích v zástavbě. Pořád je to hlavně dělostřelecký granát, byť s raketovým motorem a koncovou korekcí dráhy.
        Zirkon bude určitě násobně dražší, byť bez nákladů na vývoj děla. Ale primárně se jedná o raketu. Takže konstrukce raketového nosiče, který komunikuje, event. zaměřuje a následně provede odpal hypersonického projektilu (který už se pohybuje po naprogramované dráze) mi dává nejvíc smysl.
        Skrýt celý příspěvek

  • Pauli
    18:48 05.03.2020

    Já bych měl dotaz. Upřímně to nevím a tak mi s tím třeba někdo poradí. Jak se navádí raketa, která letí 4km/s manevrující a konstruovaná až do 40G. A přitom musí dokázat zasáhnout ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Já bych měl dotaz. Upřímně to nevím a tak mi s tím třeba někdo poradí. Jak se navádí raketa, která letí 4km/s manevrující a konstruovaná až do 40G. A přitom musí dokázat zasáhnout přilétající hlavici balistické rakety? Mluvím o 53T6 apod... Musí přeci přijímat data o pohybu cíle v prostoru a navádět se
    Skrýt celý příspěvek

    • Jirosi
      20:16 05.03.2020

      Na základě predikce dráhy, jak naváděné rakety. Tak na základě predikce dráhy přilétající střeli.
      Nemíříte tam kde cíl je, ale tam kde bude ve chvíli kdy se manévr provede.
      U ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Na základě predikce dráhy, jak naváděné rakety. Tak na základě predikce dráhy přilétající střeli.
      Nemíříte tam kde cíl je, ale tam kde bude ve chvíli kdy se manévr provede.
      U rakety zase znáte pozici, rychlost a zrychlení ve 3. osách. Z toho dopočtete, kde bude.
      Skrýt celý příspěvek

      • Pauli
        21:24 05.03.2020

        A nebylo by čistě teoreticky možné takhle zasáhnout cíl velikosti né hlavice, ale lodi plující rychlostí 3o uzlů za hodinu? Jen čistě teoreticky. Pokud mi jí najde satelit, radar, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        A nebylo by čistě teoreticky možné takhle zasáhnout cíl velikosti né hlavice, ale lodi plující rychlostí 3o uzlů za hodinu? Jen čistě teoreticky. Pokud mi jí najde satelit, radar, awacs, dron, kdo ví co ještě.... Když poletí Mach 8 po celou dobu, tak je to nějakých 2500-2700 metrů za sekundu a těch 500km by tak urazila za plus mínus tři minuty. Počítám to dobře? :D
        Skrýt celý příspěvek

        • Jirosi
          17:46 09.03.2020

          1) najít ji
          2) předat ty data dál
          3) předat je střele

          Když máte antiraketu, tak cíl letí často po balistické dráze a vidíte ho na tisíce km¨.

          1) najít ji
          2) předat ty data dál
          3) předat je střele

          Když máte antiraketu, tak cíl letí často po balistické dráze a vidíte ho na tisíce km¨.

  • zdeno
    13:34 04.03.2020

    Navádění je a vždy bude problém - na statický cíl ještě jakž takž, na pohyblivý mnohem hůř, rozhodně to nikdy nebudou superpřesné zbraně ale spíš velmi nebezpečný prostředek ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Navádění je a vždy bude problém - na statický cíl ještě jakž takž, na pohyblivý mnohem hůř, rozhodně to nikdy nebudou superpřesné zbraně ale spíš velmi nebezpečný prostředek jaderného napadení- tam se na stovky metrů nehraje -svět je znovu na pokraji studené(snad) války.
    Skrýt celý příspěvek

    • shal
      16:29 05.03.2020

      No a přesně proto Američani deklarovali, že nehodlají v žádném případě rozlišovat taktický a strategický jaderný útok a že to budou bez vyjímky považovat za jaderný útok na USA, ...
      Zobrazit celý příspěvek

      No a přesně proto Američani deklarovali, že nehodlají v žádném případě rozlišovat taktický a strategický jaderný útok a že to budou bez vyjímky považovat za jaderný útok na USA, proti čemu dost hlasitě protestovali Rusové.
      Skrýt celý příspěvek

  • Radovan
    09:50 04.03.2020

    Aktuálně z Běloruska, kde Lukašenko hraje velkou hru o ekonomické přežití země a zároveň nespolknutí Běloruska Ruskem:
    Do Běloruska přijela na vojenské cvičení britská jednotka ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Aktuálně z Běloruska, kde Lukašenko hraje velkou hru o ekonomické přežití země a zároveň nespolknutí Běloruska Ruskem:
    Do Běloruska přijela na vojenské cvičení britská jednotka (ano NATO cvičí v Bělorusku!). Airbus A400 se demonstrativně ukázal na letišti v Minsku, aby to bylo náležitě zaregistrováno..
    https://www.onet.pl/?utm_sourc...
    Skrýt celý příspěvek

    • RiMr71
      14:54 04.03.2020

      ...no otázne je, jestli nejde o klasické západní agresivní obsazení území cizího státu proti jeho vůli v zájmu klasického agresivního rozšiřování NATO k ruským hranicím a tím jeho ...
      Zobrazit celý příspěvek

      ...no otázne je, jestli nejde o klasické západní agresivní obsazení území cizího státu proti jeho vůli v zájmu klasického agresivního rozšiřování NATO k ruským hranicím a tím jeho obkličování za mlsného pokukování přes hranice na jeho bohatství a výdobytky,
      nebo jestli jde o něco na způsob ruské přátelské nezištné výpomoci na území států které Rusko o toto prosebně požádají v obavě z agresivního souseda který si furt nemůže vybavit kdežeto má k ďasu ty svoje hranice....?
      Skrýt celý příspěvek

      • Radovan
        20:00 04.03.2020

        Moc tvému příspěvku nerozumím, každopádně ale věc je jasná - Lukašenko ve hře s Putinem o běloruskou nezávislost vytahuje nečekanou kartu, kdy Rusům ukazuje, že když bude chtít, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Moc tvému příspěvku nerozumím, každopádně ale věc je jasná - Lukašenko ve hře s Putinem o běloruskou nezávislost vytahuje nečekanou kartu, kdy Rusům ukazuje, že když bude chtít, tak dokáže se Západem spolupracovat a to i v bezpečnostní oblasti. Že Bělorusko nemusí být jen ruský dvorek. Nebo snad myslíš , že si Britové jen tak bez pozvání zaletěli do Běloruska?
        Je fajn že domluvili a Briti šli hned do toho. Lukašenkovi to dává daleko větší manévrovací prostor. Kdyby odmítli, tak by to jen Rusi utvrdilo v tom, že si v Bělorusku můžou dělat co chtějí.
        "klasického agresivního rozšiřování NATO" - co si mám pod tím představit? Jak si pamatuju, tak než jsme vstoupili do NATO, tak jsme museli splnit řadu podmínek, třeba Slováky v první vlně ani nevzali. Každý stát co tam vstoupil tak musel projevit značnou vůli a snahu tam vstoupit.
        Skrýt celý příspěvek

        • RiMr71
          14:40 09.03.2020

          ...ironie, tak se tomu rika... :)

          ...ironie, tak se tomu rika... :)

  • Marian
    23:02 03.03.2020

    Nemohlo Rusko využiť poznatky čo získali pri spoločnom vývoji s Indiou pri vývoji brahmosu a zirkon len nejak upravili?
    Som laik, len sa pýtam.

    Nemohlo Rusko využiť poznatky čo získali pri spoločnom vývoji s Indiou pri vývoji brahmosu a zirkon len nejak upravili?
    Som laik, len sa pýtam.

    • dusan
      23:41 03.03.2020

      Brahmos je síce nadzvukový .... 3 machy, ale pri hypersonickej zbrani už je treba podstatne výkonnejší motor, vplyvom tepla vzniká extrémne tepelné zataženie a vytvára sa ionizačná ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Brahmos je síce nadzvukový .... 3 machy, ale pri hypersonickej zbrani už je treba podstatne výkonnejší motor, vplyvom tepla vzniká extrémne tepelné zataženie a vytvára sa ionizačná vrstva, ktorá bráni použitiu vlastných senzorov ....

      Skrátka je to úplne niečo iné ....
      Skrýt celý příspěvek

    • Cpt. Morgan
      02:46 04.03.2020

      Brahmos je v podstate kopia ruskeho Onyxu, cize necerpali rusi know how od indov, ale islo o to naucit indov skladat si doma licencny rusky Onyx. Rovnako Brahmos 2 bude len ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Brahmos je v podstate kopia ruskeho Onyxu, cize necerpali rusi know how od indov, ale islo o to naucit indov skladat si doma licencny rusky Onyx. Rovnako Brahmos 2 bude len okliesteny klon Zirkonu.

      Samozrejme okrem toho technologie v Mach10 strele su uplne ina zalezitost ako pri Mach3 u Onyxu. Ani keby to tak nebolo, neviem co z Onyxu by mohli pouzit na Zirkon, pravdepodobne nic.
      Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    19:32 03.03.2020
    • (2)
    Oblíbený příspěvek

    Já si myslím, že to bude skvělá zbraň na ochranu svazu kolem ruských letadlových lodí třídy Lamantin, z jejichž palub budou operovat námořní verze Su-57 a budou projektovat spolu z ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Já si myslím, že to bude skvělá zbraň na ochranu svazu kolem ruských letadlových lodí třídy Lamantin, z jejichž palub budou operovat námořní verze Su-57 a budou projektovat spolu z pevniny startujícími PakDa bombardéry a tisíci Armat ruskou vůli kde bude třeba.
    Akorát jsem se nedozvěděl, jestli to bude před tou ruskou základnou na Měsíci, nebo až po...
    Skrýt celý příspěvek

    • technik
      20:35 03.03.2020

      než tohle rusové budou mít, to je víc pravděpodobný že dostaneš rozum

      než tohle rusové budou mít, to je víc pravděpodobný že dostaneš rozum

    • StandaBlabol
      23:18 03.03.2020

      Lamantin? To je něco ještě lepšího než Štorm? Předpokládám, že projekt už je hotový, výroba začne přístí rok, spuštění na vodu 2022 a nejpozději 2025 je zařadí do služby v počtu ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Lamantin? To je něco ještě lepšího než Štorm? Předpokládám, že projekt už je hotový, výroba začne přístí rok, spuštění na vodu 2022 a nejpozději 2025 je zařadí do služby v počtu 10ti kusů? Nebo je to moc opatrný odhad?
      Skrýt celý příspěvek

    • StandaBlabol
      23:48 03.03.2020

      Už vím. Nemají už náhodou hotový prototyp a nehrál v prvním dílu Avengers? Tam byla loď, co uměla létat. To by mohla být ona?

      Už vím. Nemají už náhodou hotový prototyp a nehrál v prvním dílu Avengers? Tam byla loď, co uměla létat. To by mohla být ona?

    • Janko Paliga
      13:47 04.03.2020

      ... Rimre, tá základna tam už dávno je, na odvrátenej strane Mesiaca .... :-D

      ... Rimre, tá základna tam už dávno je, na odvrátenej strane Mesiaca .... :-D

      • stronger.p
        21:09 04.03.2020

        Ti, kdož viděli seriál All for mankind, to vědí, ale na odvrácené straně to není :)

        Ti, kdož viděli seriál All for mankind, to vědí, ale na odvrácené straně to není :)

        • petrib
          10:32 07.03.2020

          Všichni, kdo viděli dokumentární film Iron Sky, ví že na odvrácené straně Měsíce je už dávno jiná základna ;-)

          Všichni, kdo viděli dokumentární film Iron Sky, ví že na odvrácené straně Měsíce je už dávno jiná základna ;-)

  • Lukash
    11:10 03.03.2020

    Presuva z experimentalneho stadia do namornictva... cize plnu bojovu sposobilost ocakavajme tak o 3-4 roky...To co ma znamenat, necitaju diskusie? Tu sa uz zirkonmi davno potapaju ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Presuva z experimentalneho stadia do namornictva... cize plnu bojovu sposobilost ocakavajme tak o 3-4 roky...To co ma znamenat, necitaju diskusie? Tu sa uz zirkonmi davno potapaju americke lietadlove lode :D
    Skrýt celý příspěvek

    • vixl
      13:43 03.03.2020

      moc toho v zásobě nemáš, není ti to trapné?

      moc toho v zásobě nemáš, není ti to trapné?

      • Lukash
        15:08 03.03.2020

        A co viac chces o zbrani ktoru nikto realne nevidel. A uz vobec nie pri realnom zasahu pohybliveho ciela. A vsetci mozeme len doverovat ruskym zdrojom ze existuje? ;)

        A co viac chces o zbrani ktoru nikto realne nevidel. A uz vobec nie pri realnom zasahu pohybliveho ciela. A vsetci mozeme len doverovat ruskym zdrojom ze existuje? ;)

        • Clavo
          16:12 03.03.2020

          Lukash a akou rýchlosťou ide taky pohyblivý cieľ na morskej hladine taka letadlovka co som sa ja dočítal tak zevraj 56 km/h max zevraj. A teraz vystrelís raketu ktorá má dolet ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Lukash a akou rýchlosťou ide taky pohyblivý cieľ na morskej hladine taka letadlovka co som sa ja dočítal tak zevraj 56 km/h max zevraj. A teraz vystrelís raketu ktorá má dolet 500km dá to za 3min cca. A teraz chcem trafit tou raketou niečo čo je veľké cca 330 metrov a za 3 min sa loď presunie tak max 7-10 svojich dĺžok keď som to dobre vypočítal ale oprav ma keď nie. No a z toho vychádza iba jedno že trafit niečo čo je veľké 5*5 m je asi väčší problém pri tej rýchlosti.
          Skrýt celý příspěvek

          • Marw
            17:18 03.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            Nuz ak ta strela nema aktivne navadzanie na ciel, tak to ze ten ciel moze byt v okruhu +- 3 km od znamej pozicie v case odpalu podla mojho skromneho nazoru JE problem. Zvlast ked ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Nuz ak ta strela nema aktivne navadzanie na ciel, tak to ze ten ciel moze byt v okruhu +- 3 km od znamej pozicie v case odpalu podla mojho skromneho nazoru JE problem. Zvlast ked uvazim, ze ta lod tou rychlostou nemusi plavat nutne rovnomerne a priamo. To ze ta lod ma 300 m tam zase uz potom az taku rolu nehra (max v shopnosti nahle menit rychlost a kurz).
            Skrýt celý příspěvek

          • Lukash
            17:55 03.03.2020

            Clavo to co naznacujes je taktika urcena pouzitiu "hlupej" municie odpalovanej v salvach. Vylucit sa to neda, pokial sa rusom podari vyrobit zirkon dost lacno ;)
            pri dolete 500km ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Clavo to co naznacujes je taktika urcena pouzitiu "hlupej" municie odpalovanej v salvach. Vylucit sa to neda, pokial sa rusom podari vyrobit zirkon dost lacno ;)
            pri dolete 500km si vsak aj tak nemyslim ze sa dostane na dostrel k CSG. Najma ak bude vo vyzbroji obstaroznych kriznikov.
            Skrýt celý příspěvek

          • Englbert
            17:58 03.03.2020

            Marw: Jake mohou byt vyrobni naklady na jeden zirkon? Pokud budou hodne nizke, tak je rusaci budou vyuzivat treba kobercove. Vypusti jich do ctverce 3x3 km treba dvacet a budou se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Marw: Jake mohou byt vyrobni naklady na jeden zirkon? Pokud budou hodne nizke, tak je rusaci budou vyuzivat treba kobercove. Vypusti jich do ctverce 3x3 km treba dvacet a budou se modlit, ze neco trefi. A treba na ne pujde osadit i mala takticka jaderna hlavice s ucinnosti par kilo tun.
            Skrýt celý příspěvek

          • dusan
            18:45 03.03.2020

            Englbert

            Vysoké ... určite sú vysoká a strela je ťažká, takže sa to nedá používať ako "brovnica" ... však hádam sa niečo trafí ....

            Englbert

            Vysoké ... určite sú vysoká a strela je ťažká, takže sa to nedá používať ako "brovnica" ... však hádam sa niečo trafí ....

          • Jirosi
            19:00 03.03.2020

            Englebert: Vzhledem k parametrům to zrovna levné hračka nebude.

            Englebert: Vzhledem k parametrům to zrovna levné hračka nebude.

          • StandaBlabol
            21:19 03.03.2020

            to Englbert,

            takhle to nefunguje. Ta střela totiž neletí max. rychlostí celou dobu. Nejdřív potřebuje nabrat výšku a rychlost. Taky je prodleva mezi identifikací cíle a odpalem ...
            Zobrazit celý příspěvek

            to Englbert,

            takhle to nefunguje. Ta střela totiž neletí max. rychlostí celou dobu. Nejdřív potřebuje nabrat výšku a rychlost. Taky je prodleva mezi identifikací cíle a odpalem střely. A do třetice polohu lodi neurčíš s přesností na metr. Takže v reálu bys postřeloval oblast o velikosti stovek km2. Bez koncového navedení to prostě nejde.

            To už spíš věřím tomu, že zavedou nepřesnou zbraň a dají na ni jadernou hlavici. Už to jednou udělali. První verze superkavitačních torpéd Škval je vlastně hodně podobný příběh. Superrychlá zbraň, která ale právě kvůli převratné rychlosti a způsobu jejího dosažení nebyla schopná přesného navedení na cíl. Tak jí prostě dali jadernou hlavici a stříleli by je "někam doprostřed svazu letadlové lodě". Asi by to fungovalo, ale pak je taková zbraň nepoužitelná v jakémkoliv nejaderném konfliktu a jen zabírá místo na lodi.
            Skrýt celý příspěvek

          • Englbert
            21:38 03.03.2020

            A co navadeni strely pres satelit ci nejakeho navodciho ( ponorku, dronu , zradce na palube;-) apod.) co oznackuje cil pro raketu. To by nefungovalo?

            A co navadeni strely pres satelit ci nejakeho navodciho ( ponorku, dronu , zradce na palube;-) apod.) co oznackuje cil pro raketu. To by nefungovalo?

          • StandaBlabol
            23:12 03.03.2020

            to Englbert,

            "A co navadeni strely pres satelit ci nejakeho navodciho ( ponorku, dronu , zradce na palube;-) apod.) co oznackuje cil pro raketu. To by nefungovalo?"

            Teoreticky je ...
            Zobrazit celý příspěvek

            to Englbert,

            "A co navadeni strely pres satelit ci nejakeho navodciho ( ponorku, dronu , zradce na palube;-) apod.) co oznackuje cil pro raketu. To by nefungovalo?"

            Teoreticky je tohle všechno možné, ale prakticky obtížně proveditelné.
            1) Ponorka by vysíláním prozradila svoji přesnou polohu a to by byl v blízkosti CSG s její silnou protiponorkovou ochranou asi její konec. (A Rusové mají momentálně míň použitelných útočných atomových ponorek než Američani letadlových lodí. Takže i kdyby se je rozhodli obětovat, tak by jim ty ponorky došli moc brzo.)
            2) Dron by měl podobný problém. Přežít v blízkosti svazu s desítkami F/A-18 a F-35 a stovkami protiletadlových střel dost dlouho a dost blízko na to, aby dokázal navádět střelu po dobu jejího letu je nepravděpodobné.
            3) Mít na každé letadlovce připraveného jednoho zrádce, co je připravený navádět (jadernou) střelu přímo na sebe je hodně těžký úkol.

            Proto je nejpraktičtější řešení střela s koncovým systémem navedení: radar, optika, navedení na zdroj signálu. Zbývá jen "drobnost". Zajistit, aby to fungovalo i při hypersonických rychlostech.

            Navedení na nepohyblivý cíl problém není. Tam stačí inerciální navigace + GPS.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            00:06 04.03.2020

            "A co navadeni strely pres satelit ci nejakeho navodciho ( ponorku, dronu , zradce na palube;-) apod.) co oznackuje cil pro raketu. To by nefungovalo?"

            I když získáte informaci o ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "A co navadeni strely pres satelit ci nejakeho navodciho ( ponorku, dronu , zradce na palube;-) apod.) co oznackuje cil pro raketu. To by nefungovalo?"

            I když získáte informaci o aktuální poloze lodi a jejím budoucím směřování (zrádce bude asi kapitán). Nemáte ji jak dopravit na střelu, po tom co dosáhne Hypersonické rychlosti.
            Skrýt celý příspěvek

          • Clavo
            07:23 04.03.2020

            Lukash to ze ma dostrel 500km podľa mňa nie je pravda ten dostrel bude rádovo o dosť väčší.

            A k tomu zirkonu musí maď koncové navádzanie keď sa trafili na ten stacionarny cieľ ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Lukash to ze ma dostrel 500km podľa mňa nie je pravda ten dostrel bude rádovo o dosť väčší.

            A k tomu zirkonu musí maď koncové navádzanie keď sa trafili na ten stacionarny cieľ veľkosti 5*5m bez navádzanie by do rozptil aj 2km.

            A trafit letadlovka nie je určite taky problém keď ju presne zamerias.
            1. Urcis polohu cielu
            2. Urcis rýchlosť cielu
            Skrýt celý příspěvek

          • Clavo
            07:33 04.03.2020

            Jirosi
            Ten kapitán toho moc nerobí nie je to auto ale loď,
            Kapitán ma iba na malú možnosť ovplyvniť polohu nejakým manevrom, keď sa začne otáčať alebo spomaľovať teda keď ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jirosi
            Ten kapitán toho moc nerobí nie je to auto ale loď,
            Kapitán ma iba na malú možnosť ovplyvniť polohu nejakým manevrom, keď sa začne otáčať alebo spomaľovať teda keď vychádzame z predpokladu ze ma tak cca 3 až 5 minút do kontaktu.
            Skrýt celý příspěvek

          • StandaBlabol
            08:37 04.03.2020

            To Clavo,
            Proc je podle tebe dolet " radove o dost vetsi"? Mas nejake informace, ktere ostatni nemaji? Vzhledem k tomu, ze je chteji pouzivat ve standartnich lodnich odpalovacich ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To Clavo,
            Proc je podle tebe dolet " radove o dost vetsi"? Mas nejake informace, ktere ostatni nemaji? Vzhledem k tomu, ze je chteji pouzivat ve standartnich lodnich odpalovacich silech, tak maji limitovane rozmery strely a tim mnozstvi neseneho paliva.
            Nevim odkud beres informaci o cili 5x5 m, jsmji nikde nevidel. Ale i tak to neni problem se satelitni navigacii, pokud se cil nepohybuje. To porad nedokazuje koncove navedeni. Navic, kdyby testovali navedeni na lod, tsk opravdu nebudou strilet na pevninu. Ten test mohl byt spid o rychlosti, doletu, atd.
            Skrýt celý příspěvek

    • danny
      15:24 03.03.2020

      Lukash: v diskusi níže najdeš pouze dva přispěvatele, kteří nezpochybňují informace v článku, tedy že Rusové úspěšně otestovali odpal Zirkonu z Gorškova a že test proběhl podle ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Lukash: v diskusi níže najdeš pouze dva přispěvatele, kteří nezpochybňují informace v článku, tedy že Rusové úspěšně otestovali odpal Zirkonu z Gorškova a že test proběhl podle předpokladů. Naprostá většina přispěvatelů zpochybňuje buď samotnou událost, parametry střely, vypovídací hodnotu testu, pokrok Rusů ve vývoji, reálnost zavedení do výzbroje.
      Takže jestli spíš nereaguješ na nějakou diskusi na Aeronetu nebo kde se taková moudra vyskytují. Možná by stálo za to bojovat proti takovým výrokům tam.
      Skrýt celý příspěvek

      • Lukash
        17:51 03.03.2020

        Narazam na diskusie ktore tu prebehli uz skor. Aeronet a sputnik nesledujem. Je to pod moju uroven.

        Narazam na diskusie ktore tu prebehli uz skor. Aeronet a sputnik nesledujem. Je to pod moju uroven.

  • dušanR
    10:05 03.03.2020

    Jedny vec mi nie je jasná , okolo strely sa vytvorí plazmový "oblak" ? Potom ako komunikuje , lebo čo mám informácia , práve vtedy sa straca spojenie s kozmickými lo´dami pri ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Jedny vec mi nie je jasná , okolo strely sa vytvorí plazmový "oblak" ? Potom ako komunikuje , lebo čo mám informácia , práve vtedy sa straca spojenie s kozmickými lo´dami pri pristávani . Alebo je to niečo iné !
    Aj tak sa nemôžem zbaviť dojmu , že rusi blafujú a Kindžal spolu s SU 57 a Armatou sú nová ruská Triada pre 3. tisícročie ?
    Uverím , keď rusi v rámci testou zasiahnú, rozmlátia , potopia nejakú starú loď na Sachaline ! Takto, Ural je tak veľký , že by bolo umenie ho nezasiahnuť !
    Skrýt celý příspěvek

    • palo satko
      10:36 03.03.2020

      Aky ma zmysel roztrieskat pri teste nejaku staru lod v severnom ladovom oceane začiatkom januara? Nič by si nevedel o parametroch letu a v pripade zlyhania sa nedostaneš k troskam ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Aky ma zmysel roztrieskat pri teste nejaku staru lod v severnom ladovom oceane začiatkom januara? Nič by si nevedel o parametroch letu a v pripade zlyhania sa nedostaneš k troskam aby si mohol zistit pričiny. Lepšie je strielat cez monitorovanu oblast a v pripade neuspechu sa dostat k troskam rozosiatym po zemi.
      Otazka či cez plazmu sa daju prijimat alebo odovzdavat nejake informacie tu asi teraz nevyriešime, ale pre niektorych iste bude stačit doživotna mudrost, že Američania to vedia a Rusi nie.
      Skrýt celý příspěvek

      • Robo
        10:40 03.03.2020

        Tady se nejedná o jakousi doživotní moudrost , ale spíš životní zkušenosti .

        Tady se nejedná o jakousi doživotní moudrost , ale spíš životní zkušenosti .

        • palo satko
          11:05 03.03.2020

          Predpokladam, že podobne ako ja, aj Vy mate v počitači elektriku so spolahlivej ruskej atomky a ta vam "pohana" nespolahlivy americky Windows.

          Predpokladam, že podobne ako ja, aj Vy mate v počitači elektriku so spolahlivej ruskej atomky a ta vam "pohana" nespolahlivy americky Windows.

          • dexnom
            12:20 03.03.2020

            já mám elektriku ze spolehlivé české hnědouhelky, ještě spolehlivější čínskou elektroniku a pohání to všechno bytelný norský linux. no russia, no usa ;)

            já mám elektriku ze spolehlivé české hnědouhelky, ještě spolehlivější čínskou elektroniku a pohání to všechno bytelný norský linux. no russia, no usa ;)

          • fotr
            14:17 03.03.2020
            • (1)
            Oblíbený příspěvek

            Jen bych dodal že ta Ruská atomka je tak spolehlivá jen díky tomu že jsme na ni udělali tisíce úprav a vylepšení. Pro zajímavost ještě dodám že třeba nerezové armatury chlazení ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jen bych dodal že ta Ruská atomka je tak spolehlivá jen díky tomu že jsme na ni udělali tisíce úprav a vylepšení. Pro zajímavost ještě dodám že třeba nerezové armatury chlazení které na stavbu dodalo Rusko se vůbec nedaly použít a všechny se u nás vyráběly nové. Stejně jako desítky a desítky dalších dílů jak primárního tak i sekundárního zařízení. To co nám dodali byl naprostý šrot se kterým by se elektrárna nikdy nedala bezpečně a bez maléru spustit.
            Tak to jen na okraj debaty.
            Skrýt celý příspěvek

          • palo satko
            16:14 03.03.2020
            • (11)

            fotr, môj tatko robil v Elektromontažnych zavodoch a montoval v tych elektrarnach velin a ja tu nevypisujem že bez neho by sa neštiepili atomy.

            fotr, môj tatko robil v Elektromontažnych zavodoch a montoval v tych elektrarnach velin a ja tu nevypisujem že bez neho by sa neštiepili atomy.

          • fotr
            19:58 03.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            Já o voze a ty jako obvykle o koze. Skutečně nechápu co jsi tím příspěvkem o svém otci chtěl říci. S tebou je vážně zbytečné jakkoliv diskutovat. Když už si ale o tom tátovi začal, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Já o voze a ty jako obvykle o koze. Skutečně nechápu co jsi tím příspěvkem o svém otci chtěl říci. S tebou je vážně zbytečné jakkoliv diskutovat. Když už si ale o tom tátovi začal, proč se ho nezeptáš za co se měnila ruská technika velínů? Já ti ale odpovím, měnila se za Českou protože ta ruská nefungovala.
            Skrýt celý příspěvek

          • technik
            21:11 03.03.2020

            to fotr
            máš pravdu, všechny ostatní co rusové udělali už dávno explodovali nebo měli havarii a že jich bylo
            http://ar2010eng.rosatom.ru/ba...
            ale tak někdo uměl ...
            Zobrazit celý příspěvek

            to fotr
            máš pravdu, všechny ostatní co rusové udělali už dávno explodovali nebo měli havarii a že jich bylo
            http://ar2010eng.rosatom.ru/ba...
            ale tak někdo uměl dělat reaktory někdo škodovky a že taková Škoda 120 byla světová kára. :-)))
            Skrýt celý příspěvek

          • Marw
            21:27 03.03.2020

            Technik> Tak zrovna Skoda tych reaktorov a inych tazkych komponent pre jadrove elektrarne vyrobila celkom dost. Ak ma pamat neklame tak napriklad aj pre V2 Bohunice a vsetky 4 ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Technik> Tak zrovna Skoda tych reaktorov a inych tazkych komponent pre jadrove elektrarne vyrobila celkom dost. Ak ma pamat neklame tak napriklad aj pre V2 Bohunice a vsetky 4 bloky elektrarne Paks (a predpokladam ze rovnako pre Dukovany a Mochovce).
            Skrýt celý příspěvek

          • Sergej7490
            21:37 03.03.2020

            Ked uz sme pri tych upravach tak Fotr-ovi doporucujem si zistit nieco o superkvalitnych parogeneratorch zo skodovky, ktore sa po roku museli menit (vyrezalo sa vnutro) nakolko ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ked uz sme pri tych upravach tak Fotr-ovi doporucujem si zistit nieco o superkvalitnych parogeneratorch zo skodovky, ktore sa po roku museli menit (vyrezalo sa vnutro) nakolko vnutro (hlavne vybuchom zvarane trubky) sa rozpadali, tiez material bol katastrofa). Takze paradoxne rozoberana V1 (akoze stara a nebezpecna) ma PG prakticky v zanovnom stave, kdezto V2 so skodovackymi PG ma zaslepeny max pocet rezervnych trubiek.
            Inak je to s armaturami a potrubiami zo ZSSR ale pravda, spusta veci sa po RTG kontrole vracala.
            Co sa tyka riadiacej a regulacnej techniky, za sociku sa urcite nemenilo nic podstatne, u nas to nebolo z coho vyrobit (elektroniku - ventily a ich pohony bez problemov). Bol pokus o vyvoj a vyrobu riadiaceho systemu DERIS 900, ale skoncil totalnym fiaskom, a boli sme radi ze nam rusi dodali povodny riadiaci system. Tesla nevedela a odmietla dodat suciastky s pozadovanou zakladnou spolahlivostou - bola vyssia ako u vojenskych prvkov.
            Po roku 1990 doslo postupne k implementacii riadiaceho systemu od Siemensu avsak esencialna bezpecnost (tj meranie reaktivity) je stale zalozena na ruskych pristrojoch.
            Inak operatori si velmi chvalia rusky typ velinu, Siemensacky je dost neprehladny.
            Skrýt celý příspěvek

          • Marw
            14:10 04.03.2020

            Sergej7490: "paradoxne rozoberana V1 (akoze stara a nebezpecna) ", neviem nakolko registrujes rozdiely v zabezpeceni medzi elektrarnou typu V230 a V213, ale rozdiel je tam dost ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Sergej7490: "paradoxne rozoberana V1 (akoze stara a nebezpecna) ", neviem nakolko registrujes rozdiely v zabezpeceni medzi elektrarnou typu V230 a V213, ale rozdiel je tam dost priepastny. V1 objektivne nemusela byt v zlom technickom stave, avsak z hladiska bezpecnosti to bola fakt bieda (v porovnani s tym co ma V213).
            Je mozne ze na V2 tie parogeneratory domrvili, pokial ale mam informacie tak napr. v Dukovanoch je vsetko v pohode, tak ze by som negeneralizoval neschopnost Skody na zaklade jedneho pripadu.
            Skrýt celý příspěvek

      • dušanR
        11:31 03.03.2020

        Zadrapujete sa do nepodstaných vecí . Tak na Čukotku , Čierne more . A dnes je 3.3.2020 a nie 1.1.2020 !
        Tä informáciu o plazme okolo pristávajúcej kozmickej lodi , strate ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Zadrapujete sa do nepodstaných vecí . Tak na Čukotku , Čierne more . A dnes je 3.3.2020 a nie 1.1.2020 !
        Tä informáciu o plazme okolo pristávajúcej kozmickej lodi , strate spojenia , mám ešte od Gagarinovho letu ; tak nám to súdruhovia vysvetlovali !
        V tom čase američania o tom nemali ani šajnu ! stačí ?
        Skrýt celý příspěvek

        • dexnom
          12:24 03.03.2020

          3.3.2020 jejich sever má od -10 do -20.
          asi bude lepší počkat až bude tepleji !

          3.3.2020 jejich sever má od -10 do -20.
          asi bude lepší počkat až bude tepleji !

      • danny
        15:19 03.03.2020

        palo satko: samozřejmě trefit se do pohyblivého cíle s charakteristikami odpovídajícími teoretickému cíli smysl má. Samozřejmě za předpokladu, že cvičný cíl manévruje, provádí ...
        Zobrazit celý příspěvek

        palo satko: samozřejmě trefit se do pohyblivého cíle s charakteristikami odpovídajícími teoretickému cíli smysl má. Samozřejmě za předpokladu, že cvičný cíl manévruje, provádí protiopatření a v místě odpalu nemají ponětí o plánované trase. Pak má test vypovídací hodnotu nejen z pohledu funkčnosti jednotlivých agragátů - odpalovací zařízení a pohon, ale i vzhledem k potenciálnímu použití. Střelba na statický cíl s předem definovanou pozicí je dost jiná disciplína.
        Skrýt celý příspěvek

        • palo satko
          16:35 03.03.2020

          danny
          Čital som americke mudrosti o použiti hypersonickych zbrani. No a ten problem na aj inu pointu. Presnu tu čo spominate. Uder na dôležity staticky ciel. Podla všetkeho ...
          Zobrazit celý příspěvek

          danny
          Čital som americke mudrosti o použiti hypersonickych zbrani. No a ten problem na aj inu pointu. Presnu tu čo spominate. Uder na dôležity staticky ciel. Podla všetkeho hypersonicka zbran predstavuje hrozbu rovnakej kvality ako nuklearna zbran. Jednoducho Kindžal, Avandgard alebo Zirkon tak vyrazne skracuju čas medzi odpenim a zasahom ciela že robia utok nepredvidatelny a realne nie je dostatok času pripravit obranu.
          Hypersonicka hrozba múže mat važne dôsledky v pripade vojnoveho napätia. Jednoducho protistrana bude opatrnejšia až defenzivna pri nejakej politickej krize. Načo triafat plavajuce americke lietadlove lode niekde v Severnom mori, ked sa da realne pohrozit zničenim systemov velenia a infraštruktury v krajinach NATO kde doletia ruske hypersonicke zbrane.
          This makes hypersonic weapons a helpful tool for a fait accompli, a move so decisive (perhaps unexpected) that it instantly achieves the Clausewitzian “culminating point of victory” against opposition that is either unable or unwilling to fight back. A robust hypersonic weapons capability would help Russia quickly seize the initiative in escalating from rhetoric to kinetic action, quickly inflicting damage using units that are well-dispersed and may appear unrelated to each other or to the conflict. Alternatively, the same capabilities can be used to strike targets meant to deter Western leaders from a forceful intervention. A single hypersonic weapon targeting an outlying military airfield may be enough of a “pressure point” to warn without provoking, or without cornering political leaders to respond in kind. Zdroj: https://warontherocks.com/2019...

          to bude zasa minusiek. :)
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            18:47 03.03.2020

            Pokud chcete přímo udeřit na velení NATO. Pak to nemusíte řešit a můžete rovnou odpálit SATAN... Výsledek bude na rozdíl od jedné Hypersonické střeli 100%.

            Na Londýn svého času ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Pokud chcete přímo udeřit na velení NATO. Pak to nemusíte řešit a můžete rovnou odpálit SATAN... Výsledek bude na rozdíl od jedné Hypersonické střeli 100%.

            Na Londýn svého času dopadali desítky takových střel co nešly zastavit.
            Na válku to vliv nemělo.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            18:51 03.03.2020

            Jak by se podle vás změnil výsledek USA útoků na Syrii pokud by místo podzvukových Tomahawků použily Hypersonické střeli?
            Nemyslím nárůst ceny na zničení budovy.

            Jak by se podle vás změnil výsledek USA útoků na Syrii pokud by místo podzvukových Tomahawků použily Hypersonické střeli?
            Nemyslím nárůst ceny na zničení budovy.

          • palo satko
            20:12 03.03.2020

            Treba si skor predstavit salvy Zirkonov odpalenych z Baltu na polske letiska s F-35, elektrarne, uloziska dat a komunikacne firmy a nie pokus nahodou trafit Hyde park.

            Treba si skor predstavit salvy Zirkonov odpalenych z Baltu na polske letiska s F-35, elektrarne, uloziska dat a komunikacne firmy a nie pokus nahodou trafit Hyde park.

          • StandaBlabol
            21:23 03.03.2020

            to palo satko,

            "Treba si skor predstavit salvy Zirkonov odpalenych z Baltu na polske letiska s F-35, elektrarne, uloziska dat a komunikacne firmy a nie pokus nahodou trafit Hyde ...
            Zobrazit celý příspěvek

            to palo satko,

            "Treba si skor predstavit salvy Zirkonov odpalenych z Baltu na polske letiska s F-35, elektrarne, uloziska dat a komunikacne firmy a nie pokus nahodou trafit Hyde park."

            Jenže na tohle už hypersonické zbraně existují. Říká se jim taktické balistické rakety. Třeba Iskander. Jaké zásadní výhody proti nim Zirkon nabízí? Převratná zbraň by to byla, jen pokud dokáže koncové navedení na pohyblivý cíl.

            Kromě toho stejnou práci zvládnou výrazně levněji i Kalibry.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            00:16 04.03.2020

            Palo Satko: Napadení Polska je zahájení 3. světové války. I kdyby to chtěli použít k prvnímu úderu, musí tím zasáhnout něco z triády USA.
            Pokud, ale chcete zahájit úder na Tridádu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Palo Satko: Napadení Polska je zahájení 3. světové války. I kdyby to chtěli použít k prvnímu úderu, musí tím zasáhnout něco z triády USA.
            Pokud, ale chcete zahájit úder na Tridádu USA, není lepší rovnou celoplošný útok tím co už máte?
            Skrýt celý příspěvek

          • palo satko
            07:02 04.03.2020

            Jirosi, to myslis vazne s tou Tretou svetovou? Po tom co sa stalo Kurdom si asi jediny.

            Jirosi, to myslis vazne s tou Tretou svetovou? Po tom co sa stalo Kurdom si asi jediny.

          • Jirosi
            09:17 04.03.2020

            Kurdové ani Ukrajinci nebyli ve vojenském spojenectví...

            Kurdové ani Ukrajinci nebyli ve vojenském spojenectví...

          • StandaBlabol
            11:54 04.03.2020

            to palo satko,

            ani jsem si nevšiml, že Kurdové vstoupili do NATO. Kdy to bylo?

            to palo satko,

            ani jsem si nevšiml, že Kurdové vstoupili do NATO. Kdy to bylo?

          • palo satko
            13:34 04.03.2020

            Standa dodržiavanie dohod nie je problemom papiera a podpisu. Južni Vietnamci tiež verili na pomoc USA, no a potom prišiel dodatok Kongresu a ....však vieš čo nasledovalo.

            Standa dodržiavanie dohod nie je problemom papiera a podpisu. Južni Vietnamci tiež verili na pomoc USA, no a potom prišiel dodatok Kongresu a ....však vieš čo nasledovalo.

          • Jirosi
            14:24 04.03.2020

            "Južni Vietnamci tiež verili na pomoc USA"

            Není moc států za které by vedli USA delší vojenskou kampaň než pro Jižní Vietnam(1964-1975). Válka se nedá vyhrát pokud nejsi ochoten ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "Južni Vietnamci tiež verili na pomoc USA"

            Není moc států za které by vedli USA delší vojenskou kampaň než pro Jižní Vietnam(1964-1975). Válka se nedá vyhrát pokud nejsi ochoten obsadit území nepřítele(S. Vietnamu).
            Skrýt celý příspěvek

    • StandaBlabol
      11:15 03.03.2020

      To vyuziti plasmoveho oblaku je pouze teoreticke.

      1. Radiove frekvence, ktere pohlcuje, zaviseji na slozeni plynu. Takze pokud jej nevytvarime umele, ale vznika ohrevem okolniho ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To vyuziti plasmoveho oblaku je pouze teoreticke.

      1. Radiove frekvence, ktere pohlcuje, zaviseji na slozeni plynu. Takze pokud jej nevytvarime umele, ale vznika ohrevem okolniho vzduchu, tak je mozne cil detekovat zmenou pracovni frekvence radaru. A slozeni vzduchu je znama vec.

      2. Sila a tvar toho plazmoveho oblaku je krome rychlosti a hustoty vzduchu dana i tvarem strely. A optimalizace pro hypersonicke rychlosti nedava moc prostor pro upravy, ktere by zohlednovaly vyvareni toho spravneho oblaku, ktery bezpecne a rovnomerne zakryje cele teleso.
      Skrýt celý příspěvek

      • dexnom
        12:32 03.03.2020

        cíl se dá sice sledovat jako anomálie v atmosféře, ale je to informace nepřesná a pro navádění zbraní nepoužitelná. u optického zaměřování se bude muset doladit SW protože ...
        Zobrazit celý příspěvek

        cíl se dá sice sledovat jako anomálie v atmosféře, ale je to informace nepřesná a pro navádění zbraní nepoužitelná. u optického zaměřování se bude muset doladit SW protože plazmatický oblak kolem objektu není úplně nejmenší a cíl se skrývá uvnitř a ne nezbytně v jeho centru. zároveň CISW (nechce se mi to hledat přesně) při úsťové rychlosti 1100ms je nějakých 4000km/h proti 12000km/h cíle. jako se snažit trefit kulku tenisovou raketou.
        Skrýt celý příspěvek

    • Smirnov
      15:05 03.03.2020

      Před dvěma možná více lety jsme četl článek, který se týkal komunikace během návratu do atmosféry. Technické aspekty jsme sice přeskočil, ale vyplynulo z něho, že komunikace je ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Před dvěma možná více lety jsme četl článek, který se týkal komunikace během návratu do atmosféry. Technické aspekty jsme sice přeskočil, ale vyplynulo z něho, že komunikace je hypoteticky možná. Nevím jak na tom jsou nyní. Nicméně jsme si jistý, že na tom za oceánem usilovně pracují.

      Každopádně předpokládám, že momentálně ta střela bude mít při hypersonických rychlostech problém s komunikací. A také bude mít problém s použitím radar.
      Skrýt celý příspěvek

  • UnionPacific
    09:49 03.03.2020

    Prečo autor píše také veci ako že sú rusi s vývojom hypersonických rakiet najdalej ? Jednak je to nezmysel, v usa majú Hawc, Waverider a hlavne Sr72...jednak sú pochybnosti o tom ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Prečo autor píše také veci ako že sú rusi s vývojom hypersonických rakiet najdalej ? Jednak je to nezmysel, v usa majú Hawc, Waverider a hlavne Sr72...jednak sú pochybnosti o tom na ktorej strane autor stojí.
    Skrýt celý příspěvek

    • Cpt. Morgan
      21:36 03.03.2020

      nechcem ta drazdit, ale kde a v akom stadiu vyvoja maju ten HAWC, Waverider? Su aspon v takej faze ako ruske hypersonicke strely, ze su v malych poctoch nasadene na experimentalnu ...
      Zobrazit celý příspěvek

      nechcem ta drazdit, ale kde a v akom stadiu vyvoja maju ten HAWC, Waverider? Su aspon v takej faze ako ruske hypersonicke strely, ze su v malych poctoch nasadene na experimentalnu IOC prevadzku u armady? Pokial viem, tak HAWC a Waverider su v stadiu pokusov zmensenych modelov v aerodynamickom tuneli, cize uplne nic. Mas nejake info o SR 72? Je to len predstava na ktoru vyclenili nejake peniaze, ci by sa vobec niekedy nieco take dalo zostrojit - tzv. feasibility study.
      No a pokial sa sutor nepostavi na tu spravnu stranu, nechc si radsej nezela, co bude nasledovat... ten obrazok co si si dal celkom pasuje k obsahu tvojho prispevku.
      Skrýt celý příspěvek

  • UnionPacific
    09:32 03.03.2020

    Tieto zbrane by mali byť pod medzinárodnou kontrolou a spadať pod Zhn.
    Okrem toho, neexistuje technológia navádzania strely pri vysokých teplotách takže strela je len ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tieto zbrane by mali byť pod medzinárodnou kontrolou a spadať pod Zhn.
    Okrem toho, neexistuje technológia navádzania strely pri vysokých teplotách takže strela je len sofistikovanejšia forma silvestrovského ohňostroja . Obrana proti nej je phalanx.
    Skrýt celý příspěvek

    • danny
      15:03 03.03.2020

      UnionPacific: Proč by měl být sofistikovaný silvestrovský ohňostroj řazen mezi ZHN? A proč vůbec projektil, který nenese žádnou nálož, jen letí hrozně rychle? A jak přesně má ten ...
      Zobrazit celý příspěvek

      UnionPacific: Proč by měl být sofistikovaný silvestrovský ohňostroj řazen mezi ZHN? A proč vůbec projektil, který nenese žádnou nálož, jen letí hrozně rychle? A jak přesně má ten Phalanx zaměřovat a sundávat něco, co má letět 5x rychleji, než zvuk?
      Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        00:23 04.03.2020

        Při té rychlost a výšce by to mělo svítit v IF spektru jako vánoční stromeček.

        Při té rychlost a výšce by to mělo svítit v IF spektru jako vánoční stromeček.

        • SYN_
          05:44 08.03.2020

          Ano, je to něco jako "schovávat se tak že před sebou vytvořím sluníčko"
          Současným používaným radarům to ovšem skutečně může způsobovat "slepotu", asi bude třeba vývoj/výrobu nějaké ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ano, je to něco jako "schovávat se tak že před sebou vytvořím sluníčko"
          Současným používaným radarům to ovšem skutečně může způsobovat "slepotu", asi bude třeba vývoj/výrobu nějaké vhodné nové detekční frekvence? Na infra by to skutečně mělo silně zářit, ovšem zase tu máme problém horizontu (pokud letí nízko, bude z cíle vidět dost pozdě) a též to zřejmě bude občas schopné překrýt nějaké počasí (déšť, sníh?)...
          Skrýt celý příspěvek

    • Cpt. Morgan
      21:44 03.03.2020

      maly 20mm kanon s kadenciou 4500/min. ? Nebol byy lepsi hybridny raketovo-kanonovy s 36 raketami a dvomi 30mm vodou chladenymi kanonmi s 12000/min.? Asi bol, ale nemaju taky, tak ...
      Zobrazit celý příspěvek

      maly 20mm kanon s kadenciou 4500/min. ? Nebol byy lepsi hybridny raketovo-kanonovy s 36 raketami a dvomi 30mm vodou chladenymi kanonmi s 12000/min.? Asi bol, ale nemaju taky, tak musi stacit aj ten 20mm phalanx.

      Ani take monstrum ako Kastan nema sancu proti hypersonickym strelam, Phalanx bude totalne na nic. Zacne palit, ked strela bude 2 km daleko. Ak by aj nahodou stihol zareagovat a nieco trafil, trosky strely dalej letia rychlostou 11000 km/h v podovnom smere letu. Hadaj co bude nasledovat. Railgun striela projektily pomalsie a s hmostnostou cca. 500 x mensou... Phalanx :-), vsak co ine ti zostava povedat, ze..
      Skrýt celý příspěvek

      • Jirosi
        00:21 04.03.2020

        Při té rychlosti stačí jen škrábnutí, aby došlo k narušení integrity střeli.
        O zbytek se už postará přetížení + odpor vzduchu. Moc bych nedal za to, že to shoří dříve než se to ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Při té rychlosti stačí jen škrábnutí, aby došlo k narušení integrity střeli.
        O zbytek se už postará přetížení + odpor vzduchu. Moc bych nedal za to, že to shoří dříve než se to vůbec dotkne lodi.
        Skrýt celý příspěvek

        • Cpt. Morgan
          01:57 04.03.2020

          Phalanx pri ustovej rychlosti jeho projektilov 1100 m/s a dosahu 2000 metrov vystreli a jeho projektil ich preleti za 1,8 sekundy. Zirkon ich prekona za 0.6 sekundy. Stretnu sa cca ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Phalanx pri ustovej rychlosti jeho projektilov 1100 m/s a dosahu 2000 metrov vystreli a jeho projektil ich preleti za 1,8 sekundy. Zirkon ich prekona za 0.6 sekundy. Stretnu sa cca na jednej stvrtine dosahu phalanxu, cize asi 500 metrov od lode. To sa akurat pekne roztvori zerava tlama na zozratie lietadlovej lode. Tam uz pomoze naozaj iba vyparovanie, ako si naznacil :-). Predstav si teda railgun projektily, ktore kratko po opusteni hlavne tiez zhoria a vyparia sa. Mozno kvoli tomu americka armada zrusila railgun projekty - zistili, ze hlinikove projektily sa im bohuzial hned po vystrele vyparia :-). Trvas teda na tom, ze niekolko stoviek/tisic kilogramov hmoty Zirkonu sa vypari takmer okamzite a trosky urcite nezasiahnu 500 metrov vzdialenu lietadlovu lod USA?

          Phalanx bude mat v prvom rade problem vobec zamerat Zirkon v plazmovom oblaku. Ked aj nieco zamera, sanca trafit priamo strelu v oblaku plazmy je miziva. Ked aj fiktivne trafi, nic to nemeni na fakte, ze tona hmoty letiaca 11000 km/h sa nevypari na 500 metroch letu. Ta energia dopadajuca na lod bude giganticka a s velkym presahom roztrha na kusy hociktoru LL aj na jeden zasah. Staci si najst co narobil s lodou zasah ruskej protilodnej strely letiacej len M2.5. Ako ked brokovnicou prestrelis plechovku od piva.

          Proti tomu ti nepomoze ani Phalanx, ani laser, ani railgun. Ta energia sa nema kam stratit. Ak by stali vedla seba aj 3 lietadlove lode :-), takto vykonna strela prepali dieru cez vsetky naraz. A predstav si okrem kinetickeho ucinku tie teploty co tam budu po rozstrele ulomkov v tej rychlosti. Tekuty zeravy kov sa rozprskne na stovky metrov vsetkymi smermi cez vsetky prekazky, co mu budu stat v ceste.

          Americke lode budu moct operovat len ak nebude hrozba od hypersonickych protilodnych striel. Defacto to znamena, ze uz nebudu predstavovat ziadnu hrozbu. USA sa budu musiet spoliehat uz len na sankcie.
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            10:11 04.03.2020

            PVO nestřílí až ve chvíli kdy projektil vletí do dostřelu, ale před tím.
            Bavíme se o střele, nikoliv o projektilu. Několik tun to je vtip?
            I ten zirkon do čehokoliv narazí ...
            Zobrazit celý příspěvek

            PVO nestřílí až ve chvíli kdy projektil vletí do dostřelu, ale před tím.
            Bavíme se o střele, nikoliv o projektilu. Několik tun to je vtip?
            I ten zirkon do čehokoliv narazí rychlostí 11 000 km/h. I drobná srážka bude mít fatální následky.

            Pokud dojde k vychýlení, pak tu střelu (ne projektil) roztrhá přetížení, čím hustější atmosféra tím fatálnější následky.

            Potopení LL = začátek globálního konfliktu = zbytečná zbraň.
            Skrýt celý příspěvek

          • StandaBlabol
            12:06 04.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            to Cpt. Morgan,

            proč pořád jen Phalang? U Zirkonu se předpokládá, že tyhle rychlosti nedokáže dosahovat v husté atmosféře u hladiny moře a že bude útočit z velké výšky. Takže co ...
            Zobrazit celý příspěvek

            to Cpt. Morgan,

            proč pořád jen Phalang? U Zirkonu se předpokládá, že tyhle rychlosti nedokáže dosahovat v husté atmosféře u hladiny moře a že bude útočit z velké výšky. Takže co třeba střely ESSM a SM řad 3-6?

            Protože SM-6 dokáže zasáhnout i balistickou střelu, která je mnohem rychlejší, tak Zirkon bude muset manévrovat, aby pronikl PVO. To pak ale znamená, že v každém okamžiku neletí přímo k cíli. Takže pokud ji trefíš, její setrvačnost ji donese mimo cíl...

            Jak velký plasmový oblak podle tebe ta střela vytváří? ..."problem vobec zamerat Zirkon v plazmovom oblaku"... Já myslel, že ta plasma střelu těsně obtéká. Trefím plasmový oblak = trefím střelu.

            Netvrdím, že hypersonická střela je snadný cíl. Ale ani lodní PVO není úplně bez šance. V reálu by asi útočilo více střel a část by skrz PVO prošla.
            Skrýt celý příspěvek

          • SYN_
            05:56 08.03.2020

            Přesně, pokládat problém tak že max. dostřel znamená že CIWS zahajuje palbu teprve na tuto vzdálenost je poněkud naivní. S vhodným řídícím systémem naopak právě při vysoké ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Přesně, pokládat problém tak že max. dostřel znamená že CIWS zahajuje palbu teprve na tuto vzdálenost je poněkud naivní. S vhodným řídícím systémem naopak právě při vysoké rychlosti útočícího předmětu lze de facto "zavěsit" do prostoru kde se teprve bude nacházet vějíř granátů (v tomto případě bude téměř jedno jakých, jde jen o hmotu).
            Kromě toho Phalanx není zrovna poslední výkřik CIWS, minimálně bych zvažoval též Goalkeeper a RAM...
            Pokud to někdo dokáže trefit railgunem tak naprosto nepochybujte že kombinovaná energie část přilétající střely rovnou odpaří, a zbytek se přemění na oblak trosek s těžko definovatelnou trajektorií a účinkem, rozhodně ale ne tak kvalitním jako původní pevné těleso...
            Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    09:18 03.03.2020
    Oblíbený příspěvek

    Hmm, tak Rusove maji protilodni strelu, ktera dokaze trefit Ural. Ted jen najit namorni cil podobne velikosti a je to...

    Ale vazne. Zkousky mely puvodne probehnout koncem 2019, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Hmm, tak Rusove maji protilodni strelu, ktera dokaze trefit Ural. Ted jen najit namorni cil podobne velikosti a je to...

    Ale vazne. Zkousky mely puvodne probehnout koncem 2019, takze zpozdeni proti planu neni nijak velke. Nicmene to, ze ji strili na cile na pevnine a zaroven odlozili zavedeni do sluzby na neurcito ('v pristich letech') ukazuje, ze jsou teprve na zacatku. Vyvoj podobnych strel (treba Brahmos) od prvniho odpalu trval jeste aspon 5 let. Takze nas ceka jeste 5 let clanku o uspesnem vyvoji a zavadeni do vyzbroje 'co nevidet'. A teprve pak se uvidi, jestli nedopadne jako Su-57 nebo Armata.
    Skrýt celý příspěvek

    • dušanR
      10:05 03.03.2020

      Aj mňa to hneď napadlo SU 57, Armata , Kindžal !

      Aj mňa to hneď napadlo SU 57, Armata , Kindžal !

  • palo satko
    09:15 03.03.2020
    • (10)

    Hlavný veliteľ ruského námorníctva, admirál Nikolaj Jevmenov, povedal pre RIA Novosti, že hypersonická raketa Zircon, zatial trpi detskymi chorobami ale očakáva sa, že nakoniec ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Hlavný veliteľ ruského námorníctva, admirál Nikolaj Jevmenov, povedal pre RIA Novosti, že hypersonická raketa Zircon, zatial trpi detskymi chorobami ale očakáva sa, že nakoniec vyzbrojí ruské fregaty a bude k dispozícii pre flotilu „v nasledujúcich rokoch“.
    Tolko sprava z tlače. Z tychto informacii sice nie možne zistit nič presne o Zirkone a ani o jeho detskych nemociach, ale nadalej tu plati poučka, že, ruske "detske nemoci" spôsobuje šlendrian, americke "detske nemoci" naročnost projektu.
    Skrýt celý příspěvek

  • strikehawk
    08:31 03.03.2020
    • (17)

    Je neuvěřitelné kolika lidem dělá velké problémy mentálně strávit fakt, že Rusové mají použitelnou hypersonickou střelu proti které neexistuje prozatím žádná obrana. Násobně ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Je neuvěřitelné kolika lidem dělá velké problémy mentálně strávit fakt, že Rusové mají použitelnou hypersonickou střelu proti které neexistuje prozatím žádná obrana. Násobně umocněno ještě faktem, že US ekvivalent je v nedohlednu...…………….
    Námitky typu proč je protilodní střela testována na pozemní cíl jsou zcela infantilní....každá střela se v úvodní fázi zkouší na pozemní cíl už z toho důvodu že zásah a rozptyl může být lépe měřen.
    Až za půl roku odzkouší střelu na plovoucí cíl tak budete spokojení a přiznáte si že Rusové mají minimálně pětiletý nebo spíš desetiletý náskok oproti USA? Ne nepřiznáte stejně budete blekotat, že to nelze navádět protože protože prostě Putin a Rusko a blablablablabla…...
    Skrýt celý příspěvek

    • milan00
      08:40 03.03.2020
      • (6)
      Oblíbený příspěvek

      Patologicky klamar prichadza s dalsim tvrdim, ktore nedokaze a nie je schopny potvrdit.
      Preco by mu mal niekto na tomto svete verit?

      Patologicky klamar prichadza s dalsim tvrdim, ktore nedokaze a nie je schopny potvrdit.
      Preco by mu mal niekto na tomto svete verit?

    • Storm
      08:40 03.03.2020
      • (5)
      Oblíbený příspěvek

      Infantilni jsi jedině ty StrikeHawku, když dokážeš argumentovat v jednom jediném příspěvku větou " že Rusové mají použitelnou hypersonickou střelu " a následně to doplnit ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Infantilni jsi jedině ty StrikeHawku, když dokážeš argumentovat v jednom jediném příspěvku větou " že Rusové mají použitelnou hypersonickou střelu " a následně to doplnit argumentem " každá střela se v úvodní fázi zkouší na pozemní cíl "...
      Každému trošku uvažujícímu člověku, čili zjevně né tobě, musí být jasné, že střela v úvodní fázi zkoušek není střela použitelná...
      Nazdar...
      Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      09:09 03.03.2020
      • (4)
      Oblíbený příspěvek

      Test neznamená použitelná střela.

      Test neznamená použitelná střela.

    • StandaBlabol
      09:55 03.03.2020
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      To strikehawk,
      Bude to pro tebe sok, ale jine zeme testuji protilodni strely od zacatku proti lodnim cilum. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To strikehawk,
      Bude to pro tebe sok, ale jine zeme testuji protilodni strely od zacatku proti lodnim cilum.
      https://www.armadninoviny.cz/u...
      Skrýt celý příspěvek

    • SYN_
      07:07 08.03.2020

      Pokud to bude úspěch tak ano (aspoň pokud budu mluvit za sebe). Není totiž nemožné že by Rusové mohli mít v něčem náskok před ostatními, jen se to nestává zase tak často (ale už se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pokud to bude úspěch tak ano (aspoň pokud budu mluvit za sebe). Není totiž nemožné že by Rusové mohli mít v něčem náskok před ostatními, jen se to nestává zase tak často (ale už se to stalo, a asi ještě někdy stane).
      Skrýt celý příspěvek

  • PetrTechnik
    08:21 03.03.2020
    • (16)

    To tady zase samozvaní politruci vyšilují. Celá zpráva je o tom, že Rusko v lednu odpálilo raketu Zirkon proti pozemnímu cíli, v rámci testů. Co při tom Rusové všechno testovali ...
    Zobrazit celý příspěvek

    To tady zase samozvaní politruci vyšilují. Celá zpráva je o tom, že Rusko v lednu odpálilo raketu Zirkon proti pozemnímu cíli, v rámci testů. Co při tom Rusové všechno testovali nikdo kromě nich neví. Tak nevím, proč se tu hned dělají dalekosáhlé závěry o ruském šlendriánu.
    Skrýt celý příspěvek

    • milan00
      08:43 03.03.2020
      • (5)
      Oblíbený příspěvek

      Cela sprava je o tom, ze ,,Rusi tvrdia'', ze v januari odpalili Zirkon.
      A to je podstatny rozdiel.
      .
      Preto sa v diskusii rozobera, ci Rusi, pri ich technologickom zaostavani a ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Cela sprava je o tom, ze ,,Rusi tvrdia'', ze v januari odpalili Zirkon.
      A to je podstatny rozdiel.
      .
      Preto sa v diskusii rozobera, ci Rusi, pri ich technologickom zaostavani a sledrianstve, dokazu vobec hypersonicke zbrane vyrobit.
      Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    07:04 03.03.2020
    • (3)
    Oblíbený příspěvek

    "Střela zasáhla cvičný cíl v severním Uralu"

    No najväčší problém týchto zbraní je či dokážu niečo reálne zasiahnuť.

    Takéto všeobecné konštatovanie nehovorí nič ... a ...
    Zobrazit celý příspěvek

    "Střela zasáhla cvičný cíl v severním Uralu"

    No najväčší problém týchto zbraní je či dokážu niečo reálne zasiahnuť.

    Takéto všeobecné konštatovanie nehovorí nič ... a nedokazuje už vôbec nič. Čo je to "cvičný cíl v severním Uralu" ... nejaká plocha 5 x 5 km, budova ?

    Skrátka bu-bu-bu...

    Keby mal niekto (či už Čína, alebo Rusko) zdokumentovaný presný zásah svojimi "zázračnými zbraňami proti lietadlovým lodiam" tak ho s veľkou slávou zverejnia .... zatiaľ nezverejnil nikdo nič.

    Je možné, že strela získa dáta pre cieľ pred dosiahnutím hypersonickej rýchlosti a potom už ide "naslepo" ... posledný úsek pred cieľom. To mi pripadá najpravdepodobnejšie. Čiže hypersonicky ide len posledných pár km. To by bolo možné zasiahnuť ten "cvičný cíl v severním Uralu" ... ale musí byť pomerne veľký .... a plavidlá to nedokáže zasiahnuť.

    Zatiaľ môžeme len špekulovať a zrejme o to ide. Tieto zbrane evidentne fungujú dokonale len na počítačových animáciách a "bojujú" len v rámci propagandy .... reálne sú ešte nepoužiteľné ....
    Skrýt celý příspěvek

    • omacka
      16:07 03.03.2020

      Pro všechny zdejší experty na protilodní střely. Všechny modernější ruské protilodní střely umí útočit i na pozemní cíle. 500km při testu se nerovná automaticky maximální dosah. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Pro všechny zdejší experty na protilodní střely. Všechny modernější ruské protilodní střely umí útočit i na pozemní cíle. 500km při testu se nerovná automaticky maximální dosah.

      Protilodní letecká Ch-35U v Sýrii proti pozemnímu cíli v Sýrii
      https://youtu.be/GBZzjA1bt4g...

      Protilodní P-800 Oniks z K-300P Bastion v Sýrii
      https://youtu.be/6S6UuH9OnDg?t...
      Skrýt celý příspěvek

      • dusan
        23:44 03.03.2020

        A kto s tým má problém ?

        To tu neriešime. Riešime či "protilodná" strela je už použiteľná proti plavidlám . ... svojmu primárnemu cielu.

        A kto s tým má problém ?

        To tu neriešime. Riešime či "protilodná" strela je už použiteľná proti plavidlám . ... svojmu primárnemu cielu.

        • omacka
          01:12 04.03.2020

          Tak jelikož nese aktivní radar a je schopna s nim zasáhnout radiolokačně kontrastní bodový pozemní cíl, tak proč by neměla být schopná zasáhnou radiolokačně kontrastní námořní cil?
          Zobrazit celý příspěvek

          Tak jelikož nese aktivní radar a je schopna s nim zasáhnout radiolokačně kontrastní bodový pozemní cíl, tak proč by neměla být schopná zasáhnou radiolokačně kontrastní námořní cil?
          Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            10:38 04.03.2020

            To bude asi jediná Hypersonická střela co neletí hypersonickou rychlostí v termální fázi aby mohla ten radar použít.
            Přitom jedinou novinkou co ta nová střela má přinášet je ten ...
            Zobrazit celý příspěvek

            To bude asi jediná Hypersonická střela co neletí hypersonickou rychlostí v termální fázi aby mohla ten radar použít.
            Přitom jedinou novinkou co ta nová střela má přinášet je ten let v hypersonické rychlosti. To asi k vaší dedukci.
            Skrýt celý příspěvek

          • omacka
            19:42 04.03.2020

            Jak k moji dedukci. Si o té střele něco zjistěte z veřejně dostupných zdrojů. Navádění INS+GLONASS+ARH, už z principu musí být naváděná, jinak by to nemohla být protilodní střela. ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jak k moji dedukci. Si o té střele něco zjistěte z veřejně dostupných zdrojů. Navádění INS+GLONASS+ARH, už z principu musí být naváděná, jinak by to nemohla být protilodní střela.

            Se tu pořád všichni tváříte, že plazma je problém, to sice ano, ale v husté atmosféře brání efektu který zmiňujete ohledně kosmických lodí a bráněni v propustnosti rádiového záření, až nad rychlostmi 10 Machů a více. A Zirkon má mít max. rychlost 8-9 Machů.
            Skrýt celý příspěvek

          • StandaBlabol
            20:38 04.03.2020

            Jenže ty samé veřejné zdroje zároveň tvrdí, že střela snadno pronikne lodní PVO, protože jí plazmový oblak dává stealth charakteristiku. Tak jak to je?

            A při vytváření té plazmy ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Jenže ty samé veřejné zdroje zároveň tvrdí, že střela snadno pronikne lodní PVO, protože jí plazmový oblak dává stealth charakteristiku. Tak jak to je?

            A při vytváření té plazmy hraje roli spousta faktorů, takže říct, že vzniká při té a té rychlosti a při menší ne, je hloupost. A co je to hustá atmosféra? Letová hladina Zirkonu má být 30 - 40 km. Je to hustá atmosféra nebo není?

            A jak víš, že je střela schopná zasáhnout radiolokačně kontrastní bodový cíl na pevnině? Ruský tisk cituje zdroje, které říkají "Raketa uletěla více než 500 kilometrů k cíli na severním Uralu." A dál mluví o úspěšném odpalu. O zásahu cíle nikde ani slovo. Natož o "bodovém cíli".
            Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            19:32 05.03.2020

            omacka: Plasma jako ionizovaný plyn se vytváří rychlím letem rozpáleného tělesa atmosférou. Pokud zvýšíte hustotu atmosféry, může poklesnout rychlost tělesa.

            omacka: Plasma jako ionizovaný plyn se vytváří rychlím letem rozpáleného tělesa atmosférou. Pokud zvýšíte hustotu atmosféry, může poklesnout rychlost tělesa.

  • technik
    07:00 03.03.2020
    • (17)

    Co na to zdejší raketový inženýři co tvrdili že jejich hypertonický zbraně jsou jedna velká lež? :)))

    Co na to zdejší raketový inženýři co tvrdili že jejich hypertonický zbraně jsou jedna velká lež? :)))

    • dusan
      07:05 03.03.2020
      Oblíbený příspěvek

      Hypertonické určite ? : )

      Hypertonické určite ? : )

      • technik
        08:20 03.03.2020

        Překlep pane inženýre

        Překlep pane inženýre

    • milan00
      07:53 03.03.2020

      potvrdil to udajne vystrelenie Zirkonu nejaky doveryhodny zapadny vojensky zdroj?
      .
      Alebo iba Rusi vypustili do sveta iba dalsi nezmysel a ich mokry sen?
      Je velmi tazke verit tak ...
      Zobrazit celý příspěvek

      potvrdil to udajne vystrelenie Zirkonu nejaky doveryhodny zapadny vojensky zdroj?
      .
      Alebo iba Rusi vypustili do sveta iba dalsi nezmysel a ich mokry sen?
      Je velmi tazke verit tak patologicky klamajucej a najma zaostalej krajine, ako je Rusko,
      ze dokaze vyrobit tak vyspele zbrane, ktore nedokaze vyrobit nikto iny na svete,
      aj ked vo vsetkych ostatnych technologiach zaostava za Zapadom doslova kolosalne.
      .
      Navyse je tu to typicke ruske sledrianstvo, kde funkcnost ruskych zbrani konci niekde u AK-47 a vsetko ostatne ma minimalne 50% sancu zlyhania.
      Skrýt celý příspěvek

      • technik
        08:23 03.03.2020
        • (12)

        Nemyslíš že při dnešní době satelitní špionáže by zpravodajské služby neodhalili jejich lež?

        Nemyslíš že při dnešní době satelitní špionáže by zpravodajské služby neodhalili jejich lež?

        • milan00
          08:38 03.03.2020

          Zrejme nepoznas zapadnu mentalitu.
          Zapad nikdy priamo nepotvrdil, ze ruske hypersonicke zbrane existuju v takych parametroch, ake uvadzaju Rusi.
          Priznal, ze Rusi robia skusky s ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Zrejme nepoznas zapadnu mentalitu.
          Zapad nikdy priamo nepotvrdil, ze ruske hypersonicke zbrane existuju v takych parametroch, ake uvadzaju Rusi.
          Priznal, ze Rusi robia skusky s hypersonickymi zbranami.
          Takze z tohto treba vychadzat.
          .
          Na druhej strane, Rusi nikdy nezverejnili zabery zo skusiek tych zbrani, pokial nepocitam niekolkosekundove videa pri ich odpaleni.
          Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      07:56 03.03.2020
      • (3)
      Oblíbený příspěvek

      No tak reálně jsem se třeba já osobně dozvěděl z tohodle článku to, co jsem si přečetl v roce 2016 v článku na Idnes s tím rozdílem, že tehdy ruské zdroje uváděli zavedení do ...
      Zobrazit celý příspěvek

      No tak reálně jsem se třeba já osobně dozvěděl z tohodle článku to, co jsem si přečetl v roce 2016 v článku na Idnes s tím rozdílem, že tehdy ruské zdroje uváděli zavedení do výzbroje v roce 2020 a dnes píší že až v roce 2022. A dosah zirkonu se v té době uváděl 800 - 1000 km, dnes cca 500 km.
      https://www.idnes.cz/technet/v...

      Dále taky vím, že v roce 2016 nebo 2017 se testoval odpal střely zirkon z pobřeží, pak až v roce 2020 se testoval odpal střely zirkon z lodě, a v budoucnu je naplánované test odpalu střeli zirkon z ponorky. Zatím se mluví vždy jen o testech.
      A pokud se nemýlím jste to zrovna vy, kdo nejvíce kritizuje schopnosti F-35 na základě toho, že ještě ten letoun nebyl nasazen v boji a proto nevíme jaké má reálné bojové schopnosti.
      A tady na základě informací, že proběhl test odpálení z lodě, se snažíte vytvořit jaký dojem?

      Pokud se nemýlím, nikdy tady nikdo nepopíral, že by se Rusko nesnažilo vyvíjet hypersonické zbraně. Jen se pochybuje o jejich účinnosti a o schopnostech Ruské armády tyto zbraně masově zařadit do výzbroje a nasadit. Test je prostě test. Rusové teď získají z tohoto testu data a budou vývoj dále rozvíjet. Každopádně bez přesnějších parametrů samotného testu se nedá ani z daleka určit v jaké vývojové fázi momentálně Rusové jsou. Můžeme jenom říci, jsou schopni to odpálit z lodě. Toť vše.

      Takže prosím, asi o tom víte víc než mnozí jiní čtenáři, tak můžete předat své informace ostatním. Já osobně se rád poučím. O střele Zirkon čtu asi zhruba od roku 2014 až 2015, což je cca 5 - 6 let a za tuto dobu se stále dokola recyklují jedny a ty samé informace. A já osobně budu rád, když se dozvím něco nového.
      Skrýt celý příspěvek

      • technik
        08:29 03.03.2020
        • (15)

        Píšu snad někde o účinnosti zbraní? Pouze reaguji na automatické zvratky některých diskutujících o tom že to je lež a že nic takového jim nelita.
        Zmiňují pouze fakt že ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Píšu snad někde o účinnosti zbraní? Pouze reaguji na automatické zvratky některých diskutujících o tom že to je lež a že nic takového jim nelita.
        Zmiňují pouze fakt že hypertonická střela je funkční byť ve fázi testování. Důležitý aspekt je že zvládli technologií, to že se pár let bude testovat je očekávaný.
        Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          08:57 03.03.2020
          • (4)
          Oblíbený příspěvek

          Nezlobte se na mně, ale automatický zvratek jste tady momentálně vyblil vy sám. Bez udání konkrétních důkazů jste tady začal obviňovat lidi ze lži.
          A sám jste přitom nepřidal žádný ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Nezlobte se na mně, ale automatický zvratek jste tady momentálně vyblil vy sám. Bez udání konkrétních důkazů jste tady začal obviňovat lidi ze lži.
          A sám jste přitom nepřidal žádný podporující důkaz.
          Jen jste napsal afektovaný příspěvek, který má nějakým způsobem obvinit neurčitého člověka.
          Skrýt celý příspěvek

        • Torong
          10:58 03.03.2020

          Hm, a opravdu při testu dosáhli hypersonické rychlosti? V článku se píše, že ji vystřeliliz lodě a zasáhli pohoří. Ale o dosažení hypersonické rychlosti nic...

          Hm, a opravdu při testu dosáhli hypersonické rychlosti? V článku se píše, že ji vystřeliliz lodě a zasáhli pohoří. Ale o dosažení hypersonické rychlosti nic...

        • Danieeel
          19:53 03.03.2020
          Oblíbený příspěvek

          Ked vytrelis kus zeleza do vesmiru, tak pri dopade to bude vzdy "hypersonicke" - pokial to nepojde spat na padakoch. Aj ze zapalili "Scramjet" nie je nic neuveritelneho. (Princip ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ked vytrelis kus zeleza do vesmiru, tak pri dopade to bude vzdy "hypersonicke" - pokial to nepojde spat na padakoch. Aj ze zapalili "Scramjet" nie je nic neuveritelneho. (Princip je znamy uz aspon 100 rokov.)
          -ale ci ten motor vydrzi pozadovanu zataz na pozadovany cas pokial sa nerozleje, je otazka funkcneho Scramjet pohonu
          - a to ci to raz vobec bude schopne pouzivat nejake senzory, popripade ake a v akej miere, je otazka hociakeho zmysluplneho nasadenia...

          Ale pre Carovu propagandu a jej fankluby v strednej EU zjavne staci, ze to ma byt "hyper - Car strela"...
          Skrýt celý příspěvek

      • Poly
        08:31 03.03.2020
        • (3)
        Oblíbený příspěvek

        Nápodobně. Moc dobře si pamatuji jak zase nějaký ruský odborník tvrdil, že USA nebudou mít schopnost se Zirkonu bránit minimálně do roku 2025 a tedy, že US Navy bude vydáno ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Nápodobně. Moc dobře si pamatuji jak zase nějaký ruský odborník tvrdil, že USA nebudou mít schopnost se Zirkonu bránit minimálně do roku 2025 a tedy, že US Navy bude vydáno napospas rusům celých 5 let. Z tempa resp už zpoždění, které projekt nabral, se asi nebudou muset až tak moc obávat. Třeba jich do roku 2025 už pár plně funkčních bude. Pokud bude mít Zirkon dostřel těch 500 km, tak mohou mít obavy ještě o něco menší.
        Skrýt celý příspěvek

      • darkstyle
        09:35 03.03.2020
        Oblíbený příspěvek

        Klimesov

        A ke´d sa zamyslíš, že štart z lode má na svedomí prvý stupeň na pevné palivo - vec, ktorú dokážu sovietské/ruské lode už cca 50 rokov bez problémov..

        Tak ani ten štart ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Klimesov

        A ke´d sa zamyslíš, že štart z lode má na svedomí prvý stupeň na pevné palivo - vec, ktorú dokážu sovietské/ruské lode už cca 50 rokov bez problémov..

        Tak ani ten štart nič vlastne neznamená..
        Jediná informácia je, že zasiahli statický test na Urale.
        To je na proti-lodnú strelu žalostne málo..
        Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          09:59 03.03.2020

          No tady už by jsme polemizovali.
          Nevím čeho všeho se test týkal, takže nelze s určitostí udělat žádný závěr.
          Prostě a jednoduše byl to test nic víc nic míň, a bez přesnějších údajů ...
          Zobrazit celý příspěvek

          No tady už by jsme polemizovali.
          Nevím čeho všeho se test týkal, takže nelze s určitostí udělat žádný závěr.
          Prostě a jednoduše byl to test nic víc nic míň, a bez přesnějších údajů z testu se nedá hodnotit.

          Polemizovat se dá ovšem o těch dalších informacích, jako zavedení do služby v roce 2022 popřípadě kompletní přezbrojení všech plavidel atd. atd.
          Skrýt celý příspěvek

          • dexnom
            14:58 03.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            Z informací které jsou se dá dovodit, že testovali hlavně pohon se kterým mají problémy a x let byla tato technologie odložená právě z důvodu technologické náročnosti. Pohon je to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Z informací které jsou se dá dovodit, že testovali hlavně pohon se kterým mají problémy a x let byla tato technologie odložená právě z důvodu technologické náročnosti. Pohon je to sice v zásadě strašně jednoduchý, ale nároky na přesnost a hlavně materiály jsou i pro USA v současné době stále nereálné. Já osobně si myslím, že by pro ně byl úspěch pokud by se dostali na polovinu udávané rychlosti. I NASA která stejný typ motoru vyvíjí to v zásadě odložila do doby než se podaří vyvinout technologie na výrobu nezbytných materiálů. Samotný tvar komory je už pořešen díky AI, ale těch problémů je tam celkem hodně. Co se navádění týká, tak to je další kapitola a věřit, že se jim toto podařilo vyřešit je dle mě jen krásný sen. Je celkem zřejmé, že střelu prostě poslali směrem tam a tam pak někde spadla protože jediný funkční naváděcí systém při téhle rychlosti, který svět momentálně zná je inerciální navigační systém.
            Závěr tedy jednoznačně je, že se jedná, čemu jsme za poslední roky byli u RF svědky v mnoha případech. Zázračnou technologii, která deklasuje všechny, ale v reálu technologii která se nevyrábí, má kvanta nedodělků a vad, nebo dokonce chybí zásadní části a v realitě se nedá použít. Odborníci na opačných stranách vědí své, stejně jako vojenská zpravodajství a je to divadlo jen pro lidi kteří se můžou plácat po ramenou jak se Ruský medvěd staví na zadní a svou velikostí zakrývá i slunce.
            Skrýt celý příspěvek

    • Storm
      07:59 03.03.2020
      • (5)
      Oblíbený příspěvek

      Sice se za raketového inženýra v žádném případě Techniku nepovažuju, ale v článku se píšou dvě věci... Za prvé " Střela zasáhla cvičný cíl v severním Uralu. " a za druhé " Zirkon ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Sice se za raketového inženýra v žádném případě Techniku nepovažuju, ale v článku se píšou dvě věci... Za prvé " Střela zasáhla cvičný cíl v severním Uralu. " a za druhé " Zirkon je protilodní zbraň pro ruské námořnictvo. " ( zdroj článek výše )...

      Pokud protilodní střelu střílíš na cvičný cíl někde na uralské pevnině, tak je něco špatně... To ostatně musí být jasné i takovým jako jsi ty... Nevšim jsem si totiž, že by v článku bylo napsáno, že by střela zasáhla cvičný cíl na moři někde u uralského pobřeží a na videa jsem se nedíval... Takže tato střela byla podle mě hlavně vystřelena, aby zasáhla srdce domácího publika... ;)
      Skrýt celý příspěvek

      • technik
        08:34 03.03.2020
        • (10)

        Takže když už evidentně zvládli tu technologii budeme hledat další záminku? Popravdě je u jedno jestli trefili nebo netrefili, pouze poukazují na fakt že zdejší inženýři ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Takže když už evidentně zvládli tu technologii budeme hledat další záminku? Popravdě je u jedno jestli trefili nebo netrefili, pouze poukazují na fakt že zdejší inženýři zpochybňovali zvládnutí technologie k dosažení hypersonicke rychlosti, teď když je zpochybnění vyvráceno zaměří se zdejší pochybovači na přesnost.
        Skrýt celý příspěvek

        • Storm
          08:43 03.03.2020
          • (3)
          Oblíbený příspěvek

          Tak trefili protilodní střelou loď? Nebo netrefili protilodní střelou loď?
          Čekám odpověď...

          Tak trefili protilodní střelou loď? Nebo netrefili protilodní střelou loď?
          Čekám odpověď...

          • Stanislav
            10:18 03.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            trafili loď na Urale....asi to zameriavanie pomocou senzorov v tej plazme moc nefunguje s presnosťou bude veľký problém.

            trafili loď na Urale....asi to zameriavanie pomocou senzorov v tej plazme moc nefunguje s presnosťou bude veľký problém.

          • RiMr71
            19:22 03.03.2020
            Oblíbený příspěvek

            Trefili Ural. To je ti málo prozápadní trole?!

            Trefili Ural. To je ti málo prozápadní trole?!

          • Jirosi
            20:10 03.03.2020

            RiMr71: Už jen do ni narvat dostatečně velkou JZ, aby ta přesnost stačila.

            RiMr71: Už jen do ni narvat dostatečně velkou JZ, aby ta přesnost stačila.

          • Petros
            00:11 04.03.2020

            Podle mě se na to díváte zbytečně moc kriticky. Sice dokážou trefit jen Ural, ale zato ho trefí fakt hoodně rychle. Zatím je vše na dobré cestě. Zatím mají takové hezké ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Podle mě se na to díváte zbytečně moc kriticky. Sice dokážou trefit jen Ural, ale zato ho trefí fakt hoodně rychle. Zatím je vše na dobré cestě. Zatím mají takové hezké devítimachové kamikaze. Teď přijdou na řadu podružné úkoly jako je komunikace se střelou a její zaměřování na cíl přes plášť z plazmy.
            Skrýt celý příspěvek

        • Robo
          10:36 03.03.2020

          Ale to je ten největší problém Rusů . Nemáme žádný důkaz že něco evidentně zvládli.
          V tomto případě žádný evidentni důkaz nepředložily . Jen opět velkohubá chvástání .
          Když Rusové ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ale to je ten největší problém Rusů . Nemáme žádný důkaz že něco evidentně zvládli.
          V tomto případě žádný evidentni důkaz nepředložily . Jen opět velkohubá chvástání .
          Když Rusové evidentní důkazy předkládají , končí to pravidelně ostudou . SU-57 , Armata ....
          Skrýt celý příspěvek

      • Englbert
        21:53 03.03.2020

        Treba tam na nejake horske bystrine meli zakotvenu ricni barku, kterou trefili.;-)

        Treba tam na nejake horske bystrine meli zakotvenu ricni barku, kterou trefili.;-)

        • SYN_
          07:28 08.03.2020

          Nebo tu z kůry?
          Ale zase by to byl fenomenální úspěch, takový malý cíl... :)

          Nebo tu z kůry?
          Ale zase by to byl fenomenální úspěch, takový malý cíl... :)

    • Poly
      08:26 03.03.2020

      Až ji uvidím, tak uvěřím. Prozatím ruská média a zdejší ruští trollové zcela bez ostychu nemají či neměli problém prezentovat Zirkon jako X-51 Waverider. No, naštěstí umíme ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Až ji uvidím, tak uvěřím. Prozatím ruská média a zdejší ruští trollové zcela bez ostychu nemají či neměli problém prezentovat Zirkon jako X-51 Waverider. No, naštěstí umíme používat internet a lehce si to ověříme. Všechny ruské superhyper zbraně díru do světa neudělaly. Od zabijáků F-35, přes ničitele západních tanků apod... No, ale snad tentokrát překvapí a vytáhnout něco, co skutečně funguje stejně jako na papíře a budou to schopni rozumně vyrábět.
      Skrýt celý příspěvek