Samohybný minomet na podvozku Pandur II 8×8

Foto: Samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8; větší foto / TDV

Česká společnost Tatra Defence Vehicle a.s. (TDV) patřící do holdingu Czechoslovak Group na akci Bahna 2017 poprvé veřejnosti představila samohybný minomet (ShM) na kolové platformě Pandur II 8×8. Vozidlo je osazeno 120 mm minometem Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systems.

Armáda ČR před deseti lety poptávala ShM na platformě Pandur II 8×8 s finským minometem NEMO. Armáda ČR však nakonec získala pouze 107 Pandurů II v šesti verzích a z nákupu samohybných minometů sešlo kvůli nedostatku finančních prostředků



V současné době Armáda ČR používá pouze 85 tažených 120 mm minometů vz. 82 PRAM-L a osm ShM vz. 85 PRAM-S na prodloužené pásové platformě BVP-1. Do nedávna k přepravě minometů vz. 82 sloužily dokonce ještě obstarožní nákladní automobily Praga V3S. Nyní se situace zlepšila nákupem více než čtyř desítek nových nákladních automobilů Tatra Force 8×8.



Vzhledem k drtivému ničivému účinku minometné palby na živou sílu, nepancéřovanou a lehce pancéřovanou bojovou techniku nelze jednoduše počítat s efektivním vedením bojové činnosti bez nasazení minometů.



Přitom pouze ShM mohou držet na bojišti krok s vlastními manévrujícími mechanizovanými a motorizovanými jednotkami. ShM je schopen velmi rychlého přesunu a reakce na rychle se měnící taktickou situaci – dokáže rychle zajistit palebnou podporu tam, kde je třeba, vést účinný boj proti minometným a dělostřeleckým jednotkám protivníka (taktika “counter-battery fire”) a samozřejmě poskytovat balistickou ochranu posádce.



V současné době Armáda ČR počítá s nákupem nové střední pásové platformy, jako náhradu za BVP-2, pro 7. mechanizovanou brigádu. Jednou z nakupovaných verzí by mohl být i nový pásový ShM se 120 mm minometem. Otázkou je, zda armáda zvolí variantu se zbraní zabudovanou do věže, nebo bezvěžové provedení.



Avšak 4. brigádě rychlého nasazení (4.brn) ShM citelně chybí. Částečný obrat může nastat s příchodem vozidel TITUS. Armáda ČR podle současných úvah může nakoupit až 300 vozidel TITUS v řadě verzí, ShM tedy také přichází v úvahu. Vozidla TITUS s minomety by byly začleněny do 4. brn - je však otázkou, zda jako organická součást bojových praporů nebo jako samostatné minometné jednotky podléhající velení brigády.  

 

Foto: Koncepčně ShM Pandur II 8×8 odpovídá americkému vozidlu M1129větší foto  / TDV



Vozidla TITUS, pokud budou objednána, pro Armádu ČR dodá Tatra Trucks ve spolupráci s Tatra Defence Vehicle (TDV). Armádě ČR však TDV může nabídnout i ShM na platformě Pandur II 8×8. Stejně jako v případě titusu i u panduru je použit 120 mm úsťově nabíjený zákluzový minomet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit Systems.



Holding Czechoslovak Group (CSG), do kterého TDV patří, před několika roky nakoupil od americké firmy General Dynamics European Land Systems licenční práva na výrobu vozidel Pandur II 8×8, a to včetně už vyvinuté minometné verze s instalovaným minometem Soltam Cardom. Jde o identické konstrukční řešení, které firma General Dynamics použila při stavbě minometného nosiče Mortar Carrier M1129 na podvozku kolových obrněných vozidel Stryker americké armády. Střelba v M1129 se vede přes střešní příklopy. Lafetace umožňuje 360° odměr. Zásoba činí 60 min, rychlost střelby je až 16 ran za minutu. V případě potřeby lze minometný komplet vynést ven z vozidla.



První M1129 vstoupila do služby americké armády v roce 2005 a v počtu 350 ks slouží u brigádních bojových týmu Stryker SBCT (Stryker Brigade Combat Teams). V bojovém praporu SBCT najdeme 10 M1129 – 2 vozidla ve třech rotách a 4 vozidla jsou podřízena přímo velení praporu.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom od izraelské firmy Elbit Systemsvětší foto  / TDV



Jak již bylo řečeno, 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ, který byl představen na letošních Bahnech, je evropským ekvivalentem amerického M1129 Stryker. Zde je třeba se zastavit a posoudit přednosti i nevýhody bezvěžových ShM (Pandur II, M1129), oproti věžovým ShM s automatickým nabíjením (polský RAK, finský NEMO, britský AMS II).



Dlužno dodat, že při posuzování vhodnosti každé koncepce pro Armádu ČR je nutno vycházet z pečlivých a komplexních simulací – válečných her. Jen tak lze odhalit vhodnost dané konstrukce pro potřeby dané armády, daného použití a daného místa nasazení.



Autor Milan Vašíček na Armádních novinách v článku ANALÝZA: Minomet – trpaslík se silou obra již výhody obou přístupů detailně popsal, není je nutné tedy znovu všechny opakovat: „Bezvěžovými samohybnými minomety se dosahuje až dvojnásobně větší rychlost střelby, 14 až 16 ran za minutu, než u věžových, ty dosahují ať již s automatickým či ručním nabíjením nanejvýš 8 až 10 ran za minutu.Z palebného hlediska tedy vyplývá, že pro vedení palebné podpory formou palebných přehrad nebo soustředěných paleb je bezvěžový minomet výhodnější,“ uvedl mimo jiné Vašíček.

 

Foto: Minomet Soltam Cardom dokáže střílet rychlostí až 16 ran za minutuvětší foto  / TDV

 

Naopak kladem věžových minometů je schopnost vést přímou palbu, ale je nutné použít    speciálně upravenou munici. Je třeba ale také zmínit další velmi významné aspekty hovořící ve prospěch bezvěžové koncepce samohybných minometů. Těmi jsou výrazně nižší pořizovací cena, také nižší finanční náklady na údržbu a menší nároky na servisní zázemí, než je tomu u věžových samohybných minometů.

 

120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ využívá zavedenou kolovou platformu Pandur II s balistickou ochranou úrovně 2/3 a protiminovou úrovně 2a (STANAG 4569). Maximální rychlost je 110 km/h a dojezd až 600 km. Osádku ShM Pandur II 8×8 CZ tvoří velitel, řidič, střelec, nabíječ.



Výhodou ShM Pandur II 8×8 CZ je mobilita na stejné úrovní, jakou mají bojová uskupení s kolovým bojovými vozidly pěchoty (KBVP) Pandur II CZ. Díky účinnému systému řízení palby je možné vést palbu z minometu již 30 sekund od zastavení vozidla – stejnou reakční dobu má i polský minomet Rak.

 

Foto: Palba z minometu je vedena z rozměrných dvoudílných stropních příklopůvětší foto  / TDV



Srdcem ShM Pandur II 8×8 CZ je bojem ověřený minomet Soltam Cardom. Minomet je umístěn na podlaze vozidla a palba je vedena skrz otevřené střešní příklopy (stejně jako u M1129). Náměrové a odměrové ústrojí je opatřeno servopohony k automatickému nastavení zamíření systémem řídící jednotky minometu.



V automatickém režimu zaměřování se pouze zadá na digitální mapě pozice cíle, systém sám vypočte na základě vložených charakteristik minových nábojů a dalších informací (meteo data atd.) prvky zamíření a servopohony samočinně nastaví hlaveň minometu na potřebné hodnoty náměru a odměru.



Náměr ShM Pandur II 8×8 CZ dosahuje hodnot 40°- 85°, odměr 360°. Rychlost střelby je 16 ran za minutu a vozidlo pojme až 50 minových nábojů.

 

Foto: Vnitřní pohled do bojového prostoruvětší foto  / TDV



Střelbu lze vést 120 mm minovými náboji OF (dosah 8000 m) a 53-OF-843B (7300 m) zavedenými v AČR a všemi druhy minových nábojů ráže 120 mm dle standardů NATO, včetně minových nábojů s přídavným raketovým pohonem RAP (Rocket Assisted Projectile) a dostřelem až 13 km. Lze tak použit miny s koncovým navedením, problém je však cena - jsou více než 20násobně dražší.



Výhodou 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ je možnost rychlého dodání do Armády ČR. TDV má k dispozici jak vyrobená hotová vozidla, tak vozidla výrobně rozpracovaná a případně dodací lhůty se proto pohybují v řádu pouhých měsíců. CSG armádě 120 mm ShM Pandur II 8×8 CZ aktivně nabízí a bude jej vystavovat například na blížícím se Tankovém dni v Lešanech nebo na zářijových Dnech NATO a dalších akcích.



Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americká mise bitevníků L-159 ALCA úspěšně pokračuje

Americká firma Draken International přesunula 11 lehkých bitevních a cvičných letadel L-159 ALCA na americkou vojenskou základnu Nellis Air Force Base v Nevadě. Letouny zde budou dlouhodobě poskytovat ...

České granátomety a minomety pro polské speciální jednotky

Polská speciální jednotka GROM nakoupí od české firmy ZEVETA AMMUNITION a.s. další reaktivní protipancéřové granátomety RPG-75-M. Polská vojenská jednotka NIL (Jednostka Wojskowa Nil), patřící pod ...

Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA

Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS pro potřeby ozbrojených sil. Armáda České republiky tak do své výzbroje postupně získá na šest desítek ...

MSM Group z holdingu CZECHOSLOVAK GROUP zachraňuje srbskou firmu IMK 14. Oktobar

Holding CZECHOSLOVAK GROUP (CSG) plánuje rozšíření svých aktivit mimo území bývalého Československa. MSM GROUP (MSMG), slovenská větev skupiny CSG, uhradila na konci června aktiva srbské společnosti ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 2 z 13
  • flanker.jirka
    11:15 20.08.2017

    petres: pro kolové jednotky pandur, pro pásové, nově zvolená pásová platforma, možná se někomu rozsvítí a dopadne to takto ideálně, peněz je dost, jen se nesmí rozdělovat v restauracích poradcům politiků, tímto přesně zapadáme do vašeho tvrzení o rozvojové (banánové) republice.

    Problém letecké přepravy vidím v tom, že prakticky žádný Pandur se do letadla nikdy nepodívá, aby se to dalo použít a bylo toto vozidlo nasaditelné, bez zvýšeného rizika ztrát, tak je potřeba jej doplnit přídavným pancířem a klecemi. Z toho plyne nepoužitelnost jak herky, tak KC 390, které bude de facto na limitech použitelnosti. A kdy a kde budu potřebovat dopravit pouze jeden kus Panduru bez paliv, munice,...?
    Vidím to podobně jako v případě Tatry 810, požadavky na leteckou přepravu prodražily celou výrobu, materiály, odstranila se nějaká "nepotřebná" výbava, jen aby se to odlehčilo a ve výsledku komedie banánové republiky, zkuste nacpat auto vysoké 3320 mm do letadel s výškami po strop v C 130 2740 mm a v KC 390 2940 mm. Tak že reálně se taková T 810 stejně musí přepravovat s letadly o mnohem větší hmotností kapacitě než má samotná T 810.

  • Tomáš Procházka
    11:13 20.08.2017

    To jak to dopadne s podvozky/korbami Pandurů bude zajímavé.
    1) Máme tu podvozky pro KBVP - standart,
    2) pak tu budou kupodivu odolnější podvozky KOVS/KOVVŠ pro vozidla vzadu :-),
    3) a jestli koupí ty ex portugalské - zeslabené tak ještě ty :-( .

  • Tomáš Procházka
    11:06 20.08.2017

    Ohledně průchodnosti.
    Tatra 815-7 8x8 s čtyřmístnou pancéřovanou kabinou má na pevném povrchu vynikající průchodivost. S UAZem jsme ji takřka nestačili. Ztrácí logicky na podmáčeném terénu. Stejně tak i pandur pro kterého podmáčená louka = NO GO. Pásy jsou pásy.
    U naší baterie v terénu je nejpomalejší T810 a to z důvodu, že se za svižnější jízdy nedá sedět na korbě a i v kabině lítáte nahoru dolu. PV3S se v terénu při projíždění nekonečných doupovských děr jen vlní. Rover to taky nějak dává, když nemá lidi vzadu. Ty pevné lavice T810 jsou za trest. Za jízdy na nich člověk cestuje sem a tam. Nedá se tam pořádně sedět, protože plachta je skloněná nízko nad lavicí.

  • Tomáš Procházka
    10:44 20.08.2017

    to flanker.jirka
    Miny létají pro zjednodušení zhruba polovinu toho co do dálky, berte to s rezervou. Záleží na náplni a náměru. Střílet dálkovou náplní na krátkou vzdálenost znamená, že mina vyletí pěkně vysoko, ale proč by to kdo dělal.

    Dekonflikce s letectvem jsem řešil ostře v afgoši, cestou HMV. JTAC tam ověřoval jestli je vzduch čistý, pak nám povolovali střelbu.
    Jindy když nás v horách zásobovali vrtulníkem, tak jsme museli přerušit palbu a to ten vrták nebyl ani v dohledu a my u minometu o něm ještě nevěděli.
    Jinak by se dekonflikce řešila hned jak dorazí žádost o palebnou podporu na MKP. Někdy je to jednoduché, v prostoru působení minometu/dělostřelectva není letectvo. Je li tam letectvo pak má většinou přednost. Nebo se upravuje "hřiště" pro všechny zúčastněné.

  • flanker.jirka
    10:42 20.08.2017

    skelet: máte pravdu, T 810 má z Renaultu pouze motor a kabinu

  • petres
    09:51 20.08.2017

    Navážu na předchozí diskuzi Pandur vs Titus jako nosič (minometu, AA střel - jak již bylo zmíněno MANPAD, ale i 120 mm minomet na nákladním vozidle je unikát hodný rozvojového státu v Africe, SPAAG, AT střel). Je otázka, jak budou vybavena vozidla Pandur nově vyrobená v Čechách, aby to nebyl Pandur II "blok 2", na kterém by se zohlednily zkušenosti a nové požadavky AČR (ideální řešení, ale u nás bohužel nebývá obvyklé). A to nemyslím jenom ve verzi nosič, ale i BVP. Bude AČR i nadále trvat na plavatelnosti na úkor balistické ochrany (viz limitní hmotnost pro plavbu 20 100 kg vs zvýšená balistika u "afgánských" Pandurů cca 22t)? Ještě se zmíním o tom, že v souvislosti s hmotností Pandurů se zatím mluví jenom v souvislosti s plavatelnosti, ale nebylo by na škodu si již nyní ujasnit i možnosti leteckého transportu. Předpokládám, že jedním z úkolů nových středních transportním letadel by mohla být právě letecká doprava Pandurů (mise). Do úvahy připadají v podstatě dva typy C-130J Hercules (+ prodložená verze - 30) s uváděnou nosností 19 050 kg (19 958 kg prodloužená C-130J-30) a KC-390 s 23 600 kg a zde by byl problém a kvůli pár set kg by se letouny na tuto přepravu musely stále najímat v případě výběru Herculesů. Jinak by mne zajímalo jestli uváděná nosnost nákladu u C-130J nemůže být za určitých podmínek vyšší (jaká je únosnost podlahy na m2?).

    Nicméně případné zvýšení hmotnosti by mohlo mít za následek již zmíněné zhoršení průchodnosti terénem. K těm variantám možného pořízení minometného vozidla bych přidal "ideální" podvariantu 2b - "bohemizované" řešení ShM - protiminová odolnost na úrovni standardních vozidel Pandur v AČR (v případě potřeby i zvýšená - rezignace na "plavatelnost"; minomet CARDOM nahradit RUAG Cobra z důvodů zvýšeného dostřelu a možnosti (je tuším volitelná) automatického nabíjení (tedy spíše poloautomatického - minu je nutné na nabíjecí automat naložit, nicméně umožní to udržet konstatní rychlost střelby za širšího rozsahu podmínek - odměr, těm 16 ranám/min v reálném nasazení u CARDOMu moc nevěřím).

  • skelet
    09:42 20.08.2017

    1) T810 není Renault
    2) Titus je T815

  • flanker.jirka
    09:30 20.08.2017

    Procházka: do jakých výšek se dostávají šišky při střelbě, nebo jakým způsobem reálně probíhá dekonflikce s letectvem?

    Maximus: mít de facto manpady na nákladním vozidle, to je asi celosvětový unikát. RBS 70 v té sestavě jak je na "tatře" (ve skutečnosti Renault) se dá vozit i na LandRoverech, jen by k tomu neměli ten šmajchl kabinet.
    Minomety na Tatře 815 8x8 nebo na podvozku Titus je docela nepoměr, uvážím-li, že na těch samých platformách leze mít i houfnice.

    MALI: T 815 je hodně dlouhá a neohrabaná, otázkou je zda u samohybného minometu budu potřebovat tolik členů obsluhy, při možnosti automatizace celého systému nabíjení, na tu korbu se toho vejde dost i nějaké to železo v podobě nabíjecích automatů.

    Zajímavou krabici dělali pro Gruzii na Manu:
    https://en.wikipedia.org/wiki/GMM-120_self-propelled_mortar

    A jinde zase 120 mm zmobilnili úpravou humvího pomocí hydraulicky zvedané opěrné plošiny
    http://www.army-guide.com/eng/product3210.html

  • Tomáš Procházka
    06:53 20.08.2017

    Ještě mě tak napadá, tady se asi bude selhaná mina vyndavat jinak než u vz.82.
    U toho se minomet rozpojí v ložišti a hlaveň se zvedne na podstavci a mina se vylije ústím hlavně. Počítám, že tady to odstraňují tak jak jsem to u američanů jednou viděl a to tak, že ústim hlavně strčí tyč s nástavcem, která chytí minu za zapalovač a vytáhnou ji ústím aniž by něco rozebírali. Zapalovač miny je k tomu uzpůsoben.
    Proč to zmiňuji?
    Miny 120mm OF s MZ-81 a OF 843 se zmiňují v článku, budou se repasovat = vzniknou zásoby = ty se musí upotřebit a zapalovače těch našich min nejsou uzpůsobeny k zachycení vytahovákem.

  • Tomáš Procházka
    06:40 20.08.2017

    Myslím, že u té Tatry 810-V-P-MBS byl a je stejný problém jako u ostatních T810-V-P. Ta pancéřovaná kabina je těžká na tu přední osu a na pérování. V terénu to šlo až na dorazy. To vedlo k opatrné jízdě terénem a vytratila se tak možnost pořádně se rozjet a překážku tak překonat. U Tatry pro RBS je váha navíc v podobě té vestavby.
    Takovéto zkušenosti získali chlapy, když se řešila náhrada za PV3S na tahání minometu a T810-V-P-ZČ byla zvažována, nakonec se od toho opustilo, protože s municí pro minomet to bylo už moc tak prototyp skončil ve Vyškově. U těch ostatních Tatrovek to asi nebylo za hranou.
    Přesněji by se vyjádřil někdo od RBSů.

Stránka 2 z 13