FIFT: Věžové samohybné minomety pro americkou armádu

FIFT: Věžové samohybné minomety pro americkou armádu
Samohybný minomet Nemo na podvozku AMV / Patria (Zvětšit)

Program FIFT (Future Indirect Fire Turret) americké armády (US Army) hledá náhradu za americké samohybné minomety na podvozcích Stryker a M113. Zvažovaným řešením je nákup samohybných minometů Nemo (NEw-MOrtar) od finské firmy Patria.

Americká armáda provozuje dva typy samohybných minometů. Prvním je kolový samohybný minomet M1129 Mortar Carrier na podvozku Stryker ve středních brigádách SBCT (Stryker Brigade Combat Team). Druhým je pásový bezvěžový minomet M1064A3 na podvozku M113 v těžkých brigádách ABCT (Armored Brigade Combat Team).

V obou případech jde o bezvěžové samohybné minomety, u kterých je lože 120mm minometu M120 (Soltam K6) ukotveno k podlaze obrněnce a palba je vedena přes rozměrný střešní poklop. Nabíjení je prováděno ručně. Podobné řešení nabízí i česká firma Tatra Defence Vehicle v samohybném minometu na podvozku Pandur II.

V rámci programu FIFT hodlá americká armáda vyvinout víceplatformový věžový modul se 120mm minometem. Mezi zvažované nosné platformy patří vozidlo Stryker, nový obrněný transportér AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle) a výhledově podvozek bojového vozidla pěchoty OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle).

„120mm minomet FIFT je 120mm věž, která poskytuje ochranu před nepřátelskými protibaterijními systémy a izoluje vojáky od účinků hluku a vysokého přetlaku [od vlastní palby],“ uvádí armáda na vládním webu FedBizOpps. „Kromě toho musí FIFT zahrnovat vysokou úroveň automatizace, aby se snížila fyzická zátěž posádky a současně se podporovala vysoká rychlost palby.“

Americká armáda požaduje osádkový nebo bezosádkový věžový modul s nabíjecím automatem. Automat musí minimálně přesunout náboj z podavače do hlavně minometu. Ideálně ale posádka s municí nebude uvnitř vozidla FIFT vůbec manipulovat.


M1129 Mortar Carrier

Vysoká automatizace se dotkne i provádění palebných úkolů. Střelec minometu FIFT pomocí systémů řízení palby musí zahájit palbu do 30 sekund od obdržení rozkazu (vozidlo stojí na místě). Pokud je vozidlo v pohybu, časový limit pro zastavení, přesun na pozici a první výstřel je 60 sekund. Zvažovaná možnost je rovněž vedení přímé i nepřímé palby za pohybu vozidla.

Dalšími nosnými požadavky je maximální rychlost palby 16 ran v první minutě, poté ustálená palba aspoň šest ran za minutu. Ideálně ale armáda požaduje minomet schopný vystřelit 24 ran v první minutě, poté ustáleně palit 12 ran za minutu.

S tím souvisí požadavek na sekvenční salvovou palbu MRSI (Multi-Round Simultaneous Impact), při které v krátkém časovém rozmezí na cíl dopadá několik min. Armáda požaduje v režimu MRSI salvu minimálně šesti min s časovou prodlevou čtyři sekundy mezi jednotlivými dopady. Miny mohou explodovat při dopadu nebo v předem určené výšce. Připomeňme, že střepinový účinek 120mm min je srovnatelný se 155mm dělostřeleckým granátem.

Minimální dostřel s klasickou tříštivo-trhavou municí se požaduje 200 metrů, maximální alespoň 8000 metrů. S municí s prodlouženým dostřelem lze vést palbu až na 20 000 metrů. FIFT musí umět používat celou paletu současné minometné munice, ale i nově vyvíjené munice s prodlouženým dostřelem a s koncovým naváděním. Požadována je zmíněná schopnost nepřímé i přímé palby.

Minomet FIFT musí rovněž zvládnout vypouštět kamikaze drony nebo loudavou munici. V obou případech jde v podstatě o to samé ‒ o munici ležící na pomezí dronů a řízených střel. V úvahu připadají dron-střely LMAMS (Lethal Miniature Aerial Missile System) nebo SMSM (Single Multi-missile Attack Munition).

V každém případě americká armáda nehodlá vyvíjet vlastní originální řešení, ale hledá zavedené výrobky světových firem. Nejlepší řešení americká armáda vybere ve fiskálním roce 2021 (od 1. října 2020).

Hlavním adeptem na výhru v programu FIFT je minomet Nemo od finsko-norského týmu Patria / Kongsberg. Patria již v roce 2019 předvedla minomet Nemo americké armádě na střelnici Proving Ground v Arizoně. Modul Nemo o hmotnosti 1,9 tuny byl umístěn na finský obrněnec AMV 8 × 8. Vozidlo dokázalo pojmout 60 min. Nemo mimo jiné prokázal schopnost šestiranné salvy v režimu MRSI.


Nemo na podvozku Patria AMV 6×6

Finsko-norská spolupráce má dva důvody. Za prvé Patria nabídne modul Nemo s malým dálkově ovládaným zbraňovým modulem Kongsberg RWS (Remote Weapon Stations). Za druhé, věže minometu Nemo vyrobí norská společnost ve své americké továrně ve městě Johnstown (Pennsylvania), kde nyní probíhá výroba RWS pro americký trh. Továrna v Johnstownu za 20 let dodala více než 14 000 různých zbraňových systémů americkým ozbrojeným silám. Kongsberg rovněž vyrábí bezosádkový věžový modul MCT-30 pro americká vozidla Stryker a obojživelné obrněnce ACV-30 americké námořní pěchoty.

A do třetice, Kongsberg od roku 2016 vlastní 49,9 % akcií finské společnosti Patria. Většinový podíl si stále drží finská vláda.

Obě společnosti dále v květnu uzavřely vývojovou a výzkumnou dohodu CRADA (Cooperative Research and Development Agreement) se Střediskem americké armády pro vývoj bojových schopností CCDC (Combat Capabilities Development Command Armaments Center).

Předmětem dohody je studie proveditelnosti integrace a kompatibility věžového modulu Nemo, společně se systémem řízení palby, do kolových a pásových vozidel US Army. Posoudí se také použitelnost současných minometných nábojů americké armády.

Dohoda CRADA je stále jen výzkumně-vývojový projekt. To, zda americká armáda skutečně nakoupí minomety Nemo, není zatím jisté. Na druhou stranu, o jiných řešeních se v programu FIFT nemluví. Americká armáda ale stále může finský minomet odmítnout a jednoduše zvolit jiné řešení. 

Nemo je samohybný minomet schopný přímé i nepřímé palby. Je odvozen od těžšího dvouhlavňového minometu AMOS (Advanced Mortar System). Minomet Nemo je ve své původní verzi nabíjen poloautomaticky ‒ mina je ze zásobníku obsluhou ručně vyjmuta a položena na žlab nabíjecího ústrojí (takové řešení zřejmě plní minimální požadavky FIFT).


Samohybný minomet Rak

Nabíjení je přitom možné pouze tehdy, pokud se hlaveň nalézá v podélné ose vozidla. Pokud se střílí v odměru (hlaveň je natočená mimo podélnou osu vozidla), po výstřelu se věž s hlavní musí zpětně natočit do podélné polohy s nulovým odměrem hlavně. Pouze v této poloze lze nabít hlaveň. Po nabití se věž s hlavní natočí zpět do nastaveného odměru. Uváděné maximální rychlosti palby 10 ran za minutu lze dosáhnout tedy jen tehdy, pokud je hlaveň v podélné ose vozidla.

Otázkou tedy je, jak půjde skloubit požadavek programu FIFT na zahájení palby (v jakémkoliv směru) do 60 sekund v případě jedoucího vozidla a rychlost palby 12 ran za minutu. Takovou rychlost palby Nemo dokáže teoreticky dosáhnout jen tehdy, pokud je vozidlo prakticky v podélné ose (nebo s malou odchylkou) s polohou cíle. Nastavení vozidla „do osy“ v rámci 60 sekund ale nebude vždy možné.

Z tohoto pohledu notně pokročilejší řešení představuje polský minomet RAK. Samohybný minomet RAK je na rozdíl od minometu Nemo plně automaticky nabíjená zbraň, a to v libovolném náměru i odměru. Hlaveň proto není třeba ustavovat do nabíjecí polohy.

Stojí za zmínku, že také Armáda ČR dlouhodobě uvažuje o získání samohybných minometů. České samohybné minomety zajistí především přímou palebnou podporu mechanizovaných praporů v rámci 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády.

V rámci Armády ČR (a současné finanční situace) je ale zřejmě nereálné pořízení věžových samohybných minometů. Finančně nejschůdnější se jeví nákup bezvěžových samohybných minometů, a to možná jen na kolovém podvozku Pandur II.

Zdroj: MilMag, The Drive, DefenseNews

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

KOMENTÁŘ: Polský minomet RAK vs. finský NEMO

V článku Kontejnerový minomet Nemo od finské Patrie bylo původně uvedeno: „Minomet Nemo je lehčí a ...

ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový ...

Československý 120mm samohybný minomet vz.85 – neprávem poražený šampion

120mm samohybný minomet vz.85 zavedený v Armádě ČR s projektovým názvem PRAM-S (PRAporní Minomet - ...

Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • semtam
    12:06 09.07.2020

    US Army má velký handicap v podobě odborníků.
    Kdyby si vyslechli naše odborníky, tak by už dávno věděli, že pancíř mizí, asi jako brnění po vynálezu střelného prachu a také to, že v době dělostřeleckých radarů a munice s koncovým naváděním prostě baterie první salvu, která na ně dopadne, nepřežije a tak není pancíř zapotřebí.

    Ano, takové máme v armádě odborníky.

    Ještě štěstí, že jsme pořídili zbytnou výzbroj za 15 mld. Kč nejen proto si můžeme "dovolit" vystavit obsluhu děl a nejspíš i minometů atmosférickým vlivům, ZHN, případně i palbě "malorážových" zbraní.

    To nevymyslíš...

  • ARES
    11:59 09.07.2020

    Ještě tato poznámka.

    Historicky palné či hlavňové zbraňové systémy můžeme z hlediska IT rozdělit do dvou ér, na zbraňové systémy éry před IT a současné post IT éry. Tyto dvě éry zbraňových systémů se liší od sebe tím, že v před IT érou přesnost zamíření cíle byla výrazně horší než přesnost vlastní střelby, chyba zamíření cíle několikanásobně převyšovala rozptyl střelby. V post IT éře je tomu naopak, cíl se zamíří přesněji než s jakou přesností výstřel ze zbraně zasáhne cíl, rozptyl střelby převyšuje chybu v zamíření cíle. V před IT érou se nízká kvalita zamíření cíle kompenzovala kvantitou vystřelených ran. V současné IT éře jde o opak. Vysokou přesností zamíření cíle snížit počet ran ke zničení cíle. K naplnění tohoto požadavku hraje nyní hlavní roli mechanika zbraňového systému, potlačení jejího negativního vlivu na přesnost střelby.

    Lze říct, že mechanika zbraňových systémů z hlediska přesnosti střelby do určité míry zaostala svými vlastnostmi za informačními a automatizačními technologiemi. Napravuje se to tím, že současné době se klade úsilí do zdokonalení konstrukce a technologií výroby mechaniky zbraňových systémů tak, aby se využily benefity poskytované informačními a automatizačními technologiemi ke zvýšení přesnosti střelby. U zbraní zejména jde o hlavně, zvýšení odolnosti vývrtu proti erozi a opotřebení, zvýšení ohybové tuhosti a zpřesnění vedení v kolébce, u munice pak zpřesnění tvarové a hmotnostní symetrie těla střely a u prachových náplní snížení rozptylu počáteční rychlosti střely. Sníží se tím počet ran k zasažení cíle a zvýší se ničivý účinek v cíli. Ovšem není to zadarmo. Důsledkem je s tím spojený růst cen zbraní a munice.

  • Rase
    16:36 08.07.2020

    Moc nechápu, co je na tom Raku tak úžasné. Přeci jen Američané vidí větší potenciál právě v minometu NEMO, tak proč se nevydat stejnou cestou? Jistě se dobře obeznámili se všemi klady i zápory všech dostupných minometů.

    • flanker.jirka
      17:09 08.07.2020

      A co třeba toto:
      "Samohybný minomet RAK je na rozdíl od minometu Nemo plně automaticky nabíjená zbraň, a to v libovolném náměru i odměru. Hlaveň proto není třeba ustavovat do nabíjecí polohy."

      ...mně přijde divné, muset po každé ráně zbraň do určité nabíjecí polohy.

      • Rase
        18:26 08.07.2020

        Spíš se zdá, že tento klad převažují nějaké zápory, jinak by si Američané vybrali právě RAK (prý i jej byla komise obhlídnout). Rovněž nejde říct, že by šlo o nějaký revanš za norský nákup F-35, jelikož je Poláci pořizují rovněž. Docela by mě zajímalo, co si o Raku myslela / myslí tuzemská armádní komise, které se na něj byla před lety podívat.

        • flanker.jirka
          21:15 08.07.2020

          Už jen na pohled mi přijde to, že může být Rak těžký a zvýší těžiště vozidla a tak je nemusí každý podvozek unést.

          • Rase
            07:38 09.07.2020

            Souhlasím, to je i důvod, proč si ho neumím představit na Strykeru a ani Panduru. Na pásovém podvozku by mohl být docela v pohodě. Nemo je v tomhle ale mnohem univerzálnější. Líbí se mi i kontejnerová verze. Třeba nějak upraví i způsob nabíjení na automat, pak by to bylo úplně bezva.

    • ARES
      19:56 08.07.2020

      ... navíc mně přijde divné, že Nemo potřebuje k dosažení kadence 10 ran/min dva nabíječe. Zásobník min se nachází za zády nabíječů, kteří sedí čelem k nabíjecímu žlabu. Mechanika nabíjecího cyklu nabíječe: nejdříve se otočit vzad, vyjmout minu ze zásobníku, otočit se s ní zpět dopředu a teprve potom ji položit na žlab nabíjecího ústrojí. Když se střelba vede na kratší vzdálenost je třeba ještě v nabíjecím cyklu upravit prachovou náplň odebráním dílčí náplně, popřípadě načasovat zapalovač miny. Nabíjení hlavně není pro nabíječe tak úplně uživatelsky vstřícné.

      ... u současných dělostřeleckých a minometných systémů užitím IT a automatizačních systémů není problém zahájit palbu do 30 sekund po zaujetí palebného postavení či vést salvovou palbu MRSI, ale minimalizovat či zcela vyloučit fyzickou námahu obsluhy při vedení střelby, zejména co se týče nabíjení hlavně. Mechanizovat jen zasunutí střely a nábojky do hlavně je celkem snadná konstrukční úloha, ale umět přesunout střelu a nábojku s přesně nastavenou dílčí náplní a načasovaným zapalovačem ze zásobníku k zasouvacímu ústrojí bez jakékoliv pomoci a zásahu obsluhy, to je už konstrukční a technologické umění. A Dana, Zuzana, Prám-S to umí.

      Řešení mechaniky dělostřeleckých a minometných systémů hraje v současnosti klíčovou roli k dosažení potřebné bojové efektivnosti, ať již je to vlastní zbraňová nástavba, či platforma.

      ... u armády US jde pravděpodobně o to si odzkoušet na ShM Nemo, jaká je skutečná bojová efektivita 120mm ShM, který může vést i přímou střelbu.

      ... ShM RAK. Věž s uložením hlavně, včetně brzdovratného ústrojí, je derivát věže 122 mm ShH 2S1 Gvozdika, kterou v licenci vyráběl podnik Huta Stalowa.

      • Jirosi
        07:48 09.07.2020

        Opravdu to DANA umí?

        • ARES
          11:32 09.07.2020

          Odpověď je samozřejmě jasná, DANA umí jen „mechaniku nabíjení“. Byla ovšem konstruována v 70. tých létech, kdy informační a automatizační technologie nebyly rozvinuty na tu výší, na které jsou dnes.

          • Jirosi
            14:24 09.07.2020

            "Mechanizovat jen zasunutí střely a nábojky do hlavně je celkem snadná konstrukční úloha, ale umět přesunout střelu a nábojku s přesně nastavenou dílčí náplní a načasovaným zapalovačem ze zásobníku k zasouvacímu ústrojí bez jakékoliv pomoci a zásahu obsluhy, to je už konstrukční a technologické umění. A Dana, Zuzana, Prám-S to umí."

            To je pak proti tomuhle celkem dost podstatný rozdíl.

      • Jura99
        10:42 11.07.2020

        do minometu PRAM se krome miny nabiji hnaci napln ? Od kdy ? To jsem nevedel...

    • Lukas
      08:20 09.07.2020

      AMOSa też nikt kupić nie chce....

      Mamy za mało informacji.
      Nie wiemy co było dla Amerykanów priorytetem (a co "miłym dodatkiem")

      Ja nie wiem np. czy Stryker może mieć tak ciężką wieże jak Raka/AMOSa,
      Nie wiem też czy "rozmiar" pojazdu nie był istotny. (Transport)
      Cena też może mieć znaczenie - Amerykanie mogą nie chcieć kupować najlepszych i najdroższych moździerzy - uznając że są inne priorytety... (To nie jest tak że Amerykanie kupują tylko najlepszy sprzęt na świecie)

      Nie bagatelizowałbym tez lobby przemysłowego - na rynek USA ciężko się przebić komukolwiek z Europy. A my mamy ZERO doświadczenia.
      A Patria ma....

      Sam NEMO załatwia kilka podstawowych "problemów" M1129 - pełna ochrona przed bronią ABC, ostrzałem (odłamkami) oraz większy zakres (kąt, azymut) prowadzenia ognia...

      Z resztą to i bez znaczenia - HSW już teraz ma zamówienie na większa liczbę RAKów niż Patria wyprodukowała NEMO i AMV.
      Więc tylko rosyjskich 2S9 Nona wyprodukowano więcej...

      • ARES
        09:16 09.07.2020

        Překlad polského příspěvku:

        Nikdo nechce koupit AMOS ....
        Nemáme dostatek informací. Nevíme, jaká byla priorita pro Američany (a jaký „pěkný dodatek“)

        Nevím, jestli Stryker může mít tak těžkou věž jako RAK / AMOS.
        Také nevím, jestli byla „velikost“ vozidla významná. (Doprava).
        Na ceně může záležet také - Američané možná nebudou chtít koupit nejlepší a nejdražší minomet - vzhledem k tomu, že existují i jiné priority ... (To není tak, jako by Američané kupovali jen to nejlepší zařízení na světě).

        Ani bych nepodceňoval průmyslovou lobby - je těžké se dostat na americký trh od kohokoliv v Evropě. A máme ZERO zkušenost. A Patria má ....

        Samotný NEMO se zabývá některými základními „problémy“ M1129 - plná ochrana před zbraněmi ABC, střepinovým účinkem a velkým rozsahem palby (náměr, azimut) ...

        A to nevadí – HSW (Huta Stalova Wola) již má zakázek na více minometů RAK, než kolik Patria vyrobila NEMO a AMV.
        Takže pouze ruských minometů 2S9 Nona bylo vyrobeno více ...