Sosna: Nová blízká protivzdušná obrana ruských vojsk

Sosna: Nová blízká protivzdušná obrana ruských vojsk
Sosna na podvozku BMP-3 (Zvětšit)

Na blížící se moskevské vojenské výstavě Armija 2019 konstrukční kancelář Točmaš představí poslední verzi dlouho vyvíjeného kompletu vojskové protivzdušné obrany (PVO) velmi krátkého dosahu Sosna. V poslední verzi je Sosna umístěná na podvozku bojového vozidla pěchoty BMP-3.

Komplet Sosna je nástupcem kompletů PVO velmi krátkého dosahu Strela-10, které se mimo jiné stále nachází ve výzbroji Armády ČR. V české armádě Strely nahrazují švédské systémy PVO RBS-70 a RBS-70NG.

Strela-10 vstoupila do služby v roce 1979. Základ systému tvoří víceúčelový obrněný transportér MT-LB, na kterém je umístěn bojový modul se čtveřicí naváděných střel krátkého dosahu. Strela-10 může použít několik typů střel krátkého dosahu. V Armádě ČR je zaveden typ 9M37M s dálkovým dosahem 5000 metrů a výškovým 3500 metrů.

Již v 90. letech se v Rusku začal zvažovat nástupce kompletů Strela. Klíčovou myšlenkou bylo vytvoření elektromagneticky pasivního a relativně levného prostředku PVO krátkého dosahu, s optoelektronickou detekcí cílů a s laserovým naváděním střel.

Vývoj Sosny začal v roce 2005, podnikové testy odstartovaly v roce 2013 a poprvé si diváci mohli Sosnu na podvozku MT-LB prohlédnout minulý rok na výstavě Armija 2018. Podle posledních zpráv skončily státní testy v dubnu letošního roku a nic tedy nebrání zavedení Sosny do výzbroje ruské armády. Kdy a v jakém počtu ruská armáda Sosny nakoupí však nebylo oznámeno.

V každém případě na letošní výstavě Armija 2019 Sosnu uvidíme na podvozku BMP-3. Bojový modul Sosny ale lze umístit na libovolný pásový nebo kolový podvozek (např. BTR-82) s nosností větší než 3,5 tuny.

Sosna nese dvanáct vysokorychlostních dvoustupňových střel Sosna-R. Střely se navádí pomocí laserového paprsku a mají dálkový dosah od 1,3 km do deseti kilometrů, výškový od dvou metrů do pěti kilometrů.

Maximální rychlost je 900 m/s a střela snese přetížení 40 G. Sosna-R o startovní hmotnosti 30 kg (s kontejnerem 42 kg; téměř 2× méně než u střel Strely-10) nese bojovou hlavici o hmotnosti 6,9 kg. Díky nízké hmotnosti není nutné používat doprovodná muniční vozidla, náhradní střely lze přepravovat i uvnitř mateřského vozidla. Celé přebití (ručně) 12 střel přitom netrvá déle než 10 minut.


Reportáž TV Zvězda o nejnovějším modelu kompletu Sosna

Sosna-R nese dvě bojové hlavice a dva zapalovače. První tříštivo-trhavá hlavice tyčového typu je spojená s bezkontaktním přibližovacím zapalovačem, druhá průbojně-tříštivá s kontaktním zapalovačem

Střely jsou uložené v samostatných válcovitých 2,4 m dlouhých kontejnerech a umístěny ve dvou samostatných blocích po šesti na společné otočné (360°) základně spolu s optoelektronickými soustavami detekce, sledování a navádění. Díky schopnosti ničit cíle od výšky dvou metrů lze střely pravděpodobně použít i proti lehce pancéřovaným vozidlům.

O vyhledávání a zaměřování cílů se ve vozidle stará zaměřovací pouzdro, které obsahuje TV kameru, termovizní kameru, laserový dálkoměr, laserový ozařovač cílů pro navádění raket a infračervený kanál pro sledování raket. K dispozici je zcela automatický nebo poloautomatický režim. Stejně tak komplet dokáže působit zcela samostatně nebo koordinovaně jako součást větší jednotky PVO. Posádku tvoří pouze dvě osoby.

Komplet Sosna je údajně velmi odolný proti prostředkům elektronického boje (ostatně nepoužívá radiolokátor ani rádiové navádění střel) a je účinný proti nízko letícím cílům, od dronů, přes vrtulníky až po letadla. Podle reklamních materiálů kanceláře Točmaš Sosna ničí i střely s plochou dráhou letu nebo jinou přesnou munici.

Reakční čas od objevení cíle až po odpal střely se pohybuje mezi pěti až osmi sekundami. Sosna přitom umí odpalovat střely i za pohybu a dokáže tak chránit postupující obrněné jednotky před leteckými útoky.

Zdroj: BMPD

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruský systém protivzdušné obrany Pancir-S1 v Arktidě

Rusko testuje v Arktidě systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Pancir-S1. Testy jsou součástí ...

Protivzdušný systém Buk-M3 pro ruskou armádu

Ruská společnost Almaz-Antej dokončuje vývoj nového protileteckého a protiraketového systému ...

SPZR Poprad: Polský protivzdušný deštník krátkého dosahu

Polsko objednalo pro své ozbrojené síly nové komplety protivzdušné obrany velmi krátkého dosahu ...

Modernizace PVO Armády ČR: V roce 2018 se vybere vítěz

Redakce Armádních novin se zúčastnila briefingu na Ministerstvu obrany (MO) o modernizaci pozemní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Jirosi
    14:28 17.06.2019

    Takže jediný koho ten systém skutečně dokáže zničit efektivně je naše L-159 :)

    • liberal shark
      10:29 18.06.2019

      Na druhé straně - co by za to ve Strakonicáích dali. Momentálně se prý medituje nad tím, na co posadit RBS-70, aby mu zajistili alespoň minimální mobilitu a ochranu :-(.

    • korbendalas
      05:53 28.06.2019

      jedná se o system SHORAD takže efektivně zničí vše co mu zalítne do pole účinné působnosti, takže vrtulníky bitevníky ale i třeba střela s plochou dráhou letu tomahawk která je podzvuková. Kluci ze strakonic mají RBS-70 kdy navedení je v poloautomatickém modu musí se točit na trojnožce a i tak na cvičení v nemecku deklasovali americké vrtulníky tak že 4x velení cvičení restartovalo letecké síly protože jim kluci 4x sejmuli všechno co se objevilo ve vzduchu, v Norsku na tom posledním cvičení když byly v roli OPFOR ubranili pobřeží takže se nekonal výsadek ze vzduchu ani utoky vrtulníků na pozemní cíle, a ted si vemte že tenhle komplet má větší PÚP a má plně automatické navedení , plus posádku neovlivnujě počasí a vnější vlivy. Osobně sem sloužil na S-10 a OSA a musim uznat že ruský PVO je fakt přesný a jednoduchý na obsluhu. Na střelbách i s raketama skoro 40let starýma jsme měli 90-100% uspěšnost sestřelu cílů.

  • UnionPacific
    19:57 16.06.2019

    Petris : Ale zato má schopnosť zostreľovať míny,a to pechota vie oceniť. Jeho modernizácia je možná a dokonca jednoduchá,a ak sa použijú strely so schopnosťou laserového navádzania na cieľ,tak bude na drony vhodný tak ako je plieskač na hmyz je vhodný na muchy.

  • Starlight
    14:21 16.06.2019

    Doplním článek. Systém Sosna je určen pro vojskovou PVO manévrových pozemních sil na úrovni brigáda. Jak je napsáno v článku bude primárně sloužit k náhradě starých systému SHORAD typu 9K35 Strela-10 (SA-13).

    Ve skutečnosti ruská armáda, kterou až na výjimky tvoří dominantně mechanizované síly, používá souběžně obrovské množství typů (a jejich verzí) různých protiletadlových raketových systémů různých generací. Většina z nich má počátky v době SSSR a stále velké množství provozovaných systémů bylo fyzicky v těchto dávných časech i vyrobeno. Obecně asi platí, že nejnovější výzbroj mají jednotky v evropské části Ruska, zejména blíže k západní hranici. Tu nejstarší pak naopak jednotky na Dálném východě

    Tabulková struktura vojskové PVO pozemních sil ruské armády by mohla vypadat takto (berte to ne jako dogma, ale jako učebnicový příklad). Mechanizované výsadkové síly používají pochopitelně jinou strukturu a techniku, ale systém 9K35 Strela-10 (SA-13) mají také.

    1)

    Manévrové brigády ruských pozemních sil jako jsou samostatné mechanizované (motostřelecké) a tankové brigády mají ve své sestavě typicky dva protiletadlové oddíly (prapory).

    Jeden protiletadlový raketový oddíl (prapor) se třemi bateriemi je vyzbrojený 12 raketovými systémy řady 9K33x Tor (SA-15) nebo staršími 9K33 Osa (SA-8). Druhý protiletadlový oddíl (prapor), který nás zajímá, je smíšený a tvoří ho typicky 3 baterie a velitelství.

    První protiletadlová baterie má 6 hybridních kanónových/raketovými systémů řady 2K22 Tunguska (SA-19) nebo stále ještě starší samohybné protiletadlové kanóny ZSU-23-4 Šilka.

    Druhá protiletadlová raketová baterie má 6 raketových systémů 9K35 Strela-10 (SA-13), jejichž náhrada je předmětem článku.

    Protiletadlovou výzbroj proti letadlového oddílu (praporu) ještě typicky doplňuje třetí protiletadlová raketová baterie s 27 systémy MANPADS jako jsou 9K38 Igla (SA-18) nebo nové 9K333 Verba (SA-25).

    2)

    A jak vypadá typická protiletadlová raketová baterie se systémem Strela-10 (SA-13)?

    Tvoří ji velitelská četa, 3 protiletadlové raketové a dopravní sekce. Ve velitelské četě se nachází jeden velitelské stanoviště řady PU-12xx na bázi kolového OT řady BTR-60/80 se spojovacím vybavením, kterým komunikuje s nadřízenými složkami i jednotlivými odpalovacími vozidly baterie. Pochopitelně zde může vývoj v Rusku běžet mílovými kroky, aniž by to bylo z venku poznat.

    Velitelské doplňuje jeden mobilní přehledový radiolokátor řady PPRU-1xx/9S80xx Ovod-xx (NATO: DOG EAR) na pásovém podvozku MT-LB. Opět zde vývoj může běžet mílovými kroky. Další radarem stejného typu disponuje jak velitelství oddílu (praporu).

    3)

    V rámci armády/sboru jsou síly vojskové PVO dále tvořeny protiletadlovými raketovými brigádami (každá typicky se 4 protiletadlovými oddíly/prapory) s celkem 24 odpalovacími zařízením protiletadlového systému středního dosahu řady 9K37/9K317 Buk (SA-11/SA-17).

    Na úrovni armády jsou také nejvýkonnější protiletadlové raketové brigády se 2 protiletadlovými raketovými oddíly/prapory systémů dalekého dosahu řady S-300Vx (SA-12/SA-23).

    Poznámka: Při novém divizním členění ruské armády to bude hodně podobné.

    • semtam
      10:32 17.06.2019

      Jo, na tom něco bude, že S-10 jsou na úrovni brigády a S-300 na úrovni armády by nikoho nenapadlo.

    • korbendalas
      05:56 28.06.2019

      ano popsal jsi standardní vrstvení PVO v dálce výšce, kdy větší komplety pokrývají větší prostor a uskupení a komplety shorad pokrývají jednotky jak v pohybu tak při zastávkách.

  • drohh
    20:53 15.06.2019

    Zdá se to jenom mě nebo pro VSHORAD je reakční doba 5-8s estrémně dlouho? nemělo to bát třeba pět až osm desetin sekundy?

    • balm
      00:00 16.06.2019

      Těžko může být čas lepší. Minimálně 1 - 2 sekundy zabere série měřících a výpočetních smyček, teprve poté může být informace uložena do hlavice střely, která vyžaduje aktivaci (další 2 - 3 sekundy) než se hlavice plně aktivuje - chlazení naváděcí hlavice střely a bateriových jednotek, mezitím se tlačí další data, která závisí na strojové predikci trajektorie a další 2 - 3 sekundy trvá vlastní opuštění pouzdra a srovnání střely s trajektorií cíle.

      • logik
        00:25 16.06.2019

        A proč se např. nemůže střela aktivovat během toho, co se měří cíl?
        A proč vůbec trvá měření cíle tak dlouho 2s je šíleně dlouhá doba, za tu vyřeším stovky maticových příkladů.

        • ARES
          08:43 16.06.2019

          K zamíření a navedení rakety je třeba prognózovat let cíle. K tomu je třeba změřit letový kurs cíle a jeho rychlost. K relevantní prognóze je třeba sledovat a měřit pohyb cíle nejméně na úseku 500 m. Např. při rychlosti cíle 250 m/s jsou to ony 2 sekundy.

          • logik
            21:10 16.06.2019

            A proč nejméně na úseku 500m? Z čeho to číslo vyplývá?

      • Larry
        13:59 16.06.2019

        Data závislá na pradikci trajektorie letu a srovnání střely lze získat po odpálení, za letu k cíli.
        Záleží hodně na energetických poměrech při náročnosti výpočtu. Např. zda cíl manévruje.
        Nemáme podrobnější informace.
        V pravěku střela 3M9M3E pro SA6 KUB dokázala za letu "zachytit a zamknout cíl"
        Nebylo nutné kompletně "natlačit data cíle" ještě na "pušce 2P25" na rozdíl od starších "klacků" 3M9ME.

        • Larry
          14:03 16.06.2019

          Korekce trajektorie letu musí být prováděna on-line, protože je nutné střelu stabilizovat ve třech osách a hlídat aby se nedostala do "nebezpečných géček" To by se také mohla rozpadnout za letu.

      • Starlight
        15:36 16.06.2019

        S těmi senzory a řídícími algoritmy na střele 9М340 Sosna–R protiletadlového systému Sosna opatrně.

        Střela je naváděná po laserovém paprsku (laser beam rider), tedy žádné vlastní čidlo polohy cíle nemá a ani nemá informaci o tom, kde cíl je. Má jen jednoduché čidlo detekce naváděcího laserového paprsku a jednouchý autopilot, který se snaží střelu dostat do středu naváděcího paprsku. Střela je tak relativně lehká a levná.

        Všechno navádění řeší odpalovací vozidlo (respektive jeho naváděcí systém), které musí cíl opticky sledovat vlastní střelu a současně sledovat a ozařovat cíl po celou dobu letu střely. Je to shodný princip navedení jako má švédský systém RBS-70, který má AČR. Tedy vozidlo je schopno současně postřelovat pouze jeden cíl, který musí být v přímé optické viditelnosti.

        Ve skutečnosti je to o ždibec složitější. Střela 9М340 Sosna–R je dvoustupňová. Urychlovací raketový motor na tuhé palivo ji po odpalu urychlí na rychlost maximálně 900 m/s za cca za 2,4 sekundy (čas převzat z podobné střely 9M311 systému 2K22 Tunguska). Po tuto dobu je střela řízena pomocí radiopovelového navádění, aby se dostala do naváděcí laserového paprsku.

        Poté startovací motor odpadne a odkryje dozadu směřující čidlo pro sledování naváděcího laserového paprsku. Naváděcí systém na vozidle letící střelu sleduje pomocí jednoúčelové IČ kamery, která sleduje IČ stopovky na koncích stabilizátorů střely.

        Jiná TV a IČ kamera zase sleduje cíl, servo jednotky stabilzované věže/naváděcí hlavice poskytují úhlové údaje (úhel a jeho časové změny) a laserový dálkoměr měří šikmou vzdálenost k cíly.

        Poznámka: druhý stupeň střely nemá raketový motor (lehké, levné, neruší činnost stopovky) a druhý (koncový) stupeň střely tak letí k cíli jen setrvačností a zpomaluje.

        • Jirosi
          21:10 16.06.2019

          To mi pak vychází v jednu chvíli, jediný cíl... Takže těch 12 raket je tomu k....

        • Starlight
          00:50 17.06.2019

          Tak systém laserového navádění (laser beam rider) PLŘS u systému VSHORAD a SHORAD není nic neobvyklého. Byl to „hit“ od konce 70. let až minimálně po začátek 90. let

          1)

          Kromě nám známého švédského systému RBS-70 má švédská armáda i dálkově ovládnou verzi RBS-90, což měl být nástupce RBS-70. Byly vyrobeny v první polovině 90. let, ale nakonec je Švédové uložili do skaldu na horší doby. Ty nastaly a letos opět systém vrátili do výzbroje: https://www.youtube.com/watch?...

          2)

          Britská armáda a námořní pěchota používá střely Thales STARStreak HVM v různých odpalovacích zařízeních: https://www.youtube.com/watch?...

          Vojskovou PVO mechanizovaných sil má na starosti systém Stormer na bázi lehkého pásového OT CVR(T): https://www.youtube.com/watch?...

          3)

          Největší byl kombinovaný protiletadlový protitankový systém ADATS od švýcarské firmy Oerlikon. Pod označením MIM-146A to málem dotáhnul do výzbroje US ARMY, ale konec studené války to stopnul. Měl koncem 80. let masivní reklamu, která se odrazila i v tehdejší naší propagandě o zlém Západu, který zbrojením odmítá světový mír:
          https://www.youtube.com/watch?...
          https://www.youtube.com/watch?...

          Jediným menším uživatelem se tak stala kanadská armáda, která systém dislokovala u svých jednotek v Německu. Relativně nedávno systém vyřadili v podstatě z důvodu neexistence operačních potřeb:
          https://www.youtube.com/watch?...
          https://www.youtube.com/watch?...

        • Starlight
          01:14 17.06.2019

          A ještě jedno pěkné video z řadou detailů na systém Sosna na podvozku MT-LB: https://www.youtube.com/watch?...

          • Jirosi
            14:00 17.06.2019

            "Byl to „hit“ od konce 70. let až minimálně po začátek 90. let"

            Jo, ale to už je 30-50.let zpět.
            Asi nikdo dnes neočekává posun k jednotlivým úderům. Spíše je snaha prostředky zahlcovat. Pokud dokáže řešit jediný cíl, tak pošleš dva..

  • UnionPacific
    14:27 15.06.2019

    Úplná zbytočnosť,radšej tie peniaze mohli dať do infraštruktúry. Diaľničné spojenie Petrohrad- Vladivostok a Norilsk-Volgograd stále nie je hotové,podobne mosty na Sachalin a na Novú Zem ešte nie sú ani na papieri.
    Pritom úplne stačilo zobrať AK603 Kashtan a hodiť ho na Kamaz,ale to by neboli rusi,keby 1000x za sebou na novo nevyvýjali koleso.

    • Miroslav
      20:04 15.06.2019

      Alebo Kaťušu na T-34?

    • petris
      20:40 15.06.2019

      Hej hej, lebo stavať 54 km dlhý most na ostrov v Arktíde kde žije necelých 3000 ľudí je úplne zmysluplné, podobne ako položiť AK-630 na valník s nosnosťou 6-7 ton. Sa divím že tí Rusi nepočúvajú takých géniov :D

      • UnionPacific
        22:05 15.06.2019

        A kto im môže za to,že lepší valník vyrobiť nevedia ? Nech sa inšpirujú Oshkoshom,ktorý hravo odnesie 10 nasobok, t. j. Abrams

        • petris
          22:13 15.06.2019

          Ale samozrejme že vedia, len nie sú takí ehmehm inteligentní aby pchali 10 tonový 30mm šesťhlavňový kanón na nákladné auto a trandili s tým po ruských stepiach. Ale ty sa do toho kľudne daj, určite dáš do kopy mašinu ktorou schováš sosnu do vrecka :)

          • UnionPacific
            17:10 16.06.2019

            Zaujímavé že američania primontovali Phalanx na valník a vznikol Centurion...zrejme boli tiež blbí a nepočúvali Vaše názory,že je to zbytočnosť.

          • petris
            18:12 16.06.2019

            Áno a vnikol 24 tonový mastodont s priechodnosťou smetiarskeho vozu neschopný streľby za pohybu a v porovnaní so Sosnou ešte aj aktívne vyžarujúci EM emisie, s menším dosahom a prakticky žiadnym modernizačným potenciálom. Teraz si skús predstaviť namiesto 20mm Phalanxu 2x ťažšiu stanicu 30mm AK-630...fakt skvelý dizajnérsky kúsok. Ešte by si mal vymyslieť tú kráčajúcu robotickú ťavu stormtrooperov

          • MeV6
            22:25 16.06.2019

            @UnionPacific

            Zaměření Centurionu je trochu jiné - C-RAM obrana stabilních základen, takže tam nižší pohyblivost nevadí.

          • Jirosi
            23:44 16.06.2019

            Petris: Záleží co preferuješ:
            - průchodnost terénem
            - se ubránit, případně mohl bránit další.

            Pokud se systém sám neubrání ani v pásmu, kde má působit... jsou to vyhozené peníze.

    • Pauli
      22:45 15.06.2019

      Petrohrad- Vladivostok ?! To by ta dálnice musela být delší ,než transsibiřská magistrála :D :D
      BTW: Do té infrastruktury náhodou vráží dost Jen v Moskvě se staví 134 km metra https://www.euro.cz/byznys/pet...

      Nová letiště od Kazaně přes Simferopol, Loděnice , železniční tratě atd... Ono se hodně tvrdí ,že ruská ekonomika minulý rok rostla nad očekávání i díky boomu stavebnictví
      https://www.e15.cz/zahranicni/...

  • flanker.jirka
    08:55 15.06.2019

    Cokoliv z kategorie VSHORAD pro krytí pozemních vojsk bez možnosti ničit C-RAM a leteckou munici je omezeně použitelné a může se stát neúčinným. Většina operaci letectev, raketové útoky probíhá v noci, systémy závislé pouze na optickém a IR průzkumu budou mít omezenou účinnost i v případě připojeného radiolokačního průzkumu.
    Jak dobře to uvidí malý dron, který má minimální tepelnou stopu v noci? ...radiolokátory jsou dnes schopny komerční omnicoptery sledovat i na 20 km.

    • Miroslav
      10:21 15.06.2019

      Ako som už písal nižšie, predpokladám, že táto mašina má v prvom rade chrániť útočiace BVP a tanky pred protiútokom vrtuľníkov a podzvukov zo vzduchu. Iné využitie by som v tom ani nehľadal.

      • flanker.jirka
        11:54 15.06.2019

        Problém vidím v tom, že proti mechanizovanému vojsku nebudou působit pouze stíhačky a vrtulníky v dosahu tohoto systému. Všichni se snaží mít k dispozici munici s větším dosahem než jsou právě VSHORAD a SHORAD systémy nepřítele, nezbyde nic než muset mít schopnost ničit přilétající munici. A ochránit vlastní BVP a tanky není třeba pouze v případě útoků, nepojedou pořád, budou někde existovat. Třeba na Ukrajině je nejvíce přepadů ze vzduchu vedeno dělostřelectvem, protože vědí, že vrtulník a letadlo je zranitelné, protože tyto schopnosti dostupné PVO systémy mají.
        Sosna je alespoň mobilní a nejspíše dokáže držet krok s mechanizovaným vojskem, u RBS i toto bude diskutabilní.

        • Miroslav
          12:36 15.06.2019

          Práve tá mobilita ma priviedla na túto myšlienku. Posadiť PVO na BVP má zmysel len ak má byť to PVO-BVP v sprievode iných obrnených jednotiek. Proste taký bodyguard pred útokom zo vzduchu. Pri ochrane statických cieľov to význam skutočne mať nemôže. Na tieto je výhodnejšie použiť delostrelectvo kde je možnosť zničiť projektil z húfnice skoro nulový. Avšak na pohybujúce sa obrnené jednotky je už lepšie použiť útok zo vzduchu. Videli sme to v Iraku kde A-10 likvidovali iracké T-72 bez väčších problémov práve kvôli zlej ochrane pred útokom zo vzduchu.

          • flanker.jirka
            21:53 15.06.2019

            V Iráku měli koaliční síly absolutní převahu ve vzduchu. Iráčani měli ve výzbroji Shilky a Strely 10, v jakém stavy byla technika a osádky je asi zbytečné se ptát.

      • balm
        00:35 16.06.2019

        Možná ano, pokud se jedná o z výšky útočícího transportního vorvaně s přivařeným kulometem a raketou.

        Západní útočné vrtulníky jsou schopné vést střelbu ze skrytých pozic na vzdálené cíle a vůbec nemusí cíl předem pečlivě zaměřovat. Stačí prostá informace o prostoru, ve které se nachází cíle (zda-li ho získají z předsunuté hlídky, vrtulník, dron, nebo vlastní radaru/optika např.: Longbow, není pro útok podstatné). Velmi povedená rodinka střel Spike si cíle vyhledavá zcela autonomně, nebo se nechají vést operátorem. Střela prostě vystoupá a operátor si může vybrat svůj cíl, aniž by vrtulník opustil bezpečný prostor, nebo díky uloženým informací si cíl najde a vybere zcela autonomně.

        Najděte si prezentaci společnosti Rafael, ve které demonstroval schopnosti střel Spike (modernizovaná varianta NLOS pro AH-64D Saraf). Ani to nevystrčilo nos zpoza horského masivu a trefovali pohyblivé i statické cíle. Navíc střely mohou útočit koordinovaně a předávají si informace o cílech.

  • Robaiz
    06:39 15.06.2019

    Proti dronum, vrtulnikum nebo kamikaze dronum zn. ideal, ale osobne bych si dokazal predstavit vetsi mnoztvi strel pripravenych k okamzitemu pouziti (8-12 na kazde strane) a idealne i dvojici kulometu mensi raze pro obranu proti pechote.

    • flanker.jirka
      09:04 15.06.2019

      Vozidlo nebude působit osamoceně, S 10 také působí ve skupině, tak že klidně může jít o čtveřici vozidel doplněné o nějakou verzi mobilních radarů 1L123E nebo 1L122E. ... vše na pásech a radary jsou 3D. Nutné bude přihlédnout k tomu, že pro PVO vojsk rusové mají k dispozici další vrstvy obranných systémů, nejnověji například BUK M 3.

  • Sanyo
    19:09 14.06.2019

    No vzhledem k tomu, že se chystají používat roje dronů pro zahlcení AA obrany, tak mi tohle moc užitečný nepřipadá.

  • Pauli
    12:18 14.06.2019

    Pěst na drony

    • Miroslav
      13:13 14.06.2019

      Skôr si myslím, že jeho primárnym cieľom sú vrtuľníky a ľahké podzvuky s PTRS

      • flanker.jirka
        11:56 15.06.2019

        PVO si cíle nemůže moc vybírat, musí čekat na to co pošle útočící strana, pokud budu vědět, že mají něco takového, tak nepošlu vrtulník, ale dárečky z raketometu nebo houfnic.

        • Miroslav
          12:40 15.06.2019

          To je pravda. Ale o to predsa ide nie? Odstrašiť nepriateľa aby bol nútený použiť menej efektívne riešenie. Teda delostrelectvo alebo raketomet ktorého účinnosť proti pohybujúcim sa obrnencom nie je tak výrazná

      • Jirosi
        20:36 16.06.2019

        Primárním cílem na zničení je tohle právě pro vrtulníky vyzbrojené raketami "AGM-114 Hellfire" z delším doletem než na který je tento systém schopný se bránit.

    • segal7
      09:20 15.06.2019

      Pěst na drony - ekonomický nesmysl

    • Miroslav
      10:26 15.06.2019

      Na drony musíš mať niečo ako "dronovú brokovnicu" ktorá aj pri nepresnej streľbe zasiahne niekoľko cieľov a to všetko za cenu rodinnej pizze za výstrel.

  • astor
    12:08 14.06.2019

    Nechápu, proč Rusové investují nemalé prostředky do podobných zařízení. Na sestřelování natistického létajícího šrotu přece stačí luk a šípy.

    • GlobeElement
      12:10 14.06.2019

      Spadne sám.

      A když ne, je zde ještě protivzdušný prostředek extrémně krátkého dosahu:

      https://www.foetsie.com/wp-con...

    • Bender
      19:51 14.06.2019

      Jak by řekl Abraham Simpson : " To víííš že jooooo"