SIG Sauer 716 pro Armádu České republiky?

SIG Sauer 716 DMR
Foto: SIG Sauer 716 DMR; ilustrační foto. Klikni pro větší obrázek. / SIG Sauer

Tendr na nákup 246 pušek pro přesnou střelbu pro potřeby Armády ČR pokračuje. Nákup probíhá i přes počáteční zmatečné zadávací podmínky. Podle naších neoficiálních informací vede v tendru puška SIG Sauer 716 s optikou české Meopty.

Ministerstvo obrany skrze Národní úřad pro vyzbrojování plánuje nakoupit 238 kompletů pušek pro přesnou střelbu DMR (Designated Marksman Rifle). V Armádě ČR nová zbraň nahradí zastaralé zbraně Dragunov SVD. Připomeňme, že DMR je určená k vedení palby za účinný dostřel klasických útočných pušek – na vzdálenost 250 až 500 metrů.

Mezi hlavní požadavky patří komorování zbraně na náboj 7,62×51 NATO, nebo kompatibilita se zásobníky AR-10. Mechanika zbraně může fungovat jak na systému působení plynů na píst (např. SIG Sauer 716), tak přímo na nosič závorníku (např. M4/M16). Mimochodem právě požadavek na zásobníky typu AR-10 vyřadil ze soutěže HK 417.

Podle našich informací požadavky Armády ČR v současné době splňuje pouze puška SIG Sauer 716 s optikou od české firmy Meopta. Pokud má být dodrženo názvosloví, jedná se konkretně o typ SIG Sauer 716 DMR.

Puška pro přesnou střelbu SIG Sauer 716 DMR je derivátem zbraní řady AR-15 (chceme-li M4/M16). Avšak na rozdíl od svého vzoru, zbraň využívá systém, kdy plyny působí nejdřív na píst a ten teprve na nosič závorníku. Ostatně stejnou filozofii se ubírají například také zbraně HK 416/417.

Video: SIG Sauer 716 (jeden z derivátů). / YouTube

Oproti přímému působení na nosič závorníku je „pístový systém“ složitější a těžší. Na druhou stranu nedochází v průběhu střelby k znečišťování mechaniky zbraně a tak k možným poruchám. SIG 716 má píst s krátkým zdvihem, což přispívá ke zvýšení stability zbraně při střelbě.

Zbraň využívá náboj 7,62×51 NATO. Přepínač palby má dvě pozice – zajištěno a jednotlivé výstřely. Ke zbrani je dodáván polymerový zásobník Magpul PMAG na dvacet nábojů.

Ostatně na zbraní je více součástí od firmy Magpul. Pistolová rukojeť je Magpul MIAD a pažba je typu Magpul PRS Stock. Pažba má nastavitelnou lícnici i délkově nastavitelnou patku.

Celková délka SIG Sauer 716 DMR je 973 mm a hlaveň u verze „DMR“ je 457 mm dlouhá. Nabitá zbraň váží 4,9 kg (11 liber).

Neznámou je však optika. Podle našich informací není jisté, zda Meopta použije jeden ze svých současných produktů, nebo připraví novou řadu zaměřovačů. Ve hře je také možnost, že zbraň nakonec dostane zaměřovač zahraniční firmy.

Zda nakonec zbraň vstoupí do výzbroje Armády ČR záleží na zkouškách v rámci výběrového řízení. Zbraň musí prokázat a splnit všechny podmínky, které si klade Armáda ČR.

Podle lidí obeznámených s výběrovým řízením, je SIG Sauer 716 DMR zřejmě tím nejlepším řešením, které se v danou chvíli nabízí.

Takticko-technické informace

SIG Sauer 716 DMR

Číslo položky

R716-H18B-DMR

Akce

Poloautomatika

Operační systém 

Operační systém s krátkým táhlem a plynovým ventilem se čtyřmi pozicemi

Ráže

7,62 × 51 mm NATO

Celková délka

973 mm

Spoušť

Dvoustupňová spoušť

Odpor spouště

2,49 kg

Délka halvňě

457 mm

Drážkování

1 na 10"

Počet drážek

6

Hmotnost

4,9 kg

Kapacita zásobníku  

20 nábojů

Typ zásobníku

Magpul PMAG

Kolejnicové lišty

Ano

Rukojeť

Magpul MIAD

Pažba

Magpul PRS Stock

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

CZ 807 BREN soutěží v Indii

Indická armáda začíná v květnu s porovnávacími testy čtyř útočných pušek. Mezi adepty je také Česká ...

iP1: Digitální pistole

Německá firma Armatix GmbH uvedla na americký trh digitální pistoli iP1 ráže .22 LR (5,6 mm). Zbraň ...

Kulomet M60E6 pro Dánsko

Dánské obranné síly (Forsvaret) si vybraly náhradu za svůj stárnoucí německý kulomet LMG m/62 ...

Polská karabina MSBS je připravená pro světové trhy

Polský vojenský odborný tisk informoval o prvním veřejném předvedení nové polské karabiny MSBS ve ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

Stránka 1 z 2
  • Zbrojir
    12:30 14.10.2014

    Jen ještě něco pro upřesnění a doplnění

    U útočné pušky CZ 805 Bren A1/A2 není uživatelsky rozebiratelný závěr, tzn., že sestavu závěru nelze, tak jako obvykle, snadno rozdělit na nosič závorníku, závorník a další malé součástky závěru. Při každém větším znečištění tedy musí puška ke zbrojíři!

    Např. po vystřílení většího množství cvičných nábojů, kde se modrá barva dostává do mechanismů zbraně, a ve větším množství je postupně blokuje, či v případě jiného znečištění, kupříkladu pádem do kaluže, kdy se nečistoty s vodou zpravidla dostanou do všech dutin, voda sice opět vyteče, ale nečistoty obvykle zůstávají, musí zbraň ke specialistovi!

    Že by tedy měla A ČR několik zbrojířů na jednu bojovou četu vojáků, kteří by se nestále nacházeli v bojové sestavě jednotky…

    A to není zdaleka jediná bota v konstrukci CZ 805 Bren…

    Při představení této útočné pušky byl zbraňový komplet CZ 805 Bren médii pod vlivem PR CZUB z nevědomosti, ale také servility označen za světový unikát. Když nad tím tak přemýšlím, tak se v CZUB opravdu nemýlili. Ano, z hlediska uživatelské nevěřícnosti, mj. pro demontáž zbraně k čištění, CZ 805 Bren světový unikát nepochybně je!

    Kdyby na MO ČR odpovědní alespoň trochu rozuměli zbraním, nikdy by útočnou pušku s uživatelsky nerozebiratelným závěrem do výzbroje nezavedli…

    D.i.p píše:

    „Osobně si myslím, že největším problémem je nutnost dělat na všechno výběrové řízení. To není a nikdy nebude zárukou čisté hry. Pokud se ČR rozhodne, že chce českého dodavatele, tak v tom nic špatného nevidím. Ale mělo by to být jasné od začátku s přesným zadáním, co MO chce vyvinout. To ovšem z většiny díky EU nejde, pak se dělají výběrová řízení na oko a české firmy jsou v časovém presu.“
    V minulém příspěvku jsme si již vysvětlili, že ČR, resp. AOBP, se přehnaně sebevědomým přístupem připravila o příznivější znění evropské legislativy a legitimní způsob, jak přidělovat zakázky vyvoleným dodavatelům, zde prakticky neexistuje.

    Mj. ani zákon o majetku státu nedává prakticky žádný prostor pro zvýhodňování soukromých subjektů na úkor státní pokladny. Veškerá protěžování jsou tudíž nezákonná. Dopouští se jich zpravidla loajální kariéristé, samozřejmě se souhlasem místních politiků, spoléhajíc na to, že si nikdo nedovolí pohnat je později k odpovědnosti. Za to jsou zpravidla odměněni, např. rychlým kariérním postupem (viz Bulant). Kdybychom takto měli podporovat i ostatní české výrobce, tak vláda nedělá nic jiného, než dotuje české výrobky a státní rozpočet se vbrzku zcela zhroutí.

    Podporovat má smysl pouze schopné a pracovité, nikoli však arogantní a nepříliš výkonné hlupce, či stát okrádající moloch, který si za mnoho let zvykl, že státnímu sektoru prostě nabídne předražený šrot a on se ve svém zájmu, často i s dalšími nemalými vícenáklady nějak postará, aby se kvalita původního produktu nakonec zlepšila, a to alespoň na akceptovatelnou úroveň s tím, že vypovězení kupní smlouvy nehrozí, vždyť si příslušnou zakázku přece „předjednal“ u spřízněných politiků. Přičteme-li k tomu různé granty, tu na vývoj produktu, jindy na modernizaci výrobního, či vývojového zařízení, tak takto by chtěly podnikat asi všechny soukromé subjekty na světě…

    Výběrová řízení jsou v současné době díky předpisům EU hodně zbyrokratizovaná, a místní lobbisté se samozřejmě naučili soutěžní principy v rámci zachování formálnosti procesu obcházet. „Výběrové řízení“ nebo přímé přidělení zakázky, v ČR to z hlediska netransparentnosti, diskriminace a nevýhodnosti pro daňového poplatníka vyjde prakticky nastejno. Mj. tyto rozhodující státní zakázky byly v ČR CZUB přiděleny po roce 2000 na přímo, tedy bez výběrového řízení, resp. bez divadla, které by „výběrové řízení“ stejně jen předstíralo.

    • Usnesení vlády č. 338/2000 - pistole 9x19 s příslušenstvím (46 000 CZ 75 D Compact) – P ČR.
    • Usnesení vlády č. 1443/2009 - pistole 9x19 s příslušenstvím (5570 CZ 75 SP-01 Phantom) a osobní obranné zbraně (572 CZ Scorpion EVO 3A1) – MO ČR.
    • Usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO (9654 útočných pušek CZ 805, 7173 pistolí CZ 75 SP-01 Phantom a 470 samopalů CZ Scorpion EVO 3A1) – MO ČR.

    Když k tomu připočteme inkriminované „výběrové řízení“ na výběr dodavatele 7937 útočných pušek z přelomu let 2009/2010, tak veškeré velké zakázky na dodávky ručních palných zbraní státnímu sektoru získala CZUB, a to bez ohledu na etapu vývoje produktu, vhodnost pro danou službu, či schopnost takové produkty v požadované kvalitě vůbec vyrábět. U všech výše zmiňovaných modelů zbraní (Bren, Evo, Phantom) se ozbrojené složky potýkaly, doposud potýkají a potýkat ještě léta budou s celou řadou problémů konstrukčního a výrobního charakteru…

    Každý svéprávný výrobce zbraní a speciální techniky obecně, musí sledovat vývojové trendy a navrhovat produkty, které trh vyžaduje, resp. v dohledné době požadovat bude. MO ČR své požadavky v zadání definovalo. Je věcí a odpovědností soukromé CZUB, že vyvíjela něco jiného (tedy poměrně složitého a těžkopádného, s přednostmi, které ozbrojené síly NATO zpravidla nikterak neocení), než požadovalo vojsko, ale i než požadují ostatní standardní armády vyspělého světa…

    CZUB o nákupu útočných pušek věděla již mnoho let dopředu. Nejdříve se na projektu pracovalo v externí firmě a po smrti tamního hlavního konstruktéra celá věc na čas usnula. Až s přiblížením přezbrojení se začalo šturmovat. Přestože dostatečný časový prostor existoval, výsledkem několikaletého vývoje v CZUB byl „polofunkční prototyp“, který na přelomu let 2009/2010 za velmi nedůstojných podmínek, kdy byly aplikovány neobyčejně silné diskriminanční podmínky a vzhledem k charakteru kontraktu i extrémně krátké soutěžní lhůty, mj. přes vánoční a novoroční svátky, „zvítězil ve výběrovém řízení“ dokonce přes vyšší cenu, ačkoli CZUB by nebyla schopna pravděpodobně předložit ani 10 stejných zbraní, a písemná deklarace o ukončení vývoje útočné pušky CZ 805 Bren byla na první pohled, resp. již po první prohlídce zbraně, nedej bože po zkušební střelbě, zjevně nepravdivá…

    Puška CZ 805 ve zkouškách nevyhověla a tyto se musely pro řadu závažných problémů opakovat. MO ČR u „vítězného uchazeče“, který písemně, při podání nabídky deklaroval splnění základního požadavku zadávací dokumentace, a to, že CZ 805 Bren je puška s ukončeným vývojem, připustilo dovývoj, který mj. probíhá doposud…. (2010-2014) a ještě nějaký pátek bude…

    V této spojitosti je nutné upozornit, že komise v „závěrečné zprávě o výsledcích doplňkových vojskových zkoušek“ vedené pod čj. 574-14/2010-3771 v bodě 16. (opakované vojskové zkoušky CZ 805) navrhla již v říjnu 2010 dle priorit např. tato doporučení:

    1. Dovybavit zbraň ÚP CZ 805 A1/A2 zásobníkovou šachtou pro zásobníky typu M4.
    2. Dovybavit zbraň sklopnou teleskopickou pažbou.
    3. Doplnění souprav náhradních dílů a nářadí zbrojíře.
    4. Doplnění optických přístrojů (oranžový filtr, antilaserový filtr, voštinová clona).
    5. Odstranit dvourannou dávku.

    Doporučení byla ze strany CZUB akceptována jen z menší části a velmi neochotně. Mj. i proto nyní v resortu MO ČR řeší celou řadu problémů, např. i nekompatibilitu zásobníků v rámci nově zavedeného modelu útočné pušky CZ 805 Bren. Postupně je z velké části snad odstraní, ale za vícenáklady v desítkách milionů Kč, samozřejmě z kapes daňových poplatníků…

    CZUB, jakožto neustále protěžovaný výrobce ručních palných zbraní, sice nezpůsobuje státnímu rozpočtu škody v řádech mnoha miliard Kč, které např. vznikly při řešení modernizace T-72, kdy se přes sebevědomá prohlášení a obrovské výdaje do světa samozřejmě neprodal jediný zmodernizovaný tank, ale škody v řádu stamilionů zde od roku 2000 nepochybně již vznikly (policie cca sto mega a MO ČR několik set mega, samozřejmě zcela zbytečně).

    Obdivovat soukromou společnost za to, že díky nalepení na místní politiky dokáže stát obvykle obelstít a způsobit mu tak nemalou finanční újmu, tak to je již opravdu věc osobního vkusu a priorit…

  • Zbrojir
    22:42 13.10.2014

    Pro uplatnění principů transparentnosti, nediskriminace a soutěživosti i u veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti byla členskými zeměmi přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES.

    Česká republika se, mj. i díky kladnému a popravdě i neobyčejně sebevědomému stanovisku Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR ve smyslu: „jsme proexportní země, budeme vyhrávat tendry v zahraničí“, jejímž asi nejvýznamnějším členem je CZUB, k volné hospodářské soutěži v oblasti obrany a bezpečnosti přihlásila, aniž by si vyjednala, nebo se alespoň pokusila vyjednat některé výjimky.

    Tuzemský zbrojní průmysl si tedy musel být plně vědom skutečnosti, že po schválení příslušné evropské legislativy a jejím transponování do předpisů jednotlivých členských zemí (zde tzv. malá novela zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) by měly na relevantním trhu, tj. trh všech členských zemí EU včetně ČR, domácí firmy čelit v regulérních tendrech zahraničním konkurentům. Pokud uplatnila ČR volný přístup na zahraniční trhy, musí logicky umožnit i přístup zahraničním zbrojovkám na trh český.

    ČR tedy přijala evropskou legislativu, která nerozlišuje mezi výrobci, obchodníky či tuzemskými a zahraničními dodavateli. Tendry musí být zadány transparentně, fundovaně, nediskriminačně a vyhodnoceny naprosto objektivně. Bude-li nabídka obsahující zahraniční zbraně dle předem zveřejněných, samozřejmě nepolitických kritérií, vyhodnocena jako nejvýhodnější, jsou zadavatelé v EU, tedy i v ČR, povinni vyzvat vítězného uchazeče k uzavření kupní smlouvy. Argumenty o domácím výrobci jsou zde tedy naprosto irelevantní.

    Z uvedeného vyplývá, že Vámi stanovená zásada: „pro armádu by se měla ze zahraničí nakupovat jen technika, na kterou náš průmysl nestačí nebo příliš zaostává,“ je v přímém rozporu v právem EU, ke kterému se ČR dobrovolně a bez větších výhrad přihlásila.

    Dále uvedené body tedy nelze uplatnit. Popravdě, státní správa je natolik po vlivem místní zbrojní lobby, že verdikt by vždy zněl, že čs. průmysl je plně konkurenceschopný a požadovaný produkt na odpovídající úrovní vyvinout zvládne. Vezmeme-li v úvahu, o kolik desítek miliard jsme byli místní zbrojní lobby již okradeni, tak musíme před shovívavostí českého daňového poplatníka opravdu smeknout. Nebo je zatím jen neinformovanost…

    I kdyby se ČR v takovém právním prostředí nenacházela, dosavadní dlouholetá praxe ukázala, že mentálně zde nemáme nejen na nákupy prostřednictvím regulérních výběrových řízení, mj. nákup pušek pro přesnou střelbu ráže 7,62x51 byl od počátku lidmi z MO ČR po…, a to zde nešlo o konkurenci průmysl český versus průmysl zahraniční, ale neumíme spravedlivě, korektně a transparentně podporovat ani průmysl vlastní.

    • Existují zde značné rozdíly v přístupu ke srovnatelným výrobcům. Zatímco např. CZUB jsou bez ohledu na etapu vývoje produktu, kvalitu a cenu nabízené výzbroje i dlouhodobě negativní zkušenosti ozbrojených složek státní zakázky doslova přidělovány, munička Sellier & Bellot musí armádní zakázky vybojovat přes tendry specializované agentury NATO (NAMSA/NSPA), což je proces mnohem náročnější a i v případě úspěchu mnohem méně ziskovější. Že by byly rozdíly v přístupu ovlivněny zejména tím, jak který výrobce přimazává politická soukolí?

    • Podpora zpravidla není zaměřena perspektivně, tj. na konkurenceschopnost (vývoj a výroba výzbroje vysoké technické kvality za přiměřené ceny), nýbrž primárně směřuje k rychlému zisku privilegovaných dodavatelů, tedy k hromadnému nákupu mnohdy naprosto nedokonalé a neprověřené techniky. MO, resp. vojsko pak řadu let zápasí s konstrukčními a výrobními vadami tuzemské výzbroje druhořadé kvality, kterou by v dodávané podobě neakceptovaly ani mnohem méně vyspělé země třetího světa. V případě ručních palných zbraní je podporována opět jen CZUB, ačkoli jsou zde na trhu malé firmy s mnohem větším konstrukčním potenciálem, i reálnou schopností větší zakázky s přiměřenou podporou státu zvládnout. Kdyby se tak chovali v sousedním Rakousku, tak by se tehdy „malý“ Glock vůči „velkému“ Steyru patrně neprosadil.

    • Monopolizace postavení a politické pozadí kontraktů vedou ke zcela nehorázným cenovým požadavkům. I při nákupech ve velkých objemech se na MO neuplatňuje množstevní sleva, nýbrž paradoxně množstevní přirážka. Typickým příkladem je pořizovací cena CZ 805. Naiva by předpokládal, že když státní instituce za cenu vyloučení pravidel volné hospodářské soutěže a porušení podmínek příslušné zadávací dokumentace vybere jako nejvýhodnější nabídku domácího výrobce s „polofunkčním polotovarem“, se kterým by si v regulérním výběrovém řízení ani neškrtl, že se Česká zbrojovka odvděčí příznivými cenami. Naopak, zahraniční ozbrojené síly pořizují v boji prověřené a podstatně dokonalejší zbraně renomovaných výrobců o desítky procent levněji, některé armády NATO za cenu BRENu nakoupí i dvě standardní útočné pušky 5,56x45mm!

    K vašemu „To rozhodně není případ útočný pušky“. Lze jen dodat, že vypsaná zakázka byla diskriminační, nejen vůči zahraničí, ale i vůči jiným tuzemským výrobcům, kteří by chtěli vyrábět osvědčený produkt v licenci, výběr CZ 805, ve stavu z počátku 2010, lze označit za naprosto nekompetentní a odborně neobhajitelný, v průběhu zakázky se porušovala i vypsaná pravidla a připustil se vlastně dovývoj produktu CZUB, protože CZ 805 v nabízené podobě ve zkouškách neprošla.

    Na nezodpovědné a podle mnohých možná i trestně postižitelné jednání vysokých úředníků, jako byl předseda komise Bulant, dodnes doplácíme všichni, od řadových vojáků až po každého jednotlivého daňového poplatníka. Puška CZ 805 je po letech nadále ve vývoji, pro třetí svět se nabízí mnohem levněji, a to v dokonalejší verzi, než obdržela „naše“ A ČR, jednotlivé verze, dodané do ozbrojených sil, se vzájemně liší, vznikl i problém s kompatibilitou zásobníků, kdy oficiální argumenty MO ČR jsou zde pouze zástupné, skutečným problémem jsou nepříliš zdařilé originální zásobníky z produkce CZUB. Na zavedené armádní pušce jsou takové konstrukční paskvily, jako např. uživatelem nerozebíratelný závěr (prostě oddělení závorníků a závěru a dalších „malých“ součástek zde není úkon pro uživatele, ale pro zbrojíře…), které ve světě jen těžko najdete.

    Místo aby byl Bulant a jemu podobní pohnán k odpovědnosti a celý kontrakt se stal předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, pracují poskoci mocných lobbistů po svém odchodu ze státní služby, samozřejmě s generálskými rentami, dále na lukrativních postech ve zbrojním průmyslu.

    Možná ten „český smrad“ někomu nevadí, a mnohým jistě i vyhovuje, mě ale po mnoha letech již opravdu se…

  • D.i.p
    20:56 13.10.2014

    Zbrojíř: Vaše vyjádření beru. I když přesunutí nákupu jinam neberu jako řešení i kdyby jen dočasné. Snad jen z části v rámci NATO.
    Osobně si myslím, že největším problémem je nutnost dělat na všechno výběrové řízení. To není a nikdy nebude zárukou čisté hry. Pokud se ČR rozhodne, že chce českého dodavatele, tak v tom nic špatného nevidím. Ale mělo by to být jasné od začátku s přesným zadáním, co MO chce vyvinout. To ovšem z většiny díky EU nejde, pak se dělají výběrová řízení na oko a české firmy jsou v časovém presu. Co si budeme povídat hodně se toho zaspalo a je často potřeba začít hodně z hloubky. Pro armádu by se měla ze zahraničí nakupovat jen technika na kterou náš průmysl nestačí nebo příliš zaostává. To rozhodně není případ útočný pušky.
    Pragmatický postup při vyzbrojování rozumně fungujícího státu s pudem sebezáchovy a zachovaním vlastní suverenity by měl vypadat takto:
    1. Porozhlédnout se po českém trhu, zda již produkt nemá nebo analyzovat, zda ho jsou české firmy schopné vyvinout.
    2. Pokud ne, vyhlásit výběrové řízení. Pokud ano, analyzovat zda český produkt může být výkonnostně a kvalitativně srovnatelný.
    3. Pokud ne, vyhlásit výběrové řízení. Pokud ano, zadat českým firmám vypracování projektů. Vybrat ten nejvhodnější. Stát by neměl vývoj spolufinancovat, ale zaručit se konkrétním odběrem vybraného projektu, pokud splní veškeré podmínky.
    4. Pokud žádný projekt nebude vhodný nebo konečný produkt nesplní dohodnuté podmínky, vyhlásit výběrové řízení.

  • Zbrojir
    15:41 13.10.2014

    Vážení,

    omlouvám se za kvalitu předchozího komentáře, psal jsem ho venku, na telefonu, navíc v místě kde vypadával signál.

    Čím více budete vidět do problematiky veřejných zakázek, zde konkrétně do nákupu výzbroje, tím více budete chápat, že situace je přímo zoufalá. Řada západních výrobců už ztrácí o státní trh ČR zájem, a to pro soustavnou diskriminaci, nekompetentnost, zákulisní intriky, či přímo podvody.

    Rozsah odborné a morální devastace státní správy je natolik značný, že když k tomu ještě přičtěme některé nedobré české vlastnosti, jako je špatná organizace a lajdáctví, pak je opravdu na zvážení, zda alespoň na nějaké období nepředat kompetence jinam. Do EU tedy nikoli, tento byrokratický moloch nepochybně není dobrým vzorem. To však politici stejně nikdy nedovolí, protože mají ze zakázek „vedlejší zdroj příjmů“. Mně osobně by nevadila sousední SRN, tam by nám nekvalitní polotovary za přemrštěné ceny s vysokou pravděpodobností nevybrali….

    Mám mnohaletou praxí ověřený názor, že Češi nejsou na regulérní výběrová řízení mentálně vůbec připraveni. Příklady můžete vidět již na malých obcích (já na bráchu, brácha na mě), tam nahoře je to v podstatě stejné, pouze se „hraje“ o mnohem víc peněz. O výsledný produkt a cenu nakonec nikomu vlastně ani nejde.
    Některé záležitosti zde nemohu rozebírat do podrobností, ale kdybyste se s nimi seznámili, tak se asi každý slušně vychovaný člověk bude za stát jménem ČR opravdu stydět. Jistě, budeme na tom lépe než Rumunsko či Bulharsko, ale to není dostatečný argument….

    Mj. o nákupu pušek pro přesnou střelbu se na stránkách AN psalo, MO ČR nakonec některé zjevně nekvalifikované a diskriminační požadavky stáhlo, ale ačkoli tím zásadně pozměnilo zadávací podmínky, a tedy i okruh potenciálních dodavatelů, všem zájemcům již opětovně šanci nedalo. Najděte si prosím příslušný článek a mé komentáře k věci.

    Vůči CZUB zaujatý, tedy ve smyslu neobjektivní, nejsem. Pokud je kritizuji, a oni svými praktikami i výkony k tomu dávají neobyčejně velký prostor, říkám také i proč. CZUB, resp. Přesné strojírenství Uherský Brod, čelilo ostré kritice za nízkou kvalitu dodávané výzbroje již za socialismu, některé dokumenty jsem zde i v jiných souvislostech citoval… Realita je ještě o něco horší, ale ozbrojené složky státu jsou z podstaty věci nuceny držet ústa, kdo však hledá, v tisku a na jiných adresách, např. střelectví, a umí analyzovat, najde poměrně dost informací podporujících zde uváděnou kritiku.

    Já nemohu za servilitu většiny „odborných“ médií, neinformovanost a naivitu lidí, kteří se nechají snadno opít rohlíkem. Mj. i proto ztrácím svůj volný čas a občas se k něčemu vyjádřím, aby i běžný občan získal jiný, než útvary PR (firmy i stát) upravený názor.

    Odkud mám informace, tak to vám z logiky věci neprozradím, ale věřte, že jsou pravdivé. Vůči CZUB a jiným dodavatelům do státního sektoru nejsem ani v žádném v konkurenčním vztahu.

    ke KOLT

    Samotný způsob výběru, který zavedlo MO ČR, nutí uchazeče nadhodnocovat, protože když budou korektní a uvedou pravdu, tedy garantované hodnoty, které zvládnou s určitou rezervou, tak se díky výběru na základě poměru garancí a ceny nikdy nedostanou do okruhu firem, se kterými se podepisuje smlouva a až poté se zbraně začínají zkoušet… Musely by tedy čekat na zázrak, že se zadavatel x krát spálí, než se dostane až k nim. To je však otázka několika let… Spíše se však při nějakém pokusu raději zavřou oči, abychom to měli na MO ČR již za sebou.

    I takové jednání je pro Čechy hodně typické… A pak se tedy nedivme, že si někdo pro lepší výsledek po dosazení do vzorce, ano, na stanovení pořadí jsou dnes ve výběrových řízeních vzorce, prostě přisadí.

    Popravdě, kdyby byli na MO ČR kompetentní, tak takové hodnoty neberou příliš vážně. Mj. nejvíce prý někdo pro hlaveň DMR garantoval životnost dokonce 25 000 výstřelů! Tak to bych chtěl opravdu osobně vidět…

    HaK je sice drahá, otázka ale zní, jsou na trhu levnější a podobně kvalitní výrobky? Většina praktických zkušenosti ukazuje, že po technické stránce na HaK jen tak něco nemá. I když např. MO ČR pořídilo CZ 805 za cenu vyšší, než za kterou by koupilo stejnou třídu zbraní od samotné HaK, takže s tou vysokou cenou HaK je to vlastně relativní…

  • Jecchus
    12:32 13.10.2014

    D.i.p:

    Tuto pasáž ze Zbrojířova příspěvku vnímám spíš jako nadsázku, než jím reálně chtěné řešení. Určitě nevyřešíme naše problémy tím, že předáme klíče od korunovačních klenotů do zahraničí :)
    Rozhodně však z jeho mnohých příspěvků na AN nelze dovodit, že je nekompetentní a nedůvěryhodný. Naopak přináší často zajímavé informace (někdy zákulisní - což je však problematické z hlediska možnosti ostatních si tyto informace ověřit) a souvislosti, vč. propojení do legislativní úpravy.
    Zaujatý proti uherskobrodké zbrojovce je určitě, ale svá stanoviska solidně a modborně zargumentovává.

    Rozhodně by mně u něj zajímalo, co je zač - s ohledem na jeho znalost problematiky výběrek bych to tipoval na (asi) bývalého zaměstnance Národního úřadu pro vyzbrojování, nebo osobu mající tuto problematiku na starosti u něktérého z uchazečů o zakázky, možná zbrojní lobbista apod. Ten člověk prostě není "běžný Franta Flinta", jejichž keců je plný internet... :)

  • D.i.p
    10:16 13.10.2014

    Zbrojir: Samozřejmě, že korupce je problém a rozhodně netvrdím, že není. Ovšem Vám nevěřím ani čárku. Někdo kdo napíše tohle: "Resenim je odebrat MO CR pravo se vyzbrojovat a tuto kompetenci predat na jiny urad, nejlepe do zahranici," je u mě hodně nedůvěryhodný.
    Nevím v čem děláte, ale asi jste tím sám dost zaujatý. Řešením korupce rozhodně není předávání kompetencí mimo ČR, už jenom z toho důvodu, že v nadnárodních organizacích je korupce ještě vyšší viz EU.

  • KOLT
    21:05 12.10.2014

    Při výběru CZ 805 všichni znalí a slušní radši odjeli na služební cestu ;-)

    20 000 ran plnotučné munice už je docela dost, to mě až tak nepřekvapuje, že neuspěli. Čili pravděpodobně chyba dovozce, nikoliv pušky jako takové.
    HK-417 by asi šla zavést způsobem "dokoupení zavedeného vybavení", jen nevím, jestli to jde provést napříč složkami spadajícími pod MO – ve výbavě ji má Šestka, tedy VZ, nepletu-li se. Leda by se počkalo, až Šestka přejde pod A ČR. Nicméně dle mých informací je HK-417 dost drahá zbraň, čili její pořízení pro SF je finančně snesitelné, pro běžné jednotky je to otázka.

    O tom, že způsob výběru je nesmyslný, není nejmenší pochyb. Nemluvě o zadání atd. S tím zahraničím máte možná pravdu. Už nějakou dobu tvrdím, že bychom měli předat pravomoci orgánů činných v trestním vyšetřování do Švýcarska, minimálně v případě hospodářské kriminality. Vždyť pod Alpami už vyřešili snad víc velkých ekonomických kauz z české kotliny, než my sami... nehledě na to, na kolik z nich nás upozornili (a u nás se to zpravidla zametlo pod koberec).

  • Zbrojir
    13:48 12.10.2014

    CZUB ve "vyberovem rizeni" s CZ 805 take neuspela, zkousky se musely opakovat. Aby prosla, museli mit na MO vsichni zainteresovani zavrene obe oci a zacpane obe usi. Ze CZUB take nevyloucili, tak to je politika. Nekteri dokonce tvrdi, ze za takovym nadrzovanim je primo korupce.

    SIG 716 pry neuspel v zivotnosti a spolehlibosti.

    Problemem vyberovych rizeni na MO CR je zcela stupidni zpusob vyberu, kdy se na zaklade deklaraci a nabidkove ceny vybere ten "nejlepsi", samozrejme tedy ten, co toho nejvice slibi, uzavre se s nim smlouva a az potom se zkousi. SIG tusim garantoval zivotnost 20 000 ran pro 7,62x51, a to v testu splnit nedokazal.

    K tomu je nutne jeste dodat, ze HaK 417, ktera ma ceske armadni testy davno splnene, byla diskriminacnimi pozadavky vysachovana ze hry, a SIG, resp. Meopta/SIG byla, tusim az tretim v poradi, se kterym se podarilo vubec uzavrit smlouvu (ve zkouskach vsak neuspela), protoze se jeste pred zkousenim ukazalo, ze ve vypoctu (pomer deklaraci a cena) lepe hodnoceni uchazeci, deklarace zjevne nafsadili.

    Jen pripominam, ze na strankach AN byla opravnene kritizovana neodbornost a diskriminace vlastniho zadani.

    Resenim je odebrat MO CR pravo se vyzbrojovat a tuto kompetenci predat na jiny urad, nejlepe do zahranici, protoze kombinace lajdactvi, nekompetentnosti, intrik, podvodu aprehnane byrokracie nemuze prinest realny uspech.

  • KOLT
    11:30 12.10.2014

    A netušíte, co bylo důvodem, že neprošel? Přijde mi skutečně "vtipné", že jimi projde nedodělek CZ805 a neuspěje SIG 716....

  • Zbrojir
    20:51 11.10.2014

    Ano, je to tak, mělo by proběhnout nové výběrove řizení.

    Pokud však nezmění celkové pojetí výběru a neodstraní zjevně diskriminační požadavky, může i další pokus skončit fiaskem.

  • KOLT
    19:28 11.10.2014

    Dostala se ke mně informace, že SIG 716 neprošel vojskovými zkouškami, celé výběrové řízení se ruší a bude se vypisovat nové. Může někdo potvrdit?

  • karayama
    20:59 08.07.2014

    Snad tento nákup dopadne dobře a co nejrychleji ,zbraně jsou to dobré a zcela v současném trendu ,optika z meopty po drobném doladění by mohla také dobře fungovat ,stávajíci pušky Dragunov jsou již opotřebované valná většina má drážky vývrtu již jen v jedné třetině hlavně a přechodové kužely komory jsou již tak vypálené že překalibrovávají vystřelem krčky nábojnic chybí jim i několik milimetrů materiálu který je vypálen .Není proto divu když je potom rozptyl na 100m horší neuž u Sa.58 naboje k tomu fasované zejména sb. serie 83 se doslova rozpadají odlupuje se z nich vrstva povrchové ůpravy a samovolně odpadává .Snad nákup dopadne dobře a naši starší střelci konečně dostanou co si zaslouží ,jinak je jedině dobře že je v AČR tato funkce zavedena určitě ji nenahradí standartní puška s kolimátorem a zvětšovacím modulem ,v dnešním pojetí asimetrického boje ,ale i v klasickém konfliktu zejména boji v zastavěných oblastech je starší střelec pro družstvo velkým přínosem .

  • KOLT
    23:25 29.06.2014

    Josef9: Právě že SVD (Dragunov) jednak není "sniperka", jednak nesnese srovnání s moderními puškami její kategorie. Chybí jí možnost použití různých druhů optiky, což by se samozřejmě dalo řešit nějakou modernizací. Její přesnost, především při intenzivnější střelbě, není nijak slavná. A hlavně používá ruský náboj 7.62x54R, zatímco naše armáda přechází na náboje NATO. Vlastně ostrostřelecká puška je poslední ruční střelnou zbraní plošně zavedenou v AČR, která ještě používá náboje východní provenience. Vím, že se ještě hojně používá Uk 59, který je ale již dlouhodobě nahrazován belgickým Minimi, jen dodávky váznou. Stejně tak Sa 58, který ale již také nahrazuje CZ805. SIG 716 pochopitelně používá náboje 7.62x51 NATO, umožňuje montáž jakékoliv optiky s lištami, pravděpodobně se jedná o kvalitní zbraň. Myslím, že vojáci, kteří ji dostanou, by mohli být spokojeni (pravděpodobně spokojenější než jejich kolegové s CZ805 ;-) ).

  • Josef9
    08:51 29.06.2014

    Já jen prostě nechápu, tu logiku českého velení, proč používá při hledání nových zbraní do AČR rovnici( proč by to šlo lehce když to jde těžce) proč prostě se nezačnou chovat tam nahoře jako profesionálové když chtěji profesionální armádu. Nejdou mezi vojáky pro který, je to určený, a nezeptají se jich jaký kvér by se jim líbil myslím, že na to mají právo ty vojáci, kterým jde pak v akci o život, aby si vybrali s čím jít do akce protože spolehlivost a tedy pak i mít důvěru ve svojí zbran je v akci strašně moc pro každého vojáka prostě vědět že když jí potřebuji tak mě nezklame a to jak funkčnosti tak svými dovednostmi a proto se nakoupil shit z CZ UB a tomuhle mají český hoši věřit a spolehnout se na něco co je ještě ve vývoji ? Ta zbraň je ušitá horkou jehlou, a jediný kdo tohle nechce slyšet je ten kdo s toho má ten svůj podíl :) a podle mého názoru i zastaralí Dragunov je pořád sniper jak má být nic složitého na něm člověk nenajde navíc má výkoně střelivo prostě klasika proč ho tedy nahrazovat SIG Sauer 716 DMR jaký je pro to důvod ? Kolik lidí který o tom rozhodují se zeptalo příslušníků AČR pro který je tato zbraň určená jestli je to vhodná volba ? tohle bych prostě nechal na někom kdo ví co to chce a co ty vojáci potřebují ne že někdo začne vybírat na blind novou zbraň pro AČR hold ta korupce níčí vše :(

  • Gulf
    03:52 23.06.2014

    To je vážně legrace.Kdejaký článek chválí až do nebe pušku CZ 805 Bren a tady vybavují zelené panáčky puškou SIG Sauer 716

  • Yetti
    16:05 12.04.2014

    Jenda: Musíš si uvědomit, že ačkoli mají oba zbraň podobných parametrů jejich práce je naprosto odlišná. Kulomet má za úkol chrlit střely proti nepříteli a tím získat palebnou převahu a uzemnit nepřítele, aby například měl velitel dost času provést nějaký manévr. Kulometčík má obvykle spoustu munice a ta hodně váží, proto není tolik pohyblivý. Naopak ostrostřelec je lehčí, pohyblivější a v případě kontaktu díky tomu, že kulomet zaměstnává nepřítele může vyhledávat optimální pozici odkud nepřítele několika přesnými zásahy zneškodní. Ostrostřelec může působit i samostatně jako zajištění skupiny, proto potřebuje být mobilnější. Během přesunu toho může naběhot o hodně víc než zbytek skupiny.
    Bohužel spousta velitelů neumí ostrostřelce používat, ale to už je jiná pohádka..

    Psovod Na dragunovkách se určitě používají: http://www.meopta.com/cz/zd-4-16x44-1404041492.html

    KOLT: MEO 50 M je přímo určená pro SVD

  • Jenda
    09:47 30.03.2014

    CZ UB se nepřihlásila, protože nechtěla nebo proto že stále nemá BREN v 7,62x51? Zrovna v téhle ráži by se myslím dal úspěšně nabízet pro civil jako samonabíjecí kulovnice....

    Má vůbec význam zařazovat kromě klasických odstřelovačů ostrostřelce do jednotky složené z profesionálů s pravidelným střeleckým výcvikem, vybavených zvětšovacími moduly ke kolimátorům? Nestačilo by jen nafasovat jeden zásobník s vhodnější municí pro střelbu do 600m např. Mk262 mod1. Případně vybrané jedince vybavit jen vhodnější optikou a třeba dokoupit pár 16inch hlavní? Nezastane funkci DMR při střelbě nad 600m kulomet Minimi s optikou (např ZD 5x40 GRD)?

  • psovod
    20:14 29.03.2014

    na dragunovech jsem i já v ačr viděl optiky od meopty

  • flash666
    03:25 29.03.2014

    ne neumi a rikat si muzete co chcete... ale me je to fuk ja z toho strilet nebudu... a kdyz ma jit vsechno doprdele tak aspon at poradne a opravdu vsechno.... pusky, uz mame, pistole a sapiky pripraveny pro doplneni skladu jelikoz jsou uz zavedeny ( smejdy od CZUB samozrejme ) marksman puska bude dobra ale shit optika :) ale neco mi rika ze nebudem mit Siga podle zkusenosti kdyz se neco jevy jako dobry a i se to chce tak se koupi uplne neco jinyho

  • KOLT
    01:52 29.03.2014

    flash666: Optiku umí Meopta dělat slušnou, elektronika jí zatím moc nejde. Takže denní zaměřovač ano, NV raději ne.

    Petr M: Vážně se MEO 50 M používá v AČR na SVD Dragunov?

  • Petr M
    01:27 29.03.2014

    Kolt, nevim MEO 50 M v ačr přesně je na starých dragunovech, ale jistě se využije...Ovšem, mám trochu, aby NV meopty nebyla dražší a horší než zahraniční konkurence.
    Jinak souhlasím, zbraň + optika + noční vidění, dejmě tomu 200 000Kč, ale ostaní položky dohromady 100 000Kč rozhodně nedají, viz. dvounožka pár tisíc, na strákách výrobce stála 210$, 10 zásobníku 200$, náhradní díly cca 500$, nebo koupit dalších 100 pušek na náhradní díly, sady pro zbrojíře pár set dolarů, nemusí být ke každé zbrani, sada na čištení zbraně cca

  • flash666
    00:24 29.03.2014

    ja uz se tu fakt nicemu nedivim :D meopta :D tvl to ne

  • KOLT
    23:03 28.03.2014

    Zbrojíř: Děkuji za podrobné informace.

    S manipulací s velkými zásobníky máte asi pravdu, zvlášť složité to bude právě u konstrukce typu bull-pup, tam se navíc ani moc velký zásobní nevejde, protože by ztěžoval až znemožňoval manipulaci se zbraní na dvounožce.

  • KOLT
    23:00 28.03.2014

    PetrM: Zakázka je zadaná včetně příslušenství. Jestli se nepletu, pro každou pušku je vyžadována noctovizní předsádka. I vámi uvedené ceny jednoznačně říkají, že taková předsádka je dražší než vlastní puška (oficiální cena SIG-716 bez příslušenství je 2799 $). Argument, že armáda by nic nemusela kupovat, neb to již má, je úsměvný ;-) Již vlastněné přístroje už k něčemu slouží, s vysokou pravděpodobností se jen tak někde nevyužitě neválejí (neb NV není nikdy dost). Také vemte v potaz, že cena, kterou armáda stanovila, je maximum, kam je ochotna jít. Pokud proběhne alespoň trochu regulérní soutěž, je vysoce pravděpodobné, že vysoutěžená cena bude nižší.

    Pokud vezmeme v úvahu jen základní části zbraňového kompletu, tak puška s batohem/kufrem, popruhem: 50-60 000 Kč; denní optika: 30 000 Kč; NV předsádka: 60-100 000 Kč. Takže jsme na 200 000 Kč, a ještě jsme nepočítali dvojnožku, zásobníky, náhradní díly, čistící sady, sady pro zbrojíře... Pochybuju, že pod 300 kKč za kus to AČR sežene. Čili pokud bude celková cena pod 70 milonů Kč, nebude se mi tomu chtít ani věřit :-)

    Shodneme se rozhodně na tom, že SIG-716 je rozhodně lepší volba než cosi narychlo spíchnutého v Uherském Brodě ;-) Jak si bude stát proti HK-417, to se uvidí časem.

  • Petr M
    20:38 28.03.2014

    KOLT, počty jsou zcela jasné, noční vidění jsem do ceny samozřejmě nepočítal, jedinné, co by mohla meopta na tuhle zbraň nabídnout je MEO 50, a ty už ačr ve výzbroji má, tak by nemusela pořizovat další, meopta cenu sice neuvácí, ale 3 gen stojí od 3000 usd, 4 gen od 5000 usd výše..

  • Zbrojir
    20:22 28.03.2014

    U Opu ráže 12,7mm má aplikace zásobníků s větší kapacitou nábojů vždy jisté limity.

    Zásobníky jsou velmi rozměrné a naplněné i značně hmotné, kdy přepravovat v nich munici, zejména pak při přesunu po vlastních, není většinou ani příliš praktické. Naplněný zásobník negativně ovlivňuje celkovou hmotnost a vyvážení zbraně, rovněž jeho rozměry mohou negativně ovlivnit celkovou manipulaci se zbraní. V této ráži existuje mnoho zbraní, které zásobovací ústrojí nemají. Mnozí střelci nabíjejí zbraň ráže 12,7mm podáváním po jednom náboji do nábojiště, či rovnou do komory, což je u tak rozměrných nábojů mj. velmi snadné. Vzhledem k nemalému zpětnému rázu zbraně, kdy jsou nezbytné delší časové prodlevy mezi jednotlivými výstřely, může být tento postup při nabíjení v praxi plně vyhovující.

    FALCON je opakovací OPU a tam by při praktickém nasazení nemusela být malá kapacita zásobovacího ústrojí žádný vážný handicap, zatímco u samonabíjecí pušky by taková kapacita jistě eliminovala výhodu aplikace závěrové automatiky.

    K tomu by se měli vyjádřit především odstřelovači, kteří tento typ zbraně v praxi užívají.

  • Zbrojir
    19:21 28.03.2014

    Střelba za pohybu z tankového kulometu na RPTZ (ruční protitanková zbraň) byla zcela běžnou součástí školních střeleb a taktických cvičení s bojovou ostrou střelbou.

    Cvičila se hojně rovněž střelba na bočně, či šikmo jedoucí BZK (bezzákluzový kanon na osobním automobilu typu Jeep), kdy se střelci učili střílet s předsazením, a to buď doprovodným způsobem (zvolím nadběh a věží otáčím stejnou úhlovou rychlostí, jako se pohybuje cíl, vypálím krátkou dávku a pozoruji dopad střel se stopovkou a případně provedu opravu), nebo vyčkávacím způsobem (zvolím nadběh, předběhnu věží cíl a až se cíl dostane do správné pozice, vypálím dávku a rovněž odpozoruji dopad střel se stopovkou a případně provedu opravu).

    Školní střelby, tj. střelba vložnou zbraní, či plnou ráží na tankové střelnici, tedy na známých drahách s řídící věží a točnami, taktické cvičení s bojovou střelbou je vrcholné zaměstnání, kdy se provádí komplexní výcvik, tedy taktika a střelba současně přímo v terénu, kde jsou rozmístěny příslušné terče, jejichž pozice by obvykle neměly cvičící jednotky předem přesně znát.

    Terč RPTZ je větší, než nekrytě ležící figura, dal by se přirovnat k přikrčené obsluze v poloze v kleče. Střelci ho na 600m zasahovali první, druhou, max. třetí krátkou dávkou (odhadem se spotřebou 5-15 nábojů, naplněný pás ve schránce má 250 nábojů, pak se musí nasadit pás další). To záleželo především na tom, jak byly připraveny zbraně (správnost nastřelení) a jak správně střelec nastavil zaměřovač, resp. zvolil správnou zaměřovací značku. Když bylo vše připraveno správně a i střelec zareagoval bezchybně, tak stačila dávka 5 nábojů, a cíl byl zasažen.

    Krytě ležící střelec DMR bude vykazovat podstatně menší plochu, ale výhody střelby z kulometu (dávka, možnost jejího rychlého opakování, rozptyl střel v dávce, včetně odrazu střel o terén, a to především po směru střelby, vizuální kontrola drah a dopadu střel se stopovkou, budou mít pozitivní přidanou hodnotu). Takže pokud cíl zjistím, a ostrostřelec s DMR bude max. přikrčený k terénu, zamířím první dávku jako "lehce krátkou", tedy těsně před cíl. Střely z dávky, které dopadnou na terén, se sice chaoticky odráží, ale pokud bude cíl v blízké vzdálenosti, tak to tvrdě schytá, kdy odražená, často i destabilizovaná střela má na živou sílu obvykle mnohem nepříznivější účinek, než střela stabilizovaná. Pokud první dávkou minu, tak odpozoruji dopad střel se stopovkou a provedu příslušnou opravu a opětovně vypálím. Spotřeba munice, pakliže bude ostrostřelec ležet na terénu, a nikoli prakticky celý schovaný v okopu, by neměla být o mnoho větší, než pro RPTZ.

    Schopnost zasahovat cíle za pohybu je do značné míry limitována výkony stabilizace tankových zbraní a zaměřovače. Pokud byl u T-72 správně seřízen stabilizátor, při jízdě po poli, či po polní nebo lesní cestě, zbraně v podstatě zůstávaly v pozici zvolené střelcem. To u T-54/55 vyžadovala zapnutá stabilizace mnohem častější jemné korekce ze strany střelce.

    U tak malého cíle v 600m by byl asi největší problém ho najít, osádka tanku se totiž primárně zaměřuje na cíle vyšší důležitosti, jako jsou tanky, samohybná děla, PTŘS (protitankové řízené střely), BVP, OT, RPTZ a pod. Takže cíle typu DMR, obvykle přenechává pěchotě (palubním zbraním BVP, popř. zbraním roje). Záleželo by hodně na tom, zda ostrostřelce s DMR bude muset vyhledat osamoceně v terénu jedoucí tank, a nebo, zda se bude jednat o standardní tankový útok, kdy každé vozidlo jednotky vyhledává a ničí cíle ve vymezeném a poměrně úzkém sektoru.

    Budeme-li předpokládat, že ostrostřelec s DMR by nechtěl jen nehybně ležet a zapojil by se do boje, tak by výrazně zvýšil riziko svého odhalení. Pokud by byl ostrostřelec vyšším rizikem, např. při boji o aglomeraci, pak může být proti jeho úkrytu použit i TK (tankový kanon) obvykle granát tříštivotrhavý, u T-72 OF 19 tuším 19kg a 850m/s, přičemž TK je samozřejmě citelně přesnější, než PKT.

    Pokud by pěchota neměla odpovídající PT krytí, pak by to byl opravdu lov na kachny. V předpise stojí: tank ničí kanonem, kulometem, pancířem a pásy. Zkuste se bez adekvátních PT prostředků něčemu takovému postavit. V aglomeracích městského typu šance existují, v otevřeném terénu by byla pěchota zmasakrována.
    Což se ve válečných konfliktech i dělo, kdy tanky úspěšně pokračovaly v útoku i po spotřebování munice a pěchotu a její výzbroj prostě rozválcovaly. Mnohé hrané filmy dost zkreslují. Od doby, co pěšák na horizontu na typickém středoevropském válčišti zaregistruje útočící tanky, je do pěti minut rozhodnuto, zda byla tanková zteč úspěšná. Mj. M1 Abrams se v iráckém tažení plně osvědčil, a prokázal, že moderní tanky jen tak něco nezastaví. V podstatě je brzdil nedostatek paliva, munice a problémy s velením a koordinací vojsk, kdy tak dynamický postup tankových vojsk do hloubky obrany protivníka nebylo již možné udržet.

    Pravděpodobnost zásahu takového cíle by šla přesně spočítat, ale to bych musel složitě vyhledat někde skladované tabulky střelby pro PKT.

  • KOLT
    16:04 28.03.2014

    Děkuji za odpověď ohledně Falconu. Mě na té pušce vždycky především zaráželo, že nemá zásobník (krom onoho dvouraného). To je kvůli uspořádání bull-pup? To mi prostě přijde jako dost zásadní slabina u protimateriálové pušky, u těch je naopak často snížena přesnost na úkor možnosti poloautomatické střelby (klasicky u M82 a jejích příbuzných).

  • KOLT
    16:03 28.03.2014

    Ohledně snadného rozpoznání ostrostřelce – problém to asi bude, zabývají se jím i za velkou louží. Tam konkrétně vadí, že různé deriváty M14 jsou na první pohled snadno rozeznatelné od o poznání subtilnějších M16, natož M4. Asi i proto je často jako DRM používána M16 s kvalitnější hlavní a lepším střelivem. V naší Armádě to možná bude opačně, neb DMR bude mít sice delší hlaveň, ale AR bude celkově mohutnější :-) Ono to vlastně není k smýchu... a navíc to ještě není jisté.

    Ohledně munice – 7.62x51 má jednoznačnou výhodu dvounásobné energie střely. Nicméně pokud je pravda, že nový standardní typ nábojů 5.56x45 má vyšší ranivost než 7.62x51, je úvaha o DMR v této ráži zcela oprávněná. Koneckonců u jednotek, které mají podporu těžších zbraní, by i lehký kulomet v této ráži nemusel představovat problém. V případě přechodu na náboje 6.8 SPC či 6.5 Grendel by už asi vůbec nemělo smysl moc se rozmýšlet, ale osobně nevěřím, že k tomu v nejbližších deseti letech dojde. Co se týče zbraní, které by mohly sloužit jako takovýto "trojkomplet" (AR/DMR/LMG), ať již jen ve slabší nebo v obou rážích, napadá mě krom zmíněné HK-416/417 právě SIG-516/716 (pokud by SIG zvládnul kulometnou versi) či FN SCAR [L/H] (v případě pánů z Herstalu o zvládnutí kulometu nepochybuji ;-) ). A samozřejmě zmíněná CZ805, kde ale je problém i s AR, natož se zbylými členy rodiny. Koneckonců i L85/86 by asi byla myslitelná, ale tam je kvalita také dosti podprůměrná. Každopádně všechny tyto varianty mají jednu nevýhodu v případě LMG, kterou je střelba z přední polohy závěru, takže hrozí uvaření náboje v komoře. SCAR ve versi IAR ovšem údajně umožňuje přepnutí mezi střelbou ze zadní/přední polohy, dokonce to má dělat automaticky v závislosti na teplotě hlavně, M6 pak podle režimu střelby (semi/auto). Takže i toto je řešitelné.

    O přesnosti kulometů rodiny PK nemám pochybnosti. Zajímalo by mne ale, jakou skutečnou šanci má střelec v tanku strefit na oněch 600m ležící cíl při jízdě terénem. Omlouvám se za možná hloupý dotaz, ale nikdy jsem v tanku neseděl, takže prostě nemám ani nejmenší představu.

  • KOLT
    15:29 28.03.2014

    Petr M: Tyhle počty jsou zavádějící. Nevíme, co všechno bude obsahem smlouvy. Jen od pohledu na váš seznam mě napadá jedna zásadní věc, kterou jste nezmínil – noční vidění, které má být tuším ke každé zbrani. Kvalitní noctovizor je mnohdy dražší než samotná zbraň! Proto bych byl rád, kdyby MO zveřejnilo nejen celkovou cenu, ale také cenu jednotlivých položek. O tom si ale budeme muset nechat zdát, protože se bude schovávat za obchodní a vojenská tajemství. Každopádně pokud se do maximální ceny vleze požadovaný počet SIG-716 s alespoň slušnou optikou (a Meopta ji udělat skutečně umí), tak AČR pravděpodobně neprohloupí jejich koupí a vojáci budou spokojeni, podobně jako s FN MINIMI.

  • KOLT
    15:23 28.03.2014

    "...Navíc když budou domácí vyrobci pod tlakem, že ne každý tendr můžou vyhrát, kvalita půjde nahoru..."

    Souhlas, a právě o tom to, mimo jiné, je. Kdyby to CZUB neměla jisté, musela by se snažit, čímž by výsledek byl rozhodně lepší. Navíc by musela opustit své nehorázně arogantní chování. Podpora domácího průmyslu má své výhody, ale musí mít také limity. V případě CZUB se však stát zcela jednoznačně pohybuje daleko za nimi. A to nezmiňuji skutečnost, kterou zde již mnohokrát popsal Zbrojíř, že i díky CZUB jsme se v rámci EU přihlásili k volné soutěži v této oblasti.

  • loty
    11:46 28.03.2014

    Zajímaly by mě reálné výhody (hodnoty) dneska tak hrozně trendy flutingu (vnejšího drážkování) hlavní. Jsou mi známy oficiálně omílané důvody jako: snížení hmotnosti, lepší odvod tepla větším povrchem apod. Nikde jsem to ovšem neviděl podloženo skutečnými daty.

  • jenikdavid
    06:43 28.03.2014

    ...brzdy uměly...

  • jenikdavid
    06:19 28.03.2014

    Jura99: Také s Vámi v zásadě souhlasím, ale jen do té doby, dokud nejde o životy. To je asi jako brzdy do auta - kdyby domácí uměli brzdit ze 100 na 0 na 90ti metrech a zahraniční na 35ti metrech, které byste chtěl do svého auta ? I přes podporu domácího průmyslu a slibu, že se to dalším vývojem někdy zlepší, určitě by to ty české nebyly.... Navíc když budou domácí vyrobci pod tlakem, že ne každý tendr můžou vyhrát, kvalita půjde nahoru...

  • Petr M
    21:01 27.03.2014

    Armáda plánovala utratit za 238 pušek 100 milionů Kč. vzhledem k tomu, že cena SIG 716 DMR je 56000Kč, tak by jich za tu cenu měla 1785 samozřejmě bez optiky,

    Kdyby na ni dali dobrou optiku od meopty ZD 6-24x56 RD 36000Kč nebo ZD 3-12x56 za 28600Kč, + náhdaní díly, zásobníky, doplňky atd, tak to vychází cca 100 000Kč za jednu pušku a za 100 milionů by ačr měla cca 1000 pušek.

    SIG 716 DMR se zdá být dobrá zbraň, jistě lepší než nějaký narychlo upravený bren z czub. Ovšem zajímalo by mě, jak je natom ve srovnání s např s HK417 A2, G28, případně MSG90 A2.

    Tento tendr se mi zdá od samého začátku nějaký pochybný. Jen doufam, že to zas nebude nějaký tunel.

  • Zbrojir
    19:13 27.03.2014

    Když jsem ještě sloužil o bojové jednotky, bylo mnohé jinak. Kdo ale má základní znalosti o zásadách vedení boje malých jednotek, jejich organizaci, způsobu velení výstroji a výzbroji, tedy i základní znalosti o protivníkovi, musí, bude-li mít samozřejmě prostor a čas zorientovat se na bojišti, poměrně rychle identifikovat základní funkce vojáků protivníka v sestavě jednotky.

    Např. při pozorování bojiště zaměřovačem se zvětšením, nebo dalekohledem z výhodné pozice musí zkušenější voják identifikovat velitele, kulometníky, ostrostřelce, pancéřovníky a pod.

    Jako tankista o tom, jak je příjemné za jízdy přes stabilizovaný zaměřovač sledovat lopotící se pěšáky, rychle vyhledat prioritní cíle a být je schopen ničit kulometem cca do 600-800m a kanonem důležité jednotlivce a malé bodové cíle i výrazně nad kilometr, něco vím. Střílíte-li z tankového kulometu, sledujete stopovky, kdy se Vám zdá, že střely letí pomalu, korekce palby je proto snadná a rychlá. A to byly dnes již zastaralé tanky T-54/55/72. Takže s ostrostřelcem, pokud ho zpozoruje střelec z bojového vozidla či tanku bude učiněn během několika vteřin rychlý konec.

    Jen pro zajímavost, ačkoli tankový kulomet není konstruován pro střelbu dávkou v co nejmenším rozptylu, PKT na 100m, pokud není opotřebený, vypálí celou 10 ranou dávku obvykle v rozptylu pod 10 cm, tedy do desítky na nekrytě ležící figuře. Takže si odvodíte, když střelec z tanku či BVP zjistí cíl velikosti jednotlivce na 500 m a vypálí se správným nastavením krátkou dávku, že ten na druhé straně zpravidla ihned schytá několik zásahů.

    Pokud má být DMR účinná ještě na 600-800m, pak je 7,62x51mm v podstatě nutností. Ostrostřelce v palebné pozici vleže spíše odhalí jeho činnost a zejména mohutnější optika, než vzhled vlastní zbraně, jelikož ta bude z většiny pozic obtížně identifikovatelná. Pokud by pozorovatel s optikou sledoval družstvo za pochodu, či rozvinuté v rojnici ze vzdálenosti umožňující zahájení palby z ručních zbraní, většinou musí rozpoznat cíle z hlediska priorit jejich ničení.

    V minulosti byl každý voják se zbraní s optikou prioritním cílem.
    Dnes má prakticky každá dlouhá zbraň moderní armády aplikován optický zaměřovač, byť často jen kolimátor se zvětšením 1x. To na jedné straně může znesnadnit rychle identifikovat ostrostřelce, na druhé straně však i řadoví střelci se zaměřovači se zvětšením mají lepší pozorovací schopnosti a tudíž i schopnost vyhledávat důležité cíle a rychle je vyřadit z boje. Na kratší vzdálenosti, cca do 300-400m je řadový střelec s útočnou puškou 5,56x45 se zaměřovačem se zvětšením 3-4x ostrostřelci prakticky rovnocenným protivníkem. V podstatě záleží na tom, kdo první identifikuje cíl a zahájí palbu. V krátkých vzdálenostech (CQB) je výhodnější zbraní nepochybně již útočná puška.

    Zbraňový systém AR/DMR/LMG postavený na společném základě, má nepochybně řadu výhod, ale také své limity, zejména, jsou-li v rámci kompletu vyžadovány obě standardní NATO ráže (5,56x45 a 7,62x51). Z technického a logistického hlediska nepochybně výhoda, z uživatelského většinou už nikoli. Posuzovat a hodnotit je proto nutné každý jednotlivý produkt, kdy některé se osvědčují, jiné však nikoli. Takže M27 IAR (HaK 416 ve spec. verzi s optikou Trijicon, kdy plní úlohu AR, DMR i LMG) s vysokou pravděpodobností ano, jiné produkty jiných výrobců však nikoli.

  • Jan Grohmann
    17:28 27.03.2014

    Otázka do pranice. Je moc velký taktický problém, že ostrostřelec bude mít jinou zbraň než zbytek mužstva? Resp. bude lehce rozeznatelným prvním cílem pro protivníka. Vím ale, že britové mají stejný "problém". Ostrostřelci používají L129A1 a zbytek družstva bull-pup SA 80.

  • Jecchus
    16:42 27.03.2014

    Tak pokud je volba mezi českým šmejdem a zahraničním šmejdem, není co řešit. Domnívám se ale, že AČR by se měla šmejdům pokud možno vyhýbat. Pokud bude volba česká kvalita a zahraniční kvalita, je správné řešení také jasné. Na druhou stranu nevidím důvod při volbě český šmejd oproti zahraniční kvalitě samoúčelně podporovat domácí výrobu. Schválně jsem vynechal parametr ceny, ten z daných voleb udělá ještě zajímavější logické cvičení...

  • Hubňa
    15:39 27.03.2014

    Ikari:

    Teď si ale představte, že by jsme místo "šmejdů" z České republiky kupovali "dobré a kvalitní zbraně" z České republiky...nebylo by to lepší? Jenže přístup, který k problematice vyzbrojování naše MO má prostě nikoho netlačí, aby místo těch "šmejdů" dodali něco lepšího...

  • ikari
    14:14 27.03.2014

    Jura99: naprosty souhlas - pokud CZUB dostala zkusenosti s CZ 805 a podari se ji diky tomu od ted dal vyrabet lepsi pusky a navazat na "slavu" sa58, tak jsem jenom pro

    to samy s l-159 - jestli se diky tomu Aeru podari dotahnout do funkcniho konce l-169 a navazat na "slavu" l-39, tak je to taky super

    je proste mnohem lepsi kupovat nase smejdy vyrobene ceskou firmou nez zahranicni smejdy typu Pandur nebo CASA - prece jen jde o "investici" do vlastniho - berme si priklad z nemcu, kteri diky jejich strojirenstvi jsou mezi temi staty evropa, ktere se maji nejlepe

  • Zbrojir
    13:30 27.03.2014

    S OPu FALCON OP96/OP99 jsem sice párkrát střílel na předváděčkách, ale nejsem natolik kompetentní,abych zde mohl činit detailní a jednoznačné závěry.

    Projekt byl nepochybně zadán tak, aby dal práci lidem v ZVI (Zbrojovka Vsetín). Při vývoji se výrobce potýkal s mnoha problémy, přesnost Opu v ráži 12,7x107 (sovětský) je limitována možnostmi dostupné (většinou kulometné) munice, v ráži 12,7x99 (50 BMG) bude jistě přesnější. Počet odebraných a i celkem vyrobených OPU (v zahraničí se pokud vím výrazněji neprosadila) není nikterak závratný a je tedy otázka,nakolik byl celý projekt "české antimateriálové OPU" vůbec rentabilní.

    Obávám se, že v regulérním tendru, tedy v době jejího zavedení do A ČR, by na renomované zahraniční konkurenty patrně zdaleka nestačila. Limitem byla i používaná optika (den i noc) ČS výroby (Meopta).

    A jak neslavně nakonec dopadla ZVI víme všichni jistě také. Mj. měly se tam montovat a z části vyrábět FN SCAR pro A ČR. Tedy, zvýhodním-li jednoho domácího výrobce (CZUB) zpravidla současně poškodím jiné (ZVI)....

    Státních podniků je ve zbrojní oblasti v ČR opravdu velmi málo. ČR je prostě příliš malý trh, a jakýkoli větší podnik, či dokonce průmyslový komplex by se v dnešní době pouze místními státními zakázkami prostě neuživil. Za důležité naopak považuji udržet ve státních rukou takové instituce, jako je např. VTÚV Slavičín (vojenský technický ústav výzbroje a munice). Ztratíme-li takové know-how, nebudeme ani schopni kvalifikovaně posoudit, co je nám vlastně nabízeno. A že tlak na zrušení takových institucí sílí, protože zbrojní průmysl (domácí) by se rád zbavil jakékoli kvalifikované a alespoň částečně nezávislé kontroly nad svými výrobky. Ono je opravdu jednodušší domluvit vše na rautech s politiky a generály, než předkládat vzorky zbraní ke zkouškám a trnout, jak tyto dopadnou.

    To, že např. CZUB nedostane státní zakázku zdaleka neznamená hospodářskou katastrofu. CZUB se naučila své, doposud nikterak dokonalé produkty vcelku úspěšně udávat na trzích třetího světa (raději ale nechtějme vědět, jaké mají přesvědčovací argumenty), v posledních letech je i zisková. Naopak, regulérní soutěžní prostředí by ji konečně přinutilo vážně se zamyslet se nad svým dosavadním přístupem ke státním zakázkám, vyhlašovaným organizačními složkami ČR. Buď chce mít se státem korektní, oboustranně výhodné vztahy a pak může v rámci platných pravidel počítat i s jistou pomocí a spoluprací ozbrojených složek, a nebo bude na stát kašlat, resp. v zákulisí s politiky domluvené státní zakázky chápat jen jako naprosto jistý zdroj nemalých příjmů, kdy lze státu pod politickým krytím obvykle vnutit i nedokonalé a předražené výrobky, a ještě z jejich problémů při provozu zdarma těžit informace pro zdokonalení pro zahraniční zákazníky, pak ale musí jít CZUB v zájmu nás všech co nejrychleji od "válu".

    Žijeme v globálním světě, " ignoranty a nemehla", ačkoli zaměstnávající české lidi, stát dlouhodobě udržovat při životě prostě nemůže.

    Udělejte si čas a přečtěte si na Militaria.cz, co si např. užila policie s "policejním compactem".

  • Voodoo
    12:52 27.03.2014

    Jura99: chápu tvoje argumenty a ve většině případů s nimi souhlasím. Ale ani jeden lidský život nestojí za podporu domácího průmyslu. A CZ 805 byla ve fázi, kdy vyhrála tendr, natolik nekvalitní, že takový nebezpečí reálně hrozilo.

    A k 80 % etalanu ve třídě má podle mýho názoru na míle daleko.

  • Jura99
    11:25 27.03.2014
    Oblíbený příspěvek

    Zbrojir: chápu výhrady k českým výrobkům, které jsou málokdy úplně špičkové. Ale pokud jde zrovna o zbraně, je mnoho armád, kde dávají přednost domácímu výrobku, i když jsou jeho parametry problematické (viz. např. britská L85A1). Nakonec můžeme koupit úplně všechno v zahraničí, například tramvaje nebo lokomotivy nebo autobusy a třeba Škodu Transportation zavřít. Bohužel ale nejsme ropný chanát, abychom tahali peníze ze země, potřebujeme vyrábět a exportovat, pokud možno produkty fabrik, držené českým kapitálem. Jsem si vědom afér, podvodů, koneckonců tendr např. na pražské tramvaje je zrovna tak sporný jako tendr na CZ805. Všechno uznávám, i to že kulomet vz. 59 se nepovedl :-) (ale není jeho chybou, že slouží 60let), ale přesto jsem rád, že zatím ještě existuje český průmysl, i když jako daňový poplatník zdánlivě za jeho výrobky zaplatím víc. Zdánlivě proto, že je třeba započíst daň z příjmu českého výrobce, zaměstnanost a daň z příjmu jeho exportované produkce, kterou třeba vyrobil jen díky získání domácí zakázky. Přiznávám, že CZ805 jsem nedržel v ruce, ale pokud je svými vlastnostmi řekněme na 80% vůči etalonu ve své třídě, tak jsem spokojený.

  • Voodoo
    11:21 27.03.2014

    Ještě poznámka k tendru na útočnou pušku v souvislosti s podporou domácího průmyslu. Pokud by ho vyhrál FN Scar, který ho podle mého skromného názoru vyhrát měl, tak se měli všechny nebo alespoň většina zbraní dodané AČR vyrobit licenčně ve zbrojovce Brno, pokud se nepletu.

  • Ezekyl
    11:13 27.03.2014

    KOLT : Licenční výroba by asi opravdu byla nejlepší alternativou. Pokud vím, tak se často podaří i velmi malým odběratelům dohodnout licenční výrobu, a to i v oblasti pozemní či letecké techniky. Vyjma Pandurů si nejsem vědom, že by k tomuto řešení v poslední době v ČR došlo. A u Pandurů, které byly cca 3x dražší než pro jiné odběratele, se nedá mluvit zrovna o úspěchu.

    Je ale možné že ostatní případy jen nebyly dostatečně mediálně atraktivní a tak o nich jen nevím...

    Ale pokud bychom chtěli zabředávat do nepovedených nákupů a prodejů, asi by to vydalo na knihu :-)

    Dodnes jsem nezkousl výměnu MiG-29 za W3A Sokol s tím že v AČR zůstaly horší a starší MiG-21 , které byly předurčeny k nahrazení... O rozdělení majetku se SLovenskem... To už je opravdu off-topic :-)

  • KOLT
    10:58 27.03.2014

    Ezekyl: V oblasti ručních zbraní již nic státního tuším není. Ohledně té strategičnosti – nebyl by asi takový problém (minimálně v případě útočné pušky) chtít část zakázky vyrobit u výrobce v ČR, čímž by byl odstraněn problém s případným nedostatkem náhradních dílů. Otázkou spíš je, jestli by naše zbrojovky byly schopné některé díly kupříkladu k HK G26 vůbec vyrobit... Jestli by nám někdo byl ochotný při tom počtu zbraní dát i kompletní dokumentaci, to si netroufám odhadnout.

  • KOLT
    10:51 27.03.2014

    Je to sice mimo téma, ale když už tu je Zbrojíř, rád bych se jej zeptal, jaký je jeho názor na odstřelovaní pušku Falcon, děkuji.

  • KOLT
    10:46 27.03.2014

    Ezekyl: nejsem rozhodně odborník na danou problematiku, nicméně SVD lze označit jako odstřelovací pušku, splňuje některé parametry na ni kladené, ale plnohodnotná odstřelovací puška to není. Ono to označení do jisté míry pochází ještě z druhoválečné doktríny, kdy nebylo rozdělení odstřelovač x ostrostřelec tak jednoznačné. Každopádně SVD ke skutečné odstřelovačce v dnešním slova smyslu chybí především přesnost a kvalitní optika. Puškohled by samozřejmě šel řešit, ale přesnost jedině výměnou hlavně. Dnešní DRM zase obecně mívají kratší hlaveň. Každopádně využití SVD v AČR je především v roli DMR.

    Jinak máte pravdu, že ideální je, když je DMR stejná puška, jako má zbytek družstva, jen s delší a kvalitnější hlavní a lepší optikou. Ideálně by měl být stejný i lehký kulomet. Takže kdyby byla CZUB chtěla, mohla by na podkladě CZ805 připravila komplet AR/DMR/LMG.
    Kupříkladu norská armáda používá HK-416 s 16" hlavní v roli útočných pušek a s 20" hlavní a lepší optikou v roli DMR, přesně jak jste psal. Dokonce mají HK-417 jako lehkou odstřelovací pušku :-) Nicméně nevýhodou takového řešení je, že náboj 5.56x45 není příliš výkoný. Proto mnoho armád používá pro lehké kulomety a ostrostřelecké pušky náboje 7.62x51. Stejnou taktiku zvolila i AČR, na tom není nic špatného. I tak mohla CZUB uspět s CZ805 (minimálně v roli DMR), neb ta je podle ní multirážová. Z nějakého důvodu, o němž raději nebudu spekulovat, se rozhodla to neudělat.

  • Ezekyl
    10:46 27.03.2014

    Zbrojir:
    ad 2) O této směrnici jsem neměl nejmenšího tušení. I přes to se ale obávám že se už i v ČR "adaptovali" v negativním slova smyslu- viz Omnipol...

    Existuje vůbec ještě nějaká státní výroba v oblasti výzbroje/výstroje? Nebo alespoň výzkum? Myšleno z pohledu vlastnitcví patentů? A pokud ano, funguje zde už lepší systém než před "89"? Narážím na utajené patenty např. bratří Kouckých, kdy "u nás" podléhala licence patentu, který byl ale "přísně tajný", tudíž neplatil v zahraničí (západ)?

    A nebo je už AČR/PČR ze 100% vyzbrojována/vystrojována soukromým sektorem?

  • Zbrojir
    10:23 27.03.2014

    k Jura99

    Tak to v dnešní době již ale nefunguje.

    1. CZUB není státní, nýbrž soukromá firma.

    2. ČR se oficiálně přihlásila k volné hospodářské soutěži taktéž v oblasti obrany a bezpečnosti (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES a zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Jestliže tedy vyžaduji přístup na trhy zahraniční, nemohou současně diskriminovat cizí výrobce na trhu vlastním. Prostě na trhu EU mají rozhodovat schopnosti a nikoli protekce. Stav sice není nikde ideální, ale nákup předražených prototypů, které se do výzbroje zavádí bez jakékoli komparace s konkurencí, aby vojáci neviděli celý soubor podstatných nedostatků domácího produktu, zase není takovým standardem v zemích EU ani u členů NATO, zatímco v ČR doposud většinou ano.

    3. S ohledem na charakter případných konfliktů nejsou ruční zbraně tím strategickým vojenským materiálem jako před 50-100 lety. Důležitější by byla např. soběstačnost v dodávkách základní munice.

    4. Se zadáváním vývoje a výroby zbraní v nekonkurenčním prostředí a s monopolizací zbrojní výroby máme zde v ČR dlouhodobě negativní zkušenosti. Tuzemská výzbroj většinou nedosahovala nejen úrovně té západní, ale ani té sovětské:

    Tokarev TT-33 byla podstatně jednodušší, spolehlivější a celkově efektivnější pistole než vz. 52,
    Makarov PM je rovněž jednodušší, spolehlivější a efektivnější zbraň než vz. 70 a vz. 82,
    kulomet PK a PKM je opět jednodušší, podstatně spolehlivější a celkově efektivnější zbraň než vz. 59,
    Pancéřovky RPG byly mnohem spolehlivějšími a efektivnějšími PT prostředky než naše nepovedené a nebezpečné P-27,
    a tak bych mohl pokračovat až k projektům jako je modernizace T-72, vývoji leteckých kanonů Plamen, nákupu terénních vozidel Tatra atd. atd.
    ¨
    Navíc často zaplatíme více, než za dokonalejší produkty zahraniční.

    Mj. a ani ten vz. 58 (vývoj Prototypa) není zdaleka bez chyb, navíc kvalita jeho výroby (CZUB) zdaleka neodpovídá všem tehdejším požadavkům, jakost dost kolísá, rozměrové a materiálové ochylky jednotlivých součástí jsou často nemalé, některé zjevné nedostatky byly po léta neřešeny. Jak říkají dnešní úpravci, na vz. 58 můžete věřit jedinému rozměru, a to je průměr vývrtu...

    CZUB by žádnou o mnoho lepší zbraň sama od sebe nevyvinula, jelikož až tlak ze strany MO, resp. vojska a medializace problémů, a sílící riziko vypovězení kontraktu, byť jen teoretické, ji donutily odstranit alespoň ty nejvíce palčivé problémy. Zde je žádoucí připomenout i naprosto přemrštěnou cenu. Z CZ 805 žádná špičková a uživatelsky vstřícná zbraň již nebude. To, s čím se bude CZUB snažit prosadit ve třetím světě, bude podstatně zdokonalený produkt CZ 807, protože to, co dodala MO, by ani tam opravdu asi nikdo nechtěl.

    Pokud chcete vědět jak v reálném světě vypadá takový dovývoj zbraně v nekonkurenčním prostředí na základě usnesení vlády, tak si přečtěte mé komentáře (na konci, od 9.2. 2014) na
    http://www.militaria.cz/cz/clanky/zbrane-a-zbroj/pistole-cz-kontra-glock.html

Stránka 1 z 2