Šok a úžas: Američané nasadili matku všech bomb GBU-43/B MOAB

GBU-43/B MOAB / US Air Force

Ve čtvrtek americké letectvo shodilo ve východním Afghánistánu na pozice Islámského státu vůbec poprvé obří konvenční pumu GBU-43/B MOAB (Massive Ordnance Air Blast). Puma vznikla v roce 2003 v rámci vojenské doktríny “šoku a úžasu” (shock and awe).

Vojenskou doktrínu šoku a úžasu představili světu v roce 1996 Harlan Ullman a James Wade. Doktrína je založena na využití drtivé palebné síly a velkolepé demonstraci síly s cílem ochromit morálku a zničit vůli nepřítele bojovat.

Oba autoři doktrínu definují jako: “ovlivňovat vůli, vnímání a chápání protivníka vést boj … ovládnout prostředí a paralyzovat nebo zahltit schopnosti nepřítele vnímat a pochopit probíhající události (na bitevním poli - pozn. red.) tak, aby nebyl schopny odporu na taktické a strategické úrovni.”

Američané poprvé doktrínu šoku a úžasu použili při invazi do Iráku v roce 2003, která se zásadně lišila od první války v Zálivu v roce 1991. V roce 1991 Američané sestavili koaliční armádu o síle milionu mužů a před invazí do Kuvajtu probíhalo 40 dní dlouhé bombardováni.

V roce 2003 se Američané do Iráku pustili pouze s 200 000 muži prakticky bez předchozí bombardovací kampaně. Tehdejší ministr obrany Spojených států Donald Rumsfeld, jeden z ideologických vůdců válečné kampaně v Iráku, nechtěl v roce 2003 ztrácet čas půlročním sestavováním armády, jako v roce 1991.

Strategie úžasu a síly měla umožnit Američanům projektovat sílu a dosáhnout vítězství mnohem rychleji. Nebylo tak nutné čekat půl roku pokaždé, když Američané měli potřebu vnucovat svou vůli nepřátelům. Následující události po invazi však ukázaly, že okupace Iráku bude mnohem krvavější a náročnější, než se čekalo, ale to už je jiný příběh.

Pro invazi do Iráku a v rámci doktríny šoku a úžasu americké letectvo zadalo požadavek na rychlý vývoj a výrobu obři přesně naváděné (GPS) letecké pumy GBU-43/B MOAB. Puma byla určena především k ničení živé síly na volném prostranství, lehké techniky a také k čištění prostoru od min a improvizovaných výbušných zařízení (IED).


Testování GBU-43/B v roce 2003.

Z vojenského hlediska GBU-43/B má velmi omezené vojenské využití - především kvůli krkolomnému doručování pumy na cíl. Díky své délce 9,2 m a hmotnosti 10,3 t nelze pumu umístit na žádný americký bombardér. GBU-43/B je na cíl vyhazována z nákladového prostoru dopravního letadla C-130, resp. verzí pro speciální operace MC-130E Combat Talon I nebo MC-130H Combat Talon II.

GBU-43/B ničí živou sílu na otevřeném prostranství od epicentra výbuchu až na vzdálenost 1,5 km. Podle amerického letectva puma dokáže zničit “devět městských bloků” (městský blok má ±100x200 m).

Celkově bylo vyrobeno 15 pum MOAB. Podle deníku The New York Times vývoj pumy stal 300 milionů dolarů a jedna puma přijde na 16 milionů dolarů.

Nasazení pumy MOAB ve východním Afghánistánu je součástí nové agresivnější politiky prezidenta Donalda Trumpa, který “rozvázal ruce” Pentagonu. Nižší vojenští velitelé díky tomu získali větší volnost a svobodnu v rozhodování, kdy, kde a jak zaútočí na militanty v Sýrii, Iráku, Afghánistánu nebo kdekoliv na světě (Somálsko, Jemen). To zásadně zvyšuje účinek použití vojenské síly, protože velitelé nemusí pokaždé čekat na schválení úředníků ve Washingtonu.

“Máme největší armádu na celém světě,” uvedl Trump. “Dali jsme armádě oprávnění a upřímně řečeno, díky tomu, co dělají, jsem byl v poslední době tak úspěšný.”

“Trump přenechal odpovědnost nižším vojenským velitelům a zdá se, že věnuje jen malou pozornost operačním detailům (“vedlejším ztrátám” - pozn. red.),” řekl pro The New York Times Derek Chollet, bývalý náměstek ministra obrany v administrativě Baracka Obamy. “Tady je otázka: Trump je velmi hrdý na jeho udělené oprávnění armádě, tedy pokud jde vše dobře, ale člověk si klade otázku, zda bude mít stejný smysl pro sdílenou odpovědnost, když se něco pokazí, protože to se určitě stane.”

Zdroj: The New Yortk TimesBusiness Insaider

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

NÁZOR: Rusko se chystá na totální válku kvůli Jaltě 2.0

V ruském vojenském magazínu Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) vyšel článek Povolání - Patriot od generálplukovníka v záloze Leontije Ševcova, bývalého prvního náměstka ministerstva vnitra. Ševcov ...

Americké torpédoborce odpálily 59 Tomahawků na Sýrii

V pátek brzo ráno americké torpédoborce USS Porter (DDG-78) a USS Ross (DDG-71) třídy Arleigh Burke odpálily na Sýrii 59 střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Útok byl veden z východní oblasti ...

USS Gerald R. Ford: Nejdražší zbraňový systém všech dob vyplouvá

Před několika dny započaly námořní testy nejnovější americké letadlové lodě USS Gerald R. Ford. Zařazení do služby amerického námořnictva (US Navy) se očekává v záři letošního roku.

KOMENTÁŘ: Vojáci NATO ve východní Evropě. Porušuje Aliance dohody s Ruskem?

NATO na posledním summitu ve Varšavě schválilo dlouhodobější nasazení svých vojáků ve východních členských státech. Cílem je tyto státy ubezpečit, že Aliance je stále odhodlána plnit své závazky ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • semtam
    21:34 22.04.2017

    skelet

    Jasně a nechat si překroutit své komentáře. Díky

  • skelet
    21:31 22.04.2017

    tím "sorry jako" jsi to měl ukončit

  • semtam
    21:17 22.04.2017

    skelet

    Sorry jako, psal jsem, že za 10 let od shozu první FOAB je technicky možné, že by šla skutečně nasadit na TU-160. Nikde jsem nepsal, že TU-160 je běžně vyzbrojen FOAB, to asi zafungovala něčí fantazie...

    Z technického hlediska je potřeba jiného stabilizačního/brzdícího padáku a případná úprava stabilizačních ploch (zhruba to nejnutnější), proto také jsem již několikrát poznamenal, že není otázka, zda to nejde, ale jestli je to technicky možné. Nikdo nenapsal, co tomu ve skutečnosti brání, psalo se jen o bombě z roku 2007.

    Ohledně TU-160, tak jeho úprava pro shoz bomby takové váhy a rozměru není opět nic nemožného. V minulosti se s tím počítalo a zásahy do vnitřního prostoru nebudou nijak zvlášť velké a hlavně dočasné. Srarlight navíc mylně tvrdí, že TU-160 musí shodit své bomby při velké, prakticky v nadzvukovém letu. Což je zavádějící jak prase, protože záleží na misi, na výzbroji a protivníku.

    Ale znovu po 10-té, FOAB a spol nejsou strategické zbraně, jsou psychologické s trapnou dopravou na cíl. Tudíž se používají (zatím jen MOAB) na nesofistikovaného protivníka. TU-160 pro lety nad Sýrií obletí celou Evropu. Laik by řekl, že je to úplně debilní cesta, jenže Rusko s tím dokazuje své dovednosti a jako druhořadá věc je výcvik pilotů. Dáte ruku do ohně, že TU-160 v Sýrii útočí nadzvukovou rychlostí a to pokaždé? Asi ne co.

    Navíc pro válku v Sýrii jsou zbytečné, neekonomické. Přesto jsou nasazeny, protože jejich skutečný cíl není ten na zemi v Sýrii, ale aby to viděli ostatní, co umí.

  • skelet
    20:39 22.04.2017

    fantazíruješ v tom, že Starlight popsal, proč je nesmysl používat FOAB v Tu-160. Ty zde oponuješ v lepším případě širší veřejnosti neznámou úpravou FOAB, tak aby se dala použít. V horším případě je pouze v tvé fantazii.
    No a stejně tak je nesmyslné nasazovat Tu-160 jinak, než jak popsal Starlight, na to je to příliš drahý a cenný letoun. Z prominutím tak idiotsky jak se tu někdo (myslím ty) snažil naznačit nejsou nasazované ani B-52, které jsou pro konvenční bombardování mimojiné určeny.
    A teď čekám další řeči o tom, jací jsme všichni idioti..

  • semtam
    20:16 22.04.2017

    raziel87

    Jen chci, aby napsal v čem fantazíruju, to je celý. Problém je ten, že žádná fantazie z mé strany nepadla. Ale fantazie jsme si v této diskuzi užili víc než dost.

  • raziel87
    15:49 22.04.2017

    2 semtam

    Asi bych se nepouštěl do křížku zrovna se Skeletem :-) není zrovna jednoduché ho přebít povědomím o vojenské technice, taktice, historii i současnosti. To, že ho moc nevidíš přispívat na AN neznamená, že je "greenhorn" - jsou i jiná fóra.

    Každý se někdy zmýlí, ale na českých fórech není moc lidí, kteří by dlouhodobě přispívali s tak akurátními informacemi a objektivním pohledem na globální situaci,
    jako právě Skelet.....škoda že sem tupej ignorant a nestíhám si v práci přečíst, o čem se chlapi přete, asi dvě stránky nejsem v obraze, večer napravím

  • semtam
    19:29 21.04.2017

    skelet

    Tak popiš tu mojí fantazii. Fantazii objevující se v této diskuzi jsem již popsal.

  • skelet
    18:56 21.04.2017

    semtam: diskutuješ ze říši vlastní fantazie, v tom je ten problém

  • semtam
    18:30 21.04.2017

    Shania

    Ne, nepovažuji 1800m za moc. Měl jste mylný předpoklad.

    skelet

    No, asi jste četl jinou diskuzi. Fantazie je, že někdo si myslí, že bomba poškodí nosič, že se musí bombardovat rychlostí zvuku, že za dobu 10 let se nic nestalo, nic nepohlo.

  • skelet
    10:47 21.04.2017

    semtam: diskuzi jsem právě četl.. problém je, že ty se rozčiluješ kvůli něčemu co je pouze v tvé fantazii. ;)

  • Shania
    09:35 21.04.2017

    semtam: ne? tak prosím jmenuj kolik sorties litaji pod 5-6km a kolik jsi vůbec viděl letu pod 2 km?

    Jen letadla SyAF lítájí níž.

    Nad 2km lítají i SyAF vrtulníky shazující bomby a barelové bomby, jejich cep je okolo jednoho kilometru....

  • semtam
    06:39 21.04.2017

    Shania

    ne

    skelet

    Kdyby, kdyby, kdyby...
    Kdyby jste četl diskuzi, tak FOAB v TU-160 byla myšlena FOAB upravená, myšleno ta FOAB, která pravděpodobně byla vypuštěna z transportního letadla. Myšlenka byla taková, že technicky je možné do TU-160 takovouto bombu dát. Vznikly tu výpočty a odůvodnění veskrze nepřesná a zavádějící, že bombu nést a použít v TU-160 nelze. Což nikdo dosud nevyloučil, protože se chytá té ze záznamu z roku 2007 a k tomu navíc méně šťastným způsobem.
    Takže pokud máte bombu upravenou tak, aby šla shodit z transportního letadla, horko těžko ji takto můžete použít ve strategickém bombardéru a naopak. Tady bohužel kdyby neplatí...

    logik

    Myšlenka byla pro upřesnění meteorologických podmínek (rozuměj doplňující údaj pro výpočet). Byla to jakási hypotéza jak by to mohlo fungovat (ne striktně), protože jak přesně funguje SVP-24 tu nikdo neví.

  • logik
    23:44 20.04.2017

    semtam: ad SVP
    - pro shoz pumy nelze získat údaje z meteorologických stanic, protože závisí na lokálním stavu a ten ti žádná meteorologická stanice nezjistí

    - nepřesnost shozu narůstá přinejmenším kvadraticky s časem pádu. Proto pro neřízené pumy s padákem bude sebelepší zaměřovač velmi nepřesný. Navíc padák funguje jako "plachta na vítr", čímž opět ještě snižuje přesnost, protože násobí účinky "rušení".

    - ze stejného důvodu by Ti ani příliš nepomohlo měření stavu atmosféry před shozem, protože proudění je chaotický systém a tedy hodně špatně se predikuje (tak výkonnej počítač a tolik měřidel v SVP nemaj)....

    Jinak představa, že letěj s Tu-160 pomalu nízko nad zemí je fakt absurdní.

  • stronger.p
    20:42 20.04.2017

    Děsím se dne, až se nějakým islamistickým teroristům povede někde v centru "našeho světa" povede odpálit špinavou bombu nebo zas s něčím do něčeho narazí a imbecilní novináři budou psát titulky, ŠOK, ÚŽAS, TERORISTÉ ODPÁLILI PMOAB (proroka M****všech bomb)

  • skelet
    20:22 20.04.2017

    semtam: a o tom to přesně je .. na "kdyby" se nehraje.. kdyby MOAB byl o pár cenťáků menší, tak se dá naložit do B-2. Kdyby.. kdyby.. kdyby..

  • Shania
    19:23 20.04.2017

    semtam: předpokládám, že 1800m ti přijde moc. Ale kdyby rusové chtěli např. použít v Syrii, tak nepoletí v 1800m ale výš.

  • semtam
    18:25 20.04.2017

    Pro hnidopichy, parametry letových vlastností, ne její rozměry, váhu a účinnost.

  • semtam
    18:22 20.04.2017

    skelet

    My známe FOAB, její parametry? Neznáme nic. To aby měla jiný padák, nějaké stabilizační prvky, či podobně nejsou nijak složité věci.

  • skelet
    18:18 20.04.2017

    vícekrát zmíněný problém je, že se diskutuje o známém.. FOAB, kterou známe nic jiného neumožňuje. FOAB, kterou neznáme (je vůbec? není to jen vlhký sen?) může mít velikost a hmotnost ručního granátu, protože vybájit si můžeme cokoliv.

  • semtam
    17:45 20.04.2017

    Shania

    Další již vícekrát zmíněný problém je ten, že stále vycházíte z jednoho videa, na kterém byla první testovaná bomba. Kde berete jistotu, že stále má stejný tvar, že musí být vypuštěna z 1800m atd. Z prvního testu se dělá hotová věc. Jak jsem již psal, je to 10 let a pokud FOAB se zdokonalovala, tak nyní nevíme o jejích vlastnostech nic. Jen tady tlacháme do větru a snažíme se dělat závěry, jaké se nám hodí do krámu.

    když se podíváte do diskuze, tak uvidíte, že tam píšu, že si myslím že v roce 2007 byla FOAB vypuštěna z IL-76 či podobně (Třeba i z AN-12 :) a dále píšu, že pokud by chtěli, tak nevidím nějak nepřekonatelný problém ji opravdu upravit aby byl nosičem TU-160. Na to se chytil Starlight a začal si vymýšlet důvody proč to tak není, jenže vzal více proměnných jaké se mu hodí a "dokazoval", že to nejde. Dokazovat to nyní je vycucávání z prstíku, navíc ho ani nenapadlo, že prvky FOAB se budou lišit.

  • Shania
    10:36 20.04.2017

    semtam: pointa snad je, že je totální blbost modifikovat tak cenný stroj jako TU-160 na nošení zbraně jako FOAB, když stačí poslat transportní letadlo.

    Takže fakt scenáře jako upravíme TU-160 a pak s ním poletíme nízkou rychlostí kilometr nad cílem.... Tedy zranitelný nejen AAA ale i automatickými zbraněmi patří do sekce scifi.

  • semtam
    08:59 20.04.2017

    Jinak rozhodně kvalitní příspěvky máte, ale stává se, že se uchylujete k "nadržování" jedné techniky před druhou. Což onu kvalitu přirozeně kazí.

  • semtam
    08:47 20.04.2017

    Starlight

    Děláte si srandu? Viz moje odpověď na váš výpočet. Jediná vaše odpověď na to je, že zpomalení je blbost pro letadlo jako TU-160. Opět vám uniklo, že FOAB nepatří mezi standardní výzbroj podobně jako MOAB či BLU-82. Proto si mohou dovolit poměrně netradiční dopravu. Prakticky se dají použít jen proti málo sofistikovanému nepříteli či proti nepříteli, který ztratil funkci PVO a komplet přišel o vzdušný prostor.

    Taky můžeme říci, že tyto zbraně jsou z výše uvedeného důvody naprosto stupidně navržený. Protože se dají použít jen proti otrhancům v Afghánu apod...

    Navíc bereme v úvahu jen první otestovanou bombu (FOAB), tudíž další se mohou opět lišit.

    Proto je vaše analýza nepřesná a zavádějící. U MOAB vám nevadí, že ji vysazuje C-130 popravdě nevím přesně ani v jaké rychlosti a u FOAB požadujete, aby TU-160 svištěl na plný koule, jinak to nemá smysl? Opravdu nevidím smysl aby druhořadá zbraň, mající převážně psychologický, než strategický význam by musela být svržena jako ostatní strategické zbraně pro které je TU-160 přímo určen. U ostatních zbraní to není nutné, ale u TU-160 ano? Trochu divné.

    Proto považuji vaší analýzu za nepřesnou konkrétně v této diskuzi.

    Další nepřesnosti:

    Součástky Elbit ve francouzské avionice v SU-30MKA. Vinu dáváte Suchoji i přes to, že to není ověřené a je málo pravděpodobné, že by v KnAAPO rozebírali a kontrolovali díly ve francouzské avionice. Navíc se nejspíš jednalo o marginálii.

    Dále jste napsal, že RF praktikuje předraženost svých zbrojních zakázek. Důvod jste uváděl výše zmíněné SU-30MKA (což samo o sobě předraženost absolutně nedokazuje...) a umoření dluhu RF vůči ČR. Pořízená technika pokud se podíváte na ceny rozhodně předražená být nemohla. Další "předražené" zakázky jste již neuvedl.

    Tolik, co mohu dát z hlavy. Samozřejmě bych určitě mohl pokračovat a možná budu. Zase X volného času nemám, abych vypsal všechny nepřesnosti. Pokud ale budete trvat na dalších mohu jsem čas od času další vypsat.

  • Starlight
    19:16 19.04.2017

    @semtam

    Zajímavá diskuze. Cituji tě: „Má zvyku dělat nepřesné analýzy“. Velmi bych ocenil, kdybys byl u tohoto výroku opravdu konkrétní a uvedl, kde a v čem přesně jsou mé příspěvky nepřesné. Času máš, kolik budeš potřebovat. Opravdu se velmi rád poučím.

    Děkuji

  • semtam
    14:43 19.04.2017

    raziel87

    Mě nevadí, že Starlight dává víc informací než je třeba, ovšem má zvyku dělat nepřesné analýzy. Což je docela škoda.

  • raziel87
    13:18 19.04.2017

    2 Semtam

    tak strategická zbraň není ani MOAB. S CH-90 má Starlight pravdu - byl to mrtvý projekt už v době, kdy to na MAKS 1995 prezentovali jako hypersonickou vzdušnou zkušebnu GELA. Za mě, díky za Starlighta - jeho příspěvky člověku osvěží paměť a nejednou se dozví něco nového

  • semtam
    01:02 19.04.2017

    Starlight

    FOAB není strategická zbraň, podobně jako již zmíněná Koala a Ch-90, teda jedná se víceméně o druhořadé zbraně. A tím se dostáváme k pointě, proč by mohl TU-160 při shozu FOAB zpomalit...

    A ten spam ohledně výkonů TU-160 je myslím již zbytečný...

  • Starlight
    00:35 19.04.2017

    @semtam
    1) 1800 metrů
    1800 metrů je minimální bezpečná výška nad terénem používaná pro plánování shozu BLU-82B/C-130. A podobné to plus minus bude pro všechny na padáku shazované konvenční pumy této kategorie.

    2) Rychlosti Tu-160

    Tu-160 při bojových dálkových letech létá pro dosažení maximálního doletu cestovní rychlostí 0,77 Machu ve výšce 11 km. To znamená, že skutečná vzdušná rychlost je cca 820 km/h. V případě průniku do cílové oblasti Tu-160 umí zrychlit na 1030 km/h u hladiny moře.

    Pro nadmořskou výšku 1800 metrů to znamená, že Tu-160 tam dokáže zrychlit až na cca 1100 km/h skutečné vzdušné rychlosti, to jest 0,92 Machu. Tedy Tu-160 nemá problém v dané výšce letět průnikovu rychlostí 0,9 Machu, se kterou jsem počítal.

    Myšlenka, že bombardéry při útoku pumami v cílové oblasti snad létají cestovní ekonomickou rychlosti, či dokonce zpomalují na rychlost transportního letounu (do 400 km/h, při vysazování nákladu na padácích) je neuvěřitelně hloupá a nemá nic společného s praxí.

    A pokud je puma navržena pro shoz na malé rychlosti, tak ji prostě rychlý bombardér typu Tu-160 nosit nebude. Naopak je logické, že ji bude shazovat transportní letoun, který to zvládne. Pokud je potřeba pumu svrhnout v prostředí se silnou protivzdušnou obranou, tak se prostě musí navrhnout tak, aby neomezovala rychlost bombardéru a nesnižovala jeho šance na přežití.

    3) FAB-9000
    V řadě věcí musím s cernakusem souhlasit. O bombě FOAB se vít jen to málo, co bylo vidět na záběrech sestříhaných ruskou státní televizí. Jediným účelem ruské televizní reportáže byla propaganda, a tak pochopitelně nevíme přesně, co jsme viděli -technologický demonstrátor, prototyp, nebo finální provedení? Překvapivě cernakus, nehledě na tu omáčku okolo, v podstatě souhlasí s mým názorem, že zdokumentované provedení nedává pro bombardér Tu-160 smysl.

    Západní experti si ani nejsou jistí, kdy to v Rusku vyrobili. Skutečně až jako reakci na první testy GBU-43/B MOAB nebo to je ještě starší projekt?

    Tím se dostaneme ke starším sovětským/ruským trhavým pumám velké ráže. Už v koncem 40. let měli trhavou pumu FAB-9000 M-50, respektive o pár let později jejich modernější formu FAB-9000 M-54. Při hmotnosti 9400 kg (plněná 4300 kg TNT, délka cca 5 m, průměr 1,2 m) to byly nejtěžší sovětské (ruské) konvenční pumy v řadové službě.

    Doporučuji tyto starší pumy si dobře prohlédnout – zejména štíhlost (poměr mezi průměrem a délkou) a také řešení stabilizace pomocí 1,5 metrů dlouhých kormidel v zadní části těla pumy (pumy nemájí žádný padák).

    Zejména FAB-9000 M-54 je služebně nejvíce spojená s proudovým Tu-16. A právě tato puma dobře ilustruje, jak tvarově vypadá velká „ruská“ tuponosá puma (vzor M-54) prokazatelně schopná shozu z pumovnice proudového bombardéru ve velké výšce. Pokud by to nestačilo, stačí se podávat na tvar i dalších sovětských pum velkých hmotností a velkých čelních průměrů jako byly jaderné/vodíkové pumy RDS-4, RDS-6, RDS-37, nebo legendární monstrum BD-242 (Izdělije 202), které je dokonce nafilmovaná při odhozu.

    FAB-9000 M-54 Sověti ve velkém shazovali z Tu-16 v Afghánistánu koncem 80. letech. Při standardním použití v otevřeném terénu byly výsledky mizerné (přesnost zamíření z velké výšky, malý ničivý rádius). Své místo si ale prý našly při bombardování v horách, kde docházelo k zesílení trhavého účinku pumy.
    Není tedy možné, že původ projektu FOAB sahá až do časů sovětské války v Afghánistánu, kdy se hledala puma s lepším účinkem při (nad)povrchové explozi?

    4) Tu-160 a pumová výzbroj?

    Jak moc v 80. letech pokročila integrace tehdejších gravitačních pum (včetně kalibru FAB-9000) do Tu-160 si nejsou jistí ani ruští autoři. Podle některých autorů bylo už během vývoje všechno mimo prioritní strategickou raketovou výzbroj zrušeno.

    Tu-160 nosili v prvních dvou dekádách střely s plochou dráhou letu Ch-55/Ch-55SM (NATO AS-15, v každé ze dvou pumovnic může být 6 kusů na rotačním závěsníku MKU6-5U/9A829K2) doplněné menšími střelami Ch-15 (NATO AS-16, v každé ze dvou pumovnic může být na dvou kratších rotačních závěsnících MKU6-1 až 12 kusů).

    V rámci modernizace výzbroje v posledních dekádě dostaly Tu-160 nové střely s plochou dráhou letu Ch-101/102 (potřebují nové rotační závěsníky 9A829K3) a Ch-555 (konvenční verze Ch-55SM). Pumovou výzbroj sice několik ruských zdrojů zmiňuje. Ale jen velmi vágně, bez žádných detailů. Takže je to podle mne zatím jen nerealizované přání. Možná bude mít dobrý odkaz cernakus.

    Nicméně jeho nadšení ze střel Ch-90 (AS-X-21) a připravenosti pumovnic existujících Tu-160/Tu-160M1 pro tyto střely nesdílím. O programu, který má původ v 80. letech, jsou v tomto tisíciletí k dispozici jen útržkové informace. Pokud jsem se dobře díval, tak pravděpodobně jediným nosičem použitým při zkouškách byl turbovrtulový Tu-95.

    5) Počty Tu-160

    Ruské letectvo má v aktivní službě jen 16 kusů Tu-160 a jeden kus je u Tupoleva k vývoji modernizací. Z těch 16 kusů je část flotily v plánované údržbě, část v neplánované údržbě (poruchy) a část postupně prochází ve výrobním závadě v Kazani modernizací na verzi Tu-160M1. Ta je podle důvěryhodných zdrojů zaměřená na zastaralou avioniku a výzbroj údajně ponechává ve stávajícím rozsahu.

    Pokud navíc ruské letectvo používá další stroje na výcvik a hlavně k držení jaderné hotovosti, tak podle mne nemá strojů nazbyt. A rozhodně ne na podružné úkoly, které mohou dělat jiné, početněji více zastoupené letouny jako Il-76, či případně Tu-95.

  • cernakus
    11:27 18.04.2017

    1) Rusové Tu-160 modifikovat nemusí. Rotační závěsník je standardně demontovatelný. Pro potřeby nesení běžných bomb nebo nedovyvinutých Kh-90 (ty se na závěsník nevešly).
    2) Kde berete jistotu, že "FOAB" vypadá tak, jak si myslíte že vypadá. To co jste viděli na tom sestříhaném videu a několika nákresech totiž není bomba v produkčním stavu, ale testovací platforma. Jako nejzávažnější indicie tohoto stavu by vám mělo být, že neznáte GRAU index.
    3) Podle mé rozumové analýzy pouze Rusáci testovali nový přístup k termobarické hlavici. Pravděpodobně za použití nanomateriálů a rozptýlených synchronizovaných zapalovačů se jim podařilo efektivně detonovat masivní aerosolový mrak a tím získat tak mohutnou ekvivalentní tonáž.
    4) "Padákové" výpočty jsou směšné a jak už poukázal "semtam", přinejmenším nepřesné.
    5) Testovací platforma je pak jako bomba IMHO nevhodná. Snos na padáku je pomalý a předvídatelný, AA dvojče by to bez problému prošpikovalo a tím buď zapálilo nebo alespoň výrazně snížilo efektivitu Tak jako tak, to není v prezentované formě použitelné na nic jiného, nežli nebojové demolice.
    6) MOAB a FOAB jsou dvě různé filosofie. Společné mají to, že jsou velké a jsou to bomby. To je tak vše.

    Podtrženo sečteno, diskuze vcelku zbytečná :-)

  • semtam
    11:09 18.04.2017

    PavolR

    Dle vašeho komentu soudím, že jste úplně mimo mísu.

  • PavolR
    07:37 18.04.2017

    semtam:
    No tak USA a Rusko za celú dobu svojej existencie vo vzájomnom vojnovom konflikte neboli. :-D

    TU-160 nemá takú odolnú konštrukciu ako povedzme F-16, ktorá má údajne pri danej záťaži až 100-ročnú životnosť (aj keby sme z deklarovanej hodnoty ubrali takých 20 rokov, stále je to slušné). Toto žiadna modernizácia nevyrieši, iba postaviť fungl nové lietadlo. Preto treba terajšie stroje maximálne šetriť, opatrovať a modernizovať, aby sa tej hranice dožili a nevypadli z hry pre nejaký iný problém.
    Viem, že sa v podobných prípadoch argumentuje životnosťou B-52, ale tie nie sú vystavené takej záťaži.

    Suma sumarum - práve s TU-160 Rusi určite experimentovať nebudú.

  • semtam
    03:18 18.04.2017

    Starlight

    Docela jste se do toho zamotal.
    Je asi zbytečné upozornit, že žádné nápady jak použít FOAB z TU-160 tu nepadli a že Rusko není s USA ve válečném konfliktu, tak mu radost úpravou 1 TU-160 určitě neudělá. TU-160 jsou opravovány, modernizovány a tudíž jedno letadlo dočasně upravené na nesení rozměrnější bomby je nic.

    Váš výpočet je poměrně absurdní.
    FOAB určitě nevyniká aerodynamickou stavbou svého těla, jenže není zase natolik neaerodynamický či natolik lehký, aby hrozilo poškození samotného nosiče. Tvar FOAB je zhruba podobný bombě FAB-500 a nějak jsem si nevšimnul, že podobně tvarované bomby jako FAB-500 trhají své nosiče či česají ostatní nesenou munici...
    Mimochodem i Litte Boy by podle vašeho soudu (ne výpočtu, i když...) mohl B-29 sundat z nebe.

    Nevím, kde jste vzal, že bezpečná výška musí být 1800 m (asi bezpečná výška odhozu MOAB???), jenže FOAB neletí na cíl bez stabilizačního/brzdícího padáku jako MOAB. Tudíž výška shozu FOAB by mohla být nižší než u MOAB. Ale uznávám, že tato konstanta není pro nás natolik důležitá.

    TU-160 má přistávací rychlost 260-300 km/h. Tudíž nevím, proč by nedokázal na patřičnou dobu snížit svoji rychlost na úroveň cca 400 km/h... Dále nevím, proč započítáváte rychlost v hodnotě 0.9 Mach, když cestovní rychlost TU-160 je 0.69 Machu (850 km/h). Navíc ve vaší bezdůvodně uváděné výšce 1800 m a rychlosti 0.9 Mach, by pro TU-160 bylo kousek pod maximálkou. Tudíž k čemu by měl odhazovat bombu při skoro své maximální rychlosti v dané výšce?

    Myslím, že otázka není zda je to možné, ale jestli jsou již TU-160 a FOAB na shoz připraveny. FOAB není a to ani MOAB nějak zásadně důležitá zbraň, proto její doprava na cíl je spíše nouzová a je otázkou zda RF považovala umístění FOAB do útrob TU-160 za důležité.

  • Starlight
    23:30 17.04.2017
    Oblíbený příspěvek

    Dovolím si vaše nápady ohledně odhozu pumy FOAB z ruského bombardéru Tu-160 dát trochu do reálných kontur. Zkusím trochu základů aerodynamiky.

    Řekněme, že Rusové modifikují Tu-160 na nošení těchto sedmitunových těles. To znamená, že demontují z pumovnic rotační závěsníky MKU-6-5 na nošení střel s plochou dráhou letu. Neřeším, že tímto ruské letectvo minimálně jeden z cca dvacítky vzácných strategických bombardérů Tu-160, které vlastní, předělá (minimálně dočasně) k velké radosti USA na čistě konvenční bombardér.

    Nicméně stávající pumu FOAB k tomu nejde moc použít. Budou ji muset předělat, aby nesestřelila vlastní nosič, případně se nerozpadla sama ještě ve vzduchu. Proč?

    1)
    Odhoz z pumovnice. Při odhozu z pumovnice není v prvním okamžiku k dispozici stabilizační padák jako při vypuštění z Il-76. Stávající puma nemá žádné stabilizační aerodynamické plochy. Je to velký válec s tupým čelem. Ten je aerodynamicky nestabilní a hrozí, že v proudu vzduchu mimo pumovnici se destabilizuje a trefí vlastní nosič.

    Teprve mimo obrys trupu bombardéru lze v bezpečné vzdálenosti vypustit brzdící/stabilizační padák.

    2)
    Co vydrží padák? Rusové vysazují materiál na padácích z IL-76 při rychlostech 260-400 km/h ekvivalentní rychlosti. To ve výšce 1800 metrů (minimální bezpečná pro shoz pumy z transportního letounu) odpovídá 280 - 440 km/h skutečné vzdušné rychlosti. To je na horním limitu rovno 0,36 Machova čísla (rychlosti zvuku). Skutečný dynamický tlak nabíhajícího proudu vzduchu je pak 7,8 kPa.

    To je na rychlý nadzvukový bombardér zatraceně málá rychlost a nemělo by to ani smysl. Pokud by ale chtěli odhodit pumu z bombardéru při vysoké průnikové podzvukové rychlosti, tak se bavíme zcela o jiných dynamických účincích vzduchu.

    Rychlost 0,9 Machu odpovídá ve výšce 1800 metrů skutečné vzdušné rychlosti 1080 km/h (990 km/h ekvivalentní rychlosti). Skutečný dynamický tlak je 56 kPa. To je sedmkrát větší dynamický tlak než při vypuštění z transportního Il-76.

    Tomu musí být přizpůsobena konstrukce padáku a jeho uchycení. Efektivní plocha padáku by měla být hlavně menší. Respektive jak puma bude ztrácet rychlost, tak to může to být série více různých padáků (výtažných, stabilizačních a hlavních brzdících padáků) či speciální vysokorychlostní padák se zpomaleným nafukováním.

    3)
    Dynamickému tlaku musí odpovídat i pevnost a tuhost těla pumy. Bude pak celkově těžší (plus ty chybějící stabilizační kormidla a přenos sil od nich) nebo při stejné hmotnosti v ní bude méně trhavin. Hmotnost také navýší uchycení pumy na závěsník. K závěsníku v pumovnici se puma uchytí pravděpodobně přes dvě závěsná oka a malé opěrky pumového zámku. To musí za letu bombardéru (přetížení ve všech osách) unést to, co na podlaze transportního letounu řeší jednoduše do široka rozkročená čtveřice dosedacích nohou pumy.

  • Sorge-227
    14:30 17.04.2017

    Pokial som si dobre precital o FOAB a MOAB, tak MOAB je chytra municia na nicenie bodoveho ciela. FOAB je na nicenie plosneho ciela na prelomenie fronty, vycistenie rozsiahleho minoveho polia, .. a preto sa shadzujje FOAB v seriach a nikoliv iba jedna puma. Verim ze rusko ma schopnosti na to aby spravilo z FOAB rovnako presne navadenu pumu ako je FOAB.

  • Blake
    08:58 17.04.2017

    tiez nemozme celkom povedat, ze ich Tu-160 s kridlami americkeho typu zhadzovat moze. Ze tu schopnost neziskal sa mi zda pravdepodobnejsie. Keby sa pochvalili, ze urcite vyrobia nejake mnizstvo FOAB do nejakeho roku, znamenalo by to, ze bomba mozno opustila prototypovanie a pripravuju sa na vyrobu - potom by som uveril, ze by mali premyslat nad upravou Tu-160. S tym lietadlom maju dolezitejsie problemy, nez schopnost niest nieco, co pokojne nemusi nikdy vstupit do vyzbroje.

  • semtam
    03:46 17.04.2017

    oprava: směrová křidélka ruského typu, nikoliv stabilizační.

  • semtam
    03:33 17.04.2017

    Starlight

    Ještě pro pochopení MOAB by šla podle tvého srovnání šla srovnat s jakoukoliv hloupou municí. Ano, je řízena pomocí GPS a má stabilizační křidélka ruského typu, jenže stále padá volným pádem.

    Vyšší důraz na přesnost je u MOAB dán kvůli bojové hlavici a účinku v epicentru výbuchu (ničení podzemních komplexů, apod.) Na plošné cíle je přesnost již k účinku MOAB druhořadá. FOAB si hrát na přesnost moc nemusí, ničivý účinek má plošný a rázová vlna exploze je druhořadá.

  • semtam
    03:11 17.04.2017

    Starlight

    SVP-24 jsme tu řešili, zda by šel využít i pro padákem zpomalenou bombu. Technicky vzato nevím co by to mu bránilo. Nikde nepíšu, že dopravní letadla typu IL-76 jsou osazeny SVP-24 :). To určitě nejsou, ale co tomu brání? Minimálně to, že na FOAB nejsou potřeba...

    Dále nyní nemůžeme tvrdit, že TU-160 není schopen nést (a použít) FOAB. I když se přikláním k tomu, že v roce 2007 byli záběry sestříhané a opravdu ke shozu bylo použito dopravní letadlo, tak uběhlo 10 let a je možné, že již tuto schopnost TU-160 získali. (novovýroba???)

    MOAB na rozdíl od FOAB má bojovou nálož ryze konvenčního typu. Pro zjednodušení jedná se o tlakovou výbušninu. Tudíž MOAB ničí cíl rázovou silou výbuchu bojové hlavice. Na rozdíl FOAB cíl spálí na takovou úroveň, že dochází k roztavení zemského povrchu. Povrch připomíná krajinu měsíce. Rázová vlna je pochopitelně menší než u MOAB, protože bojová hlavice FOAB nese palivo na aerosol.

    BLU-82B a to máte pravdu, je podobnější z jednoduchého pohledu s FOAB, ale ničivou silou se jí nemůže rovnat. Chemické složení hlavice je naprosto jiné. I když pro jednoduchost se jedná se termobarické zbraně, na rozdíl od primitivní bojové nálože z MOAB.

    Proto tvar MOAB je podlouhlý, protože nese "jen" velké množství explodující trhaviny bez dalšího efektu (aerosol). Pro zajímavost, MOAB je vůbec první americká puma vybavená ruským typem směrových křidélek.

    MOAB i FOAB jsou zbraně spíše psychologické, než taktického jako je BLU-82. Mají velkou plošnou ničivost a jejich výbuch je dost podobný jadernému (hlavně MOAB). Proto jejich testy či nasazení sledují ve skutečnosti jiné cíle, než to, co se vyskytne v jejich fyzickém dosahu.

    Proto nepovažuji a to asi nikdo z odborné veřejnosti, že FOAB je obdoba BLU-82. FOAB je v současné době nejničivější nejaderná bomba na světě. Ale jak poznamenávám, jsou to společně s MOAB zbraně psychologické. Třeba jejich název vypovídá o mnohém... Z technického hlediska se nejedná o nějaké super zbraně. Jsou to "jen" velké bomby s velkou bojovou náplní u MOAB jen s výbušninou u FOAB výbušnina s patřičným koktejlem.

    Navíc jejich doprava pomocí transportních letounů je proti nepříteli s fungující PVO dosti sporná (minimálně u MOAB).

  • Starlight
    00:50 17.04.2017

    @semtam

    Už ten SVP-24 prosím neřeš. Na transportních Il-76 a podobných letounech nic takového nenajdeš.

    Co se týče srovnání BLU-82, GBU-43B MOAB a ruské FOAB. Ty pumy bez ohledu na použité trhaviny/ energetické látky/atd. v bojové hlavicí mají stejný cíl – vytvořit masivní tlakovou vlnu. Ničivému účinku tlakové vlny napomáhá, že puma exploduje vždy těsně nad zemí.

    A samozřejmě při použití v geograficky více uzavřených oblastech jako jsou údolí, rokle, apod. se jejich účinek ještě umocňuje. Musí se to ale trefit. Házet leteckou bombu do údolí nebo rokle v hornatém prostředí není nikdy jednoduché. A spočítat směry a rychlost proudění vzduchu pro neřízený padákový shoz z velké výšky v takovémto prostředí je z říše fantazie.

    BLU-82 žádnou extra přesnost nepotřebovala – hlavním účelem bylo ženijní čištění povrchu od všech překážek, například vytváření přistávacích zón v džungli. Je to neaerodynamická tenkostěnná nádoba o velkém průměru, kterou za malé vysazovací rychlosti shazovali na neřízeném brzdícím/stabilizačním padáku. Na přídi je pumový zapalovač s distanční tyčí, který zajistí výbuch těsně nad povrchem.

    GBU-43B MOAB je relativně štíhlá aerodynamicky tvarovaná puma, se stabilizačními/vztlakovými plochami a řídícími kormidly a naváděcím systémem. Po oddělní od vypouštěcí palety je to samostatně letící řízená puma s INS/GPS naváděním. Na přídi je dvojice pumových zapalovačů s distanční tyčí, které zajistí výbuch těsně nad povrchem.

    Ruská FOAB. Je to neaerodynamická tenkostěnná nádoba o velkém průměru, která se za malé vysazovací rychlosti shazuje na neřízeném brzdícím/stabilizačního padáku. Puma exploduje nad zemí a vytváří mohutnou tlakovou vlnu. Která, že americká bomba odpovídá lépe tomuto popisu?

    Obě americké pumy jsou detailněji ukázány na tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=RaiKodpkw00.

    Ruskou FOAB tady osobně viděl asi jen Polemik. Její exploze v jeho blízkosti v něm zřejmě vyvolala takový „šok a úžas“, že to očividně zanechalo trvalé následky na jeho schopnosti rozlišit, kdy je doma a kdy už je mezi lidmi, kde by se měl podle toho příslušně chovat.

  • semtam
    22:41 16.04.2017

    Slavoslav

    Tohle již zřejmě nedokážeme posoudit. Jakou skutečnou přesnost SVP-24 má můžeme jednoduše zjistit z prostředí Sýrie. Dostupná data ovšem nejsou k dispozici a nejen ohledně SVP-24. Proto vám nebudu vyvracet a ani potvrzovat váš názor, že SVP-24 nedokáže získávat potřebná data z atmosféry. Asi natolik přesné nedokáže, ale informace může získávat z meteorologických stanic a následně sama získávat aktuální stav.

    Zatím je zřejmé, že to funguje. A co se týče padákových bomb, jejich užití závisí na meteorologických podmínkách, tím pádem je jejich použití závislé na rychlosti a proudech větru. Tudíž lze bezpečně určit zda dané těleso na padáku bude mít patřičnou přesnost či nikoliv.

  • Slavoslav
    22:31 16.04.2017

    Semtam

    Ja nepochybujem o schopnosto SVP zratat trajektoriu aj s padakom to v ziadnom pripade nieje neprekonatelny problem.

    To o com hovorim je kvalita vstupnych udajov pre vypocet kde zmeny vetra oproti vypoctovym hodnotam pre padakom brzdenu municiu budu znamenat daleko vatsiu odchylku ako pri nebrzdenej municii.

    A zoskenovat smer a silu vetra skrz jednotlive vtstvy z letiaceho lietadla, taku technologiu SVP skor nema ako ma

  • semtam
    22:08 16.04.2017

    Slavoslav

    Vše záleží na výpočtu. Výpočet se provádí z dat polohy, místa dopadu, odhozeného tělesa, vlivy na něj působící. Proto pochybuju, že by SVP-24 nedokázal spočítat místo dopadu padákové bomby. Mimochodem určení místa dopadu tělesa na padáku není nic přelomového. Tudíž nemusíme polemizovat o tom, zda to lze spočítat či nikoliv, ale jen polemizovat o přesnosti dopadu.

    Ohledně SVP-24 vyšel článek na Technet-cz. Je to rozšířenější článek z AN. Tam je využití a schopnosti plus výhody a nevýhody dobře popsány.

    http://technet.idnes.cz/rusko-bombardovani-svp-24-gefest-dnk-/vojenstvi.aspx?c=A160204_201608_vojenstvi_erp

  • Slavoslav
    21:43 16.04.2017

    semtam

    ono o schopnosti zoskenovat smer a rychlost vetra vo vsetkych vrstvach z letiaceho lietadla pochybujem. Uz tu o tom debata bola a ano take pristroje existuju, ale su dost citlive a ich zastavba do lietadla je viac ako pochybna.

    SVP s niecim rata, ale podla mna sa dost spolieha na schopnost hlupych bomb padat ako kamen co u padakom brzdenej municii nehrozi

  • semtam
    21:12 16.04.2017

    Ještě doplním, že určitě užití padáku má na přesnost hodně velký vliv, vše záleží na meteorologických podmínkách.

    Slavoslav

    Ano, zjednodušeně SVP-24 funguje jako balistický počítač, jenže nevypočítává jen místo dopadu a polohu letadla, ale i již zmíněné meteorologické podmínky.

  • semtam
    21:08 16.04.2017

    Slavoslav

    SVP-24 započítává i meteorologické vstupy, jako je tlak, vítr, vlhkost. Proto nevidím jako nemožné aby SVP-24 nemohl zpracovat místo pádu padákové bomby. Ale znovu v případě FOAB, apod. je to v podstatě jedno.

  • Slavoslav
    20:53 16.04.2017

    semtam

    SVP-24 vypocitava (a odhadzuje sam ak som dobre porozumel popisu) miesto odhodu na zaklade vypocitanej trajektorie padu. Nieco ako balisticky pocitac ked rata balisticky krivku strely.

    tzn zoberie vstupne podmienky vykona vypocet a po odhode je bomba ponechana svojmu osudu. Z toho dovodu je ziaduce, aby co najmenej "klzala" a bola ca najmenej ovplyvnitelna vetrom.

    A pri bombe ktora ma na zadku uviazany padak toto neplati. Kazdy poryv vetra ktory sa donho oprie sposobi daleko vacsiu nepresnost ako pri klasickych hlupych bombach.

  • semtam
    20:11 16.04.2017

    Myslím, že zdejší pře ohledně MOAB a FOAB je irelevantní. Technicky vzato, obě bomby jsou víceméně podobné. Někteří analytici pochybují o tom, že FOAB je 4x ničivější než MOAB, druzí naopak tvrdí, že ničivá síla je vyšší, ale nikoliv až 4x.

    Nerozumím Starlaigtovi, FOAB a BLU-82 mají odlišnou bojovou náplň...

    A ohledně SVP-24, nemám patent na rozum, ale logicky vzato by i v případě užití padáku by upravená verze SVP-24 měla fungovat, když v běžné verzi vypočítá místo dopadu váhově rozdílných bomb...

    I když v případě užití FOAB a jeho ekvivalentů je nějak důsledná přesnost opravdu marginálie.

  • Slavoslav
    15:31 16.04.2017

    ale ja som kludny, to len ty tu davas citaciu a rekaciu na nu z ktorej vychadza, ze nevies citat ;)

    a hej, reakcny cas 13 minut je fakt rychly. Co je smutnejsie, ze to je rychlejsie ako tvoj rekcny cas pochopenia vlastnej chyby

  • Polemik
    14:58 16.04.2017

    Kľud Slávko, este nebolo cele dopovedane ;-)
    Ale dobre vediet aspon reakcny cas za aky pribehne jeden kremlofob na pomoc druhemu :-D haha

  • Polemik
    14:52 16.04.2017

    doplnenie:
    a tej BLU-82B/C-130 je FOAB podobna asi tak ako je podobny Mercedes S-klasse Škode Favorit... oba maju 4 kola + volant a jazdia... to je tak všetko. Netaraj tu hluposti a radsej si nieco o FOAB nastuduj. V opacnom pripade ta mozno povazovat za tupca alebo trolla.

Stránka 1 z 2