Spojené státy směřují k náhradě bojových vozidel Bradley

Spojené státy směřují k náhradě bojových vozidel Bradley
M2 Bradley / Public Domain (Zvětšit)

Americká armáda před několika dny spustila proces náhrady bojových vozidel pěchoty (BVP) M2 Bradley. Podle vydané žádosti o nabídku armáda na začátku příštího roku vybere dvě vítězné firmy, která (každá) postaví 14 prototypů. Nové BVP je označováno jako „Volitelně osádkové bojové vozidlo“ OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle).

Náhrada současných M2 Bradley se děje v rámci širší iniciativy „Bojová vozidla nové generace“ NGCV (Next-Generation Combat Vehicle). V rámci NGCV armáda nejen nahradí současná obrněná vozidla, ale zavede i nové bojové platformy (např. robotická vozidla).

Američtí vojáci získávají již nové obrněné transportéry AMPV (Armored Multi-Purpose Vehicle) a připravují se na nákup lehkých tanků MPF (Mobile Protected Firepower). Pořízení nových BVP má ale největší finanční prioritu.

Na přelomu roku 2020 a 2021 armáda vybere dva uchazeče, kteří (každý) pro testování vyrobí 14 prototypů. Testy potrvají do konce roku 2023, následně armáda vybere vítězné řešení. První OMFV dorazí k obrněným bojovým týmům ABCT (Armor Brigade Combat Teams) v roce 2026.

Pro fiskální rok 2020 Pentagon požaduje po Kongresu na program OMFV 378 milionů dolarů.

Hlavním důvodem náhrady současných BVP je neschopnost platformy Bradley pojmout další vylepšení, jako je lepší pancíř, aktivní systémy ochrany nebo další energeticky náročné systémy. Ve smyslu ochrany je Bradley zranitelný zejména proti minám, improvizovaným výbušným systémům (IED) a protitankovým řízeným střelám (PTŘS).

Málo výkonný zdroj elektrické energie již nestačí napájet nové systémy ‒ například při zapnutých rušičkách IED musí posádka Bradley vypnout jiné přístroje.

M2 Bradley navíc pojme jen sedmimístný výsadek, přitom družstvo americké pěchoty má devět vojáků. Každá četa mechanizované pěchoty ABCT tak svá tři družstva rozděluje mezi čtyři BVP Bradley. To samozřejmě zhoršuje velení a řízení takto „rozbitých“ družstev.

Na druhou stranu, v požadavcích armáda uvedla, že nové BVP musí přepravit minimálně šest vojáků. Rozhodující je tak zřejmě přepravitelnost dvou OMFV letadlem C-17, což svazuje požadavky na hmotnost, rozměry a pancéřovou ochranu OMFV.

Americká armáda po OMFV požaduje:

  • Posádka musí mít schopnost ovládat BVP dálkově;
  • Ideální je dvoučlenná posádka a minimálně šest členů výsadku;
  • C-17 Globemaster III musí přepravit dvě OMFV. Normou je bojeschopnost do 15 minut po opuštění letadla;
  • Požaduje se „superelevace“ hlavní zbraně a možnost nezávisle postřelovat cíle pomocí hlavní a doplňkové zbraně;
  • Nutná je vysoká ochrana pro současné i budoucí bojiště;
  • Rozměry, hmotnost a konstrukce musí umožnit budoucí vylepšení (instalace nových systémů, další pancíř, senzory, zbraně, atd.);
  • Požaduje se automatický kanón střední ráže a možnost použití energetických zbraní a PTŘS. Použitelnost zbraní nesmí být omezena denní dobou ani počasím. OMFV musí za jízdy ničit nepohyblivé i pohyblivé cíle;
  • Vozidlo musí získat systémy pro virtuální výcvik (s posádkou uvnitř) v rámci vyvíjeného virtuálního výcvikového prostředí Synthetic Training Environment;
  • Armáda chce u OMFV dosáhnout technologického průlomu v pohonném systému, který zvýší dojezd a sníží spotřebu paliva; ceněná je schopnost tichého chodu (jen na baterie), spolehlivost komponentů a snížené nároky na udržitelnost (opravy, servis).

Co se týče výzbroje a senzorů, armáda se spokojí s kanóny ráže 30 mm a termovizním senzorem (FLIR) druhé generace. Ideální je však kanón ráže 50 mm a FLIR třetí generace. Mezi cílové požadavky patří také reaktivní pancíř, aktivní systémy ochrany, energetické zbraně a pokročilé senzory.

„OMFV musí překonat současné schopnosti a podobné nepřátelské systémy stejné třídy,“ říká brigádní generál Ross Coffman, šéf týmu CFT (Cross Functional Team) spravující program NGCV. „Musí být optimalizován pro hustě zastavěné oblasti a zároveň si udržet schopnost porazit hrozby ve venkovském prostředí.“

Díky negativním zkušenostem s programy FCS (Future Combat System) a GCV (Ground Combat Vehicle) je armáda ochotna získat nové BVP na již zavedené pásové platformě.

Armáda očekává nabídky od pěti až sedmi výrobců ‒ zájem již projevila BAE Systems s CV90, General Dynamics Land Systems (GDLS) s Griffin III a Raytheon/Rheinmetall s BVP Lynx. Kvůli zájmu americké armády nakoupit až 3590 nových BVP se ale tendru nepochybně zúčastní všichni přední výrobci BVP. Samozřejmě nepřekonatelnou podmínkou je navázání partnerství s americkými průmyslovými partnery.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    12:02 02.04.2019

    Nabízeno je američanům CV90, Griffin III, Lynx, ale rovněž singapurské NGAFV, předpokládat se dá, že korejci nabídnou AS21 Redback a němci Pumu. Nepočítám s poláky (Borsuk), Italy (Dardo) a ani turky, kvůli politickým neshodám. Uvidíme co japonci s Type 89 a izraelci. Tedy 6 uchazečů je dost reálných.

    ps. pro zajímavost zmíním, že Puma už má zmíněný systémy pro virtuální výcvik, kdy senzory a obrazovky simulují bojovou činnost přímo ve vozidle. Může to být docela slušná zábava .))

    • PavolR
      17:52 02.04.2019

      ... no hej, na 120. úrovni budú stáť proti 40 Armatám iba s dvomi PTRS a po zničení veliteľstva PVO jednou možnosťou privolať vzdušnú podporu. :-D

      • Silentstalker
        10:05 16.04.2019

        Neblázněte. 40 Armat pohromadě ruská armáda v životě neuvidí...

  • astor
    11:14 02.04.2019

    Pánové Slavoslav a Charlie, děkuji za vyčerpávající informace a navedení.

  • xstandis
    20:34 01.04.2019

    To je zase kockopes. Meli by vymyslet neco jednodussiho. U Bvp dat na prvni misto ochranu prevazeneho vysadku a ne tolik hovadin - kanony, zamerovace...Je zajimave sledovat, ze napr. pri bojich o letiste v Donecku pouzivali Ukrajinci tanky pro privazeni posil i pro evakuaci. Nevim k cemu dobremu by tam byla napr. takto navrhovana slatanina, co ma umet vsechno. Dovedu si predstavit i zavedeni samohybneho dela raze napr. 90 mm, ktere by sejmulo ulohy podpory od Bvp a tanku a nebylo by tak high tech jako dnesni tanky. Tanky by se tak venovaly boji proti tankum, samohybna dela by podporovala pechotu primou strelbou a bvp by prevazela pechotu.

    • jj284b
      21:17 01.04.2019

      tak ono je dost velky rozdiel nabehnut niekam na slepo do palby, a mat senzory a prepojenie na ostatne bojove jednotky a vediet co sa deje okolo... v tom druhom pripade pasivna ochrana je druhorada, lebo sa skratka posadka nebude vystavovat priamej palbe.. navyse, dobra APS pochyta to co prejde.. podla mna sa bojove vozidla zacnu odlahcovat, a prioritu znova dostane mobilita a palebna sila na ukor panciera, ktory budu suplovat aktivne ochranne systemy..

      to ze ukrajinci museli na privazanie posil pouzivat tanky je pochopitelne, kedze nimi pouzivane "sovietske" BVP su prakticky ako keby z papiera a poskytuju ochranu len proti puskovym razam.. nove Americke BVP urcite nebude mat 20ton.. ale skor 30-40ton...

      • Slavoslav
        07:59 02.04.2019

        nie ze by som chcel spochybnovat dolezitost senzorov, ale nejak neverim na "buginy" s dobrym situacnym povedomim a APS v bojovej zone. Tie su dobre tak na manevrovy boj mimo aglomeracie kde si mozu dovolit obchadzat protivnika

        niekedy sa proste musis pustit aj na miesta kde vies, ze protivnik tam je a ma velku sancu vystrelit prvy co sa ti v meste stane casto a ze sa v tych mestach bojuje v poslednej dobe najintenzivnejsie je proste fakt

        Za mna ma tiez vacsi zmysel lachko vyzbrojene, ale tazko pancierovane BVP doplnene vozidlom palebnej podpory na tom istom podvozku kde sa usetri zas hmotnost na vysadku

        • jj284b
          08:32 02.04.2019

          nemal som na mysli bugyny, ale strojom okolo 30ton, ktore je schopne vydrzat zasahy z tazkeho gulometu a rychlopalnych kanonov (z predu) kde APS bude chranit pred PTRS,RPG ci dokonca APFSDS projektilmi..

          • Slavoslav
            09:43 02.04.2019

            ale vsimol si si tie uvodzovky a ze pomenovanim ide o nadsazku?

            Proste aj u mna je v prvom rade ochrana a az potom vyzbroj a senzorove vybavenie ktore by nemalo byt implementovane na jej ukor.

          • jj284b
            10:37 02.04.2019

            ochrana na prvom mieste je velka chyba lebo nie je mozne vozidlo 100% ochranit proti vsetkym hrozbam zo vsetkych smerov... prave preto je palebna sila a schopnost "znicit nepriatela skor ako je on schopny zasiahnut bojove vozidlo" ovela dolezitejsia.. takze kombinacia palebnej sily a senzoroveho vybavenia, prepojenie na ostatne bojove prostriedky v oblasti za ucelom mat kompletny prehlad o bojisku je samo o sebe dolezitejsie ako nejaky pasivny pancier...

          • Slavoslav
            10:49 02.04.2019

            skusim este raz

            nie je mozne vzdy a na 100% lokalizovat a znicit protivníka bez toho, aby on mal sancu vystrelit. A to najmä ked je ta vyzbroj / senzorove vybavenie obmedzene tym, ze sa do toho vozidla musi vpratat este aj komplet vysadok.

            A tak nejak ti nepomoze, vedomie, ze na tej a tej ulici na teba caka pravdepodobne protivnik ked dostanes rozkaz cez nu prejst a pomoct kolegom v srackach o 5 ulic dalej. Sice mas povedomie, ale co z toho ked to obist nemas ako?

            Izrael to chape a preto sa sustreduje na ochranu prostriedkov pre prepravu pesiakov miesto ich palebnej sily. Tu zabezpecuju doprovodne vozidla. To je ta tvoja cast o sucinnosti a prepojeni na ostatne bojove prostriedky.

          • jj284b
            11:17 02.04.2019

            lenze rovnako ako nie je mozne senzormi odhalit uplne vsetko, nie je mozne pasivnym pancierom ochranit proti vsetkemu zo vsetkych smerov... takze navysovanie pasivneho panciera nic neriesi..

          • Slavoslav
            12:10 02.04.2019

            vyborne

            a teraz si polozme otazku co ma vacsiu sancu. Kockopes kde bola na ukor ochrany namotnovana relativne slaba vyzbroj a senzorove vybavenie vs kombinacia lepsie chraneneho vozidla s vysadkom doplneného vozidlom palebnej podpory kludne na skratenom podvozku s rovnakou ochranou naviac vyzbrojenom ucinnejsou výzbrojou s vacsou zásobou municie + kvalitnejsim senzorovym vybavenim (menej strojov a tym viac prostriedkov na vybavenie jedneho stroja, viac miesta pre zdroj energie a zastavbu atd)?

            nikdy sa nic neda zabezpecit na 100%, ani prevencia ani ochrana a teraz sa mozeme akurát hadat co bude efektivnejsie. Ale skusenosti z bojov v mestach ukazuju, ze BVP je potrebne vystuzit tankami a to stali proti pesim handrohlavcom. Lachsie BVP sa ukazali ako nedostatocne

      • xstandis
        20:57 03.04.2019

        Tak z praktickeho hlediska. Proti sobe mas nepritele, ktery je asi na stejne urovni jako ty. Ses bigos, ktery se ma dopravit do prvni linie-jestli neco takoveho ve meste existuje. Ja bych chtel teda sedet v necem, co nejakou ranu vydrzi a ne v necem, co ma dobre senzorove vybaveni. Mit za sebou v sestave samohybne delo by bylo velke plus, aby ten, co zkusi vystrelit z pancerovky vedel, ze i kdyz zasahne, tak to nejspis neposkodi tezce pancerovane bvp, ale urcite inkasuje zasah z toho 90 mm kanonu. Ochranit vysadek a mit schopnost se vyporadat s nepritelem na miste je prednostni.

  • astor
    19:10 01.04.2019

    Čím komplikovanější technika, tím víc náchylná k poruchám. Je otázkou, zda je automatizace a elektronizace správná cesta. V Afghánistánu tak takový prastarý DŠKM v rukou Tálibů dokázal sestřelit i moderní vrtulník, někteří vojáci si obstarávali i AK-47, pro jeho lepší zastavovací schopnosti, u kontraktorů suverénně vedl jako nejoblíbenější zbraň. Kolikrát mě napadlo, jak v reálném boji řešit nefunkčnost dálkově ovládané věže, vytáhne se bílá vlajka a nepřítel se požádá o půl hoďky pauzy.?

    • Scotty
      19:33 01.04.2019

      astor /Kolikrát mě napadlo, jak v reálném boji řešit nefunkčnost dálkově ovládané věže, vytáhne se bílá vlajka a nepřítel se požádá o půl hoďky pauzy.?/
      To vážně nevím, zeptejte se Rusů jak to řeší na Armatě.

      • astor
        20:02 01.04.2019

        Rusové s tím očividně nemají tolik zkušeností jako vojska světa míru a demokratických výbojů. Myslel jsem, že se nad tím někdo někdy zamyslel. Mám zkušenost s NC obráběním a kolikrát mě napadlo, jak se pracovní hlava NC stroje podobá dálkově ovládané zbraňové stanici. Vím, jak je to při své robustnosti zranitelné zařízení, jak se po každé kolizi mění přesnost. Víte snad něco bližšího?

      • Scotty
        20:18 01.04.2019

        Vidíte já myslel že Rusové mají bohaté zkaženosti z konstrukce tankové techniky a nefunkční řešení by do svého nejmodernějšího tanku nezavedli.
        Vím ale jistě že srovnávat odolnost jakéhokoli CNC stroje s bezosádkovou zbraňovou stanicí je opravdu dost nesmyslné.

        • astor
          21:25 01.04.2019

          Proč nelze srovnávat odolnost zařízení schopné pracovat synchronně minimálně ve třech osách? Jak odolná jsou ložiska věží proti deformacím? Viděl jste někdy srovnávat geometrii za pomoci speciálních měřidel a přípravků? Jak to dělají naši američtí spojenci, když jejich skvělá dálkově ovládaná věž dostane pecku? Víte něco konkrétního nebo jen něco trapného jako obvykle?

          • Scotty
            22:02 01.04.2019

            Když dálkově ovládaná věž dostane zásah tak se stane to stejné jako u osádkové věže. Buďto její ovládací mechanizmus, optika a kanón přežije a je dál bojeschopná nebo nepřežije. To je u osákových nebo bezosádkových naprosto stejné. Existují například modulární věže které nabízejí obě varianty jen s drobnými změnami v konstrukci. Například věž Cockerill https://www.youtube.com/watch?...

            Věž jakéhokoli bojového vozidle je zásadně robustnější než mechanizmus jakéhokoli CNC stroje. Už jen proto že při pohybu v terénu na ní působí mnohem větší síly než na stroj který stojí v hale na jednom místě. Navíc s tím že věž bojového vozidla může dostat zásah konstruktéři jistě počítali.

          • astor
            22:32 01.04.2019

            Když je zasažena dálkově ovládaná věž, byť patřičně opatřená ochranou, musí být zákonitě narušena přesnost zamíření, vzhledem k použitým mechanismům, čidlům, optice etc., které dohromady tvoří tu dokonalost. Kdežto zasažená mechanicky ovládaná, ovládaná ručně a zaměřovaná opticky, může mít v reálném boji větší životnost. Nechci vyvolávat plané diskuse, jen mě to téma zajímá.

          • Slavoslav
            08:03 02.04.2019

            astor

            hore si este hovoril o loziskach veze, ale o inom som chcel. Myslis ze sudoba technika na osadkovych veziach pozostava len z optického zameriavaca? Mas tam tiez kopu cidiel pre autotracker, stabilizacne systemy, gyroskopy atd obdobne tym na bezosadkovej vezi. Ta jedna trubka s optickym zameriavacom a manualne ovládanie veze je ta posledna nudzovka

          • Charlie
            08:23 02.04.2019

            Samozřejmě se dělá kalibrace senzorů a konrola zamíření. Typicky to je tak, že se přes optiku zaměří nějakej bod a pak se pomocí jednoduchýho optickýho udělátka přidělanýho na hlaveň koukne, jestli směřuje do stejnýho bodu. Pokud jo, tak je všecko cajk, pokud ne, tak se doštelovává. Je uplně šumák, jestli ten zaměřovač je čistá optika (a dolaďuje se nějakým šroubem) nebo optoelektronika (tam se posune záměrnej bod elektronicky), jestli se to ladí u posádkový nebo bezposádkový věže - princip je pořád stejnej.

            Pak si to zkontrolujete nastřelením a když to sedí dobrý, když ne, tak se to poskákalo a jede se znova :D

            Do detailu je to popsaný tady: http://www.oos-data.army.cz/co...

            A ne, nečetl sem to celý :D na rektifikaci zamíření se používalo třebas tohle: http://www.csla.cz/vyzbroj/opt...

          • Slavoslav
            09:47 02.04.2019

            Charlie

            tie rektifikacne pristroje (aspon z mojej skusenosti) boli napr pri SA vz 58 vhodne max na to, aby si sa dostal s prvou ranou na terc. Tak ci tak na presne nastrelenie to nestacilo ani nahodou. A take nieco (hrube zrovnanie mieridiel) ti uspesne urobim aj pohladom cez hlaven :)

            Ale mozno u hladkohlavnocyh kanonov su uspesnejsi

    • markus223
      19:59 01.04.2019

      To jako že Rusové šlápli s T-14 a Su-57 vedle?

      • astor
        20:14 01.04.2019

        Co když jo?

      • jj284b
        21:22 01.04.2019

        podla mna sli na to zo zleho konca... namiesto bezosadkovej veze, mali spravit bezosadkovy trup a celu posadku nechat vo vezi, ktora by mala maximalnu ochranu... predsa len, pri palebnych prepadoch je vyhodne tank postavit v "hull down" pozicii a vystavovat nepriatelovi len vezu...

        celkovo, Rusi skratka nemaju pristup k modernym detekcnym systemom aby dokazali bezosadkovu vezu "rozbehat".. a to uz ani nespominam tie nezmysly ako ovladanie dotykovymi displejami..

  • sanityangel1
    18:21 01.04.2019

    Armadni gumy jsou vsude stejne:
    M2 Bradley navíc pojme jen sedmimístný výsadek, přitom družstvo americké pěchoty má devět vojáků. Každá četa mechanizované pěchoty ABCT tak svá tři družstva rozděluje mezi čtyři BVP Bradley. To samozřejmě zhoršuje velení a řízení takto „rozbitých“ družstev.

    Misto toho, aby se prizpusobili a snizili pocet vojaku v 1 druzstvu, tak budou remcat, ze maji rozbita druzstva.

    Co mi to jenom pripomina? Ze by CR a pozadavek na velikost vysadku za cenu predelani celeho BVP a tudiz neskutecneho prodrazeni cele akvizice?

    • Scotty
      19:49 01.04.2019

      Družstvo AČR má 6 vojáků a nebude se na tom nejspíš nic měnit. Zbylá dvě místa obsadí specialisté. Mluví se o VČ/ZVČ, operátor dronu, specialista ISR a další specialisté kteří nebudou přímou součástí výsadku.
      V tendru jsou už dnes BVP které splňují 3+8, takže některé stroje jsou nesporně zvýhodněné a budou moci nabídnout nižší cenu než konkurence.

      • saracen1
        09:31 02.04.2019

        Mechanizované družstvo AČR ma 9 vojakov v družstve. Traja alebo dvaja obsluhujú vozidlo a zbytok je tzv. roj alebo výsadok. 6 členné družtvo majú iba výsadkári. Aj motorizované družstvo na Ivecach ma 9 členov.

        • Scotty
          15:43 02.04.2019

          Myslel jsem tu část družstva která sesedá a to je šest vojáků. Tříčlennou posádku jsem nepočítal, na tom se v novém BVP nic nezmění.

    • Roland
      10:01 02.04.2019

      naopak bych řekl, že to má logiku - když budou nacpaní do jenoho M2 a to dostane pecku, jsou v háji všichni - i ti co přežili. Když máš v četě pro tři družstva 4 vozidla a jednomu/dvěma se něco stane, tak furt máš prostředky to řešit