Kurdové útočí na Islámský stát a bojují za svou budoucnost

Vojáci SDF v oblasti Deir az-Zor, která je bohatá na ropu. / Public Domain

Syrské demokratické síly (SDF), jejíchž hlavní složkou jsou kurdské Lidové obranné jednotky (YPG), minulý týden započaly pozemní ofenzivu proti samozvanému Islámskému (IS) státu na severozápadě Sýrie. Za letecké podpory Spojených států tak dle vlastních slov vstoupily do poslední fáze vojenské operace zvané Bouře Džazíra (Al Jazeera Storm), která započala minulý rok a jejíž cílem bylo a je osvobození provincie Deir az-Zor.

SDF se v rámci této fáze ofenzívy zaměřují na města Hadžín, Susa a al-Šáfá včetně jim přilehlých vesnic na východním břehu Eufratu poblíž hranice s Irákem, které jsou dosud okupované zbytky bojovníků IS.



SDF včele s kurdskými milicemi YPG však nejsou jediní hráči „boje proti terorismu" v provincii Deir az-Zor. Syrská arabská armáda (SAA) prezidenta Bašára Asada téměř ve stejnou dobu zaútočila na pozice IS u v západní části provincie. Přestože je přímý střet vládních jednotek s SDF během syrského konfliktu prozatím spíše výjimkou, nebylo by to poprvé, co se SDF a SAA střetly v provincii Deir az-Zor či vzájemné spory řešily způsobem, jako tomu bylo při ozbrojeném střetu v rozděleném Kámišlí při turecké hranici před několika dny.

Americký think-tank Institut pro studium války (ISW) navíc na konci srpna poukázal na mobilizaci prorežimních, ruských a íránských jednotek na východu Sýrie. Ruská vojenská policie údajně obsadila kontrolní místa podél pobřeží řeky Eufrat v Deir az-Zor, zatímco se spolu s Íránskými revolučními gardami snaží reorganizovat lokální velící struktury a získat tak větší kontrolu nad prorežimními jednotkami v oblasti.

Zajištění klíčových pozic a vlivu v oblasti jsou tak kroky, které mohou předjímat dobytí zbytku syrských provincií, tedy i těch, jenž jsou v držení SDF, a kde se nachází jednotky Spojených států.

Fakt, že takzvaný syrský Kurdistán (Rojava) se rozléhá na přibližně 30 % území Sýrie, jenž bylo Kurdy prohlášeno za autonomní území na tamním režimu a byla deklarována Demokratická federace Severní Sýrie, zůstává trnem v oku Bašára Asada.

Syrský ministr pro rekonciliaci Ali Haidar se na začátku září nechal slyšet, že žádné z provincií nemůže být přidělen speciální status, který by ji „odlišoval od ostatních provincií či etnik" a narušil tak jednotu „země a společnosti." Svého cíle se však nevzdávají ani SDF včetně jejich politického křídla, Syrské demokratické rady (SDC), která 18. září zformovala Generální radu samosprávy Severní a Východní Sýrie, jež má zastřešovat území pod kurdskou kontrolou, zahrnující provincie Džazíra, Kobání, Manbídž, Rakka, Tabká a severní oblast provincie Deir az-Zor.


SDF na syrsko-irácké hranici v rámci operace Bouře Džazíra.

Ač se deklarace nové samosprávné instituce může zdát nevýznamná, přinejmenším poukazuje na další problém, se kterým se SDF potýkají, a tím je Manbídž. Respektive turecká ambice získat pod kontrolu tuto oblast, stejně jako se stalo s provincií Afrín v rámci operace Olivová ratolest na začátku tohoto roku. Afrín a Manbídž navíc upozornily na „slabost" Rojavy, kterou je přílišné spoléhání se na podporu Spojených států, ačkoliv se v obou zmíněných spíše případech nedostavila.

Nastalá situace však může otevřít prostor pro potenciální sblížení se syrským režimem a překonání některých problémů. Přehlížení Spojenými státy spolu s tureckou intervencí vedlo například k podpoře režimních jednotek některými členy SDF při chystané ofenzívě v Idlíbu.

Politické křídlo SDC pak již od července tohoto roku vede sérií jednání s Damaškem, která ačkoliv dominantně zaměřená na praktické otázky týkající se znovuvybudování kritické infrastruktury či zajištění ropného průmyslu, dávají prostor pro diskuzi ohledně budoucího politického uspořádání Sýrie.

Přesto se však Asad nikterak netají ambicí získat území celé Sýrie zpět pod svoji kontrolu, stejně jako SDF neustupují od svého požadavku vytvořit samosprávnou oblast na severu a severovýchodě země.

Spolu s Donaldem Trumpem deklarovaným stahováním jednotek Spojených států ze Sýrie zůstává pro SDF otázkou i budoucí podpora ze strany Washingtonu, stejně jako nelze pravděpodobně očekávat výrazné zlepšení vztahů s Ankarou, která SDF, respektive kurdské YPG považuje za teroristickou organizaci úzce navázanou na Kurdskou stranu pracujících (PKK).

Zdroje: SDF, MilitaryTimes, AMN

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izrael sestřelil syrský stíhací bombardér Suchoj Su-22

Izraelská protivzdušná obrana (PVO) pomocí dvou interceptorů systému Patriot sestřelila syrský ...

Sestřel Su-22: Syrský pohled na věc

Podle dostupných údajů, včetně těch potvrzených samotnými syrskými médii, sestřelila 24. července ...

Syrský Idlíb: teroristé, civilisti a Turecko

Aleppo, východní Ghútá, Homs, Dárá a nyní provincie Idlíb, jedna z posledních bašt islamistických a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    18:02 13.12.2018

    Treba povedať, že si Turci našli vcelku dobrý čas, aby ich útok na Kurdov nebol na titulných stránkach, pretože mediálne frčia iné konflikty a od zajtrajška potencionálne aj Srbsko-Kosovský:
    https://svet.sme.sk/c/22008361...

  • PavolR
    14:33 12.10.2018

    Tak, či onak, minulý týždeň v stredu turecký parlament predĺžil mandát tureckej armády na operácie v Sýrii a Iraku (!) do 30. októbra 2019. A nepochybujem, že ten mandát budú predlžovať, kým nebudú mať pod kontrolou všetko po líniu spred lausanneského mieru. Vždy sa nájdu nejakí Kurdi, čo k tomu dajú zámienku.

  • danny
    14:07 12.10.2018

    PavolR: tak východně od Eufratu... Myslíš, že si na to troufne? Tipuju, že je to spíš v bílej psíček, který má otestovat reakci z USA.

  • PavolR
    13:48 12.10.2018

    Turci sa chystajú ovládnuť ďalšie časti Sýrie:
    https://svet.sme.sk/c/20936141...

  • PavolR
    11:49 21.09.2018

    GlobeElement:
    Povedal by som, že prinajmenšom počas Trumpovej administratívy bude miera ochrany zo strany USA závisieť od toho, ako bude Irak lavírovať medzi nimi a Iránom. Čo by mohol Erdogam zneužiť. Ďalšou možnosťou je "Hatayský scenár", teda že niektorá z Kurdských frakcií vyhlási nezávislosť, s tureckou podporou si ju vojensky zastabilizuje a potom ten štát Turecko pohltí.

  • GlobeElement
    11:20 21.09.2018

    PavolR - Turecko se nebude snažit o irácký Kurdistán, protože Irák má ochranu USA. Ale velmi pravděpodobně se bude snažit pohltit syrské území u hranic.

  • GlobeElement
    11:19 21.09.2018

    Pánové, pozor na to, Kurdové nejsou jeden blok. Už jen v Iráku tvoří dvě hlavní frakce, které se navzájem nemají rády (proto irácká armáda po vyhlášení nezávislosti Kurdistánu tak snadno obsadila Mosul - jeho správu zajištovala opozice prezidenta Kurdistánu, který nezávislost inicioval a tak ho v tom nechali vykoupat.

    Mezi syrskými a tureckými Kurdy z PKK panuje vyslovená nenávist, iráčtí nekomunističtí je taky nemusí. Kdyby nějakým zázrakem dnes vznikl sjednocený Kurdistán, do týdne je tam občanská válka.

    Podle mého názoru je současný status quo - tři oddělená kurdská území s určitou mírou autonomie ve třech různých státech - pro zúčastněné nejživotaschopnější variantou.

  • astor
    14:52 19.09.2018

    PavelR
    To je právě to, co bereme v úvahu a co zohledňujeme. Někdy jsme ale lehce naivní, když doufáme, že se nějaký stát dobrovolně vzdá svého území a dokonce se snad i Turecko vzdá svého okresu a daruje jej Kurdům... :-)

  • PavolR
    14:03 19.09.2018

    Páni, neberiete tak trocha do úvahy, že celé celučičké územie hypotetického Kurdistanu bolo do podpisu Lausannskej zmluvy z roku 1923 súčasťou Turecka a Erdogan sa tak akosi bude v nasledujúcich rokoch tak akosi snažiť revíziu tejto zmluvy a územie obývané Kurdmy takmer celé pohltiť (vrátane Aleppa a Mosulu). Bez ohľadu na to, či je to, vzhľadom na sústredenie Kurdov, dobrý nápad.
    http://blogs.plymouth.ac.uk/dc...

  • vlasto
    13:46 19.09.2018

    "Zucastnene zeme", to su predovsetkym rozpadnuty Irak a rozpadnuta Syria. Ak by vznikol Kurdistan na pode kurdskych uzemi v (byvalom) Iraku a v (byvalej) Syrii, mozno by to Kurdom stacilo. Z Turecka by sa Kurdi mohli prestahovat (obdobne ako Zidia sa stahovali do Izraela). A moznoze by Turecko daky ten okres Kurdistanu aj prenechalo, kebyze mu OSN odklepne tie Syrske uzemia s turkickymi mensinami. Akurat ze Kurdistan vznikne ako marxisticky stat ;)

  • astor
    12:51 19.09.2018

    Nedokážu si představit za stávající situace vznik kurdského státu, když jedna jeho část leží na území členského státu NATO. To jako Turci dovolí odtrhnutí části svého území? Spíše si dokáži představit jistou formu autonomie syrských Kurdů, vynucenou tlakem a okolnostmi úzce spolupracující s podobnou Kurdskou autononomií v Íráku. Samotná změna hranic je pro zúčastněné země nepřípustná. A ještě dodávám, že každá forma kurdské samosprávy bude těžko skousnutelná pro Turecko, které má problémy s kurdskou iredentou a které by vznik takového státního útvaru chápalo jako přímé ohrožení své územní celistvosti.

  • Karlos73
    12:29 19.09.2018

    Celý región Eufratu a Tigrisu je dnes v pohybe. Staré hranice, dohodnuté koloniálnymi veľmocami Anglickom a Francúzskom sú nefunkčné. Umelé štáty ako Irak, Sýria, neokoloniálny sentiment Turecka (za Osmanskou ríšou) . Kurdský štát v Iraku - s hlavným mestom v Arbíle, je fakt. De iure existuje, de facto ešte nie. https://en.wikipedia.org/wiki/...
    Sú tam bohaté naleziská ropy a plynu, ťažbu majú už zazmluvnené bohaté nadnárodné spoločnosti... Čo sa týka Sýrskeho kurdistanu, tak tu je to zložitejšie, ale s Kurdským štátom do budúcnosti treba rátať, s akým rozsahom a hranicami určia regionalné a svetové mocnonosti...

  • astor
    12:10 19.09.2018
    • (11)

    Pokrikáva? Kolaborovali s nepřáteli vlastního státu? Měli podíl na rozpoutání občanské války v Sýrii? Měli kliku, že Západ nemohl sehnat žádné jiné reprezentativní síly ze strany islamistických teroristických formací, které přímo nebo přes prostředníky podporoval. Západ bude Kurdy podporovat, jen do té doby, co se mu budou hodit. Pak je s někým vymění za skleněnky a vytře si s nima pozadí, jako s každým nepotřebným mouřenínem.Běžence hodí na krk Evropě a ještě bude drze tvrdit, že autobusy do Evropy platí Putin, jak tvrdil jeden nejmenovaný český ministr obrany..

  • vlasto
    10:59 19.09.2018
    Oblíbený příspěvek

    Prirovnanie Kurdov k Vlasovcom pokrivkava na vsetky nohy. Kurdi su narod. Ten nezmizne len preto, ze si to niekto bude zelat. Aj ked si to mnohi v minulosti intenzivne zelali.. Ak svet pripusti de facto anexiu severnych syrskych provincii Tureckom, tak rovnako pripusti autonomiu kurdskych syrskych provincii. Cim sa otvori cesta pre nadviazanie spoluprace s kurdskou autonomiou v Iraku.

  • lorgarius
    10:04 19.09.2018

    necudoval by som sa, keby po porazke sunitskych "ultras" v regione, zamerali vsetci na boj proti kurdom, teda ak sa ich podpory neujme niektory z vacsich hracov.

  • astor
    09:50 19.09.2018
    • (12)

    SDF je v zoufalé situaci. Trochu se podobá situaci Vlasovců na konci druhé světové, pošpinili se spoluprácí s cizí mocí, teď válka končí a nikdo je nechce. Pro Turky jsou teroristé, pro Syřany a Íráčany zrádci, s kterými se nejedná. Jediný, pro koho mají Kurdové cenu, tak jsou Američani, protože karta SDF a jejich údajná ochrana legalizují protiprávní pobyt amerických jednotek na území Sýrie. Až válka skončí a Američani budou nuceni opustit Sýrii, bude s Kurdy po právu vítězů zúčtováno, a Evropu zaplaví další velká utečenecká vlna. Teď si Kurdové budují zásluhy, aby je západní propaganda později náležitě přežvýkané přehodila demokratickému plebsu a měla další opodstatnění k nenávisti ke všem, kteří se odmítají podřídit touze USA a jejich nohsledů po světovládě.