Saúdská Arábie: drony ukrajují technickou převahu vyspělých států

Saúdská Arábie: drony ukrajují technickou převahu vyspělých států
Saúdské ministerstvo obrany ukázalo trosky střel a dronů / YouTube Sun (Zvětšit)

Víkendové útoky na ropná zařízení Abkajk a Churajs prokázaly nepřipravenost dnešních systémů protiletadlové obrany (PVO) na boj s drony. Náklady na vyřazení pěti procent světové ropné produkce se pohybovaly v desetitisících dolarů.

Podle posledního vyjádření samotných Saúdů zasáhlo závod na zpracování ropy Abkajk celkem osmnáct sebevražedných (kamikaze) dronů. Na zařízení Churajs, ležící dál od pobřeží Perského zálivu, dopadly čtyři střely s plochou dráhou letu. Další čtyři střely, které mířily na Abkajk, spadly, aniž by zasáhly svůj cíl. Několik hodin po útoku se k němu přihlásila Íránem podporovaná jemenská povstalecká skupina Ansar Alláh, známější jako Hútíové. Jejich tvrzení ale od začátku vyvolávalo pochybnosti. Spojené státy obviňovaly z útoku přímo Írán. Saúdská Arábie se k nim ve středu večer po průzkumu trosek připojila.

Střely s plochou dráhou letu patřily k Íránskému typu Ya-Ali. Jsou odpalované ze vzduchu. Unesou bojovou hlavici o hmotnosti až 800 kilogramů. Drony identifikovali Íránci jako bezpilotní letouny Quds 1. Rozdíl mezi dronem a střelou s plochou dráhou letu je v tomto případě zřejmě spíše jen sémantický. 

Quds 1 je většinou považován za zmenšeninu íránské rakety Soumar. Pro Čechy je zajímavý skutečností, že ho údajně pohání kopie proudového motoru TJ-100 od firmy PBS Velká Bíteš. Motor je původně určený pro malá ultralehká letadla. Dolet sebevražedného dronu Quds 1 i střely Ya-Ali se pohybuje okolo sedmi set kilometrů.


Churajs

Špičková armáda

Z teritorií ovládaných Hútíi je to k napadeným rafinériím víc než 1200 kilometrů. Zato z Íránu je to přes Perský záliv jen něco přes 300 kilometrů. Další podrobnosti o útocích se jistě budou vynořovat v průběhu následujících dnů. Zajímavější než způsob jejich provedení je změna myšlení v oblasti bezpečnosti, kterou by mohly přinést. Saúdská Arábie vynakládá ročně na obranu 67,6 miliardy dolarů (1,6 bilionu korun). V absolutních číslech předčí saúdské výdaje na obranu jen Spojené státy a Čína.

V poměru k hrubému domácímu produktu je Saúdská Arábie dokonce první na světě. Na zbrojení jde 8,8 % saúdského HDP. Saúdskoarabské království disponuje špičkovým vojenským vybavením. Navzdory tomu nedokázaly jeho ozbrojené síly zabránit útoku, který citelně zasáhl ropný průmysl země.

Saúdská produkce ropy klesla z 9,8 milionu barelů denně na 4,1. Tento pokles odpovídá asi pěti procentům produkce celého světa. Oprava ropných zařízení bude trvat až do konce měsíce. Poškození rafinerií způsobilo krátkodobý nárůst ceny ropy o dvacet procent. Náklady na zničující útok byly ve srovnání se způsobenou škodou i ročními saúdskými investicemi do obrany zanedbatelné.


Quds 1 údajně pohánějí české malé proudové motory; větší foto / autor neznámý

Bezpilotní hrozba

Craig Martin z Washburnovy univerzity odhadl pro web CBC News, že nálet stál desetitisíce až statisíce dolarů. Masové rozšíření bezpilotních letounů přináší do obranné problematiky velké změny. Dnešní systémy PVO se jako prostředek proti dronům příliš nehodí. Nejlépe fungují proti velkým letadlům nebo řízeným střelám, které se pohybují relativně vysoko nad zemí. Bezpilotní letouny však obvykle létají tak nízko, jak to jen jde, a pohybují se pomalu. Takový objekt se dá jen obtížně zachytit radarem.

„Většina konvenčních protiletadlových radarů je navržená proti hrozbám, které se pohybují ve velké výšce, jako jsou řízené střely,“ řekl agentuře Reuters David Des Roches z Národní obranné Univerzity ve Washingtonu. „Drony a střely s plochou dráhou letu operují blízko u země.“

Ochrana proti dronům existuje. Žádný z dosud zavedených přístupů však nefunguje na sto procent. Všechny mají své nevýhody. Sestřelování dronů pomocí raket nebo palných zbraní řízených počítačem má jen omezenou účinnost. Tradiční protiletadlové systémy vznikaly za účelem ničení jednotlivých cílů. S velkým množstvím koordinovaně útočících bezpilotních letounů si neporadí.  


Global Hawk

Drahý špás

Dosud nejlépe fungující protidronová taktika jsou různé prostředky elektronického boje.  Může to být například rušení radiových frekvencí, které se používají k jejich řízení, mikrovlnné zbraně, které poškozují jejich palubní elektroniku, matení satelitní navigace, a tak podobně. Tyto postupy však často ruší i další elektronická zařízení v okolí, jejichž chod je naopak žádoucí. V blízké budoucnosti se jako ochrana proti dronům budou pravděpodobně uplatňovat komplexní systémy, podobné izraelskému Iron Dome.

Tento způsob obrany je však velmi nákladný. Jedna střela Tamir, kterou systém Iron Dome používá k ničení nepřátelských raket, stojí padesát tisíc dolarů (1,2 milionu korun). Systém přitom vždycky odpaluje dva Tamiry najednou. Druhá raketa funguje jako pojistka, kdyby první selhala.

Ve srovnání s extrémním případem, o němž před dvěma lety referovala BBC, je ale Iron Dome pořád ještě levný. Příhodu popsal americký generál David G. Perkins na konferenci AUSA 2017, Nejmenovaný americký spojenec podle něj použil k sestřelení nepřátelského dronu protiletadlovou střelu Patriot.


Jak funguje Iron Dome

Dron byla kvadrokoptéra, jaká se dá na internetu koupit za 200 dolarů (4700 korun). Podle Perkinse „neměla proti Patriotu šanci.“ Střela Patriot však stojí tři miliony dolarů (70,2 milionu korun). Generál k tomu dodal, že si „není si jistý, jestli to byl ekonomicky výhodný směnný poměr.“ Perkins nezveřejnil, kdy a kde se příhoda odehrála. Podobná disproporce však nemusí být v budoucnu neobvyklá. Technologie dronů umožňuje chudým státům nebo nestátním organizacím vyzvat bohatého, technicky vyspělého protivníkova.

Publicista, specializovaný na oblast vojenského letectví, Tyler Rogoway považuje za nejlepší prostředek proti dronům další drony. Základem protidronové obrany budoucnosti bude podle něj síť navzájem propojených létajících senzorů, kalibrovaných speciálně k odhalování nízko letících pomalých cílů s nízkým radarovým průřezem.

K vyhledávání nepřátelských dronů se (po montáži patřičného vybavením) hodí například americký bezpilotní letoun RQ-4 Global Hawk. K dlouhému hlídkování má skvělé předpoklady. Vydrží ve vzduchu přes 32 hodin. Není to ale levná záležitost. Jeho cena začíná na 131 milionech dolarů (asi tři miliardy korun).

Útoky pomocí bezpilotních letounů usnadňuje i všeobecné rozšíření satelitní navigace a dostupnost satelitních snímků. Ještě v devadesátých letech bylo k získání podrobných aktuálních fotografií celého zemského povrchu potřeba vybudovat vlastní kosmický program. Dnes je má k dispozici každý uživatel internetu.

Zdroje: BBC, 2, 3, The Drive, 2, CBC, India Today

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Saúdská Arábie ukazuje balistické rakety DF-3

Saudská Arábie poprvé veřejnosti ukázala balistické rakety čínské výroby Dong Feng-3 (DF-3). ...

Saudové kupují tanky Abrams za 1,15 miliard dolarů

Saudská Arábie od firmy General Dynamics Land Systems nakoupí 153 tanků M1A2S Abrams (“S” jako ...

Nová Saúdská Arábie? Princ Mohamed bin Salmán a vize 2030

Ve středu 21.6. došlo ke změně v následnictví na saúdském trůnu. Jednaosmdesátiletý král Salmán ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • fotr
    08:58 23.09.2019

    Ahoj všem, je tu spousta výborných, fundovaných příspěvků o technice. Více méně se dá říci že po této stránce je jasno, daleko horší, až nemožné je ale uhodnout kdo a proč útok provedl, kdo drony vyrobil (případně dodal součástky) a kdo to naplánoval. Ve hře je mnoho hráčů a mnoho různých zájmů a strategií které neznáme a znát asi nikdy nebudeme. Může se zdát že útok měl jasný cíl, poškodit rafinerie, potažmo SA a asi zahýbat trhem s ropou. Ve skutečnosti se ale ukazuje že se tak moc nestalo, dopady na trh jsou minimální a žádný kolaps nenastal. Rafinerie budou rychle opraveny, výpadek se pokryl z jiných zdrojů a jede se klidně dál.
    Jaký je tedy skutečný výsledek útoku? Co bude následovat? Komu a co prospělo,
    To už nechám na posouzení každému z vás a nebudu spekulovat, také proto že existuje tolik úhlů pohledu.
    Jen si tak říkám, hra ukrytá ve hře, strategie uvnitř strategie.

    • GlobeElement
      10:08 23.09.2019

      Z mého pohledu to rozhodně neprospělo Saudské Arábii. Ta má dost práce v Jemenu a na přímý konflikt s Iránem nemá kapacity. Taky se tam nemá jak dostat, je to přes moře. Úspěšný útok značně zpochybnil její vojenské schopnosti.
      Pochybuji, že by to udělali povstalci z Jemenu, na to je ta použitá technika moc sofistikovaná a cíl daleko.
      Jestliže to udělal Irán, demonstroval své vojenské možnosti a rozhodně svou pozici vylepšil. Takže pro něj to přínos je, samozřejmě pokud se do věci nevloží USA, ale ty se k tomu evidentně nemají.
      Dále útok značně pomohl výrobcům dronů/křídlatých střel. Ukazuje se, že vosí taktika (hodně sebevražených útočících střel) je velice účinná a současné obranné prostředky jí nedokáží čelit. Obranu proti tomuto útoku má jen Izrael, jenomže ten je malý a tak dokáže protizbraněmi pokrýt všechny směry potenciálního útoku. To drtivá většina zemí nedokáže, ani kdyby se rozkrájela.
      No a taky to pomohlo plánovačům v Pentagonu, kteří prosazují taktiku rojů dronů naváděných STEALTH letadly. V tuto chvíli to vypadá, že trefili hlavičkou o hřebíček.

      • Luky
        18:04 24.09.2019

        Pentagon v pátek oznámil, že do oblasti posílá víc jednotek a že posiluje raketovou obranu i radary v Saudské Aríbii a Spojených Emirátech.....takže se jim to hodilo na posilování pozic.

      • flash666
        21:05 24.09.2019

        vosi taktika? to je oficialni cesky termin? protoze jinak je to swarm attack...

  • PavolR
    08:20 23.09.2019

    Poznámka po čiarou: Na útok boli použité, súdiac podľa podoby sériových čísiel, zrejme exportné verzie iránskych rakiet s plochou dráhou letu (alebo aspoň tak mali vyzerať) - na jednom je dokonca viditeľný nápis SECTION. :-)
    https://jogalappal.hu/wp-conte...

  • Clavo
    07:54 23.09.2019
  • SofF
    01:15 22.09.2019

    to je další ukázka že potomci starověké Persie neztratili nic ze své agility a schopností. Nebýt v zajetí zpátečnického náboženství tak by Saúdy dávno zadupali do země. Potenciál toho národa je pořád obrovský.
    Psalo se že když došlo k incidentu se sestřelením amerického bezpilotníku tak se okolo nacházel nedaleko civilní stroj, přesto si íránci věřili a stříleli i tak. Trump pak odvetu stornoval ne z důvodu lidumilství, ale že by započal konflikt ze kterého by bylo obtížné vycouvat. Navíc ikdyž Írán nemá moderní letouny tak jejich PVO je podle všeho špičková. Jistě by to hromadnému úderu neodolalo, ale ztráty by byly enormní - žádná procházka jako nad Jugoškou nebo Afghánem, íránci jsou jinačí bojovníci než Arabové. I ten jejich žoldnéřský sbor v Sýrii se dobře předvedl. Izrael se jich proto neobává pro nic.

    • PavolR
      07:22 22.09.2019

      Trump sa nad nejakým vycúvaním vôbec nezamýšľa. Iba sa snaží pred začiatkom útoku každého presvedčiť, že on tú vojnu nikdy nechcel a že mu bola vlastne vnútená - absolútne klasická stratégia. A vidím, že sa mu to celkom darí - žerú mu to aj tí, čo inak označujú USA za najväčšieho agresora dejín a príčinu prinajmenšom väčšiny zla na Zemi. ;-p

    • flanker.jirka
      09:43 22.09.2019

      Neměl jste na mysli P8 Poseidon amerického námořnictva, který byl blízko sestřeleného Global Hawku?
      Klidně mohlo jít i o záměr "nechat si něco sestřelit" a pomocí P8 získat data o PVO systému, který do té doby neznali. Asi jedině v průběhu ostrého použití lze získat informace o činnosti střeleckého režimu radaru, komunikačních kanálech datalink mezi stanovištěm a střelou, činností radaru střely, a pokud měla střela radiový bezkontaktní zapalovač (ne laserový), tak i informace o způsobu práce zapalovače. Případně i způsob a posloupnost radiové komunikace mezi pozemními stanovišti.

      • technik
        15:17 22.09.2019

        Otázkou je zda se jednalo o mobilní či stacionární PVO. Pokud stacionar pochybuju že by něco vedly vzduchem. Jinak datalinky jsou vesměs směrové antény s velmi dobrým šifrováním, takže tam zjisti prdík. Střelecký režim je u všech stejný, maximálně zjisti na čem radar běží, ale frekvence odhadne odborník dle vzhledu anteny a typu prostředku. Myslím že by se muselo jednat o S400 jinak dnešní PVO je známá svými parametry kromě HOT novinek.

        • flanker.jirka
          21:59 22.09.2019

          Odhad frekvence je málo, při funkčnosti se dají zjistit detailní způsoby činnosti. Střelecký režim nemusí být vždy stejný, bude se to lišit podle toho jaký systém navedení a zamknutí cíle používá radar a střela, zda je třeba nutná CW iluminace stále nebo pouze v konečné fázi letu a předtím například pojedou pouze datalinky.
          Těch detailů by tu bylo spoustu.
          Na netu ukazovali jako použitý systém jejich vlastní klon ruského Buk M2. Mají k tomu i vlastní střely, tak že do takového systému nemusí nikdo vidět.

    • flanker.jirka
      09:45 22.09.2019
  • Strategist
    21:25 21.09.2019

    Řeší se kdo je aktérem těchto útoků. Zatím se točí dokola dvě možnosti: jemenští rebelové a iránci. Nabídl bych trochu jiný pohled na věc a přidal pár dobrých postřehů z celé zdejší diskuze.
    Zaprvé irán narozdíl od běžného západního pojetí státu není úplně jednotný stát. Irán by se dal rozdělit na dvě struktury, kteří řídí dva separátní systémy: Iránská vláda a revoluční gardy. Toto je velmi důležité z více důvodů, zaprvé revoluční gardy se nezodpovídají vládě a prezidentovi, ale duchovnímu vůdci (pozůstatek revoluce), tudíž nejsou regulované a za druhé mají vlastní ozbrojené jednotky (od dronů až po balistické rakety) a financování. Podle mě je docela možné, že RG provedly tuto operaci i bez ohledu na celkovou politiku Iránu, která je, že nechcou válku s USA (a USA nechce válčit s něma). RG provedly takových poloteroristických operací více jako např útok balistickými raketami na Izrael nebo pokus o útok drony na Israel.

    Co se týče použité technologie, tak nevěřím, že část jemenu, který je ve válce zvládne vyrobit cruise missile (nebo dron), který proletí skrz celou SA nedetekován, kdyť i při útoku Tomahawky (buď na Irák nebo Sýrii nevím který už to byl) byly Tomahawky natočeny v letu nad nějakou vesnicí jen tak na mobil, takže pokud by útok měl jít z jihu skrze přísně hlídanou hranici, která už zažila několik útoků drony a létají přes ní balistické rakety každý týden tak by si jich museli všimnout. Takovou technologii nezvládnou vyrobit některé státy natož militantní hnutí bez ekonomiky, která by ho poháněla a bez vědecké základny. Tudíž i pokud by tyto střely měly příjít z jihu (což si nemyslím) tak by ty střely musely být vyrobené Iránem na zakázku pro jejich současné a budoucí milice. Přeci různé ozbrojené skupiny po celém blízkém východě je ta nejlepší zbraň, co Irán má a je jich mnoho (Hizzbalah, PMU, milice v sýrii a milice v Jemenu). Tím pádem by dávalo smysl, aby pro ně v rámci guerilové a informační války vyráběl zbraně, které jeho domácí jednotky nebudou využívat z důvodu informační nejistoty.

    Pokud budou RG dále stupňovat tlak na USA a SA (nepřímo na USA) tak to nebude dlouho trvat a i Trump, který válku s Iránem za žádnou cenu nechce a vyhýbá se jí všemi směry bude nucet zakročit jinak bude on a USA vnímán světem jako slab, což vrámci geopolitiky je pro světovou supervelmoc velmi nebezpečné.

  • PavolR
    16:43 21.09.2019

    Všimol som si takú zaujímavú vec - zatiaľ čo na jednej strane tu máme úspešný útok prirovnávaný dokonca k 11. septembru, tak druhá strana v posledných týždňoch priam zahlcuje mediálny priestor správami ako úspešne čelí dronom na izraelsko-sýrskom pomedzí a v Libanone a to vrátane dronov pripisovaných Izraelu. Ako napr.: https://svet.sme.sk/c/22218160...

    • dusan
      17:21 21.09.2019

      Asi preto, že sa to absolútne nedá porovnávať .... čo je vidieť i na tom odkaze.

      • PavolR
        17:57 21.09.2019

        To je síce z technického hľadiska pravda, no z pohľadu mediálnej komunikácie absolútne nepodstatné. Iba malé percento príjemcov správ to dokáže odlíšiť.

  • PetrTechnik
    15:05 21.09.2019

    Boj proti malým bezpilotním prostředkům = dronům, se bude muset odehrávat primárně v elektronické rovině. Ať už se jedná o detekci řídícího stanoviště dronu, převzetí ovládání dronu , zarušení GSM v případě autonomního letu a teprve a potom likvidaci cílů. Střílet čímkoliv na malý a rychle manévrující objekt , je velmi málo účinné a nebo naprosto neúměrně drahé.
    Navíc by to bylo i nebezpečné v případě vojenského konfliktu.Pokud vyšle protivník velké množství malých a laciných dronů, já se na něj zaměřím svoji PVO a vystřílím třeba poloviny svých prostředků PVO. Než stačím přebít, nepřítel má zaměřenou většinu mých stanoviš´ť a během chvilky mi jeho letectvo udělá z celé mé PVO hromadu šrotu.

    • logik
      20:09 21.09.2019

      Vzhledem k pokračujícímu rozvoji AI je to, co píšeš, dosti mimo.

      • PetrTechnik
        20:22 21.09.2019

        To by mě zajímalo v čem jsem mimo? Pokud si ovšem nepředstavuješ AI v podobě geneticky upraveného minipilota, který úspěšně navede dron na cíl a pak vyskočí na padáku velikosti pampelišky. To bych asi opravdu mimo byl, jinak představa ,že AI= lidské vědomí, je hodně daleké sci-fi. Nehledě na to ,že počítačové AI útočníka bude mít logicky jako protivníka počítačové AI obránce.

        • logik
          00:35 22.09.2019

          1) Pro útok na úrovni, jako byl ten teď na SA, se dávno používají nikoli řízené drony či cruise missle, ale střely předprogramované.

          2) Převzít ovládání dronu elektronickým bojem zní sice hezky "scify", ale reálně, pokud má dron rozumné programové vybavení, je to nesmysl. Možné je zarušit ovládací kanál, ale doba, kdy takové prostředky komunikovaly nešifrovaně, je pár desítek let dozadu.

          3) Kdyby už se rozhodl někdo dělat cruise missles ovládané operátorem, tak je naprostý standard je dělat semiautonomní, tedy při výpadku spojení s operátorem (viz 2) podle algoritmu najdou nejhodnotnější cíl a na něj zaútočí. Takové se dnes např. běžně dělají protilodní střely.

          Představa, že proti vyspělému protivníkovi posílám drahé střely, jejichž úspěch závisí na udržení spojení (které lze rušit poměrně úspěšně, obzvlášť, když jde o střelbu na dlouhou vzdálenost) a které při ztrátě spojení přestanou fungovat, je dosti naivní.

          • PetrTechnik
            12:59 22.09.2019

            Nikde jsem nepsal ,že po výpadku spojení střela nebo dron. To že jsou spojení operátordron šifrované, to kupodivu vím také a určitá forma hacknutí dronu možná je, ovšem nikoliv ve smyslu,že ho otočím a hodím na hlavu majiteli. Celé jsi to nakonec domotal předprogramovanými střelami.

          • logik
            14:38 22.09.2019

            - Na první větu reagovat nemohu, protože nemá smysl.

            - Hacknutí zašifrovaného spojení je scify a nesmysl, ať už má být cílem otočení dronu, nebo cokoli jiného. Dnešní šifry jsou až do masivního zavedení kvantových počítačů natolik bezpečné, že nic takového prostě nehrozí (a u některých šifer nejsou k dispozici ani lámací algoritmy na kvantové počítače).

            Takové spojení lze dnešní technikou max rušit, pokud tedy vyloženě někomu neutečou kódy: to ovšem už není vůbec téma REB, o kterém jsi tvrdil, že bude hlavním "bojištěm" proti takovým útokům, ale špionáž.

            - To, že nevíš, že většina útoků na dlouhé vzdálenosti je předprogramovanými střelami (popř. s využitím AI při cílovém navádění), takže u nich může REB spočívat pouze v rušení radaru (ze stejného důvodu mají ty střely i optické
            navádění) to je Tvůj problém, ne můj. Já ty střely do toho nemotám, ty tam jsou
            jaksi "zamotané od samého počátku".

  • Pauli
    10:51 21.09.2019

    A co ty útoky na základnu Hmimim v Sýrii? Na ní drony a mnohdy homemade útočí týden o týden a TORy si s nimi umí poradit skvěle... i panciry.

    • dusan
      11:01 21.09.2019

      To je "bodový cieľ" kde majú Rusi koncentrovanú obranu.

      A samozrejme tie drony sú naozaj za tých "pár desiatok tisíc" dolárov - totálne primitívne, absolútne neporovnateľné s prípadom v Saudskej Arábii.

      A ani Rusi si úplne neporadili - povstalci dokázali prísť tak blízk, že zaútočili mínometmi/raketometmi - už si presne nepamätám a Rusi utrpeli straty na ľuďoch a len s veľkým šťastím sa to obišlo s minimálnymi materiálnymi stratami - pár poškodených lietadiel.

    • logik
      12:05 21.09.2019

      To je zcela jiný případ.
      1) to byly homemade drony, ne profi cruise missle - tedy podstatně pomalejší cíle, pravděpdoobně i letící výš.
      2) byla tam koncentrovaná obrana

      A stejně prej měli tory s těma dronama problémy, byl tu o tom i článek...

      • Pauli
        12:31 21.09.2019

        Panciry, ne tory... Jen jsem chtěl poukázat, že když zaznamená a zničí tak malý cíl, tak větší nemůže být o nic větší problém

        • logik
          19:38 21.09.2019

          Ale samozřejmě není problém cíl zničit. Problém je především cíl najít, kde cruise missle umí létat nízko nad terénem a mít naprogramovanou trasu tak, že se vyhnou radarům.

          Sestřelit podzvukový cíl, když o něm vím, to se zvládá už desítky let. Problém je detekce.

          • Clavo
            08:52 22.09.2019

            Ty Rusi v Hmimim keď sa dobre pamätám tak nič nezostrelili ale dokázali zrušiť signál ktorý ich riadil a prebrali kontrolu na dronmi alebo čo to bolo.

          • satai
            12:20 22.09.2019

            @clavo

            Coz ti projde jenom pro dostatecne primitivniho protivnivnika.

          • Clavo
            15:24 22.09.2019

            Satai to bola reakcia na Logika že ty Rusi to zbadali a dokázali reagovať to že bol útočník ako ty hovoríš primitiv ťažko povedať to je len tvoja predstava. Ale keď nejaký stať teda SA dáva z hdp 8,8% na zbrojenie a bez povšimnutia k nemu doletia cca 20 objektov a nie sú to mimaci (mimozemšťania) tak potom sú podľa teba čo primitívny alebo naleteli podomovemu obchodníkovi čo im predal niečo čo nefunguje.

          • logik
            15:04 23.09.2019

            Clavo:
            Na Hmimim prostě nešel žádný útok srovnatelný s tím, co teď šlo na SA.

          • logik
            22:53 23.09.2019

            Pro ty, co mi dali mínus, jaký byl podle Vás největší útok na Ruskou základnu, že to srovnáváte?

            Anebo to jsou opět jen klasické mínusy ve stylu: "my rusové máme i největší trpaslíky"?

          • danny
            10:49 24.09.2019

            Logik: mínusy ti za vyjádření názoru dávat nepotřebuju, ale dotaz si dovolím. Myslíš, že je pro PVO výrazně větší problém působit proti cruise missile než proti skupince kvadroptér a modelářských dronů vybavených primitivními neřízenými raketami, případně granáty atd... a ještě když je takový útok podpořený např. minomentým přepadem? Vzhledem k situaci mají útočníci šanci přiblížit se k Hmimimu na velmi komfortní vzdálenost, a to bych řekl, že značně komplikuje obranu. Relativně krátká reakční doba, malé a těžko detekovatelné cíle, nepředvidatelný operátor a velmi variabilní chování cílů... Hlavní rozdíl vidím v koncentraci obrany a relativně malé ničivé cíle dopravované nálože. Ale jinak mi to jako triviální úloha nepříjde.

          • GlobeElement
            11:44 24.09.2019

            Ona zřejmě ta rafinerie chráněná nebyla, kdežto vojenská základna ano.

      • danny
        14:51 21.09.2019

        logik: Tory ne, ale pantsir má s těmi extrémně pomalými problém.

        • logik
          15:38 21.09.2019

          Jo, to je pravda, už jsem si to nepamatoval přesně.

        • omacka
          15:35 22.09.2019

          Ale prdlajs, problém u Pantsire-S1 u malorozměrových cílů není problém v jejich detekci, ale problém byl v samotné konstrukci PLŘS 57E6E, kdy ta má jen jeden bezkontaktní rádiový zapalovač v špičce střely, pak se stávalo, že PLŘS malé cíle (pod 1m) přeletěla, kdy bezkontaktní rádiový zapalovač je skrz rotaci střely a zpoždění v detekci nestihl někdy detekovat (což se u větších objektů stát nemůže) a odpálit bojovou hlavici. Nové verze PLŘS 57E6E a z nich vycházející PLŘS Sosna-R mají právě proto už jen bezkontaktní laserové zapalovače v počtu 8 až 12 ks (některé verze "koukají" nejen do boků, ale i mírně dopředu a dozadu, kdy se prudce zvýší pravděpodobnost detekce právě malorozměrových cílů pro bezkontaktní zapalovač.

          • omacka
            15:51 22.09.2019

            Ten jedem metr neberte doslova, prostě malorozměrových cíl, ne UAV o délce 5m, to proč rusové nasadili Tory-M2 na Hmímimu není spojené ani tak s Pantsirem, ale s tím, že tam na nich testují nové PLŘS 9M338 (RZV-MD, určitý čas ta byl na testech i 42S6 Morfej, který má používat právě nové 9M338) které byly v té době zavedené na Tory-M2, kdy je to výborná testovací střelnice v bojových podmínkách, kde se dají vychytat na PLŘS mouchy a ověřit je v praxi (a logicky jim záda musel krýt Pantsir).

  • dusan
    10:38 21.09.2019

    "Náklady na vyřazení pěti procent světové ropné produkce se pohybovaly v desetitisících dolarů."

    To je tak titulok pre bulvár ....

    A komický blábol je i to, že by to bolo v "státisícoch dolárov" ...

    Išlo určite o milióny, skôr desiatky miliónov dolárov. Predsa tam nejde len o navádzanie, ale i o pohon, ovládanie, trhaviny, zapalovače a pod. Ak si už dá niekto robotu s tým, že zaútočí na Saudskú Arábiu koordinovaným útokom, tak to musí mať pripravené (a mal) na profesionálnej úrovni a takých ľudí tiež treba zaplatiť. To neurobí nejaký pastier kôz za pár dolárov. A určite sa to minimálne v menšom meradle i preskúša, vylepší, inovuje ....

    Na filozofii "lowcostové" útoku to nemení nič, ale predsa treba mať trochu viac zdravého rozumu a "nedokazovať", že to urobí hocikto za pár dolárov ...

    A čo sa týka obrany. Tá je a bude komplikovaná. Skôr ako aktívna obrana je lepšia pasívna, t.j. v krízových oblastiach už pri návrhu a prevádzke myslieť na to, že takéto niečo môže prísť a tak sa tomu prispôsobiť - napr. bezpečné vzdielenosti medzi objektmi aby sa požiare/výbuchy neprenášali, "zapustiť" čo sa dá do zeme/piesku a pod.

    Aktívna obrana je samozrejme možná, ale ani žiadna krajina si nedokáže na 100 % chrániť všetko všade. Sám pracujem v rafinérii a dobre viem, že keby niekto chcel zaútočiť, tak zaútočí a nik mu v tom nedokáže zabrániť ... fyzicky je nemožné chrániť takú rafinériu pred dronmi, či len pancierovkami, ktoré prekonajú tých pár sto metrov vzduchom a bez problémov prekonajú všetky bežné bezpečnostné prostriedky (ploty, kamery, strážnikov a pod.).

    Všetko sa samozrejme dá, ale náklady by boli astronomické .... a to žiadny komerčný subjekt neutiahne.

    Jedine ak by si štát vytipoval zraniteľné objekty infraštruktúry a spolufinancoval to komerčným firmám, tie by sa určite nebránili.

    Jednoducho sa s tým treba naučiť žiť ....

  • UnionPacific
    09:53 21.09.2019

    Dobrý deň. V článku sa uvádza možnosť detekovania dronov pomocou HALE dronov Global Hawk. Kladiem si ale otázku,či je pre útočníka problém zostreliť najprv hliadkujúci dron a až potom odpáliť cruise missiles. Aké sú možnosti obrany Global Hawku proti S400/S500 ? Dokáže ich strelám čeliť ?

    • Miroslav
      10:39 21.09.2019

      1/ S-500 sa ešte len testuje niekde na polygóne. Teda rozvíjať debaty o jeho účinnosti sú minimálne predčasné
      2/ Aj keby S-300/400 dokázal spoľahlivo zostreliť každý dron tak tie samotné rakety sú tak drahé a drony tak lacné, že útočník môže byť spokojný bez ohľadu na to, či ten dron doletí k cieľu.

      • UnionPacific
        10:53 21.09.2019

        Nesprávne sme sa pochopili.v článkusa uvádza že hliadkujúci dron Global Hawk môže zachytiť malé drony. Uvažujme hypotetickú situáciu:Saudi si kúpia Global Hawky a Iránci S400... kebychceli Iránci vykonať podobný lacný útok na rafinérie,čo by im bránilo najprv pomocou S400 zostreliť Global Hawk a až následne tam poslať lacné drony a strely ? No a preto ma zaujíma aké majú Hale drony obranné možnosti proti strelám 40N6 systému S400.

        • PavolR
          11:57 21.09.2019

          Iránci zo svojej strany zálivu nedostrelia na drony hliadkujúce na druhej strane zálivu.

        • Englbert
          16:47 23.09.2019

          Utok na GH S400 by uz asi neslo svadet na jemenske milice.

      • gangut
        11:05 21.09.2019

        Ale tu nejde o systém S-400 ako o systém schopný postrelovať ciele 400km daleko. Ide o systém schopný detekovať ciele a spolupracovať s roznou skalou výzbroje-od Pancirov cez S-125 až po tie strely s dosahom 400km.

  • PavolR
    08:52 21.09.2019
  • flanker.jirka
    23:12 20.09.2019

    Vypadá to, že za peníze lze koupit vše, nejspíše i Cruise missile. Pokud má země pod dlouhým embargem technologie na tak přesně vedený útok. Tak je to hodně muziky za malo peněz a stálo by se zamyslet nad tím, zda takové zbraně také nemít.

    ...načasování akce možná nepřímo vyhovovalo jistým politickým kruhům v Izraeli.

    • Roland
      06:51 21.09.2019

      Vypadá to, že za peníze lze koupit vše

      - právě, že to podle mě potvrzuje, že nelze - SA vydává mraky peněz za obranu a stejně to nepomohlo. Asi jako když si koupíš super boty, zaplatíš super trenéra, postavíš si super stadion - stejně pokud se tomu nebudeš na 100% věnovat, tak ten maraton prostě neuběhneš...

      • Jirosi
        08:41 21.09.2019

        Spíše je to jako nové auto, vyhřívaná garáž, dobré pneu, kvalitní olej palivo. A stejně ti ho nabourá na ulici kdo nemá ani technickou.

        • Roland
          10:48 21.09.2019

          spíš jsem to myslel tak, že se připravuješ na demolition derby (o kterém víš, že prostě jednou musí přijít), koupíš si ten nejvíc nejlepší monster truck, ale nenaučíš se s ním jezdit, nevezmeš si helmu ani nehořlavou kombinézu, nezapneš si pásy a možná ani nezavřeš dveře... - takhle mi to spíš připadá, ale možná se pletu

      • flanker.jirka
        09:23 21.09.2019

        Ano, rozum a myšlenkové pochody si saudové opravdu nekoupí. Saudové vše nakupují a spoléhají tupě na vyjádření obchodníků, kteří jim to prodávají. Ale sami prostě nemaj odborníky na nic. I technologie těžby ropy jim moc neříká.
        Jejich Patrioty neřídí obsluha ale Alláh :-D
        Oproti tomu Írán byl sankcemi za ty desetiletí donucen vyrábět, upravovat, vyvíjet vše sám. A ti musí přemýšlet i nad tím, když už to chtějí tak nejen jak to vyrobit, ale jak to i použít.
        Tak že budeme svědky toho, že amíci budou muset dojet sami bránit svého "spojence" tak jako rusové v Sýrii. Jen s tím, že se o nepořádku v Jemenu u nás tolik nepíše.

  • PetrTechnik
    22:19 20.09.2019

    Třeba šlo o takové bouchnutí do stolu, které uvolní napětí a odvede pozornost. Blíží se volby v USA, takže na jejich straně rozhodně není potřeba mít tisíce mrtvých , vleklou válku a drahou ropu. ˇIrán sankce hodně omezují a poslední co potřebuje je válka, která by pro něj byla zničující. V celé oblasti není stát , kterému by se válka hodila. Takhle USA zahrozí, ˇIrán bude vinu popírat a celé to vyšumí do ztracena. Škody na těžebních zařízení jsou malé, ceny ropy to nijak moc nerozhodilo. Ono když se nad tím člověk zamyslí ,tak se vlastně nic moc nestalo.

    • Miroslav
      22:29 20.09.2019

      Na to sa hodí latinský výraz ,,Cui bono" alebo ,,v koho prospech"

      Vojna Irán vs USA by neprospela ani jednému bez ohľadu na výsledok. Ostávajú tak 2 možnosti komu by taká vojna prospela...

      1/ Štáty vyvážajúce ropu ktorým neprospievajú nízke ceny ropy na svetovom trhu. Hlavne ak ich ekonomika je na vývoze ropy závislá (Rusko, SA, Irak...)
      2/ SA ktorá sa dlhodobo snaží získať status regionálnej mocnosti pričom Irán je jej jediným súperom o tento post.

      • PavolR
        08:46 21.09.2019

        Rusko už v jeho aktuálnej situácii vyššie ceny ropy nespasia, ba možno by už ani anexia ďalšieho územia nepomohla. Na dôvažok je Irán jeho spojencom a jeho ochrana záštita je vecou prestíže, ktorá má väčšiu cenu, než peniaze.
        SA by vyššie ceny ropy nepomohli, pokiaľ by práve nemala čo predávať - jej infraštruktúra je na rane. Naopak vývoz ropy z USA by mohli vyššie ceny masívne podporiť a zároveň utlmiť hospodársky rozvoj konkurenčných krajín, ktoré ropu dovážajú - Číny a EU. Na dôvažok by mohol konflikt napomôcť k znovuzvoleniu Donalda Trumpa.

      • KoJaKCZE
        09:22 21.09.2019

        Mluvit o SA jako o zemi, která se snaží o status regionální mocnosti je při nejmenším velmi komické, až směšné. To by musela v SA skutečně proběhnout OBROVSKÁ revoluce, která však není na obzoru. A regionální mocnost nejsou jen hromada zbraní, ale také diplomacie a schopnost vyjednávat, stmelovat okolní státy apod... já jsem nikdy neslyšel o tom, že by SA něco řešila jinak, než vojensky! Ten světelné roky vzdálený "status regionální velmoci" jí pomáhá držet jen jakési spojenectví s USA a skutečnost, že kromě Íránu a SA jsou okolní země zmítané válkami, které mají na svědomí USA, ať už přímo, či nepřímo ... tedy nelze očekávat, že by v období války a sankcí byly tyto země schopny konkurovat SA!! Ale nelze si nevšimnout společného jmenovatele - USA! Tedy SA bude mít k tomuto "statusu" blízko tak dlouho, dokud bude poslušně plnit to, co jim USA nakáže ... v opačném případě je by ostatní dááávno rozdupali!
        A za další, nějak jsem v tom vašem výpis potencionálních zemí usilujících o status lokální velmoci přehlédl Turecko a v podstatě i Izrael ( to jen díky bezbřehé ochraně USA a OSN ).
        Závěrem jen dodám, že ceny ropy jsou achillovou patou hlavně USA! Ti se snaží být světovým č.1, aby to nebyli Arabové, kdo diktuje ceny trhu v čele OPEC, ale právě USA! Ale k tomu oni potřebují ceny ropy okolo 60$ za Brent ( jejich WTI je vždy o cca 5$ levnější ) , protože jedině tak budou schopni navyšovat produkci ze svých předražených břidlic, tedy zisky zpětně investovat do rozšíření těžby. Při ceně okolo 53-55$ už tyto investice nejsou možné a pod 52-50$ je těžba ztrátová ... čísla plus/mínus pochopitelně, je to přeci již nějaký pátek, co jsem ten článek o US ropě četl.
        Takže si udělejte sám závěr, "cui bono" ... Rusko, stejně tak SA po "ropné válce" v letech 2010-2013 pochopilo, že jsou velmi vnitřně zranitelní právě výkyvy cen ropy. Tehdy se před "válkou" prodávala ropa za pěkných 100$ na které měly obě země nastaveny rozpočty ... pádem ropy ke 35$ dostaly oba rozpočty ( Ruska a SA ) značně zabrat. Jenž je potřeba si uvědomit, že Rusové a hlavně Arabové těží klasickým-levným způsobem! Arab bude vydělávat i při ceně ropy okolo 16$/b Rusko asi někde okolo 30$ ... to jen pro porovnání. Ale co je hlavní, Arabové již několik let pracují na tom, aby rozšířili své služby, tady aby nebyli jen pouhým dodavatelem ropy, ale i produktů z nich, tedy staví rafinérie, chemičky apod ... tím samozřejmě ropě dává vyšší přidanou hodnotu a tedy násobí i zisky. Rusko své příjmy do jisté míry nahradilo exportem zbraní a jaderných technologií ( ke zlosti USA, jehož slavný Westinghouse je na pokraji krachu ) ...
        Na blízkém východě je potřeba se dívat na každý konflikt značně ze široka a hlavně je nutno znát i to pozadí a nezpomenout, že hlavní roli tam hraje vždy ROPA!

        • gangut
          11:09 21.09.2019

          Sa sa snaži byť regionálnou mocnosťou hlavne cez peniaze. Nákupom zbraní podplácajú američanov a tlačia peniaze kde komu, od Sudánu až po Egypt.

        • danny
          15:07 21.09.2019

          Kojak: SA bezpochyby regionální mocností je. Na tom nic soupeření s Íránem, Izraelem a Tureckem o vůdčí pozici v sunitskem světě nemění. Když se podíváš na aktivity v rámci OPEC, případně si projedes např. blízký Balkán a podíváš se, jak tam jako houby po dešti rostou developerské projekty, mešity a madrasy sponzorované ze saudskych peněz, tak spíš ziskas podezření, že má spíš zálusk na globální pisecek. Byt se jedná o ambici značně neralistickou. V zadnem případě se nejedná o diverzifikaci investic, ale o šíření vlivů a světonázoru.

    • danny
      22:31 20.09.2019

      PetrTechnik: no, aby ty škody jsou hodně reputacniho charakteru. Vznikají otázky, zda jsou Saudi schopni ochránit svou infrastrukturu, jestli jsou fakt reference v oblasti dodávek, a neníli na čase diverzifikovat. No a pak tady máme spoustu skatedych úvah k reputaci některých PVO systémů. Nedej bože, aby se to nějak dotklo i Aegisu. No a pak je tady další nepříjemnost plynoucí z rizika, že Írán nebo Husiove nebo obojí vlastní něco, čím jsou schopni citelne kousat. A na dost velkou dálku a dost přesně. To poněkud omezuje možnosti vnutit jim vlastni vůli.
      Takže se to úplně smést s tím, že se nic nestalo, nedá.

      • Jirosi
        23:03 20.09.2019

        Ono je to dáno spíše tím, že se válka vytěsnila z běžného denního provozu.

      • PetrTechnik
        23:15 20.09.2019

        danny: Já jsem nepsal nic o smetení ze stolu, ale spíš o tom dát ,celkem zamrzlému stavu latentního konfliktu, impuls k řešení. Je to samozřejmě risk, ale Saudové budou poděšení , jak snadno lze ohrozit jejich živobytí, takže si rádi od USA koupí cokoliv co by jim mohlo pomoci. Írán bude mít příležitost udělat ze sebe mírotvůrce a neztratit tvář , to je pro hrdé Peršany hodně, protože s tím asi opravdu nemá co společného. Trump nezabředne do nejhoršího konfliktu od Vietnamu. Bude možné za krátký čas uskutečnit jednání Trump a Rúhání. Sankce se budou potichu uvolňovat. Těžko říct nemáme a nebudeme mít dost informací, ale vlastní fakt, kdo a čím zaútočil je podle mě to nejméně podstatné.

        • danny
          15:11 21.09.2019

          PetrT: já reagoval na závěrečnou poznámku, že se vlastně tak moc nestalo. A v tom tvrdím, že možná stalo. Ale jinak v zásadě souhlas.

  • Fabius Maximus
    21:32 20.09.2019

    Jak píše Fox News i The Wall Street Journal

    https://www.foxnews.com/politi...
    https://www.wsj.com/articles/p...

    USA mají v SA cca 70 000 vojáků. Generál Kenneth Mackenzie žádá poslat do SA další Patrioty, stíhačky F 22 a další posily, Bílý dům ještě nerozhodl.

    SA a americké vojáky chránilo cca 90 systémů Patriot, z toho více než polovina nejmodernějších PAC 3. V Perském zálivu lodě se systémem Aegis. Nechce se mi věřit, že Američané nejen nic nesestřelili, ale ani nevědí, odkud to přilítlo, tím spíš, že u obou cílu jsou americké základny.

    Nicméně podle nejnovějších zpráv prý SA nabídla Huthiúm zastavení bombardování výměnou za to, že už nebudou útočit a Huthiové nabídku přijali.

    https://www.zerohedge.com/geop...
    https://www.almasdarnews.com/a...

    • Jirosi
      21:51 20.09.2019

      Vědět a odhalit svoje karty cizím lidem, jsou dvě zcela různé věci...

      Rusové také nechávají bombardovat Sýrii, a nikdo se nad tím nepozastavuje.

      • KóĎA
        21:59 20.09.2019

        ta poslední věta :-) Mnoho (i) místních diskusních příspěvků se vysmívá "nemohoucnosti" ruských PVO systémů stran izraelských útoků. Takže s tím "nepozastavováním" bych byl opatrnější...

        • Jirosi
          22:18 20.09.2019

          Všichni řeší jen technickou stránku, nikdo neřeší politiku proč se tak děje.

        • Miroslav
          22:34 20.09.2019

          Ak vezmeme do úvahy S-300 v Sýrii tak ten je tam úplne zbytočne. Sýrska PVO nemá dostatočne vycvičené posádky a Rusi im to obsluhovať nebudú. Zrejme z politických dôvodov. Určite nemajú záujem zostreliť izraelské a tobôž nie americké lietadlo.

          • danny
            07:49 21.09.2019

            Miroslav: někde jsem minulý týden zaznamenal, že Syřani dostali od rusů zelenou na použití S-300 proti izraelským cílům. Zkusim dohledat zdroj.

          • Miroslav
            10:48 21.09.2019

            danny: To už je interná záležitosť Ruska či povolí alebo nie Sýrii operovať s S-300. Tu ide o to, že ak sa niečo zomelie tak nikto nesmie môcť povedať, že to boli Rusi. Tuším sa tomu hovorí alibizmus. V podstate to chápem.

      • Clavo
        11:16 21.09.2019

        Jirosi keď si dobré pamätám tak na Rusov a ich PVO v Sýrii bol vedený takýto útok a obstála veľmi dobré. Je len zaujímavé že nikto si nič nevšimol že niečo letí a z toho vychádzajú iba dve otázky.
        Buď to ozaj nechceli vydiet a mali z toho incidentu prospech alebo si SA kúpili od Amiķou marketingovú bublinu.

    • danny
      22:23 20.09.2019

      FabiusM: díky za odkazy. Zajímavý.

    • logik
      22:47 20.09.2019

      V době útoku nebyly americké lodě v zálivu - ale v Ománském moři.

    • Poly
      00:17 21.09.2019

      Patriot ale proti dronům moc nefunguje, ne? Dost možná je ˇÍrán prostě překvapil.

    • KoJaKCZE
      09:30 21.09.2019

      K Americké nečinnosti: ASi bych to vystihl stejně, jako Rusové v Sýrii. Američan nezasahoval, protože věděl ( nevěřím tomu, že ty informace nemá, odkud a hlavně co tam letělo ) že střely útočí na objekty SA a nikoliv na US jednotky. Podobně jako Rusko. Varovat Arby mohli, tak jako Rusové SAR, ale pokud je utok veden do oblasti, kde není PVO krytí v bojové pohotovosti, za těch pár minut, co dojde k utoku se toho moc stihnout nedá ...
      Nicméně, reakce V.V.Putina byla zajímavá, tedy že v podstatě hned po utoku nabídl SA své systémy S-300 či S-400 ... je možné, že o tom Rusové ví více. Tím nemyslím, že by v tom měli prsty, k tomu nemají ted důvod ( i když Putin kdysi jasně prohlásil, že pokud teroristé podporovaní SA na uzemí Ruska spáchají teroristický útok, Rusko tuto zemi srovná se zemí :) ) takže ty vztahy tam asi nebudou zcela OK, ale na druhou stranu je to bohatý zákazník a hlavně odběratel západní vojenské techniky, tedy vytlačit západ z další tradiční země a nahradit jeho pozici je plus, které se počítá ;)

  • analytic
    21:24 20.09.2019

    Tenhle útok je game changer. Na dlouhou dobu mění cost benefit analýzu vojenského zásahu proti Íránu. Válka nebude.

    • RiMr71
      04:18 21.09.2019

      ...máš tam málo kůl cizích slov...

  • danny
    21:12 20.09.2019

    Pokud mám brát fotografie, které jsou předkládány jako důkazní materiál za pravé, tak to, co ukazuji Saúdové prostě není Quods 1. Konstrukce ocasu je zcela odlišná.
    Opravdu poškození Saúdské infrastruktury provedly potvory s víc jak pultunovou hlavicí? sakra, to si následky výbuchu představuju trochu jinak.
    Fakt mi chce někdo tvrdit, že jsou Íránci schopni slepit střely s plochou dráhou letu, které na cca 600 km trefí s víc jak 50% úspěšností cíl? Hmmm, to jsou frajeři. Asi bychom se jich měli začít bát.
    Podle fotek zásahů měly všechny, co doletěly k cili neuvěřitelně malý CEP. Prd tomu rozumím, ale sakra, za takovou přesnost by se Tomahawk stydět nemusel, ne?
    No a po stránce taktického plánování, sakra, to je tak na úrovni Izraelců. A ani u nich se většinou neřeší, kdo to vůbec byl až pár dní po útoku.
    Jinak vysvětlení, že směr Írán neni namířena protiletadlová obrana moc neberu. Kam jinam, než proti úhlavnímu nepříteli už by asi měla byt namířena, že.
    No každá další tiskovka přináší víc otázek, než odpovědí.

    • Jirosi
      21:46 20.09.2019

      Danny oni netrefili poušť, ale zařízení pro zpracovaní hořlavin...
      Neletěly sami, byli tam navedeny...
      Quds 1- to je určitě, stačí par minut hledat na google. Jsou tam hezké obrázky, které části to jsou.

      Není jednoduší hledat řešení než možnosti konspirace?

      • danny
        22:03 20.09.2019

        Jirosi: s Quds 1 máš samozřejmě pravdu. Myslel jsem Soumara, idiot. Problém je v tom, že Qudsem se nějakou dobu chlubí Jemenci, jako vlastním produktem. Samozřejmě tam určitě proběhl transfer technologií, ale asi nejsou uplne opice, když semtam zprovozní a pošlou nějakou tocku.
        Ale jinak. Podívej se na ty fotky cílů. To neni náhodný rozprsk salvy neřízených raket, jak jsem předpokládal. To jsou pečlivě vybrané cíle a přesně trefné. A o tom přesně mluvím. Irance nepovažuji za žádnou technologickou špičku. A i kdyby to byli oni, a ne Jemenci, jak se jim to povedlo tak precizně navést?
        No, když se podívás na letecké záběry obou zařízení, je tam dost hluchého prostoru, který se dá trefit.
        Takže žádné konspirace, jen vážně míněné dotazy.

        • Jirosi
          22:20 20.09.2019

          Proč trefovat hluchý prostor, když vedle cíle krouží naváděcí dron?
          Ne všechny se trefily!

          • danny
            22:54 20.09.2019

            Jirosi: ale tím to nezjednodušujes. Pokud pomocí naváděcího dronu prováděli závěrečnou prioritizaci cílů a korekci dráhy, ten dron někam na 600 km nepozorovaně vysílal a přijímal, komunikace nebyla zarusena a odposlechnuta, tak je to ještě o řád sofistikovanější. Nebo se letecký návodčí infiltroval a seděl za kopcem u rafinerky?
            Ano, část údajně nedoletěla a zřítila se cestou v poušti. Níže jsem odhadoval úspěšnost útoku přes 50%. I to mi na kohokoli z možných aktérů přijde jako masakr.

          • Jirosi
            08:47 21.09.2019

            Danny nemusíte. Stejně jako to dělají USA, a jiné státy koncové navedení mohl zajisti někdo z okolní pouště do 20 km daleko.

            Udělat to jde, protože mi vedeme války bez toho, aby to pocítili naši občasné.
            Ani strategické objekty se normálně nechrání! I vojáci CR jsou součástí několika konfliktů na světě, ale armádní jednotky nezajišťují elektrárny, vodárny, atd..

          • danny
            15:21 21.09.2019

            Jirosi: ale to se vracíš zpět k tomu, na co upozorňuju. Tento typ sofistikovaných operací donedavna byl výsadou USA, Británie, Izraele. Najednou se tady objeví obvinění, že to stejně sofiatikovane zvládl někdo, od koho čekáme max podporu Hizballáhu v posílání prskavek přes plot. Seriova výroba malých proudových motorů, inerciální navigace, zabezpečený datalink, koordinace roje různých prostředků. A to vše v hloubi nepřátelského území silně pokrytého špičkovou PVO, americkym lodím a protiletadlové obraně blízké US základny před nosem.

          • Jirosi
            12:16 22.09.2019

            Danny: To co ti připisuješ jen pár států... Je technologie poprvé nasazené ve WW2!
            Snad uznáš, že technika trošku pokročila i v jiných částech světa.

            Polovinu těch věcí dokáže tvůj počítač, ze kterého píšeš.

        • logik
          22:50 20.09.2019

          Tak zrovna odečíst přesné GPS souřadnice z mapy zas takovej problém není. A terminální navádění např. optickými prostředky dnes také není problém.

          "Zázračná přesnost tomahawků" byla něco výjimečného v devadesátých letech. Ne teď.

      • technik
        22:05 20.09.2019

        To jirosi
        Konspirace? Jako že Írán použije střely s nastrikanou matrikulaci na těle s vědomím že tyto konce raket se nacházejí v dobrém stavu po výbuchu, ale i přes to na tom ty čísla nechají? Nechají se satelity nafotit při přípravě raket a dronu? To je stejná náhoda jako když okresní nemocnice v Salisbury ( konkrétně její personál, ne žádná specializovaná laboratoř) identifikovala cca do dvou hodin že jde o otravu nervovou bojovou latkou. Prostě nějak moc náhod dohromady.

        • Jirosi
          22:27 20.09.2019

          Proč by to řešil?
          Když stačí, aby se k tomu přihlásil jeho vazal, a vše je ok. Minimálně stejná taktika jakou používají v Rusku...
          Prostě není 100%, je to jen 99,9% = je to nejisté...

        • Safi
          14:51 21.09.2019

          Vy vite jak tezke je rozeznat otravu nervove paralytickou latkou a jak "vzacna" je protilatka v civilnim lekarstvi ? Mozna byste byl prekvapen :-)

          • technik
            03:52 22.09.2019

            Látka používaná v těchto případech je běžný atropin ktereho mají v nemocnici dostatek. A ano je to vcelku těžký to rozpoznat a ještě těžší to přežít bez následků. Tahle sracka je účinnější než VX a všichni víme jak dopadl bratr Kima. Pokud by ho dle báchorek našel na lavičce nějaký pár když jim řekla pěna z huby a byly zhroucený pochybuji že by je někdo rozdychal a ještě víc pochybuji že by jim bez testu na ARU pichly atropin. Aby vůbec přežili musely by ho dostat hned v sanite. Ale ohledně toho už bylo napsáno dost,takže nemá smysl to zde řešit.

        • satai
          17:47 21.09.2019
    • technik
      21:55 20.09.2019

      Tak hlavně víme jak malá chyba v takto rizikovém výbušném prostředí dokáže nadělat fatální škody, ale zde po tak úspěšném utoku na rafinerii raketami a výbušninami to rafinerka rozchodila obdivuhodne dobře.

      • Jirosi
        22:30 20.09.2019

        Což, se moc liší od toho jak dopaly spojenci ve WW2...
        Museli danou oblast skutečně proměnit v měsíční krajinu, nebo byla výroba 1-4x týdnu obnovena.

        • technik
          22:52 20.09.2019

          To se bavíš ale o továrnách. Další věc je že z těch tisíců bomb se trefilo kolikrát jen pár.

          • Jirosi
            08:53 21.09.2019

            Tohle snad byla školka, nebo co?

          • technik
            11:17 21.09.2019

            Ale no tak, snad nechceš srovnávat technologie v roce 1945 a 2019. Další věc továrna na kuličkové ložiska, pístové motory, válcovny plechu nelze ani zdaleka srovnávat s rafinerii už co do druhů nebezpečnosti objektu. Zjednodušeně když ti brinkne tristivotrhava do výrobní haly, tak půlka haly zmizí, 50% strojů ko. Když ti to brinkne do rafinerky tak už jen teplota hoření, narušené potrubí, výměna obrovských nádrží, asanace to neuděláš za den. Chápeš ty školko :))

          • achi67
            07:35 22.09.2019

            Obecně jsou rafinerie nebo obdobná zařízení dělaná tak, aby podobné škody co nejvíce eliminovaly. Protože je levnější to nechat vyhořet než hasit. Požár vzniklý útokem sice vypadá mediálně velice impozantně, ale pro rafinerii to nemusí znamenat nic fatálního.

          • Jirosi
            12:33 22.09.2019

            technik:"Chápeš ty školko :)"

            Rafinerie v Rumunské Ploesti, byla během WW2 několikrát bombardována.
            Příště si napřed zjistěte fakta..

          • technik
            15:21 22.09.2019

            A ty snad máš přesné výsledky bombardování? Nebo to museli několikrát shodit protože předchozí nálety nebyly účinny z důvodu nepřesných zásahu?? Opět srovnáváme jabka s hruskama, úder přesných zbraní vs plošné bombardování.

          • Jirosi
            10:19 23.09.2019

            Sem rád, že jste si dostudoval informace (sarkasmus).

          • technik
            10:48 23.09.2019

            Místo siláckých řeči si o tom něco přečti. A abych ti to ulehčil dávám ti zde odkaz. Jinak první nálety byly o ničem prostě se netrefili, proto nezpůsobili žádné škody proto to rychle opravili. Pak museli vyměnit zaměřovače a bombardovat z nízké letové hladiny aby aspoň něčeho dosáhli.

            http://pavel70slama.blog.cz/12...

          • Jirosi
            16:55 23.09.2019

            Odkaz sice vypadá jako souhrn problematiky, ale opak je pravdou...
            Soupis náletů na ropná zařízení:
            https://en.wikipedia.org/wiki/...

            Ploesti tam opravdu není jen 2x. Problém se druhým náletem nevyřešil.
            Což, odpovídá tomu co sem psal výše. I ropné rafinerie se dají poměrně rychle obnovit po vyřazení z provozu. Ono to vychází z podstaty věci, vzhledem ke své činnosti, jsou to časované bomby. Vždy se počítá z určitou mírou selhání.

  • xstandis
    21:00 20.09.2019

    Ja mam spise pocit, ze jako nejlepsi obrana by byl adekvatni protiutok s podobnymi prostredky a nasledne to nijak nekomentovat. Na Izrael by tohleto opravdu nikdo nezkusil, moc dobre by vedel, co by nasledovalo.

  • Refael
    20:57 20.09.2019

    Před necelým měsícem se o stejnou taktiku s drony pokusili Íránské Revoluční Gardy Kuds na rozkaz gen.Sulejmaniho v Sýrii nedaleko Damašku proti Izraeli.
    Naštěstí naše(bydlím v Izraeli) IAF byla rychlejší.
    Teď by mohl být na řadě samotný gen.Sulejmani.

    http://www.israel.cz/lang_cs/a...

    • RiMr71
      04:16 21.09.2019

      JJ, to byla skvělá akce. Nejlepší byly ty sestřelené "izraelské" nebo "americké" drony v Libanonu či kde.... :)

  • infi
    20:22 20.09.2019

    Cele to smrdi...kdyz USA zautocili na Syrii pomoci Tomahawku, tak je Syrani dokazali zachytit a jistou cast (nebudeme se hadat kolik %) i sestrelit...a tento utok se prezentuje tak, ze SA se super technikou, nejenom ze neznala traektorii, ale ani nedokazala na utok zareagovat? V podstate co tak chapu, jejich armada neudelala vubec nic? Navic ty strely/drony udajne proletely kolem nejmodernejsich lodi celeho zapadu, ktere hlidkuji v "horkem"regionu, a nikdo si niceho nevsiml? V zadnem pripade nechci branit Iran, ale je to cele dost divne...

    • Miroslav
      20:55 20.09.2019

      Čo sa týka toho "útoku" na Sýriu tak o tom sme vedeli všetci dopredu. Ešte aj najtrápnejší bulvár typu Blesk či Nový čas o ňom informoval dopredu. To by som teda ako etalón úspešnosti PVO resp. útočníka vôbec nebral do úvahy.

    • logik
      21:05 20.09.2019

      ", tak je Syrani dokazali zachytit a jistou cast (nebudeme se hadat kolik %) i sestrelit"
      Dodnes nikdo neukázal jediný důkaz toho, že by syrská PVO cokoli sestřelila.

      "? Navic ty strely/drony udajne proletely kolem nejmodernejsich lodi celeho zapadu,"
      Jsi mimo - jednak CSG v tu dobu v zálivu nebyl, jednak letěly po břehu a nikoli kolem lodí.

      • danny
        21:27 20.09.2019

        logik: v Zálivu teď není csg? to mě překvapilo. A ještě přemýšlím, že jsem nikde nezaznamenal vyjádření nikoho ze základny v Kataru. Ti bývají většinou celkem aktivní v komunikaci.

        • logik
          22:52 20.09.2019

          Ne v zálivu lodě nejsou. Je legrační, jak lidé mínusují, aniž by znali fakta
          https://news.usni.org/2019/09/...

          • Grugh
            22:23 21.09.2019

            Je zvláštní, že v historii Fleet Tracker Archives učinil před měsícem Boxer ARG plavbu přibližně do míst, ze kterých měly vzlétnout drony a řízené střely.
            https://news.usni.org/2019/08/...
            Asi náhoda.

          • Jirosi
            12:36 22.09.2019

            Grugh:"před měsícem"

            Fakt argumentuješ měsíc starou plavbou...

          • Grugh
            20:13 25.09.2019

            @Jirosi
            Vysadit např. v Kuvajtu nebo Iráku skupinu odborníků a vojenského materiálu a přizpůsobit a naložit starší tanker nebo kontejnerovou loď pro potřeby odpalování raket a dronů nůže chvilku trvat.
            Ale vrátit se mohou klidně letecky z cílového místa plavby (SA, Katar, SAE, ...?).
            Je to samozřejmě odvážná spekulace. Ale není tam ten motivační rozpor, jako u teorie, že útočil Írán. ;-)

          • Jirosi
            12:44 26.09.2019

            Grugh: Ano, vymyslel jste dokonalou akci¨! Její záměry jsou naprosto nevyvratitelné! Jen bych měl otázku, jak proč se k útoku USA na svého spojence SA přihlásily spojenci Iranu?
            Když rozkol USA-SA by byl pro ně dar z nebes... Asi náhoda...

          • Grugh
            14:02 26.09.2019

            @Jirosi
            Írán se jemenských vzbouřenců veřejně zastává. Ale, že je přímo jejich spojencem, víme pouze z našich "západních" médií. Jaký rozkol SA-USA by měl nastat, když by organizátorem byly obě země a jemenští "vzbouřenci" jen malá figurka na šachovnici? Stačilo jim zavolat jménem "anonymního spojence", že pokud by došlo k útoku na SA, tak se k tomu mají přihlásit. A pak jim jen slíbit nějakou protislužbu.
            Jsou to sice fantasmagorické spekulace, ale nejsou nereálné.

          • Jirosi
            17:33 26.09.2019

            Tím pádem jen šíříš dezinformace, bez větší hodnoty.

  • Kikirík
    20:07 20.09.2019

    A boli to teda drony alebo strely s plochou dráhou letu? Mám v tom guláš nejako...
    Lebo podľa mňa mi toto teda vôbec nepríde ako dron, presnejšie, kamikadze dron. Veď na to koľko nálože sa do toho zmestí a s uvádzaným doletom mi to skôr príde na raketu.
    A takéto hračky ako raketa s plochou dráhu letu nie sú teda najlacnejšie. Alebo to na tých fotkách je snáď nejaký dron s dráčiku za 3 kilá alebo mi snáď niečo uniká?

    • logik
      21:06 20.09.2019

      Byly to cruise missles, které někdo označuje za drony. Ony to svým způsobem drony vlastně jsou.

  • Grugh
    19:59 20.09.2019

    Íránci neměli důvod na někoho útočit. Akorát riskují další sankce. Ale přínos není žádný.
    V článku je spoustu drobných nepřesností nebo zavádějících informací:

    1) Např. cena ropy vzrostla skokově pouze o 10 % a pak přišla korekce. Byl to skok přibližně o dvojnásobek běřné fluktuace. I Tak je cena ropy minimálně o 25% níž než byla před rokem.

    2) Na zveřejněném videu je několi malých delta dronů s tlačnou vrtulí a zbytky minimálně dvou raket s plochou dráhou letu.
    Rakety jsou označeny jako Ya-Ali a drony jako Quds 1.
    Problém je, že právě zbytky "raket" jsou vzhledově podobné "dronu" Quds 1. A zbytky delta dronu určitě nejsou raketou s plochou dráhou letu Ya-Ali, která zde podle popisu je odpalovaná ze vzduchu a unese hlavici až 800kg. Vzhledem k tlačné vrtuli a malé nosné ploše bych nosnost odhadoval do 20kg, včetně plaliva, senzorů apod. A dolet 600km je u takto malého dronu težce nereálný. Za to jich několik snadno naskládáte do dodávky nebo na korbu pickapu.

    A pak pár logických pochybností nebo přešlapů:
    3) Vzhledem k posílené přítomnosti lodí západních zemí v Perském zálivu je s podivem, že nikdo nic nezaznamenal:
    https://www.armadninoviny.cz/v...
    4) Jak se dají použít prostředky radioelektronického boje na něco, o čem ani nevědí, odkud to přilétlo?
    5) Hlavní použití Global Hawku je detajlní pozemní snímkování a ne vyhledávání letících dronů. Nemají tam od toho lodě a Saudové i pozemní radary?
    Težko se hledá placatější oblast bez vegetace (vodní hladina, pobřeží a poušť), kde by měly radary větší dosah než v této oblasti.

    • dusan
      21:05 20.09.2019

      Ale mali ... hoci určite nie všetci ...

      Iránska spoločnosť je dosť polarizovaná a delí sa na tú "rozumnejšiu" t.j.minimlne pragmarickú ku vzťahu k západu a sú "svätú", kde by so západom radi viedli vojnu a čím viac mŕtvych ... tým lepšie.

      Voľby v Iráne pravidelne vyhrávajú skôr tí "prozápadní" (nebrať doslova), ale vtip je v tom, že reálnu moc majú v Iráne "svätí", ktorí žiadne voľby nepotrebujú ....

      Tak ako nie všetci Amíci nemilujú Trumpa, tak ani mnoho Iráncov nesúhlasí s politikou vládnúceho režimu.

      • danny
        21:21 20.09.2019

        Dušan: kromě toho, co jsi popsal, tak předpokládám, že se začíná projevovat syndrom zahnání do kouta. A že i ti "prodemokraticti" už zacinaji být nasráni a berou to stylem no co, co ještě horšího na nás můžou hodit.

        • Grugh
          21:47 20.09.2019

          Írán přestaval být zahnaný do kouta:
          1) Vypovězení jaderné smlouvy ze strany USA nenásledovaly ostatní státy.
          2) Nepodařilo se vytvořit alianci ochotných.
          3) Íránský tanker byl VB propuštěn z Gibraltaru.
          4) Kapitána tohoto tankeru se nepodařilo uplatit, aby se odhýliil od kurzu a tanker mohl být zajmut USA. (Co asi bylo připravené, že následná prohlídka objeví?)

          I nasr..ný člověk (ať už na kohokoliv) by útokem nic nezískal.
          Z vášeho vyjádření jsem hlavně nepochopil, která část Íránské populace měla útočit:
          Ti co vyhrávají volby a jsou ve vládě?
          Svatí co reálně vládnou?
          Nebo někdo jiný, kdo není spokojen? (Tedy SA nebo USA? ;-))

          • danny
            22:16 20.09.2019

            Grugh: já si nemyslím, že útočili Íránci. Ale že to proběhlo z Jemenu s jejich požehnáním. A jsem ochoten připustit, že to tentokrát schválil někdo z armády, kdo by ještě dva roky zpátky byl ostre proti. A že část populace, která je pro západně a Američanům pratelsky nakloněna, to tentokrát výrazně méně odsuzuje.
            Írán do kouta zahnán je. Pres řadu vstricnych kroků dostávají velmi nevybíravě na tlamu a EU, která deklarativně stojí proti ostrým sankcim, reálne sklopila hlavu a drží hubu a krok. I díky práci, kterou dělám, mám celkem přehled o tom, jak si cely velký korporat a finanční sektor dává sakra pozor, aby si náhodou něco nežádali ani s Turkem nebo Ázerbájdžáncem, protože co když do těch sušenek přidává íránské pistáciové oříšky a Američani to vyhodnotí, jako podporu obcházení sankcí a stopnout nám vypořádání Swift plateb. Nepřeháním, je to totální hysterie.

      • gangut
        07:00 21.09.2019

        Pri svojej uvahe ale zabúdate na to, že značne polarizovaná je aj spoločnosť v Saudskej Arábii. Do 20percent obyvatelov SA sú tvrdo perzekvovaný šíti. Ten útok mohol byť kludne prevedený s pomocou miestnych a drony mohli byť vypustené z územia SA. Pred pár mesiacmi Hútiovia zaútočili dronmi na letisko v Emirátoch https://www.janes.com/article/... v našich médiách o tom nebola ani zmienka. Emiráty sú od Jemenu tiež trochu daleko, a keby vtedy zasiahli miesto auta s cateringom lietadlo plné turistov tiež by sme počúvali o sofistikovanom iránskom útoku...

    • logik
      21:09 20.09.2019

      "Íránci neměli důvod na někoho útočit. "
      Ale měli. Např. zvýšit cenu ropu.

      3) "Vzhledem k posílené přítomnosti lodí západních zemí v Perském zálivu"
      CSG nebyl v Perském zálivu. A radarový horizont pro cruise missles je asi 15km poušť nepoušť. Takže na tom fakt nic divného.

      • danny
        21:18 20.09.2019

        Logik: když jsou prakticky pod blokádou a semtam něco prodají Čínanum atd..., tak jim zvýšení nepomůže. ani na dvojnásobek. Oni potřebují zvednout objem a úplně hlavně otevřít platební kanály.

        • Jirosi
          22:11 20.09.2019

          Oni hlavně potřebovali ukázat, že mají zuby....
          Hezky do navazuje na další akce v oblasti: Obsazovaní tankerů, odpalovaní min, létání dronem, atd. Prostě jen další krok, když ty první nepřinesli požadovaný efekt.

          • danny
            22:38 20.09.2019

            Jirosi: zajímavý je, že např. odpálení stejných min na podmořském syrském ropovodu se tady moc nemedializovalo. A tam to těžko mohli být Íránci. Obsazování tankeru byla čistá reciprocita, nezamenuj příčinu a důsledek. Jinak že mají zuby třeba sestřelem rq4 ukázali solidně.

          • Jirosi
            22:47 20.09.2019

            Svoje akce stupňují, nevím co od nich čekají. Ale vývoj jde jasným směrem.

          • danny
            07:57 21.09.2019

            jirosi: a co se asi tak čeká od Íránu, když se na něj stupňuje tlak, aniž by byla nabízena jakákoli exit strategie? Co mají Íránci jako dělat, když jsou obviněni z tajného vývoje jaderné zbraně, pokud ji nevyvíjejí? jak mohou Američanům dokázat, že něco, co nedělají, zastavili? a viděl jsi nějakou nabídku ze strany USA jako když vy se vzdáte něčeho, tak mi ustoupíme v něčem jiném? jediné nabídky, které mají, je výběr mezi dobrovolnou sebevraždou, nebo popravou. pak se nediv, že se brání

          • Jirosi
            08:55 21.09.2019

            Danny: Ale tím kdo tenhle míč vykopnul do vzduchu, byl Iran a jeho sluníčková revoluce. Ti lidé co tam jsou u kormidla do dnes.

          • Grugh
            22:34 21.09.2019

            @Jirosi
            Ukázali zuby?
            Když sestřelí americký GlobalHawk, tak ještě postnou video.
            Když zajmou tanker z Marshalových ostrovů (zájmová oblast USA), tak se tím pochlubí v médiích.
            Teď by měli zaútočit na SA a přitom se všemocně bránit nařčení z útoku? Takhle se zuby neukazují. ;-)

          • Jirosi
            12:42 22.09.2019

            Grugh: Nevím na co koukáš ty, ale já vide kde se Jemenští povstalci hlásí k útoku viděl.
            U rakety startující z Iranu, asi těžko mohli tvrdit, že to byl někdo jiný. Krom toho byli v právu dle toho co tam říkali.

            Jaké asi mají právo udeřit 500 km v hlouby SA, žádné. Takže je potřeba najít loutku co to vezme na sebe. Tu se vynořují Jemenští povstalci...
            Ti pro změnu nemají moc na výběr, když jejich jediné zdroje jsou ty Iránské...

          • Grugh
            20:06 25.09.2019

            @Jirosi
            Já o Íránu, ty o Jemenu.

            Jaké mají Íránci právo udeřit 500km v hlouby SA? Přece stejné jako jsou jejich důvody na SA útočit. Tj. vůbec ŽÁDNÉ. ;-)

            Odkud vylétly rakety / drony apod. není jasné. Závěry jsou v médiích a prohlášeních "nejmenovaných bezpečnotních zdrojů" dříve, než jsou vůbec započatá nějaká vyšetřování.

            Rozhodně útok nebyl v zájmu Íránu.
            Ale spojitost s Íránem se hodí do krámu úplně jiným státům...

          • Jirosi
            12:28 26.09.2019

            Grugh: Dva státy co spolu vedou několik let souboj o dominanci v regionu nemají žádný důvod na sebe útočit. To si někde četl nebo je to tvoje vlastní teorie?

            Zkus se trošku podívat do historie Blízkého východu. Nemusíš chodit daleko, stačí bohatě vývoj v tomhle století. Co stát to souboj o vliv SA vs Irán...

          • Grugh
            13:55 26.09.2019

            @Jirosi
            Ano, Saúdská Arábie dlouhodobě vyzývá USA k útoku na Írán kvůli jeho jaderném programu. Nebo před pár lety navýšila produkci ropy, aby poškodila ekonomiku Ruska a Íránu. Na USA tlačí hrozbou stažení kapitálu 750 mld. dolarů, pokud by naznačovali, že SA stojí za útoky v září 2001.
            Írán "pouze" odsoudil útoky SA na Jemen a podporoval vzbouřence v Bahrajnu. Takže nějaká nevraživost tam je (i když v minulosti obě země úzce spolupracovali).
            Ale útok na SA Írán pouze poškodí. Naopak SA kromě drobných finančních ztrát jedině získá.
            Aktuálně na Novinkách vyšel článek o rozhovoru Saúdského prince ohledně vraždy novináře (11:59). A pár minut potom (12:08), že SA nevylučuje válku s Íránem. Asi další náhoda. ;-) Už kolikátá?

          • Jirosi
            17:50 26.09.2019

            Zkus to znova.
            Ten první odstavec celkem pobavil :)

          • Grugh
            22:53 26.09.2019

            Fakt? A to jsem jenom volně citoval jeden odstavec Wikipedie ;-):
            https://cs.wikipedia.org/wiki/...
            S kolika dalšími zeměmi v oblasti má SA neshody? Jemen? Irák? Sýrie? Katar? Omán? Bahrajnská opozice? Saúdská opozice?....

          • Jirosi
            11:01 27.09.2019

            Smeju se lidem co věří, že lze USA vydírat 750m-1mld UDS.
            Když jen teď se řeší dar v USA pomoci na Ukrajinu v hodnotě 400m UDS.

          • Jirosi
            14:12 27.09.2019

            Ve většině těch státech soupeří o vliv z Iranem. Asi náhoda, nebo konspirace...

        • logik
          23:43 20.09.2019

          Nejde o to, za kolik prodávaj. Jde o to, že při nedostatku ropy budou daleko větší tlaky na to, aby se to embargo přehodnotilo.

          • Grugh
            22:39 21.09.2019

            Mluvíme zde o 14-ti denním výpadku, který snadno mohou nahradit jiné zdroje.
            OPEC úmyslně snižuje těžbu a může kdykoliv navýšit limity. Není to tak, že by nestíhal těžit.
            Kterým směrem se budou potom přehodnocovat embarga na Írán?

  • technik
    18:55 20.09.2019

    Celý to smrdí. Buď jsou Íránci totálně vypatlany, nebo je to těžká provokace a dezinformační válka. Íránci moc dobře ví, že Amíci ve spojeni s Arábii a Izraelem by je totálně zdevastovali. Potom všem co se odehrálo s arabskym novinářem na ambasádě, saudum neverim. Všechny mocnosti Afriky byly zdolaný,Libye,Syrie a teď je na řadě Írán.

    • Scotty
      19:21 20.09.2019

      Od kdy je Sýrie a Írán v Africe?

      • technik
        19:41 20.09.2019

        To Scotty
        Máš pravdu, leží v Asii ale to nic nemění na pointě příspěvku. Příště si dám pozor na přesnou geografickou specifikaci.

        • Scotty
          20:00 20.09.2019

          I tak ale nechápu co nají tyhle země společného a žádné mocnosti to určitě nebyli.

          • technik
            21:44 20.09.2019

            No co ti na to mám napsat. V těch zemích si dozajista nikdy nebyl, jinak by si se neptal. Rozhodně to byly mocnosti, minimálně v regionálních rozmerech ať už ekonomický, vzděláním, sociálními jistotami a ropným bohatstvím. Libye byla jedna ze zemí,která držela příliv uprchlíků, to také prednesl muamar kadafi 23.9.2009 na shromáždění OSN a jasně varoval Evropu že přijde čas zuctovani. Tim chci říct že se někomu hodilo destabilizovat tyto země, rozvrátit je a tím ohrozit Evropu vlnou uprchlíků. Nic se neděje náhodně, vše má svůj cíl, Salisbury, Dombas,Krym a podobně. Jinak doporučuji stáhnout si celý projev kadafiho je to velmi poučné čtení.

          • Scotty
            23:03 20.09.2019

            Jasně nic není náhoda za vším jsou ilumináti, kapitalisti, nebo přímo USA. To co kdy řekl terorista Kaddáfí mě v nejmenším nezajímá. Zajímavé že jste do výčtu svých oblíbených lokalit nezařadil taky Lockerbie.
            Jediná ze zemí které jste vyjmenoval by se dala považovat za regionální mocnost je Írán. Který rozšiřuje svůj vliv financováním různých šíitských paramilitantních skupin po celém blízkém východě, ale i Írán má svých vnitřních problémů víc než dost. Skoro bych řekl že v současné situaci upadající íránské ekonomiky by se Ájatolláhům konflikt hodil. Jako příhodné odvedení pozornosti a sjednocení národa proti společnému nepříteli.

          • technik
            06:18 21.09.2019

            To Scotty
            A to je právě chyba že tě to nezajima, nevidíš ten druhý pohled.

    • Argonaut.CZ
      21:09 20.09.2019

      Po akci Irák má chemické zbraně, které nikdo nikdy neviděl, po akcích Bílých přileb v Syrii bych také před nějakou akcí viděl nějaké reálné důkazy, že si to tam neposlali sami.

    • Jirosi
      22:12 20.09.2019

      Kdyby to byla první akce "Iranu" mimo, možná by šlo na tuhle teorii věřit.
      Ale kolotoč operací se už jistou dobu točí. Akce, střída akci!

      • technik
        22:21 20.09.2019

        No jsem si vědom jen nejakych útoku na tankery, tam si nejsem zcela jist jak dopadlo vyšetřování, každopádně tohle stupňování agrese mi na Íránce nesedí, netvrdím že se nepletu ale myslím že to poslední co Íránci potřebují je prudit kačera, myslím že ví že je dostatecnej magor na to aby jim vymlátil strategickou vojenskou infrastrukturu a poslal je zase o pár desítek let zpět.

        • Jirosi
          22:43 20.09.2019

          Ve skutečnosti to je spíše obráceně, měli volné pole. Trump řeší volby.
          Vzhledem k tomu, že se zatím nedočkali reakce na svoje akce. Tak se jen stupňují, klasická metoda agresora.
          Hitler taky zcela nelogicky napadl Polsko, i SSSR...
          On přece jen chránil Němce!

  • PavolR
    18:54 20.09.2019

    Global Hawk je hlavne stavaný na hliadkovanie vo veľkých vzdialenostiach, čomu zodpovedá aj cena a prevádzkové náklady. Na blízku ochranu daného sektoru sa lepšie hodí neporovnateľne lacnejšia vzducholoď, ako napr. táto slovenská: https://touchit.sk/slovaci-vyr...

  • Miroslav
    18:03 20.09.2019

    Dnes človek aj ako súkromná osoba, môže na internete nakúpiť skoro všetko. Hoci aj prudový motor. Na YouTube sú zábery z leteckých dní modelárov kde lietajú verné zmenšeniny napríklad SU-30 či B-747. Určite to nie je lacný špás ale ak to technicky zvládnu nadšenci cez víkend v garážach tak to iste zvládnu aj na vyššej úrovni finančne podporované teroristické skupiny. Skôr ma na tom všetkom zaráža, že opäť nikto nevie odkiaľ to priletelo. Veď veľmoci, mocnosti ale aj súkromné a štátne inštitúcie majú na obežnej dráhe množstvo satelitov ktoré neustále sledujú planétu. Ako je možné, že dnes nevieme (alebo skôr nechceme) vedieť odkiaľ leteli rakety na ropné zariadenia či dopravné lietadlá?

    • jj284b
      18:15 20.09.2019

      ako nevieme? z Jemenu to priletiet nemohlo, lebo je 1200km daleko a tie drony/strely s plochou drahou letu maju dolet 700km... to je potom dost lahka matematika...

      • satai
        18:28 20.09.2019

        Nevíme.

        Mohlo to být minimálně z Íránu nebo z království.

        • Grugh
          20:02 20.09.2019

          Nebo z lodě.

          • Jirosi
            22:23 20.09.2019

            Nebo z kosmu, tam je to jen 100km!

          • logik
            23:42 20.09.2019

            To je blbost. Lodní provoz je tam monitorovanej dobře.

          • Grugh
            22:52 21.09.2019

            @Jirosi a logik (opět)
            Vy dva jste se hledali až jste se našli.
            V oblasti proplouvá velké množství lodí. Mezi nimi i obří ropné tankery nebo kontejnerové lodě.
            Je opravdu tak velký problém použít některou znich jako mobilní zíkladnu pro odpal raket nebo dronů?
            Ale hlavně, že je tam lodní provoz "monitorovanej dobře". ;-)

          • Jirosi
            12:47 22.09.2019

            Gruth: Ano, lze to tak udělat....
            Jen je pak problém, když se na netu objeví video jak z kontajnerové lodě startují rakety. On dneska má mobil v kapse každý...

      • Grugh
        20:01 20.09.2019
        Oblíbený příspěvek

        @jj284b
        Vaše "matematika" přípomíná náboženství. Opravdový matematik by začal větu: "Nechť jsou splněny následující předpoklady..."
        Údávaný dolet 700km byl zvolen velmi důmyslně. Z některých oblastí Jemenu je to totiž pouze 800km. Ale z Íránu, podél Kuvajtu až do Khuraisu zase minimálně 580km. Že by náhoda? ;-)

      • Miroslav
        20:23 20.09.2019

        Pokiaľ viem tak nevieme alebo aspoň ja som nezachytil hodnovernú správu o tom, odkiaľ ten útok prišiel. Veď to musela byť pomerne veľká a logisticky náročná akcia. To žiadna tajná služba nezaznamenala žiadne aktivity? Žiadne satelity, špionážne lietadlá či iné prostriedky nezaznamenali trajektóriu dráhy, infračervenú stopu alebo samotný vzlet alebo prípravy vzletu? Osobne tomu neverím, že nikto nič nevie. Je to ako so zostrelením dopravného lietadla nad východnou Ukrajinou. To sa naozaj nikoho nezaujímala čerstvá vojnová zóna keď nikto nič nevidel? Ani tomu neverím. Osobne verím, že MH+17 bolo zostrelené ruským BUK-om. Ale prečo dodnes Rusko ani USA neprišli s jediným družicovým záberom ktorý by potvrdil resp. vyvrátil vinu ruských vyletníkov?

        • PetrTechnik
          21:06 20.09.2019

          Jestli něco patří mezi opravdu střežená tajemství ,tak jsou to schopnosti špionážních satelitů a vlastně špionážní techniky vůbec. Takové ty články jak třeba Trump prozradil schopnosti špionážních satelitů USA jsou jen novinářské žvásty. I Trump je velmi striktně vázán tím co může a nemůže zveřejnit. Nějakých důkazů ze družic o MH-17 se možná dozvíme za 50let.

        • Grugh
          22:06 20.09.2019

          Schopnosti techniky jsou často přeceňované:
          https://refresher.cz/69461-NAS...
          Hlavní je PR.

        • danny
          22:45 20.09.2019

          Miroslav: nějak to muselo odstartovat a předpokládám, že pomocí raketového boosteru. Když Korejci testují, tak se víno každé střele krátkého dosahu, která po pár km spadne do moře. Taky to musí startovat z nějaké platformy. Stacionární, mobilní pozemní nebo námořní. To už musela být pěkná kolona vozidel, na takový ohňostroj. Zvláštní.

    • PavolR
      18:33 20.09.2019

      Ako chcete objaviť letiace rakety, keď ešte stále fuška objaviť CSG. ;-p Najväčšiu šancu máte zachytiť ju pred dopadom na cieľ, no tam nie je istota, či predtým nemanévrovala.

    • dusan
      21:11 20.09.2019

      To "všemocné" sledovanie satelitmi funguje len v akčných filmoch. V reále je to dosť obmedzený systém, ktorý vidí samozrejme veľa, ale len pokým letí nad daným priestorom - čo je len obmedzený čas, lebo je to pomerne nízka obežná dráha a satelit nedokáže "zastaviť" .... dokonca je pre neho problém i zmeniť dráhu (spotreba paliva). Preto sú satelity najlepšíe pri vzájomnom porovnávaní terénu medzi obletmi - že zachytia nejaké drony či strely s plochou dráhou letu je nereálne. Ešte by tak dokázali možno spätne zistiť s kadiaľ boli odpálené, ak pokrýva nejaký satelit miesto odpalu .....