REPORTÁŽ: Sky Soldier 2016 – výsadkáři opět na scéně

Výsadek rotního úkolového uskupení TF 1-91 (Task Force 1-91) na letiště v Bechyni; větší foto / autor

Po roce měli chrudimští výsadkáři z 43. výsadkového praporu (43.vpr) se svými americkými kolegy z 1/91. jízdní eskadrony (výsadkové) opět možnost zlepšit své schopnosti při vedení operací tak komplexních a náročných, jako je operace vynucení vstupu pomocí obsazení letiště na nepřátelském území.

Sky Soldier 2016

Na podzim roku 2015 přinesly Armádní noviny sérii článků [1],[2] o cvičení Sky Soldier II, které se odehrálo v prostorách vojenského letiště Bechyně. Na loňském cvičení společné úkolové uskupení českého 43.vpr a americké 1/91. jízdní eskadrony (výsadkové) 1-91 CAV (1st Squadron, 91st Cavalry Regiment (Airborne)) procvičovalo stejný typ operace jako letos.

Rozdíl mezi těmito dvěma událostmi je ale téměř propastný. Důvodů pro takové odvážné tvrzení je několik. Než k nim ale přejdeme, je potřebné představit cvičení samotné.

Scénář cvičení Sky Soldier 2016 se od předchozího roku značně změnil.

V roce 2015 se scénář cvičení soustředil na oblast Pobaltí, kde ozbrojené síly státu nepřátelského vůči NATO zaútočily a obsadily území Estonska.

Následně bylo rotní úkolové uskupení 43.vpr začleněné do sestavy amerického praporního úkolového uskupení postaveného kolem 1-91 CAV a vysláno do operace vysoké intenzity a velkého rozsahu.

Letos byly cvičící jednotky vyslány jako hrot intervenčních sil NATO, které reagovaly na žádost spřáteleného státu o pomoc:

V regionu střední Evropy se odehrává další ze série pohraničních sporů mezi státy Hammerland a Shieldland, které se táhnou už od 17. století. Od začátku roku 2016, ale působily na území Shieldlandu oddíly hammerlandských speciálních sil jako součást strategie hybridní války, kterou začal Hammerland vést vůči svému regionálnímu rivalu.

Neadekvátní reakce vlády Shieldlandu vedla k tomu, že značná část obyvatel hammerlandské menšiny na území Shieldandu začala požadovat vypsání referenda, které by přisoudilo sporné území Hammerlandu. Jelikož referendum nebylo vypsáno začala hammerlandská menšina pokuazovat na kroky vlády Shieldlandu, které prezentovala jako porušování základních lidských práv a slobod.

V reakci na to překročily jednotky Ozbrojených sil Hammerlandu (dále jen AFH z angl. Armed Forces of Hammerland) 16. září hranici a po rychlém postupu směrem k jihu obsadily značnou část shieldlandského území. Armáda Shieldlandu neschopná zasáhnout vůči okupantům na svém území požádala na základě Dohody o bezpečnostní pomoci NATO z roku 1999 o pomoc jednotek Aliance.

Jednotky rychlé reakce NATO byly neprodleně vyslány do Shieldlandu a Aliance začala seskupovat větší vojenské síly, které budou schopny vytlačit hammerlandské oddíly z území Shieldlandu.

V rámci tohoto scénáře úkolové uskupení označované jako TF 1-91 ( Task Force 1-91), složené z Roty B a odřadů velitelské roty 1-91 CAV a 1. rotního úkolového uskupení (RÚU) 43.vpr provedou společné cvičení jehož součástí budou tři padákové výsadky a přistávací výsadek.

Celé cvičení bylo rozděleno do 5 fází:
1. fáze: příprava, plánování a zasazení průzkumu
2. fáze: ovládnutí letiště a jeho bezprostředního okolí
3. fáze: dozásobení a příjem posilových prostředků
4. fáze: rozšíření a zajištění perimetru letiště v jeho širším okolí
5. fáze: konsolidace a vystřídání

Seskok výsadkářů z amerického dopravního letadla C-17 Globemaster III.

V první fázi byl z letounu L-410 vysazen průzkumný odřad skládající se z dvou průzkumných týmů a týmu ostřelovačů. Ti měli za úkol začít s průzkumnou a pozorovací činností s cílem shromáždit informace o nepříteli, terénu a počasí.

S využitím těchto informací velení 1. rotního úkolového uskupení upřesňovalo své plány pro hlavní padákový výsadek naplánovaný v druhé fázi. Tento výsadek byl proveden z dvou letounů C-295 CASA a byl podporován lehkým bitevním letounem L-159 ALCA.

Po padákovém výsadku a shromáždění seskočivších výsadkářů se k nim připojili příslušníci americké 3. čety Oddílu B, kteří provedli pouze fiktivní výsadek a i s vozidly HMMWV byli v operační oblasti již dříve.

Následně provedly vysazené jednotky zteč dvou primárních cílů označených jako BRAIN a HOTEL. Cíl HOTEL byl vyčištěn a cíl BRAIN byl obsazen a přeměněn na velitelské stanoviště vzdušného předmostí.

V třetí fázi, dopoledne 28. října byly v třech vlnách přistávacích výsadků letounů C-295 CASA na vzdušné předmostí dopraveny dvě čety 1. roty 44. lehkého motorizovaného praporu ( 44 . lmopr ), zásoby munice a dalšího materiálu.

Tyto zásoby byly naloženy na šestikolky Polaris a na vozidlo Land Rover 110 ST, které byly pak naloženy na letouny CASA, dopraveny a opět vyloženy na vzdušném předmostí. Druhá část třetí fáze se soustředila kolem padákového výsadku rotního úkolového uskupení roty B 1-91 CAV.

Tak jak byla do stavu RÚU 1/43 zařazena americká četa tak byla do stavu RÚU B/1/91 zařazena česká výsadková četa, které měla seskočit se svými americkými spolubojovníky z letounu C-17 Globemaster III. Padákový výsadek byl také spouštěcím momentem čtvrté fáze.

Ve čtvrté fázi zaútočily jednotky RÚU 1/43 na železniční most s označením STEEL nacházející se severně od letiště a jednotky RÚU B/1/91 zaútočily na silniční most severozápadně od letiště s krycím označením ASPHALT.

Po zajištění obou cílů se obě rotní úkolová uskupení přesunula dále na severozápad kde zaútočila na sérii devíti lehkých bunkrů vz. 37 známých jako „Řopík“. Jejich dobytí bylo naplánováno na noc z 28. na 29. října a po zajištění celé této linie bunkrů označených jako cíl CONCRETE začala poslední fáze – konsolidace a ukončení cvičení.

Příprava výstroje a výzbroje po doskoku; větší foto / Autor

Komplexní operace a nové vybavení

Jak již bylo v úvodu naznačeno cvičení Sky Soldier 2016 plně dostálo kritériím náročnosti, které byly nastaveny v roce 2015 na cvičení Sky Soldier II a pomyslnou laťku náročnosti a komplexnosti ještě posunulo o minimálně jeden stupeň nahoru.

V roce 2015 bylo české rotní úkolové uskupení vysazeno spolu se svými americkými kolegy z letounů C-130 amerického letectva ve čtyřech vlnách na doskokovou plochu. Čeští výsadkáři tehdy skákali na amerických padácích T-11 bez vybavení.

Tato situace byla dána tím, že česká armáda v roce 2015 již několik let nedisponovala vybavením, které by umožnilo výsadkářům seskočit z letounu při padákovém výsadku se svojí osobní zbraní a osobním vybavením.

Po dopadu na doskokovou plochu a po sbalení padáku si výsadkáři museli převzít svoji osobní zbraň a vybavení v označených stanech vedle doskokové plochy a až poté mohli začít plnit své úkoly. Ne zcela optimální situace, která nesla trochu tragikomický nádech. Už němečtí výsadkáři v roce 1941 po výsadku na Krétu zjistili, že je potřebné, aby výsadkáři seskakovali připraveni k boji.

Armáda ČR v tomto ohledu pořád ještě o něco málo zaostává, i když je potřebné přiznat, že situace při letošním cvičení není už tak kritická jako v roce 2015. Po zavedení nákladního systému výsadkáře NSV-12, který je kompatibilní s padáky OVP-12 SL, již mohou chrudimští výsadkáři seskakovat s osobní zbraní tj. útočnou puškou CZ 805 BREN, kulometem Minimi a nebo puškou SVD-1 Dragunov.

Přesun jednotky k provedení zteče; větší foto / Autor

Prostor pro zlepšení

Chrudimské výsadkové čety sice seskakují se základní výzbrojí a materiálem, ale už bez některých podpůrných zbraní. Minomety Antos-LR nebo tarasnice M3 Carl Gustav byly při cvičení Sky Soldier 2016 uloženy v přepravních pouzdrech na shromaždišti výsadkářů protože nebylo možné s nimi ani seskočit a ani je shodit na nákladních padácích před samotným výsadkem.

Důvodem pro tento stav je, že pro minomety Antos-LR a tarasnice Carl Gustav nejsou v AČR zavedena přepravní pouzdra certifikovaná pro seskok. Pro porovnání, minomet Antos-LR je rozměrově jen o trochu větší než americký minomet M224 ráže 60mm a není možné jeho hlaveň vložit např. do amerického seskokového pouzdra M1950 a seskočit tímto pouzdrem připevněným k boku výsadkáře.

Minomety je kvůli tomuto potřebné shazovat v zodolněných pouzdrech na nákladních padácích. Tyto zodolněná pouzdra má 43. výsadkový prapor k dispozici, ale AČR nedisponuje dostatečným počtem nákladních padáků, aby je bylo možné použít ať už při cvičení a nebo při reálné výsadkové operaci.

V případě tarasnic Carl Gustav je situace jiná. Tyto tarasnice jsou rozměrově podstatně menší než minomety Antos-LR a tedy není nutné je shazovat na nákladních padácích, ale je možné je vložit do pouzder a výsadkáři s nimi mohou přímo seskočit na svých padácích OVP-12SL.

Problémem je, že AČR tyto pouzdra nenakoupila a pokud by došlo k operačnímu výsadku rotního úkolového uskupení 43. výsadkového praporu, tak i tarasnice Carol Gustav by musely být shozeny na nákladních padácích.

Otázka nákladních padáků je také velice ožehavá a je nutno k ní otevřít diskusi. Podle informací, kterými disponují Armádní noviny, má Armáda ČR k dispozici ne více než deset nákladních padáků.

Vykládka zásob na šestikolkách Polaris; větší foto / Autor

Pokud by došlo k potřebě vysadit rotní úkolové uskupení padákovým výsadkem, potom by plánovači museli spoléhat na to, že když při výsadku použijí všechny nákladní padáky pro shoz těžších zbraní RÚU jako např. již zmíněné minomety Antos-LR, tarasnice Carl Gustav a nebo protitankové komplety Konkurs nebo střední minomety vz. 52, potom nebudou k dispozici žádné nákladní padáky pro shoz materiálu a zásob potřebných pro udržení vzdušného předmostí.

Druhou možností je zásobovat výsadkové předmostí pomocí přistávacích výsadků. Ty vyžadují, aby výsadkáři obsadili buď letiště nebo podobnou plochu, která by umožnila vzlet a přistátí dopravních letounů. Takový prostor nemusí být k dispozici ihned po výsadku.

Cvičení Sky Soldier 2016 bylo ovšem navrženo tak, aby vzletová a přistávací dráha byla zajištěna ihned po výsadku a k dispozici pro příjem posil a dozásobení materiálem pomocí přistávacího výsadku. Ten posloužil v případe dozásobení municí a materiálem jako test.

První letoun CASA dopravující zásoby měl na palubě dvě šestikolová terénní vozidla Polaris a druhý letoun CASA nesl terénní automobil Land Rover 110. Plánovači cvičení chtěli takto ověřit možnost přesunu vozidel 43.vpr pomocí přistávacího výsadku.

Nová technika v akci

Dalšími novými výstrojními prvky 43. výsadkového praporu při cvičení Sky Soldier 2016 byly přístroje nočního vidění MUM-14, kterými byl vybaven každý výsadkář podílející se na tomto cvičení.

Spojení mezi jednotlivými družstvy a četami a velitelstvím zajišťovaly vysílačky Harris Falcon III, které fungovaly v šifrovaném módu komunikace, tak jak je to standardem např. u americké armády.

Příslušníci americké 3. čety Oddílu B s vozidly HMMWV; větší foto / Autor

Pro většinu laiků se využití těchto dvou výstrojních součástek může zdát nepodstatné. Opak je právě pravdou. Fungování všech bojových jednotek každé armády stojí na naplnění tří základních schopností – pohybovat se, komunikovat a bojovat.

Díky nákladním systémům NSV-12 jsou vysazené jednotky schopné bojovat jelikož výsadkáři již seskakují se svými zbraněmi. A i když jsou zde komplikace popsané výše, má se za to, že schopnost bojovat je naplněná – možná částečně, ale je.

Použití vysílaček Harris, které americká armáda a námořnictvo používají pod označením AN/PRC-152 dokáží družstva, čety a roty 43. vpr komunikovat na stejné úrovni a s využitím stejného vybavení jako jejich nejpravděpodobnější partner při vedení bojových operací – američtí výsadkáři.

Nahrazením starých brýlí nočního vidění Klára moderními monokuláry MUM-14 se značným způsobem zlepšila schopnost vést bojovou činnost a přesouvat prvky výsadkových jednotek v noci a za snížené viditelnosti.

Závěr

Celkově je možné označit cvičení Sky Soldier 2016 za viditelný úspěch, který provází množství menších kroků směřujících k zlepšení schopností 43. vpr v provádění výsadkových operací na úrovni rotních úkolového uskupení – a to samostatně nebo v spolupráci s aliančními partnery.

Těmi menšími kroky jsou zejména zavádění nových součástek výstroje do užívání a značný odklon zaměření výsadkového praporu jako celku – od hlavního prvku pro nasazení v zahraničních operacích na jednotku provádějící výsadkové operace v součinnosti s aliančními partnery.

Na závěr článku nezbývá nic jiného jen konstatovat, že po ukončení cvičení Sky Soldier 2016 můžeme s očekáváním vyhlížet cvičení Sky Soldier 2017 a to, co přinese

Nahlásit chybu v článku


Související články

REPORTÁŽ: Průmysl jako nástroj k zajištění obrany ČR

V pátek se v Ostravě konala konference Český průmysl jako nástroj k zajištění obrany státu pořádaná ...

Protivzdušná obrana České republiky. Jak dál?

Ministerstvo obrany (MO) v následujících letech nakoupí celou škálu techniky pro pozemní ...

Mise ASICIPPN III: České Gripeny opět na Islandu

Ve čtvrtek 29. září 2016 krátce po půl dvanácté vzlétly z mateřské 21. základny taktického letectva ...

Zaujetí ostré hotovosti českých stíhaček na Islandu

Dne 5. října 2016 v 17.00 hodin místního času (19.00 hodin v ČR) zaujmou 4 letouny JAS-39 Gripen ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Ondrej Rajkovic
    12:11 10.10.2016

    ad Jura99 - Vysoke ztraty pri provadeni padakovych vysadku jsou dany bud tim, ze prostredky PVO v oblasti nebyly zniceny/potlaceny natolik, aby nemohly ohrozit dopravni letouny s ...Zobrazit celý příspěvek

    ad Jura99 - Vysoke ztraty pri provadeni padakovych vysadku jsou dany bud tim, ze prostredky PVO v oblasti nebyly zniceny/potlaceny natolik, aby nemohly ohrozit dopravni letouny s vysadkari na palube (Normandie). Nebo to bylo dano tim, ze se jednotky na zemi nemely k dispozici tezsi vyzborj (Kreta a z casti Arnhem) pripadne, ze vazlo zasobovani vysazenych jednotek (Arnhem). V pripade Arnhemu to u britskych a polskych vysadkovych jednotek bylo take dano tim, ze nebyly posileny jednotkami postupujicimi po zemi.
    Dopravni letoun (C-130, C-17, C-295 CASA nebo C-27) maji vetsi kapacitu, jsou rychlejsi a maji vetsi dolet. Na druhou stranu jsou diky svym rozmerum a narokum (letova hladina, atp.) take podstatne vice zranitelne nez vrtulniky. V pripade transportnich vrtulniku je to priblizne obracene - mensi kapacita, mensi rychlost, mensi dolet, ale take jsou relativne mene zranitelne. Tudiz padakovy vysadek a vrtulnikovy vysadek jsou dva ruzne typy vzdusneho vysadku a kazdy z nich je pouzitelny pro jine operacni parametry a pozadavky.Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    11:58 10.10.2016

    Otázka jestli hromadný výsadek na padácích nezpůsobí vysoké ztráty, alespoň v minulosti to tak obvykle bylo (Kréta, Arnhem, den D). Transportní vrtulník to dost nahradil, ale ...Zobrazit celý příspěvek

    Otázka jestli hromadný výsadek na padácích nezpůsobí vysoké ztráty, alespoň v minulosti to tak obvykle bylo (Kréta, Arnhem, den D). Transportní vrtulník to dost nahradil, ale výsadek na padácích je prostě hodně efektní na pohled :-). Článek je moc pěkný ale dozvědět se, že AČR má jen deset ks nákladních padáků je tristní. Malou poznámku ke slovu ostřelovač. Tento tvar se sice dost často používá, ale správně je odstřelovač. Obě podstatná jména pocházejí ze sloves ostřelovat a odstřelovat, přičemž první tvar je pro např. střílení dělostřelectva někam do prostoru bez zcela konkrétního cíle, zatímco odstřelovat má jasný a konkrétní cíl se trefit na jedno místo - odstřelit ho.Skrýt celý příspěvek

  • psouk do pitle
    11:16 10.10.2016

    Jo,výsadky,to je naše silná stránka!Rusáci třeste se!
    https://www.youtube.com/watch?...

    Jo,výsadky,to je naše silná stránka!Rusáci třeste se!
    https://www.youtube.com/watch?...

  • petres
    10:09 10.10.2016

    Velmi dobrý článek, zejména popis vybavení vč. nedostatků a poznatků je velmi zajímavý.

    Velmi dobrý článek, zejména popis vybavení vč. nedostatků a poznatků je velmi zajímavý.

  • juhelak
    09:46 10.10.2016

    Díky za článek. Byl sem se v Hradčanech i podívat..Celé to ralsko je super místo na cvičení. I když je už veřejně přístupné tak je docela nahoda když tam člověk nekoho potká. Podle ...Zobrazit celý příspěvek

    Díky za článek. Byl sem se v Hradčanech i podívat..Celé to ralsko je super místo na cvičení. I když je už veřejně přístupné tak je docela nahoda když tam člověk nekoho potká. Podle fotek vypadalo že se výstroj dost zlepšila jinak ohledně těch nákladních padáků a pouzder..nezasvěcený člověk by chápal že se vlečou zakázky třeba na vrtulníky..ale že MO nemůže nakoupit v řádů týdnu přes agenturu tyhle menší důležité věci s cenou do jednotek milionu, to nepochopím.
    Jinak u cvičení sem si říkal, pokud by to letiště bylo reálně obsazené nepřítelem, tak nevím jestli by skákali za dne a ještě přímo na plochu kde nemají krytí, cekal bych ze seskoci nekde mimo dohled do obtížnějšího terénu.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2