Současný stav ukrajinských pozemních sil

Současný stav ukrajinských pozemních sil
Foto: Ukrajinští výsadkaři / US Army Europe

Po anexi Krymu se začala ruská vojska shromažďovat na východní hranici Ukrajiny. Ač se nyní napětí mírní, existuje stále riziko možného vojenského střetu mezi Ukrajinou a Ruskem. Jak by si v případném střetu vedla ukrajinská armáda?

Britský think thank Royal United Services Institution (RUSI) vydal analýzu o současném stavu ukrajinských pozemních sil. Součástí analýzy je také mapa ukazující polohu nejvýznamnějších základen pozemních sil.

 

V rámci Budapešťského memoranda z roku 1994 se Spojené státy, Ruská federace a Spojené království staly garanty uzemní celistvosti Ukrajiny. Díky tomu se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní a vyhlásila vojenskou neutralitu.

 

Za posledních dvacet let však Ukrajina stále ctila doktrínu armády studené války. Většina vojenských základen ukrajinské armády je tak umístěná v západní části země. Dle přiložené mapy jde vidět, že Ukrajina nikdy nepovažovala Rusko za vojenskou hrozbu.

 

Bohužel pro Ukrajinu takové rozmístění základen znemožňuje efektivně vojensky odpovědět na možné ohrožení z východní hranice. V neprospěch ukrajinské armády nehraje jen velká vzdálenost mezi západní a východní hranicí (1300 km vzdušnou čárou), ale také nedostatečný počet vojenských základen na východě, nutných pro rozmístění jednotek ukrajinské armády.

 

Podle analýzy RUSI navíc existují velké problémy s přesuny ukrajinských vojáků na jihovýchod země. Neexistují žádné plány pro masivní přesuny vojsk. Neexistují plány pro železniční přepravu ani těžká nákladní auta pro přepravu obrněné techniky. Vojáci tak musí často na východ země cestovat po vlastní ose.

 

Foto: Základny ukrajinská armády (bez letectva). / RUSI Foto: Základny ukrajinská armády (bez letectva). Klikni pro větší obrázek. / RUSI

 

Obrněná vozidla se musí rovněž vydat na několik stovek kilometrů dlouhou cestu "po svých". Výsledkem je degradace bojové hodnoty obrněného vozidla při přesunu a plýtvaní zdrojů vozidla (paliva).

 

Negativně se také projevuje dlouhodobé nedostatečné financování ukrajinské armády, což se projevuje jak na výcviku, tak na morálce. V roce 2012 získalo ukrajinské ministerstvo obrany pouze 4,8 miliard dolarů, mimochodem pouze dvakrát více, než ministerstvo obrany České republiky.

 

Nedostatečné financování není důsledkem nedostatku vůle – obranný rozpočet Ukrajiny představuje 2,7 % HDP (ČR 1,1 % HDP). Problémem je však slabá výkonost ukrajinské ekonomiky a obludná míra korupce.

 

Přestože se včera objevily zprávy o snižování počtu ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, přesto není situace rozhodně klidná. RUSI upozorňuje, že Rusové mohou použít na východě Ukrajiny stejný scénář jako na Krymu.

 

Otevřená a málo hlídaná ukrajinsko-ruská hranice umožňuje volný obousměrný přechod. Z oblasti přicházejí zprávy o koncentraci ruských „turistů“ v oblasti. Podle Kyjeva se jedná o příslušníky ruských ozbrojených složek, kteří podporují demonstrace se separatistickými tendencemi. Rusové to odmítají jako nepodložené spekulace.

 

Agentura RUSI zmiňuje, že „turisté“ může být nový eufemismus pro krymskou “sebeobranu“. Jak se podějí ukázalo, významná část krymských dobrovolníků byla ve skutečnosti členy ruských speciálních sil oblečených v civilních šatech.

 

Zdroj: Defence Talk

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Spojené státy rozšiřují vojenskou spolupráci s Polskem a Pobaltím

Spojené státy posilují svou vojenskou spolupráci s Polskem a Baltskými státy v reakci na události na ...

ROZHOVOR: Zdeňek Zbytek o Armádě ČR a Ukrajině, část 1.

Diskuze o roli a smyslu armády je jednou z věcí, které se na stránkách Armádních novin pravidelně ...

ROZHOVOR: Zdeňek Zbytek o Armádě ČR a Ukrajině, část 2.

Diskuze o roli a smyslu armády je jednou z věcí, které se na stránkách Armádních novin pravidelně ...

Krym: Kdyby...

V neděli 16. března 2014 se na Krymu uskutečnilo referendum, ve kterém byla obyvatelům tohoto ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Standa
    21:26 05.04.2014

    Peppel: Ta tvoje gramatika je možná ještě větší fašismus.

  • Peppel
    23:25 04.04.2014

    Ruský fašistycký režim Putina brousí zuby na prumislový vichod Ukrajiny

  • Jura99
    09:13 03.04.2014

    Nemo, Hrobař: Konfederace Polska a ČSR se "plánovala" už za války v Londýně. Je to poměrně stará myšlenka a konec konců, České království mělo s Poláky často dost společného, mj. vládu polských Jagellonců. Sám si myslím, že země od nás na západ jsou neakceschopné a vyhandlují nás zase jak se to bude hodit. Řešením je úzká vojenská spolupráce v rámci V4+Pobaltí a maximální podpora Ukrajině, jako zemi první "na ráně". Rovněž úzce, klidně až horlivě spolupracovat s Američany, proto vidím jako chybu nevzít od nich F-16C/D a odmítnout americkou posádku na našem území (radar).

  • semtam
    22:09 02.04.2014

    pro Gorn
    Ještě myslím, že stojí za zmínku to. Nebylo tajemstvím, že majdanovci chtěli šířit "revoluci" na jih a východ země. Pokud by slušní lidé nepřišli, škody na životech, zdraví a majetku by určitě byly větší než nyní, když se nikomu nic nestalo (ojedinělé incidenty nepočítám)

  • semtam
    21:59 02.04.2014

    Gorn: přiznám se, že složení krymského parlamentu neznám ani před ruským zásahem ani nyní. Nějaké velké změny jsem nezaznamenal, toho by byla plná média... Dneska jsem už línej to někde dohledávat :). Výsledek 97 nebo 96 procent je docela úsměvný, ale klidně bych vsadil, že přes 50% voličů určitě chtělo připojení k RF.
    Ukrajinu zlomila korupce, snad se jí podaří vychladnout a řešit její celkovou prekérní situaci s chladnou hlavou a úspěšně. Osobně bych neviděl rozumné hned se vázat na jejím místě EU, Natem či Ruskem.

  • krystofmraz
    21:56 02.04.2014

    Proč Rusko stojí o Krym? Protože je to strategický přístup k moři, proto. A že by dokázala Ukrajinská armáda vůbec narušit jakýkoliv postup armády RF. Stejně tak nemyslím, že by státy jako ČR, Polsko atd.. dokázali dát dohromady dostatečnou sílu, aby to mělo jakýkoliv odstrašující účinek.


    S tím Krymským referendem - vzhledem ke kulturně historickému pozadí asi nebylo potřeba cokoliv manipulovat. Považoval bych to za stejné jako například volby v Afganistánu či Iráku - nejdemokratičtější co mohlo v dané situaci být.

    Jinak bych to považoval za návrat k přirozenému stavu, stejně jako Gruzii, který byl narušen dělením území při rozpadu Sovětského svazu. Možná to šlo udělat jinak, lépe, mírumilovněji a možná také ne. Každopádně to, že je něco podle práva a ústavy neznamená nic, v porovnání s tím, jak to koresponduje s přáním lidí, pokut se chceme bavit o opravdové demokracii- Většina rozhoduje, ne systém.

  • Gorn
    20:54 02.04.2014

    semtam: Ukrajinská vláda má plnou legitimitu, vlastně má silnější mandát než např. Rusnokova vláda v ČR protože má podporu parlamentu :) jedinou kontroverzní věcí je že je sestavena z členů stran které v parlamentu nemají většinu, což ovšem není nezákoné či protiústavní (holt má podporu opozice). Problém s legitimitou se týká jen pozice prezidenta- ten byl odvolán parlamentem postupem který nebyl dvakrát právně čistý. Aktuálně tedy vykonává funkci prezidenta předseda parlamentu, což je teoreticky v pořádku, kdyby nebylo toho že prezidentem by dle práva měl být stále Janukovyč.

    Takže Ukrajina nemá zrovna dvakrát legitimního prezidenta...

    Pokud se podíváme naopak na nejvyššího představitele Krymu tak ten má také pár vad na kráse. Legitimní byl jeho mandát poslance v Krymském parlamentu, kde jeho strana měla 4 křesla (4% ve volbách v roce 2010). Dál už je to problém - zvolen parlamentem 27. února za přítomnosti "ozbrojených mužů v kuklách". Krymské referendum proběhlo podivně také za asistence ozbrojenců (byť na Krymu skoro k žádným ozbrojeným konfliktům nedošlo), navíc tam bylo pár problémů jako prosklené urny a volební účast v některých případech přesahovala 100% populace daného regionu (takže šli asi volit děti a kočky)

    Celkově vzato si myslím že nemá smysl to hodnotit, demokracie dostala v obou státech tvrdou ránu.

  • semtam
    19:54 02.04.2014

    pro Gorn
    Žádná smlouva neexistuje, slib byl podán při řešení spojení Německa. Kdy se bývalá země VS připojila k Nato okamžitě. Ani na jedné straně to nevypadalo, že země VS budou za pár let v Nato. Proto když jsme my spolu s dalšími zeměmi vstupovali do aliance. Rusko to neslo s nelibostí a to asi tak vše.
    Další kroky jako bombardování Srbska, následně Kosovská samostatnost, Irák, Lybie, protiraketový deštník namířený na RF. Není divu, že to začíná skřípat.

    Neobhajuji úplný postup RF na Krymu. Ale má současná vláda plnou legitimitu? Vzešla "jen" z Majdanu. Naproti tomu Janukovič z řádných voleb. Ovšem obě strany se nyní nemohou brát jako legitimní vláda, podle demokratických měřítek. AR Krym má v dnešní Ukrajině paradoxně nejvyšší legitimitu. Ona samotná pozvala Ruské vojáky. Protesty místních proti nim. Prakticky žádné.

  • Ultramarinus
    19:53 02.04.2014

    Hrobar:
    Jednalo se o tezbe ropy a plynu v okolnich vodach, je to primorske letovisko s pocasim jako ma sever Italie a haciendy ruskych hornich sta tisic (jeste ne oligarchove, ale pracuji uz jen proto ze chteji) zajistuji velmi slusne zazemi. A uz jen za tech xxx miliard za zakladnu a nakradenou techniku se jim to vyplatilo. Nemluve o danich, ktere z uzemi budou plynout.

  • Ultramarinus
    19:16 02.04.2014

    MHlavne prosim pod hrozbou tsunami demagogie s obcasnou primesi pravdy nikdo nezduraznujte, ze Rusko neni kouzelna zeme kde tece cokolada, deti si hraji a jeji vlada je mila na vsechny lidi na svete. On hodny meda, ktereho zly zapad neustale podrazi a napada, je sice globalne "hodny" poslednich 20 let protoze proste nemel nsilu byt globalne "zly", ale za tu dobu stihnul nejmene 3 regionalni valky na podporu ruskych mensin v zahranici (ze ktereho se pak stalo stastne rusko) a proti separatismu uzemi vlastnich enklav, ve kterych smi i lokalni vetsina narozdil od tech sousednich, jen drzet hubu a krok.


    Zapad rozhodne nejsou "hodni", protoze jak uz tu padlo nekolikrat, byt Mirkem Dusinem neni vynosne. Na druhou stranu se alespon mezi tim habanim moci snazi obcas suplovat globalniho policajta, narozdil od ruska, ktere si nikdy nehralo na nic jineho nez na imperium, ktere potrebuje trojnasobek utocnych zbrani nez protivnik, "aby se ubranilo". Casto jeste v dobe kdy si s nim pada kolem krku.

    Ukr. Armada by nevyhrala, ale doufam, ze by zabila tolik utocniku co by jen slo. A pokud Rusko nezautoci hned, Ukrajina nema jiny smer (snad jen cinu) nez na zapad a do nato tak rychle jak jen dokaze.

  • Gorn
    15:25 02.04.2014

    Jan Grohmann: dovolím si nesouhlasit s koncem Vašeho příspěvku. Vnímat EU jako nějakou vnější entitu, zaměnitelnou s Ruskem či USA, je chybné. Naše republika je součástí EU (už nějaký ten pátek) a tedy otázka zda nás Unie potřebuje, popř. jakou pro ni máme cenu, není úplně smysluplná - do určité míry přeci sami určujeme postoje Unie.

    Jinak souhlas, i s Hrobařem, důležité je jak udržet, nebo dokonce šířt, vlastní "moc". V kontextu "Ukrajinské krize" potom spíše jak zajistit soběstačnost evropy, respektive snížit naší ekonomickou závislost na Rusku (chcete-li zajistit si zdroje jinde) a vojenskou závislost na USA

  • Jan Grohmann
    15:18 02.04.2014

    Možná ekonomické společenství států bude stačit. Mělo by to být společenství, které bude hlídat svůj trh a prosazovat společné ekonomické zájmy.
    Má to být společenství států, které se budou navzájem potřebovat, podporovat a budou mít možnost trestat "provinilce" uvnitř.
    Cílem ČR pak má být, tedy dle mého, stát se co nejdůležitějším a nejpotřebnějším členem.

    Pro Hrobař: Zdroje a moc mají různé podoby (suroviny, půda, voda, čistý vzduch, území, obchodní stezky, rybolov, atd. atd.). Politika je jako šachy, vždy se uvažuje několik tahů dopředu. Možná jde jen o Krym, možná ne. Rusové něco rozehráli, otázkou je co.

    Můžeme jen spekulovat... ale vždy podle mě platí, jde boj o moc a zdroje. Na nějaké vyšší ušlechtilé cíle bychom měli rychle zapomenout.

  • Hrobař
    15:12 02.04.2014

    Nemo: Humorné, já slyšel o stejném společenství středoevropských států plus Německo. Někdy je v tom Maďarsko. To asi podle toho kdo vypravěči zrovna vadí. Ale uznávám že Česko-Slovensko-Polský svazek mi přijde nejspolehlivější.
    S nejednoznačnou úlohou EU máš pravdu. Já osobně se považuji za proevropského ale stejně nemůžu říct že by nám EU poskytovala nějaké záruky prosperity nebo kvalitní (nad)státní správy.

    Grohmann: Pravda, nikdy neuškodí si připomenout že v životě jde v první řadě o zdroje. Mimo jiné o životní prostor. A že každý den kdy nám po dvoře neprojíždí cizí tanky je dnem kdy jsme si tento prostor uhájili a nikoli samozřejmost. A když už je o tom řeč tak by mě zajímalo jakou "kořist" Rusko vlastně v Krymu má. Krom námořní základy je na Krymu něco cenného? O prostor Rusko nemá nouzi, tak třeba nějaké suroviny nebo průmysl?

  • Nemo
    15:00 02.04.2014

    Jan Grohmann: a také je třeba položit otázku "co je EU". Je to celkově samostatný subjekt nebo jen volné ekonomické společenství? Bohužel spíše to druhé - žádný skutečně nezávislý útvar na svém území netrpí základny či dokonce JZ konkurenční mocnosti. A při tom všem transatlantickém přátelství je EU pro USA konkurence, obzvlášť po zavedení eura. Politicky je EU z větší části také ve vleku US vlivu a díky NATO i vojensky.
    A jak píšete jde o moc a její zachování, takže pokud to Evropa dovolí tak ji americká politika ve svých důsledcích zpustoší.
    Mým osobním názorem je že EU měla zůstat tam kde byla a z RVHP mohlo vzniknout podobné společenství.
    Ostatně jsem slyšel že po pádu režimu zde byla myšlenka na federaci Česko-Slovensko-Polska. Myslím že to nebyla špatná myšlenka, takto by naše národy měly ve světě o dost větší slovo nejen politicky ale i hospodářsky. A hlavně bysme si mohli dovolit neutralitu.

  • Jan Grohmann
    14:28 02.04.2014

    V každém případě by se nemělo zapomenout na základní hýbnou sílu veškerého konání - v každé společnosti jde o boj o moc a zdroje. USA,EU, Rusko, Čínu, Indii nevyjímaje. Není rozdíl.
    Ano, jsou zde nějaké kulturní rozdíly, ale ta hybná síla je všude stejná.

    Jak říkal Hrobař. Pro nás je důležité, jak si zajistit zdroje pro nás. Případně jakým způsobem "šířit svou moc".

    Je zárukou našeho rozvoje, stability a dostatku surovin Evropská unie? Je EU kulturním prostředím, které nám vyhovuje, které nám zajišťuje náše bezpečí a rozvoj?

    Potřebuje nás EU? Jakou cenu máme pro EU?

    Místo EU si pak můžete dosadit Rusko, USA, ...

  • Hrobař
    13:18 02.04.2014

    Souhlasím s Nemem. Rusko fakticky nedělá zase nic tak zásadního. To jsou jen všichni vyděšení právě z toho že to je Rusko. V Africe je běžné krveprolití a přepisování hranic už celá desetiletí a nikdo to neprožívá. Pak Rusko bez jediného výstřelu a na základě referenda připojí Krym a hned je z toho "největší bezpečnostní krize od druhé světové války".
    Myslím že hádat se jestli je v Právu Rusko nebo USA je spíš o tom kdo komu fandí než o Pravdě. smysluplnější mi přijde debata jaký to bude mít přímí dopad na nás. A Ten bude. Kolísání cen energií a nejistota ruských investorů budou znamenat zdražení všeho možného včetně potravin a taky nezaměstnanost pro ty kdo pracují pro ruský kapitál. To je pravá tragédie.

  • Nemo
    13:08 02.04.2014

    vidíte to moc jednoduše - v UKR vládne fakticky pirátská vláda podporovaná USA, jenže jejich domácí podpora nebude o moc vyšší než u nás DSSS.
    A národnostně je to stejné jako by měli jít proti sobě obyvatelé Čech a Moravy - nesmysl. RF a UKR si jsou velmi blízké, ovšem vyjma Haliče.
    A co se budoucnosti týče tak se stane totéž co už tolikrát při oslabení Ruska - periferie se opět spojí s jádrem. Možná se Američanům podaří odtrhnout Halič, což by asi byla největší prasárna. A nejen z politického ale i lidského - nejenže by to byl západní protektorát, ale navíc by tam pořádně vykrystalizovaly hnědé a antisemitské tendence které se zatím ve velké Ukrajině rozpouští.

  • Takeda
    07:34 02.04.2014

    To Jenda: Souhlas. Jen by to v reálu asi nemuselo být tolik vojáků z naší strany, spíš bych zapojil víc zemí. Aby to dohromady dalo tu odstrašující sílu, kterou popisujete.

    To Nemo: Chápu, že se Vám zamlouvá, jak Rusové jednají. Chápu, že Vámi zmíněný čert (USA) se Vám nelíbí. Ale co z toho plyne pro nás Čechy (potažmo střední Evropu) do budoucna? Jak bysme se měli zachovat? Mluvíte tu o minulosti, ale zajímá Váš názor na budoucnost.

  • Jenda
    07:07 02.04.2014

    Pořád se řeší co udělá Rusko, co udělá USA ... a co my a spol. ve střední Evropě? Dokud se budeme chovat jako malé děti a čekat co nám nakážou ti velcí, tak to bude pořád dokola. Proč se nedohodnou s Ukrajinou na podobné demonstrační akci jakou provádí Rusko na hranicích Ukrajiny ?!? Uspořádat narychlo na Ukrajině tak 14ti denní manévry za účasti ČR, Polsko, SR, Maďarsko, Rumunsko, zkrátka těch co se historicky rozpínavost Ruska už dotkla. My tam můžeme mít do týdne s klidem 3000 vojáků, komplet jednotku tankistů, pár desítek pandurů, 12 Gripenů, 12 L-159...Polákům by hrdost nedovolila aby tam neposlali nejmíň dvojnásobek toho co my...s ostatním by to dalo 10 000 - 15 000 vojíků, 100-150 tanků, 50-80 letadel...Němci by v tu chvíli převzali ochranu vzdušného prostoru zůčastněných zemí, aby demonstrovali princip kolektivní obrany a přitom nedráždili svou přítomností na Ukrajině. .... To vše nejlépe bez vědomí a souhlasu USA. ... Ten princip o nás bez nás si podporujeme sami.

  • jenikdavid
    06:56 02.04.2014

    Nemo: beru to jako ano na mou otázku

  • Nemo
    01:34 02.04.2014

    jenikdavid: nepíšu o dávné minulosti, ale o postsovětské, to není nějak staré. Dobrá vůle RF byla vždy zneužita, aneb čiň čertu dobře, peklem se ti odmění (protože jinak to neumí).

    Naopak akce RF byly poměrně dost umírněné a někdo by mohl říci i váhavé - v Gruzii si v klidu mohli dojít do Jerevanu a přichystat Sakašvilimu podobný osud jako Zápaďáci plukovníku Kaddáfímu. Ale ne, zachovali se velkoryse a nechali ho dovládnout do konce jeho období.
    V UKR se také spokojili s nezbytným minimem - Krymským regionem, který je nejdůležitější.

  • Gorn
    00:10 02.04.2014

    Mimochodem, abych jen nekritizoval :)
    Polsku už došla trpělivost, žádá totiž NATO o TRVALÉ umístění dvou "těžkých brigád" mechanizované pěchoty (každá by měla být o síle 5000 vojáků) NA SVÉM ÚZEMÍ. Žádost byla podána v kontextu zvýšené aktivity Ruské armády nejen na hranicích Ukrajiny, ale rozsáhlého cvičení s ostrou municí v Kaliningradské oblasti (která hraničí s Polskem a Litvou) nebo zvýšenému počtu narušení vzdušného prostoru Pobaltských států (který Polsko momentálně hlídá společně s USA a Francií).

    Pro ministry zahraničí členských států to bylo asi slušné překvapení, protože jedinou nabídkou "zvýšení vojenské aktivity v regionu" bylo vyslání britských Typhoonů do Pobaltí (což už přestávám chápat, to tam jako budeme asi posílat po čtyřech stíhačkách všichni, nebo co?)

    Rád bych upozornil na tu celkovou cifru 10 000 vojáků, AČR má včetně vzdušných sil a "válečníků za stolem" necelých 20 000 vojáků. Jednalo by se tedy o velice jasnou zprávu že aliance je připravena svoje východní členy bránit.

  • jenikdavid
    00:05 02.04.2014

    Nemo: když uz tedy mám být objektivní, tak přeci nemůžu donekonečna řešit, co kdo kdysi udělal nebo neudělal a já tedy mohu také....tím se nikdo nikam neposune...je jasné, že čistý štít nemá nikdo, ale teď upřímně - opravdu si myslíte, že je v pořádku, aby RF řešila své zájmy v UK silou ?

    Gorn: v tomto příspěvku neřeším vztah EU vs RF nebo NATO vs RF, nebo jiná kombinace UK NATO EU RF... jde spíš o částečné chápání reakce RF potažmo Putina na vývoj chápání RF jako světové velmoci. A když mu ten prostor dáme, proč by toho nevyužil ? Bohužel. Ale k tomu jsem se již několikrát vyjadřoval, je to v jiných příspěvcích...

  • Gorn
    22:57 01.04.2014

    Semtam: ten slib o "nerozšiřování" o kterém mluvíte.. můžete mne odkázat na nějakou existující dohodu kterou skutečně někdo podepsal? Obávám se totiž že to nemusí být zrovna dvakrát oficiální a platná dohoda, narozdíl od "džentlmenského" memoranda které bylo podepsáno v Budapešti. Mimochodem v rámci tohoto memorada se Rusko zavázalo dokonce k tomu že nebude ovlivňovat politické směřování Ukrajiny, což by technic

    Semtam, Nemo, jenikdavid: Vaše polemika má zásadní vadu na kráse. Plete si totiž NATO a EU. Celá argumentace typu "Rusko se cítí ohroženo NATO a proto obsadilo část Ukrajiny" nedává vůbec žádný smysl protože Ukrajina ukončila své snahy do NATO vstoupit už v roce 2010. "Nová" Ukrajinská vláda chtěla vstoupit do EU, nikoliv NATO. Mimochodem už v roce 2008 existovaly vážné pochybnosti že Ukrajině bude vstup do NATO "schválen" součastnými členskými státy :)

    Vypůjčím si pár větiček od semtam abych Vám to přiblížil- Rusko nechce větší konflikt, ale cítí se že z něj NATO dělá otloukánka, takže napadne Ukrajinu, která v NATO není, aby prokázalo že je suveréní stát jehož sousedi nesmí, dle slibu bůhvíkoho, být členy NATO.
    Vidíte? je to naprostá blbost, jediný případ kdy to dává smysl je kdyby celá akce "Krym do Ruska" byla jen nějakou zvrácenou demonstrací síly na prahu NATO

  • Nemo
    22:04 01.04.2014

    jenikdavid: to by platilo pokud by byla ze strany USA respektována nějaká pravidla, bohužel se nejednou ukázalo že si pravidla a právo ohnou podle svého a pak se oponentovi vysmějí - jako se to stalo Medveděvovi s Libyí. Osobně myslím že pokud by to na Krymu opravdu nehořelo tak by tam vojáky neposlali. Co se tam skutečně přihodilo či mělo se nedozvíme, nebo možná až se otevřou archivy za sto let....

    Nejde jen o porušení oněch džentlmenských dohod, ale o celou sérii podrazů - od Jugoslávie, přes Libyi až nejnověji po zákeřný útok po dohodnutí smíru v Kyjevě.
    Dát na čestné slovo západního činitele, obzvlášť z USA je velmi riskantní a často se stane že se při odkazování na ústní dohodu pousměje a táže se zda je to černé na bílém. Proto taky USA odmítli dát písemné garance k protiraketové obraně. Protože pokud je to na papíře tak se z toho velmi těžko vykrucuje, zvlášť když je to dobře napsané.

    A za takové právní situace se nelze divit že se RF přizpůsobuje a částečně kopíruje americký model - ovšem vyjma bombardování a tisíců mrtvol.

  • Takeda
    21:34 01.04.2014

    To Semtam and Nemo: Na druhou stranu Rusové porušili dohodu, ve které zaručovali územní celistvost Ukrajiny (výměnou za její neutralitu a jaderné odzbrojení). Takže pokud tahle smlouva de facto neplatí, tak Ukrajina nemusí být neutrální a jako suverénní stát si může vstoupit do jakékoli organizace. Takže třeba do NATO.

  • jenikdavid
    21:34 01.04.2014

    Semtam, Nemo: souhlasím s Vámi, že chápu Rusko, že si nemůže dovolit nechat se tlačit do kouta. Nicméně způsob jakým se ohradilo, je naopak dle mého názoru nepřijatelný. Měli uplatnit ekonomickou dominanci na UK území a nechat je rozhodnout. Ne je obsadit. Ale to již bylo probíráno jinde....

  • semtam
    20:25 01.04.2014

    Ultramarinus:
    Dovolím si odpovědět za Nema. Nato po rozpadu východního bloku a SSSR dalo Rusku slib, že se nebude jíž dál rozšiřovat k jeho hranicím. A pokud se podíváš na mapu Evropy, tak již většina států je pod záštitou Nata. Takže plané sliby. Rusko dle mého názoru větší konflikt nechce. Ale na druhou stranu nechce ze sebe dělat otloukánka. Chová se jako suveréní stát, což v dnešní Evropě je vzácnost.

  • Ultramarinus
    17:56 01.04.2014

    Nemo:
    Ktery podvod? Ze nedostala svemu slovu a nenapadla agresora, kdyz garantovala uzemni celistvost Ukrajiny?

    Ackoliv by doslo i na Nato, rec byla o EU. A muzes vsadit posledni ciste slipy na to, ze plne clenstvi v NATO bude po tomhle zazitku priorita cislo jedna. Alespon v te casti ukrajiny, kde neni tak rozsireny "turismus". V ostatnich castech bude jedno co chce obyvatelstvo, protoze se k urnam s TAKOYM cilem nikdo nedostane. Na druhou stranu, Ukrajina drzela hubu a krok par stoleti, takze za par desitek let se zas dostanou do role.

  • pepe420
    17:26 01.04.2014

    Pomalá a nekoordinovaná reakce západu je v Rusku chápána jako slabost, což vůbec není dobré, Rusové rozumí jen síle, vše ostatní berou jako slabost, když Rusové rozehráli svou partii na Krymu, měla přijít odezva západu např. v podobě masivní podpory rebelů v Sýrii nebo přesunutí velkého množství jednotek do východní Evropy. Takto byly jen uvaleny směšné sankce, ze kterých mají Rusové legraci...

  • Nemo
    16:46 01.04.2014

    UK armáda sice v tabulkových počtech vypadala dobře, ale jak se ukázalo tak realita je tomu značně vzdálená - v zásadě jde o otevřené území. Dále jde o kritické podinvestování do výzbroje - i nově zrenovovaná plavidla jsou zastaralá - i proto Rusko vrací ukořistěné kousky UK, protože pro ně je to bezcenný šrot schopný leda jako školní plavidla.
    A nejdůležitějším faktorem je ovšem ochota bojovat, a ta je na východě země nulová - mnohdy jde o příbuzné a partnery a ti proti sobě nepůjdou a už vůbec ne se zbraní.
    Dále je tu strategický faktor - smlouvy a memoranda mají hodnotu dokud se jejich účastník necítí ohrožen - k čemuž ale došlo. Dokud se NATO rozšířilo do pro Moskvu "vzdálenějšího zahraničí" tak to sice nesli s nelibostí, ale v zásadě to bylo akceptovatelné, ale UK je červená čára. Částečné nynější stažení ruských jednotek je test zda je možno mít alespoň nějakou důvěru v západní tlachy, ale stále umožní rychlou reakci když se USA pokusí opětovně o podvod.

  • Jan Grohmann
    13:50 01.04.2014

    Pro David. Samozřejmě se jedná o HDP.

  • David
    13:45 01.04.2014

    Nedávno zde byl článek o ukrajinské armádě. Podle něj by ukrajinská armáda představovala poměrně slušnou sílu - byť jen těžko srovnatelnou s ruskou armádou. Ale pořád je zde ta zásadní otázka - kolik z těch vojáků by bylo ochotno za tu Ukrajinu skutečně bojovat, kolik by bylo loajální vládě v Kyjevě? v tomto směru pokládám za ideální řešení to, co udělala nová vláda - de facto vytvořila novou, byť početně jen slabou armádu a Národní gardu, u kterých se dá předpokládat loajalita. Výzbroj vzhledem k obrovskému počtu zbraní na Ukrajině by nemusela být problémem - samozřejmě je nutno brát v potaz, že z velké části je už zastaralá.
    Ale přiznám se, trochu mi nesedí čísla v článku. Česká armáda nevydává na obranu 1,08% rozpočtu , ale HDP - to jsou zásadně odlišné veličiny. Jak je tomu tedy v případě čísel udávaných u Ukrajiny?

  • Poryv
    10:47 01.04.2014

    Co na to říct? Každá armáda je jen odrazem stavu státu a společnosti které slouží.