Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
-
31. 8. 2015
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových vozidel pěchoty BVP-1. Polský průmysl nabízí armádě univerzální pásovou platformu Anders a koncept lehkého tanku Concept PL-01. Představy polské armády jsou však odlišné.
Modernizační snahy 90. let
V 90. letech minulého století se nacházelo ve výzbroji polské armády 1378 bojových vozidel pěchoty BWP-1 (polské označení BVP-1) a 38 průzkumných BWR-1S/D. Všechna vozidla BWP-2 (BVP-2) polská armáda prodala v roce 1995.
Snahy modernizovat BWP-1 lze vysledovat až do počátku 90. let minulého století. Tehdy polská HSW (Huta Stalowa Wola) společně se švédskou Bofors Weapon System představili projekt BWP-40.
Vozidlo BWP-40 kombinovalo podvozek BWP-1, věž převzatou ze švédského vozidla CV90 a taktéž švédský 40mm rychlopalný kanón Bofors L/70. Polský průmysl dokonce experimentoval s umístěním švédské věže na obrněný transportér SPG-2A (modifikovaný sovětský obrněný transportér MT-LB). "Ozbrojený SPG-2A" nesl označení BWO-40.
BWP-40 / HSW
Polská armáda vozidla BWP-40 a BWO-40 v letech 1993 a 1994 testovala. Švédská věž však v případě BWP-40 způsobila nárůst hmotnosti o 2,5 tuny. Zhoršila se jízdní dynamika a BWP-40 navíc ztratil schopnost plavby. Podobné závěry vyšly z testování BWO-40.
Polská armáda nakonec o vozidla zájem neprojevila. Jak se ukázalo o více než dvacet let později, skvělá taktická mobilita a schopnost plavby je pro polskou armádu klíčová.
Armáda našich severních sousedů již v roce 1992 označila BWP-1 jako částečně zastaralý. Avšak nadále si cenila vynikající průchodnosti terénu a schopnosti plavby. Polské ministerstvo obrany proto vážně uvažovalo o modernizaci BWP-1.
BWP-95 / HSW
V roce 1995 HSW přišla s dalším projektem - bojové vozidlo pěchoty BWP-95. Oproti BWP-1 získal BWP-95 zejména vyšší úroveň balistické ochrany, mohutnější výzbroj a lepší schopnost detekovat cíle v noci a za nepříznivého počasí. Pohonná jednotka a podvozek však zůstal původní.
Výzbroj BWP-95 stojí za pozornost - původní poloautomatický 73 mm kanón 2A28 nahradila kombinace 23mm rychlopalného kanónu 2A14, bezzakluzového jednoranného 73mm kanónu SPG-9 a kulometu PKT.
HSW nabízela BWP-95 i s věžemi západních výrobců. Polská armáda nakonec o BWP-95 z důvodů nestatečných výkonů zájem neprojevila.
BWP-2000 / OBRUM
V roce 1997 další polská firma WZM SA (Wojskowe Zakłady Mechaniczne Spółka Akcyjna) představila svou vizi vylepšeného BWP-1. Originální podvozek BWP-1 doplnila západní věž GM Delco s 25mm rychlopalným kanónem M242 Bushmaster.
Zmínit musíme rovněž projekt BWP-2000 od společnosti OBRUM. Podvozek BWP-2000 byl postaven na základě pásové platformy SPG-1M, což byla hluboká modifikace sovětského MT-S. SPG-1M kombinoval komponenty MT-S a tanku T-72.
Prototyp BWP-2000 získal italskou věž OTO Melara T60 / 70A a počítalo se s instalací 25mm rychlopalného kanónu nebo 60mm děla. Vývojové práce však byly v roce 1999 ukončeny.Dlužno podotknout, že na vývoji BWP-40, BWO-40, BWP-95 a BWP-2000 se armáda nijak nepodílela - šlo čistě o iniciativu polského průmyslu
BWP-1M Puma-1
O žádný z výše uvedených strojů však polská armáda zájem neprojevila. Naopak v roce 1998 polské ministerstvo obrany spustilo vlastní projekt hloubkové modernizace vozidel BWP-1. Projekt ale v této době neřešil podobu věže, ale pouze úpravy samotného vozidla.
Představy ministerstva obrany chtělo splnit několik firem. WZM č 5 (Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne nr 5) představila modernizovaný stroj BWP-1M Puma-1. Úpravou prošel podvozek, pohonná jednotka, "životní" prostor posádky, komunikační vybavení, ochrana proti chemickým/biologickým/radioaktivním látkám nebo senzorické vybavení.
BWP-1M Puma-1 / WZM č. 5
Polské ministerstvo obrany v roce 1999 vybralo nabídku WZM č. 5 jako nejlepší. V rámci programu Modernizace BWP-1 s kódovým označením Puma-1 (Modernizacja BWP-1 kryptonim Puma-1) začal společný vývoj vylepšeného BWP-1. Ministerstvo však stále nerozhodlo o podobě věže a hlavní zbraně.
V roce 2003 WZM č.5 nabídla BWP-1M s věží Rheinmetall Landsysteme E8 MK30-1 a o rok později s bezosádkovou věží Rafael RC OWS 30AT. V obou případech hlavní výzbroj tvořil 30mm rychlopalný kanón.
Vedle toho také konkurenční WZM SA nabídla vlastní nezávislý návrh - BWP-1 s francouzskou věží GIAT Dragar a 25mm rychlopalným kanónem. Z nedostatku zájmu však nebyl projekt dále rozvíjen.
V roce 2005 byly dokončeny kvalifikační zkoušky BWP-1M Puma bez modernizované věže. Ve stejném roce však polské ministerstvo obrany projekt BWP-1M Puma-1 odložilo.
BWP-1M Puma-1 s věží Elbit UT-30 / WZM č. 5
V roce 2007 ministerstvo obrany zahájilo nové analytické a koncepční práce, o rok později pak došlo k obnovení projektu "BWP-1M Puma". V roce 2009 ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s WZM SA (WZM č.5 přešla pod WZM SA) a skupinou Bumar na výrobu dvou prototypů BWP-1M Puma.
Polská armáda v roce 2009 plánoval přestavět 468 vozidel BWP-1. Modernizace měla probíhat mezi roky 2011 až 2018. Polská armáda počítal s provozem BWP-1M Puma až do roku 2040. S postupem času došlo ke snížení počtu modernizovaných strojů až na 192 jednotek.
V této fázi se vybíralo z trojice věží - mezí izraelskými Elbit UT-30/Rafael RCWS-30 a italskou Otto Melara HITFIST-OWS.
Oba prototypy nakonec získaly izraelské věže UT-30 a RCWS-30. Avšak během testování v roce 2009 došlo k přerušení programu. Oficiálním důvodem byl příliš velký nárůst hmotnosti a nesplnění takticko-technických podmínek, včetně požadavku provozu při nízkých teplotách.
Tak definitívně skončil plán modernizovat BWP-1 v polské armádě. Modernizace BWP-1 byla odstraněná z Plánu technické modernizace Ozbrojených sil Polska 2009 -2018 (Planie Modernizacji Technicznej SZ RP w latach 2009-2018).
Nechtěný Anders a PL-01 Concept
Polský průmysl však nadále projevoval zájem dodávat polské armádě bojová vozidla pěchoty. V roce 2007 se uskutečnila v Polsku prezentace bojového vozidla CV90120T od švédské BAE Systems Hagglunds.
V roce 2008 uzavřela polská skupina Bumar dohodu s BAE Systems Hagglunds o společném vývoji univerzální pásové platformy. Na základě spolupráce vznikl v letech 2008 až 2010 technologický demonstrátor pásové platformy Anders. Projekt počítal s výrobou prototypu v roce 2012 a se začátkem testů v letech 2013 až 2014.
Dlužno podotknout, že šlo čistě o soukromý projekt polského a zahraničního průmyslu. Polská armáda o vozidlo neprojevovala zájem, nevydala žádné takticko-technické požadavky a na vývoj nepřesměrovala žádné peníze.
Přesto Bumar spustil masivní marketingovou kampaň na podporu platformy Anders s cílem "přinutit" polské ministerstvo obrany nakoupit vozidla. Polská armáda ale požadovala (požaduje) jiný typ vozidla. "Akce Anders" tak skončila neúspěchem.
PL-01 Concept podporovala masivní marketingová kampaň. / SNAFU!
Stejný osoud potkal PL-01 Concept - opět jde o soukromou iniciativu polského průmyslu. V obou případech (Anders a PL-01 Concept) se na vývoji vozidel podílela BAE Systems, která chtěla s pomocí domácího průmyslu v Polsku uspět s vozidly CV90.Usnadnit to měly projekty "Made in Poland" Anders a PL-01 Concept, které využívaly komponentů švédského CV90.
Nadneseně řečeno, celá historie nového polského bojového vozidla pěchoty mezi roky 2007 až 2014 je historie, jak BAE Systems chtěl v Polsku prodat vozidla CV90. Podobným způsobem například CMI Defence lobuje za vyzbrojení vozidel Rosomak kanóny ráže 105 mm. Taová výzbroj však vznáší kontroverze, protože 105mm kanon nedokáže prorazit pancíř postarších a už vůbec ne novějších ruských tanků. Otázkou je tak pořizení podobné výzbroje.
Polská armáda však požaduje lehčí vozidlo schopné plavby, proto jsou vozidla jako Anders, PL-01 Concept nebo CV90 bez šance na úspěch. Důvodem je velké množství řek, kanálů, jezer v Polsku a málo mostů. To je také důvodem, proč nový armádní projekt polského bojového vozidla pěchoty Borsuk požaduje vozidlo do hmotnosti maximálně 25 tun při dodržení schopnosti plavby.
Polská armáda pokládá tanky a BWP za ofenzivní zbraň a proto věnuje velkou pozornost rychlosti (udržení tempa útoku) vozidel. Armáda navíc požaduje 800 vozidel, takže cena musí být na přijatelné úrovni. Je otázkou, zda vozidla jako CV90 nebo ASCOD, které jsou i hlavními kandidáty pro nové bojové vozidlo pěchoty Armády ČR, dokáží svou cenovku stlačit potřebně nízko.
Zdroj: Militarium.net
Související články
Polská armáda hledá náhradu za BRDM-2
Německá firma Rheinmetall MAN Military Vehicles (RMMV) a polská Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) ...
-
03.06.2015
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Visla: Raketový štít Polska
V květnu tohoto roku Polsko vybralo výrobce nového protileteckého a protiraketové systému středního ...
-
10.06.2015
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
Polská armáda chce sledovat satelity
Polské Národní výzkumné a vývojové centrum (Narodowe Centrum Badań i Rozwoju) vyhlásilo soutěž na ...
-
13.07.2015
-
11 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizace pozemních sil Polska
Polsko řadu let vyvíjí značné úsilí s cílem modernizovat své ozbrojené síly. Polský autor Remigiusz ...
-
27.08.2015
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Tak - czołgi i BWP to broń ofensywna (wojska lądowe nie mają innych - lepszych środków do prowadzenia natarcia.) Mamy Rosomaki - świetnie nadają sie do prowadzenia obrony (nawet ...Zobrazit celý příspěvek
Tak - czołgi i BWP to broń ofensywna (wojska lądowe nie mają innych - lepszych środków do prowadzenia natarcia.)
Mamy Rosomaki - świetnie nadają sie do prowadzenia obrony (nawet przed teoretycznie silniejszymi wojskami "ciężkimi") - ale obrona to nie wszystko - trzeba też atakować. (Każda skuteczna obrona kończy się kontrnatarciem lub pościgiem...)
Po to są czołgi i BWP.
Wojsko chce by wóz pływał bo to daje elstyczność. Z góry zakłada się, że wszystkie mosty zostaną zniszczone. (To chyba rozsądne założenie - nie?)
Mosty pontonowe buduje się długo (Brak nowoczesnych systemów - nikt w NATO nie posiada dużej ilości nowoczesnych systemów mostowych )
Mosty (które powstaną) bedą przeciążone - wszak armia to ciężarówki - tysiące ciężarówek - z paliwem, amunicją, żywnością...
Nim most powstanie trzeba ubezpieczyć drugi brzeg rzeki - przyczółek (warto to zrobić przy pomocy kilku kompani piechoty zmechanizowanej)
Kolejna sprawa to ekonomia - wóz będzie lżejszy niż zachodnie konstrukcjie (choć i tak cięższy niż rosyjskie BMP-3 i BMP-2 które jeszcze 10-20 lat posłużą w armi FR), ale i tańszy (mam nadzieje). Nas nie interesuje 100 czy 200 BWP tylko 400-600 - a budżet jest jaki jest.
Przy masie 25 ton (około - pamietajmy, że to tylko założenia ) pojazd może mieć odporność na 30x165mm z przodu (+/- 30 stopni) + reszta 12.7/14.5mm w wariancie bazowym. (czyli nie jest tragicznie)
Wszystko zależy od ogólnych wymiarów oraz od rozwiazań konstrukcyjnych
Jeśli wóz bedzie transportował tylko 6 zolnierzy - to może być mały (długość ok 6.5m, szerokość ok. 2,8m wysokość ok. 2,6m) - słowem o 1,2 m krótszy i 0.2 m niższy niż Rosomak...
Można zastosować dmuchane pływaki, można zastosować lekkie moduły wypronościowe montowane na burtach kadłuba (wyobraźcie sobie wóz podobny do ifv Dardo, który na burtach ma "puste moduły" wypornościowe - wyglądąłoby to tak http://www.army-guide.com/imag... )
Tak więc jest to wykonalne - kwestia wymagań wojska...
Generalnie i tak najważniejsza jes siła ognia, łączność i ogolna świadomość sytuacyjna... Następca BWP-1 (jaki by nie był) zwielokrotni siłę ognia piechoty zmechanizowanej... (choćby był tylko kilka ton cięższy od Rosomaka)
Ja też chętnie bym widział dwie wersje BWPa - lekką i ciężką...
A w zasadzie to lekkiego BWPa - dla batalionów zmechanizowanych
i ciężki gąsienicowy transporter opancerzony (jak NAMER) dla batalionów czołgów (1 kompania na każdy batalion czołgów)Skrýt celý příspěvekTak. už jsme se "srovnali" :) Jde mi o to, že při překonávání vodního toku plavbou je bezpochyby možná nějaká palba z obsazovaného břehu. A OT s nafukovacími k jehož potopení by ...Zobrazit celý příspěvek
Tak. už jsme se "srovnali" :)
Jde mi o to, že při překonávání vodního toku plavbou je bezpochyby možná nějaká palba z obsazovaného břehu. A OT s nafukovacími k jehož potopení by stačilo pár ran 7,62 moc OT není... vlastně je to spíš dočasně plovoucí rakev pro výsadek a osádku.
Ale věřím, že je to "ošéfované" :) třeba těmi odolnými materiály.Skrýt celý příspěvekJá o holinkách a Rimr o hodinkách, oboje se natahuje :) Měl sem na mysli pevné, nastálo namontované plováky (BVP-2 a další typy), vyrobené z plechu a ty se právě plní pěnou už ...Zobrazit celý příspěvek
Já o holinkách a Rimr o hodinkách, oboje se natahuje :)
Měl sem na mysli pevné, nastálo namontované plováky (BVP-2 a další typy), vyrobené z plechu a ty se právě plní pěnou už ve výrobě, aby při případném průstřelu nenabíraly vodu. Obvykle plní nějakou další funkci (přídavné pancéřování) nebo jsou integrovány v nějakých kontrukčních prvcích (blatníky).
Rimr měl očividně namysli nafukovací kousky, ty se většinou plní kompresorem vozidla a ten zvládne i nějaký ten průstřel (jako pneumatiky u vojenských terénních speciálů).
Samozřejmě, pokud ten či onen plovák dostane pumelenici od nějakého malorážového kanonu, který do něj navyrábí díry jak kopací míč nebo ho dokonce rozhodí do všech koutů bojiště, nenaděláte s tím nic a na přechod vodního toku si můžete nechat zajít chuť...Skrýt celý příspěvekOna ta "guma" může být poměrně tlustý Kevlar, Dyneema či jiný podobný materiál, takže jejich prostřelení útočnou puškou pak nemusí být taková sranda. Ale jen teoretizuju, nikdy ...Zobrazit celý příspěvek
Ona ta "guma" může být poměrně tlustý Kevlar, Dyneema či jiný podobný materiál, takže jejich prostřelení útočnou puškou pak nemusí být taková sranda. Ale jen teoretizuju, nikdy jsem to naživo neviděl ani o tom nic relevantního nečetl.Skrýt celý příspěvek
Já se domnívám, že u K21 a podobných externích plováků, je to jen jednoduše kompresorem nafouklá guma, která se po plavbě odmontuje, vyfoukne, složí, uloží a frčí se dál. Případné ...Zobrazit celý příspěvek
Já se domnívám, že u K21 a podobných externích plováků, je to jen jednoduše kompresorem nafouklá guma, která se po plavbě odmontuje, vyfoukne, složí, uloží a frčí se dál. Případné vyplnění pěnou bude možná možné v ostré akci.Skrýt celý příspěvek
Rimr: ne, u BVP-2 jsou třebas plováky řešeny tak, že zároveň tvoří blatníky. Proč by se měly po vyplnění pěnou vyhazovat? Pěnou sou vyplněny z výroby a ta pěna tam prostě je, ...Zobrazit celý příspěvek
Rimr: ne, u BVP-2 jsou třebas plováky řešeny tak, že zároveň tvoří blatníky. Proč by se měly po vyplnění pěnou vyhazovat? Pěnou sou vyplněny z výroby a ta pěna tam prostě je, ničemu nevadí, plave dobře, protože to je vlastně samej vzduch a trocha plastu...
Anton: dobrej blábol, zejména ta pasáž s těma tankama. Ve Vietnamu dopadly tanky výborně a když o ně američani přišli (plnotučný M-48 byly nahrazený lehkejma Sheridanama), tak těžce zaplakali. V Iráku se tanky osvědčily v obou válkách, v Afghánu s nima Kanaďani měli jen dobré zkušenosti (a Amíci jim je nejspíš jen tiše záviděli)... takže doporučuji míň sci-fi a víc reality.Skrýt celý příspěvekJak byly nastaveny parametry tech manevru? Tank se branil jen delem a kulomety, co vezl? Nebo okolo tanku postaval aspon jeden manik s MANPADem? Asi ne, ze? Tanky bych rozhodne ...Zobrazit celý příspěvek
Jak byly nastaveny parametry tech manevru? Tank se branil jen delem a kulomety, co vezl? Nebo okolo tanku postaval aspon jeden manik s MANPADem? Asi ne, ze?
Tanky bych rozhodne neodsuzoval, protoze je to soucast celku zvaneho armada. A dalsi soucasti je i PVO. A dnesni PVO dava vrtulnikum tezce zabrat. Na Ukrajine doslo z uzemneni celeho letectva, ne jen vrtulniku. Pri invazi do Srbska ani k nasazeni bitevnich vrtulniku nedoslo. Dnesni bojiste je slozita zalezitost a postavit to jen na vrtulnik vs tank je nesmysl.Skrýt celý příspěvekPoľská armáda má v podstate oprávnené požiadavky. Načo niečo ťažké, pomalé, neobratné hoc aj stredne obrnené. Doba sa mení. V USA na manévroch zistili, že vrtúľniky vyhrávali ...Zobrazit celý příspěvek
Poľská armáda má v podstate oprávnené požiadavky. Načo niečo ťažké, pomalé, neobratné hoc aj stredne obrnené. Doba sa mení. V USA na manévroch zistili, že vrtúľniky vyhrávali súboje s tankami v pomere 12:1. Protitankové zbrane su oveľa lacnejšie, ako samotné tanky. Dnes sa ani veľké súboje obrnencov neočakavajú. Na ničenie obrnencov su vhodné letectvo, helikomptéry, dróny, delostrelectvo, rakety a podobne. Tie si poradia s ľahko aj stredne obrnenými strojmi. Veľká životnosť obrnencov v prípade rosiahlejšieho konfliktu sa dnes neočakáva. Srbom a Sadámovi boli takmer na nič. ISIL sa na ťažko obrnené systémy vôbec nespolieha. Aj Rusom vyhoreli obrnenci v prvej čečenskej vojne. Ani Ukrajinci sa nemôžu spoliehať na veľku prevahu v obrnenej technike. Vo Vietname tiež nedopadli obrnenci veľmi dobre.
Tým bojovým vozidlám stačí obrniť pancierom pred ťažkými guľometmi a vybaviť ich viacej rýchlosťou, manevrovaciou schopnosťou, schopnosťou prekonávať rôzne aj vodné prekážky. Viacej vybaviť stealth krytiami, systémami skôr spozorovať nepriateľa, skôr ho zasiahnuť. Schopnosť digitálneho vedenia boja. Napríklad v súčinnosti s drónom, pechotov viesť paľbu aj na neviditeľne ciele. Nejakými raketami proti ťažkým tankom a račej rychlopálny kanón hoc aj menšej ráže.
Ťažké delostrelectvo môže isť aj 10 km za nimi a v prípade potreby môžu navádzať paľbu so smotného BWP. Aj dróny zavesené dajme tomu na takom BWP môžu vzlietnuť a raketami doraziť potrebné ciele, či prenášať situaciu bojiska.
Spomínali sa tu ženijne vojská. Možno ešte lepšie by bolo vyvinuť nejaké lego bojové vozidlo. Ktoré by v prípade potreby mohlo zosilniť obrnenie pomocnými zásobovacími a servisnými vojskami. Proste rýchlo prekonať vodnú prekážku a zaujať postavenie. Pomocné servisné vojsko dorazí v prípade potreby a zosilní na požadované potreby obrnenie, doplní municiu, iný servis.Skrýt celý příspěvekAha, díky za info - takže to jsou jednorázové plováky, která se před plavbou naplní nějakou PU pěnou či čím z nějakých iniciovaných zásobníků a po plavbě se odhodí a fičí se dál?
Aha, díky za info - takže to jsou jednorázové plováky, která se před plavbou naplní nějakou PU pěnou či čím z nějakých iniciovaných zásobníků a po plavbě se odhodí a fičí se dál?
Rimr: vzhledem k tomu, že plováky jsou snad u všech typů plněny nenasákavou pěnou, tak pár průstřelů funkci neohrozí. Horší je, pokud se řidiči povede je "očesat"... Mimochodem ...Zobrazit celý příspěvek
Rimr: vzhledem k tomu, že plováky jsou snad u všech typů plněny nenasákavou pěnou, tak pár průstřelů funkci neohrozí. Horší je, pokud se řidiči povede je "očesat"...
Mimochodem vypěněním se u spousty modernizací řešil problém dveřních nádrží u BVP...Skrýt celý příspěvekPodle toho jak vypadá ta K21 s plovákama, se domnívám že ASCOD nebo CV90 v základní verzi (tj. cca 25 tun) + plováky a mají to vyřešené. No a pokud chtějí něco z vlnolamem co hned ...Zobrazit celý příspěvek
Podle toho jak vypadá ta K21 s plovákama, se domnívám že ASCOD nebo CV90 v základní verzi (tj. cca 25 tun) + plováky a mají to vyřešené.
No a pokud chtějí něco z vlnolamem co hned hupsne do vody, musí si to vyvinout.Skrýt celý příspěvekad GAVL: Také si myslím, že řešení s plováky ap. nejsou pro rychlý manévr zrovna nejvhodnější. Zvlášť ne v podmínkách Polska (vizte níže). Ohledně ženijních jednotek se nejprve ...Zobrazit celý příspěvek
ad GAVL: Také si myslím, že řešení s plováky ap. nejsou pro rychlý manévr zrovna nejvhodnější. Zvlášť ne v podmínkách Polska (vizte níže).
Ohledně ženijních jednotek se nejprve zeptám, zda jste byl v Polsku, tedy na jeho severu a východě? Jestli ne, doporučuju, je to tam nádherné. Pokud si to chcete vyzkoušet někde blíž, zkuste Třeboňsko, to se tolik neliší, jen je tam víc lidí a vodní plochy jsou obecně menší. Problémy tamního terénu jsou dva: 1) potřebujete neustále překračovat menší vodní toky (kanály ap.), na to se sice ženijní technika použít dá, ale musel byste jí mít hromdu nebo ji neustále přesouvat, což ani jedno není moc praktické; 2) potřebujete překonávat větší vodní plochy (zátoky, rozlité delty ap.), k čemuž se ženijní technika použít nedá vůbec. Vjezd do tamních vodních ploch naopak není ani zdaleka takový problém jak u nás, protože břeh je často jen těžko odlišitelný od vody ;-)
Je jasné, že spoustu takových překážek dokáže překonat kdejaké BVP pomocí brodění (a mnohé kanály prostě přejetím). Ale zdaleka ne všechny.
Ohledně Leopardů máte pravdu, jejich kombinace s lehkými BVP by byla poměrně bizarní. Proto bych si myslel, že by měli Poláci pořídit dvě verse BVP, jak už jsem někde psal. Nebo jednu, u níž by šlo dodatečným pancéřováním výrazně změnit charakter vozidla.Skrýt celý příspěvekJistě pokud bychom brali zvýšení boků, nebo instalaci plováků jako řešení problému obojživelnosti, tak pak by bylo obojživelné téměř cokoli. Není pak třeba stanovit limit 25 tun, ...Zobrazit celý příspěvek
Jistě pokud bychom brali zvýšení boků, nebo instalaci plováků jako řešení problému obojživelnosti, tak pak by bylo obojživelné téměř cokoli. Není pak třeba stanovit limit 25 tun, ale mohli bychom se bavit např. o 30 tunách v případě plováků.
Myslím si , že pro Poláky by bylo spíše řešením posílit ženijní jednotky a pořízení většího množství pontonů a mostních tanků. Takových aby to uneslo Leopardy 2. Pokud mají vrásky z velkého počtu vodních toků.
Mít plováky pro težší BVP (alespoň 30 tun) pro překonání toku někde kde se dá bez úprav vstupu do toku a výstupu z toku. Takových míst při regulaci toků zas tolik není. Podržet předmostí pro dobu nezbytnou pro přesun techniky např. po pontonech.
Každopádně mít kombinaci téměř nejtěžšího tanku a téměř nejlehčího BVP mi připomíná britskou kombinaci pěchotních tanků a křižníkových tanků z první poloviny druhé světové války.Skrýt celý příspěvekJeště ohledně součinosti BVP s tanky – to je samozřejmě běžně používaná taktika, ovšem ani zdaleka ne jediná. Frontální útok obrněné techniky, kdy BVP-1/2 měla krýt boky centrální ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě ohledně součinosti BVP s tanky – to je samozřejmě běžně používaná taktika, ovšem ani zdaleka ne jediná. Frontální útok obrněné techniky, kdy BVP-1/2 měla krýt boky centrální tankové jednotce, je už poněkud z módy :-) Rychlý manévr, který provedou samotná BVP, čímž zasadí pěchotu do slabého místa v protivníkově sestavě a samy ji budou podporovat z dálky, je také poměrně reálná taktika.Skrýt celý příspěvek
Při množství, které hodlá polská armáda koupit, by se jim možná podařilo dohodnout licenční výrobu K21. Pokud by dostali možnost to i prodávat v Evropě (klidně jen východní), mohlo ...Zobrazit celý příspěvek
Při množství, které hodlá polská armáda koupit, by se jim možná podařilo dohodnout licenční výrobu K21. Pokud by dostali možnost to i prodávat v Evropě (klidně jen východní), mohlo by se to docela ujmout, protože balistická ochrana je velmi slušná, je to lehké a umí to plavat. Takové vozidlo by se hodilo i pobalstkým státům a Finsku. A možná by si našlo cestu i jinam. Někde jsem tedy četl, že problém je malý vnitřní prostor, z pohledu evropského vojáka. Pokud je to pravda, muselo by se to nějak řešit – zvětšení korby za cenu zeslabení balistické ochrany, aby nevzrostla váha či snížením počtu příslušníků výsadku (což ovšem nepomůže na výšku).
Nevím, co lepšího by v současné době sehnali. Snad jedině se domluvit s BAE a místo poměrně těžkého Andersu udělat odlehčenou, plavbyschopnou versi CV90 s poměrně slabým pancířem, který by šlo v případě potřeby doplnit. Otázkou je, zda je to vůbec principielně možné. Nebo od Amíků koupit staré Bradley a nějak je modernizovat. Nebo vyvinout něco vlastního, ale to je podle mě dost drahá sranda.
ad Charlie: Oni mariňáci mají tu nevýhodu, že musí počítat s vyloděním na moři, což je přecijen tvrdší oříšek než přeplavat kanál. Ale jinak souhlas.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...