Singapurské „digitální“ bojové vozidlo pěchoty Hunter

Singapurské „digitální“ bojové vozidlo pěchoty Hunter
BVP Hunter / Najeer Yusof, Today (Zvětšit)

Singapurský ministr obrany Ng Eng Hen před pár dny slavnostně přijal do výzbroje nejnovější domácí obrněné bojové vozidlo Hunter. Nový obrněnec nahradí v pozemních silách především bojové vozidlo M113 Ultra.

enij

Singapurská pozemní armáda je tradičně velmi silná. Pozemní síly se opírají o cca 170 německých tanků Leopard 2SG (modernizované Leopard 2A4) a zhruba 800 obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty (BVP) rodiny Bionix (Bionix 40/50, Bionix 2MT). Kromě toho v malém jihoasijském městském státě najdeme 195 moderních obrněných kolových vozidel Terrex AV-81 nebo zhruba 300 pásových kloubových obrněných transportérů Bronco.

Nejpočetněji jsou v singapurské armádě zastoupeny pásová BVP M113A2 Ultra a obrněné transportéry M113A2. Pro zajímavost uveďme, že M113A2 slouží také jako nosiče protileteckých střel krátkého dosahu Igla. Původní konstrukce M113 spadá do 50. let minulého století a Singapur pořídil M113A2 Ultra v 70. letech minulého století.

Právě již notně zastaralé obrněnce M113 nahradí nejnovější bojové vozidlo Hunter. Nové singapurské BVP od roku 2006 vyvíjí domácí obranná agentura DTSA (Defence Science and Technology Agency), koncern Singapore Technologies Engineering a singapurská armáda. Není však známo, jak rychle budou vozidla Hunter zaváděná do výzbroje a kolik vozidel singapurská armáda nakoupí.


BVP Hunter

Hunter ve verzi BVP s 30mm automatickým kanónem má bojovou hmotnost 29,5 tun. Hunter konstrukčně vychází z BVP Bionix 2MT, ale je o šest tun těžší a uveze o jednoho člena výsadku více (viz dále).

Hunter se svou hmotností je minimálně o několik tun lehčí, než jiná světová BVP. Například ASCOD 42 má v základu hmotnost 38 t s možností navýšení (= maximální zatížení podvozku) až na 42 t. Pohotovostní (hrubá) hmotnost CV90 MkIV je 37 tun. Lynx KF41 s věží Lance 2.0 má prázdnou hmotnost 44 tun a podvozek snese zatížení až 49 tun. BVP Puma s největší pancéřovou ochranou ( C ) má hmotnost 43 tun.

Nízká hmotnost všech singapurských obrněných vozidel je dána nestabilním podložím singapurského ostrova. Rozměry i hmotnost singapurských vojenských vozidel tak musí odpovídat nejen zamýšlenému prostoru nasazení, ale i všem cestám a mostům v Singapuru. Dodejme však, že Bionix 2MT ani nejnovější Hunter nejsou obojživelná a musí být pro zajištění plavbyschopnosti vybavena speciálními plovoucími kity.


Zobrazovací modul velitel výsadku; větší foto / Najeer Yusof, Today


Pracovní prostor střelce a velitele; větší foto / Najeer Yusof, Today


Propagační leták BVP Hunter; větší foto / Najeer Yusof, Today

„Obrněné bojové vozidlo [Hunter] reprezentuje ducha dravce, který cítí, stopuje a pronásleduje svou kořist,“ řekl brigádní generál Yew Chee Leung, velitel obrněných vojsk singapurské armády. Podle generála Leunga bude Hunter k dispozici v pěti variantách, jako BVP, velitelské vozidlo, mostní vozidlo, ženijní nebo odtahové.

Hunter měří na délku 6,9 metru, na šířku 3,4 metru, při celkové výšce (i s věží) 3,4 metry. Vozidlo je klasické konstrukce s motorem vpředu. Řidič sedí vedle pohonné jednotky a střelec s velitelem vedle sebe vzadu (za motorem). Výsadkový prostor pojme osm plně vyzbrojených a vystrojených vojáků. Dojezd po rovné a pevné cestě je 500 km, a to maximální rychlostí 70 km/h. Hunter také překoná 0,6 m vysokou kolmou překážku a 2,1 m dlouhý příkop.

Singapurská armáda se pyšní digitální koncepcí celého vozidla. Hunter má jako první BVP na světě získat „integrovanou bojovou kabinu“, která umožní střelci a veliteli ovládat vozidlo „společným souborem ovládacích prvků“. Hunter je například vybaven digitálním řízením ‒ vozidlo může ze svého panelu řídit velitel nebo střelec.


BVP Hunter

Dostupné propagační materiály i záběry vnitřku vozidla prozrazují špičkové systémy řízení palby (automatická detekce a sledování cílů) a především síťovým způsobem řešené systémy řízení boje (BMS). Výkonný datalink vozidel Hunter dokáže sdílet informace o bojové situaci a o stavu jednotlivých vozidel mezi všemi vozidly v jednotce (nebo s nadřazeným stupněm velení), takže velitel přesně ví, kolik má které vozidlo například munice, paliva, jak je poškozeno, atd.

Stejně tak velitelé mohou v digitální podobě dalším vozidlům posílat rozkazy, úkoly, informace o dalším postupu nebo informace o bojové situaci. Výsledkem „síťového způsobu“ boje je lepší situační povědomí celé jednotky a rychlejší a efektivnější vedení boje.

Vozidlo je také vybaveno denními / nočními kamerami s 360° pokrytím, které mají zřejmě také schopnost automatické detekce a sledování podezřelých objektů. Výstup z kamer i BMS má k dispozici také velitel výsadku.


Bojový prostor BVP Hunter

Chytrý software vozidla rovněž zlepšuje účinnost údržby tím, že sleduje provozní a bojové zatížení vozidla, včetně funkčnosti jednotlivých systémů, a předpovídá potřeby a rozsah údržby. Posádka Hunteru dokáže také přes dotykové monitory ovládat pozemní a letecké bezosádkové systémy. 

Samozřejmostí je nezávislý panoramatický senzor velitele se schopností vyhledávání a přiřazování cílů ‒ velitel a střelec mohou působit v režimu „hunter-killer“ (velitel předává střelci cíl ke zničení) či „killer-killer“ (členové osádky ničí cíle nezávisle na sobě).

Hunter je vyzbrojen dálkově ovládaným bojovým modulem s automatickým kanónem ráže 30 mm a spřaženým kulometem ráže 7,62 mm. Kromě toho unese dvě protitankové řízené střely. Pancéřová a protiminová ochrana nebyla upřesněna, ale samozřejmě je vázána k poměrně nízké hmotnosti 29 tun.

Zdroj: Defence Blog, Today

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

NG AFV: Nové bojové vozidlo ze Singapuru

Ozbrojené síly Singapuru SAF (Singapore Armed Forces) obdržely finální prototyp nového pásového ...

IDET 2017: Zetor Engineering představí BVP Wolfdog

Brněnská designérská a vývojová společnost Zetor Engineering cílí na vojenský průmysl. Při vývoji ...

NGAFV: Singapurské vozidlo pro americké výsadkové jednotky

Singapurská společnost ST Kinetics je připravena předat americké armádě v rámci programu MPF (Mobile ...

Bojové vozidlo BVP-M2 SKCZ Šakal pro ukrajinskou armádu?

Jednou z největších hvězd probíhající ukrajinské vojenské výstavy Arms and Security 2018 je ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    13:24 14.06.2019

    Náměstek MO Říha včera potvrdil, že podpis smlouvy na BVP nebude v září 2019 (původně dokonce v srpnu), jak bylo avizováno ministrem, ale později, protože chtějí dát dodavatelům více času na zpracování kvalitní nabídky.
    Zdá se, že na MO si uvědomili, že za tak krátký čas budou moct vybírat akorát z pár nabídek (2?) a né všech oslovených výrobců jak si očividně mysleli. Osobně si myslím, že tak půl roku na práci a přípravu (nabídky a vozidel) je tak minimum. Přeci jen MO už nechce zavedené vozidlo, ale fungl novou konstrukci dle požadavků AČR, byť na zavedené platformě (obdobně Britové vybrali Ascod, který si dlouho přetvářejí na Ajax). Kdyby sme opravdu spěchali na nákup, tak musíme přizpůsobit taktiku (a počet výsadku) nabízeným vozidlům, které zvládají povětšinou jen 3+6/7 osádky.

  • Rase
    18:06 12.06.2019

    někdo z AČR by je měl rychle varovat, že s bezosádkovou věží to vozidlo nemá smysl ani vyrábět :-D
    Teď vážně, s hmotností 29,5 tun jde o velice zajímavé vozidlo. Ta věž je Izraelská nebo vlastní konstrukce? Přeci jen připomíná tu co Izraelci zkoušeli na Nameru

    • faraonamumu
      20:46 12.06.2019

      Osádková věž má své výhody a nevýhody, stejně, jako bezosádková, když se na MO rozhodli, tak pro to mají důvod, tak nechápu, co vám na tom vadí....

      • Rase
        07:44 13.06.2019

        Věnec pod osádkovou věží zabírá hodně místa a vozidlo tak musí být výrazně větší než obdobné vozidlo s bezosádkovou věží. Navíc v době kdy je potřeba prostor pro "krabice" s elektronikou, je místa vždycky nedostatek. Když koukneme na Huntera, tak je zde krásně vidět, jak se vnitřek otevřený. Další věcí je, že bezosádková věž může mít zabudováno v sobě víc vybavení, jelikož nemusí mít místo pro lidi. Není potřeba tak pancéřovat (ne chránit lidi, ale jen elektroniku a zbraňový systém) a extra hmotnost pancíře tak může zvýšit raději odolnost korby.

        • Kichot
          12:20 13.06.2019

          Že Vám nevadí těch 8 míst ;-) Popravdě taky bych si přál zvětšenou Pumu k tomu 2 letky F 35 . 2ks A400 atd atd. Ale realita je taková, že jsem chtěl po kamarádovi goráče vel 44 a ve skladu se mu vysmáli...

          • Rase
            13:56 13.06.2019

            Tak osm míst mi nepřijde jako tak zásadní problém, byť i o tom se dá dost polemizovat, jde to smysluplně odůvodnit. Prodloužit, nebo upravit interiér se vždycky nějak dá. Oproti tomu striktní požadavek na osádkovou věž mi přijde tak nějak moc omezující. Přitom i generál opata zmínil, že je to tak 50:50 a obě řešení mají výhody i nevýhody. Zadání tak mělo být radši:
            osádková věž preferovaná
            bezosádková tolerovaná
            ono to totiž není jen o Pumě, kdo bude mít problém s místem.

        • Harpy
          11:17 14.06.2019

          Rase, onen požadavek na osádkovou věž má skutečně svoje opodstatnění. Naneštěstí je tento požadavek pochopitelný pouze na základě vlastního prožitku a zkušenosti s vedením bojové činnosti v BVP. Moje srovnání vychází ze zkušenosti mj. s BPzV, BVP-1, OT-90, BVP-2, KBVP, LOV 50B ad., kdy si stojím za tím, že situační povědomí střelce a velitele je v osádkové věži jednoznačně lepší, než v případě použití věže bezosádkové. Rovněž kvalita elektrooptických zaměřovacích a pozorovacích přístrojů (i přes vzrůstající kvalitu) stále nedosahuje kvality optického kanálu, kterým je v kategorii IFV vybavena pouze PUMA (a já jsem jejím velkým fanouškem). Uváděných 50% pro a 50% proti danému řešení ilustruje skutečnost, že ačkoliv jeden zákazník z jakýchkoliv důvodů preferuje řešení bezosádkové, druhý může ze svých důvodů preferovat řešení osádkové - a oba činí správně. A zatímco např. BW preferuje nižší siluetu a co nejdokonalejší balistickou ochranu (Level 6 dle STANAG 4569), AČR požaduje Level 5 a osádkovou věž nejen z důvodu lepší orientace střelce a velitele v prostoru, ale také kvůli řešení případných funkčních závad na zbraňovém systému zevnitř vozidla (kdo byl na střeše vozidla KBVP či LOV v průběhu plnění úkolu v jakékoliv zahraniční operaci, dá mi jistě za pravdu...). A ještě jedna věc - resort tento požadavek obdržel od AČR, kde ohledně osádkové věže prakticky panuje shoda. A to nejen u managementu, ale i u osádek.

          • Rase
            13:47 14.06.2019

            rozumím tomu, proč vojáci chtějí osádkovou věž, ale nejsem si jistý, zda výhody dostatečně vyváží nevýhody, které mají dopad na konstrukci vozidla. Přeci jen s osádkovou věží přijde vozidlo o výrazný kus vnitřního prostoru (ve kterém by mohlo být vybavení nebo víc členů výsadku), vozidlo musí být větší aby se do něj všechno vlezlo a ve výsledku je výrazně těžší (obecně i se slabší bal. ochranou, motor musí být silnější, podpůrná technika silnější atd.). Oproti tomu u tanku pochopím důraz na osádkovou věž. U BVP by měla být priorita bezpečnost výsadku a věž spíš doplněk.

            ps. nemluvě o tom, že někteří ti specialisté by se jistě vlezli i do velitelského vozidla, které má jezdit bez výsadku (!) Pokud by zadání bylo pouze jedno místo specialisty na BVP, tak asi nebudu nic namítat - rovněž výrobci by měli volnější ruku.

          • Migi
            21:25 14.06.2019

            Harpy: Hele, tohle jsem tu psal už několikrát, ale je to marný, je to marný, je to marný... Holt jak to nejde změřit/spočítat/napsat do tabulky, tak to někteří lidé nepochopí...
            Rase: Omlouvám se, nemyslím to nijak zle, ale tady je vidět ten rozdíl z "amaterského" pohledu z venku dle informací z internetu a pohledu člověka, co má osobní zkušenosti. Například i tak "exaktní" informace, že velitelská mašina nebude mít výsadek se sice objevuje tady na stránkách docela často, ale není pravdivá...

          • Rase
            11:18 15.06.2019

            Migi:
            tak většina našich vojáků má zkušenosti akorát s bezosádkovou věží co je na Pandurech a zbraňovou stanicí co je na Ivecách. V tomhle srovnání bych taky byl jednoznačně pro osádkovou věž... :-)
            moderní bezosádkové věže jsou ale poněkud jinde - netvrdím že jsou dokonalé, ale za mě výhody (úspora místa a podobně) vyváží nevýhody. Záleží ale na ceně a vybavení. Kvalitní a tedy i drahá bezosádková věž je myslím ale dost srovnatelná s kvalitní a drahou osádkovou věží. Pokud budeme brát co nejlevnější věž, tak pak jsem taky pro osádkovou, kde se toho moc pokazit nedá.

          • Migi
            15:31 15.06.2019

            A právě pro to měli vojáci možnost si bezosádkovou věž vyzkoušet a prolézt na těch ukázkách vozidel, kde byli všichni 4 zástupce, ne? Takže konkrétní řešení třeba věže co je na Pumě znají a přesto se rozhodli, že na naše použití bude osádková lepší....

          • Rase
            20:07 15.06.2019

            Migi
            narážel jsem spíš na zkušenost běžných vojáků s různými typy věží. Samozřejmě kdo ví, co bylo v oné hodnotící zprávě vypracované VVÚ Brno. Osobně si myslím, že ono upřednostnění osádkové věže má původ právě zde. Jsem fakt zvědavý, jak se se zadáním PSM popasuje. Zatím se zdá, že odstoupit nechtějí (oproti australskému tendru) a snad něco ukuchtí. Docela by mě zajímalo, zda půjdou do rizika a pokusí se přeci jen nějak prosadit / zdůvodnit bezosádkovou věž nebo totálně překopou interiér.