CHGB: Spojené státy ukázaly svou první hypersonickou střelu

C-HGB: Spojené státy ukázaly svou první hypersonickou střelu
C-HGB (Common Hypersonic Glide Body) / YouTube (Zvětšit)

Odborníci americké armády (US Army) a námořnictva (US Navy) v rámci experimentu Flight Experiment 2 v březnu otestovali hypersonický kluzák CHGB (Common Hypersonic Glide Body). Řada zemí po celém světě vyvíjí hypersonické zbraně v reakci na čím dál pokročilejší systémy protivzdušné obrany (PVO).

Hypersonické zbraně, tedy objekty letící rychleji než Mach 5, existují již více než 70 let. První hypersonickou zbraní byla americká raketa RTV-G-4 Bumper (využívající první stupeň německé V-2), která v roce 1949 dosáhla rychlosti 8288 km/h (Mach 6,7).

Výrazně rychleji se pohybují moderní mezikontinentální balistické rakety ICBM (InterContinental Ballistic Missile). ICBM mají běžný dolet 8000 až 10 000 km a nejvyšší rychlost letu je cca 25 000 km/h (7 km/s). Hypersonických rychlostí dosahují také balistické rakety krátkého a středního doletu (SRBM, MRBM).

V dnešním chápání se za hypersonické zbraně považují takové zbraňové systémy, které letí více než Mach 5 a umí v atmosféře manévrovat, měnit směr, letovou hladinu a profil letu. Jde zejména o hypersonické řízené střely a hypersonické kluzáky. V podstatě jde o zbraně kombinující rychlost balistických raket a manévrovatelnost klasických střel s plochou dráhou letu.

Zřejmě první hypersonickou zbraň zavedlo Rusko. Na konci minulého roku Jásněnská raketová divize (Yasnensky Missile Division) na základně Dombarovsky do výzbroje zavedla první dvě ICBM střely UR-100N UTX s hypersonickým kluzákem Avangard (v kódu NATO SS-19 Stiletto Mod 4). Avangard v atmosféře manévruje a po velmi ploché dráze klouže k cíli rychlostí větší než Mach 5. Uvádí se, že průměrná rychlost Avangardu je Mach 10 (3,43 km/s).


Zveřejněný videozáznam testu CHGB z března 2020

Hypersonické zbraně ale mimo Ruska a Spojených států vyvíjí také Austrálie, Čína, Francie, Japonsko, Německo nebo Indie. Největší potenciál má Čína, jejíž studenti vysokých škol jednoznačně nejvíc publikují vědecké práce o hypersonice. Čína má nejen lidský potenciál násobně větší než Rusko a Spojené státy dohromady, ale vynakládá také do vývoje hypersonických zbraní zřejmě největší prostředky. První hypersonický kluzák DF-ZF (na střele DF-17) vstoupí do výzbroje v letošním roce. Čína DF-ZF nasadí zejména proti americkým letadlovým lodím a námořním základnám ve východní Asii.

V úvodu zmíněný test Flight Experiment 2 proběhl na raketové střelnici Pacific Missile Range Facility na Havaji již 19. března letošního roku. Nyní měla veřejnost možnost si prohlédnout jak detail střely, její odpal, ale i let a dopad na cíl. První podobný test (Flight Experiment 1) se uskutečnil v říjnu 2017, tehdy střelu s kluzákem CHGB vypustila americká jaderná ponorka třídy Ohio.

Princip fungování CHGB, Avangardu nebo DF-ZF je podobný. Dosažení potřebné výšky a rychlosti zajistí první raketový stupeň. Následně dojde k uvolnění kluzáku s bojovou hlavicí, který k cíli manévruje po nebalistické ploché dráze. Tím maximálně dlouhou dobu zůstává pod horizontem radiolokátorů nepřátelské PVO. Ve výsledku má PVO jen zlomek času k provedení protiopatření.


Model CHGB / US Army

Pentagon neuvedl bližší detaily k Flight Experiment 2. CHGB má ale zasahovat cíle stovky až tisíce kilometrů daleko (podle použitého raketového urychlovacího stupně) a dosáhnout rychlosti až Mach 17. To je mimochodem další výhoda kluzáku ‒ k jejich vynesení lze použít různě výkonné urychlovací raketové stupně. Teoreticky lze také hned několik kluzáků umístit na velké ICBM rakety.

Parametry CHGB neznáme. Web The Drive si ale všiml přednesu amerického prezidenta Donalda Trumpa před kadety akademie West Point. Trump mluvil o hypersonické střele, která je „17 krát rychlejší, než v současnosti nejrychlejší ve světě dostupná střela a dokáže zasáhnout cíl na vzdálenost 1000 mil [1609 km] pouze 14 palců [35,5 cm] od středového bodu.“ Zda mluvil o CHGB, nebo jiné zbrani, ale není známo.

Armáda i námořnictvo počítá s dalšími třemi testy CHGB v roce 2021. Armáda hodlá zavést CHGB do výzbroje v roce 2022. S dosažením počáteční operační připravenosti (IOC) se počítá o rok později. Námořnictvo CHGB nasadí až na nových jaderných ponorkách třídy Virginia Block V. První dvě ponorky jsou objednány, ale vstoupí do služby až později v tomto desetiletí. Zatím ani nedošlo k zahájení stavby první ponorky USS Oklahoma (SSN-802).

O CHGB projevovalo zájem i americké letectvo (USAF). Letectvo ale nakonec vyvíjí vlastní hypersonický kluzák AGM-183A ARRW (Air-launch Rapid Response Weapon). Letectvo ARRW zařadí do výzbroje strategických bombardérů B-52 Stratofortress (později i B-1B Lancer) již v roce 2021. Například bombardér Lancer pojme až 31 střel ARRW. Kluzáky ARRW jistě získá i vyvíjený americký stealth bombardér B-21 Raider.

Zdroj: White House, IISS, The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Mají opravdu Rusové hypersonický bojový modul Avangard?

Cílem dnešního článku je načrtnout problematiku velmi rychlého pohybu tělesa v atmosféře a porovnat ...

Glide Breaker: Kladivo na hypersonické kluzáky

Rusko a Čína intenzivně pracují na speciálních bojových hlavicích, které jsou schopny klouzavým ...

LRHW: Hypersonické střely pro americkou armádu

Pentagon definoval šest klíčových oblastí modernizace americké armády (US Army), tedy pozemní složky ...

Hypersonické střely pro nadzvukové bombardéry B-1B Lancer

Americké letectvo (USAF) zvažuje nasazení hypersonických střel na nadzvukových bombardérech B-1B ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Storm
    23:12 07.08.2020

    A uz s tim strefili nejakou horu? Protoze vsici kdo takovou prskavku uz maji strefili nejakou horu... :D

    A uz s tim strefili nejakou horu? Protoze vsici kdo takovou prskavku uz maji strefili nejakou horu... :D

    • RiMr71
      12:08 10.08.2020

      Neposmivejte se! Kavkaz zas tak velký není!

      Neposmivejte se! Kavkaz zas tak velký není!

  • Starlight
    02:06 07.08.2020

    Při pohledu na fotku modelu C-HGB se mi vybavuje tato scénka z filmu Diktátor (The Dictator) z roku 2012 se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli :-))) https://youtu.be/OMDQzITWJyU... Zobrazit celý příspěvek

    Při pohledu na fotku modelu C-HGB se mi vybavuje tato scénka z filmu Diktátor (The Dictator) z roku 2012 se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli :-))) https://youtu.be/OMDQzITWJyU... Skrýt celý příspěvek

  • omacka
    00:06 07.08.2020

    Nechci být hnidopich, ale od kdy klouže Avangard k cíli rychlostí jen Mach 5, není v tomto parametru evidentní překlep? Maximální cestovné rychlost letu je uváděná Mach 25 až 27 ...Zobrazit celý příspěvek

    Nechci být hnidopich, ale od kdy klouže Avangard k cíli rychlostí jen Mach 5, není v tomto parametru evidentní překlep? Maximální cestovné rychlost letu je uváděná Mach 25 až 27 na přeletových výškách okolo 100km, postupně logicky výrazně klesá s rostoucím aerodynamickým odporem v hustších vrstvách atmosféry, ale Mach 5 je dost podivný číslo, když jen bojové hlavice taktických balistických raket středního dosahu mají rychlost bojových hlavic na výškách 20-30km přes Mach 12-15 při prudkých sestupech, což je maximální rychlost zachycení cíle S-400 - 4800m/s.Skrýt celý příspěvek

    • Jan Grohmann
      10:53 07.08.2020

      Vycházel jsem z tohoto zdroje: https://www.iiss.org/publicati...
      Upraveno

      Vycházel jsem z tohoto zdroje: https://www.iiss.org/publicati...
      Upraveno

      • logik
        12:05 07.08.2020

        On bude zřejmě velký rozdíl mezi maximální rychlostí "na vrcholu dráhy" a rychlostí ve spodní husté atmosféře pi přiblížení k cíli. Takže klidně mohou být pravda oba údaje.

        On bude zřejmě velký rozdíl mezi maximální rychlostí "na vrcholu dráhy" a rychlostí ve spodní husté atmosféře pi přiblížení k cíli. Takže klidně mohou být pravda oba údaje.

    • Poly
      11:44 07.08.2020

      Možné to určitě je. Hlavice balistických raket mají ideální tvar pro co nejmenší odpor vzduchu. Zároveň letí po dráze, kdy je na ne vyvíjen mnohem menší aerodynamický odpor.

      Možné to určitě je. Hlavice balistických raket mají ideální tvar pro co nejmenší odpor vzduchu. Zároveň letí po dráze, kdy je na ne vyvíjen mnohem menší aerodynamický odpor.

  • Roland
    20:12 06.08.2020

    Tohle si dovedu představit - co si moc představit nedovedu je obrana proti takovým střelám.

    Tohle si dovedu představit - co si moc představit nedovedu je obrana proti takovým střelám.

    • PavolR
      20:23 06.08.2020

      Jednou z primárnych možností je zruinovať súpera a rozvrátiť jeho výrobné zázemie skôr, než by bol schopný nasadenia v nebezpečnom rozsahu. Iné možnosti sú v štádiu testovania.

      Jednou z primárnych možností je zruinovať súpera a rozvrátiť jeho výrobné zázemie skôr, než by bol schopný nasadenia v nebezpečnom rozsahu. Iné možnosti sú v štádiu testovania.

    • dusan
      21:30 06.08.2020

      No ja si zatiaľ neviem predstaviť ako fungujú .... samozrejme myslím hlavne tie pohyblivé ciele. Pekne to demonštroval znovu prílet Dragonu od SpaceX .... pri vytvorení plazmy ...Zobrazit celý příspěvek

      No ja si zatiaľ neviem predstaviť ako fungujú .... samozrejme myslím hlavne tie pohyblivé ciele.

      Pekne to demonštroval znovu prílet Dragonu od SpaceX .... pri vytvorení plazmy okolo telesa atmosféry sa stráca spojenie, lebo loď je izolovaná a nie je možné s ňou spojenie, v prípade hypersonického klzáku zas navádzanie ...Skrýt celý příspěvek

      • Roland
        06:28 07.08.2020

        Ale když dokážou navádět hlavice od balistických raket, tak tohle podle mě na úrovni přesnosti “dostat malou jadernou hlavici nad svaz LL” nebude až takový problém. U statických ...Zobrazit celý příspěvek

        Ale když dokážou navádět hlavice od balistických raket, tak tohle podle mě na úrovni přesnosti “dostat malou jadernou hlavici nad svaz LL” nebude až takový problém. U statických cílů už podle mě vůbec neSkrýt celý příspěvek

    • ssx02x
      23:06 06.08.2020

      To presne ani ja, ale je tu pár možností. Prvá sú lasery. Pri nich je ale problém to, že niesú zatiaľ dostatočne výkonné nato, aby sa dali použiť na veľké vzdialenosti, a aj keby ...Zobrazit celý příspěvek

      To presne ani ja, ale je tu pár možností.

      Prvá sú lasery. Pri nich je ale problém to, že niesú zatiaľ dostatočne výkonné nato, aby sa dali použiť na veľké vzdialenosti, a aj keby boli, tak je otázne, či by dokázali včas prepáliť ich tepelný štít, alebo aký vplyv by mala plazma na laserový lúč.

      Druhá možnosť je "niečo" čo by do nich narazilo, a tým by ich zničilo, ale tu je problém s presnosťou, a senzormi, ktoré by to dokázali pri takej rýchlosti a plazme okolo zamerať tak, aby to "niečo"/laser dokázal trafiť a zničiť. Ale najdôležitejšie to bude včas odhaliť, lebo inak to nezastaví už nič...Skrýt celý příspěvek

      • ssx02x
        23:10 06.08.2020

        Pre Roland 20:12 06.08.2020...

        Pre Roland 20:12 06.08.2020...

    • omacka
      00:53 07.08.2020

      Likvidace s obdobou takových hypersonických kluzáků v roli "antistřely" u PVO, ale podstatně odlehčených, kdy nepotřebujete těžký tepelný štít, taková klouzavá hypersonická ...Zobrazit celý příspěvek

      Likvidace s obdobou takových hypersonických kluzáků v roli "antistřely" u PVO, ale podstatně odlehčených, kdy nepotřebujete těžký tepelný štít, taková klouzavá hypersonická antistřela by měla být podstatně menší, k tomu potřebujete dosah v řádech jen jednotek tisíc km a ani nepotřebujete rychlost Mach 25. V oblasti, kterou proletí větší skupina hypersonických kluzáků protivníka na výškách 60-100km s nimi odpálíte v předstihu několika minut až desítek sekund několik jaderných hlavic, s kterými vytvoříte dostatečně široký výškový neprůchozí atmosferický "val" pro útočící hypersonické kluzáky protivníka po dobu až desítek minut, který bude pro ně problém překonat. Toto je i typ ohledně S-500 a jeho údajné schopnosti ničení hypersonických zbraní ve vesmíru, jinak si nedovedu představit, jak by to mohlo efektivně fungovat.Skrýt celý příspěvek

      • Roland
        06:25 07.08.2020

        Já kdysi četl, ze se řešila obrana ve smyslu: před střelou nechám ve správné vzdálenosti vybouchnout dostatečnou nálož. To vytvoří tlakovou vlnu a takový rozdíl v letového ...Zobrazit celý příspěvek

        Já kdysi četl, ze se řešila obrana ve smyslu: před střelou nechám ve správné vzdálenosti vybouchnout dostatečnou nálož. To vytvoří tlakovou vlnu a takový rozdíl v letového prostředí, ze to střela mechanicky nedá a “rozlame” ji to. Ale v diskuzi i tady to moc podpory neměloSkrýt celý příspěvek

      • RiMr71
        12:51 07.08.2020

        "V oblasti, kterou proletí větší skupina hypersonických kluzáků protivníka na výškách 60-100km s nimi odpálíte v předstihu několika minut až desítek sekund několik jaderných ...Zobrazit celý příspěvek

        "V oblasti, kterou proletí větší skupina hypersonických kluzáků protivníka na výškách 60-100km s nimi odpálíte v předstihu několika minut až desítek sekund několik jaderných hlavic..."

        ...už zase?Skrýt celý příspěvek

    • Poly
      12:46 07.08.2020

      Na každou zbraň je protizbraň. Dohledat se se něco o US systémech. Hypersonická střela se v terminální fázi nepohybuje tak rychle, aby ji nebylo možné sestřelit. Zde je vidět ...Zobrazit celý příspěvek

      Na každou zbraň je protizbraň. Dohledat se se něco o US systémech. Hypersonická střela se v terminální fázi nepohybuje tak rychle, aby ji nebylo možné sestřelit. Zde je vidět pokles z původní 1200 metrů/sec na 200 metrů/ sec v případě kluzáku:

      http://prntscr.com/tvmndc...

      V případě počáteční rychlosti 25 mach a následným klouzáním by to bylo cca 4 - 5 mach, což odpovídá článku.

      Právě v této fázi už ho dokáže střela XY sestřelit. Musí letět s předstihem podle předpokládané dráhy. A tady se spoléhá na pozdní detekci, kdy takové protiopatření nemá smysl, protože je pozdě.
      V tomto případě se bude spoléhat asi na SBIRS high/low, případně doplnění nějakým podobným systémem. Některý z Putinových mluvčí před lety tvrdil, že do roku 2025 nebude mít USA možnosti jak se efektivně chránit. Podle rychlosti zavádění družic SBIRS, by tomu tak mohlo skutečně být, protože síť není kompletní a postupně se doplňuje.
      Propaganda udělala z hypersonických střel zbraně posledního soudu, které navždy umlčí choutky případného protivníka. Je to pouze další díl skládačky, kterak zvýšit efekt zbraní dlouhého dosahu.Skrýt celý příspěvek

      • Poly
        12:49 07.08.2020

        Vložil jsem špatný odkaz. V něm už je přepočet z mach 19 na mach 6.

        Vložil jsem špatný odkaz. V něm už je přepočet z mach 19 na mach 6.

      • darkstyle
        15:40 10.08.2020

        SBIRS je dokončený.. Dokonca v roku 2021 L3Harris pošle do vesmíru technický demonštrátor náhrady za SBIRS, program OPIR. Samotný demonštrátor je prakticky už dnes ...Zobrazit celý příspěvek

        SBIRS je dokončený..

        Dokonca v roku 2021 L3Harris pošle do vesmíru technický demonštrátor náhrady za SBIRS, program OPIR.
        Samotný demonštrátor je prakticky už dnes dokončený
        https://spacenews.com/l3harris...

        Tu sú plány na SBIRS aj OPIR program v rozpočtovom roku 2021, ktorý začína v októbri 2020
        https://spacenews.com/space-fo...

        Z toho istého článku:
        "The two final spacecraft in the SBIRS constellation, made by Lockheed Martin, are scheduled to launch in 2021 and 2022. The Air Force in 2017 decided to end the production of new SBIRS satellites and transition to Next-Gen OPIR which was designed to be more survivable against electronic and cyberattacks."


        To neznamená, že keď SBIRS nemá posledné dva zo 6 satelitov je nefunkčný.
        "The original contract consisted of 2 HEO satellite sensors and 2-3 GEO sensors (and satellites) with an option to buy a total of 5 GEOs." Dnes máme 3x HEO a 3 X GEO satelitov na orbite, pričom prídu ešte 2x GEO satelitov.. (2021 a 2022).
        Už dnes je o 1 satelit navyše ako sa plánovalo a celkovo o 3 satelity navyše ako je minimum.

        Putinový mluvčí budú mať v roku 2025 o 3 satelity na oblohe viac, prečo asi, že?
        A prvé OPIR satelity, ktoré budú odolnejšie voči rušeniu.
        2029 budú na oblohe všetkých znova 5 satelitov (ako bolo pôvodných SBIRS)

        Satelity SBIRS majú životnosť cca do 2025-2040. (NG má možnosť najnovšie im aj dopĺňať palivo - teoreticky aj ďalej..)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...