NGAA: Dělostřelecké granáty ráže 155 mm nové generace

Válka na Ukrajině je dělostřelecká válka. V útoku a obraně vítězí strana s větším počtem dělostřelecké munice. Samotní ukrajinští vojáci říkají prosté: „Dělostřelecké munice není nikdy dost“. Podle amerických představitelů Ukrajina během ofenzívy každý den vystřelí až 8000 kusů dělostřelecké munice.

Spojené státy, jak před měsícem uvedl brigádní generál Patrick Ryder, tiskový tajemník ministerstva obrany, dodaly Ukrajině dva miliony dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů. Současně Spojené státy zvedly rychlost výroby ze 14 000 na 24 000 granátů měsíčně. V průběhu následujícího roku je plán produkovat 80 000 kusů měsíčně.

Výroba klasické tříštivo-trhavé (HE) dělostřelecké munice kombinuje těžkou strojní výrobu (odlévání, kování, obrábění) pro výrobu těl střel, chemickou výrobu (trhavá či výbušná náplň a iniciátory k zažehnutí; prachová náplň a iniciátory zažehnutí) a technologií kompletace náboje – laborace trhaviny do těla střely, iniciátorů do zapalovače, formování prachové náplně či modulu, balení náboje, individuální testování jednotlivých částí náboje, integrální testování náboje atd.

Jde o velmi nákladný výrobní proces. Současná cena běžného HE granátu, včetně prachových náloží a zapalovače, je zhruba 100 000 Kč. Na ceně se výrazně podílí nákladné testování, nároky na bezpečnost a stálost palebných parametrů (garance na 20 let). Klíčovou a patřičně drahou součástí dělostřeleckého granátu je zapalovač – ten musí za všech podmínek zaručit iniciaci granátu. Zapalovač kombinuje strojní a elektrotechnickou výrobu, s velkým podílem ruční práce.

Výroba dělostřeleckých granátů. V čase 1:58 vidíme kovací lis v britské továrně ve Washigtonu. Stroj zpracovává sochory dodané přímo z oceláren do výsledného polotovaru dělostřeleckého granátu.