Setkání politických matadorů není zlomem, ale příslibem

Setkání politických matadorů není zlomem, ale příslibem
Joe Biden a Vladimír Putin / Foto: kremlin.ru, CC BY 4.0 (Zvětšit)

Každé setkání nejvyšších představitelů Spojených států a Ruska bývá pod drobnohledem předních masmédií z celého světa. Nejinak tomu bylo i v případě schůzky amerického prezidenta Joe Bidena a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, které se uskutečnilo ve středu 16. června v Ženevě.

Po setkání obou státníků, které trvalo tři a půl hodiny, prezidenti světových mocností ve středu prohlásili, že se dohodli na návratu velvyslanců zpět na místo jejich působení. Na čem se však Rusko a USA neshodnou, je otázka kybernetických útoků, které pocházejí z Ruska a o nichž Joe Biden tvrdí, že je má na svědomí ruská vláda. Naopak podle ruského prezidenta nejvíce hackerských útoků po celém světě přichází právě z území USA. Oba političtí představitelé po ukončení jednání konstatovali, že během schůzky nepadly žádné výhrůžky a prezident Putin ohodnotil debatu jako velmi konstruktivní.

Mimika a řeč těla napovídá mnohé

Podle publicisty a rovněž experta na řeč těla Marka Bowdena ani přes návrat velvyslanců nejsou vztahy mezi oběma hlavami státu zrovna vřelé. Analyzovalo se opravdu všechno. Například to, jakým způsobem si potřásli rukama. V tomto případě hrála roli třeba skutečnost, že Biden napřáhl ruku jako první a na Putina se usmál. Dle Bowdena to však ještě nic neznačí, protože Vladimír Putin zůstal nadále chladným. Během vystoupení před kamerami o pár minut později se vyhýbali očnímu kontaktu. To podle experta ukazuje na vlažné vztahy mezi Putinem a Bidenem. „O důležitosti summitu vypovídá i demonstrace autority, dvě vlajky, pod nimi dvě hlavy států a mezi nimi glóbus. To nám ukazuje obraz, jak dvě mocnosti rozhodují o osudu celého světa,“ upozorňuje Mark Bowden.

Některá média poukázala na to, že ruský prezident se k současnému americkému prezidentovi choval civilně – nikoli jako k Bidenově předchůdci Trumpovi na summitu v Helsinkách. Jak uvedla německá veřejnoprávní televize ARD, „Vladimir Putin, mistr provokací, nehrál žádná divadélka“.

Na schůzce obou prezidentů v Ženevě se kromě kybernetických útoků hovořilo také o problematice Ukrajiny i o dodržování lidských práv. „Jsme Američané, musíme mluvit o lidských právech,“ vysvětloval Biden prezidentu Putinovi. V této souvislosti padlo i jméno v Rusku vězněného ruského opozičního představitele Alexeje Navalného. Osobní komentář amerického prezidenta zní jednoznačně. V případě smrti Navalného by „důsledky pro Rusko byly zničující“, vyjádřil se Joe Biden.

Americký prezident opětovně vyjádřil podporu Ukrajině v otázce suverenity. Nejstarší ukrajinské noviny tištěné v angličtině Kyiv Post připojily prohlášení prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského, který ještě před summitem řekl, že je zklamaný z Bidenova přístupu, neboť se s ním před jednáním s Putinem nesetkal. Joe Biden namísto toho pozval ukrajinskou hlavu státu do Bílého domu. Na rozdíl od Zelenského se takto vstřícně nezachoval k prezidentu Putinovi. Ani hlava Ruské federace pozvání do Moskvy nezmínila.  Zmíněný ukrajinský deník Kyiv Post připomněl zároveň Bidenovo prohlášení, že důvěryhodnost ruského prezidenta se celosvětově snižuje kvůli ruským zásahům do vnitřních záležitostí jiných zemí.

Jeden katolík, druhý se hlásí k pravoslaví

Joseph „Joe“ Robinette Biden, Jr. se narodil 20. listopadu 1942 ve Scrantonu ve státě Pensylvánie. Je tedy o deset roků starší než jeho ruský protějšek Vladimír Vladimírovič Putin, který pochází Leningradu, dnešního Petrohradu. Podobně jako Putin vystudoval práva. Bidenova politická kariéra začala velmi záhy. V roce 1972 byl zvolen ve věku 29 let jako šestý nejmladší v americké historii senátorem USA za Demokratickou stranu státu Delaware a v této funkci působil mezi lety 1973 až 2009. V letech 2009 až 2017 působil Biden jako 47. viceprezident Spojených států ve vládě Baracka Obamy. V roce 2017 obdržel Biden „Prezidentskou medaili svobody.

Měsíc po tom, co byl Biden zvolen senátorem, prožil rodinnou tragédii, když při autohavárii zemřela jeho manželka Neilia a dcera Naomi. Biden pak od té doby po téměř čtyřicet let dojížděl do Senátu vlakem, protože nechtěl používat automobil. Joe Biden sloužil v Senátu 36 let a podpořil mimo jiné zásadní Violence Against Women Act (Zákon proti násilí na ženách), vojenskou intervenci v Jugoslávii či válku v Iráku. V roce 2008 si Bidena vybral kandidát na prezidenta Barack Obama jako svého viceprezidenta; společně pak byli zvoleni a v roce 2012 znovuzvoleni. Jako 47. viceprezident USA Biden podpořil důležité daňové zákony nebo stažení vojáků z Iráku. Biden neúspěšně usiloval o funkci prezidenta USA již v letech 1988 a 2008. Potřetí kandidoval v roce 2020 po boku senátorky Kamaly Harrisové, kandidátky na viceprezidentku, a byl zvolen 46. prezidentem Spojených států amerických. Přitom dosáhl hned několika historických milníků. Je po Johnu Kennedym teprve druhým katolíkem zvoleným do funkce prezidenta USA, s 81 miliony získanými hlasy byl zvolen historicky největším množstvím voličů a ve svých 78 letech se stal nejstarším americkým prezidentem v historii této země. 

Putin se k dlouholetému autoritativnímu vedení státu dostal postupně. Během studia práv se stal členem sovětské KGB a pět let působil jako sovětský agent zejména v oblasti průmyslové špionáže ve východoněmeckých Drážďanech. V roce 1991 KGB opustil na vlastní žádost, začal pracovat na petrohradské radnici a o sedm let později se stal šéfem ruské bezpečnostní služby (FSB). Zviditelnil se v souvislosti se svým drsným přístupem v období druhé čečenské války (1999-2000) a pak jeho kariéra šla strmě nahoru. Od roku 1999 byl premiérem a po abdikaci Borise Jelcina se stal úřadujícím prezidentem. Následujícího roku byl již zvolen řádným prezidentem. V období 2008 až 2012 byl pro změnu premiérem a poté až do dnešního dne vykonává opět úřad prezidenta. 

Zatímco Biden se hlásí ke katolicismu, prezident Putin se často nechává vidět ve společnosti představitelů ruské pravoslavné církve, která má v Ruské federaci velkou podporu. O takové podpoře by se americkým katolíkům, k nimž se hlásí Joe Biden, mohlo jen zdát. Podobné fotografie a filmové záběry nejsou ale Putinovi vždy příliš platné. Před rokem totiž vyzval Vladimíra Vladimíroviče k rezignaci mnich ze středouralského kláštera, známý pod jménem otec Sergij. „Měl jste 20 let na to ukázat, kdo vládne Rusku. Mám moc a sílu říct: Vzdejte se svých pravomocí. Jinak budou vaše dny sečteny. Čekám na vaše pokání,“ vyhlašuje mnich. Na prsou roucha ho zdobí vyšitý nápis: „Srdce čisté ve mně uchovej, Bože!“ Jeho prohlášení zhlédlo za dva dny přes dvě stě tisíc lidí, většina z nich přidala pochvalný komentář.

Otec Sergij, který vyzývá Putina k odstoupení, je na Rusi známou a uctívanou postavou. Do širšího povědomí vstoupil jako jeden z hlavních ideologů hnutí, které uznává posledního cara Mikuláše za svatého a vyzývá k celonárodnímu pokání za jeho vraždu bolševiky v roce 1918. Jen tak lze prý smýt vinu Ruska a zajistit mu konečně prosperitu. Na Ural za mnichem jezdívala například bývalá prokurátorka Krymu a dnes poslankyně Státní dumy za vládnoucí Jednotné Rusko Natalja Poklonskaja. Kruh osob, které otce Sergije považují za svého duchovního pastýře, je ale mnohem širší, patří k nim hokejista Pavel Dacjuk, zpěvačka lidových písní Žanna Bičevskaja, ale i třeba někteří generálové nejrůznějších silových složek.

Putin si prý novou studenou válku nepřeje

Letošní osobní červnová schůzka obou prezidentů byla o něco kratší, než se čekalo. Podle deníku The New York Times Vladimir Putin a Joe Biden zdůraznili přínos setkání, ale napětí přetrvává. Představitelé obou velmocí zůstali rozděleni třeba v otázce útoků hackerů. Zatímco Putin odmítá odpovědnost Ruska za kyberútoky. Biden naznačil možnost americké odvety, pokud nepřestanou. Na varování před kybernetickým střetem upozornil rovněž ruský list vycházející v angličtině The Moscow Times. Podle Bidena prezident Putin si ale rozhodně nepřeje novou studenou válku, neboť také ví, jaké schopnosti Spojené státy v digitální oblasti mají. Biden si nejspíš uvědomuje, že ruský prezident se může pochválit mimořádnou informovaností a schopností bystrého a analytického myšlení. Je tomu tak i z toho důvodu, že Putin byl řadu let pracovníkem sovětských tajných služeb a ruské FSB. Podle politických komentátorů průběh schůzky a jeho závěry však napovídají, že se Joe Biden odmítá nechat Putinem manipulovat. Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Biden nechce zmrazit vztahy, nabízí dialog, ale zároveň dává najevo, že se staví proti autoritářským režimům. Takový postoj prezidenta Spojených států plus jednotný postup Západu se zdá být správnou reakcí na Putinovu rozpínavost a zdviženým prstem vůči nedodržování demokratických pravidel.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruslan Puchov: Náhled do ruského vojenského světa

Ruský vojenský analytik Ruslan Puchov je šéfem moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of ...

Puchov: Prozápadní Putin je ideální vůdce Rusů

Americký magazín Defense News ve specializovaném vydání Outlook 2019 prezentoval názory světových ...

Josef Mašín: Trump byl mimo Reagana nejúspěšnějším prezidentem USA

Se jménem Josef Mašín jsem se poprvé seznámil již někdy v deseti letech. Otec mi tehdy vyprávěl ...

Výbuchy ve Vrběticích, Vladimír Putin a dezinformátoři

Česká republika prožívá od soboty události, na které nejsme vůbec zvyklí. Předseda vlády a ministr ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • J.Kolousek@post.cz
    08:59 29.06.2021

    USA prezidenti se střídají ve funkci.Ruský autoritářský prezident zůstává, pouze se zhoršuje jeho paranoia. Prezident Biden sice o 10let starší, ale profesionální a konzistentní ...
    Zobrazit celý příspěvek

    USA prezidenti se střídají ve funkci.Ruský autoritářský prezident zůstává, pouze se zhoršuje jeho paranoia. Prezident Biden sice o 10let starší, ale profesionální a konzistentní projev politika.Prezident Putin autoritářský projev důstojníka KGB.
    Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    12:59 24.06.2021

    ...demokratům ten slavný restart v Praze nějak nevyšel... a to byl ten tlučhuba Husejn Obama určitě víc při smyslech (a i tak si s ním Putin zahraničně politicky vytřel Sýrii) než ...
    Zobrazit celý příspěvek

    ...demokratům ten slavný restart v Praze nějak nevyšel... a to byl ten tlučhuba Husejn Obama určitě víc při smyslech (a i tak si s ním Putin zahraničně politicky vytřel Sýrii) než tento senilní popletený nástroj nastupujícího dobrovolného duhového ekoBLM fašismu v USA.
    Kyvadlo se prostě zhupuje na druhou stranu a dělá tento rámus. Ono půjde zase zpátky, ale ten rámus bude ještě větší.

    Možná by to chtělo nějakou novou plnohodnotnou studenou válku, to by s největší pravděpodobností dostal zase rozum a pragmatismus větší šanci a objevil by se nějaký nový Reagan...

    Protože kdekoliv uhne USA rameny, natlačí se tam Ivan nebo čong...
    A EU? Ta je silově všem akorát k smíchu... pouze bezbranný trh..
    Skrýt celý příspěvek

  • balm
    20:04 22.06.2021

    Nelze se divit, protože současný POTUS a Sir Desmond Glazebrook (Yes, Minister) toho mají hodně společného.

    Nelze se divit, protože současný POTUS a Sir Desmond Glazebrook (Yes, Minister) toho mají hodně společného.

    • Scotty
      23:18 22.06.2021

      Aspo0n neříká že nevidí důvod proč bojovat za nějaké evropské státečky. Navíc si opravdu nevybavuji nějaký výrazný úspěch bývalého prezidenta při jednání s Ruskem.

      Aspo0n neříká že nevidí důvod proč bojovat za nějaké evropské státečky. Navíc si opravdu nevybavuji nějaký výrazný úspěch bývalého prezidenta při jednání s Ruskem.

      • GlobeElement
        08:10 23.06.2021

        Za Trumpa se podařilo rozpínavost Ruska zastavit a blokoval i Nord Stream.

        Uvidíme, co se podaří Bidenovi, poslední spasitel v Bílém domě s nobelovkou za mír v kapse se jen díval, ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Za Trumpa se podařilo rozpínavost Ruska zastavit a blokoval i Nord Stream.

        Uvidíme, co se podaří Bidenovi, poslední spasitel v Bílém domě s nobelovkou za mír v kapse se jen díval, jak Rusko okupuje část Ukrajiny, zachraňuje Asada a vozí do Kaliningradu Iskandery.
        Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          11:39 23.06.2021

          Ovšem ta "blokace" začala až v době by byl téměř dostavený. Což bylo už tak nějak zbytečné. O nějakou dobu výstavbu zpomalili, ale v téhle fázi bylo jasné že je dostavba jen otázka ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ovšem ta "blokace" začala až v době by byl téměř dostavený. Což bylo už tak nějak zbytečné. O nějakou dobu výstavbu zpomalili, ale v téhle fázi bylo jasné že je dostavba jen otázka času.
          Skrýt celý příspěvek

        • PavolR
          08:52 26.06.2021

          Blokovať NS, keď to už robí viac problémov v Nemecku, než v Rusku, nemá viac zmysel. Prudko rastúca miera otvoreného prenasledovania kritikov v RF je predzvesťou jej konca.

          Blokovať NS, keď to už robí viac problémov v Nemecku, než v Rusku, nemá viac zmysel. Prudko rastúca miera otvoreného prenasledovania kritikov v RF je predzvesťou jej konca.

  • Trener
    16:29 22.06.2021

    Ze strany USA má možná Rusko výhodu, že se USA zaměřují na Čínu a nepotřebují tolik významných nepřátel. Pak má Rusko tu výhodu, že dodává levně suroviny, což hlavně kvituje ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Ze strany USA má možná Rusko výhodu, že se USA zaměřují na Čínu a nepotřebují tolik významných nepřátel. Pak má Rusko tu výhodu, že dodává levně suroviny, což hlavně kvituje Německo. Tím nemyslím jen plyn a ropu, možná také spíše nějaké vzácné a v tucho chvíli potřebné kovy.
    Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      08:12 23.06.2021

      Spíš to vypadá, že se Rusko zaměřuje na historické soupeře na západě a nereaguje na reálné nebezpečí na východě.

      Spíš to vypadá, že se Rusko zaměřuje na historické soupeře na západě a nereaguje na reálné nebezpečí na východě.

      • Trener
        11:58 23.06.2021

        A co když je Nato pro ně větší vojenská "hrozba" (i fiktivní) i z toho důvodu, že většina populace a infrastruktury je kumulována mezi Polskem a Uralem? Na východě mají větší ...
        Zobrazit celý příspěvek

        A co když je Nato pro ně větší vojenská "hrozba" (i fiktivní) i z toho důvodu, že většina populace a infrastruktury je kumulována mezi Polskem a Uralem? Na východě mají větší manévrovací prostor v rozlehlosti území. Oni tuší, že Čína je nebezpečí, ale nyní nemají na výběr a radši dělají humbuk na západ, aby se vyjednali lepší podmínky.
        Skrýt celý příspěvek

        • Ján Paliga
          23:25 24.06.2021

          Svojim chovaním si ale lepšie podmienky nevyjednajú. Možnosti mali dávno a lepšie, len ich verchuška ich trestuhodne premrhala.... Žijú si totiž vo svojom matrixe....

          Svojim chovaním si ale lepšie podmienky nevyjednajú. Možnosti mali dávno a lepšie, len ich verchuška ich trestuhodne premrhala.... Žijú si totiž vo svojom matrixe....

  • Miroslav
    13:14 22.06.2021

    Rusko si v prvom rade novú studenú vojnu nemôže dovoliť. Jednu už prehrali ako ZSSR (a následne padli na hubu ešte aj ako samostatná krajina) a to boli v úplne inej pozícii ako je ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Rusko si v prvom rade novú studenú vojnu nemôže dovoliť. Jednu už prehrali ako ZSSR (a následne padli na hubu ešte aj ako samostatná krajina) a to boli v úplne inej pozícii ako je dnes samotné Rusko. Jediné čo ešte Rusko robí veľmocou sú jadrové zbrane, obrovské zásoby obrnenej techniky často z čias ZSSR a obrovská rozloha.
    Skrýt celý příspěvek

    • Ján Paliga
      23:26 24.06.2021

      Našťastie sa im to všetko rýchlo míňa..... Preto okolo seba kopú....

      Našťastie sa im to všetko rýchlo míňa..... Preto okolo seba kopú....