Satelitní snímky první čínské letadlové lodě Typ 001A

Satelitní snímky první čínské letadlové lodě Typ 001A
Satelitní fotka nové čínské letadlové lodě Typ 001A / Maxar Technologies (Zvětšit)

Plavidlo, obvykle označované jen jako Typ 001A, je na fotografiích uvázané u mola na námořní základně Jü-lin. Je to první letadlová loď postavená v čínských loděnicích. Konstrukčně jde o vylepšenou kopii sovětské třídy Kuzněcov.

Základna Jü-lin leží na pobřeží ostrova Chaj-nan v Jihočínském moři, nedaleko téměř sedmisettisícového města San-ja. Snímky letadlové lodě, jež by se podle některých zdrojů snad mohla jmenovat Shandong, zveřejnila americká firma Maxar Technologies. Zabývá se dálkovým pozorováním země.  

Fotografie pořídil satelit WorldView-1. Na palubě letadlové lodě lze vidět sedm palubních stíhaček Shenyang J-15 a čtyři vrtulníky. Tři z nich patří podle serveru flightglobal.com k typu Changhe Z-18 a jeden je Harbin Z-9. Stejně jako samotná letadlová loď není ani její letový park originální čínské konstrukce.

Stíhačka J-15 je nelicencovaná kopie ruského Su-33 Flanker-D (Kód NATO pro J-15 je Flanker-X2). Konstrukce vrtulníku Changhe Z-18 je odvozená od francouzského stroje Aerospatiale Super Frelon. Helikoptéra Z-9 je zase čínská licencovaná verze vrtulníku Eurocopter AS365. 

Letadlová loď je podle snímků zjevně připravená k zapsání do stavu aktivní floty.  Její stavba je velký úspěch čínského průmyslu. Vyrobily ji loděnice v Ta-lienu, který leží na špičce poloostrova Liao-tung. Ten navzájem odděluje Pochajské a Žluté moře. Loď už absolvovala osm krátkých zkušebních plaveb. Většina se jich ale zřejmě odehrála v uzavřených vodách Pochajského moře.


Základna Jü-lin a satelitní fotka letadlové lodě Typ 001A; větší foto / Maxar Technologies

Plavba Tchajwanským průlivem 

Přeplavba na ostrov Chaj-nan byla asi nejdelší cesta, jakou Shandong (říkejme jí tak) kdy podnikla. Musela během ní proplout Tchajwanským průlivem, což Čína podle serveru channelnewsasia.com osmnáctého listopadu dodatečně potvrdila. Mluvčí čínského námořnictva napsal, že se má v Jihočínském moři věnovat „vědecko-výzkumným testům a rutinnímu výcviku.“ Podle Pekingu je to pro čínské letadlové lodě běžná praxe. Mluvčí napsal, že výcvik „není zaměřený na žádný specifický cíl a nemá co do činění se současnou situací.“

Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu si to nemyslí. V sobotu 16. listopadu se vyjádřil, že Čína má přemístěním své nové letadlové lodě „v úmyslu zasahovat do tchajwanských voleb.“ A dodal: „Voliči se nenechají zastrašit.“ Tchajwanský průliv je z bezpečnostního hlediska jedna z nejcitlivějších oblastí světového oceánu.

V Jihočínském moři zase leží množství sporných ostrovů, jimž se ostatně Armádní noviny čas od času věnují. Schopnosti jak Shandong, tak už aktivní čínské letadlové lodě Liaoning (Typ 001) jsou nejspíš omezené. Americkým letadlovým lodím se nevyrovnají. Jejich největší nevýhodou je skokanský můstek. Stíhačky z něj mohou startovat jen s omezenou užitečnou zátěží. 


První čínská letadlová loď Typ 001A

Menší ostrov

Co je ale z čínského pohledu ještě horší, neumožňuje provoz různých pomocných typů letadel, včetně letounů včasné výstrahy. Ty jsou pro letadlovou loď, respektive pro operační svaz, jehož jádro má tvořit, zásadní. Na druhou stranu je vidět, že čínský program budování letadlových lodí úspěšně pokračuje. Shandong (Typ 001A) je proti Liaoning (Typ 001) vylepšená. Ačkoliv zjevně stále vychází z původního sovětského návrhu, je o kousek větší. Zatímco Liaoning má na délku 304,5 metru, Shandong má 315 metrů. Šířka 75 metrů zůstala stejná.

Změna rozměrů se projeví rozdílem několika tisíc tun ve výtlaku. Ten není přesně známý ani u Liaoning. Mohl by se pohybovat okolo 60 až 66 tisíc tun. Shandong by proto snad mohla mít něco kolem 70 tisíc. Nová letadlová loď má mít lepší uspořádání vnitřních prostor. Její letová paluba má lehce odlišný půdorys a velitelský ostrov je menší asi o deset procent.

Shandong proto uveze víc letadel. Na Liaoning se vejde 18 až 24 stíhaček J-15 a 17 vrtulníků různých typů. Celkem tedy 35 až 41 strojů. Shandong může pojmout čtyři letadla nebo osm vrtulníků navíc. Obě plavidla tak pořád spadají do kategorie malé letadlové lodě. V boji by musela volit mezi vysláním všech svých letadel do útoku, nebo jejich použitím k ochraně sebe a svého operačního svazu.


Liaoning (Typ 001); větší foto / Baycrest, CC BY-SA 2.5

Budování flotily

Ani jedna z možností není dobrá. Letadlová loď je bez svých letadel bezbranná. Na druhou stranu, posílání letadel proti nepříteli je důvod, proč se letadlové lodě staví. Tuhle potíž měli Britové ve válce o Falklandy. Jejich malé letadlové lodě HMS Invincible a HMS Illustrious měly dohromady 42 letounů Harrier. Ochranou vlastní flotily bylo vázáno dvacet osm z nich. Na útočné mise jich zbývalo pouhých 14. Když budou Liaoning a Shandong operovat společně, přiblíží se hranici pětaosmdesáti až devadesáti letounů (vrtulníků i letadel s pevným křídlem).

Odpovídá to velikosti letového parku amerických letadlových lodí třídy Nimitz. Pořád ale bude přetrvávat problém se skokanským můstkem, jež neumožňuje využít specializované typy letounů, zejména stroje včasné výstrahy. Každá válečná loď musí navíc trávit část života v docích kvůli opravám a modernizacím.

Letadlové lodě Liaoning a Shandong proto určitě nebudou vždy k dispozici současně. Čína ale nemá v plánu se stavbou letadlových lodí skončit. Už buduje další nosič, zatím označovaný jako Typ 002. Na rozdíl od Liaoning a Shandong má mít plochou letovou palubu. Letadla z ní budou startovat pomocí katapultů.


FC-31; větší foto / wc; (CC BY-SA 4.0

Letový park

Katapulty budou buď tradiční parní, nebo modernější elektromagnetické, s jejichž zaváděním nepříliš úspěšně zápolí i americké námořnictvo. Výtlak letadlové lodě 002 se má pohybovat okolo 85 tisíc tun. Následovat má ještě větší Typ 003, jež se výtlakem okolo 100 tisíc tun už vyrovná americkým nosičům. Stejně jako americké letadlové lodě bude mít jaderný pohon. Peking by chtěl do konce třicátých let disponovat flotilou šesti letadlových lodí. Není jasné, jestli se do toho počítá i v současnosti jediná aktivní Liaoning.

Čínské námořnictvo ji totiž klasifikuje jako výcvikové a experimentální plavidlo. Shandong však už bude vedena jako plnohodnotná válečná loď. Čína nejspíš má průmyslovou kapacitu, aby svůj plán výstavby letadlových lodí realizovala. Kromě samotných nosičů pracuje i na jejich budoucím letovém parku.

Stíhačky J-15 možná nahradí v současnosti vyvíjený Shenyang FC-31. Tato futuristicky vyhlížející stealth stíhačka, v minulosti známá také pod označeními J-31, F-60 nebo J-21, poprvé vzlétla v roce 2012. Zprávy o ní jsou trochu matoucí. Její šéfkonstruktér Sun Cchung se vyjádřil, že by letadlo mohlo být určené pro letadlové lodě.

Mamutí čínská letecká korporace AVIC, která ho vyrábí, ho ale podle svého vyjádření považuje za exportní zboží. Má konkurovat americkému letounu F-35 Lightning II. Čína se údajně snaží vyvinout i obdoby dalších specializovaných typů pro letadlové lodě, včetně letounu E-2 Hawkeye. 


J-15; větší foto / Garudtejas7, CC BY-SA 4.0

Koupě Melbourne

Dějiny čínského programu letadlových lodí sahají až do osmdesátých let minulého století. Čínští námořní konstruktéři už měli možnost studovat několik nosičů letadel zahraniční výroby. První z nich byla australská lehká letadlová loď HMAS Melbourne, spuštěná na vodu v roce 1945.

Čínská státní rejdařská společnost ji v roce 1986 koupila za účelem sešrotování. Je dost možné, že to byl i původní záměr, a že Číňané neměli v úmyslu loď důkladně zkoumat. Nakonec to tak ale dopadlo. Australské námořnictvo z lodě odmontovalo, co se dalo. Melbourne dorazila do Číny bez veškeré elektroniky a zbraní, ve vleku, s neopravitelně zablokovanými kormidly.

Přesto se pro čínské námořní inženýry stala důležitým zdrojem poznatků o letadlových lodích. Odmontovali z ní kompletní letovou palubu, aby s ní mohli experimentovat na břehu. Australané také nechali na Melbourne její parní katapulty, které Číňané důkladně prostudovali. Dokonce požádali australské námořnictvo, jestli by jim k nim nepůjčilo i technické výkresy.

Studium cizích lodí

To je však zdvořile omítlo. Melbourne měla pověst zakleté, smolné lodě. Za svou kariéru se srazila se dvěma torpédoborci. Kdyby se mezi australským a čínským námořnictvem něco semlelo, na což se obě země připravují, mohla by tak svým bývalým majitelům přinést další smůlu i posmrtně. 

Peking se snažil získat ke studiu i další vyřazené letadlové lodě západní provenience. V devadesátých letech mu to málem vyšlo s francouzskou Clemenceau. Paříž však na poslední chvíli couvla. Číně se podařilo odkoupit alespoň sovětské letadlové křižníky Minsk a Kijev.

Oficiálně to bylo za účelem sešrotování. Číňané lodě místo toho napřed důkladně prostudovali, a pak z nich udělali turistické atrakce. Nejlepší čínská koupě byla rozestavěná letadlová loď (podle původní klasifikace letadlový křižník) Varjag z Ukrajiny. Peking ji koupil v roce 1998 pod záminkou přeměny v podobnou atrakci, jaká se stala z Minsku a Kijevu. Místo toho ji ale přestavěl na svou první letadlovou loď Liaoning.

Zdroje: CHP, CHNA, BI, DN, USWC, FG, 2, Reuters

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

První přistání J-15 na palubě čínské letadlové lodi

Na konci listopadu Čína uskutečnila první úspěšné přistání svého nového stíhače J-15 na palubě své ...

Čtyři letadlové lodě pro čínské námořnictvo

Čína chystá stavbu čtyř letadlových lodí. Informaci potvrdil deníku South China Morning šéf čínské ...

Čínská invaze na Sibiř?

V posledních letech se hodně mluví o rostoucím vlivu Číny na ruském Dálném východě, především v ...

Symbol sílící velmoci: Čína dokončuje vlastní letadlovou loď

Podle deníku Asia Today Čína připravuje spuštění letadlové lodě třídy Type 001A. Jedná se o první ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • pavel rampir
    09:23 05.12.2019
    Oblíbený příspěvek

    Čína je země která v posledích dekádách podává úžasné výkony v rozvoji technologií. V případě LL ale nemá jedno co nejde nahradit-zkušenosti.
    První takové lodi stavěla GB během WWI- takže je to sto let služby takových plavidel. Je zajímavé že Britové stojí za nejdůležitějšími nápady a vynálezy moderních LL- parní katapult, úhlová paluba a světelný přistávací systém (Precision Approach Part Indikator), v žargonu "meatball ". Později ale štafetu přebrala US Navy a zavedla do služby desíky jednotek- jen třída ESSEX za WWII měla 25 lodí, třída Independence 9,později třída Forrestal 4, dnešní Nimitz 10.
    Další věc jsou samotné letouny pro náročnou službu na LL. Drsné podmínky vzletu na katapultu a přistání do lana ukazují že takový stroj musí být od začátku konstruován jako palubní. Pokusy navalizovat původně pozemní letoun sice fungují ( Spitfire jako Seafire za WWII a jiné) ale opravdová služba je krutě ověří. Seafire, jinak výborný letoun, nikdy nebyl dobrým palubním strojem. V současnosti znám pouze jediný stíhací letoun původně pozemní ( mohu se mýlit) který je používán jako palubní na CATOBAR -francouzský Rafale, nevím zda má nějaké nedostatky.... Vzhledem k tomu že všechny ostatní konstrukce RF potažmo ČLR vycházejí z původní Su-27 tak jisté problémy se mohou čekat. A ještě nestartují na katapultu ale jsou STOBAR.
    Vzhledem k tomu že i Francie použila na své lodi Charles de Gaulle
    americký parní katapult C 13 asi to nebude také patřit k jednoduchému úkolu. No a řeči o použití elektromagnetického katapultu ElectroMAgnetic Launch System (EMALS) už patří vyloženě do oblasti přání. Nová letadlová loď amerického námořnictva USS Gerald R. Ford, CVN-78 ho poprvé použila v roce 2017 a stále je ve zkušebním provozu......

    • vozik
      09:44 05.12.2019

      Rafale bol od zaciatku navrhovany s tym, ze vznikne aj namorna verzia. to bol jeden z dovodov, preco francuzi vystupili z projektu eurofighter, lebo nik iny namorne lietadlo nechcel.

    • SKmartinTO
      22:09 05.12.2019

      respect pavel rampir

      Osviežujúci príspevok trochu k tomu
      Electromagnetic Aircraft Launch Systém EMALS
      Je to veľmi potrebný a ambiciózny projekt US NAVY a Generál Atomics sa pokúša vychytať tie problémy ktoré tato úžasná technológia prináša.
      Finančné krytie a kritika tohto programu prinášajú enormný tlak na úspešne dokončenie a operačné nasadenie nielen na USS Gerald R. Ford (CVN-78, ) ktorá ho testuje a v 2019 už par krát aktívne použila "panther.)
      C 3 sú popravde veľmi efektívne a spoľahlivé no ich najväčšou nevýhodou je enormne zaťaženie drakov a slabiny sú aj v samotnej váhe C 3 zložitosti celej zostavy, odsolovace, parovody...

      EMALS je budúcnosťou LL aj keď sa hovorilo aj o zrušení celého projektu.
      V US NAVY to vyvolalo vlnu kritiky takže sa pokračuje ďalej a až čas ukáže či to bola správna cesta.)
      SIAF2020 bude skôr.)

      • pavel rampir
        07:28 06.12.2019

        Díky za pochvalu-potěší.
        Stejně průlomový je také systém AAG. Tento systém nahrazuje staré dobré hydraulické systémy zabrzdění letadel. Nový systém AAG je řízený počítačem. K jeho provozu i údržbě postačuje méně členů posádky a lze jej pohotově nastavit na přistávání rozmanitých letounů, od těžkých bombardérů až po lehké dron. Celkově je možno říci že oba nové způsoby významě ovlivní namáhání draku a podvozku.

  • beepee
    10:44 04.12.2019

    Zdá se, že Číňané mají našlápnuto ke stavbě LL, které budou schopny konkurovat i americkým CVN. Na rozdíl od Rusů.

    • Miroslav
      11:06 04.12.2019
      Oblíbený příspěvek

      To si nemyslím. Proste s tým nemajú žiadne skúsenosti. Možno časom keď budú stavať LL v sériách a budú ich používať v reálnych podmienkach tak sa im podarí vychytať muchy ale momentálne nie. Treba si uvedomiť, že v tejto chvíli pre nedostatok skúsenosti kopírujú sovietskú konštrukciu. Z toho proste špičkovú s modernú úroveň techniky už nedostaneš. Teraz sa ešte len učia ako na to. Ostatné ukáže budúcnosť či sa im to aj podarilo

      • Poly
        12:28 04.12.2019

        NO nějaké zkušenosti evidentně už mají. Rusko potřebuje LL a Čína vhodný reaktor, který se jí nedaří. Takový Rusko k dispozici má a společná stavba LL by vcelku dávala smysl. Ostatně Putin udělá všechno, aby byl se soudruhy zadobře. A jelikož jde ta plovoucí satira na letadlovou loď jménem Kuzněcov do háje, tak by sdílení vývoje a případně i části výroby přišlo vhod.

        • danny
          14:26 04.12.2019

          Poly: moc nechápu, proč si Rusko nenechá postavit trup od Číňanů. Třeba výměnou za projekt. Jak je vidět, kapacity na stavbu lodí 300+ mají.

          • Mr.Tomas
            15:55 04.12.2019

            Iba trup? Myslím, že Rusi by naň vo veľkej miere prehádzali výstroj z Kuznecova a tým by to haslo. Ďalej by to bolo ako s Armatamy - "v prípade potreby si ich vyrobíme koľko budeme chcieť, ale teraz takú potrebu nemáme"

          • gangut
            17:08 04.12.2019

            A naco by bola Rusku lietadlová loď?

          • Rase
            22:15 04.12.2019

            gangut:
            k tomu samému, k čemu jim je teď Kuzněcov - na parádu a aby si nepřipadali úplně blbě. Přeci jen každý stát co chce být alespoň lokálním hráčem nějakou má/staví. I takoví Turci mají Anadolu a podobných států je hodně (alespoň s menším univerzálním nosičem).

          • Poly
            22:29 04.12.2019

            gangut
            K tomu, k čemu byl určen Kuzněcov a každá jiná LL = k projekci síly ve světě. Zrovínka teď by se jim moc moc hodila někde poblíž Venezuely.

          • beepee
            06:11 05.12.2019

            @Poly - A k čemu by jim u té Venezuely byla? K odstrašování protivládních demonstrantů? Nebo snad Američanů, aby tam nepodnikli invazi?

          • Poly
            09:44 05.12.2019

            beepee
            A já měl za to, že jsem to už napsal:
            "k projekci síly"
            Stačí aby tam stáli s lodí a všichni okolí věděli, že Maduru podpoří i vojensky. Jen vidina rizika případného konfliktu minimálně zkomplikuje případnou podporu opozice resp spíše ji úplně odradí.

          • gangut
            10:53 05.12.2019

            Rase,
            Kuznecova zdedili po Sojuze. Rusko lietadlovu loď nepotrebuje ani neplánuje. Bola by im nanič.
            Poly
            A ako, a načo by mali projektovať silu niekde vo Venezuele. Čo vlastne majú vo Venezuele, Čím je pre nich Venezuela zaujímavá? Potrebujú odtiaľ snáď ropu? Alebo niečo iné? Alebo tam potrebujú indoktrinovať svoju ideológiu? Pravoslávie alebo čo?

          • Sokrates
            13:48 05.12.2019

            Gangut, Rusko s lietadlovou loďou do budúcna počíta, ale problémom je momentálne nedostatok financií:
            https://www.aex.ru/news/2019/1...

          • gangut
            14:01 05.12.2019

            Sokrates
            To je ale samozrejme blbosť.
            Článok hovorí len o tom, kolko by stála konštrukcia na základe zdrojov z vojenskopriemyselneho komplexu. To je ako keby v Rusku tvrdili na základe článku, ktorý tu bol prednedávnom, že Česko plánuje prestavať svoje T-72 na baterky. Musíte rozlišovať kto hovorí a čo hovorí. Žiadne plány na stavbu lietadlovej lode v Rusku nemajú.

          • Sokrates
            16:37 05.12.2019

            Je to blbosť, preto že to hovorí zdroj z vojenského priemyslu? A aký lepší zdroj by to mal byť, aby to bolo uveriteľné?
            Nejde predsa o nejaké vágne vyjadrenie, ale celkom slušne to konkretizuje: "Na posledných stretnutiach priemyslu a velenia ruského námorníctva sme dospeli k všeobecnému záveru, že optimálny výtlak novej ruskej lietadlovej lode by mal byť od 65 000 do 70 000 ton".
            Čiže oni sa už dnes bavia o konkrétnych parametroch. To, že o tom ruské ministerstvo obrany príliš nehovorí len naznačuje, že dnes na to nie sú financie. Aj v samotnom článku sa uvádza, že v rozpočte na roky 2018-2027 na to nie sú vyčlenené žiadne zdroje, čiže k realizácii môže dôjsť až po tomto termíne.
            Môžem sa spýtať, odkiaľ beriete skalopevné presvedčenie, že v Rusku žiadne plány na stavbu lietadlovej lode nemajú? Ruské ministerstvo obrany to niekedy verejne zamietlo?

          • gangut
            20:09 05.12.2019

            Sokrates, posledná veta článku
            Российское военное руководство неоднократно заявляло о необходимости строительства нового авианосца, однако если это решение будет принято, оно может быть реализовано после выполнения текущей госпрограммы вооружений 2018-2027.
            Ruske vojenské vedenie neraz deklarovalo potrebu stavby novej LL, jednako AK BUDE TAKÉTO RIEŠENIE PRIJATÉ, može byť realizované až po splnení prebiehajúceho štátneho výzbrojného programu 2018-2027.
            Čiže opakujem, žiadne plány na stavbu novej lietadlovej lode Rusko nemá.

          • Sokrates
            06:19 06.12.2019

            Tak na jednej strane tu články o tom, že ruské vojenské vedenie neraz deklarovalo potrebu stavby novej LL a na druhej vaše vyjadrenie, že "Rusko lietadlovu loď nepotrebuje ani neplánuje."
            Ak tú loď Rusko skutočne nepotrebuje a neplánuje, tak nechápem, prečo dlhodobo zverejňujú informácie o rôznych zvažovaných projektoch a prečo sa tým vôbec zaoberá velenie ruského námorníctva.
            Tu sa my dvaja zjavne nezhodneme. A paradoxne to nie je kvôli rôznym informáciám, ale kvôli rôznemu výkladu tej istej informácie. :-)

          • gangut
            06:51 06.12.2019

            Tak to je jednoduché. Je to rovnaká situácia ako u nás. Proste tam prebieha diskusia. Jeden generál povie potrebujeme tanky, druhý lampasak povie nepotrebujeme tanky, do toho samozrejme rôzne konštrukčné kancelárie a obchodníci so svojimi záujmami. Na veľtrhoch makety všelijakých Lídrov, lietadlových lodí a podobne. A to všetko je nejako prezentované v médiách. A potom sú tu plány a rozpočty ministerstva obrany a tam sa so žiadnou LL nepočíta. Počíta sa so stavbou dvoch veľkých vylodovacich rokov, ako náhradou za Mistraly. Alebo máte iné oficiálne informácie?

          • Sokrates
            09:36 06.12.2019

            Pointa je tá, že Rusko nemá len krátkodobé plány (zahrnuté v rozpočte na 10 rokov), ale aj dlhodobé. Mimochodom, už stavba dvoch výsadkových lodí, ktorá sa začne v máji 2020, naznačuje, že Rusko má ambície uplatňovať svoj vplyv aj v zámorí. Hneď ako sa nájdu financie, vyvrcholia tieto snahy aj do výstavby lietadlovej lode, o ktorej sa hovorí už dlho.
            Oficiálne informácie som Vám poskytol - veliteľstvo ruského námorníctva definuje s predstaviteľmi vojenského priemyslu parametre (rozumej požiadavky) na novej lietadlovej lode.

          • gangut
            11:33 06.12.2019

            Ok, tak to urcite pre vás nebude problém nájsť nejaké oficiálne vyjadrenie ruského MO na túto tému. Stavba výsadkových dokov je logickým dosledkom zistenia že ruské prepravné kapacity sú mizerné. Zistili to po anexii Krymu a po angažmá v Sýrii kedy museli aktivovať aj dávno spísané Ropuchy aby dokázali zásobovať svoje jednotky. Preto aj urýchlili stavbu lodí projektu 11711.

          • Sokrates
            11:45 06.12.2019

            To samozrejme nie je pravda. Výstavba vrtuľníkových výsadkových lodí vznikla ako reakcia na to, že Rusom bol zablokovaný predaj Mistralov z dôvodu anexie Krymu. Rusko vedelo už veľmi dávno, že jeho námorné kapacity sú nedostatočné, obzvlášť ak chcú intervenovať v zahraničí. Preto v roku 2011 objednalo Mistraly, pričom kontrakt bol dohodnutý a ohlásený ešte v roku 2010 (dávno pred Krymom a Sýriou).