Sklenář: Byli jsme u hranic, v domovech pro seniory i u hasičů

Od poloviny března nasazovala Armáda ČR vojáky do různých úkolů, a to podle nařízení vlády. Kolik se jich už zapojilo? 

K dnešním dnům se vystřídalo přes šest tisíc vojáků, kteří posílili Policii ČR na státních hranicích, pomáhali a pomáhají lékařům a zdravotníkům v nemocnicích, působí v mobilních odběrových týmech. Další vojáci se zapojili jako pomocníci v domovech se sociální službou, na krajských hygienických stanicích, nebo působili jako chemici v dezinfekčních týmech a posílili tak hasiče. S ukončením nouzového stavu a postupným uvolňováním hygienických opatření předpokládáme, že budeme postupně snižovat i počty nasazených vojáků. Úkoly však budeme nadále připraveni v případě potřeby plnit.

Jak režim na hranicích vypadá nyní? 

Vojáci na hranicích posilují Policii ČR a pomáhají plnit její úkoly, to znamená, že specifikace konkrétního úkolu jde především za policisty. Vojáci se na hranicích střídají ve třech rotacích, a to vždy po deseti dnech. Střídání je preventivním opatřením. Skupiny vojáků jsou deset dní na hranicích, pak zůstávají doma a následně jdou do preventivní karantény, než opět nastoupí na hranice. 

Jste v první linii. Máte dostatek ochranných pomůcek? Vím, že vám pomohla i veřejnost, například ušitím látkových roušek…

Na začátku vyhlášení nouzového stavu byla samozřejmě velká poptávka po ochranných pomůckách. Každý voják je vybaven standardními ochrannými pomůckami – maskou OM-90 a ochranným oděvem OL-90, které jsou však určeny k vyšší ochraně, než byl předepsaný standard. Látkové roušky jsou navíc pohodlnější. Proto jsme dary velmi kvitovali. Ochranné pomůcky – roušky, filtry a ochranné obleky jsme nejprve směřovali k příslušníkům v první linii – tedy ke zdravotnickému personálu. Předepsané ochranné pomůcky pak byly distribuovány dále podle potřeby a nyní jsou průběžně distribuovány a doplňovány.

Jako Krajské vojenské velitelství Plzeň jste nyní – v souvislosti s epidemií koronaviru – byli více vidět a veřejnost vnímala vaši činnost. Jak s vámi lidé mohou komunikovat? 

S veřejností komunikujeme hlavně přes webové stránky, kde jsou veškeré informace o současném dění a kontakty na příslušníky jednotlivých odborností, na něž se lze v případě potřeby obrátit a domluvit si osobní schůzku. Zároveň komunikujeme přes facebookový profil, kde průběžně informujeme o činnostech a akcích, kterých se účastníme. A samozřejmě i o činnostech dalších jednotek Armády České republiky, včetně jednotek Aktivních záloh. 

Probíhá nyní nábor nových uchazečů? Jak jste režim museli upravit? A pozorujete například zvýšený zájem o službu v armádě?

Ano, nábor opět probíhá, ač byl na určitou dobu pozastaven, protože i rekrutační centra byla zavřena, a to s ohledem na nařízení vlády. Zároveň nemohly probíhat povinné zdravotní testy uchazečů v nemocnicích. Přesto během těchto opatření proběhl za velmi přísných hygienických opatření kurz základní přípravy pro 500 nováčků. Ti absolvovali jinak tříměsíční kurz v intenzivní formě během šesti týdnů, tedy bez odpočinku. Téměř všichni jej ale zvládli. Za běžných okolností je průměrná odchodovost kolem 10 až 12 %, tentokrát byla necelých 5 %. Důvodem byla velká motivovanost lidí kurz zvládnout.

Co musí uchazeč splnit, aby mohl nastoupit základní vojenský výcvik? A jak potom vypadá jeho cesta k profesionální kariéře vojáka? 

Je stanoveno několik základních podmínek. Uchazeči musí být minimálně 18 let, musí mít české občanství, musí být zdravotně způsobilý, trestně bezúhonný, musí být alespoň vyučen, ke dni nástupu do služby nesmí být členem politické strany či hnutí anebo odborové organizace. Musí složit vojenskou přísahu, projít zdravotní prohlídkou, zvládnout fyzické a psychologické testy. Kariéra profesionálního vojáka se odvíjí od způsobu jeho vstupu do armády. Pokud jde přímým náborem, tedy přes rekrutační středisko, jeho vzdělání rozhoduje o tom, zda bude důstojníkem, nebo poddůstojníkem. Pokud projde kurzem základní přípravy a zvládne jej, nastoupí na vybrané místo. Pak následuje podle potřeby další vzdělávání a výcvik v odbornosti. Kontrakt, který podepíše, jej zavazuje ke službě na určitý počet let. Jiná je situace, pokud se zájemce rozhodne vstoupit do armády přes vzdělávací instituci – například vysokou školu. Následně musí zvládnout studium a jako důstojník nastoupí k vojenskému útvaru se závazkem, který odpovídá dvojnásobku délky jeho studia. Další kariéra vojáka je pak určena jeho odborností, osobním nasazením, výcvikem a dalším vzděláváním. 

Myslíte si, že zkušenost s pandemií nějak ovlivní budoucí výcvik nebo vybavení armády? 

České republika má pandemický plán a Armáda ČR má své standardizované postupy při krizových stavech, podle nichž i nyní postupovala. Armáda je také postavena na principech takzvaných lessons learned – zkušeností, které pak vyhodnocuje a zapracovává do již existujících standardizovaných postupů. Tak se tomu děje i v tomto případě. Ať už se to týká logistického zabezpečení vojáků, hygienických opatření, která jsme přijali, nebo plnění dalších úkolů.

Letos jsme si připomněli 75 let od konce druhé světové války. V Plzni, kde působíte, bývají oslavy vždy velkolepé. Letos ale bylo vše jinak. Jak jste na tyto dny zavzpomínali? 

Oslavy letos proběhly nestandardně a ve velmi omezeném formátu. Většinou u pomníků vzdáním pocty minutou ticha a položením květiny. Na sociálních sítích AČR jsme proto připravili alespoň fotogalerii s těmito pietami a zahráli typickou večerku jako vzpomínku na padlé. Ve spolupráci s Magistrátem města Plzně ale již pracujeme na příštím ročníku, který se ponese v duchu 75+1, kdy se opět vynasnažíme zajistit všechny statické a dynamické ukázky pro veřejnost, které jsme letos z důvodu vyhlášení nouzového stavu nemohli zrealizovat.

Medailonek 

plukovník gšt. Ing. Milan Sklenář, M. A.

V roce 1990 absolvoval vysokou školu. Absolvoval studium také v zahraničí, například na King’s College v Londýně. na Od listopadu 2006 do dubna 2007 vykonával funkci náčelníka štábu 1. kontingentu KAIA v Kábulu v Afghánistánu (mise ISAF). Mezi lety 2012 a2015 působil jako hlavní styčný důstojník IMS/NATO HQ v Bruselu. V letech 2015 až 2018 pracoval na generálním štábu jako vedoucí oddělení řízení činnosti ve vzdušném prostoru a ŘLP. Ředitelem Krajského vojenského velitelství Plzeň je od roku 2018.