Samohybné minomety – jaké jsou možnosti pro budoucnost AČR

Samohybné minomety – jaké jsou možnosti pro budoucnost AČR
Minomet NEMO ráže 120 mm / TDV (Zvětšit)

Do modernizačních plánů Armády České republiky patří také nákup samohybných minometů ráže 120 mm, které by měly zajistit palebnou podporu mechanizovaných praporů a úkolových uskupení. Spektrum možností, které se jako řešení tohoto zadání nabízejí, je ale hodně široké, protože existují dvě základní koncepce samohybných minometů a také se vede diskuse o tom, jaká platforma by byla pro jejich instalaci vhodná. 

Potenciál minometů

Minomety představují zbraně, které se mnohdy nacházejí spíše na okraji zájmu, což se ovšem vzhledem k jejich efektivitě jeví jako poněkud nepatřičné. Prakticky všechny armády světa se mohou chlubit jedním nebo více typy minometů, jejichž ráže se vesměs pohybuje od 60 mm u nejlehčích přenosných typů (jako je např. ANTOS používaný v AČR) po 240 mm u nejtěžších samohybných kompletů (např. sovětský, resp. ruský 2S4 Ťulpan). Nejčastěji se však vyskytují jednak zbraně ráže 81 či 82 mm, které zajišťují palebnou podporu na úrovni roty, a minomety kalibru 120 mm, které většinou působí na úrovni praporu. Rotní a praporní minomety lze řešit jako tažené či samohybné, ale pro obě kategorie platí řada společných rysů. Minomety obecně patří mezi jednoduché zbraně. Tažené typy zpravidla postrádají zařízení pro tlumení zpětného rázu, protože tuto roli plní ložiště, které se opírá o zem, na niž se ráz přenáší, a obvykle mívají úsťové nabíjení. Část samohybných typů ono tlumicí zařízení má a nabíjí se závěrem, někdy i poloautomaticky nebo automaticky, ovšem i tak jde o zbraně jednodušší než např. samohybné houfnice. Minomety lze samozřejmě vybavit moderními systémy řízení palby a napojit je i na velitelské systémy, což dále zvyšuje jejich hodnotu. Minomety proto dokážou efektivně vést i palbu proti pozicím dělostřeleckých zbraní nepřítele.

Základní poslání minometů však tvoří nepřímá palba proti nepřátelské pěchotě, popř. i dalším „měkkým“ cílům na bojišti v blízkosti frontové linie. Tím je dán též jejich maximální dostřel, který se u typů ráže 81/82 mm pohybuje zpravidla do 6 km, kdežto u 120mm minometů může činit až 8 km, v případě použití munice s raketovým urychlovačem i více. Minomety většinou vedou palbu tříštivou municí, tedy s dominantním střepinovým účinkem, jenž je z fyzikálních důvodů vyšší než u stejně velké střely z houfnice. Ta totiž dopadá na zem v menším úhlu, což pak znamená nevhodné nasměrování střepin (velká část proto míří do země či vzhůru), kdežto střela z minometu dopadá ve strmějším úhlu, a proto se většina střepin rozlétne rovnoběžně se zemí. Obecně tudíž platí, že granát ze 120mm minometu má střepinový efekt prakticky stejný jako mnohem těžší granát z houfnice ráže 152 či 155 mm. Oproti houfnicím mívají minomety mnohem kratší dostřel a také menší přesnost, resp. větší rozptyl, což je způsobeno skutečností, že minomety mají obvykle hladké hlavně a jejich granáty bývají stabilizované křidélky, nikoli rotací. Vzhledem k základnímu požadavku palby na „měkké“ a plošné cíle se to ale nepokládá za vážnou nevýhodu, resp. jedná se v podstatě o výhodu.


Československý samohybný minomet PRAM-S; větší foto / DP

Větší rozptyl totiž dovoluje pokrýt střelbou větší prostor, resp. vytvářet palebné přehrady, aniž by se muselo měnit nastavení palebných prvků. Pokud se naskytne situace, že je nezbytné vést minometem přesnější palbu, lze použít munici s koncovým naváděním. V zásadě se dají uvést dva možné principy. Tím prvním je laserové navádění, díky němuž lze udeřit na cíl s opravdu impozantní přesností (několik málo metrů), avšak vyžaduje přímý kontakt s cílem, který musí někdo oním laserem ozařovat až do dopadu střely. Druhou alternativou je navádění družicové, jehož přesnost bývá o něco menší (okolo 10 m), funguje ovšem autonomně, resp. bez nutnosti udržovat vizuální kontakt s cílem. Naváděná munice je pochopitelně nákladnější, ale v jistých situacích velmi užitečná. Minomety se totiž osvědčují nejen v klasickém frontovém boji, ale i v operacích ve městech, kde je nezbytné omezit vedlejší ztráty a zajišťovat palebnou podporu s velkou přesností. Užitečnost minometů zvyšuje také nabídka typů munice, protože kromě už zmíněných tříštivých granátů existují též střely trhavé, průbojné (resp. určené proti budovám), zápalné, slzotvorné, dýmové nebo osvětlovací. Kromě toho lze doplnit, že některé samohybné minomety disponuji dokonce schopností přímé palby.

Současná situace

Armáda České republiky v současnosti používá dvě varianty lehkého minometu ANTOS ráže 60 mm, dále rotní minomety vz. 52 ráže 82 mm, od roku 2016 minomety ráže 81 mm Expal 81-MX2-KM a konečně dvě obměny praporního minometu PRAM ráže 120 mm. Tažený minomet vz. 82 neboli PRAM-L má úsťové nabíjení a jeho rychlost střelby dosahuje až 12 ran za minutu při maximálním dostřelu 8 km. Celková hmotnost činí 240 kg, a to včetně pomocného kolového podvozku, jenž se v bojovém postavení pozici demontuje, což snižuje hmotnost na 178 kg. Minomet se dopravuje s pomocí nákladního automobilu, který jej může buďto vézt na korbě, nebo táhnout ve vleku na onom pomocném podvozku. K přepravě se dlouho používaly střední automobily Praga V3S, které pak vystřídaly nové vozy Tatra 810, avšak definitivní řešení představuje až automobil Tatra 815-7 s obrněnou kabinou, která poskytuje balistickou ochranu obsluze. Druhá varianta nese označení vz. 85 neboli PRAM-S a náleží mezi samohybné minomety, protože je postavena na prodlouženém podvozku bojového vozidla pěchoty BVP-1. Necelých 16 tun vážící obrněnec má systém pro samočinné nabíjení, jenž se stará o teoretickou kadenci až 20 ran za minutu. Max. dostřel opět činí okolo 8 km. Ve své době patřil tento prostředek na světovou špičku, ale kvůli mezinárodním dohodám, konci studené války a rozdělení Československa vzniklo jen malé množství. V arzenálu AČR se tedy v současnosti nalézá 85 kusů tažených minometů vz. 82, avšak pouze osm samohybných minometů vz. 85.


Samohybný minomet Pandur II 8×8 CZ ráže 120 mm; větší foto / TDV

Koncepce minometů

Otázka nahrazení 120mm minometů PRAM se ve skutečnosti skládá ze dvou otázek, přestože tento problém se někdy zužuje jen na diskuse o platformě, resp. o vozidle, jež by mělo sloužit jako základ budoucího samohybného minometného systému. Přinejmenším stejnou důležitost však má i technická koncepce samotné zbraně, protože bude nutno se rozhodnout mezi dvěma odlišnými principy. Samohybné minomety se totiž dnes řeší buďto jako bezvěžové, nebo jako věžové. V prvním případě bývá minomet umístěn v korbě pásového nebo kolového obrněného vozidla a vede palbu skrz otevřené stropní poklopy, zatímco ve druhém případě je na obrněnci instalována otáčivá věž, v níž je lafetován minomet. Některé bezvěžové samohybné minomety nabízejí možnost demontáže zbraně z vozidla a následné vedení palby zvenku, což se obvykle týká jednodušších typů opatřených úsťovým nabíjením. V současnosti však přibývá minometů se závěrovým (často částečně či plně automatickým) nabíjením, které onu možnost demontáže postrádají. V případě věžových systémů pak samozřejmě platí, že nabíjení probíhá vždy skrze závěr a demontování minometu z vozidla je vyloučeno. Naopak předností věžových typů bývá již výše zmíněná možnost vést rovněž přímou palbu.

Mezi vysoce úspěšné a rozšířené typy minometů pro montáž do korby patří izraelský Cardom, který pochází od společnosti Soltam, která tvoří součást korporace Elbit. Cardom reprezentuje pokročile pojatý 120mm minomet, který užívá klasické úsťové nabíjení, již je ovšem vybaven systémem tlumení zpětného rázu. Zkušená obsluha může vést střelbu ustálenou rychlostí 4 ran za minutu, maximální kadence na začátku palebného úkolu může ovšem činit teoreticky až 16 ran za minutu. Dostřel se standardní municí se pohybuje kolem 7 km, avšak munice vybavená raketovým urychlovačem a koncovým naváděním může nabízet dostřel více než dvojnásobný. Pro minomet Cardom se rozhodla i americká armáda, protože ve vozidle M1129 (což je verze osmikolového transportéru Stryker) se nachází právě tato zbraň. Dalším typem je francouzský komplet Thales 2R2M se závěrovým nabíjením, teoretickou kadencí okolo 10 ran za minutu a dostřelem přes 8 km. Ve francouzské armádě mají tyto zbraně působit především v kombinaci se šestikolovými obrněnci Griffon. V rámci projektu Dragon Fire je testovala rovněž americká námořní pěchota na svých obrněncích LAV-25, do řadové služby však zavedla jenom taženou verzi. Zvláštností minometů Thales je fakt, že užívají drážkované hlavně, díky nimž poskytují vyšší přesnost, ovšem za cenu menší rychlosti střelby.


Americký samohybný minomet M1129; větší foto / Wikimedia Commons

Mezi nejznámější věžové minometné komplety náleží typy AMOS a NEMO od finské značky Patria. První z nich má dvě hlavně a nabízí impozantní maximální rychlost palby až 24 ran za minutu, kdežto poněkud jednodušší jednohlavňový systém NEMO může pálit rychlostí kolem 10 ran za minutu. Dostřel obou přesahuje 10 km a oba mohou vést také přímou palbu. AMOS má plně samočinné nabíjení, kdežto NEMO má pouze částečnou mechanickou asistenci, takže jde v podstatě o ručně nabíjenou zbraň. Totéž platí také o dalších věžových minometech, mezi něž patří mj. britský AMS nebo švédský dvouhlavňový Mjölner. Obecně se dá konstatovat, že věžové samohybné minomety mají výhodu v možnosti vést i přímou palbu, zatímco komplexy bezvěžové jsou jednodušší a z hlediska pořízení i provozu levnější. Debaty se však vedou také o metodě nabíjení, protože manuální úsťové nabíjení může teoreticky nabídnout větší rychlost palby, a to přes 16 ran za minutu, avšak trvalá rychlost palby je podstatně menší. Automatické závěrové nabíjení má vyšší hodnotu trvalé kadence, zpravidla však neumožňuje onu extrémní rychlost při zahájení palebného úkolu. Obecně tak lze říci, že věžové minometné systémy jsou univerzálnějšími prostředky, ale z hlediska onoho základního poslání minometu nabízejí lepší parametry spíše bezvěžové typy s úsťovým nabíjením.

Možné platformy

Zavedení samohybných minometů by v každém případě měly provázet co nejmenší logistické komplikace, což se musí projevit i ve výběru platformy. Samohybné minomety PRAM-S jsou nyní užívány u 72. mechanizovaného praporu, jenž patří do 7. mechanizované brigády, kdežto tažené minomety PRAM-L se nalézají u 71. a 72. mechanizovaného praporu a také u 41. a 42. mechanizovaného praporu, které náleží do 4. brigády rychlého nasazení. Pokud jde o náhradu samohybného minometu PRAM-S, logicky se tady nabízí použití podvozku nového bojového vozidla pěchoty, jež chce Armáda ČR v nejbližší době vybrat. Vozidlo ASCOD 2 v současnosti jako minometné neexistuje, což platí i o platformě Lynx, zatímco CV90 má minometnou verzi se zbraní Mjölner, což je ale specificky švédské řešení, o které by Armáda ČR zřejmě nejevila zájem. Konstrukce současných pásových bojových vozidel pěchoty ale každopádně umožňují, aby se do nich zabudoval bezvěžový minomet, popř. aby byly osazeny věží s minometem. Lze tedy předpokládat, že po výběru nového bojového vozidla pěchoty bude Armáda ČR zkoumat také jeho úpravu do podoby samohybného minometu, který by měl být začleněn do sestavy 7. mechanizované brigády jako organická palebná podpora.

Další možnost pochopitelně představuje osmikolový obrněnec Pandur II jako základní vozidlo ve výbavě 4. brigády rychlého nasazení. V jeho případě ale již existuje zcela konkrétní řešení, protože už roku 2017 byla představena jeho minometná varianta. Na tomto místě se však hodí zdůraznit, že když se na počátku nového století formulovaly požadavky na nové transportéry, ve výčtu variant figurovalo i minometné vozidlo, ale po redukci počtů a požadavků tato verze nebyla realizována. Zavedení minometného vozidla Pandur II by tak vlastně znamenalo „jen“ opožděnou realizaci původních plánů. Pandur II je v této verzi vyzbrojen již zmíněnou zbraní Soltam Cardom ráže 120 mm, která se nachází uvnitř korby a vede palbu otevřenými poklopy. Řešení se tedy v podstatě shoduje s tím, které používá též americká armáda u vozidla M1129. Minomet je usazený na motorické lafetě, která ve spojení se systémem řízení palby umožňuje rychlé nastavování prvků. Minomet se také dá vynést z vozidla ven. Max. kadence činí 16 ran za minutu a vozidlo dopravuje zásobu 50 nábojů, které mohou vedle granátů standardu NATO zahrnovat i „východní“ munici ráže 120 mm. Samozřejmostí je schopnost vést i palbu granáty s raketovými urychlovači, popř. naváděnou municí.


Koncept samohybného minometu na platformě TITUS; větší foto / Nexter

Kromě platformy nového bojového vozidla pěchoty a osmikolového obrněnce Pandur II se ale nabízejí také jiné alternativy. Jednou z možností může být šestikolový obrněnec TITUS. Ačkoliv oficiální seznam účelů, resp. verzí, neexistuje, opakovaně se vyskytují zprávy, že TITUS by se mohl uplatnit mj. jako nosič minometu. V takovém případě se nabízejí dvě možná řešení. Tím prvním by byl opravdu samohybný minomet, v podstatě protějšek vozidla Griffon opatřeného minometem Thales 2R2M. Typ TITUS patří do téže kategorie jako Griffon (koneckonců se na obou podílí firma Nexter) a v propagačních materiálech výrobce se skutečně objevil i koncept minometné verze, evidentně nesoucí zbraň 2R2M. Druhou variantou by pak bylo využití vozu TITUS v úloze, kterou nyní plní vůz Tatra 815-7, resp. jako prostředek pro transport taženého minometu. Další platformou pro samohybný minomet by mohlo být terénní vozidlo, jež by se mohlo objevit ve výzbroji budovaného výsadkového pluku. Zbrojovka Cardom (resp. Soltam) dodává i „ultra-lehký“ 120mm minomet Spear, který lze umístit i na běžné terénní automobily (jako HMMWV) a který nabízí max. dostřel přes 7 km. Takto vybavený vůz by pro výsadkáře samozřejmě znamenal mimořádně cenný prostředek.

Tažené i samohybné minomety reprezentují vysoce efektivní nástroje palebné podpory. Jejich schopnosti vyniknou zejména v kontrastu s jejich jednoduchostí. Jejich maximální dostřel sice nemůže konkurovat houfnicím, ale pro destrukci „měkkých“ cílů na kratší vzdálenost nebo při boji ve městě jsou minomety nesmírně účinné. Střepinový účinek proti živé síle je obrovský a za zmínku stojí i široké spektrum typů střeliva. Jeví se proto jako samozřejmé, že Armáda ČR chce nynější 120mm minomety PRAM nahradit novými zbraněmi. Nejprve bude ovšem třeba vyřešit několik zásadních otázek, především to, zda armáda chce spíše univerzální prostředek, který bude vést i přímou palbu, nebo zda chce minomety primárně pro jejich základní poslání, resp. pro vytváření palebných přehrad. V prvním případě se jako vhodnější jeví věžové řešení, zatímco ve druhém by měl být zvolen systém bezvěžový. Pokud jde o platformu, pochopitelně je třeba dbát na kompatibilitu, takže v 7. mechanizované brigádě by měl být minomet umístěn na podvozku nového bojového vozidla pěchoty, zatímco ve 4. brigádě rychlého nasazení bude logickou volbou Pandur II, který již ostatně v minometné verzi existuje. Nelze však vylučovat ani další platformy. Armáda by ale každopádně měla minometům věnovat značnou pozornost, protože tyto zbraně si nadále udržují obrovský význam.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

81mm minomety pro Armádu ČR

Ministerstvo obrany ČR nedávno ohlásilo zájem nakoupit 19 nových minometů v ráži 81 mm. Jedná se o ...

KOMENTÁŘ: Polský minomet RAK vs. finský NEMO

V článku Kontejnerový minomet Nemo od finské Patrie bylo původně uvedeno: „Minomet Nemo je lehčí a ...

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8x8 CZ se představil na Dnech NATO

Na tradiční akci Dny NATO a Vzdušných sil Armády České republiky, která se konala o tomto víkendu na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • danny
    15:58 28.04.2020

    Nemůžu si pomoct, ale zrovna minomety považuji za zbraň, ve které by ČR měla být samostatná. Vývoj a výroba pěchotního a nějaké tažené 120 s možností zástavby do samohybné platformy by měla být v možnostech našeho průmyslu. Chápu, že vysokotlaká hlaveň pro 155 houfnici je vyšší dívčí, ale minomety, včetně munice, bychom snad zvládat měli.

  • Charlie
    08:01 28.04.2020

    A ještě slíbený odkaz: https://youtu.be/SOFE0scCX1o...

  • Charlie
    08:01 28.04.2020

    Asi takhle: víceméně všechny západní minometné sytémy jsou zoufalost, jediná výjimka je AMOS a ten nikdy neprošel implementací na podvozek BVP.

    Mjolner - zoufalá low cost improvizace poté,c o jim podvozky pro minomety stály nějakých deset let v hale, protože vybouchla integrace AMOSu (prý nějaké problémy s elektronikou či co). Mechanizované manuální nabíjení ústím kombinuje nevýhody věžové i bezvěžové koncepce s jedinou výhodou - ve švédské zimě nezmrzne obsluha.

    NEMO - sice věžovka, ale nabíjecí zařízení vyžaduje návrat celku do nabíjecí polohy, což při větší deviaci od osy vozidla razantně limituje kadenci.

    Mechanizované minomety určené pro zástavbu do koreb sice vypadají cool (jak otřeba ta COBRA, tam se designér vyřádil), ale v reálu se jedná o šíleně drahé řešení, které nepřináší žádné výhody.

    Jediné trochu solidní řešení představuje polský RAK, o kterém je bohužel dost málo informací, navíc co jsem koukal tak požaduje munici s jakousi nábojnicí a jeho nabíjecí systém je šíleně složitý (viz video).

    Jako náhradu PRAM-S bych viděl
    a) modernizaci stávajícího řešení a jeho novovýrobu. Podvozků máme dost, jejich prodloužení zvládne každá trochu lepší svářecí firma, základní zbraňový systém je víceméně přesná strojařina, s tím by tu taky nebyl problém, takže jediný novovývoj by přestavovalal integrace pokročilejšího SŘP.

    b) NEMO lafetované podobně jako PRAM - tj. uzavřená korba s omezeným odměrem lafety, což by umožnilo zachovat vysokou kadenci (odpadlo by vracení systému do výchozí polohy) a snížilo rizika s vývojem modernizace PRAMu.

    c) RAK se všema jeho výhodama i nevýhodama

    A teď babo raď. Výroba novýho PRAM-S vypadá čím dál víc jako nejlepší řešení, ale vidím to v lepším případě na NEMO nebo v horším na něco v korbě...

    • Scotty
      10:01 28.04.2020

      S novovýrobou PRAM-S je potřeba se obrátit na Slovensko. V ČR výrobní dokumentace není a ani žádná firma která by vyráběla minomety.

    • kazd
      10:37 28.04.2020

      Ta otázka je, proč západní státy vyhodnotily obecně porces nabíjení tak, že plnou automatizaci nepotřebuje. V USSR makali na automatu pro T72 a v USA pilovali plynové masky do abramse…
      Je to správně nebo špatně, analýza chybí.
      Začít předělávat PRAM-S je cesta do pekel. Zopakujeme si T72, ALCA atd..
      Pokud ne bezvěžový, tak to taky musí mít nějakou balistiku, jinak je "zakrytí" a automat k ničemu.

      • Scotty
        10:54 28.04.2020

        /V USSR makali na automatu pro T72 a v USA pilovali plynové masky do abramse…/
        Co je to zase za nesmysl?

      • skelet
        11:11 28.04.2020

        Pram-S tu balistiku nemá?

        • kazd
          12:24 28.04.2020

          No z dnešního pohledu nemá.
          Pokud chcete reinkarnovat automatiku z PRAM S (z důvodu, že je doposud dle některých nepřekonaná) pak buď zachováte původní logiku (rozsah odměru: ±15°) = celá nádstavba na KBVP nebo BVP znova, nebo automatiku namontujete do nějaké existující otočné věže - pandur pak bude krasavec jako ten indonéský s 105mm.
          Dělat to na podvozku BVP 1 je podle mého úlet.

          • Charlie
            12:53 28.04.2020

            Asi takhle - vešlo se to do jedničkovýho becka, vejde se to všude :) neměl by teda bejt problém mít vnitřek "PRAMu" jako set, kterej by se pak umístil do příslušně zvětšený korby novýho BVP (buď by se vešel do jen zvednutý nástavby, nebo by se musela prodloužit, oboje relativně snadnej proces). Zachoval bych odměr +-15, protože celotoč by byl extrémně složitej (viz AMOS a RAK) nebo bychom museli rezignovat na rychlost palby (NEMO).

            Proto sem i hodil myšlenku že NEMO zabudovanej na styl PRAMu by mohl bejt vcelku slušný a laciný řešení (absence systémů věže by mohla uspořit hmotnost i cenu).

          • skelet
            15:36 28.04.2020

            rvát to do věže snad nikoho ani nenapadlo (ono by to stejně ani nešlo)
            jinak Pram-s vycházel tuším z korby AMB-S, přičemž ji prodloužili o jedno kolo a zvýšili o 125mm. Analogicky by se dal přepracovat i zdravotnický Pandur.
            V případě Lynxu se vyrobí nový modul.
            Stále je to lepší, než seshora otevřená korba.
            V případě nových BVP by byl nejlepší RAK.

          • notna
            22:00 29.04.2020

            Existujúcou otočnou vežou by mohla byť tá na Dane prípadne Zuzane čo by bola pecka - zásoba munície, rovnaké podvozky, logistika, možno aj SRP.

      • Charlie
        12:55 28.04.2020

        Západ vyhodnotil celý minomety že je nepotřebuje, víceméně zůstali jen u taženejch a pro větší mobilitu je prskli do M113. Celou tíhu podpory mělo oddřít těžký a raketový dělostřelectvo a letectvo. A v moderní době už ořezali i to dělostřelectvo tak, že teď koukaj že jim vlastně nic nezbylo a USAF hrozí ze nebude mít na všechno kapacity.

        • petres
          15:07 28.04.2020

          Charlie
          "Asi takhle - vešlo se to do jedničkovýho becka, vejde se to všude"
          Nevešlo se to, proto se muselo BVP prodloužit viz 7 pojezdových kol, čili náklady navíc.

          "Mjolner - zoufalá low cost improvizace poté"
          já si naopak myslím, že Mjölner potenciál má a pokud by Švédové přidali motorický pohon současného ručního nabíjecího mechanismu
          https://www.youtube.com/watch?... , který na mne také působí jako anachronismus, ale hodil by se jako záložní při selhání hlavního pohonu
          např. linearním elektromotorem (což může a nemusí být drahý a složitý vývoj, viz kolik je průmyslových řešení podobného jednoduchého přímočarého pohybu a jsou spolehlivá), a ponechali pouze ruční nakládku nabíjecího zařízení ze zásobníku munice v zadní části vozidla, tak je to duchovní nástupce Pramu-S co se týká rychlosti palby a relativně jednoduché konstrukce s ochranou posádky.
          Z těch věžových řešení se tu v diskuzi nezmiňuje věžové řešení Armoured Mortar System II (AMS II), což je spolupráce BAE Systems s General Dynamics Land Systems nebo vyvíjený bezvěžový MWS 120 Ragnarok od Rheinmetall Norway (teoreticky by se mohl objevit na Lynxu).

  • semtam
    10:42 26.04.2020

    Pro představu, Švýcarsko objednalo (ukončilo zkoušky) 32 samohybných bezvěžových minometů Mörser 16 na podvozku Piranha IV 8x8.
    Budou jimi vyzbrojeny 4 prapory švýcarské armády (4 baterie).
    Cena kontraktu činí celkem 404 mil. CHF (10,4 mld Kč)
    V ceně je munice i vozidla logistická a štábní.

    Použitý je poloautomatický minomet RUAG Cobra, což má jistě za následek, že cena je takto vysoká.

    https://bmpd.livejournal.com/4...

    • ARES
      14:11 26.04.2020

      Na ShM Mörser 16 je příkladem je jenom to, že švýcarské armádě stálo za to nechat si vyvinout švýcarskou, tj. domácí firmou zcela samostatný unikátní typ samohybného minometu bez ohledu na cenu, 325 milionů Kč činí systémová cena jednoho ShM.
      Z hlediska obsluhy se manualizuje pouze nabití miny do hlavně. Vyjmutí minového náboje ze zásobníku a položení do zasouvacího mechanismu se děje ručně. Že byly problémy se spolehlivostí funkce, které vedly k posunutí termínu dodávky, není vůbec žádný div u tak složitého mechanismu. V PR materiálech se vůbec neuvádí rychlost střelby, rovněž tak počet vezených minových nábojů. Na minometu RUAG COBRA je pozoruhodné pouze to, jak komplikovaně lze řešit mechanizaci úsťového nabíjení hlavně.

  • SofF
    00:34 26.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    vzhledem že Puma je pasé tak při nákupu BVP by se to svezlo zřejmě i s podvozky pro ty minomety. A jako u BVP jsem fanda platformy Lynx, je na začátku životního cyklu a i ten podvozek je hodně vyspělý a hlavně pásový. Sice je nyní suché obobí ale za deset let to může být jinak, takže pásy jsou hra na jistotu. Navíc ty zkušenosti s provozem Pandurů nejsou zrovna oslnivé. Tady by byla jistota moderní jednotné platformy. Minomet bych dal vylepšit ten původní československý, jeho konstrukce je pořád v základu dobrá i dnes. Navíc takovou modernizaci by náš průmysl bez problému zvládl. A určitě by to byla důstojná náhrada za model na podv. BVB-1.

  • semtam
    21:51 25.04.2020

    I když jsem dlouhodobý zastánce věžových minometů, tak poslední dobou když se nad tímto tématem zamýšlím, tak si říkám, že pro potřeby AČR by byl možná nejvhodnější minomet bezvěžový.

    V současných dnech určitě hraje více roli ekonomika, která je jednoznačně ve prospěch bezvěžových minometů.
    AČR pokud jako celek okusí křest ohněm, tak hrozby lze rozdělit do tří skupin:
    1. asymetrická hrozba tj. že západně od našich hranic bude probíhat jakýsi "džihád" a AČR bude v tomto boji pomáhat (proti džihádu).
    2. bude čelit silnějšímu protivníku na vlastním území (napadení ze strany silného státu)
    3. bude operovat se spojenci v rámci NATO v blízkosti území ČR.

    V prvních dvou bodech si dovolím říct, že je výhodnější bezvěžový minomet díky větší rychlosti palby. V prvním případě pokud se odhalí skupina teroristů, tak ji v co nejkratším čase zasypat miny, než vezme čáru. Ve druhém případě jde spíše o partizánskou taktiku, kdy se během krátké doby zaútočí ba pozice nepřítele a následně minomet zdrhá z místa, na které se vede nepřátelská palba.
    Pro třetí případ je asi nejvhodnější věžové řešení, které může chránit obsluhu před ZHN a vést dlouhodobě konstantní palbu.

    Bezvěžová řešení mají také výhodu v tom, že zhoršují identifikaci zbraně, protože minomet je schován v korbě vozidla. Což pro menší armádu, která by se hypoteticky mohla střetnout se silnějším protivníkem je jednoznačně plus.

    • Rase
      22:10 25.04.2020

      Zajímavý by mohl být Titus osazený zbraňovou částí z polského minometu Rak. On totiž vypadá dost dobře i bez otočné věže (viz obrázek v odkazu). Umím si to dost dobře představit zabudované podobně jako u PRAM-S nebo Mjölneru. Zkrátka když už bezvěžový minomet, tak ať je osádka krytá před ZHN a střepinami.

      https://www.altair.com.pl/e-re...

      • semtam
        22:21 25.04.2020

        Rase

        Tuto variantu kterou uvádíš bych viděl jako nejvhodnější pro 7.mb ovšem na pásovém podvozku. Pokud dopadne nákup na nová BVP, tak by byl na novém podvozku z BVP, pokud se nákup oseká, že se pořídí jen BVP či se modernizují stávající BVP, tak bude potřeba další pásový podvozek pro podpůrné účely a mohli bychom využít opět BVP-1.
        Ovšem rychlost palby je stejná jako u věžových řešení.

        Pro 4.brn je asi nejvhodnější bezvěžové řešení na Panduru či Titusu.

        Možností je opravdu ranec.

      • flanker.jirka
        22:48 25.04.2020

        Ten "dost dobrý" obrázek má jednu vadu, bez věže nemá žádný odměr a náměr, vše by se při použití bez věže na Titusu nebo čemkoliv jiném muselo udělat od nuly.
        Pro Cardom na Panduru uvádí kadenci 16 ran za minutu a zásobu 50 kusů munice. V případě té věže je kadence 8 ran za minutu, s tím že přímo ve věži mají pouze 20 kusů munice, tak že po vystřelení těch 20 kusů nejspíše bude následovat prodleva při manipulaci s municí uvnitř vozidla.
        ... 16 a 8 ran je 100% rozdíl v první minutě, to je jako by vydal Cardom za dva RAKy.

        Jinde v diskusi jsem se semtam dostal i na to, že se používají dělostřelecké radary. I v tomto případě by bylo třeba poskytnout takovéto prostředky a nespoléhat pouze na Arthury, kterých je jednak málo a budou organizačně jinde.
        Radary s takovými schopnostmi budou amíci vybavovat i upravená BVP a KBVP v projektu MSHORAD, tak že pak stačí tuto informaci de facto od PVO prostředku použít i pro vlastní průzkum a řízení palby z vlasntí úrovně. Další funkcí vozidel MSHORAD je i schopnost působení proti dronům.

      • flanker.jirka
        11:10 26.04.2020

        Rase
        možná dotaz mimo, bude se přihlížet k praktickým testům funkce MRSI?

        • Rase
          19:10 26.04.2020

          To je velká otázka, ale osobně se docela bojím toho, že to nebude tak důležité jako v případě nových děl. Bude ale rozhodovat cena. Přeci jen ona kritéria popsané AČR pasují na špičkovou techniku, ale za nevalnou cenu. Tedy bude potřeba přehodnotit finance nebo zadání, nebo se spíš zase nepořídí nic a bude...

          • flanker.jirka
            21:55 26.04.2020

            Pokud dojde i na střet s dobře vybaveným nepřítelem, který bude mít CRAM, tak se MRSI spolu s vyšší kadencí v první minutě může hodit pro překonání obrany proti minám. ...je to jednoduché, pokud vám někde v okolí bouchne mina, běžíte se schovat, když jich tam najednou přílítne 3x6 tak to bude horší.
            MRSI už bych považoval za standard.

      • Iris-T
        14:50 05.05.2020

        Nemáš někde obrázek i celého mechanismu RAKu? Jak je řešené nabíjení a schránka munice?

    • skelet
      23:39 25.04.2020
      Oblíbený příspěvek

      si dovolím upozornit, že již i modeláři ISIL s úspěchem nasadili "bombardovací" drony, todíž by osádka měla být krytá i z vrchu.
      Bezvěžové řešení má dnes jen jedinou výhodu .. finance.

      • flanker.jirka
        09:10 26.04.2020

        UAV obecně asi budou pro některé armády problémem, nejen jako hrozba, ale i v jejich nedostatečném vlastním využití. Přitom jde o technologie, které pro armádu dokážou zrealizovat vysokoškoláci, nebo středoškoláci, jako po HW tak po SW stránce.
        ... asi budeme rádi, pokud se najdou finance i na bezvěžové řešení, to by se musela hodně změnit politika státu, abychom se přiblížili k našim severním sousedům.

  • Olaf
    20:44 25.04.2020

    No nevím, to je, jako by se ve zdravotnictví vedla debata typu, možnosti zavedení injekčních stříkaček, Bože... To nemá cenu komentovat.

  • Larry
    19:42 25.04.2020

    V současnosti 0 a do budoucna v rovině teorií a snů. Ekonomika a řeč čísel jsou neúprosné.

  • Jirosi
    18:18 25.04.2020

    Při tom počtu kusů a schopnosti součinnosti z oběma brigádami vychází kolový podvozek. Zda máme peníze na Pandur z minometem ve věží, nebo něco levnější je jiná otázka. Ve výsledku stejnou práci udělá i dobré řešení na Tatře z úplně jinou cenou.
    O bojové životnosti snímatelných minometu si iluze nedělá, ale to je pořád lepší než nic.

    • flanker.jirka
      22:51 25.04.2020

      Myslíte ještě dražší, než na Panduru?

      • Jirosi
        11:50 26.04.2020

        Dražší je možnost je podvozek nových BVP. Pak je tu možnost vyrobit polovinu pásových pro 7. polovinu kolových pro 4..

  • Rase
    10:28 25.04.2020

    Osobně mám moc rád minomet Nemo. Technicky sice žádná hitparáda, ale je pěkně kompaktní a jde tak osadit jak na nové BVP, Pandur (asi po úpravě) ale i na ten Titus. Na pásech byl by fajn třeba i polský Rak, ale ten působí na kolovém podvozku dost blbě (vysoké těžiště). Když se vrátím k Nemo, tak hodně pěkná je vizualizace na podvozku Lynxe (viz obrázek).

    https://esut.de/wp-content/upl...

    Osobně bych totiž nepodceňoval ani pozitivní vliv věžového minometu na morálku bojujících pěšáků. Přeci jen opticky připomíná tank a vzhledem k tomu, že tanky mít asi nebudeme, hodí se jakákoliv zpruha. Tohle skříňový minomet zkrátka neumí - vždycky to bude jen nízkonákladovka...

    • skelet
      10:40 25.04.2020

      nejlepší návrh měl blahé paměti tomas.kotnour na palba.cz :)

      minomet s přímou palbou je fajn, ale stejně nedoflusne dále, než kilometr, dva. To už je lepší pořídit něco s nízkotlakým kanónem ráže 105mm nebo lehkou houfnici, která umí totéž.
      Takže věžový nebo polověžový (a lá Pram-s) komplet ano, už jen kvůli ochraně osádky, ale přímé palby bych se extra nedržel. Bral bych to jen jako takový malý příjemný bonus.

      • Rase
        10:52 25.04.2020

        tím polověžovým myslíš něco jako Mjölner? Technicky mi přijde divný a s osazením na různé podvozky by to nebylo jednoduché. Ony ty věžové minomety jsou oproti tomu dost modulární a snadno osaditelné na různé platformy. Další věcí je, že pro naše potřeby nemá smysl vymýšlet něco nového, tak se raději koukejme na minomety, co již jsou na trhu.

        • skelet
          11:07 25.04.2020

          no spíš něco jako Pram-s. Možná jsem se nevyjádřil technicky správně.

          • Rase
            11:45 25.04.2020

            Rozumím jak to myslíš, ale osobně si myslím že není zájem vyvíjen nový minomet na mezinárodní úrovni. V ČR to nikdo neumí a dost pochybuju, že bysme si zaplatili vývoj u Slováků. To už spíš věřím tomu, že koupíme od Poláků Rak.

          • skelet
            11:56 25.04.2020

            proti Raku nic nemám

        • flanker.jirka
          22:13 26.04.2020

          mjölner je zajímavý, maj tam dva mužiky co přikládaj pod kotel, odměr pouze 120° ale zase si sebou veze velkou zásobu munice.

    • ARES
      12:03 25.04.2020

      Max. rychlost střelby minometu NEMO je 10 ran/min při nabíjení dvěma nabíječi. Z ergonomického hlediska je činnost nabíječů, ruční vytažení miny ze zásobníku a její položení na podávací žlab, problematická. Proto trvalá rychlost střelby klesá na 7 ran/min. Rychlost střelby s jedním nabíječem je poloviční. Mechanizováno je jen zasouvání miny do hlavně. Hlaveň se nabíjí v nabíjecí poloze, do které se musí vracet po každém výstřelu. Po nabití se hlaveň nastaví z nabíjecí zpět do palebné polohy, jak v odměru natočením věže, tak náměru. To se rovněž podepisuje na maximální rychlosti střelby. Střelba se vede minami s dnovou nábojnicí, což je komplikace pro logistiku, pokud jsou ve výzbroji i minomety s úsťovým nabíjením. Dá se říci, že cenově je NEMO mimo možnosti AČR. Musí se počítat s tím, že při ceně samotné věže, která by asi nebyla nižší než 5 až 6 milionů $, jednotková cena ShM by se mohla blížit 200 mil. Kč.

      • Rase
        19:52 25.04.2020

        Docela by se hodilo srovnání s Rakem. Tedy jak je řešen systém nabíjení munice, kadence a cena. ostatně on i ten polský minomet může být odstrojený a použitý mimo věž (řekněme vizuálně víc jako Pram). Myšleno vzhledem k osazení na Titus, který by asi celou věž nezvládl (kvůli těžišti).

  • JP--
    09:05 25.04.2020

    Je to vcelku jedno jestli to bude na panduru nebo titusu. Hlavně alespoň 50 kousků s integraci do stejnyho SŘP jako budouci houfnice, moderní munici včetně protitankové a řízené. 82mm vyřadit a 120mm starou munici taky , vždyť je to životu nebezpečný co je ve skladech. Myslím si, že kvůli ceně zůstaneme u kol, ale zas tolik by to nevadilo, cokoliv bude lepší než co je teď.

  • Tecka
    08:06 25.04.2020

    Obalmy parę mitów na temat zdolności moździerza Amos. Po pierwsze nie jest wypełni automatyczny , podawana szybkostrzelność jest chwytem marketingowym o którym zainteresowani już się przekonali na poligonie. Załadunek amunicji jest możliwy tylko w jednym położeniu wierzy ( na wprost) i odpowiednim kątem ustawienia luf. Żeby było mało..przy ustawieniu wierzy (bocznym) nie można podać amunicji z tylnego magazynu pojazdu ,bo..blokuje kosz wierzy i jest to fizycznie niewykonalne! Główna zaletą systemu Amos i Nemo to zamknięta architektura , chroniąca załogę przed odłamkami , bronią małego kalibru , zmianami atmosferycznymi ,bronią ABC(?) i co ważne ..nikt tutaj nie zwrócił na to uwagi..negatywnym oddziaływaniem dużych skokow ciśnienia podczas miotania ładunków 120mm na załogę.

  • technik
    06:48 25.04.2020

    PRAM-S byla skvělá mašina, ukázka českého zbrojního konstruktérství, zato minometný Pandur je znouzecnost. Každopádně nemůže být ani pochyb na jakém podvozku má být budoucí minomet pro 4BRN a tím je jednoznačně Pandur, z logistického hlediska to dává rozumný smysl. Osobně bych raději viděl ale minomety opět na středním nákladním voze, jen tato koncepce zabezpečí plnou manevrovatelsnost tohoto prvku, rychlou výměnu nosičů v případě poškození, využití skrytů lesních cest a podobně. Dnešní použití T815-7 jasně ukazuje, jak nevyhovující jsou tyhle vozidla zejména kvůli hmotnosti a velikosti. To ovšem také dokládá stav spojek těchto vozidel a jejich výměny v nájezdu o kolo desítek tisíc km, kdy absence přídavné převodovky je naprostý fail celé tatry.

    • Miroslav
      09:51 25.04.2020
      Oblíbený příspěvek

      Keď už tak československého, nakoľko vývoj prebiehal v Trenčíne a výroba v Dubnici

      • Arthur
        10:33 25.04.2020

        Dokonca existuje aj modernizačná štúdia PRAM/S M

        PRAM/S M - Možnosti modernizácie 120 mm ShM PRAM/S na moderný samohybný mínometný prostriedok: Cieľom prác v roku 2011 bolo dopracovanie štúdie zroku 2010. Štúdia bola doplnená odborné názory. Návrh štúdie č.p. VTSÚ-796/2010-OARVS bol pripomienkovaný na rokovaní TER R VTSÚ v mesiaci marec a následne bol v mesiaci apríl odporučený R VTSÚ na schválenie.

        zdroj: https://www.mosr.sk/data/files...

        • skelet
          11:41 25.04.2020

          modernizace PRAM-S má jednu podstatou nevýhodu. Vlastně není co modernizovat. AČR vlastní osm kusů, na Slovensko šly 4kusy a jestli je má OSSR ve výzbroji netuším.

          • Arthur
            12:33 25.04.2020

            To je pravda, ale keďže z článku som sa nedozvedel koľko ich potrebujete resp. chcete vymeniť tak som predpokladal, že minimálny počet bude súčasných 8ks PRAM-S.

            Ak sa nemýlim u Nás je 1ks vo Vojenskom technickom a skúšobnom ústave Záhorie, 1ks Vojenskom historickom múzeu v Piešťanoch a o ďalších dvoch kusoch nemám tušenie.

          • PavolR
            13:48 25.04.2020

            Tak ako mohli Nóri predĺžiť podvozky svojich M113 a vyrobiť z nich špecializované verzie pre potreby PVO, môžeme aj my kedykoľvek nasekať hoci aj stovky nových modernejších PRAM/S zo skladových BVP-1 a OT-90.

          • Miroslav
            15:10 25.04.2020

            Samohybné mínomety boli vo výzbroji mínometnej batérie práporu rýchleho nasadenia (práporu okamžitej reakcie) Martin. Ďalšia čata tejto batérie bola vyzbrojená ťahaným mínometom PRÁM-L (určite ešte v roku 2003). Neskôr došlo k reorganizácii a na stupni prápor už samostatné mínometné batérie nezostali, spolu s nimi skončila kariéra aj 120 mm kalibrov (boli nahradené kalibrom 98 mm, ktoré majú takmer identické parametre, ale nepodliehajú obmedzeniam zmluvy o KOS). V súčasnej dobe by vo výzbroji bojových jednotiek OSSR nemal byť.

  • Migi
    00:17 25.04.2020

    Jen bych doplnil informaci vzhledem k AČR, je to teda ústně předáno a zdroje k tomu nemám, než mi někdo bude vyčítat že nemám zdroje.
    Do AČR se o bezvěžovém samohybu neuvažuje protože údajně speciálně Američani řeší u jejich velký problém a to zdravotní dopady u obsluhy, která je dlouhodobě vystavena rázům v rámci korby. Samozřejmě je možní že se to nějak podaří vyřešit (nevím, třeba tlumící vrstva na vnitřku korby), ale zdá se že v současném stavu je to prostě moc na to, co lidské tělo, respektive hlava členů osádku je schopná zvládnout.
    Celkově by to samohybné minomety chtělo jako sůl - je docela ostuda, že začínáme třetí desetiletí 21. století s koncepčně zastaralejšími zbraněmi, než se používali už za druhé světové války. Ale chápu že priority teď budou nějakou dobu někde jinde...

    • semtam
      01:30 25.04.2020

      Migi

      Vámi orálně získaná informace se sice může zakládat na pravdě, protože střelba z jakéhokoliv minometu není zrovna zdravotně prospěšná. Věžový minomet bude mít zase problém s odvodem spalin, tak si po zdravotní stránce moc nevyberete a zdravotní rizika budou asi rozdílná také od podvozku.
      AČR sice jak jsem již odzdrojoval plánuje věžový minomet a to dlouhodobě i bez amerického hlavobolu. Ovšem bude záležet na celkových nákladech (nejspíš).

      • Migi
        09:42 25.04.2020

        Odvod spalin je velmi jednoduše řešitelná věc, která se je už dávno vyřešená. Já to nepsal protože bych nějak preferoval věžové řešení (právě naopak), ale abych uvedl jeden z možných důvodů proč se armáda rozhodla jinak, až se bude zase někdo divit....

        • semtam
          11:38 25.04.2020

          Migi

          Váš komentář jsem také nebral, jako že by jste něco preferoval. Vámi poskytnutá informace ok. Jen poznamenávám, že zdravotní vliv se může řešit a také řeší u vícero rizikových činností. Osobně ovšem nepovažuju zdravotní riziko u věžového či bezvěžového řešení nějak zásadně rozdílné. Rozdílný je spíše vliv okolí na obsluhu minometu.

          AČR jako i další armády tzv. bývalého východního bloku mají na výzbroj svůj vlastní pohled, který se ale již v současné době smazává i když určité rozdílnosti jsou stále patrné. Je to např. vidět u OT 8x8, které tyto armády osazují věží, která má stejnou palebnou sílu jako má BVP. K tomuto kroku se nyní odhodlávají i některé "západní" armády.
          Obdobně je to vidět i u minometů, v bývalém SSSR vznikla NONA u nás PRAM-S (nemá věž, ale je krytý). Myšlenka proč (nejen) "východní" armády zavedli věžové řešení je nejspíš ochrana proti ZHN. "Západní" armády v té době šli ekonomičtější cestou, kterou známe v současné době v podobě třeba Strykeru.
          Proto AČR chce věžové minomety a tento požadavek byl již znám při pořizování Pandurů, kdy jsme pošilhávali po minometu NEMO.

  • flanker.jirka
    22:50 24.04.2020

    Hlavně je pořídit rychle, to co vymyslela moudrá hlava se sundáváním minometu z T 815 8x8 je dost komické na stát, který se hlásí k tomu, že má strojírenský průmysl. ...ten samý podvozek je schopen nosit těžkou 152 mm houfnici.
    USMC stačí pár jeepů a jak to pane funguje
    https://www.youtube.com/watch?...

    Některými podceňovaná Ukrajina má slušný výrobek, který je samohybný a rozvine se sám do polohy takové, kdy výstřel nezatíží samotné vozidlo, dokážu si to představit vzadu v/na Panduru
    https://www.youtube.com/watch?...

    Jestli někdo požaduje minomety i pro přímou střelbu, tak k čemu potom slouží KBVP a BVP? ... takové použítí vidím jako absolutní nouzovku, když už vše selže. (proto se snad dělají minomety a děla samohybné, aby mohly rychle zaujmout a opustit stanoviště, to platí i pro přesunu v případě ústupu)

    ...Titus si nechte postavit na IDET, třeba to dostane další ocenění

    • semtam
      23:44 24.04.2020

      flanker.jirka

      Nechci dělat advokáta T 815-7 PRAM, ale jako dočasné řešení (a o dočasné řešení se má skutečně jednat) je toto řešení docela v pohodě. Prvně se počítalo, že náhrada za V3S bude T 810, jenže T 810 měla při zkouškách problémy (hlavně přední náprava) a tak bylo zvoleno řešení v podobě T 815.
      Sice na první dobrou působí podvozek T 815 dost předimenzovaně, ale má zase tu výhodu, že minomet je skryt a vzdušný průzkum protivníka nemusí odhalit, že se jedná o minometnou verzi, dále uveze větší množství munice a za další po získání nových samohybných minometů se T 815 využijí jako muniční vozidla, apod.

      Video s USMC minometem ukazuje běžnou obsluhu minometu. Ovšem takovýto minomet bude potřebovat víc členů obsluhy a do jeepů moc munice nedaj.

      Ukrajinské řešení je určitě zajímavé, ale je vhodné na podvozek 4x4, jak je také prezentováno. Možná Titus by stál za úvahu, ale pro Pandur je to myslím již zbytečné a navíc by si zkracoval doby úniku po palebném přepadu.

      Minomet pro přímou střelbu je opravdu nouzovka, navíc je potřeba sabot na munici. V praxi se asi použije a to ojediněle k prorážení otvorů ve zdech a k ničení opevněných bodů pokud není k dispozici odpovídající pancéřovka.

      • flanker.jirka
        08:59 25.04.2020

        Lépe zamaskujete činnost několika jeepů než "krabice" T 815 7 8x8. Ta Tatra pouze nepůsobí předimenzovaně, ona pro tento účel předimenzovaná je. Bavíme se o vozidle, ktré má 18,5 tuny prázdné a se stopovýcm průměrem zatáčení 26-27 metrů.. Na takové platformě najdete houfnice. I kdyby ten minomet měl být lafetován, tak bude stačit menší vozidlo.
        K vezené munici bych se moc nevyjadřoval, amíci převáží munici v zásobnících, AČR v dřevěných bednách. EFFS si na druhém jeepu veze 36 kusů. Možná ten rozdíl nebude velký.

        ...kvalitu Renaultu/Tatry 810 asi nemá smysl komentovat, problému je více a vědělo se o nich i při zavádění do AČR, politická lobby zvítězila.

        Ukrajinské řešení se dá použít i na více kolové podvozky, určitě bude pomalejší při opuštění stanoviště a možná budou rozdíly i v odměru oproti uvnitř vezenému minometu. Při opuštění stanoviště jsou limitování výkonem hydrauliky a momentem dokud se nenadzvedne minomet nad zem alespoň 200 mm.

        • semtam
          11:56 25.04.2020

          flanker.jirka

          Minometnou činnost odhalí dělostřelecký radar. Vzdušný průzkum odhalí jeho postavení či transport dle charakteristických rysů. Proto jakékoliv skrytí zhoršuje jeho identifikaci. To, že T 815 je viditelnější než "jeep" je jasné, zde ovšem jde o identifikaci vezené/tažené zbraně, než o vozidlo jako takové. Vtip je v tom, že protivník nedokáže říct, co vozidlo (v našem případě T 815) pod plachtou skrývá na rozdíl od zbraní viditelně vezených/tažených.

          Ohledně (nejenom) ukrajinského řešení jsem se myslím vyjádřil dostatečně. Toto technické řešení je vhodné na podvozky 4x4. Pro podvozek 8x8 je již zbytečné a ztrácí výhody, ne že to nejde.

          • flanker.jirka
            15:25 25.04.2020

            Ano, pokud bude mít druhá strana dělostřelcký radar, bude místo odpalu a dopadu munice znát. Mimo to dělostřelcké radary umí určit i druh použité munice, včetně ráže. Asi netřeba dodávat, že rychlost opuštění stanoviště spojeným s nakládáním přes hydraulickou plošinu tatry je absolutně nedostatečná, armády, které mají děl. radary je mají spojené i se SŘP a reakce bude rychlá. ...vím jen o jedné armádě, která si pořídila děl. radary a zbytek ne, to by jste neuhádl odkud ti jantaři jsou.
            Kolik jiných T 815 7 8x8 PRAM je natolik specifická, že markery budou mít průzkumáci zvládnuté, například typ kabiny, hydraulická plošina. Jinde v AČR tyto automobily nemáme. Zkuste mi raději ukázat jiný takový příklad taženého nebo převáženého 120mm minometu. T 815 8x8 je prostě extrém, kde se vyhodily peníze ven za vozidla, která možná budou sloužit jako muniční vozy, místo toho, aby se pořídil SŘP a nemuseli dělostřelci z nového vozidla složitě sundávat minomet a pracovat se starou PAB 2M (buzola by dnes už měla být pouze jako záloha pro případ technických problémů navigace a SŘP).
            Vzdušný průzkum dokáže dříve zjistit přesun těžkých vozidel oproti těm menším. Ať už díky jiné infračervené stopě, nebo díky radiolokačnímu průzkumu.

            Proč by pro podvozek 8x8 nemohlo být výhodou, to že se minomet vyklopí dozadu, aby nepůsobil zátěž pro konstrukci vozidla při výstřelu? To je výhoda pro každé vozidlo. Pandur s Cardom musí mít jinou konstrukci, aby to vydržel, pokud by vezl pouze zátěž při převozu, tak tento problém odpadá.
            Ale nejspíše to dopadne stejně na věžový minomet za pořádný ranec peněz.

          • semtam
            16:11 25.04.2020

            flanker.jirka

            Nerozumíme si, hned poprvé, jak jsem na vás reagoval, tak v první větě jsem psal, že nechci dělat advokáta tomuto řešení.
            Psal jsem to proto, protože vím, že diskuze či spíše diskutující jsou tu jak na pérku a když se něco pochválí, tak si někteří vysvětlí, že ten tu věc hned hájí a nebo na mě útočí apod.
            Chtěl jsem tomu zabránit, bohužel nepovedlo se...

            Sám nejsem nadšen, že obyčejný minomet nese T 815, ale když selhala T 810, tak těch možností opravdu už nebylo moc a hlavně jedná se o dočasné řešení (snad).
            Výhody co to přináší jsem vám popsal, samozřejmě záleží na okolnostech, ale už by jste mohl vědět, že ideální řešení neexistujou. Pokud vás to zajímá, tak pomalu identické vozidlo najdete v podobě dílenské T 815.

            Proč nepoužít řešení ala Ukrajina na podvozku 8x8 pro minomet je to, že podvozek 8x8 běžně snese výstřely z 120mm minometu. ˇŘešení ala Ukr. oproti běžné lafetaci minometu na podvozku 8x8 je složité z důvodu nutného mechanismu, který vyndává a zandává minomet.
            Má mínusy: je nákladnější, je technicky složitější (četnost závad), je pomalejší a také má omezené palebné úhly.
            To, že tolik neopotřebovává podvozek vozidla je jen malé plus oproti nevýhodám, které jsem popsal a hlavně podvozek 8x8 nemá s činností minometu problém.
            Proto se toto řešení hodí hlavně pro vozidla 4x4.

          • flanker.jirka
            19:56 25.04.2020

            Semtam
            Pokud to podvozky 8x8 vydrží, tak mohli dát Pram na korbu Tatry a udělat jim k tomu točnu. Stačilo by odhrnout polovinu plachty a veselé střílet. Bez manipulace z korby dolů, usazení minometu a zase nakládání.

        • technik
          22:02 25.04.2020

          To Flanker a co máš proti T810? Je to jedno z nejspolehlivejsich nové zavedených vozidel a Renault s motorem DX7 odvedl neobyčejně dobrou práci protože ten motor je naprostá špička. Minomet mohl klidně být na T810 ta žádný problém s přední nápravou nemá. Jediná skvrnka na tomhle vozidle byly praskající pomocné rámy které Tatra na svoje náklady odstranila.

          • flanker.jirka
            11:05 26.04.2020

            Motor je asi jeden z mála kladů, i když koncepčně mi vadí to, že servis je závislý na logistice a řidiči nemohou prakticky nic pořádného provádět. Jako projekt náhrady PV3S je to katastrofa, krom valníků, prakticky nic pořádného nenahradily. A bavit se tu o korozi, zatékání pod čelní skla, lafetách pro kulomety, které nic nevydrží asi nemá smysl. Spoustu toho má na svědomí vedení armády, například s požadavky na odlehčení z důvodu letecké přepravy. Jízdá i po rovné silnici je také dost o cukání a nesladěnosti motoru, podvozku a nástavby. Ložná plocha u tak lehké vozidla je kilometr vysoko, manipulace při odplachtování a plachtování také nebyla dobře vyřešena.
            Odstraňovala ty pomocné rámy na všech vozidlech?

            ...samozřejmě, na druhou stranu, má to pozitivum v tom, že armáda má konečně něco komfortnějšího než přestárlé PV3S a nemusí na vše používat těžké T 815 VVN. Ale kolik to vydrží v poli bez rozsáhlé logistiky?

          • Scotty
            12:22 26.04.2020

            Jediné co by krom valníku mohla T810 plnohodnotně nahradit je tak možná POKA. Na všechno ostatní jsou potřeba větší nebo odolnější vozidla.

          • technik
            18:02 26.04.2020

            Ale no tak. Řidiči si neudělají nic na 80 procent další techniky zaváděné do AČR ať to jsou Iveca,dinga, Toyoty, land rovery s motory td5 či duratorque, prostě doba mechanických čerpadel se blíží ke konci a poslední mohykáni ve formě T-815 a PV3S jsou nahrazovány právě elektronickými systémy. To že armáda nahrazuje pv3s na dlouhé etapy není problém produktu T810. Z 25 kusů ani jeden kus nemá problem s lafetou, 1 ks nám taktéž zatekl a koroze je problém povrchové úpravy Tatry i u sedmickove řady. Ložná plocha je vysoko protože má vysokou světlou výšku asi stejnou jako Unimog. Neodstranovala ale vařila a zesilovala ty rámy. V poli vydrží dost a pokud si insider zajdi za technikem roty ať ti půjčí provozní sešity a srovnej provozní úkony s T815 po prvních deseti letech a 90 tisíci km a budeš se divit jak tyhle nové Tatry jsou spolehlivější než staré T815 v 90 letech kdy byl věkově stejně staré. Zatím na cvičeních tedy v poli opravujeme zejména starý hajtry ale nelze to tak jednoduše paušalizovat vzhledem k 30 rokům stáří.T810 vydrží opravdu drsné zacházení ale musíš u toho přemýšlet stejně jako pandur ani nové kbvp nevydrží co staré hajtry,vejtřasky,bvp ale s rozumným řidičem a správnou údržbou můžeš dosáhnou vyšší provozní spolehlivosti než u těchto veteranu a to T 810 prostě dosahuje a řekl bych daleko převyšuje.

          • Migi
            07:37 27.04.2020

            minomety nejsou na T810 z toho důvodu, že někdo chtěl, aby vozidlo kromě minometů vezlo i určitou zásobu munice. A když to všechno naložili na 810tku a poslali do terénu, tak jim velkou váhou praskali přední nápravy. Takže se myšlenka 810tek pro minomeťáky opustila a šlo se cestou T815. Jestli byl požadavek na vezení takového počtu munice oprávněný nebo ne, to už je na diskusi...

          • technik
            09:30 27.04.2020

            Migi
            Když se nad tím zamyslíš tak to nedává vůbec smysl. Na ložnou plochu T810 můžeš naložit cca 4500 kg materiálu dle konfigurace. Pokud naložím vozidlo a je jedno jestli minometem a minama tak pokud nepřekročím povolenou váhu vozidla, což dle zákona nemohu, nemůžou přece praskat přední nápravy, pokud ano jedná se zjevně o nedodržení deklarovaných vlastností vozidla a výrobce by je měl odstranit na své náklady stejně jako praskající pomocné rámy. Ale to se tak nestalo, takže chyba bude někde jinde a ne v nápravách vozidla.

          • skelet
            09:45 27.04.2020

            Pokud se nepletu, tak pro vození minometu byla zvyžována verze PRAM, která je vybavená pancéřovanou kabinou od SVOS. Takže zatížení přední nápravy bude jiné, než u klasické T810. PRAM měl navíc nosnost jen 3250kg.

          • Migi
            10:16 27.04.2020

            Technik: a přesto se to tak stalo. Nebo máš jiný vysvětlení toho, proč se po zkouškách od použití 810tky upustilo? Protože původně se pro minometky opravdu počítalo s T810....

          • technik
            15:44 27.04.2020

            to skelet
            to je jedno jestli máš verzi s pancéřovou kabinou či nikoliv. Firma SVOZ musela dostat od výrobce povolení, že montáží kabiny nedojde k destrukcím na podvozku, takže i T810 s pancéřovou kabinou a nosností 3250 kg nemůže mít problémy s přední nápravou. Pochopím když někdo řekne, díky pancéřové kabině máme o tunu menší užitečné zatížení a my chceme přepravovat 2 tuny munice, tj nosnost T810 není dostačující a bude provedena zástavba na T815-7. Ale jako rozhodnutí kvůli praskajícím předním nápravám mi přijde jako nesmyslné, protože by nebyly splněny deklarované vlastnosti vozidla.

            to migi
            no popravdě neznám zadání AČR pro zavedení PRAM ale jako jeden z důvodů bude ten že v požadavku bude převoz osádky minometu, což T810 neumožňuje a je logické aby celá osádka byla umístěna v kabině. Dále pokud AČR trvala na zásobě vezené munice, mohl být problém se zatížením, ale jak říkám neznám zadání, ale praskající nápravy T810 se mi nezdají ať už z konstrukčního hlediska, tak proto že jsem se s tím nikdy nesetkal. Pokud máš nějaký spolehlivý zdroj určitě ho přivítám.

          • skelet
            16:15 27.04.2020

            jedno to být může a nemusí. Ta kabina je notně těžší, než klasika, pak už stačí blbé rozmístění nákladu a náprava začne být namáhána víc, než je záhodno = časem křupne.

          • Migi
            20:19 27.04.2020

            technik: a nemůže to být rozdělením hmotnosti na ložný ploše? Pancéřovaná kabina + munice hned u kabiny - větší zatížení přední nápravy?

          • tomas.kotnour
            23:05 27.04.2020

            Zodolnění kabiny 810 přidává 1 250 kg hmotnosti, což znamená zatížení přední nápravy s úplnou výbavou vozidla 5 750 kg, při největší technicky přípustné hmotnosti na přední nápravu 6 500 kg. V přední části nástavby bylo převáženo 32 beden na munici, ze kterých se 40% hmotnosti přenášelo na přední nápravu, Otázka do pléna, jakou hmotnost má plná bedna?

          • Migi
            07:23 28.04.2020

            Plná bedna má hmotnost 48,5kg.

          • skelet
            07:31 28.04.2020

            to by znamenalo, že na přední nápravě je zatížení cca 6371kg, váhová rezerva 129kg. Předpokládám, že hodnota 5 750 kg, je bez osádky vozidla? Pokud je to hodnota bez osádky, tak je to v podstatě hmotnostní rezerva jen na řidiče, což de facto znamená, že přední náprava je přetížená a v provozu se bude víc opotřebovávat, tedy v daném případě bude mít tendenci se lámat.

          • technik
            08:51 28.04.2020

            no a proto je to divný, že PRAM nebyl postaven na T810. To že bude náprava přetížena jsme si tady spočítali během pár minut, přijde mi zvláštní že by si to nespočítal realizační tým, respektive ti co dělali studii o proveditelnosti. V těchto komisích zasedají i zástupci výrobce a rozhodně si myslím že poukázali na tento fakt a ten se promítl v konečném verdiktu, tj T 810 není vhodná z důvodu přetížení přední nápravy ale jak zde někdo psal o fyzickém praskání náprav to se mi nezdá, pokud ano a dotyční pracovali se stejnými čísly, není to problém T810 ale hlouposti lidí.

          • skelet
            09:42 28.04.2020

            zatím může stát vícero faktorů.
            1) Byla T810 navrhována s ohledem na pancéřovanou kabinu? Nebo to byl dodatečný nápad?
            2) Splnila pancéřovaná kabina SVOS hmotnostní předpoklady nebo vyšla těžší?
            3) jaký byl původní plánovaný a jaký následně požadovaný palebný průměr?

            kilo ke kilu a začneš mít problém.

          • Starlight
            01:21 29.04.2020

            Historie dodatečného pancéřování T810 ze SVOS Přelouč: https://www.valka.cz/topic/vie...

            Historie prototypu T810 PRAM: https://www.valka.cz/topic/vie...

            Píšou tam, že hmotnost dodatečného pancéřování (Level 1) kabiny ze SVOS Přelouč byla 960 kg. Tomáši, odkud je to tvoje číslo 1250 kg? Dosud jsem nepochopil proč u Tatry/ v AČR v roce 2020 ještě neexistuje T810 s továrně řešeným pancéřováním kabiny, nejlépe modulárním. Ví někdo?

            A k tomu ještě sklápěcí čelo.

            Tabulkový palebný průměr minometu Vz.82 PRAM-L při převozu na V3S byl 80 min, tedy 40 truhlíků. Dále to byl jeden výstrojní truhlík. Tomáši, odkud máš číslo 32 truhlíků?

            Jinak dělostřelci si pochvalují zvětšení posádky ze 3 (V3S) na 4 (T815). Řidič si odjede s autem a tři čistokrevní dělostřelci se tak mohou soustředit jen na minomet a munici. Když není čas nakládat, tak není problém minomet jen zapřáhnout a vypadnout z prostoru ohrožení.

            Jinak ti dělostřelci, kteří znají moderní španělský 81 mm minomet EXPAL, mi osobně potvrdili, že minomet Vz.82 PRAM-L a jeho munice je starý krám navržený před dávnými věky pro armádu východního bloku :-)

          • Scotty
            08:46 29.04.2020

            Starlight
            Nová kabina pro Tatru Tactic by měla být řešená pro možnost zvýšit balistickou ochranu přímo při výrobě.
            /Zcela nová je především trambusová kabina vyvinutá přímo v TATRA TRUCKS, která má v rámci unifikace mnoho prvků společných s modelovou řadou TATRA FORCE. Přísně účelné rovné geometrické tvary kabiny zvyšují její odolnost, umožňují vybavit vůz přídavnou balistickou ochranou a v neposlední řadě usnadní údržbu kabiny i opravy případných poškození./
            https://www.tatra.cz/o-spolecn...

          • Migi
            08:56 29.04.2020

            Starlight Netuším jak se vozili na V3Skách (musel bych se zeptat), ale minometné družstvo na 120tkách byly 4 lidi vždycky.

          • tomas.kotnour
            17:33 29.04.2020

            Tomáši, odkud je to tvoje číslo 1250 kg?

            Z rozdílu udávané provozní hmotnosti vozidla TATRA T 810 - 1R0R26 12.177.6x6.1R/323 (9 750 kg) a TATRA T 810 - 1R0R26 12.177.6x6.1R/321 (8 500 kg) se stejnou základní výbavou, oboje valníky bez čela. Tedy ne pro provedení s čelem, které uvádí pan Smíšek. Když porovnám číslování s objednávkou, tak:
            Valník - 321
            Valník dvojí řízení - 322
            Pancéřovaný valník - 323
            Zvedací čelo - 324
            Kontejnerový přepravník - 325
            Hákový přepravník - 326
            Skříň - 351 (delší rozvor)
            Přesně podle původní objednávky.
            Kromě samotné budky se na nárůstu hmotnosti ještě podílelo namontování zesíleného předního i zadního uložení kabiny a silnějších vinutých pružin přední nápravy. Kromě toho je rozdíl provozní hmotnosti provedení vozidla 321 - valníku a 324 - valníku s čelem 450 kg. čímž by se pancéřová kabina dostala svou hmotností na 800 kg včetně úpravy konstrukce. Z toho vyvozuji, že provozní hmotnost vozidla T 810-PRAM je 10 200 kg.

            Tomáši, odkud máš číslo 32 truhlíků?
            Z fotografie ze zkoušek původního provedení vozidla s originální kabinou Renault Midlum. Vozidlo je zachyceno s odklopenými bočnicemi táhnoucí minomet a na levé straně ložné plochy je vidět přikurtované muniční bedny uložené příčně od předního čela ve čtyřech vrstvách v každém ze čtyř sloupců.
            http://www.palba.cz/album/albu...

            Bohužel lepší výsledek ze svého skeneru nedostanu. Při bližším zkoumání za pomocí lupy a šuplery se však zdá, že na levé straně nástavby bylo převáženo výše uvedené množství munice a minomet, zatímco na pravé straně jsou bedny převáženy podélně, jako tomu bylo u V3S. Schéma by vypadalo nějak takto,
            http://www.palba.cz/album/albu...

            zkusím se najít někoho, kdo by to mohl ověřit. Pokud tomu tak skutečně bylo, přeneslo by se na přední nápravu necelých 800 kg hmotnosti munice, takže jsme přetížení už rovnou, bez obsluhy.

          • tomas.kotnour
            17:39 29.04.2020

            Pomotal jsem linky, nákres možného rozmístění:
            http://www.palba.cz/album/albu...

  • kazd
    21:41 24.04.2020

    Vysadkare bych resil separatne. 4 a 7 spolecne. Tazene jsou z hledika mobility out. Bezvezovy se da nabastlit a prebastlit na cokoli, at uz tu bude pandur, titus nebo jakekoli bvp - jasna volba.

    • Scotty
      20:00 25.04.2020

      Tak výsadkáři budou mít 81 mm minomet Expal. To už je vyřešeno.

  • tryskac
    21:26 24.04.2020

    Mňa zaujala veta:
    Vozidlo ASCOD 2 v současnosti jako minometné neexistuje, což platí i o platformě Lynx, zatímco CV90 má minometnou verzi se zbraní Mjölner, což je ale specificky švédské řešení, o které by Armáda ČR zřejmě nejevila zájem.

    Co je na tom (mjolner) specificky švédske, okrem hlavní vychádzajúcich z PRAM a vyrobených na svk? Žeby nejaké pod prahové lobovanie a formovanie mienky?

    • Al Capone
      08:03 29.04.2020

      Zase máte pocit že Češi kopou do slovenska? S tou paranojou by jste měl něco dělat.

      • Al Capone
        08:04 29.04.2020

        Oprava: Slovenska

  • Lukas
    21:23 24.04.2020

    Teoretycznie na Titusie można zainstalować
    NEMO i Raka

    • semtam
      21:30 24.04.2020

      Myslim, že ani jedno. Titus je vhodná platforma akorát tak na bezvěžové řešení. Možná by šel osadit minometem NEMO, ale asi by to byl paskvil.
      Těžiště a nosnost mu nedovolí nést věžový minomet.

      • Lukas
        22:13 24.04.2020

        Myślę że większym problemem może być wytrzymałość zawieszenia...

        Kwestie wysokości i stabilności pojazdu można rozwiązać pewnymi modyfikacjami aranżacji platformy.
        Z resztą kto wie - przy kontrakcie 62 moździerze HSW mogła by robić "ulepszonego" Raka (RaCZka :-) )
        ^ To nie kiepski żart - nieoficjalnie wiadomo, że HSW nadal "rozwija" Raka.

        Pytanie co na to Nexter...
        No i co na to ministerstwo - na 62 moździerze potrzebujecie około 200 mln Euro.

        • semtam
          22:30 24.04.2020

          Lukas

          Raczka :) to zní jako hračka :)
          Problém s těžištěm jsem myslel hlavně při pohybu v terénu.

          Kolik se vyčlení peněz a jakou tomu dá MOČR/GŠ AČR prioritu je otázkou jako nyní všechny kontrakty. Osobně čekám na nový modernizační plán.

          Pokud by jsme měli pořizovat samohybný minomet, tak můj favorit je polský RAK a na druhém místě Mjölner.

          Pokud bychom opustili věžové řešení a šli cestou bezvěžového, tak z mého pohledu je nejlepší řešení Pandur 2 od Excalibru.

          • Lukas
            09:06 25.04.2020

            Raczek - mały rak. ;-)
            https://i.imgur.com/s4egm2D.jp...
            Jak widać Finowie testowali montaż wieży na wysokim pojeździe.
            A wieża AMOSA jest cięższa...

            Tak - nie byłoby to tak proste jak na Pandurze czy CV90/ASCOD, ale raczej możliwe....
            Przy okazji warto pamiętać - kompania moździerzy to nie tylko moździerze...

            Kompania z 12 moździerzami potrzebuje 4-5 wozów dowodzenia, 3 wozy amunicyjne, 1 wóz remontu uzbrojenia, 1 wóz zabezpieczenia technicznego (ewakuacji pojazdów)
            Do tego 2-4 pojazdy dla sekcji wysuniętych obserwatorów artyleryjskich.
            W efekcie masz 24-26 pojazdów...
            Wszystkie mogą być na Titusie...

            Mjölner ma jedną zaletę (pełna ochrona załogi przed odłamkami i bronią ABC)
            Ale ma dużo wad...
            To nie jest PRAM-S, który moim zdaniem był bliski ideału.

          • semtam
            12:50 25.04.2020

            Lukas

            Ano, Finové testovali AMOS na podvozku rodiny XA-180, ale nakonec zvolili podvozek AMV 8x8.
            Titus je vozidlo kategorie MRAV, která jsou charakteristická výše položeným těžištěm, než mají běžné OT (APC), jako je třeba finské vozidlo XA-180 apod.
            Ale i tak vozidla 6x6 nejsou moc vhodná jako nosič minometných věží.

            To, že minometná baterie se skládá i z vozidel zabezpečovacích je samozřejmé, To, že některá z nich mohou být na podvozku Titus, ok, ale všechna asi ne. Jediné, čeho by jsme docílili je jednotnost platformy (Titus), ale ekonomicky je to vyhození peněz, protože mnohé prostředky mohou být na vozidlech Tatra (v případě AČR).

  • semtam
    21:20 24.04.2020

    Povedený článek a tuším, že autor má zde (AN) již více vydaných článků.
    Díky ze něj (za ně).

    Dle současných požadavků AČR plánuje AČR pořídit 62 samohybných minometů věžových.
    http://www.acr.army.cz/assets/...

    Lze ale předpokládat, že požadavky budou změněny.

    Pro 4.brn je ovšem asi vhodnější pokud samohybný minomet bude lafetován na kolovém podvozku než pásovém. Víc se mi líbí minomet již představený na platformě Pandur (bezvěžový), oproti hypotetickému minometnému Titusu lze předpokládat, že bude nést větší zásobu munice a také bude mít lepší průchodnost terénem, která je pro minomet, který se zpravidla pohybuje v blízkosti frontové linie poměrně důležitý (koleje od těžké techniky).

    Pro 7.mb se přímo nabízí podvozek nového BVP a asi jako vhodnější se jeví věžový minomet. Otázkou je, jak dopadne kontrakt na nové BVP, nyní dokonce ve výběrovém řízení na 210 nových BVP samohybný minomet chybí. Řešením je také nezavést vše na novém podvozku BVP, ale kromě podvozku nového BVP zavést lehčí podvozek. Něco ve smyslu MT-LB. Nedávno se na AN tímto zabýval tento článek:
    https://www.armadninoviny.cz/u...

    Možností jak to řešit je celá škála, bude záležet jak dopadne tendr na nová BVP a také kolik bude peněz.

  • Jiří Vojáček
    21:07 24.04.2020

    Zajímavé, stejný článek vyšel předevčírem na Armywebu.

    https://www.armyweb.cz/clanek/...

    • flanker.jirka
      23:05 24.04.2020

      .-To zcela jistě nebude náhoda, ale reklama. :-) někdo už vyrobil Pandur s Cardomem a pořád to nikdo nekupuje :-) :-) :-)
      Ale kdo ví, vypadá to, že výsadkový pluk bude možná mít težší vozidla než má 7. br BVP

      • Bernis
        17:40 25.04.2020

        "..
        Ale kdo ví, vypadá to, že výsadkový pluk bude možná mít težší vozidla než má 7. br BVP
        ..."
        Zcela určitě, protože budoucí bojové vozidlo 7.mb je toto:
        https://www.armadninoviny.cz/t...