Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1

Foto: PL-01 Concept představy armády nesplňuje. / OBRUM
PL-01 Concept představy armády nesplňuje. / OBRUM

Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových vozidel pěchoty BVP-1. Polský průmysl nabízí armádě univerzální pásovou platformu Anders a koncept lehkého tanku Concept PL-01. Představy polské armády jsou však odlišné.

Modernizační snahy 90. let

V 90. letech minulého století se nacházelo ve výzbroji polské armády 1378 bojových vozidel pěchoty BWP-1 (polské označení BVP-1) a 38 průzkumných BWR-1S/D. Všechna vozidla BWP-2 (BVP-2) polská armáda prodala v roce 1995.

Snahy modernizovat BWP-1 lze vysledovat až do počátku 90. let minulého století. Tehdy polská HSW (Huta Stalowa Wola) společně se švédskou Bofors Weapon System představili projekt BWP-40.

Vozidlo BWP-40 kombinovalo podvozek BWP-1, věž převzatou ze švédského vozidla CV90 a taktéž švédský 40mm rychlopalný kanón Bofors L/70. Polský průmysl dokonce experimentoval s umístěním švédské věže na obrněný transportér SPG-2A (modifikovaný sovětský obrněný transportér MT-LB). "Ozbrojený SPG-2A" nesl označení BWO-40.

BWP-40 BWP-40 / HSW

Polská armáda vozidla BWP-40 a BWO-40 v letech 1993 a 1994 testovala. Švédská věž však v případě BWP-40 způsobila nárůst hmotnosti o 2,5 tuny. Zhoršila se jízdní dynamika a BWP-40 navíc ztratil schopnost plavby. Podobné závěry vyšly z testování BWO-40.

Polská armáda nakonec o vozidla zájem neprojevila. Jak se ukázalo o více než dvacet let později, skvělá taktická mobilita a schopnost plavby je pro polskou armádu klíčová.

Armáda našich severních sousedů již v roce 1992 označila BWP-1 jako částečně zastaralý. Avšak nadále si cenila vynikající průchodnosti terénu a schopnosti plavby. Polské ministerstvo obrany proto vážně uvažovalo o modernizaci BWP-1.

BWP-95

BWP-95 / HSW

V roce 1995 HSW přišla s dalším projektem - bojové vozidlo pěchoty BWP-95. Oproti BWP-1 získal BWP-95 zejména vyšší úroveň balistické ochrany, mohutnější výzbroj a lepší schopnost detekovat cíle v noci a za nepříznivého počasí. Pohonná jednotka a podvozek však zůstal původní.

Výzbroj BWP-95 stojí za pozornost - původní poloautomatický 73 mm kanón 2A28 nahradila kombinace 23mm rychlopalného kanónu 2A14, bezzakluzového jednoranného 73mm kanónu SPG-9 a kulometu PKT.

HSW nabízela BWP-95 i s věžemi západních výrobců. Polská armáda nakonec o BWP-95 z důvodů nestatečných výkonů zájem neprojevila.

BWP 2000

BWP-2000 / OBRUM

V roce 1997 další polská firma WZM SA (Wojskowe Zakłady Mechaniczne Spółka Akcyjna) představila svou vizi vylepšeného BWP-1. Originální podvozek BWP-1 doplnila západní věž GM Delco s 25mm rychlopalným kanónem M242 Bushmaster.

Zmínit musíme rovněž projekt BWP-2000 od společnosti OBRUM. Podvozek BWP-2000 byl postaven na základě pásové platformy SPG-1M, což byla hluboká modifikace sovětského MT-S. SPG-1M kombinoval komponenty MT-S a tanku T-72.

Prototyp BWP-2000 získal italskou věž OTO Melara T60 / 70A a počítalo se s instalací 25mm rychlopalného kanónu nebo 60mm děla. Vývojové práce však byly v roce 1999 ukončeny.Dlužno podotknout, že na vývoji BWP-40, BWO-40, BWP-95 a BWP-2000 se armáda nijak nepodílela - šlo čistě o iniciativu polského průmyslu

BWP-1M Puma-1

O žádný z výše uvedených strojů však polská armáda zájem neprojevila. Naopak v roce 1998 polské ministerstvo obrany spustilo vlastní projekt hloubkové modernizace vozidel BWP-1. Projekt ale v této době neřešil podobu věže, ale pouze úpravy samotného vozidla.

Představy ministerstva obrany chtělo splnit několik firem. WZM č 5 (Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne nr 5) představila modernizovaný stroj BWP-1M Puma-1. Úpravou prošel podvozek, pohonná jednotka, "životní" prostor posádky, komunikační vybavení, ochrana proti chemickým/biologickým/radioaktivním látkám nebo senzorické vybavení.

BWP-1M Puma-1 BWP-1M Puma-1 / WZM č. 5 

Polské ministerstvo obrany v roce 1999 vybralo nabídku WZM č. 5 jako nejlepší. V rámci programu Modernizace BWP-1 s kódovým označením Puma-1 (Modernizacja BWP-1 kryptonim Puma-1) začal společný vývoj vylepšeného BWP-1. Ministerstvo však stále nerozhodlo o podobě věže a hlavní zbraně.

V roce 2003 WZM č.5 nabídla BWP-1M s věží Rheinmetall Landsysteme E8 MK30-1 a o rok později s bezosádkovou věží Rafael RC OWS 30AT. V obou případech hlavní výzbroj tvořil 30mm rychlopalný kanón.

Vedle toho také konkurenční WZM SA nabídla vlastní nezávislý návrh - BWP-1 s francouzskou věží GIAT Dragar a 25mm rychlopalným kanónem. Z nedostatku zájmu však nebyl projekt dále rozvíjen.

V roce 2005 byly dokončeny kvalifikační zkoušky BWP-1M Puma bez modernizované věže. Ve stejném roce však polské ministerstvo obrany projekt BWP-1M Puma-1 odložilo.

BWP-1M Puma-1 BWP-1M Puma-1 s věží Elbit UT-30 / WZM č. 5 

V roce 2007 ministerstvo obrany zahájilo nové analytické a koncepční práce, o rok později pak došlo k obnovení projektu "BWP-1M Puma". V roce 2009 ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s WZM SA (WZM č.5 přešla pod WZM SA) a skupinou Bumar na výrobu dvou prototypů BWP-1M Puma.

Polská armáda v roce 2009 plánoval přestavět 468 vozidel BWP-1. Modernizace měla probíhat mezi roky 2011 až 2018. Polská armáda počítal s provozem BWP-1M Puma až do roku 2040. S postupem času došlo ke snížení počtu modernizovaných strojů až na 192 jednotek.

V této fázi se vybíralo z trojice věží - mezí izraelskými Elbit UT-30/Rafael RCWS-30 a italskou Otto Melara HITFIST-OWS.

Oba prototypy nakonec získaly izraelské věže UT-30 a RCWS-30. Avšak během testování v roce 2009 došlo k přerušení programu. Oficiálním důvodem byl příliš velký nárůst hmotnosti a nesplnění takticko-technických podmínek, včetně požadavku provozu při nízkých teplotách.

Tak definitívně skončil plán modernizovat BWP-1 v polské armádě. Modernizace BWP-1 byla odstraněná z Plánu technické modernizace Ozbrojených sil Polska 2009 -2018 (Planie Modernizacji Technicznej SZ RP w latach 2009-2018).

Nechtěný Anders a PL-01 Concept

Polský průmysl však nadále projevoval zájem dodávat polské armádě bojová vozidla pěchoty. V roce 2007 se uskutečnila v Polsku prezentace bojového vozidla CV90120T od švédské BAE Systems Hagglunds.

V roce 2008 uzavřela polská skupina Bumar dohodu s BAE Systems Hagglunds o společném vývoji univerzální pásové platformy. Na základě spolupráce vznikl v letech 2008 až 2010 technologický demonstrátor pásové platformy Anders. Projekt počítal s výrobou prototypu v roce 2012 a se začátkem testů v letech 2013 až 2014.

Dlužno podotknout, že šlo čistě o soukromý projekt polského a zahraničního průmyslu. Polská armáda o vozidlo neprojevovala zájem, nevydala žádné takticko-technické požadavky a na vývoj nepřesměrovala žádné peníze.

Přesto Bumar spustil masivní marketingovou kampaň na podporu platformy Anders s cílem "přinutit" polské ministerstvo obrany nakoupit vozidla. Polská armáda ale požadovala (požaduje) jiný typ vozidla. "Akce Anders" tak skončila neúspěchem.

PL-01 Concept podporovala masivní marketingová kampaň. / SNAFU!

Stejný osoud potkal PL-01 Concept - opět jde o soukromou iniciativu polského průmyslu. V obou případech (Anders a PL-01 Concept) se na vývoji vozidel podílela BAE Systems, která chtěla s pomocí domácího průmyslu v Polsku uspět s vozidly CV90.Usnadnit to měly projekty "Made in Poland" Anders a PL-01 Concept, které využívaly komponentů švédského CV90.

Nadneseně řečeno, celá historie nového polského bojového vozidla pěchoty mezi roky 2007 až 2014 je historie, jak BAE Systems chtěl v Polsku prodat vozidla CV90. Podobným způsobem například CMI Defence lobuje za vyzbrojení vozidel Rosomak kanóny ráže 105 mm. Taová výzbroj však vznáší kontroverze, protože 105mm kanon nedokáže prorazit pancíř postarších a už vůbec ne novějších ruských tanků. Otázkou je tak pořizení podobné výzbroje.

Polská armáda však požaduje lehčí vozidlo schopné plavby, proto jsou vozidla jako Anders, PL-01 Concept nebo CV90 bez šance na úspěch. Důvodem je velké množství řek, kanálů, jezer v Polsku a málo mostů. To je také důvodem, proč nový armádní projekt polského bojového vozidla pěchoty Borsuk požaduje vozidlo do hmotnosti maximálně 25 tun při dodržení schopnosti plavby.

Polská armáda pokládá tanky a BWP za ofenzivní zbraň a proto věnuje velkou pozornost rychlosti (udržení tempa útoku) vozidel. Armáda navíc požaduje 800 vozidel, takže cena musí být na přijatelné úrovni. Je otázkou, zda vozidla jako CV90 nebo ASCOD, které jsou i hlavními kandidáty pro nové bojové vozidlo pěchoty Armády ČR, dokáží svou cenovku stlačit potřebně nízko.

Zdroj: Militarium.net

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polská armáda hledá náhradu za BRDM-2

Německá firma Rheinmetall MAN Military Vehicles (RMMV) a polská Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) ...

Visla: Raketový štít Polska

V květnu tohoto roku Polsko vybralo výrobce nového protileteckého a protiraketové systému středního ...

Polská armáda chce sledovat satelity

Polské Národní výzkumné a vývojové centrum (Narodowe Centrum Badań i Rozwoju) vyhlásilo soutěž na ...

Modernizace pozemních sil Polska

Polsko řadu let vyvíjí značné úsilí s cílem modernizovat své ozbrojené síly. Polský autor Remigiusz ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • semtam
    14:27 04.10.2015

    Lukas, Rase

    Nemyslel jsem kulturně (to je kapitola sama o sobě), ale politicky. To, že je Turecko v NATO nic neznamená. Členství je spíše dědictví po starém rozvržením světa, než jako aktuální realita. A nějaká obzvlášť nesnášenlivá situace mezi Tureckem a Ruskem není. Ba naopak docela spolu obchodně vycházejí. Viz. SouthStream. Ale to už odbočuju.

    Ale vozidlo Kaplan určitě patří do kategorie požadavků polské armády. Ovšem takovéto BVP není už žádný těžký oříšek. Nevim proč by to Polsko nemohlo vyřešit samo. A Kaplan není hotový výrobek. Teprve se ukázal.

  • Lukas
    13:14 04.10.2015

    Bliscy kulturowo czy nie - to nie jest ważne...
    Mówimy o biznesie i o obronności...
    Turcy nie lubią Rosjan - i nie współpracują z nimi (nie przekażą technologii)
    Turcy walczą o pozycje na rynku pancernym (nie są renomowanymi "markami") - dlatego są bardziej otwarci na wspólprace... (Tak samo było z Patria Oy - gdyby nie sukces AMV w Polsce nikt by nie pamiętał ze taka firma wogóle istnieje)

    Dlatego też Turcja jako partner wydaje się dość atrakcyjną alternatywą...

  • Rase
    11:58 04.10.2015

    semtam:
    ano, Turci nejsou zrovna partner který by nám byl kulturně blízko, ale jsou v NATO a pokud nechceme kupovat techniku přímo od nich, tak se dá zařídit licencenční výroba (a třeba přepracováním).

  • Sgt Murphy
    00:34 04.10.2015

    Áno, Merkava je naozaj impozantý tank, ktorého priestor pre posádku poskytuje dostatok miesta a pohodlia. Okrem posádky sa tam zmestí, v kritických situáciách, ešte max 3-4 ľudia, pokiaľ je z priestoru uloženia munície v zadnej časti korby odstránená munícia, zmestí sa tam pokojne aj 8 ľudí, je to však naozaj riešenie pre krízové situácie, nesedí sa na sedačkách ale na podlahe tanku hlava na hlave.

  • semtam
    00:12 04.10.2015

    Co se týče BVP Kaplan-20, tak zrovna z Turecka bych nákup neviděl jako zrovna šťastný. Politicky jsou od nás víc než Rusko. Pokud Polsko chce vozidlo jako BMP-3 nebo jako prvotní Bradley :) a chce si zachovat plavbyschopnost a nízké náklady, tak jedině musí vyrobit svoje vlastní BWP.

  • semtam
    00:08 04.10.2015

    Lukas

    Ale i tak, Bradley by i v plovoucí verzi byl na cenově vysoké úrovni. Klidně jako CV90.

    -----
    BMP-3 má možnost převést 7 lidí. 2 jsou v přední části vozidla a zbytek (5) v zadní části. Jinak nástup a výstup výsadku je hlavní slabina BMP-3. Výrobce již nyní nabízí verzi Dragun, kde motor se přemístil do přední části, čímž se docílila odolnost vozidla z přední sféry a zároveň zlepšil vstup výsadku.
    http://files.militarybox.webno...

    Nyní může BMP-3 převážet 8 osob. Z toho dva jsou až za "technickým modulem". Tento modul by bylo možná také odstranit, kdyby nebyla použita bezosádková vež s kanonem 2A70 a 2A72 (jen hypoteticky).

  • Vestly
    23:53 03.10.2015

    Aspon sa tam da normalne sediet, narozdiel od merkavy.

    Dragun ma nastupovanie a vystupovanie taktiez vyriesene.

  • hurvo
    23:48 03.10.2015

    vojde sa ich tam 8 ale su rovnako debilne ulozeni ako vo vozidlach BMD. Batohy sa im vojdu jedine do priestoru nad motor ale tym padom si este zhorsia uz tak zle nastupovanie a vystupovanie.

  • Vestly
    23:43 03.10.2015

    Priestor v merkave nieje prisposobeny na beznu prepravu pechoty, skor sa da vyuzit pri evakuacii posadky vyradeneho tanku (Ktora nema narozdiel od radoveho vojaka batohy, utocne pusky, gulomety atd.). A to ani nehovorim, že tam je miesto iba pre 4 vojakov, zatial co do BMP-3 sa ich vojde 8.

  • Sgt Murphy
    23:33 03.10.2015

    Áno, verzie M2A0 a M2A1 boli po úpravách obojživelné. Modernizáciou, úpravami do konštrukcie, zvýšením váhy pancierovaním, o túto schopnosť prišli. Nehovorím že by sa im schopnosť plavby nedala vrátiť, aj vylepšiť od tej pôvodnej verzie. Vozidlo by spĺňalo aj váhovú kategóriu, prvý typ vážil 24.73t pri 360° ochrane vozidla voči 14,5mm api, novým pancierovaním by sa zrejme dala hmotnosť ešte znížiť/zlepšiť ochrana pri tej istej hmotnosti.

  • hurvo
    23:23 03.10.2015

    Samozrejme ze merkava je tank,blbe je ze dokaze plnit ulohu IFV lepsie ako bmp-3.
    Staci sa pozriet na sposob nastupovania a vystupovania, a umiestnenie vysadku v BMP-3.

  • Lukas
    22:30 03.10.2015

    Pro Sgt Murphy - M2 Bradley (nie mylić z M2A1 i M2A2) pierwotnie miał pływać - i pływał (słabo)
    http://s23.photobucket.com/use...
    http://img28.imageshack.us/img...

    Pro Huvro - ja też uważam że licencja CV9030/ASCOD to by było dobre dla wojska.
    Ale wydać 13 mld zł (ok 3 mld Euro) za 600 pojazdów to zbyt wiele... (MON planuje wydać ok. 9 mld zł - czyli 1 mld Euro mniej... )

  • Sgt Murphy
    22:26 03.10.2015

    Hurvo :D Merkava nieje bojové vozidlo pechoty.. Je to hlavný bojový tank..

  • hurvo
    20:59 03.10.2015

    Merkava je lepsie bojove vozidlo pechoty ako BMP-3.

    Pre poliakov by asi najvhodnejsia bola licencia na CV 9040.

  • Sgt Murphy
    20:23 03.10.2015

    akosi m2 bradley nieje obojživelný (o túto schopnosť prišiel postupnými úpravami a zvyšovaním váhy), iba že by ho poliaci orezali a pridali plaváky

  • Lukas
    19:46 03.10.2015

    Ja bym powiedział, że wojsko chce M2 Bradley
    Tyle, że 35 lat po Amerykanach : / (Też chceli szybki, najlepiej pływajacy silnie uzbrojony IFV)

    Jak pisałem najważniejsza jest siła ognia - a lekki czy cięzki BWP bedzie miał armate 30mm + 2x Spike LR, oraz nowoczesny system kierowania ogniem z układem Hunter-Kiler

    Mam nadzieje BWP dostanie nowoczesne systemy obserwacji w 360 stopniach (kamery które umożliwią obserwacje terenu przewożonej piechocie...) oraz rozbudowany BMS...

    Co bedzie z Borsuka - zobaczymy

  • Rase
    19:09 03.10.2015

    Taky bych řekl že Poláci hledají BMP-3 ale stydí se to říct na hlas. Levné, malé, lehké... pancéřované, plavoucí. Na Západě toho moc není. Doufám že AČR nebude tak náročná.
    Kaplan-20 by byl velice pěkný. Šikovný je i Kaplan LAWC-T:
    http://www.hrvatski-vojnik.hr/...
    Tyhle Turecké mašinky by byly velice pěkné. Přeci jen ve Střední a Východní Evropě moderní IFV dost chybí (snad Poláci brzy přijdou s cenově výhodným vozidlem).

  • semtam
    17:37 03.10.2015

    Lukas

    Nějak si nemohu pomoct, ale zdá se mi, že polská armáda hledá BMP-3. A typy jako Dragun by jí i vyhovoval.

  • Lukas
    13:54 03.10.2015

    Pro Rase - nie musisz mi mówić o K-21. Moim zdaniem nie jest to ciekawa alternatywa - pojazd jest duży (6.9m - długość, szerokość - 3,4m !)
    http://i.imgur.com/2lqj4pv.jpg...

    Przewozi 9 żolnierzy - ale na ławkach! (brak nowoczesnych "bezpiecznych" foteli)
    http://www.forte.jor.br/wp-con...

    System pontonów nie jest bezpieczny - już lepiej wyglada takie polskie rozwiąznie
    http://www.altair.com.pl/files...
    http://www.altair.com.pl/files...

    Z resztą z przyczyn politycznych MON najpierw chce aby "polski przemysł" spróbował samemu...
    A potem pewnie bedzie rozmawiał z zagranicznych partnerów. (Moim zdaniem ciekawy jest turecki ifv Kaplan-20)

  • Rase
    12:24 03.10.2015

    Pokud má mít polská armáda Korejské podvozky K9 (na houfnice Krab), tak by možná stačilo koupit licenci na podvozek vozidla K-21. Má výsuvné plováky a stroj se dá upravit dle libosti (Anders byl také jen upravený CV90 - neuměl plavat). Problém možná bude cena (K21 je zhruba jako CV90) ale záleželo by čím vším by byl podvozek osazen. Pokud by se vyráběl z lisovaných vidliček tak by cena mohla příznivě klesnout :)
    http://www.tank-net.com/forums...

  • Lukas
    11:11 03.10.2015

    Tak - czołgi i BWP to broń ofensywna (wojska lądowe nie mają innych - lepszych środków do prowadzenia natarcia.)

    Mamy Rosomaki - świetnie nadają sie do prowadzenia obrony (nawet przed teoretycznie silniejszymi wojskami "ciężkimi") - ale obrona to nie wszystko - trzeba też atakować. (Każda skuteczna obrona kończy się kontrnatarciem lub pościgiem...)
    Po to są czołgi i BWP.

    Wojsko chce by wóz pływał bo to daje elstyczność. Z góry zakłada się, że wszystkie mosty zostaną zniszczone. (To chyba rozsądne założenie - nie?)
    Mosty pontonowe buduje się długo (Brak nowoczesnych systemów - nikt w NATO nie posiada dużej ilości nowoczesnych systemów mostowych )

    Mosty (które powstaną) bedą przeciążone - wszak armia to ciężarówki - tysiące ciężarówek - z paliwem, amunicją, żywnością...

    Nim most powstanie trzeba ubezpieczyć drugi brzeg rzeki - przyczółek (warto to zrobić przy pomocy kilku kompani piechoty zmechanizowanej)

    Kolejna sprawa to ekonomia - wóz będzie lżejszy niż zachodnie konstrukcjie (choć i tak cięższy niż rosyjskie BMP-3 i BMP-2 które jeszcze 10-20 lat posłużą w armi FR), ale i tańszy (mam nadzieje). Nas nie interesuje 100 czy 200 BWP tylko 400-600 - a budżet jest jaki jest.

    Przy masie 25 ton (około - pamietajmy, że to tylko założenia ) pojazd może mieć odporność na 30x165mm z przodu (+/- 30 stopni) + reszta 12.7/14.5mm w wariancie bazowym. (czyli nie jest tragicznie)
    Wszystko zależy od ogólnych wymiarów oraz od rozwiazań konstrukcyjnych
    Jeśli wóz bedzie transportował tylko 6 zolnierzy - to może być mały (długość ok 6.5m, szerokość ok. 2,8m wysokość ok. 2,6m) - słowem o 1,2 m krótszy i 0.2 m niższy niż Rosomak...

    Można zastosować dmuchane pływaki, można zastosować lekkie moduły wypronościowe montowane na burtach kadłuba (wyobraźcie sobie wóz podobny do ifv Dardo, który na burtach ma "puste moduły" wypornościowe - wyglądąłoby to tak http://www.army-guide.com/imag... )
    Tak więc jest to wykonalne - kwestia wymagań wojska...

    Generalnie i tak najważniejsza jes siła ognia, łączność i ogolna świadomość sytuacyjna... Następca BWP-1 (jaki by nie był) zwielokrotni siłę ognia piechoty zmechanizowanej... (choćby był tylko kilka ton cięższy od Rosomaka)

    Ja też chętnie bym widział dwie wersje BWPa - lekką i ciężką...
    A w zasadzie to lekkiego BWPa - dla batalionów zmechanizowanych
    i ciężki gąsienicowy transporter opancerzony (jak NAMER) dla batalionów czołgów (1 kompania na każdy batalion czołgów)

  • skelet
    20:40 03.09.2015

    Odolný materiál + výkonný kompresor. I T813 dokázala natlakovat pneumatiku, která obdržela dvanáct průstřelů :)

  • RiMr71
    12:05 03.09.2015

    Tak. už jsme se "srovnali" :)
    Jde mi o to, že při překonávání vodního toku plavbou je bezpochyby možná nějaká palba z obsazovaného břehu. A OT s nafukovacími k jehož potopení by stačilo pár ran 7,62 moc OT není... vlastně je to spíš dočasně plovoucí rakev pro výsadek a osádku.
    Ale věřím, že je to "ošéfované" :) třeba těmi odolnými materiály.

  • Charlie
    10:58 03.09.2015

    Já o holinkách a Rimr o hodinkách, oboje se natahuje :)

    Měl sem na mysli pevné, nastálo namontované plováky (BVP-2 a další typy), vyrobené z plechu a ty se právě plní pěnou už ve výrobě, aby při případném průstřelu nenabíraly vodu. Obvykle plní nějakou další funkci (přídavné pancéřování) nebo jsou integrovány v nějakých kontrukčních prvcích (blatníky).

    Rimr měl očividně namysli nafukovací kousky, ty se většinou plní kompresorem vozidla a ten zvládne i nějaký ten průstřel (jako pneumatiky u vojenských terénních speciálů).

    Samozřejmě, pokud ten či onen plovák dostane pumelenici od nějakého malorážového kanonu, který do něj navyrábí díry jak kopací míč nebo ho dokonce rozhodí do všech koutů bojiště, nenaděláte s tím nic a na přechod vodního toku si můžete nechat zajít chuť...

  • belkin
    10:50 03.09.2015

    KOLT: jistě, to může být velmi odolný materiál ( třebas jen co výdrží moderní speciální pneumatiky je pecka)

  • KOLT
    10:45 03.09.2015

    Ona ta "guma" může být poměrně tlustý Kevlar, Dyneema či jiný podobný materiál, takže jejich prostřelení útočnou puškou pak nemusí být taková sranda. Ale jen teoretizuju, nikdy jsem to naživo neviděl ani o tom nic relevantního nečetl.

  • belkin
    10:33 03.09.2015

    Já se domnívám, že u K21 a podobných externích plováků, je to jen jednoduše kompresorem nafouklá guma, která se po plavbě odmontuje, vyfoukne, složí, uloží a frčí se dál. Případné vyplnění pěnou bude možná možné v ostré akci.

  • KOLT
    08:56 03.09.2015

    Myslím, že RiMrovi šlo spíš o ty "externí" plováky.

  • Charlie
    22:11 02.09.2015

    Rimr: ne, u BVP-2 jsou třebas plováky řešeny tak, že zároveň tvoří blatníky. Proč by se měly po vyplnění pěnou vyhazovat? Pěnou sou vyplněny z výroby a ta pěna tam prostě je, ničemu nevadí, plave dobře, protože to je vlastně samej vzduch a trocha plastu...

    Anton: dobrej blábol, zejména ta pasáž s těma tankama. Ve Vietnamu dopadly tanky výborně a když o ně američani přišli (plnotučný M-48 byly nahrazený lehkejma Sheridanama), tak těžce zaplakali. V Iráku se tanky osvědčily v obou válkách, v Afghánu s nima Kanaďani měli jen dobré zkušenosti (a Amíci jim je nejspíš jen tiše záviděli)... takže doporučuji míň sci-fi a víc reality.

  • Kozlus
    20:56 02.09.2015

    Jak byly nastaveny parametry tech manevru? Tank se branil jen delem a kulomety, co vezl? Nebo okolo tanku postaval aspon jeden manik s MANPADem? Asi ne, ze?

    Tanky bych rozhodne neodsuzoval, protoze je to soucast celku zvaneho armada. A dalsi soucasti je i PVO. A dnesni PVO dava vrtulnikum tezce zabrat. Na Ukrajine doslo z uzemneni celeho letectva, ne jen vrtulniku. Pri invazi do Srbska ani k nasazeni bitevnich vrtulniku nedoslo. Dnesni bojiste je slozita zalezitost a postavit to jen na vrtulnik vs tank je nesmysl.

  • Anton
    18:11 02.09.2015

    Poľská armáda má v podstate oprávnené požiadavky. Načo niečo ťažké, pomalé, neobratné hoc aj stredne obrnené. Doba sa mení. V USA na manévroch zistili, že vrtúľniky vyhrávali súboje s tankami v pomere 12:1. Protitankové zbrane su oveľa lacnejšie, ako samotné tanky. Dnes sa ani veľké súboje obrnencov neočakavajú. Na ničenie obrnencov su vhodné letectvo, helikomptéry, dróny, delostrelectvo, rakety a podobne. Tie si poradia s ľahko aj stredne obrnenými strojmi. Veľká životnosť obrnencov v prípade rosiahlejšieho konfliktu sa dnes neočakáva. Srbom a Sadámovi boli takmer na nič. ISIL sa na ťažko obrnené systémy vôbec nespolieha. Aj Rusom vyhoreli obrnenci v prvej čečenskej vojne. Ani Ukrajinci sa nemôžu spoliehať na veľku prevahu v obrnenej technike. Vo Vietname tiež nedopadli obrnenci veľmi dobre.
    Tým bojovým vozidlám stačí obrniť pancierom pred ťažkými guľometmi a vybaviť ich viacej rýchlosťou, manevrovaciou schopnosťou, schopnosťou prekonávať rôzne aj vodné prekážky. Viacej vybaviť stealth krytiami, systémami skôr spozorovať nepriateľa, skôr ho zasiahnuť. Schopnosť digitálneho vedenia boja. Napríklad v súčinnosti s drónom, pechotov viesť paľbu aj na neviditeľne ciele. Nejakými raketami proti ťažkým tankom a račej rychlopálny kanón hoc aj menšej ráže.
    Ťažké delostrelectvo môže isť aj 10 km za nimi a v prípade potreby môžu navádzať paľbu so smotného BWP. Aj dróny zavesené dajme tomu na takom BWP môžu vzlietnuť a raketami doraziť potrebné ciele, či prenášať situaciu bojiska.
    Spomínali sa tu ženijne vojská. Možno ešte lepšie by bolo vyvinuť nejaké lego bojové vozidlo. Ktoré by v prípade potreby mohlo zosilniť obrnenie pomocnými zásobovacími a servisnými vojskami. Proste rýchlo prekonať vodnú prekážku a zaujať postavenie. Pomocné servisné vojsko dorazí v prípade potreby a zosilní na požadované potreby obrnenie, doplní municiu, iný servis.

  • belkin
    16:35 02.09.2015

    Nechci malovat čerta na zeď, ale kvůli skladnosti je možné že to je jen nafouklá guma.

  • RiMr71
    16:34 02.09.2015

    Aha, díky za info - takže to jsou jednorázové plováky, která se před plavbou naplní nějakou PU pěnou či čím z nějakých iniciovaných zásobníků a po plavbě se odhodí a fičí se dál?

  • Charlie
    14:13 02.09.2015

    Rimr: vzhledem k tomu, že plováky jsou snad u všech typů plněny nenasákavou pěnou, tak pár průstřelů funkci neohrozí. Horší je, pokud se řidiči povede je "očesat"...

    Mimochodem vypěněním se u spousty modernizací řešil problém dveřních nádrží u BVP...

  • RiMr71
    13:45 02.09.2015

    Zopakuju dotaz - jaká je odolnost těch plováků? Nestačí to pokropit běžnou zbraní a gloglo?

  • belkin
    11:07 02.09.2015

    Podle toho jak vypadá ta K21 s plovákama, se domnívám že ASCOD nebo CV90 v základní verzi (tj. cca 25 tun) + plováky a mají to vyřešené.
    No a pokud chtějí něco z vlnolamem co hned hupsne do vody, musí si to vyvinout.

  • KOLT
    08:45 02.09.2015

    ad GAVL: Také si myslím, že řešení s plováky ap. nejsou pro rychlý manévr zrovna nejvhodnější. Zvlášť ne v podmínkách Polska (vizte níže).

    Ohledně ženijních jednotek se nejprve zeptám, zda jste byl v Polsku, tedy na jeho severu a východě? Jestli ne, doporučuju, je to tam nádherné. Pokud si to chcete vyzkoušet někde blíž, zkuste Třeboňsko, to se tolik neliší, jen je tam víc lidí a vodní plochy jsou obecně menší. Problémy tamního terénu jsou dva: 1) potřebujete neustále překračovat menší vodní toky (kanály ap.), na to se sice ženijní technika použít dá, ale musel byste jí mít hromdu nebo ji neustále přesouvat, což ani jedno není moc praktické; 2) potřebujete překonávat větší vodní plochy (zátoky, rozlité delty ap.), k čemuž se ženijní technika použít nedá vůbec. Vjezd do tamních vodních ploch naopak není ani zdaleka takový problém jak u nás, protože břeh je často jen těžko odlišitelný od vody ;-)

    Je jasné, že spoustu takových překážek dokáže překonat kdejaké BVP pomocí brodění (a mnohé kanály prostě přejetím). Ale zdaleka ne všechny.

    Ohledně Leopardů máte pravdu, jejich kombinace s lehkými BVP by byla poměrně bizarní. Proto bych si myslel, že by měli Poláci pořídit dvě verse BVP, jak už jsem někde psal. Nebo jednu, u níž by šlo dodatečným pancéřováním výrazně změnit charakter vozidla.

  • GAVL
    08:32 02.09.2015

    Jistě pokud bychom brali zvýšení boků, nebo instalaci plováků jako řešení problému obojživelnosti, tak pak by bylo obojživelné téměř cokoli. Není pak třeba stanovit limit 25 tun, ale mohli bychom se bavit např. o 30 tunách v případě plováků.

    Myslím si , že pro Poláky by bylo spíše řešením posílit ženijní jednotky a pořízení většího množství pontonů a mostních tanků. Takových aby to uneslo Leopardy 2. Pokud mají vrásky z velkého počtu vodních toků.

    Mít plováky pro težší BVP (alespoň 30 tun) pro překonání toku někde kde se dá bez úprav vstupu do toku a výstupu z toku. Takových míst při regulaci toků zas tolik není. Podržet předmostí pro dobu nezbytnou pro přesun techniky např. po pontonech.

    Každopádně mít kombinaci téměř nejtěžšího tanku a téměř nejlehčího BVP mi připomíná britskou kombinaci pěchotních tanků a křižníkových tanků z první poloviny druhé světové války.

  • KOLT
    08:27 02.09.2015

    Ještě ohledně součinosti BVP s tanky – to je samozřejmě běžně používaná taktika, ovšem ani zdaleka ne jediná. Frontální útok obrněné techniky, kdy BVP-1/2 měla krýt boky centrální tankové jednotce, je už poněkud z módy :-) Rychlý manévr, který provedou samotná BVP, čímž zasadí pěchotu do slabého místa v protivníkově sestavě a samy ji budou podporovat z dálky, je také poměrně reálná taktika.

  • KOLT
    08:22 02.09.2015

    Při množství, které hodlá polská armáda koupit, by se jim možná podařilo dohodnout licenční výrobu K21. Pokud by dostali možnost to i prodávat v Evropě (klidně jen východní), mohlo by se to docela ujmout, protože balistická ochrana je velmi slušná, je to lehké a umí to plavat. Takové vozidlo by se hodilo i pobalstkým státům a Finsku. A možná by si našlo cestu i jinam. Někde jsem tedy četl, že problém je malý vnitřní prostor, z pohledu evropského vojáka. Pokud je to pravda, muselo by se to nějak řešit – zvětšení korby za cenu zeslabení balistické ochrany, aby nevzrostla váha či snížením počtu příslušníků výsadku (což ovšem nepomůže na výšku).

    Nevím, co lepšího by v současné době sehnali. Snad jedině se domluvit s BAE a místo poměrně těžkého Andersu udělat odlehčenou, plavbyschopnou versi CV90 s poměrně slabým pancířem, který by šlo v případě potřeby doplnit. Otázkou je, zda je to vůbec principielně možné. Nebo od Amíků koupit staré Bradley a nějak je modernizovat. Nebo vyvinout něco vlastního, ale to je podle mě dost drahá sranda.

    ad Charlie: Oni mariňáci mají tu nevýhodu, že musí počítat s vyloděním na moři, což je přecijen tvrdší oříšek než přeplavat kanál. Ale jinak souhlas.

  • Charlie
    08:03 02.09.2015

    Tak předně by bylo dobré si uvědomit, že západní a východní doktrína byla radikálně odlišná a proto jsou pozdní západní BVP tak velká a těžká - upřednostnili ochranu posádky nad taktickou i strategickou mobilitou.

    Právě Bradley byl v původních verzích obojživelný za použití systému ne nepodobnému jako u Shermanů DD, ale s postupným navyšováním hmotnosti (pancéřová ochrana, pokročilejší palubní vybavení) tuto schopnost ztratily.

    BVP-2 nárůst hmotnosti řešilo plováky v blatnících, proto zaplavení byly vyplněny pěnou (stejné řešení se používá prakticky u veškeré techniky vybavené jinými než nafukovacími plováky).

    Problém BVP 1 a 2 je komplexní - ano, mají nedostatečnou balistickou i protiminovou ochranu, ale také se k tomu přidává stísněný vnitřní prostor a malé (nízké) nástupní dveře na zádi - co stačilo bigošovi ČSLA v jehličí, se čtyřmi zásobníky a malou polní už nestačí modetnímu vojákovi, který nese balistickou ochranu, taktickou vestu, stovky kusů munice, radiostanici a další množství vybavení. Do původního BVP se prostě moderní voják vtěsná velmi obtížně a ani odstranění centrální nádrže nepomáhá, protože bevko je i nízké.

    Najt ale vhodnou kombinaci zvětšených vnitřních rozměrů, lepší základní balistické (a zejména protiminové) ochrany, silné výzbroje a přitom zachovat i plovatelnost a dobrou mobilitu není žádná sranda. Americká námořní pěchota provařila miliardy a nakonec si musí nechat zajít chuť a spokojit se s plovoucími kolovými OT, čili defacto downgradovat ze současných LVTP-7.

  • belkin
    02:04 02.09.2015

    Skelet: Ona je sice pravda, že Vámi zmiňovaná vozidla měla schopnost plavby,
    ale i jak je vidět i na jiných obrázcích toto už bylo na hraně, ty plachty napomáhali vztlaku a vlastní ponor vozidla je pod čarou hladiny ( Bradley by to snad jakž takž zvládl, ale ostatní, no nevím). Nověji se to řeší gumovýma pontonama, ale je to spíš z nouze cnost.

  • skelet
    23:17 01.09.2015

    To rozhodně není.. Bradley používá stejný koncept jako Sherman DD, M551 Sheridan a Strv 103.
    http://russian-tanks.com/img/a...

  • belkin
    23:16 01.09.2015

    Tak je to tak, po určitých úpravách a v různých verzích je Bradley schopen plavby ( zvednutí boků a u těších novějších verzí vaky)

  • belkin
    22:59 01.09.2015

    Co je mi známo má Bradley brodivost něco přes metr, ale na portálu válka skutečně píšou že je Bradley obojživelný, ale s touto schopností sem se ještě nikde jinde nesetkal a vzhledem k tomu, že je to letité vozidlo a poměrně známé,
    domnívám se že jde o překlep ( jinak, považuji ,,válku" za seriózní zdroj)

  • belkin
    22:50 01.09.2015

    skelet: to bude asi omyl, jsem přesvědčen že určitě neplave.
    Snad jedině s pomocí nějakých vaků.

  • skelet
    22:34 01.09.2015

    Musím se lehce ohradit.. americký Bradley je obojživelný

  • belkin
    21:56 01.09.2015

    Ten bionix vypadá dobře. Škoda že nevíme co obnáší ten dodatečný kit.
    (Aby to nebyly dodatečně namontované plováky).

  • belkin
    21:45 01.09.2015

    Pokud to zjednodušíme, platí archymédův zákon a to u všech plovoucích objektů. (Tedy, bude velké a těžké, nebo malé a lehké) najít přesnou rovnováhu, aby to dobře plavalo,jezdilo a přitom mělo dostatečné panceřování a optimálně dimenziovaný podvozek zřejmě nebude jednoduché. Bvp má hmotnost cca 14 tun.

  • rainerum
    21:45 01.09.2015

    ještě existuje Bionix ze Singapuru kterej by měl splňovat všecky požadavky podle http://www.army-technology.com... kde píšou: The vehicle is fully amphibious with an optional kit. A váha je 23tun ve věži mívají 30mm rychlopalný dělo

Stránka 1 z 2