Schopnosti Armády ČR – Dělostřelectvo

Foto: ShKH vz. 77 Dana (Samohybná kanónová houfnice vzor 77 Dělo automobilní nabíjené automaticky) / army.cz
Foto: ShKH vz. 77 Dana (Samohybná Kanónová Houfnice vzor 77 Dělo Automobilní Nabíjené Automaticky) / army.cz

Nedávno vrchní velení armády přiznalo, že pokud bude financování resortu MO ČR pokračovat stávajícím způsobem, tak bude muset armáda rezignovat na některé schopnosti. Řada politiků byla tímto tvrzením velice překvapena. Jednou z oblastí, kde došlo v minulosti k dramatické redukci výzbroje i jednotek je dělostřelectvo. Dá se říci, že v současnosti jsou počty i stav dělostřelecké techniky ve výzbroji Armády ČR poměrně tristní.

Použití dělostřelectva

Dělostřelectvo bylo řadou lidí a zejména politiků považováno v 90. letech za brutální a útočnou zbraň, která je velice nebezpečná. Proto spolu s tanky byly počty dělostřelectva radikálně redukovány, jako něco nežádoucího, co slušná společnost pomalu ani nemá vlastnit. Dlouhodobé nasazení našich vojáků na Balkáně a následně v Iráku případně v Afghánistánu vytvořil dojem, že právě dělostřelectvo patří k méně potřebným částem našich ozbrojených sil.



Dělostřelectvo má však stále svou pevnou a neotřesitelnou pozici v taktice nasazení bojových sil. Používá se jak v útočném, tak obranném boji. Dělostřelectvo může působit proti bodovým cílům (jednotlivým budovám, technice atd.), tak také proti plošným cílům (seřadiště vojsk, obsazené obce atd.). Dělostřelectvo může zastavit přípravu nebo začátek ofenzivní operace protivníka, zpomalit průběh útoku, demoralizovat vojáky protivníka a také zneprůchodnit určité oblasti a tím protivníka vmanévrovat do určité pozice.



Dělostřelectvo je využíváno jak v klasických frontových operacích, kdy se protivník vytlačuje plošně z určitého území, tak také může být použito odvetným způsobem. Příkladem odvetného použití dělostřelectva je jeho využití na základnách v Afghánistánu.



Na základny v Afghánistánu jsou prováděny útoky pomocí improvizovaných raketových prostředků. Právě dělostřelectvo při zjištění přesné pozice protivníka je schopno nejrychleji provést nějaký odvetný krok proti odpalovačům těchto raket. Jelikož nedošlo k nasazení našeho dělostřelectva v operacích v Afghánistánu, tak došlo k mylné představě, že naše moderní armáda dělostřelectvo prakticky nepotřebuje.



Jenže díky tomu, co se děje na Ukrajině, si mnoho lidí uvědomilo, že pro frontovou nebo plošnou obranu našeho území jsou potřeba všechny schopnosti armády a to včetně dělostřelectva.

Video: Cvičení „Grim Campaigner -- Arty" (2013). / YouTube



Technika ČSLA a Armády ČR

Když se podíváme na stav dělostřelecké techniky k roku 1990 tak objevíme číslo 2453 ks. Jedná se o prostředky, které tehdy zdědila ČSFR po ČSSR. Toto číslo obsahuje několik druhů dělostřelecké techniky – hlavňové dělostřelectvo, které se skládá ze samohybných a tažených houfnic/kanonů, vezených a samohybných minometů, salvových raketometů a raketové techniky.



Nejprve došlo k omezování a vyřazování techniky na základě mezinárodních dohod o odzbrojení. Další vlna redukcí proběhla v okamžiku, kdy došlo k profesionalizaci naší armády a byla zrušena řada útvarů a tím pádem bylo rozhodnuto o vyřazení i dosud provozované techniky.



Od roku 1990 byl pouze využíván dělostřelecký materiál nakoupený před rokem 1989 a nedošlo k žádné významné modernizaci nebo akvizici nového dělostřeleckého materiálu. Rozvoj nastal pouze v oblasti elektronických a průzkumných prostředků jako LOS, Sněžka a Arthur.



Podle stránek MO ČR má naše armáda k 1. Lednu 2014 k dispozici 179 kusů dělostřelecké techniky a to samohybné kanonové houfnice Dana, samohybné minomety PRAM a minomety vz.82. Nedávno došlo k vyřazení raketometů RM-70 bez náhrady. AČR nemá k dispozici také žádné tažené houfnice.



V minulosti proběhlo jednání o nákupu finských samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV, ale celá akce byla ukončena pro podezření z korupce. Nedávno pak byla oznámena plánovaná akvizice minometů v ráži 81 mm, o které jsme psali v jiném článku.



Když se podíváme na současnou dělostřeleckou techniku AČR, tak vidíme poměrně tristní stav. Prakticky všechny hlavňové prostředky pochází minimálně konstrukčně z 80. let a nebyly významněji modernizovány.

Všechny prostředky používají ráže zbraní z Varšavské smlouvy a nejsou kompatibilní s NATO. Zajímavé je také to, jak se AČR brání taženým houfnicím a tlačí na používání samohybných prostředků s argumentem, že více chrání posádku a umožňují po výstřelu rychle změnit postavení. Je to pravda, ale i tažené houfnice mají své výhody.

Video: V současnosti je 13.dělostřelecká brigáda Jinice jediným dělostřeleckým svazkem v rámci Armády České republiky. / YouTube



Možnosti dělostřelectva Armády ČR

a) Zrušení bez náhrady – nejčernější variantou je zrušení dělostřelectva jako takového a vyřazení ShKH Dana a minometů PRAM po ukončení jejich životnosti bez náhrady. Pokud z hlediska nedostatku finančních prostředků dojde k takovému opotřebení dělostřelecké techniky, že na její větší údržbu nebudou prostředky a dělostřelectvo již nebude shledáno jako perspektivní a potřebná součást ozbrojených sil, může dojít i k této variantě. Nahrává tomu i zrušení raketometů RM-70 bez náhrady.



b) Modernizace techniky – Již několik let prezentuje na veletrzích IDET a IDEB společnost Excalibur Army schopnost provést modernizaci ShKH Dana M1 CZ. Modernizace je poměrně méně nákladná než nákup nové techniky. Modernizace zahrnuje i nový systém řízení palby a novou munici. Došlo by i k modernizaci podvozkové skupiny a pracovních prostor posádky.

Podobně je možno uvažovat i o modernizaci samohybného minometu PRAM. Pro modernizaci jako takovou je podstatný právě systém řízení palby, který zkracuje dobu potřebnou k zamíření, zpřesňuje míření a umožňuje trefit hned první ranou.

Nevýhodou modernizací pokud nedojde k zásadnímu zásahu do samotné zbraně je to, že zůstane v původní ráži a v porovnání s nejmodernějšími prostředky bude mít s vysokou pravděpodobností menší dostřel vycházející z charakteristik původní zbraně.

Patria NEMO Foto: Minomet NEMO (NEw MOrtar). / Patria



c) Akvizice moderních prostředků – pokud by si AČR měla ponechat schopnost dělostřelectva, tak v určité době bude potřeba všechny prostředky nahradit. V případě, že nedojde k použití modernizovaných prostředků, dojde k nákupu prostředků nových. Byl zde pokus o nákup samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV.

Tato myšlenka je poměrně kuriózní, protože zástupci MO ČR často hovořili v minulosti o tom, že je potřeba redukovat počet typů vojenské techniky, aby byla provozována efektivněji a náhle se jednalo o pořízení nové zbraně na podvozku zcela jiného výrobce, ačkoliv do výzbroje jsou zařazena vozidla PANDUR stejné kategorie.

Nákup nových prostředků by tak měl být veden skutečně v intencích zdravého rozumu a efektivity nákupu. U moderních houfnic se můžeme setkat se třemi provedeními – samohybné prostředky chráněné – Zuzana, PzH 2000, které poskytují jak možnost vlastního přesunu, tak ochranu posádky při vedení palby.

Dále pak nalezneme samohybné prostředky nechráněné. Jedná se obvykle o nákladní vozidla s výkonnou houfnicí spojenou pevně s vozidlem, kterou však ovládá posádka vně vozidla a je tak vystavena účinkům případné odvetné palby. Třetí variantou je pak tažené dělostřelectvo, kterému se však řada lidí z rezortu urputně brání, právě pro dlouhou dobu potřebnou pro zaujetí a opuštění stanoviště a pro prakticky nulovou ochranu obsluhy před odvetnou palbou.

Je zcela evidentní, že první prostředky jsou výrazně dražší a náročnější na provoz než poslední zmíněné tažené houfnice. I když to neznamená, že tažené houfnice musí být z hlediska účinků v cíli méně efektivní. Předpokládá se, že nové prostředky by automaticky byly pořizovány v rážích NATO.

ShKH Zuzana

Foto: ShKH Zuzana  . / KONŠTRUKTA-Defence, a.s.



d) Akvizice moderních prostředků ve spolupráci se Slovenskem – tuto možnost uvádím jako samostatnou, protože má své specifické výhody i nevýhody a nevystihuje tak ani jednu z předchozích možností. Sousední Slovensko provozuje dva základní typy dělostřelecké techniky ShKH Zuzana v ráži 155mm NATO a pak raketomety Modular, které jsou schopny palby jak raketami v ráži 122mm, tak raketami MLRS, které jsou standardní v NATO a jsou k dispozici v řadě zajímavých provedení.

Slovensko se potýká také s problémem financování ozbrojených sil. Z hlediska dělostřelectva využívá techniku, kterou samo vyrábí a ČR tuto schopnost nemá. Při akvizici techniky na Slovensku se nabízí možnost využití technického a servisního zázemí našeho souseda bez nutnosti nezbytně budovat vlastní zázemí. Jednoduše jsou pak k dispozici zkušenosti s provozem.

Oba prostředky principiálně vycházejí z techniky, která je v současnosti v užívání v AČR. Přechod na tuto techniku by tedy byl mnohem rychlejší. Další zajímavou možností je pak společné nasazení v rámci zahraniční mise, kde by na jedné technice mohli sloužit jak čeští, tak slovenští vojáci. Mohla by probíhat společná cvičení bez nutnosti přepravy techniky na dlouhou vzdálenost.

Nevýhodou tohoto řešení je to, že oba prostředky byly vyrobeny hlavně pro OSSR na základě konkrétních požadavků. Je otázkou nakolik probíhá další vývoj a modernizace, protože oba prostředky nejsou už nejnovějšími prostředky na trhu. Společná spolupráce při výstavbě dělostřeleckých jednotek by ale dala nový a konkrétní smysl vzájemné spolupráci, o které se dnes stále spíše více mluví. V případě Slovenska se dá také očekávat jiná cenová relace za prostředek určitého typu než třeba při nákupu německé zbraně PzH 2000.

Raketomet RM-70 MODULAR Foto: Raketomet RM-70 MODULAR / MO SR



Nahrazení dělostřelectva jinými schopnostmi

Úvaha na téma, zda může být schopnost dělostřelectva nahrazena nebo suplována jinou schopností je logická a legitimní. Je však potřeba zmínit, že všechny pokusy řešit úkoly dělostřelectva jinými prostředky, jsou neefektivní.



1) Bitevní letectvo – ano, klasické bitevní i vrtulníkové letectvo je schopno působit proti bodovým i plošným cílům. Existuje však několik negativ tohoto řešení – vysoká cena za likvidaci daného cíle a také veliká závislost na počasí. Při nevhodném počasí je podpora letectva nulová. Použití bitevního letectva také předpokládá ovládnutí vzdušného prostoru, protože jinak jsou tyto prostředky vydány na pospas stíhacím letounům protivníka.



2) Tanky – tank má také dělo. No, to sice ano, ale tank může dělostřelectvo zastoupit velice omezeným způsobem. Obvykle má menší dostřel a není schopen plnit některé dělostřelecké úkoly. Vhledem k tomu, jaký máme v současnosti počet tanků, tak při plnění úkolu dělostřelecké podpory by tanky nemohly plnit úkol boje proti tankům a podporu pěchoty v boji.

Dělostřelectvo se dostalo na okraj zájmu, ale přitom jde obecně stále o velice efektivní bojový prostředek, který má velikou taktickou i strategickou hodnotu. Je potřeba změnit optiku řady obyvatel a politiků na dělostřelectvo, protože není pravdou, že by se jednalo pouze o útočný prostředek. Bez dělostřelectva je totiž liniová obrana naší země prakticky neřešitelná.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Česká republika a Rwanda společně o obraně

Česká republika s africkou Rwandou uzavřela dohodu o vojenské spolupráci. Předpokládá se spolupráce ...

Ruský raketomet TOS-1A Solncepjok pro Irák

Ruské dodávky zbraní do Iráku pokračují. Před několika týdny Irák získal postarší ruské bitevníky ...

TATRA TRUCKS hlásí letošní prodejní rekord

Za červenec prodala kopřivnická automobilka vozidla a náhradní díly za 326,6 mil. Kč

Postavení armády v právním systému České republiky

Armádním představitelům komplikuje nedělitelnou velitelskou pravomoc fakt, že ministr vlády v čele ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • rtep
    15:49 12.11.2018

    na zakladě všeho myslím že než držet jeden dělostřelecký pluk ( brigádu) by si myslím bylo daleko lepší přiřadit dělostřeleckou výzbroj přímo brigádám
    na stupni rota minometnou četu - samohybný minomet 120 mm - v počtu 3 ks
    na stupni prapor v rámci roty podpory dve čety - 6 ks 120 mm minometů
    na stupni brigáda - samostatný prapor palebné podpory - 18 - 24 Skh 155 mm - například EVA 8x8 je vzhledově velmi zajímavá a kdyby byla vybavena novou kabinou z Dana 2 zvetšenou jako dvouřadou vlastní del systém mněl automatické nabíjení jako má izraeský ATMOS 2000 pak by vystačila s 3 max 4 členou obsluhou, a k těmto Skh by bylo fajn přidělit 8 - 12 raketometů at už typu HIMARS na podvozku tatry nebo třeba se domluvit s ukrajinou myslím že jejich systém Vilha na tatrováckém podvozku by mohl být také přínosem, navíc by zde byla i šance projednat licenci na výrobu raket
    myslím že toto řešení kdy by každá brigáda mněla k dispozici cca 45 x minomet 120 mm, až 24 SkH, a až 12 raketometů pod velením přímo velitelů rot, praporů a veltele brigády pak by se učiná podpora a její síla rozhodně daleko lépe rozvrstvila a podstatně by se zlepšila koordinace této podpory

  • liberal shark
    08:56 04.09.2014

    Když se to pokusím shrnout - i současná rusko-ukrajinská válka, stejně jako předchozí rusko-gruzínská válka potvrdila nezastupitelnou úlohu dělostřelectva (široké užití MSTA-S, D-30, katuše, Uragan), takže vůbec nelze uvažovat o jeho zrušení AČR.

    Jako výsledek debaty vidím realistický tento scénář - dělostřelecký pluk vybavený SHKH Zuzana 155mm L45 nebo L52, plus salvové raketomety třídy HIMARS pro rakety systému MLRS. Stálo by za to prozkoumat možnost ATACMS (velký dosah, speciální submunice).

    Je životně důležité rozvíjet SŘP a dělostřeleckého průzkumu pro práci v reálném čase.
    Dělostřelectvo musí umět taktiku udeř a zmiz, působit v rozptýlené sestavě, mít schopnost efektivní protibaterijní činnosti)

    Pro manévrové brigády pořídit samohybné minomety 120 mm na pancéřové platformě, ale nemusí to nutně být ty nejmodernější, nejdokonalejší a nejdražší s otočnou věží.

    Tažená děla jsou dnes sedící kachnou, tažené minomety jen pro motorizované pěší, průzkumné a výsadkové jednotky.

  • Lukas
    22:01 16.08.2014

    Tekst dobry...
    Nie ma dal Was innej alternatywy jak rozoj artylerii (z resztą w Polsce jest podobnie)
    Generalnie patrząc przez pryzmat Waszych mozliwości macie 2 drogi
    - zakup używanych systemów (np. Pzh 2000 od Niemcow) - mało prawdopodobny (nie wiem czy są jeszcze jakieś haubice na sprzedaż - w "normalnej cenie")
    - modernizacjia wz 77 Dana do standardu Zuzana

    Przy tym potrzeba Wam 24-36 haubic

    Nie ma co się bawić w holowane haubice - nie są tanie (M777 tani nie jest) potrzebują liczną obslugę - co jest wadą przy małej armii i są zupełnie bezbronne przy ogniu kontrbateryjnym...

    Zakup haubic takich jak Caesar czy ATMOS także odradzałbym - nie są tanie a i tak oferują mniej niż Zuzana czy Pz2000

    Sprawa wyrzutni rakietowych jest prostrza - albo kupujecie używane M270 (8-16 sztuk) Albo wchodzicie w kooperacje ze Słowakami (bo nie sądze żebyście chcieli z HSW) i kupujecie nowe wyrzutnie 227mm (607mm ATACMS jest chyba poza Waszymi możliwościami )
    GLMRS - to jest to czego potrzeba każdej porządnej armii

    Jeśli chodzi o moździerze - głupotom jest zakup holowanych 82mm
    Lepiej 120 i to samobieżne - niekoniecznie NEMO (bo są drogie), czy RAK (nasz produkt - coś pomiędzy AMOS, a NEMO)
    Można kupić tańsze systemy - takie jak amerykański M1129
    Do moździerzy 120mm jest też amunicja specjalna - np. przeciwpancerna (STRIX)
    http://www.youtube.com/watch?v...

    Nie macie silnego lotnictwa, nie bedizecie mieli śmiglowców, macie bardzo mało czołgow - musicie mieć artylerię...

    Was nie stać na nie posiadanie dobrze uzbrojonego pułku artylerii...

  • krakra
    08:14 16.08.2014

    Podle mě by byla nejlepší možnost, zachovat Dany a nakoupit nové Zuzany a mít tak klidně dva systémy. Staré Dany nechat dosloužit a pomalu přecházet na Zuzany. Nákup nových Zuzan bych viděl jako spolupráci se Slovenskem, třeba by se dala Zuzana eště dále domodernizovat, co mi na Zuzaně "vadí" je design, hlavně přední kabina.
    Nechápu likvidaci taženého dělostřelectva, já osobně bych klidně obnovil tažené dělostřelectvo.

  • Happy
    23:27 14.08.2014

    Co se týče koncepce dělostřelectva vyděl bych to takto:
    Na úrovni dělostřeleckého pluku je potřeba dobudovat ke každému oddílu další baterii, aby ke každému praporu bylo možno přiřadit palebnou baterii.
    Samozřejmě 155 s automatickým systémem zamíření.
    U praporů bych nechal systém minometných baterií se samohybnými minomety na podvozcích podle typu brigády. Zároveň bych ke 44. a 74. lmopr doplnil minimálně četu 120 mm - samohybné. 82 nebo 81 jsou jen flusátka.
    Největší kámen úrazu je navádění palby, protože palbu navádí družstvo děl průzkumu, přiřazené od baterie. V současné době vzniká jakýsi prvek, jehož schopností je také navádět palbu a je začleně do čet a rot. Tím je jaksi zbytečné držet družstvo děl. průzkumu. Zároveň se bijou dva systémy udávání cílů (český - dálka, směr a polohový úhel) a západní - CFF. To je také důležité rozhodnout, k čemu se přiklonit. Naše moderní technika má kamery, dálkoměry, GPS atd. a proto není problém určit polohu cíle, případně opravy dopadů střel v podstatě z jakéhokoliv vozidla. Důležité je vybudovat komunikační síť (něco jako aspro) k udávání cílů, výpočtu palebných prvků atd.) v datovém toku. Kdy někdo zaměří cíl - souřadnice, rozměry, typ, krytí atd, zašle je na MKP, kde systém automaticky spočítá způsob ničení, počty střel a hlavní, vyhodnotí které houfnice budou cíl ničit, každé zašle přesné souřadnice a ty poté automaticky vypočítají svoje prvky vzhledem k poloze a hlavnímu směru.
    Takto si představuji dělostřelectvo 21. století

  • xawer
    09:48 14.08.2014

    Jecchus:
    liberal shark:
    "... (stejná pohyblivost, průchodivost, balistická ochrana) a logistické (údržba, zásobování, náhradní díly)..."
    O.K. Přesvědčli jste mě...

  • Idaho
    08:29 14.08.2014

    Tak ani na druhý pokus se to nepovedlo :D Kašlu na to

  • Idaho
    08:24 14.08.2014

    Pardon, nevím proč se to tak useklo, takže znovu a lépe:

    Jecchus:

    Hned na začátku jsem psal, že, mimo spojení armády se Slovenskem, vidím jedinou možnost v omezení dělostřelectva na počty pouze pro udržení "know-how" (což logicky znamená předpoklad/záměr rozšíření těchto jednotek v příznivější době), na to jste původně reagoval, že je to příliš málo. Hadám, že se na některé straně musela stát chyba v komunikaci ;)

    "Nerejpejte do scénáře" znamená výzvu aby se nerozebírala pravděpodobnost konfliktu s Rakouskem, ale to není důvod proč nekalkulovat s Rakouskou armádu a jejími počty. Právě proto jsem vybral Rakousko. Dále pak šlo o příklad k demonstraci, že dělostřelectvo má pro nás => momentálně

  • Idaho
    08:23 14.08.2014

    Jecchus:

    Hned na začátku jsem psal, že, mimo spojení armády se Slovenskem, vidím jedinou možnost v omezení dělostřelectva na počty pouze pro udržení "know-how" (což logicky znamená předpoklad/záměr rozšíření těchto jednotek v příznivější době), na to jste původně reagoval, že je to příliš málo. Hadám, že se na některé straně musela stát chyba v komunikaci ;)

    "Nerejpejte do scénáře" znamená výzvu aby se nerozebírala pravděpodobnost konfliktu s Rakouskem, ale to není důvod proč nekalkulovat s Rakouskou armádu a jejími počty. Právě proto jsem vybral Rakousko. Dále pak šlo o příklad k demonstraci, že dělostřelectvo má pro nás => momentálně

  • liberal shark
    18:47 13.08.2014

    Další 3 poznámky:
    Ráži 105 mm bych vůbec nezaváděl. Logistice úplně stačí ke štěstí ráže 155 mm, tři ráže minometů, různé rakety a munice do ručních zbraní.
    Návaznost na způsob přezbrojení 7. mb se netýká dělostřelectva, ale samohybných 120 mm minometů. Ty by měly být na stejné platformě (Pandur II nebo CV-90) jako zbytek brigády.
    Souhlasím s Jecchus. Velitelská a spojovací vozidla manévrové brigády by měla na stejné platformě jako zbytek brigády. Důvody pro unifikaci jsou taktické (stejná pohyblivost, průchodivost, balistická ochrana) a logistické (údržba, zásobování, náhradní díly). Je nutno hodnotit celkové náklady na vlastnictví za celou dobu životnosti. Ne jenom přímé pořizovací náklady.

  • Jecchus
    17:13 13.08.2014

    xawer:

    Možná špatně chápu, co za velitelská a spojovací vozidla plánuje AČR vlastně nakoupit. Doteď jsem měl za to, že se má jednat o vozidla pro nasazení v první linii spolu s KBVP Pandur II, která byla v té původní "Paroubkově" zakázce (cca. 200 ks) a o která (a i o další specializované varianty) byla zkrácena následující "Topolánkova" zakázka (cca. 110 ks).

  • xawer
    15:07 13.08.2014

    V první linii jsou velitelská/spojovací vozidla velitelů mechanizovaných rot na Pandurech, velitelská a spojovací vozidla na úrovni prapor bych čekal tak v linii 2B (v linii 2A - podpůrné dělostřelectvo) :-)))

  • Jecchus
    14:37 13.08.2014

    xawer:

    No jasně, co jiného také čekat v první linii, než třeba vyprošťovací a opravárenská vozidla? Nakonec i kdyby tomu tak bylo, tak možná všechny typy vozidel co jste vyjmenoval by mohla být považována protivníkem za prioritnější cíle a navíc se většinou budou v daném prostoru vyskytovat v menším množství, než klasické KBVP Pandur.

    Obecně nic proti jednotné platformě Tatra pro všechno možné (třeba co psal liberální žralok, to je podle mne vhodné použití takové platformy), ale zrovna pro ta velitelská a spojovací vozidla, které mají být nasazována spolu s Pandury, se domnívám, že jde o nevhodné řešení.

  • xawer
    14:07 13.08.2014

    Jecchus:
    Vzhledem k tomu, že by tato platforma (T817) měla být skutečně "multi", tak by mohla být použita i pro vozidla EOD, ženijní, muniční, zdravotnická, vyprošťovací, opravárenská, elektrocentrály, ..., takže s tím rozpoznáváním by měl protivník poněkud problém.

  • Jecchus
    13:46 13.08.2014

    xawer:

    Ohledně velitelských a spojovacích kolových obrněných vozidel nemá podle mého názoru z čistě vojenského hlediska smysl nic jiného, než pořízení dalších Pandurů II. Jsou to vozidla určená k nasazení spolu s Pandury a nenapadá mne jediný důvod, proč mít takto důležitý prvek sestavy (velení, komunikace) na odlišných platformách (a tím pádem naprosto jednoduše rozlišitelných od běžných KBVP Pandur). Pokud se tak nakonec přeci jen vlivem domácí zbrojní lobby anebo v důsledku snahy primárně ušetřit (bez ohledu na funkčnost), tak bych teda v těch spojovacích a velitelských vozidlech v případě ostrého nasazení sedět nechtěl. Hádejte na koho se prvotně zaměří nepřátelská palba...

  • xawer
    12:42 13.08.2014

    liberal shark:
    "... jednotnou platformu (Tatra-817)..."
    Tady si dovolím pronést kacířskou myšlenku, já bych to této jednotné platformy zařadil i v současnosti poptávaná vozidla velitelská a spojovací (10+20 ks) namísto uvažovaných vozidel Pandur nebo VEGA.

  • xawer
    12:21 13.08.2014

    petres:

    "...Vzhledem k tomu, že ještě nepadlo rozhodnutí, jak se bude modernizovaná 7. mechanizovaná brigáda (IFV)..."
    Myslím, že je všem jasné, že řešení koncepce dělostřelectva je možné až potom co bude nejprve vyřešena modernizace 7.mb

    "...Co se týká taženého dělostřelectva, britský 105 mm L118 Light Gun..."
    Tohle je také trochu zanedbané téma, jaké dělostřelecké prostředky jsou nejvhodnější pro palebnou podporu jednotek typu 43.vp (případně 44.lmp nebo 74.lmp, i když u nich mi poněkud nesedí ty roty s Pandury, ale to je trochu jiné téma).
    Tažené lehké houfnice 105mm jako např. L118 případně M119A2 nebo tažené minomety 120mm případně vezené (SPEAR) ?

  • liberal shark
    08:17 13.08.2014

    Ještě si dovolím jedno doplnění:
    Bylo by hodně pěkné, kdyby se podařilo zavést jednotnou platformu (Tatra-817) jako nosič 155 mm houfnice, systému MLRS/ATACMS a systému PVO krátkého dosahu (britský FLAADS-Land). To by zabilo několik much jednou ranou.

  • petres
    00:45 13.08.2014

    Naváži na příspěvky Jecchuse, protože mám podobný pohled na věc. Souhlasím s ním, že pokud to myslíme s obranou státu vážně, má smysl vševojsková armáda i za cenu toho, že některé složky budou na přechodnou dobu na minimálních stavech. Doplňují to příspěvky liberal shark a xawer.
    Trochu se věnuji konkrétním potencionálním možnostem. Zde hraje roli otázka počtů a potřebných schopností.
    Abychom se nepřipravovali na válku minulou, ale budoucí, je dobré se poučit s nedávných konfliktů (asymetrických i potenciálního symetrického) a zde si myslím, že výhoda samohybného dělostřelectva je zřejmá (až na finanční stránku). Prostě udeř (přesně a silně) a uteč (co nejrychleji). To částečně eliminuje i případnou slabší ochranu.
    Při našich současných 2 bojových mechanizovaných brigádách má celé naše pozemní vojsko v podstatě sílu pouze jedné divize (šířka a hloubka působnosti bojové sestavy, z toho odvozený potřebný dostřel dělostřelectva). Takže v podstatě se jedná o prostředky dělostřelecké podpory na úrovni brigády (120 mm minomety - dostřel cca 10 km, výhoda nízkého min. dostřelu) a divize (155 mm kanónové houfnice - dostřel standardní munice 30+ km, s XM982 Exalibur s GPS naváděním až k 60 km, raketomety MLRS 227 mm - dostřel podle typu munice 30 - 40 km/ATACMS - dostřel podle typu munice přes 100 km, max. MGM-168 Block IVA 300 km).
    Jak již psal xawer samohybné 120 mm minomety se již pro AČR řešily, ale důvody asi nebyly zrovna koncepční, ale "malá domů". Výběr nebyl špatný, finské jednohlavňové NEMO (případně dvojhlavňové AMOS) jsou špička. NEMO tuším volila slovinská armáda právě z finančních důvodů. Problém je podvozek, pro AČR mám smysl podvozek již zavedený - Pandur, případně u dalších systémů (např. u raketometu) Tatra 815-7. Vzhledem k tomu, že ještě nepadlo rozhodnutí, jak se bude modernizovaná 7. mechanizovaná brigáda (IFV) by byl problém pásový podvozek (jednotnost).
    V ráži 155 mm je určitě PzH 2000 výkonný systém, v současné době levně k pořízení použité kusy, ale asi má nějaký důvod (finanční), že se ho Němci (a Holanďané) zbavují a přecházejí na lehčí a levnější DONAR. Pokud vím, podobně Britové snižují počty AS-90. Myslím si, že v současnosti levně pořízené kusy ve výprodeji by v budoucnosti zatěžovaly náš rozpočet dražšími provozními náklady.
    Dobrý adept na 155 mm kanónovou houfnici pro AČR je švédský Archer FH77 BW L52 na podvozku Volvo (toho by se asi Švédové na úkor Tatry 815-7 8x8 nevzdali).
    U raketometů, jak už tady padlo, to zajímavě vyřešili Slováci - systém MODULAR. Použili český podvozek Tatra a standardizovaný NATO MLRS/ATACMS systém (umožňuje i střelbu 122 mm raketami, které jsme měli ve výzbroji). To by snad doufám česká firma zvládla také. Zajímavá na systému MLRS/ATACMS je jeho modularita/univerzálnost (Američané údajně zkoušejí osazení tohoto systému i raketami země - vzduch SLAMRAAM, což při zoufalé úrovní naší PVO může být bonus navíc).
    Vyřešit nákup "hlavní" je jedna věc, ale v dnešní době je to čím dál sofistikovanější systém řízení palby. Dělostřelecký radar Arthur zůstal jaksi nevyužit a až dělostřelectvo AČR dostane výzbroj schopnou plně využít jeho možností bude zastaralý (chybí schopnost kompletně sledovat a vyhodnocovat nízkoletící cíle, vrtulníky a letadla), což je směr vývoje moderních systémů.
    Co se týká taženého dělostřelectva, britský 105 mm L118 Light Gun, dobře přepravitelný vrtulníky, může být pro určité jednotky dobrá volba.
    Obávám se, že o vyzbrojení dělostřelectva AČR rozhodné zájem české zbrojařské lobby (různé zbastlené modernizace), než koncepční postupné budovaní a dozbrojování podle potřeb a finančních možností.

  • Jecchus
    19:41 12.08.2014

    Idaho:

    Prosím vás, přečtěte si znovu, v klidu, moje příspěvky, než se mnou začnete polemizovat i o věcech ve kterých jsme za jedno :)

    S "pointou - proč?" nevím, jak jste to myslel, případně to nějak rozveďte.

    Vůbec nerozumím tomu, proč sem házíte nějaké počty rakouských vojáků a začínáte rozebírat, jak by (ne)dopadla česko-rakouská vojna. Sám jste "rakouský" scénář uvodil tím, že se jedná o modelovou situaci - viz vaše slova "modelový příklad (tzn. nerejpejte do scénáře)". Přesně tak jsem s ním pracoval, protože to je pro účely takové diskuze rozumné. Takže i pro vás - nerejpejte do scénáře ;)

    Nikde jsem také nepsal o velkých jednotkách dělostřelectva na úkor všeho ostatního. Vyjadřoval jsem se k vševojskovému charakteru naší armády. Stejně tak jako nemá smysl vybudovat superduper dělostřelectvo a pak už nic, tak stejně tak nemá smysl vybudovat superduper pěchotu a pak už nic. Pěchota sama o sobě je do značné míry, jak tu někdo napsal, jenom souborem cílů ke zničení.

    Také jsem nikde nepsal nic o vysílání dělostřelectva do zahraničních misí. Na to v současné době nemáme výzbroj dostatečné kvality, kompatibility atd. a máte pravdu v tom, že NATO má v tomto směru mnoho schopnějších členů.

    Z mých názorů na věc je pak zřejmé, že není možné, aby AČR do budoucna dlouhodobě disponovala pouze těmi současnými cca. 41 mld. Kč (+/-), protože za takové situace je i současná okleštěná armáda neudržitelná a nutně musí docházet k rušení celých složek - PVO (dá-li se vůbec o KUBech říci, že je to PVO, Strely a RBS-70 vůbec nepočítám, to už jsme úplně někde jinde), tanky, dělostřelectvo a další. Pak tu budeme mít jenom tu "lepší policii" (je to až nespravedlivé zjednodušení, ale schopná a rozumně samostatně nasaditelná síla už to prostě nebude), ne armádu.

    Když to shrnu - zachovat vševojskový charakter armády i za cenu, že se bude muset jít ohledně některých složek "na krev" (myšleno tak, že bude minimální množství techniky, v bojově v zásadě nepoužitelném množství (nebo jen velmi krátkodobě, bez možnosti nahrazení ztrát), ale bude zachována schopnost a know-how a v budoucnu nebudeme muset začít na zelené louce).
    Smysl to má ale pouze za předpokladu, že nynější dobu a výši financování ve vztahu k armádě vnímáme jen jako jakési černé meziobdobí v naší historii (zdůrazňuji, že ve vztahu k armádě, nikoli všeobecně) do kterého jsme se dostali v důsledku pomýlených vojenských předpokladů z období po skončení studené války.

  • Caminante
    19:24 12.08.2014

    3 v 1
    Problém stavu dělostřelectva AČR v sobě zahrnuje nejméně tři klíčové otázky: politická vůle, dlouhodobá strategická koncepce rozvoje a cílů celé armády a z toho vyplývající úkoly pro jednotlivá vojska, dle této strategické koncepce vyplynuvší úkoly pro jednotlivé druhy vojsk a s tím související výběr a zavedení odpovídajících zbraňových systémů zejména s ohledem na jejich potenciál takticko-bojového využítí jak pro AČR tak v rámci NATO. 1) Politická vůle. Od vzniku samostatné republiky až k dnešnímu dni se na postu ministra obrany vystřídalo 16 osob, v průměru tedy každých 16 měsíců nový ministr! Při pohledu zvláště na západní kabinety spolučlenů NATO je "životnost" ministrů obrany v ČR přímo ostudná. Nemluvě o jejich pověstném diletantství - rezort MO je totiž výkladní skříní hlouposti všech dosavadních kabinetů ČR. 2) Vyslovenou trapností, která se bohorovnosti kteréhokoli z ministrů nikdy ani nedotkla je fakt, že žádný z nich nepřinesl do vlády jasnou, odborně propracovanou strategickou koncepci rozvoje armády jako celku vč. úkolů pro jednotlivé druhy vojsk. 3) Vzhledem k výše uvedenému je trapně zřejmé, že stejně jako před jednadvaceti lety, tak ani současná vláda opět nemá ani ponětí o čemsi jako je koncepce dlouhodobého rozvoje armády, natož o úkolových požadavcích pro dělostřelectvo, o vědomosti jeho stavu, vybavenosti, současných a budoucích potřebách ani nemluvit. Termín artilerie nejspíš považuje za druh jakési nemoci. Nedivme se. Co jsme si zvolili, to máme. Dokud si nebudeme umět správně zvolit, jsou ostatní debaty k ničemu.

  • Idaho
    18:32 12.08.2014

    Jenže z tvého vlastního textu vyniká pointa - "Proč?"

    Odbočkou - Zrovna Rakousko, (pozor, jedná se jen o letmý pohled = nemusí být přesné) má 31 tisíc vojáků, 24 tisíc branců (zdá se, že mají vojnu) a 72 000 rezervistů, i kdyby to byli hodně nepřesná čísla, stále je to sakra hodně ve srovnání s 18 tisíci AČR. Mimoto, mám pocit že má asi 3x víc aktivních tanků
    Pokud útočíš na armádu jako máme my, tzn. neschopnou ofenzívy a ještě k tomu máš výhodu času, můžeš si směle vybrat kde zaútočit, respektive kde prorazit. Alespoň teoreticky.
    A to je, mimo Slovenska, náš vojensky nejslabší soused.
    Takže jaký má smysl vydržovat velké jednotky dělostřelectva pokud není naše hlavní bojová síla konkurence schopná?
    Prim musí hrát hlavní bojové složky, protože ty nesou hlavní tíhu bojů.
    Dejme tomu, že se naše armáda dostane včas na pozice, co pak? Dejme tomu, že úspěšně bráni tlaku nepřítele. Ale co pak? Nemáš žádné rezervy, žádné možnosti jak vyvíjet tlak. Tudíž díky nízkému počtu je armáda přitlačena na pozicích, kde ji masakruje nepřítel, ať už dělostřelectvem, nebo letectvem či tanky.

    Jestliže teda někdo chce stavět armádu na obranu proti sousedům, musí ji stavět tak aby byla schopná obrany a to prostě armáda, která zainvestuje do podpůrné složky aniž by měla co podporovat, není.

    Pak NATO a zahraniční mise, proč bychom měli někam za draho posílat dělostřelectvo, když takové německo má jak na přepravu, tak na podstatně modernější a užitečnější vybavení?

    Je potřeba si uvědomit, že je tady prostě určitý balík peněz, který se možná navýší o skromnou sumičku a ten zkrátka nestačí na smysluplnou vševojskovou armádu. My potřebujeme vojáky, výzbroj a výcvik pro ně. A proč? protože voják představuje nejuniverzálnější bojovou sílu která se dokáže pomocí výzbroje či výcviku postavit téměř čemukoliv na bojišti.

    Já osobně mám dělostřelectvo rád, rád bych se ho zastal, ale pokud máme vyjít se současnými zdroji, tak je prostě malá jednotka pro udržení "know-how" jediná rozumná možnost.

    Modernizace nebo nákup nového dělostřelectva by zkrátka odčerpala příliš mnoho zdrojů

  • Jecchus
    15:50 12.08.2014

    Idaho:

    Pokud jde o schopnost ČR se SAMA ubránit, tak je nejprve třeba definovat komu by se měla sama bránit. Pokud si tedy rozdělím možnosti na (a) napadení srovnatelným nepřítelem a (b) napadení nepoměrně silnějším nepřítelem, tak ve vztahu k situaci ad (a) tu šance na (samostatnou) úspěšnou obranu je, ve vztahu k situaci ad (b) je (samostatná) obrana odsouzena k neúspěchu.

    Co se týče našich sousedů, tak za současné geopolitické situace můžeme být jednak v klidu, druhak Slovensku nebo Rakousku bychom se (doufám) ubránili. To co popisujete o našich možnostech obrany v případě napadení Rakouskem totiž úplně stejně platí na rakouské (anebo jakéhokoli jiného srovnatelně silného státu) možnosti útoku na ČR - tím nechci přímo polemizovat s vaším scénářem (jak sám píšete, je to pouze demonstrativní příklad a neslouží k tomu, aby se nějak vyvracel či potvrzoval, ale je tu k popsání principu jako takového). Německo nebo Polsko by nám dali na budku, o tom žádná...

    V případě ad (b) (tj. nepoměrně silnější nepřítel - z logiky věci nečlen NATO) sami skutečně nemáme žádnou šanci. Jenže od toho je tu NATO, jehož jsme členy, a princip kolektivní obrany. Samozřejmě lze diskutovat, jestli NATO k nečemu je anebo není atd., ale v tuto chvíli tu je, členské státy se k něčemu zavázali, tak s tím tak taky pracujme a z toho vycházejme, když smysluplná alternativa v současné době neexistuje. V takovém případě pak nastupuje kolektivní obrana v rámci NATO a na tu mám následující názor.
    Za prvé je třeba si uvědomit, že ČR není malý stát v tom smyslu, že jakékoli budování a udržování vojenských kapacit je nesmysl, vč. vševojskové armády - s touto logikou by totiž neměl armádu nikdo kromě několika málo (maximálně v řádu nízkých desítek) nejsilnějších států světa. Vševojskovou armádou neoznačuji takovou armádu ČR, která by byla schopna se sama postavit jakémukoli nepříteli (naprostá blbost), ale armádu všobecných vojenských schopností. ČR má rozhodně na to, aby měla mechanizovanou pěchotu, tanky, dělostřelectvo, PVO, nadzvukové letectvo, bitevní letectvo atd. atd. a jde jen o množství a kvalitu lidí a výzbroje - však takovou armádu máme v zásadě i za dnešního, dost tristního, stavu. O čem jsem psal je to, že z této pozice bychom neměli ustupovat a měli bychom ve všech složkách udržovat alespoň zcela základní počty (s čímž, jak jsem to pochopil, souhlasíte), a to i za cenu výzbroje nikoli z první ligy (ČR si jednoznačně nemůže dovolit mít vše nej na světě, a právě snaha tuto "prvoligovou" výzbroj (resp. výzbroj v "prvoligové" konfiguraci) pořizovat vede k neskutečnému plýtvání v resortu obrany a pořizování úplně minimálních počtů techniky anebo techniky bez odpovídajícího množství výzbroje, která je pak díky tomu v reálu dost obtížně použitelná). Srovnejme třeba naší modernizaci T-72 s polským pořízením ojetých Leopardů z Německa (mám za to, že Polsko jde rozumnější cestou)...
    A tím se dostávám k tomu pojetí kolektivní obrany v rámci NATO - můj pohled na věc je ten, že státy NATO (kromě skutečných trpaslíků, jímž ovšem ČR v NATO není) by se měli snažit udržovat +/- vševojskové armády. Princip "ČR má Pandury, SR samohybné dělostřelectvo, Polsko tanky atd. a dohromady máme silnou vševojskovou "armádu NATO" " je podle mne v praxi nepoužitelná iluze. Naopak společné nasazení několika menších vševojskových armád, které DOHROMADY tvoří tu sílu schopnou postavit se nepoměrně silnějšímu nepříteli (ve vztahu k např. ČR) je podle mne správná cesta v rámci kolektivní obrany. Nevidím to tak, že v případě ohrožení se každý ze států NATO zaměří na to, že obsadí svoje hranice a bude čekat, co se semele, ale tak, že vojska NATO společně pokryjí vhodně zvolenou linii směrem k případnému ohrožení. I když tedy sami nejsme schopni hájit ani hranici se SR, tak v případě, že by zrovna tam vedla linie, pokryje ji vícero států. Opět můžeme diskutovat o tom, jestli bude politická ochota, jestli se to stihne či ne, ale to je na úplně jinou diskusi než je tato o budoucím formátu naší armády.

  • Idaho
    15:09 12.08.2014

    liberal shark: to ovšem není pravda, pro pozemní jednotky představuje dělostřelectvo palebnou sílu navíc, v případě správného užití pomáhá nebo dokonce umožňuje splnění úkolu. Nicméně ať už se bavíme o jednotce vojáků, nebo nějaké techniky, jsou schopni plnit své úkoly i bez dělostřelectva. Tedy nejsou na něm závislé, ale dělostřelectvo je závislé na nich, protože potřebuje cíle a potřebuje ochranu, něco co zastaví protivníka, nebo mu vnutí nějakou pozici.

  • Tyro
    14:51 12.08.2014

    Myslím, že je smutné, jak hluboko jsme nechali my (ano, my všichni, nejen vláda) klesnout naše ozbrojené složky. Po roce 89 se armáda stala pouhým terčem kritiky a to se odráží na kvalitě a kvantitě výzbroje. Je smutné přijít o dělostřelectvo, nicméně dle mého názoru je zrovna tato složka armády ta poslední, kterou bychom měli opřekot modernizovat. Máme 14 půjčených stíhaček, což se zdá jako mnoho vzhledem k okolním státům, nicméně je to směšně málo na obranu státu proti komukoliv. Nechci si tady vycucávat z prstu počet tanků, OT, nákladních vozidel, dopravních letadel, nicméně všechny tyto složky považuji za mnohem potřebnější, než dělostřelectvo. A základem je samozřejmě pěšák.

    Hluboce soucítím s oběťmi útoku, při kterém zahynuli naši vojáci, ale doslova se mi příčí, jak se může vyšetřovat, čí to byla chyba. Zdá se mi, že od té doby, co máme profesionální armádu, nejsou vojáci těmi, kdo brání stát a třeba za něj i položí život, ale jen placenými státními zaměstnanci, kteří, pokud nesouhlasí s rozkazem, jej prostě neprovedou. Rozpad naší armády je podle mě dál, než u dělostřelectva...

    Omlouvám se, pokud jsem někoho urazil, někoho se dotkl. Neměl jsem to v úmyslu, ale je to můj pohled na věc

  • liberal shark
    14:34 12.08.2014

    to : Idaho
    Máte pravdu v tom, že dělostřelecké jednotky vyžadují ochranu před přímým útokem ze země a ze vzduchu, ale právě tak manévrové jednotky nemohou působit bez dělostřelecké podpory a protivzdušné obrany. Prostě jedno bez druhého nemůže fungovat. Pozemní armáda je obdobou válečné lodi - ta se také musí umět bránit proti hladinovým a vzdušným útokům (a ještě k tomu navíc ponorky a miny )!

  • liberal shark
    14:26 12.08.2014

    To: deadog - díky NATO se nemusíme starat o družice, strategické letectvo nebo třeba námořnictvo :). Ale dělostřelectvo je základ každého pozemního vojska - byť jen teritoriálního.
    to: xawer - systémy typu Atmos 2000 mají spoustu výhod, ale taky nižší balistickou ochranu a menší výkon zbraně (odolnost podvozku).

  • karloscz
    14:18 12.08.2014

    2 Deadog: Vznikla by superarmada....
    Ano, obklopená houfem politiků z celého spektra, od maoistů z Brusele, až po ultrapravičáky z části Pentagonu. A než by se tohle roztříštěné NEvelení k něčemu rozhoupalo, už bychom se namísto konfrontace s jednotným velením vševojskového tělesa s jasným politickým zadáním znova povinně učili ruštinu (čínštinu, korán, nechť si každý soudruh doplní vlastního bubáka).

  • Idaho
    14:09 12.08.2014

    Jecchus:

    Vševojsková armáda je stále nejefektivnější forma vojenské moci obecně, o tom žádná. Ale možná by jste si měli uvědomit, že my na ní nemáme. Jasně, pokud budeme držet směšně nízké počty všeho, budeme mít sice všechno, ale přitom to bude mít bojovou hodnotu muzejního exponátu.

    Nebo tady si skutečně někdo myslí, že má cenu teď modernizovat a rozšiřovat dělostřelectvo, když nemáme čím držet případnou linii a tím ho ochránit? Stačí se podívat na stavy našich jednotek a jejich umístění - nejsme schopni pokrýt ani hranici se Slovenskem...

    Modelový příklad (tzn. nerejpejte do scénáře) - příští měsíc nám vyhlásí Rakousko válku. Když hodně budeme schopni nasadit k ochraně hranic 15 tisíc vojáků (a to mám pocit, že jsem sakra přestřelil), než se vůbec dostanou na pozice, tak už nám tu budou vesele rajtovat tanky. I pokud by se AČR připravila a použila všechny vojáky k ochraně hranice, stejně budou obří mezery v linii, kterými si budou moci krásně proudit nepřátelé, kteří pak budou zvesela likvidovat týlové dělostřelectvo.
    Jak nám v takové situaci pomůže dělostřelectvo? Leda tak, že donutí protivníka nabíjet... Pokud bychom měli tedy pořádné dělostřelectvo, můžeme pokrýt určitý úsek jen slabší jednotkou která bude navádět palbu (což nebude fungovat ve strategickém měřítku), ale takový úsek stejně nevydrží silnější nápor, nemluvě o tom, že pokud nebudeme nějak tlačit na protivníka, tak prostě bude mít klid na zničení našeho dělostřelectva...

    Nemáme tanky, nemáme vojáky, brzy nebudeme mít ani vrtulníky, máme pár stíhaček a pár bitevníků - v takové situaci je prostě kravina začít cpát peníze do dělostřelectva, které samo o sobě nedovede operovat...

    Ty peníze nejsou a nebudou... Samozřejmě politici se tváří, že přisypou něco na MO, ale to je jen čirý populismus kůli výtkám NATO a bubu faktoru zpráv. Do MO půjde jen o trochu víc peněz a zbytek se stejně použije buď na infrastrukturu nebo obecně na věci, které jsou vidět, protože ty přinášejí hlasy ve volbách...

    Mno a my buď můžeme stále donekonečna čekat na ty peníze, tvářit se jak máme na velkou vševojskovou armádu typu ČSLA a nebo můžeme otevřít oči a vytěžit maximum z toho co máme, ale to se nám nepovede, pokud se budeme držet zajetých kolejí.

    Já jsem zmínil spojení armády se Slovenskem, což mi příjde jako logický krok, ale ten se očividně neujal, podobně jako trochu méně realistický koncept NATO armády. Zbývá tedy jen udržování omezeného počtu dělostřelectva pro udržení "know-how" a soustředění se na to, abychom vůbec měli dost prostředků na provozování vůbec nějaké armády a udržení její schopnosti, mobility - aneb kolik je vojáků je momentálně AČR schopna přemístit do určité oblasti aniž by jich polovina musela jet osobákem?

  • xawer
    13:19 12.08.2014

    Jen pár poznámek:

    "...V minulosti proběhlo jednání o nákupu finských samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV, ale celá akce byla ukončena pro podezření z korupce..."
    Pokud si dobře vzpomínám, tak jednání o nákupu minometů Nemo na podvozku Patria AMV bylo "soukromou" akcí jistých pánů z MO, kteří chtěli využít zklamání firmy Patria z neúspěchu v tendru na nákup kolových OT resp. BVP, z kterého vyšel vítězně Pandur. Cílem nebyla ani tak modernizace dělostřelectva, ale spíše (pravděpodobně) provize:
    http://zpravy.idnes.cz/jak-dom...
    Nicméně se domnívám, že nákup minometu NEMO na podvozku Panduru, by byl dobrým řešením pro AČR.

    "...Již několik let prezentuje na veletrzích IDET a IDEB společnost Excalibur Army schopnost provést modernizaci ShKH Dana M1 CZ..."
    Před několika lety byl hlavní argument proti modernizaci DANY to, že technická životnost hlavně končí někdy v roce 2017/2018 a modernizace zahrnující i výměnu hlavně za novou je finančně neefektivní. Pokud tedy je dnes modernizace jednou s možných variant, tak jsou dvě možnosti:
    1) argument o životnosti hlavně byl pouze "tlačenkový pseuodoargument" nemající oporu v realitě, který měl vyvolat tlak na nákup nové techniky
    2) navrhovaná dnešní modernizace bez výměny hlavně je jen další z tunelů...
    Bohužel už teď nemohu najít žádný relevantní odkaz týkající se životnosti hlavně.

    "... Akvizice moderních prostředků..."
    Chápu, že asi všichni by rádi viděli v našem dělostřelectvu zbraňové systémy kategorie PzH 2000, ale buďme realisté. Osobně bych favorizoval techniku kategorie ATMOS 2000 na podvozku Tatry 817
    https://www.youtube.com/watch?...

  • Deadog
    13:08 12.08.2014

    Ja si myslim ,ze koncepce udrzovani vsevojskovych schopnosti armad celého NATO je spatne, proto mame alianci abychom se navzajem branili ne? Mela by se navazat daleko vetsi spoluprace mezi armadami NATO ,a jednotlive clenske zeme by se mely specializovat na jednotliva odvetvi. Udrzovani cele armady je drahe pro vsechny a penize se tak rozmelnuji ,pricemz zadna jednotka neni 100% vybavena . Takze bych naprosto zmenil koncepci ,ne narodni armady v NATO ale jednu armadu NATO poskladanou z jednotek clenskych statu. Pak by ten stat kteremu by pripadla role delostrelectva mohl udelat takove ,ktere svet jeste nevidel. Vznikla by superarmada.

  • liberal shark
    12:09 12.08.2014

    Ještě technickou poznámku:
    Slovenská cesta (Zuzana a Modular) mi připadá jako racionální, protože maximálně využívá existující výzbroj a zásoby.
    Tažená děla mají obvykle kratší hlaveň než samohybná stejné ráže a tudíž i menší dostřel.

  • liberal shark
    11:59 12.08.2014

    Podle mého názoru a zkušeností z posledních válek (Gruzie, Ukrajina, Afghánistán) je dělostřelectvo klíčovou složkou armády. Armáda bez dělostřelectva (a PVO) je v podstatě jen bezmocným souborem cílů. Jen moderní dělostřelectvo může ochránit manévrové jednotky před dělostřelectvem protivníka a poskytnout jim rychlou palebnou podporu. Letectvo je příliš drahé, pomalé a "nespolehlivé" na to, aby tyto dvě složky nahradilo. Dělostřelectvo zůstává nespolehlivějším, nejbezpečnějším a nejlevnějším prostředkem k dopravě munice na cíl. Srovnejte si náklady a rizika při dopravě tuny výbušnin na cíl pomocí děla, letadla nebo třeba tanku. Co se týče AČR, tak vidím nutnost pořídit samohybná děla ráže 155 mm (Zuzana, AS-90) a k nim salvové raketomety systému MLRS/ATACMS (HIMARS, MODULAR). SŘP a radary už nějaké máme. Tažená děla jsou lákavá kvůli nižší ceně a strategické mobilitě, ovšem v podmínkách, kdy má soupeř letectvo a/nebo moderní dělostřelectvo, tak by asi dlouho nepřežila. O minometech ráže 60 a 81 vůbec nemá smysl mluvit - to je samozřejmá součást výzbroje pěchoty. Ráže 120 už je na diskusi. Pokud bude dost dělostřelectva, možná by být nemusela, ale je levnější a operativnější než "velká" děla.
    Hlavním omezujícím prvkem (kromě peněz) mohou být existující zásoby munice ráže 152 mm, ale tu bychom možná mohli věnovat na Ukrajinu a do Gruzie :-).

  • Jecchus
    11:13 12.08.2014

    Idaho, Takeda:
    Souhlasím s Takedou. Idaho celkem dobře popsla současný stav dělostřelectva (a de facto armáda yjako celku), ale domnívám se, že jím navrhovaná cesta z této situace je nesprávná. Je třeba v mezích možností udržovat stávající kapacity a výhledově je rozšiřovat. Doba malé, mobilní, "misijní" armády snad pomalu končí a doufám, že vedení států pochopilo, že vševojsková armáda není nějaká kapitola z historie, ale stále potřebná instituce. Nelze argumentovat ve stylu, "všechno je v řiti a tak nemá cenu dělat nic a udržovat nic". Přijetí tohoto postoje je jenom rezignací na jakoukoli možnou obranu. Nemůžu prostě říct, že dělostřelectvu se budu věnovat až v situaci, kdy budu mít dořešeny bojové jednotky prvního sledu. Stejně tak nelze začít navyšovat rozpočet až v situaci, kdy budou všechny akvizice čisté jak křišťál. Při takovém přístupu by totiž ta ideální době nemusela nastat jindy. Je určitě levnější a praktičtější v nějaké podobě zachovat dělostřelectvo s přijatelně použitelnou technikou a pak v "lepších časech" na tomto základu dál stavět, než všechno zbourat, zrušit, zasypat a pak někdy v budoucnu (nebo taky nikdy) za těžký prachy všechno budovat znovu na zelené louce.

    Jen pevně doufám, že nikdo z odpovědných reálně neuvažuje nad úplným zrušením dělostřelectva. Ať je situace jaká je, tak dosud stát zachovával jakous takous vševojskovou formu armády (i když z hlediska počtů a techniky silně okleštěnou). Tímto krokem bychom se ale vydali na docela jinou trajektorii vývoje ozbrojených sil a z armády by se stala jen taková lépe vyzbrojená policie. Pak totiž můžu zrušit úplně všechno - nadzvukové letectvo, tanky, PVO... - a ponechat si jenom totální základ v podobě mechanizované pěchoty a pár specifických jednotek.

    Stejně mám ale obavy, že naše obranná doktrína je ve skutečnosti (tzn. sice nikde nevyřčena, ale v hlavách příslušných odpovědných lidí přítomna) o tom, že když se něco semele, sehneme hlavy a skončíme v područí toho, kdo vyhraje...

  • Jan Grohmann
    11:10 12.08.2014

    Zajímavý způsob modernizace dělostřelectva zvolilo Chorvatsko, když si z Německa objednalo použitých 12 samohybných houfnic PzH 2000.
    http://www.janes.com/article/4...

  • Idaho
    10:39 12.08.2014

    Takeda:

    V současné době jde do armády něco málo pod 1% hdp, možná o něco víc, nejsem si jistý... a v jakém stavu je armáda? O kolik procent hdp se zvýší financování? A kolik by bylo potřeba?

    V současném stavu je absolutně nereálné, že by politici schválili jak navýšení rozpočtu MO tak financování modernizace v takové míře aby mělo smysl rozšiřovat palebnou podporu. Protože nejdříve je potřeba mít co podporovat.

    Pořizovat dělostřelectvo pro zahraniční mise je zbytečné a stejně tak pro vlastní obranu, protože nedokážeme zajistit kryt hranic/front ani vzdušný prostor, tudíž by dělostřelectvo bylo velice rychle zlikvidováno.

    Takže v prvé řadě je potřeba zajistit hlavní bojovou sílu armády a až poté podpůrné prostředky, jenže to znamená spoustu peněz které armáda nedostane

  • Idaho
    10:39 12.08.2014

    Takeda:

    V současné době jde do armády něco málo pod 1% hdp, možná o něco víc, nejsem si jistý... a v jakém stavu je armáda? O kolik procent hdp se zvýší financování? A kolik by bylo potřeba?

    V současném stavu je absolutně nereálné, že by politici schválili jak navýšení rozpočtu MO tak financování modernizace v takové míře aby mělo smysl rozšiřovat palebnou podporu. Protože nejdříve je potřeba mít co podporovat.

    Pořizovat dělostřelectvo pro zahraniční mise je zbytečné a stejně tak pro vlastní obranu, protože nedokážeme zajistit kryt hranic/front ani vzdušný prostor, tudíž by dělostřelectvo bylo velice rychle zlikvidováno.

    Takže v prvé řadě je potřeba zajistit hlavní bojovou sílu armády a až poté podpůrné prostředky, jenže to znamená spoustu peněz které armáda nedostane

  • Takeda
    09:36 12.08.2014

    Idaho: Trefil jste současný stav.

    Nicméně tvrdit, že nemá cenu řešit dělostřelectvo, protože zbytek armády je na tom podobně nebo hůř je hloupost.

    Situace se musí řešit navýšením rozpočtu MO jako celku, což se snad podaří. Uvidíme jak dopadnou jednání a hlavně hlasování o rozpočtu. Držim dělostřelcům palce.

  • caslaval
    09:26 12.08.2014

    Smyslem několika reorganizací provedených v uplynulých letech byla transfromace původní České Armády v armádu malou a mobilní, která bude schopna se rychle přemístit na místo určení (mise) a zde plnit úkol v rámci sil NATO. Díky této koncepci byla Armáda zeštíhlena, byl výrazně snížen rozpočet, výrazně se snížila mobilizační připrvenost a počty použitelné techniky jakož i schopnosti vojenských specialistů v záloze tuto techniku obsluhovat. Naše úloha v misích NATO se stala pro AČR alfou a omegou. V současnosti je naše účast v misích spíše demostrací politického postoje reprezentace naší země než, aby šlo o aktivitu směřující k zajištění naší bezpečnosti. Nyní se zdá, že někdo přišel NA TO, že by bylo vhodné koncepci změnit, protože malá a mobilní armáda nebude asi to pravé ořechové, pokud by měla být naše země použita jako nárazníkové pásmo před "Ruskou zónou". Najednou "někdo" potřebuje opět početnou armádu s technikou a připravenými zálohami a tomu odpovídající rozpočet. O tom nás ujšiťují nejen naši čelní představitelé jako MO nebo NGŠ a různí poradci jako gen. Šedivý či bývalí zpravodajci ale zejména nás o tom ujišťují pánové z NATO a USA. Samozřejmě obratem zjišťují, že na to stejně nejsou prostředky a já odhaduji, že se koncepce naší armády záhy změní z malé a mobilní na logistickou základnu pro vojska NATO resp. USA. Vsaďme se ...

  • Idaho
    08:52 12.08.2014

    Podle mě je nesmysl řešit dělostřelectvo, pokud nemáme armádu která by byla schopna ho využít a zabezpečit.
    Při 18k vojácích, z nichž ne všichni mohou být nasazeni v boji a tak malým letectvem je dělostřelectvo tím posledním problémem.
    Pokud se zapojíme do nějakých bojových operacích NATO nebo EU, zprostředkují dělostřelectvo naši spojenci.
    Samostatná účast ČR na nějaké bojové operaci shoří na nedostatku všeho, nejsme schopní bránit naše území regulerní armádou sami, samozřejmě je tu možnost mobilizace, ale ta by byla v dnešní době zdlouhavá a citelně by zasáhla ekonomiku (pokud by se nemobilizovali nejmladší ročníky, u kterých je velké % nezaměstnaných), zároveň nejsme schopni ani zajsitit celkové krytí - pokud budeme mít dělostřelectvo, nebudeme mít dostatečné letecké krytí, pokud budeme mít silné letectvo, nebudeme mít dostatečně vyzbrojenou pěchotu atd... Pokud bychom se samostatně angažovali v nějakém konfliktu mimo NATO a EU, nebudeme schopni logisticky zajistit větší množství jednotek a i tak to vysaje většinu zdrojů, nemluvě o celkové "oblíbenosti" zahraničních misí u našeho obyvatelstva.

    = provozovat dělostřelectvo v rámci současné AČR má smysl jen v omezeném množství, pro udržení "know-how"
    AČR by se měla zaměřit na hlubší spolupráci, nebo ještě lépe přímo na spojení s Slovenskou armádou.
    Druhou možností je upuštění od vševosjkové armády a vypracování úplně nové doktríny moderní armády odpovídající našim možnostem - k čemuž nedojde jak kůli NATO tak konzervativnímu vedení armády