Šance pro Evropu: Střední Asie odmítá být vazalem Ruska

Emmanuel Macron, prezident Francie, začátkem listopadu pochválil Kazachstán za „odmítnutí být vazalem jakékoli mocnosti“. Zjevně tím narážel na neutralitu Astany v ukrajinsko-ruské válce navzdory zjevnému tlaku Moskvy. Jak informovaly internetové stránky OilPlrice, během Macronovy návštěvy ve Střední Asii podepsaly kazašské a francouzské podniky smlouvy v hodnotě 1,4 miliardy amerických dolarů. Jejich záběr byl široký a pokrýval oblasti dopravy, strojírenství, zdravotnictví stejně jako zemědělství. Tyto smlouvy navázaly na dřívější kontrakt s francouzskou Total Energies, která v jižním Kazachstánu postaví větrnou farmu za bezmála dvě miliardy dolarů.

Také v Uzbekistánu se Paříž zaměřila na prohloubení a rozšíření hospodářské spolupráce. Po Macronově odjezdu uzbecký ministr hornictví a geologie Boris Islamov uvedl, že očekává příchozí investice ve výši více než 500 milionů dolarů. Ty do země poputují od francouzské státní jaderné společnosti Orano po uzavření dohody na rozvoj dvou nových ložisek uranu. Uzbecké dodávky uranu do Francie umožní Paříži vykompenzovat případné ztráty z Nigeru, kde se v létě k moci dostala protifrancouzská junta.

Macron v Kazchstánu

Rostoucí středoasijské sebevědomí dokládají politická gesta. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev před několika týdny vyvedl z rovnováhy ruského prezidenta Vladimira Putina, když během společné schůze v Astaně ruskou delegaci oslovil ve svém rodném jazyce. Kazašsky sice mluvil necelých třicet sekund, avšak toto gesto nezůstalo bez povšimnutí. Zpráva zněla jasně – Moskva je strategický spojenec a soused se společnou minulostí, ale Kazachstán je suverénní stát.

„Chce to odvahu,“ poznamenal Azamat Junisbai, profesor kazašského původu na americké Pitzer College. „Že si prezident Tokajev dovolil přednést byť jen malou část svého poselství v kazaštině, je významný fakt. Ocení to ti, kteří znají kontext.“