Spojené státy vybírají nové útočné pušky

Voják s karabinou M4; ilustrační foto; větší foto / U.S. Army 

Ministerstvo obrany Spojených států se rozhodlo nahradit standardní karabiny M4 zcela novou zbraní, která své konkurenty převýší ve všech ohledech. Ruský týdeník Vojenno-promyšlennyj kur'jer se ve svém nejnovějším vydání zabývá širšími souvislostmi tohoto procesu.

Američtí vojáci si opakovaně stěžují na poruchovost útočných pušek M4 v písečných bouřích a v zaprášeném prostředí. Rozložení a čištění zbraně v terénu je téměř nemožné a obvyklým výsledkem takové snahy bývá její poškození. Další slabinu pušek M4 představují náboje, kterým se ne vždycky podaří prorazit bok nákladního vozu, zatímco nepřátelské AK-47 si poradí i s cihlovými stěnami.

Na základě těchto skutečností Pentagon zahájil proces výběru nových útočných pušek, jež by nahradily všechny zbraně vycházející z typové řady AR-15. V ozbrojených silách se z nich nejvíce proslavily verze M16 a M4. Pušky M16 se poprvé objevily ve vietnamské válce a od té doby na ně navázalo mnoho sportovních a vojenských zbraní.

Oblíbenost a rozšíření útočných pušek typové řady AR-15 je velmi vysoká a v globálním srovnání jim konkuruje pouze AK-47. U pušek M16 se ale okamžitě po přijetí do aktivní služby objevilo velké množství nedostatků. Model M16 byl opakovaně vylepšován a jeho vlastnosti se postupně zlepšovaly. Nepodařilo se ovšem vyřešit všechny problémy spojené se spolehlivostí.

Otázka nahrazení pušek M16 a jejich verzí M16A1, M16A2, M16A3 a M4 se v USA opakovaně projednávala. Spojené státy si mohly vybrat ze dvou možností:

První z nich představovala útočná puška německé společnosti Heckler & Koch HK416. Tato puška v mnoha ohledech připomínala americkou typovou řadu AR-15, ale navíc se dokázala zbavit její největší slabiny. HK416 má totiž na rozdíl od M16 píst s krátkým zdvihem pro odvod horkých spalných plynů, zatímco se řada AR-15 spoléhá na "špinavé" samovolné přepouštění plynů do pouzdra závěru.  

Německé řešení vedlo k vývoji velmi spolehlivé zbraně, jejíž přesnost dosahuje úrovně útočné pušky M16. Speciální jednotky států NATO pušky HK416 využívají. Najdeme je například ve výbavě francouzských a německých ozbrojených sil. Určité množství těchto zbraní si pořídily i speciální síly USA a v roce 2010 také námořní pěchota. Námořní pěchota označuje HK416 jako pěchotní pušku M27 IAR.

Tyto výhody ovšem zastiňuje fakt, že HK416 není americká puška. Hlavní útočná puška USA se totiž stane novou normou nejen pro státy NATO, ale i pro další země, které s touto organizací udržují přátelské vztahy. Koupí německých zbraní by Spojené státy udělaly obrovskou reklamu firmě, která na trhu s vojenským vybavením konkuruje americkým výrobcům. Z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že se HK416 stanou hlavní zbraní americké armády.


Test útočných pušek rodiny AR-15.

Druhou možností byly americké útočné pušky Colt ACC-M, jež navazují na starší modely z 90. let 20. století. Zásadně se ale neliší od pušky M4. Tato zbraň využívá náboje Remington SPC ráže 6,8×43 mm. Zavedení zcela nových nábojů by vyžadovalo změnu výzbroje všech členských států NATO.  

Podle posledního zadání Pentagonu z roku 2010 by projektily nových útočných pušek měly mít větší ráži, než je standard NATO 5,56×45 mm. V tomto případě by se mohly stát úspěšnými útočné pušky Robinson XCR-M s náboji ráže 7,62×51 mm a se zdvihovým pístem pro odběr plynů a vysokou spolehlivostí.

Pro náboje této velikosti existuje standard NATO již od roku 1954, ale dlouhou dobu byl považován za příliš výkonný pro útočné pušky. Robinson XCR-M by mohla znamenat návrat k postupům, jež se původně pokládaly za neefektivní. Na druhé straně se větší velikost nábojů promítne na růstu hmotnosti zbraní a snížením množství střeliva, které si s sebou vojáci mohou vzít do akce.

Armáda ČR se v posledních letech věnovala podobným tématům. V roce 2016 zavedla útočné pušky CZ BREN 2 v ráži 5,56×45 mm. Po změně ráže, kterou lze uskutečnit výměnou hlavně, závorníku, zápalníku a vyjmutím/vložením vložky v zásobníkové šachtě, pojme CZ BREN 2 i náboje ráže 7,62×51 mm. K americkým ozbrojeným silám se ještě nedostala, ale francouzské speciální jednotky ji už využívají.

Zdroj: WeaponNews, VPK

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

TEST: Útočná puška CZ BREN 2

Redakce Armádních novin a odborníci z DEFTACS a.s. během jednoho dne zevrubně otestovali útočnou ...

Německo hledá novou útočnou pušku

Německé ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na výrobu a dodání 120 tisíc útočných pušek ...

Polská armáda testuje českou útočnou pušku CZ BREN 2

Polské ozbrojené složky v současné době testují pistole, samopaly i útočné pušky České zbrojovky. ...

US Army touží po ráži 7,62 mm a vyhlíží pušky NGSW

Americká armáda (US Army) trvá na zavedení nové pušky v NATO ráži 7,62×51 mm, která částečně nahradí ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Jara
    20:21 26.01.2018

    Jinak Hk 433 vypadá moc dobře a moc se mi líbí, že zachovali vypouštění zásobníku ve stylu G36 a lidé s bw to taky ocení. Dále vypouštění závěru u lučíku z obou stran a moc zajímavě řešena natahovaci páka zase trocha inspirace G36.... no kdyby jsme neměli breny přál bych si tohle..... možná Slováci si udělají radost :)

  • Jara
    19:59 26.01.2018

    Neobjevilo se něco nového na probíhající shot show ?? Koukal jsem na par videií od vickrse tactical ale o něčem pro us army zatím nic... jen mě pobavilo přeřeknutí hocha od HK kdy řekl o Hk433 že nahradí G36 a vzápětí se opravoval na možná :))) to určitě:)

  • fenri
    21:00 17.12.2017

    Zvedavec - jenže právě těch 14.5" na těch 300m s většinou střel moc nefunguje. Nářků a stížností na 5.56 (ve smyslu terminální balistiky) je celkem dost, i když věřím, že se to přehání. Na 300m 5.56 funguje dobře s M855A1, ale s M855 to není žádná hitparáda ve smyslu rychlého zneškodnění. Když jde do masíčka o nějakých 40 m/s rychleji, prostě je to větší rzdíl, než by odpovídalo těm 40 m/s

  • Zvedavec
    11:44 16.12.2017

    Ad Charlie)

    Já osobně jsem přesvědčen, že právě na vzdálenosti do 300 metrů i "karabinové" délky hlavně fungují bez větších problémů. Ani jsme nenakousli to, že není 5,56 mm jako 5,56 mm, ranivost se dá zvýšit i takto (jako paletu munice v této ráži má USA a AČR?).

    Mohli by mít naši bigoši delší hlaveň do Pandurů / BVP? Mohli. Proč ji nemají - jelikož se délka kolem 14 palců stala novým průmyslovým standardem, jako vhodný kompromis. Většina amerických vojáků běhá s karabinou M4 s délkou hlavně 370 mm (14,5 palce). Proto ta délka.

    Pro výsadkáře / SOF je to trochu jiná situace. SOF si můžou vybírat z různých druhů braní / délek hlavní před akcí, výsadkáři zase dělají vědomý kompromis, který kompenzují jinak. Rovněž vliv na v současnou techniku padákového seskoku v AČR není zrovna zanedbatelný.

  • Charlie
    11:29 15.12.2017

    zvedavec: jo, s těma dýlkama hlavní sem to poplet, to je tak když se člověk spolýhá na paměť :( každopádně jádro příspěvku myslím pořád platí - ta hlaveň je příliš krátká.

    Jinak s tou taktikou máte pravdu, nechá se to tímhle vykompenzovat, neže zase na druhou stranu, nebylo by rozumný zavést ráži co na cca 200-300m rozumně funguje i z kratší hlavně?

    Navíc mi nejni jasný, proč se zavádí tak krátká hlaveň - ta flinta má sklopku a nejni moc dlouhá ani se čtrnáctkou. A pro běžný grunty takhle krátká puška?

  • fenri
    15:04 14.12.2017

    Zvedavec:
    jenže zrovna u 5.56 ta úsťová rychlost je kruciální. Pod určitou hranici většina střeliva v 5.56 prostě nezpůsobí rychlé zneškodnění cíle. A celý systém byl navržen tak, aby tuto rcyhlost měl i na vzdálenost běžného boje. Pokud tu rychlost sundáte, není divu, že začnou nářky nad malou účinností. Ostatně ve Vietnamu se problémů s M16 objevila spousta (za značnou část nemohla puška), ale na terminální balistiku si nikdo nestěžoval.

  • Zvedavec
    12:35 14.12.2017

    Ad dejf)

    Ano, máte pravdu, rozdíl není 7%, ale 9%, příliš jsem to pro Charlieho zjednodušil - nicméně to řádově sedí. Šlo mí spíš vyvrátit bezbřehé upínaní se na úsťovku resp. délku hlavně, jako odpovědi na problém účinnosti. Souhlas s vašimi 3 způsoby, jak zvýšit ranivost, ale zkuste se trochu zamyslet "out of the box".

    Většina střelců hledá nějakou zázračnou ráži, která bude bezchybná na všechny situace. Ve vší úctě i k takovým povedeným zástupcům, jako je třeba Grendel, tak dle mého názoru je to hledání zlatého grálu, který skončí bez úspěchu. Má to nějaké řešení?

    Jasně, že má, a používají ho jak speciální jednotky, tak naši výsadkáři (na rozdíl třeba od amerických, kteří na to přišli až skutečně nedávno pod tlakem nasazení v Afghánistánu a řešení nikdy neimplementovali plně). Řešení se jmenuje "dvě ráže na družstvu".

    Nejjednodušší je to vysvětlit na příkladu českých výsadkářů, když už tady byli zmíněni, ale u SOF to není dramaticky jiné. Jde o to si určit, ať už na konkrétní úkol (řešení SOF) nebo doktrinálně (výsadkáři) jaký bude poměr zbraní s dlouhým a středním dosahem na družstvu. U českých výsadkářů je to 2:4. Ve většině situací je nutné držet tak jako tak něco jako kruhové zajištění a na hlavní směr je možné soustředit ony dvě zbraně se skutečně dlouhým dosahem - kulomet Minimi 7,62 mm a pušku pro přesnou střelbu SVD-3N Tiger. Na krycí palbu, tedy palbu za účelem umožnění vlastního manévru a snižování přesnosti palby nepřítele, nemá 5,56 mm chybu - snadno se s ní střílí (zanedbatelné převýšení nad záměrnou za letu) a je lehká. Podporuje tedy zbraně, které reálně likvidují nepřítele.

    Ve specifických situacích, obecně boj na krátkou vzdálenost, léčka, boj v budově, je situace přesně obrácená. 5,56 mm má na starosti likvidaci nepřítele, "dlouhé zbraně" jen podporují.

    Mám pocit, že tuhle dychtomii většina lidí nebere v potaz a řeší zda je lepší to či ono. Přitom odpověď je , že se vzájemně zastupují v té samé situaci systémem "podporovaný - podporující" a naopak.

  • fenri
    09:53 14.12.2017

    No, štěpí hodně názory ve střelecké komunitě. Jsou lidi, co se jim to sype furt, jsou lidi, co nemají problém. Ale celkově mi počet závad a známých problémů a jak na ně, přijde nezdravě veliký. Na druhou stranu je pravda, že Proarms se k tomu většinou staví čelem a dalo by se říct, že velmi korektně. Spratan se navíc ze začátku ladil také dost dlouho a minimálně první Spartany žádná výhra nebyly. ostatně ten jejich "automatický regulátor" plynů už z něj vyhodili a dali tam manuál z plnotučné PARky. Jinak přesná se správným krmením byla, to jistě ano a povrchovka a pečlivost konstrukce.... to se mi líbilo. Strojařina je to hezká, ale ukazuje se, že přestavět AR na píst aby to chodilo vždy, všem a se vším není sranda, jak by se zdálo.Já s ní střílel asi jen 2x, sekla se mi jednou. Ale střelecky mě moc neoslovila. Prostě nemá tu lehkost plynovek. To už mi přijde srovnatelný dobře poladěný AK-74 nebo .223 AK. Ale to je velmi subjektivní. Prostě to kouzlo a lehkost AR to pro mě nemělo, někomu to může přijít úplně jinak.

  • KOLT
    08:42 14.12.2017

    fenri, díky. Mmchd, ta PARka je skutečně tak nespolehlivá?

  • fenri
    23:01 13.12.2017

    KOLT, tak minimálně se používají třeba AP DM31.

    Dejf: To, že pístovky jsou spolehlivější než DI úplně neplatí, resp. to o tom není. A už vůbec ne u pístovek za srovnatelnou cenu.
    Taková pístová PARka, nebo pístový Ruger žádný zázrak spolehlivosti není, MilSpec Colt se vám bude sekat mnohem méně. ANO, HK 416 je spolehlivější, než všechny srovnávané DI, ale zase stojí mnooohem víc a je těžší.

  • KOLT
    21:17 13.12.2017

    Netušíte někdo, jestli AČR používá i jinou munici než M855? Tím nemyslím pro speciály, nýbrž pro normální blátošlapy. Samozřejmě krom svítící, cvičné, atd. A taky mě napadá, do odstřelovaček v ráži 7.62x51 se u nás láduje normální M80 nebo alespoň M118?

  • dejf
    21:08 13.12.2017

    nezapomeňte, že kinetická energie roste se čtvercem rychlosti, přesný vzorec je 0,5*m*v^2. takže když 62 grainů je cca 4 gramy, tak nám energie vychází:

    0,5*4*789 (826)^2 (/1000, hmotnost se dosazuje v kilogramech...)

    1245 J pro 11"
    1364 J pro 14"
    1843 J pro 20" (960m/s, M855A1, M16)

    takže mezi 11" a 14" je to 9%. život je otázkou priorit, chápu že v jinejch oborech se prodloužení o 3 palce (7,5cm) rozhodně projeví víc než zlepšením o 9%...

    a máme tady nějaké konvence, takže dosáhnout většího rozsahu poranění můžeme víceméně třemi způsoby a jejich kombinací.

    1) ráže. větší kule=větší díra, všeobecně v oblibě.
    2) "hydrošok", obvykle se vylučuje s bodem 1) čim větší a těžší kule, tim víc energie je potřeba, aby letěla rychle, kdo by takový střelivo tahal...
    3) nestabilní střela, i střela ráže 5,56 udělá paseku, když je dlouhá a tkání letí naplocho. ale zase je prostě nestabilní, následky to má, i když historky o tom, že stačí větvička nebo stéblo trávy bych nebral jako jistotu, já bych si tam teda stoupnout nešel.

    spíš by mě zajímalo, proč při průběžný obnově ručních zbraní američani plynule nepřecházej na pístovou verzi, znatelně dražší za kus to nebude, spolehlivost bude asi lepší a celý to bude vypadat líp. a stoner by jim to jistě odpustil.

  • fenri
    19:55 13.12.2017

    Zvedavec: problém je, že pokud použijete nějakou lehčí střelu s nijak významnou deformací a fragmentací (třeba notorocikou SS109), a chcete cíl rychle složit, potřebujete rychlost pro "hydrošok". Ten se udává (různě) přes 600 m/s+ při pohybu v tkáních a na cca 750 m/s na "příletu" k cíli. Protože něco sežere oblečení, povrchové tkáně, místo dopadu ...atd, prostě těchn 750 m/s u cíle se bere jako spolehlivé minimum.
    A z toho vyplývá problém velmi krátkých hlavní - velmi rychle se rychlost jejich projektilů dostane dolů, což nezpůsobí zásaní rozdíl v energii, ale v terminálním účinku. Podle všeho je rozdíl mezi účinkem (řekněme) 650 m/s a 750 m/s střely o dost větší, než b y odpovídalo jejich energiím.
    Stoner nebyl hlupák, i když si to tu řada lidí myslí. A je celkem zajímavé číst u účinku M193 z 20" hlavně na chudáky Vitnamce a pak číst o nářcích současných vojáků, jak 12" pušky v .223 na bubáky nefungují. Ďábel je v detailu

  • Josef
    19:01 13.12.2017

    Charlie, vy jste ale vzácné tele.

  • Zvedavec
    18:40 13.12.2017

    Ad Charlie:

    "Na delší hlavně se nepřejde, není na to tah ani tlak. Běžní vojáci to nevnímají (osobně mi bylo kamarádem od paragánů sděleno, že těch 9 palců u Brena 2 stačí, že to je na 300m přesný - termínální účinek v cíli neřešil a dlouho řešit nebude, protože se nejspíš nikdy nedostane do situace, kdy na tom bude záviset jeho kejhák)."

    Doporučuji si nejdříve ověřovat věci, než je napíšu...

    1. Čeští výsadkáři karabinu BREN 2 s hlavní 9 palců nemají, jelikož se vůbec nevyrábí. Mrkněte na stránky CZUB. Dělají 8 palců (tu AČR vůbec nemá), pak 11 palců - pro výsadkáře, a 14 placů - pro zbytek.

    2. Schválně jestli víte, jaký je rozdíl v úsťové rychlosti a následně v účinku na cíl u 11 palcové a 14 palcové hlavně? Je to 789 m/s pro 11'' a 826 m/s pro 14'' (oba údaje vzaté z jiných zbraní ráže 5,56 mm se stejně dlouhými hlavněmi - prakticky se to neliší, fyzika je fyzika, cca 18,75 m/s na palec).

    Jinými slovy, rozdíl oněch 3 palců dělá rozdíl 56 m/s neboli necelých 7%... Ale jasně, výsadkáři (ale taky speciálové) jenom koukaj na akční filmy, nemají žádné bojové zkušenosti a nedokáží si vyhodnotit +- :-).

  • fenri
    18:26 13.12.2017

    2luky2: mrkněte na střelu (myslím střelu, ne náboj) Grendela a klasický vojenský NATO Ball. Grendel má velmi vymakaný tvar, výrazný boat tail a ztráty má malé. Na druhou stranu na vojenskou .308 se dlouho nesáhlo (nebylo proč) a přemodelovat jí na tvar jako třeba Lapua Scenar by asi nebyl problém a rázem by to bylo dál.
    Ostatně na střelbu na delší vzdálenosti z .308 se doporučovalo u M26 používat Federal Golden Match 176 grs se střelou tvarovanou na úrovni. Samozřejmě krmit tím kulomety je škoda.

  • 2luky2
    12:38 13.12.2017

    V ATM č.5/2010 je na túto tému pekný článok "Munice ve světle času" .... 6.5 grendel tam popisujú ako "idealni", ma však handicap ... "vyvinuli ho nadšenci, s minimálními náklady a v podstate bez účasti ozbrojených složek".
    Čo ma však prekvapilo je informácia, že 6.5 grendel si zachováva na 1000m väčšiu energiu, ako 7.62x51 NATO.

  • fenri
    21:37 12.12.2017

    Vojenský původ SPC je mi jasný, ale prostě jsem nenašel nic o zápalných, svítících, průbojných... SPC.
    Pro pěchotu mi přijde Grendel lepší. Sice SPC není tak zaměřen na krátko jako .300 BLK, ale Grendel je univerzálnější a dosáhne dál.

  • KOLT
    17:55 12.12.2017

    Co se výroby týče, tak nevysoutěžila momentální kontrakt na M4 pro US Army právě FN Herstal? Samozřejmě s výrobou v USA.

    Jen technická pro ty, kteří tady "slintají" nad tím, jak máme modulární Breny – jestli myslíte, že je takový problém překopat M4 na některou z uvažovaných ráží (6.5, 6.8), tak ani náhodou, je to prakticky stejně snadné jako u Brenu. Koukněte na české výrobce klonů AR-15, všichni je nabízejí ve více rážích, skoro všichni včetně toho, že jednu pušku můžete překopat na víc ráží výměnou několika dílů.
    Osobně jsem navíc poměrně přesvědčen, že by se stejně kupovaly nové kvéry, jen stejný typ. Cena těch hlavních částí, které je potřeba vyměnit, tvoří podstatnou část ceny zbraně. Navíc armáda by si to stejně musela nechat přehodit u výrobce, protože sama na to nemá kapacity (leda by si to vojáci dělali každý za sebe, o čemž dosti pochybuji). Zachování modelu je naopak poměrně zásadní, protože to jednak zjednodušuje logistiku, jednak je to snažší z hlediska výcviku. Čili na tom se ušetří skutečně dost.

    fenri, já vám nevím, ale 6.8 byla vyvinuta jako vojenská munice, existuje několik typů střel, povšechně také vyvinuté ve spolupráci s vojáky. Pochopitelně do toho nešlo tolik peněz jako u 5.56, ale zase rozhodně mnohem víc než u Grendelu. Takže tam bych se toho nebál. Mmchd, v USA mají několik ráží 6.5, které by asi i byly vhodnější než zrovna SPC. Čili kdyby se Amíkům ekloval Grendel kvůlivá sovětskému původu, tak je furt z čeho vybírat. O tom koneckonců víte násobně víc než já, teoretik, takže tu mlátím prázdnou slámu ;-)

  • Jakub2
    17:28 12.12.2017

    První důvod je samozřejmě úplná hovězina. Americké zbrojovky běžně kupují licence i od německých firem. 120mm kanon tanku M1A1 Abrams je nic než licencovaný koanon Rheinmetallu. Případně není třeba vůbec prodávat licenci, jen výroba bude probíhat v USA. Jako už to bylo v případě MP-5.

    Kámen úrazu je cena a množství všech dlouhých palných zbraní v am. armádě (což je důvod neúspěchu SCAR). Což ruský zdroj očividně neřeší.

    Frantíci koupili Bren 2 komorovaný na ráži 7,62x39 mm.

    Článek k ničemu.

  • Pavka
    15:04 12.12.2017

    S problematikou krátkých hlavní v 5.56 mi to přijde celkem úsměvné, pokud vím tak největší armády v NATO mají v největším množství zavedeny zbraně právě s délkou hlavně kolem 20" a v případě konfliktu tak toto bude nejčastější provedení na frontě.

    Jmenovitě: M16A2,A3, Steyr AUG, SA80, G36, FAMAS.

    Teprve jednotky pro speciální operace či expediční sbory mají zavedené ve větší nebo menší míře "kraťasy". V podstatě tak zatím akorát AČR "pokrokově" zcela rezignovala na dlouhé hlavně v 5,56 a končí tak na 14".

  • fenri
    14:44 12.12.2017

    Jo, myslel jsem Grendela, ten mě bere. SPC uvádím jen abych nebyl za kremlobota:-) Ale stejně nevím o SPC střele s nějakou definovanou penetraci a fragmentaci. Ale fakt nevím, možná se pletu.

  • KOLT
    14:31 12.12.2017

    fenri, ona není vyvinuta vojenská střela pro 6.8 SPC? Vždyť je to vojenská munice, ne? Netvrdím, že je, jen mě to dosti překvapuje. Mmchd, mám-li správné informace, ona 6.8 SPC právě moc universální být nemá, je vhodná spíš na kratší vzdálenosti, nad 300 m jí Grendel dá na p*del, ani se při tom nezahřeje. Ale mezi námi, šance, že USA zavedou náboj, který vychází ze sovětského M43, se podle mě limitně blíží nule...

  • Charlie
    12:40 12.12.2017

    Na delší hlavně se nepřejde, není na to tah ani tlak. Běžní vojáci to nevnímají (osobně mi bylo kamarádem od paragánů sděleno, že těch 9 palců u Brena 2 stačí, že to je na 300m přesný - termínální účinek v cíli neřešil a dlouho řešit nebude, protože se nejspíš nikdy nedostane do situace, kdy na tom bude záviset jeho kejhák).

    Celý posun doktríny k "střílíme, abysme je udrželi od těla, a o likvidaci se postará artilérie/letectvo" v aktuálních konfliktech tomu jen napomáhá. Jo kdyby se naši profíci dostali do obdobné intenzivní přestřelky jako byl Mog (kde hodně tíhy leželo na pěchotních zbraních jednotlivce a kde se prvně ukázala problematická účinnost 5.56), tak by je nejspíš stragický výkon toho srandakvéru trápil, ale dokud se s tím bude střílet jen na terče někde v Boleticích a občas na misi v rámci rušivé palby, tak to nikoho trápit nebude.

  • fenri
    12:11 12.12.2017

    Problém je i v tom, že ani pro Gredela ani pro 6.8 SPC není vyvinuta vojenská střela (pokud se mýlím, tak mne opravte). Takže nejprve vyvinout a pak začít sekat zásoby.
    Ale proč ne. Asi by šlo mít nějaký prapor pro nasazení v rámci NATO s 5.56 a začít sekat flinty a zásoby v Grendelu nebo SPC.
    Problém je, že nevíme, zda se masově přejde na M855A1 a začnou se postupně prodlužovat hlavně alespoň na těch 16, raději 18-20" a tímpádem nebude urgentní potřeba přejít jinam, nebo zda je to logisticky srovnatelný problém jako kompletní změna ráže.

  • logik
    12:04 12.12.2017

    PavolR: Není to zdaleka tak jednoduchý. Při drtivé většině nasazení bude naše armáda fungovat jen jako malá část většího celku - ať již na misích, nebo v případě nějakýho průšvihu.
    V okamžiku, kdy bychom byli nekompatibilní se zbytkem, tak nevýhody dané složitější a tedy i dražší logistikou podstatně převáží veškeré plusy nové ráže. Výkonnější munice je Ti na nic, když Ti dojde....

    Todle by mělo smysl, leda že by do toho šlo s náma např. Německo, nebo aspoň Višegrád, ale obojí je zatím IMHO utopie.

  • PavolR
    11:46 12.12.2017

    fenri:
    Nebudem sa tváriť, že by som sa v munícii nejako obzvlášť vyznal, avšak tie protiargumenty sú všeobecné a na podmienky AČR a OSSR nemusia v plnej miere sadnúť. Je síce fajn, že mnoho armád má na skladoch .223, ale koľko jej máme na skladoch my? Donedávna ste používali (a OSSR ešte stále používa) aj tak inú muníciu - a máme jej na skladoch hromady. Pravdepodobnosť nákupu tej drahšej a vymakanejšej munície alebo návrat k dlhším hlavniam ani neviem, či stojí za komentár.
    Pokiaľ majú naši vojaci v rukách zbraň, ktorá je skutočne modulárna a umožňuje prerábať na aktuálne potrebný kaliber, tak je to dobrá príležitosť zaviesť novú muníciu, pričom sa príležitostne (na misiách) môže postupne vystrieľať aj stará a náklady na prechod by ani nemuseli byť pri veľkosti našich armád nijako dramatické (v OSSR má zatiaľ Breny iba prapor ISTAR). Ak by sa to po našom príklade ujalo aj v iných krajinách, bola by to obrovská trhová výhoda pre Bren.

  • fenri
    08:41 12.12.2017

    PavolR: já jsem milovník Grendela, nebo 6.8 a jsem pro z několika důvodů:
    je to zvladatelný a ne těžký náboj s velmi slušným chováním do nějakých min. 700 m. Je to použitelné od PDW, přes DMR po univerzální kulomet. Ještě se ani nesáhlo na vojenskou střelu (pokud se nepletu) a dalo by se na tom postavit něco jako M885A1, ovšem s potenciálem Grendelu či 6.8.
    Argumenty proti jsou ovšem také jasné:
    -.223 jsou desítky milionů ve skladech řady armád
    -M885A1 a Mk. 262 ten náboj posouvají podstatně dál a jsou velmi dobré (jen je jich málo)
    -při návratu k rozumné délce hlavně je 5.56 s výše uvedeným střelivem (mírně řečeno) dost nepříjemný a potentní náboj (ona obyčejná SS109 z 18-20" je také o něčem jiném, než z 14.5", nedej bože různých 10-12" vajglíků)
    -vnější balistika toho náboje je na vojenské střelivo neobyčejně dobrá

  • Zdenoušek
    06:40 12.12.2017

    Neskutečné co tady kdo vypotí po přečtení několika brožurek. To by jste se nasmáli co mi vyprávěli Vietnamský veteráni, kteří začali válčit jako kluci od 13,14,15 let jen proto aby dostali hrst rejže pro rodinu. Ale pevně věřím, že by se tady našel expert co by jim ještě říkal, že to je jinak. Válka to je dobrý kšeft a to, že voják dostane občas něco dobrého je jen díky množstevním slevám.

  • Alstratt
    00:15 12.12.2017

    Nechci vam skakat do toho kdo komu ukradl babovicky ale zareaguji. Ono to neni tak lehke prejit na jinou novou razi, presbrojit celou us army neni nic levneho. Dale pokud prejde USA na novou hlavni razi tak musi i ostatni spojenci a to z nekolika duvodu. VIte ono to nefunguje dobre kdyz by kazdy spojenec pouzival uplne jinou munici. Potom zkuste jit s takovyma spojencema spolu do nejakeho konfliktu ... Dale vymena zbrane zbrane typu m16, m4 atd za ak je naprosta hloupost. Musite potom nosit dve zbrane a na kazdou z nich dost munice takze nesete o hodne vetsi vahu. Kdyz ukoristite nejakou zbran na kterou nejsou nahradni dily a munice tak vam ji ani nikdo neopravi a co vy vite kde/proti komu se bude v budoucnu bojovat a co bude pouzivat. Pripadne vite jiste ze v boji proti pizamum nenarazite na nekoho s jinyma zbranema kdyz uz ukoristite to AK. A co kdyz narazite na nejakou vzacnejsi zbran u ktere je sance ¨ze je v okoli snad jen jedna. Veme te ji? Asi ne ze? Dale jak vite jak dlouho vam taz bran vydrzi? Nemuze mit zavadu nebo to byt past? :) Dejme tomu ze zahodite tedy v bojisti m16, m4 a reknete mi jak to budete potom pri navratu vysvetlovat to zahozeni zbrane? Vyhodite k tomu i munici? Nebo ji date nest ostatnim ktery toho maji uz dost? Dit na to ukoristene AK nemuzete ani nic pripnou kdyzbudete mit ovesenou M4 treba tak vas chci videt jak to budete v bojisti montovat na AK47. Dale ono je hloupost se jinak hnat za co nejnizsi vahou, vahu dost resit ale neni to neco co by melo byt na prvnim miste, ze kdyz uvidim neco lehciho tak si to vemu, a co odolnost a jine? Vite ono i to pohodli hraje velkou roli a ne jen to, si to jdete zkusit. Dale to ze nekdy americane a ne jen americane pozadaji o delo/streleckou podporu neznamena ze by to jinak prohraly. Kdyzvas z hor napadnou a nevite hned ani odkud vsude a jsou tam zakempeny tak tam logickynenabehnete jak i*ioti kdyz maji lepsi strategickou pozici. Vite ono si to chce taky vazit svuj a kolegu zivot, proc riskovat svuj zivot kdyz je velka sance ze me dostanou maji vyhodu tak logicky povolam podporu. To chce taky trochu zapojit mozek a ne se bezhlave vrhnout proti nepritely co ma velikou vyhodu. Pokud to nejde treba jinak. To neni jak ve Stalingradu ze se hromady vojaku bezhlave rozebehnou proti nepritely. Vite i vojaci maji rodiny a musi splnit ukol. Proc riskovat v danych situacich zivoty kdyz to jde udelat bezpecneji?:) To neni nejaka pc hra duel hracu aby si pomerily kdo mavetsi pe*o. Dale si zjistete kolik stoji asi tak delostrelecka podpora a pak si vemte hodnotu zivota vycviceneho vojaka nedej boze speciala. Verte ze zvolite podporu delostrelectva pokud neni jina moznost. Dale k nekterym nesmyslum v diskuzi nema snad ani cenu se vyjadrovat. Vite ono si to chce taky zkusit a ziskavat realne kvalitni znalosti a nehrat si na ramba, radoby ramb jsou plne hrbitovy. To ze jinak nekdo byl nekde jednou v afghanu hned neznamena ze to je nekdo kdo ma dobre znalosti ohledne toho, ono zeptejte se taky toho cloveka co v tom afghanu delal vetsinu casu jake ma zazitky z tech mist atd. Si jinak myslite ze jine armady se bezhlave hrnou do boje bez delo/letecke podpory? To by asi brzy skoncily pri nekterych situacich. Je jedno ze zemrou, hlavne ze si zahrajou na ramba ze?... Lidi zapojte nekteri aspon trochu hlavu. Ono se to z tepla domova lehce rika ale zkuste si to nekdy nejake opravdu ostre akce a ne nejake psani na netu nebo chozeni kolem zakladny jen.

  • Luky
    23:28 11.12.2017

    jistli ono to nebude tím, že těch kanonů bude 30-70, ale flint jsou desetitisíce...

  • PavolR
    22:48 11.12.2017

    Inak zaujímavé, že keď je na AN reč o kanónoch, hneď sa objavuje nadšené "prejdime rovno na perspektívnu (?!?) 130mm muníciu", "prejdime na 35 alebo rovno 40mm muníciu", ale nevšímam si apelovanie na to, aby sme prešli s obmenou pušiek rovno na kaliber povedzme 6,8 (ale možno to iba nesledujem dosť dlho). Prečo musíme čakať, kým s tým začne niekto iný? Obzvlášť keď zavádzame flintu s deklarovane meniteľným kalibrom ...

  • Charlie
    22:34 11.12.2017

    Ono to je "na každém šprochu pravdy trochu". Celá ta anabáze M16+5.56 je tu už rozebraná a jak už někdo zmínil -- snižování délky hlavní se možná neprojeví na přesnosti (BREN2 s krátkou devítkou je na 300m pořád velmi přesný), ovšem terminální účinek pláče.

    Jenže zase na druhou stranu - spousta US gruntů říká že jim to stejně nevadí, flintu mají,a by plašili dotěrnej hmyz, než ho smázne těžší kalibr (fire superiority nebo jak tomu říkají) - vy po nás AK, my do vás m240. Vy po nás PKM, my po vás M2, vy po nás NSV, my vytáhmem minomet... a tak dále. prostě vždycky střílet z většího kalibru než nepřítel. A navíc, co jsem viděl ty videjka z Astánu - tam se střílí pánubohu do oken z všeho, páč kolikrát nejni vůbec vidět odkud to lítá kromě hrubého směru.

    Můj soukromý názor je, že bezpístová koncepce tak jak byla Stonerem navržená je super pro fun střelbu na střelnici, ale nevhodná do pole, notabene do rukou odvedenců.

    Ráže 5.56 má možná v prvnotním provedení s velmi lehkou střelou z 20 hlavně super terminální účinek, jenže to se zahodilo houfným přechodem ke karabinám a navíc ani ta balistika ryhléh lehkého projektilu nebyla bez problému. 7,62x39 oproti tomu padá jak minomet ale zase si dobře drží energii (ostatně jako každý těžký projektil), chtělo by to pro něj vyvinout střelu s lepším balistickým koeficientem, ta původní za moc nestojí.

    Ideální náboj pro NATO by byl něco víc než 5,56x45 a míň než 7,62x51. Velmi slibný náboj byl 7mm British, 6,5 grendell a 6,8 SPC jsou taky zajímavé laborace (6,8 je z nic asi trochu univerzálnější).

    Jenže změna by byla drahá, flint jsou na skladech mraky a nábojů ještě víc a nikomu se nechce v době, kdy jsou rozpočty napjaté a je nutné zbrojit všude (protože se na to 20 let kašlalo) měnit takovou blbost jako je flinta. V Germánii byl průser, ale ti vymění pušku a na ráži sahat nebudou (není na to vůle, aby šli proti celému NATO) a upřímně Evropa se na odpor proti USA nezmůže - dokud nevymění Amíci, budeme u 5.56. A zase - k čemu to, když to je jen na plašení insurgentů, dokud jim Reaper nešoupne na hlavu SDB?!?

  • Wenet01
    22:08 11.12.2017

    i ráže 9mm vystřelné z pistole je smrtící po celé dráze letu...natož .223. Pochybuji, že by někdo v poli řešil situaci kdy je nějaká ráže výhodnější, než tu co drží zrovna v ruce...zato bezpečně předpokládám, že řečí, o mizerném kvéru co dostal přidělen a o skvělosti toho co na něj fluše protivník, budou mnohem častější aniž by to někdo ve skutečnosti měnil a ověřoval. Vojáci berou zbraně protivníka, ale je to zajímavá osobní kořist, změna v poli je až na naprosté výjímky (SVT-40 za války) folklór, praktické použití vylučuje i nutnost přísunu munice a za předpokladu, že bych vydržel pár kol (což je ve hvězdách) bych sebou kořistní bednu tahat nechtěl.
    vz. 43 je u nás skvělý, nízká cena, vysoký funfactor a hlavně SA 58 je klasika a člověk má mít rád české věci, proč taky ne...jestli je lepší nebo horší...těžko srovnávat padesát let starou pušku za 20 000,- s něčím novým za 80 000,- a více tisíc. Osobně bych si do války SA 58 vzal, protože na něj jsem zvyklý, což převažuje...ale nebudu opěvovat 7,62*39 za každou cenu. Mám i něco ve .223 a naposledy mne příjemně překvapila kopie Dragunova ve .308:).
    Osobně jsem přesvědčen, že změna ráže na sovětské i americké straně byla chyba, která se v budoucnu bude možná napravovat, ale neumím si představit jak dnes mění celé NATO ráži jako jeden muž, jak tomu bylo kdysi. Náklady nemohou převážit výhody a přesně...nová zbraň stačí reálně bojujícím. Na velkou válku to nevypadá, takže to bude nejspíš cesta jakou se ubere každý rozpočet.

  • fenri
    21:20 11.12.2017

    GAVL2 - k dalším bludům.
    .223 je smrtící zrovna tak po celou délku letu. Můžete vyzkoušet.
    Můžete uvést pár desítek či stovek případů (aby to statisticky relevantní), kdy jeden AK-47 zastavil celou rotu? A můžete doložit, že nic podobného se nestalo s M-16, FN FAL, StGw-44, pepeškou, AK-74...
    A američtí vojáci, houfně přecházející ve Vietnamu na AK-47 jsou ještě větší folklor, než titéž přecházjeící na Sa-58. Ano, jsou situace, kdy Vz. 43 výhodnější ráže. Ale není jich zas tak mnoho a má zase řadu nevýhod.
    Nicméně tyhle řeči většinou vedou ostrostřelci ze střelnic s krutě vytuněnými Sa-58 (kteér pak s úsměvem přestřílí moje 11letá dcera), kterým na nic lepšího nezbylo a většinou z těch řečí vyrosotou přesně v momentě, kdy si něco lepšího pořídí. Ano, před lety jsem si prošel tímtéž.

  • fenri
    21:15 11.12.2017
    Oblíbený příspěvek

    GAVLe melete nesmysly. Ti pasáčci dostávají těžce na prdel i bez dělostřelectva a letectva. Ostatně kde bylo dělostřelectvo a letectvo třeba v Mogadišu? Poměr ztrát je dechberoucí...
    Americká pěchota obstojí leckde. A náhradu fakt nehledají kvůli Vz. 43.

    Vaše povídání o rozdílech vah je už úplně mimo mísu.
    Jednak rozdíl hmotnosti mezi 20" M16 a Sa58 nedá 40 nábojů, ale jen 23, za další malá hmotnost Sa58 je dána tenoučkou hlavní, zatímco hlaveň M16 v klasickém i car profilu je podstatně tužší a odolnější zahřívání.
    A konečně M16 i s dlouhou hlavní a libovolným rozumným palebným průměrem (řekněme 240 nábojů) je podstatně lehčí, než Sa58 se srovnatelným množstvím střeliva. A konečně: nelze srovnávat hmotnost holé zbraně, kdy Sa58 po ověšení raily a s kompenzátorem váží víc, než M16.
    Nikdo nechce prodlužovat hlaveň, jen jí odmítám zkracoat pod délku, na kterou byl celý systém navržen. A M16 s dlouhou hlavní a 240 náboji je lehčí, než Sa58 s tímtéž množstvím. A s rostoucím množstvím neseného střeliva tento rozdíl dále roste.
    Vz. 43 není příliš zraňující náboj. Pouze má pěknou penetraci (což úzce souvisí s nízkým zraňujícím účinkem). Naopak 5.56 (5.45) z dlouhé hlavně je nechutně zraňující. To není vhodné při antiteroristických operacích (chceme aby terorista odpadl hned a zároveň vypadal hezky, aby novnáři neřvali, že byl zabit nehumáně), ale je výhodou ve válce. Těžce zraněný voják je nejlepší zásah.
    Nedostatek balistických vlastností prostě nepřebijete tím, že se naučíte pořádně střílet. Když budete požádně střílet s Vz. 43, tak s .223 budete prostě střílet o třídu lépe a dál. Holý fakt. To už můžete střílet perkuskou a mektat o tom, že je to jen o tom, naučit se pořádně střílet. A přesto se perkuskami nestřílí, ačkoliv jejich zraňující účinek a stopefekt je impozantní.

  • GAVL
    21:03 11.12.2017

    Oprava
    rozdíl váhy je cca 30 nábojů

    Záleží na tom jak koukáte na efektivní dostřel. 762x39 má zraňující účinek po celou dráhu letu , takže v případě AK 47 a podobně téměř 3 km, nejde o to , že jeden člověk zasáhne vybraný cíl, ale když jich třeba tucet pálí na celou četu na 500 -1000 metrů tak Amíci zkrátka nemají adekvátní odpověď. Ani k tomu není třeba PKM.

    Již za války ve Vietnamu se prokázalo, že jeden AK-47 v dobrém palebném postavení dokáže zastavit postup celé čety.
    Nebylo v té době ani vekou raritou , když amíci radši brali kořistní AKčka místo svých M16.

  • jj284b
    20:38 11.12.2017

    GAVL: neviem kde si prisiel na taku somarinu ze by mali Americania problem prestrielat AK-47 s 7.62x39... ta ma ovela kratsi efektivny dostrel ako 5.56x45.. ak by tam pouzivali len AK47, bola by to prechadzka zahradou.... Americania v Avghanistane mali problemy hlavne koli tomu ze Afghanci pouzivaju vo velkom kulomety PKM voci ktorym zvycajne nemaju co pouzit (M249 SAW skratka tak daleko nedostreli)

    M855A1 je viac nez dostatocna pre dnesne bojisko. no o to nejde.. Americania uz davno mohli prezbrojit na inu raz no nesli do toho.. chcu vyrazny pokrok a nie male vylepsenia.. podla mna, najskor pojdu do teleskopickej municie lebo prave ta im da dostatocnu vyhodu

  • GAVL
    20:27 11.12.2017

    7,62x39 nemá co nabídnout ? I pasáčci koz mají větší palebnou sílu než slavná US Army. Americká pěchota by v žádném konfliktu neobstála pokud by neměla absolutní dělostřeleckou a leteckou převahu. Pokud by náboj vz 43 nestačil na současném bojišti ( netvrdím , že je třeba se zuby nehty držet vz.43 a , že nemá cenu tuto ráži dál rozvíjet ), tak by Amíci neřešili náhradu svých současných zbraní.

    Na špatnou balistiku je možné se vymlouvat , ale lepší je se naučit pořádně střílet.

    Delší hlaveň znamená navýšení váhy a tím snížení množství nesené munice.
    Rozdíl hmotnosti mezi M16A2 a Sa vz.58 znamená hmotnost cca 60 nábojů 7,62x39 vz 43 ve prospěch SA vz 58.
    Takže prodloužení hlavně asi není tak jasné řešení , když zavedu menší ráži abych ušetřil hmotnost střeliva a tím zvedl jeho nesené množství.

  • fenri
    19:58 11.12.2017

    A mimochodem myslím, že se stačí vrátit k délce hlavně, pro kterou je .223 navržen (tj. 20", nebo alespoň 18") a velká část problému je vyřešena. Z 18-20" je i obyčejná SS109 docela hnusná mrcha.

  • fenri
    19:57 11.12.2017

    GAVL: 7.62x39 má celkem mizernou balistiku a není k němu efektivní střela. Ale je to řešitelné. Koncepce toho náboje je dobrá, ale 70 let se na něj nesáhlo. No a když už jít na 7.62x39, proč nejít do jeho mnohem vymakanější verze, v podobě Grendelu? Klasický Vz. 43 už nemá mnoho co nabídnout.

  • GAVL
    19:52 11.12.2017

    Střelecky příjemný neznamená lepší v boji. Pokud Talibanec pálí na moji pozici a ohrožuje mne na životě , je mi střelecká pohoda k ničemu když na něj ani nedostřelím.
    Samozřejmě v městské zástavbě jsou vzdálenosti menší, ale je tu pak palčivější otázka průbojnosti různých překážek.

    Je rozhodně rozdíl co se hodí na střelnici při závodech a je rozdíl v tom co se hodí do boje. Do boje je stále nejlepší náboj 7,62x39mm. Ideální je zbraň s délkou hlavně 390mm s pravotočivým drážkováním se stoupáním 240 mm, chromovaná.

  • fenri
    19:45 11.12.2017

    Problém má dvě roviny, řekl bych:

    1.) Nedostatečná fyzická zdatnost dnešních branců. Obě světové války doporvázely Američany pušky ráže 30-06 Springfield. Kopavější a silnější, než .308w, resp. 7.62x51. Přesto je zvládali nevalně živení kluci v zákopech I. světové (M1903) a stejně jako generace Velké krize za II. světové války v (v M1903 nebo M1 Garand).
    Stejně tak branci německé armády zvládali Mausera a snad nejhůř živení ruští kluci a mužici na frontách I., občanské i II. světové se museli vypořádat se silným notně "kopavým" (hlavně v krátkém Mosinu) 7.62x54R. A najednou, někdy v 60. letech byl .308w příliš silný, ačkoli je slabší a kultivovanější, než Springfield. A je to vidět i dnes. Když dám studentům do ruky .308w, tak i přes elastickou botku knučí, že je bolí rameno a nejedn si odnese otisk puškohledu pod emo patkou.
    2.) Univerzální náboj existuje. Ať už SPC nebo Grendel. Ty nabízí efektivní dostřel a stopefekt srovnatelný s .308 a jsou lehčí a kultivovanější.

  • Argonaut.CZ
    17:45 11.12.2017

    Jestli chtějí něco řešit, krok jedna je náboj. Jestli to pak bude, nebo nebude mít píst, je věc druhá. Osobně sice nejsem fanda M15/M4/AR15, ale malorážový náboj je střelecky příjemný, balistika taky dobrá a voják jich unese hodně. Průraznost tohoto náboje záleží na střele a laboraci, ale je mnohem větší výběr, než jen střela SS109, byť to znamená náročnější logistiku. Zbraň dotváří raily a tohle jde obalit jak vánoční stromeček.

    M4 dojíždí spíše na svou úspěšnost, kde ty krátké hlavně opravdu neumožní využít náboj tak, jak byl projektován.

    Ono změnit ráži je, resp. pro NATO bude velmi drahé. Takže bych si vsadil, že budou dále .223, .308 a pro zvláštní situace se možná objeví nová ráže, která bude třeba za 20-30 let dominantnější.

  • Nesher
    16:55 11.12.2017

    Bren 2 v ráži 7,62x51 by měl být už na světě a snad by se s ním měla ČZ účastnit tendru AČR na novou přesnou pušku.

    http://www.milmag.pl/news/view...

  • dusan
    16:04 11.12.2017

    No možno sa príde na to, že ideálna nebude žiadna zbraň a zavedú sa dve zbrane, resp. ráže.

    Jednoducho je niekedy je lepšie mať malorážovú zbraň ... a niekedy je lepšia výkonnejšia munícia.

    Samozrejme, že je to komplikácia, ale stačí sa ponechať pre Amíkov štandartnú 5,56x45 a doplniť o ťažší kaliber. Tým by sa "automaticky" vyriešila náhrada munície ... žiadna by nebola, používali by sa dnešné zbrane i naďalej, resp. nové zbrane so starou muníciou a náklady na postupné prezbrojenie by sa minimalizovali.

    Spojenci by sa buď pripojili, alebo by im ostalo strelivo ktoré používajú Amíci tak či tak.

    Pokusy o "zázrak" - t.j. zbraň ktorá sa hodí na všetko už trvajú roky .... a stále nič.

  • SeaWolf
    15:25 11.12.2017

    Charon314
    Z našeho pohledu máš jistě pravdu, ale pro američany je puška, respektive útočná puška americké konstrukce něco jako národní poklad.

    U ostatních zbraní ještě přimhouří oko a poplatníkovi se zavře pusa výrobou ve filiálce na půdě USA, ale u standardní pušky ozbrojených sil už to určitě neprojde.

  • Charon314
    14:59 11.12.2017

    Dost bych polemizoval s argumentem že HK416 (nebo třeba i BREN atd.) nějak zásadně stigmatizuje fakt že nejde o americkou konstrukci. Stačí se podívat na to co Američani reálně používají - belgické kulomety, italské (a teď nově švýcarsko-německé) pistole, švédské pancéřovky atd. A to vůbec nemluvím o speciálních silách. Američani nemají problém používat zahraniční zbraně - samozřejmě za podmínky domácí výroby (i když ani ta není u menším dodávek nutná - např. Carl Gustaf). Jenom si ty zbraně nějak efektně přejmenují (Minimi - SAW)...
    Historicky už měly USA i standardní služební pušku zahraniční provenience - norský Krag-Jorgensen (používaný před a za 1. světové války), takže precedent by tu byl.

  • dejf
    14:17 11.12.2017
    Oblíbený příspěvek

    nechci tady někoho napadat, ale myslel sem, že zdejší články maj větší kvalitu. když už ruskej vojenskej týdeník něco napíše, tak místo slepého papouškování je dobré trochu pracovat...

    "Rozložení a čištění zbraně v terénu je téměř nemožné a obvyklým výsledkem takové snahy bývá její poškození."

    WTF?!? pane Buchare, vlezte na slevomat, obětujte svých tisíc korun a kupte si zážitek na střelnici. a na konci poproste instruktory, ať vám předvedou rozborku AR-15 pro čištění. pokud chcete ušetřit, tak tady a česky:
    http://gundrak.cz/Default.aspx...

    samozřejmě se američanům nakupilo trochu víc problémů naráz, ale je potřeba je rozdělit na 3 skupiny.

    1) spolehlivost původní stonerovy konstrukce.
    od prvních M16A1 se to fakt razantně zlepšilo. lepší prach, přestali tvrdit, že je to bezúdržbový, občas něco i vychromujou (stonerův původní návrh obsahoval vychromovanou komoru a hlaveň, to mu sesekli, že je to moc drahý). rozborku a sborku pro čištění zvládne za 2 minuty každej, no když seš největší de*il na zěměkouli, možná 3 minuty... a zrovna v písečný bouři bych možná i přemejšlel, jestli to svinstvo z výstřelu, který nakonec skončí v pouzdře závěru a který v něm dělá lehkej přetlak neni lepší, než to co lítá vzduchem okolo, protože na to je to jaksi stavěný. samo je nutný mít ve zbrani zásobník, aby byla ucpaná šachta, závěr vepředu a zavřenej dustcover, ten si to otevře prvním výstřelem samo. jo a udělat konverzi na pístovej mechanismus i pro stávající M4 neni žádnej problém, to si můžou klidně nakoupit doma.

    2) "nevhodná ráže"
    o krátkejch hlavních už se tady psalo, to je prostě u vysokorychlostní střely problém, kterej jaksi logicky vyvstane. ale spíš bych jako problém viděl ohromnou škálu délek hlavní, která se pro 5.56 používá, první M16A1 měly 20", teď je k vidění i 10,5" (CZUB a 9" nebudu komentovat). a na takovou směsku prostě jedna laborace bude vždycky kompromis. taky by bylo dobrý pochopit, že se trochu změnil nepřítel, na kterýho se střílí. zraněnej už neni lepší než mrtvej a to vytváří trochu jiný požadavky. a hlavně za tu dobu vznikla spousta nábojů, který velikostě fungujou v AR15 rámu. 6,8SPC, 300AAC, .50 Beowulf. stačí si vybrat, vyměnit upper reciver, závěr (v případě 300AAC ani ten nemusí), vrazit tam správnej zásobník a jedeme. o tom, že subsonická 300AAC s tlumičem vyřeší tahání další zbraně se nebudem ani bavit.

    3) drobné problémy
    asi by bylo dobrý aplikovat paretovo pravidlo, možná ho i trochu utáhnu, ale nějak bych odhadnul, že 95% v boji vystřelenejch 5,56 nábojů z ručních zbraní vystřelí tak 5% pušek. a zbytku je úplně jedno, že tam nejsou písty, protože podpíraj maskovací síť někde u houfnice. že chtěj novou hračku, protože s platformou AR15 už válčili jejich dědové je taky víc než pochopitelný. a taková teleskopická munice je prostě pěkná, co si budeme povídat. ale jako problém vidim to, že v USA asi momentálně neni žádnej výrobek tak inovativní, aby na něj díky patentový ochraně měli monopol a mohli vesele prodávat do celýho světa a vrátit si k sobě nějaký dolárky.

    jo a sice sem se o brenu1 nevyjadřoval zrovna pochvalně, ale pokud bude bren2 schooen konverze na ráže zmíněný bodě 2, tak byla odvedena dobrá práce a že když si to někdo objedná v 9", tak snad ví proč.

  • Tom.
    13:40 11.12.2017

    K Brenu do USA - asi nikdo z nás nevěří, že za pár let uvidíme na všech fotkách amerických vojáků pušku s logem CZUB. Ale otázka není, zda se podaří dostat/prodat/dodat Bren do US Army, otázka zní, zda se zůčastnit výběrového řízení, pokud tedy bude nějaké opravdu vypsáno. Účastí v takto velkém tendru výrobce dává najevo určité sebevědomí a to, že konstrukci považuje za zdařilou a vyspělou. A já si myslím, že to by si CZ USA dovolit mohla.

    A ještě jednou k článku: "Spojené státy si mohly vybrat ze dvou možností". I kdyby se okruh možností zúžil na AR vyráběné v USA, tak jich jsou řádově desítky, možná dokonce stovky.

Stránka 1 z 2