Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
-
31. 8. 2015
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových vozidel pěchoty BVP-1. Polský průmysl nabízí armádě univerzální pásovou platformu Anders a koncept lehkého tanku Concept PL-01. Představy polské armády jsou však odlišné.
Modernizační snahy 90. let
V 90. letech minulého století se nacházelo ve výzbroji polské armády 1378 bojových vozidel pěchoty BWP-1 (polské označení BVP-1) a 38 průzkumných BWR-1S/D. Všechna vozidla BWP-2 (BVP-2) polská armáda prodala v roce 1995.
Snahy modernizovat BWP-1 lze vysledovat až do počátku 90. let minulého století. Tehdy polská HSW (Huta Stalowa Wola) společně se švédskou Bofors Weapon System představili projekt BWP-40.
Vozidlo BWP-40 kombinovalo podvozek BWP-1, věž převzatou ze švédského vozidla CV90 a taktéž švédský 40mm rychlopalný kanón Bofors L/70. Polský průmysl dokonce experimentoval s umístěním švédské věže na obrněný transportér SPG-2A (modifikovaný sovětský obrněný transportér MT-LB). "Ozbrojený SPG-2A" nesl označení BWO-40.
BWP-40 / HSW
Polská armáda vozidla BWP-40 a BWO-40 v letech 1993 a 1994 testovala. Švédská věž však v případě BWP-40 způsobila nárůst hmotnosti o 2,5 tuny. Zhoršila se jízdní dynamika a BWP-40 navíc ztratil schopnost plavby. Podobné závěry vyšly z testování BWO-40.
Polská armáda nakonec o vozidla zájem neprojevila. Jak se ukázalo o více než dvacet let později, skvělá taktická mobilita a schopnost plavby je pro polskou armádu klíčová.
Armáda našich severních sousedů již v roce 1992 označila BWP-1 jako částečně zastaralý. Avšak nadále si cenila vynikající průchodnosti terénu a schopnosti plavby. Polské ministerstvo obrany proto vážně uvažovalo o modernizaci BWP-1.
BWP-95 / HSW
V roce 1995 HSW přišla s dalším projektem - bojové vozidlo pěchoty BWP-95. Oproti BWP-1 získal BWP-95 zejména vyšší úroveň balistické ochrany, mohutnější výzbroj a lepší schopnost detekovat cíle v noci a za nepříznivého počasí. Pohonná jednotka a podvozek však zůstal původní.
Výzbroj BWP-95 stojí za pozornost - původní poloautomatický 73 mm kanón 2A28 nahradila kombinace 23mm rychlopalného kanónu 2A14, bezzakluzového jednoranného 73mm kanónu SPG-9 a kulometu PKT.
HSW nabízela BWP-95 i s věžemi západních výrobců. Polská armáda nakonec o BWP-95 z důvodů nestatečných výkonů zájem neprojevila.
BWP-2000 / OBRUM
V roce 1997 další polská firma WZM SA (Wojskowe Zakłady Mechaniczne Spółka Akcyjna) představila svou vizi vylepšeného BWP-1. Originální podvozek BWP-1 doplnila západní věž GM Delco s 25mm rychlopalným kanónem M242 Bushmaster.
Zmínit musíme rovněž projekt BWP-2000 od společnosti OBRUM. Podvozek BWP-2000 byl postaven na základě pásové platformy SPG-1M, což byla hluboká modifikace sovětského MT-S. SPG-1M kombinoval komponenty MT-S a tanku T-72.
Prototyp BWP-2000 získal italskou věž OTO Melara T60 / 70A a počítalo se s instalací 25mm rychlopalného kanónu nebo 60mm děla. Vývojové práce však byly v roce 1999 ukončeny.Dlužno podotknout, že na vývoji BWP-40, BWO-40, BWP-95 a BWP-2000 se armáda nijak nepodílela - šlo čistě o iniciativu polského průmyslu
BWP-1M Puma-1
O žádný z výše uvedených strojů však polská armáda zájem neprojevila. Naopak v roce 1998 polské ministerstvo obrany spustilo vlastní projekt hloubkové modernizace vozidel BWP-1. Projekt ale v této době neřešil podobu věže, ale pouze úpravy samotného vozidla.
Představy ministerstva obrany chtělo splnit několik firem. WZM č 5 (Wojskowe Zakłady Motoryzacyjne nr 5) představila modernizovaný stroj BWP-1M Puma-1. Úpravou prošel podvozek, pohonná jednotka, "životní" prostor posádky, komunikační vybavení, ochrana proti chemickým/biologickým/radioaktivním látkám nebo senzorické vybavení.
BWP-1M Puma-1 / WZM č. 5
Polské ministerstvo obrany v roce 1999 vybralo nabídku WZM č. 5 jako nejlepší. V rámci programu Modernizace BWP-1 s kódovým označením Puma-1 (Modernizacja BWP-1 kryptonim Puma-1) začal společný vývoj vylepšeného BWP-1. Ministerstvo však stále nerozhodlo o podobě věže a hlavní zbraně.
V roce 2003 WZM č.5 nabídla BWP-1M s věží Rheinmetall Landsysteme E8 MK30-1 a o rok později s bezosádkovou věží Rafael RC OWS 30AT. V obou případech hlavní výzbroj tvořil 30mm rychlopalný kanón.
Vedle toho také konkurenční WZM SA nabídla vlastní nezávislý návrh - BWP-1 s francouzskou věží GIAT Dragar a 25mm rychlopalným kanónem. Z nedostatku zájmu však nebyl projekt dále rozvíjen.
V roce 2005 byly dokončeny kvalifikační zkoušky BWP-1M Puma bez modernizované věže. Ve stejném roce však polské ministerstvo obrany projekt BWP-1M Puma-1 odložilo.
BWP-1M Puma-1 s věží Elbit UT-30 / WZM č. 5
V roce 2007 ministerstvo obrany zahájilo nové analytické a koncepční práce, o rok později pak došlo k obnovení projektu "BWP-1M Puma". V roce 2009 ministerstvo obrany podepsalo kontrakt s WZM SA (WZM č.5 přešla pod WZM SA) a skupinou Bumar na výrobu dvou prototypů BWP-1M Puma.
Polská armáda v roce 2009 plánoval přestavět 468 vozidel BWP-1. Modernizace měla probíhat mezi roky 2011 až 2018. Polská armáda počítal s provozem BWP-1M Puma až do roku 2040. S postupem času došlo ke snížení počtu modernizovaných strojů až na 192 jednotek.
V této fázi se vybíralo z trojice věží - mezí izraelskými Elbit UT-30/Rafael RCWS-30 a italskou Otto Melara HITFIST-OWS.
Oba prototypy nakonec získaly izraelské věže UT-30 a RCWS-30. Avšak během testování v roce 2009 došlo k přerušení programu. Oficiálním důvodem byl příliš velký nárůst hmotnosti a nesplnění takticko-technických podmínek, včetně požadavku provozu při nízkých teplotách.
Tak definitívně skončil plán modernizovat BWP-1 v polské armádě. Modernizace BWP-1 byla odstraněná z Plánu technické modernizace Ozbrojených sil Polska 2009 -2018 (Planie Modernizacji Technicznej SZ RP w latach 2009-2018).
Nechtěný Anders a PL-01 Concept
Polský průmysl však nadále projevoval zájem dodávat polské armádě bojová vozidla pěchoty. V roce 2007 se uskutečnila v Polsku prezentace bojového vozidla CV90120T od švédské BAE Systems Hagglunds.
V roce 2008 uzavřela polská skupina Bumar dohodu s BAE Systems Hagglunds o společném vývoji univerzální pásové platformy. Na základě spolupráce vznikl v letech 2008 až 2010 technologický demonstrátor pásové platformy Anders. Projekt počítal s výrobou prototypu v roce 2012 a se začátkem testů v letech 2013 až 2014.
Dlužno podotknout, že šlo čistě o soukromý projekt polského a zahraničního průmyslu. Polská armáda o vozidlo neprojevovala zájem, nevydala žádné takticko-technické požadavky a na vývoj nepřesměrovala žádné peníze.
Přesto Bumar spustil masivní marketingovou kampaň na podporu platformy Anders s cílem "přinutit" polské ministerstvo obrany nakoupit vozidla. Polská armáda ale požadovala (požaduje) jiný typ vozidla. "Akce Anders" tak skončila neúspěchem.
PL-01 Concept podporovala masivní marketingová kampaň. / SNAFU!
Stejný osoud potkal PL-01 Concept - opět jde o soukromou iniciativu polského průmyslu. V obou případech (Anders a PL-01 Concept) se na vývoji vozidel podílela BAE Systems, která chtěla s pomocí domácího průmyslu v Polsku uspět s vozidly CV90.Usnadnit to měly projekty "Made in Poland" Anders a PL-01 Concept, které využívaly komponentů švédského CV90.
Nadneseně řečeno, celá historie nového polského bojového vozidla pěchoty mezi roky 2007 až 2014 je historie, jak BAE Systems chtěl v Polsku prodat vozidla CV90. Podobným způsobem například CMI Defence lobuje za vyzbrojení vozidel Rosomak kanóny ráže 105 mm. Taová výzbroj však vznáší kontroverze, protože 105mm kanon nedokáže prorazit pancíř postarších a už vůbec ne novějších ruských tanků. Otázkou je tak pořizení podobné výzbroje.
Polská armáda však požaduje lehčí vozidlo schopné plavby, proto jsou vozidla jako Anders, PL-01 Concept nebo CV90 bez šance na úspěch. Důvodem je velké množství řek, kanálů, jezer v Polsku a málo mostů. To je také důvodem, proč nový armádní projekt polského bojového vozidla pěchoty Borsuk požaduje vozidlo do hmotnosti maximálně 25 tun při dodržení schopnosti plavby.
Polská armáda pokládá tanky a BWP za ofenzivní zbraň a proto věnuje velkou pozornost rychlosti (udržení tempa útoku) vozidel. Armáda navíc požaduje 800 vozidel, takže cena musí být na přijatelné úrovni. Je otázkou, zda vozidla jako CV90 nebo ASCOD, které jsou i hlavními kandidáty pro nové bojové vozidlo pěchoty Armády ČR, dokáží svou cenovku stlačit potřebně nízko.
Zdroj: Militarium.net
Související články
Polská armáda hledá náhradu za BRDM-2
Německá firma Rheinmetall MAN Military Vehicles (RMMV) a polská Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ) ...
-
03.06.2015
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Visla: Raketový štít Polska
V květnu tohoto roku Polsko vybralo výrobce nového protileteckého a protiraketové systému středního ...
-
10.06.2015
-
4 komentářů
-
Jan Grohmann
Polská armáda chce sledovat satelity
Polské Národní výzkumné a vývojové centrum (Narodowe Centrum Badań i Rozwoju) vyhlásilo soutěž na ...
-
13.07.2015
-
11 komentářů
-
Jan Grohmann
Modernizace pozemních sil Polska
Polsko řadu let vyvíjí značné úsilí s cílem modernizovat své ozbrojené síly. Polský autor Remigiusz ...
-
27.08.2015
-
24 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Rýchlou, slabo pancierovanou, ale ofenzívnou. Ochrana posádky by mala ostať na prvom mieste, napríklad pomocou modulárneho pancierovania pokiaľ práve vozidlo nieje nasadené v ...Zobrazit celý příspěvek
Rýchlou, slabo pancierovanou, ale ofenzívnou. Ochrana posádky by mala ostať na prvom mieste, napríklad pomocou modulárneho pancierovania pokiaľ práve vozidlo nieje nasadené v "obojživelnej" misii.Skrýt celý příspěvek
ad Charlie: Přesně tak. Ofenzivním prostředkem není ani tak myšlena ofenzíva ve smysmlu "Za dva týdny u La Manche", na kterou bylo zkonstruováno BVP-1/2. Jde prostě o schopnost ...Zobrazit celý příspěvek
ad Charlie: Přesně tak. Ofenzivním prostředkem není ani tak myšlena ofenzíva ve smysmlu "Za dva týdny u La Manche", na kterou bylo zkonstruováno BVP-1/2. Jde prostě o schopnost manévrového boje, kdy je BVP považováno za prostředek k rychlému, chcete-li ofenzivnímu, manévru, tedy je od něj vyžadována vysoká taktická pohyblivost. S ohledem na polskou krajinu, zvláště tu na severu a východě, není se skutečně co divit, že trvají na plavběschopnost.
Sgt Murphy má ale pravdu v tom, že AČR už má plavbyschopné Pandury, nemusí mít tedy nutně i BVP. A jelikož nehrozí, že bychom měli ve výzbroji dvě varianty BVP, lehkou a těžkou, bude pro nás lepší volbou něco klasickéjo, jako CV90 či ASCOD.Skrýt celý příspěvek...tedanevim... jakou odolnost mají ty plováky? Nesplaskne to (a tím připravý neradostné zážitky vezenému výsadku) už po "ochcání" obyč. municí 5,56, natož 7,62mm?
...tedanevim... jakou odolnost mají ty plováky? Nesplaskne to (a tím připravý neradostné zážitky vezenému výsadku) už po "ochcání" obyč. municí 5,56, natož 7,62mm?
Sgt. Murphy: vzhledem k tomu, že celá moderní taktika je postavená na manévru, tak není pohyblivost nijak na závadu. Navíc, i obrana musí být pružná, se statickou toho moc ...Zobrazit celý příspěvek
Sgt. Murphy: vzhledem k tomu, že celá moderní taktika je postavená na manévru, tak není pohyblivost nijak na závadu. Navíc, i obrana musí být pružná, se statickou toho moc nevytrhnete. A pokud má polsko spoustu řek a říček, tak se není co divit, že trvá na obojživelnosti, protože jednotka s sebou tolik mostů prostě tahat nemůže.
No a když už máte nějaký mix techniky, tak je dobré, aby měla přibližně podobné parametry, aby se vám paknestalo, že zatímco jeden typ nemá problém, druhý trčí na břehu nebo zapadlý po břicho. To se vám totiž trhá sestava a jednotlivé elementy se stávají snadným cílem nepřítele.Skrýt celý příspěvekTen K-21 je hodně dobrý nápad. Osobně si myslím že si s touhle představou už i někdo pohrával (když poláci kupují korejské podvozky pro své houfnice). K-21 s věží Oto Melara (nebo ...Zobrazit celý příspěvek
Ten K-21 je hodně dobrý nápad. Osobně si myslím že si s touhle představou už i někdo pohrával (když poláci kupují korejské podvozky pro své houfnice). K-21 s věží Oto Melara (nebo tou vylepšenou co budou zavádět), by mohl vzniknout zajmavý stroj (byť velice podobný Andersu). Navíc K-21 dokáže překonávat vodní toky.
Pokud by dokázali Poláci vyrábět relativně levně osekanou verzi tohoto stroje, tak pak může mít velký potenciál i pro ostatní Východoevropské státy (Slovensko, Pobaltí, Chorvatsko, Slovinsko atd.).
Možná by se na tomhle projektu mohla přiživit i AČR, ale v úspěšnou spolupráci s poláky nevěřím (viz radary atd.), tak u nás to bude patrně jiné vozidlo (ASCOD nebo CV90). Pro poláky by se ale jednalo o rozumné řešení.
Tady má K-21 vystrčené plováky: http://www.forte.jor.br/wp-con... Skrýt celý příspěvekPoľsko potrebuje stroje na rýchly útok. Proti komu? Pokiaľ sa bojí RF, nemalo by hľadať stroje viac defenzívne? Teda s vysokou ochranou. Pokiaľ Poľsko nechce útočiť na RF alebo na ...Zobrazit celý příspěvek
Poľsko potrebuje stroje na rýchly útok. Proti komu? Pokiaľ sa bojí RF, nemalo by hľadať stroje viac defenzívne? Teda s vysokou ochranou. Pokiaľ Poľsko nechce útočiť na RF alebo na iného suseda, samozrejme.
Považujem za dobré rozhodnutie vyrábať u nás a nakupovať vlastnú techniku - pod licenciou. Nemáme prečo vymýšľať niečo vymyslené.
Padnury ačr majú schopnosť plavby, moderné ifv v našich podmienkach túto schopnosť mať nemusia. Skôr by som doplnil techniku o pontónové mosty.
Moderné ifv pre naše podmienky by malo mať hlavne schopnosť modulárneho pancierovania.Skrýt celý příspěvekPodle mě to spíše ukazuje, že vlastní vývoj za státní peníze je pro tak malou zemi jako je ČR nesmysl, naopak považuji za vhodné nakoupení licence "slušného" odzkoušeného stroje a ...Zobrazit celý příspěvek
Podle mě to spíše ukazuje, že vlastní vývoj za státní peníze je pro tak malou zemi jako je ČR nesmysl, naopak považuji za vhodné nakoupení licence "slušného" odzkoušeného stroje a vyrobit takto doma. Jak se říká nevymýšlej kolo. A zrovna naše země s tím má docela "dobrou" zkušenost, která myslím na nějakou dobu od takové cesty odradí viz t72, alca atd.
Na druhou stranu je správné podpořit nákupem vlastní průmysl pokud nabízí aspoň trochu konkurenceschopný výrobek za přiměřenou cenu.
Ostatně i pro Polsko by možná bylo dobré nakoupit licenci např. na korejský K21 a to mohla být cesta i pro nás pokud by se podařilo vyjednat dobrou cenu.Skrýt celý příspěvekJirkaM: máš na mysli finskou Patriu AMV s italskou věží, nebo doposud nezavedené moderní útočné pušky (zatím nakupují jen Beryly). Modernizované T-72 máme taky. Patrioty kupují ...Zobrazit celý příspěvek
JirkaM:
máš na mysli finskou Patriu AMV s italskou věží, nebo doposud nezavedené moderní útočné pušky (zatím nakupují jen Beryly). Modernizované T-72 máme taky. Patrioty kupují od Američanů atd. Nevim co mají tak úžasného, doma vyrobeného a zavedeného (zatím jen projekty a prototypy - nic víc).Skrýt celý příspěvekUmím si docela dobře představit lehké "ofenzivní" BVP s poměrně nízkou balistickou ochranou, které by mělo schopnost plavby. Přičemž by bylo možné přidat modulární pancíř, a tím ...Zobrazit celý příspěvek
Umím si docela dobře představit lehké "ofenzivní" BVP s poměrně nízkou balistickou ochranou, které by mělo schopnost plavby. Přičemž by bylo možné přidat modulární pancíř, a tím samozřejmě přijít o možnost plavat. Pro Polsko je totiž schopnost plavby skutečně poměrně důležitá – kdo byl na jeho východě a především severovýchodě, pochopí; koneckonců stejné důvody k důrazu na schopnost plavat mají i ruské ozbrojené síly.
K tomu by armáda velikosti polské, a s jejími financemi, klidně mohla mít defenzivní, těžké BVP, které by jaksi z podstaty plavat neumělo. Něco jako Namer či T-15, případně těžké varianty běžných BVP – ASCOD 42, CV90, Puma.
AČR si o něčem takovém může nechat snít. Nám navíc bude stačit klasické BVP, plavbu tak řešit nemusíme. A na provoz hebed velikosti Namera nemáme prostředky.Skrýt celý příspěvekZ celého článku plyne že BAE nemá problém zafinancovat drahou výrobu prototypů a různých demonstrátorů (byť v tom utopí soukromé peníze). Navíc i když jde o nevyžádanou iniciativu. ...Zobrazit celý příspěvek
Z celého článku plyne že BAE nemá problém zafinancovat drahou výrobu prototypů a různých demonstrátorů (byť v tom utopí soukromé peníze). Navíc i když jde o nevyžádanou iniciativu. Taky se ukazuje že je v podstatě neřešitelné aby moderní IFV měly schopnost plavby (se zachováním modení palebné výzbroje a ochrany). Doufám že v případě AČR bude stačit čistě suchozemské vozidlo (přeci jen je to výrazný díl ceny).
Modernizovat BVPčka se očividně nevyplatí, o čemž se přesvědčili jak poláci tak i my. Lehká modernizace (elektronika, interier a výzbroj) by se hodila i pro naše druhosledové jednotky nebo zálohy. Přeci jen Šakal byl už hodně komplikovaný (zásahy do konstrukce a raketová výzbroj nemůžou být nikdy ekonomicky výhodné).Skrýt celý příspěvekNo takže ušlý zisk v Polsku je třeba nahradit v ČR. A jak je u zbrojovek už nejspše známé AČR se nebojí plati mnohem vyšší ceny za podprůměronou techniku než za kterou se prodavají ...Zobrazit celý příspěvek
No takže ušlý zisk v Polsku je třeba nahradit v ČR. A jak je u zbrojovek už nejspše známé AČR se nebojí plati mnohem vyšší ceny za podprůměronou techniku než za kterou se prodavají špiškové stroje.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...