Spojené státy vybírají nové útočné pušky

Voják s karabinou M4; ilustrační foto; větší foto / U.S. Army 

Ministerstvo obrany Spojených států se rozhodlo nahradit standardní karabiny M4 zcela novou zbraní, která své konkurenty převýší ve všech ohledech. Ruský týdeník Vojenno-promyšlennyj kur'jer se ve svém nejnovějším vydání zabývá širšími souvislostmi tohoto procesu.

Američtí vojáci si opakovaně stěžují na poruchovost útočných pušek M4 v písečných bouřích a v zaprášeném prostředí. Rozložení a čištění zbraně v terénu je téměř nemožné a obvyklým výsledkem takové snahy bývá její poškození. Další slabinu pušek M4 představují náboje, kterým se ne vždycky podaří prorazit bok nákladního vozu, zatímco nepřátelské AK-47 si poradí i s cihlovými stěnami.

Na základě těchto skutečností Pentagon zahájil proces výběru nových útočných pušek, jež by nahradily všechny zbraně vycházející z typové řady AR-15. V ozbrojených silách se z nich nejvíce proslavily verze M16 a M4. Pušky M16 se poprvé objevily ve vietnamské válce a od té doby na ně navázalo mnoho sportovních a vojenských zbraní.

Oblíbenost a rozšíření útočných pušek typové řady AR-15 je velmi vysoká a v globálním srovnání jim konkuruje pouze AK-47. U pušek M16 se ale okamžitě po přijetí do aktivní služby objevilo velké množství nedostatků. Model M16 byl opakovaně vylepšován a jeho vlastnosti se postupně zlepšovaly. Nepodařilo se ovšem vyřešit všechny problémy spojené se spolehlivostí.

Otázka nahrazení pušek M16 a jejich verzí M16A1, M16A2, M16A3 a M4 se v USA opakovaně projednávala. Spojené státy si mohly vybrat ze dvou možností:

První z nich představovala útočná puška německé společnosti Heckler & Koch HK416. Tato puška v mnoha ohledech připomínala americkou typovou řadu AR-15, ale navíc se dokázala zbavit její největší slabiny. HK416 má totiž na rozdíl od M16 píst s krátkým zdvihem pro odvod horkých spalných plynů, zatímco se řada AR-15 spoléhá na "špinavé" samovolné přepouštění plynů do pouzdra závěru.  

Německé řešení vedlo k vývoji velmi spolehlivé zbraně, jejíž přesnost dosahuje úrovně útočné pušky M16. Speciální jednotky států NATO pušky HK416 využívají. Najdeme je například ve výbavě francouzských a německých ozbrojených sil. Určité množství těchto zbraní si pořídily i speciální síly USA a v roce 2010 také námořní pěchota. Námořní pěchota označuje HK416 jako pěchotní pušku M27 IAR.

Tyto výhody ovšem zastiňuje fakt, že HK416 není americká puška. Hlavní útočná puška USA se totiž stane novou normou nejen pro státy NATO, ale i pro další země, které s touto organizací udržují přátelské vztahy. Koupí německých zbraní by Spojené státy udělaly obrovskou reklamu firmě, která na trhu s vojenským vybavením konkuruje americkým výrobcům. Z tohoto důvodu je nepravděpodobné, že se HK416 stanou hlavní zbraní americké armády.


Test útočných pušek rodiny AR-15.

Druhou možností byly americké útočné pušky Colt ACC-M, jež navazují na starší modely z 90. let 20. století. Zásadně se ale neliší od pušky M4. Tato zbraň využívá náboje Remington SPC ráže 6,8×43 mm. Zavedení zcela nových nábojů by vyžadovalo změnu výzbroje všech členských států NATO.  

Podle posledního zadání Pentagonu z roku 2010 by projektily nových útočných pušek měly mít větší ráži, než je standard NATO 5,56×45 mm. V tomto případě by se mohly stát úspěšnými útočné pušky Robinson XCR-M s náboji ráže 7,62×51 mm a se zdvihovým pístem pro odběr plynů a vysokou spolehlivostí.

Pro náboje této velikosti existuje standard NATO již od roku 1954, ale dlouhou dobu byl považován za příliš výkonný pro útočné pušky. Robinson XCR-M by mohla znamenat návrat k postupům, jež se původně pokládaly za neefektivní. Na druhé straně se větší velikost nábojů promítne na růstu hmotnosti zbraní a snížením množství střeliva, které si s sebou vojáci mohou vzít do akce.

Armáda ČR se v posledních letech věnovala podobným tématům. V roce 2016 zavedla útočné pušky CZ BREN 2 v ráži 5,56×45 mm. Po změně ráže, kterou lze uskutečnit výměnou hlavně, závorníku, zápalníku a vyjmutím/vložením vložky v zásobníkové šachtě, pojme CZ BREN 2 i náboje ráže 7,62×51 mm. K americkým ozbrojeným silám se ještě nedostala, ale francouzské speciální jednotky ji už využívají.

Zdroj: WeaponNews, VPK

Nahlásit chybu v článku


Související články

TEST: Útočná puška CZ BREN 2

Redakce Armádních novin a odborníci z DEFTACS a.s. během jednoho dne zevrubně otestovali útočnou ...

Německo hledá novou útočnou pušku

Německé ministerstvo obrany vyhlásilo výběrové řízení na výrobu a dodání 120 tisíc útočných pušek ...

Polská armáda testuje českou útočnou pušku CZ BREN 2

Polské ozbrojené složky v současné době testují pistole, samopaly i útočné pušky České zbrojovky. ...

US Army touží po ráži 7,62 mm a vyhlíží pušky NGSW

Americká armáda (US Army) trvá na zavedení nové pušky v NATO ráži 7,62×51 mm, která částečně nahradí ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše
  • Jara
    20:21 26.01.2018

    Jinak Hk 433 vypadá moc dobře a moc se mi líbí, že zachovali vypouštění zásobníku ve stylu G36 a lidé s bw to taky ocení. Dále vypouštění závěru u lučíku z obou stran a moc ...Zobrazit celý příspěvek

    Jinak Hk 433 vypadá moc dobře a moc se mi líbí, že zachovali vypouštění zásobníku ve stylu G36 a lidé s bw to taky ocení. Dále vypouštění závěru u lučíku z obou stran a moc zajímavě řešena natahovaci páka zase trocha inspirace G36.... no kdyby jsme neměli breny přál bych si tohle..... možná Slováci si udělají radost :)Skrýt celý příspěvek

  • Jara
    19:59 26.01.2018

    Neobjevilo se něco nového na probíhající shot show ?? Koukal jsem na par videií od vickrse tactical ale o něčem pro us army zatím nic... jen mě pobavilo přeřeknutí hocha od HK kdy ...Zobrazit celý příspěvek

    Neobjevilo se něco nového na probíhající shot show ?? Koukal jsem na par videií od vickrse tactical ale o něčem pro us army zatím nic... jen mě pobavilo přeřeknutí hocha od HK kdy řekl o Hk433 že nahradí G36 a vzápětí se opravoval na možná :))) to určitě:)Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    21:00 17.12.2017

    Zvedavec - jenže právě těch 14.5" na těch 300m s většinou střel moc nefunguje. Nářků a stížností na 5.56 (ve smyslu terminální balistiky) je celkem dost, i když věřím, že se to ...Zobrazit celý příspěvek

    Zvedavec - jenže právě těch 14.5" na těch 300m s většinou střel moc nefunguje. Nářků a stížností na 5.56 (ve smyslu terminální balistiky) je celkem dost, i když věřím, že se to přehání. Na 300m 5.56 funguje dobře s M855A1, ale s M855 to není žádná hitparáda ve smyslu rychlého zneškodnění. Když jde do masíčka o nějakých 40 m/s rychleji, prostě je to větší rzdíl, než by odpovídalo těm 40 m/sSkrýt celý příspěvek

  • Zvedavec
    11:44 16.12.2017

    Ad Charlie) Já osobně jsem přesvědčen, že právě na vzdálenosti do 300 metrů i "karabinové" délky hlavně fungují bez větších problémů. Ani jsme nenakousli to, že není 5,56 mm ...Zobrazit celý příspěvek

    Ad Charlie)

    Já osobně jsem přesvědčen, že právě na vzdálenosti do 300 metrů i "karabinové" délky hlavně fungují bez větších problémů. Ani jsme nenakousli to, že není 5,56 mm jako 5,56 mm, ranivost se dá zvýšit i takto (jako paletu munice v této ráži má USA a AČR?).

    Mohli by mít naši bigoši delší hlaveň do Pandurů / BVP? Mohli. Proč ji nemají - jelikož se délka kolem 14 palců stala novým průmyslovým standardem, jako vhodný kompromis. Většina amerických vojáků běhá s karabinou M4 s délkou hlavně 370 mm (14,5 palce). Proto ta délka.

    Pro výsadkáře / SOF je to trochu jiná situace. SOF si můžou vybírat z různých druhů braní / délek hlavní před akcí, výsadkáři zase dělají vědomý kompromis, který kompenzují jinak. Rovněž vliv na v současnou techniku padákového seskoku v AČR není zrovna zanedbatelný.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    11:29 15.12.2017

    zvedavec: jo, s těma dýlkama hlavní sem to poplet, to je tak když se člověk spolýhá na paměť :( každopádně jádro příspěvku myslím pořád platí - ta hlaveň je příliš krátká. Jinak ...Zobrazit celý příspěvek

    zvedavec: jo, s těma dýlkama hlavní sem to poplet, to je tak když se člověk spolýhá na paměť :( každopádně jádro příspěvku myslím pořád platí - ta hlaveň je příliš krátká.

    Jinak s tou taktikou máte pravdu, nechá se to tímhle vykompenzovat, neže zase na druhou stranu, nebylo by rozumný zavést ráži co na cca 200-300m rozumně funguje i z kratší hlavně?

    Navíc mi nejni jasný, proč se zavádí tak krátká hlaveň - ta flinta má sklopku a nejni moc dlouhá ani se čtrnáctkou. A pro běžný grunty takhle krátká puška?Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    15:04 14.12.2017

    Zvedavec: jenže zrovna u 5.56 ta úsťová rychlost je kruciální. Pod určitou hranici většina střeliva v 5.56 prostě nezpůsobí rychlé zneškodnění cíle. A celý systém byl navržen tak, ...Zobrazit celý příspěvek

    Zvedavec:
    jenže zrovna u 5.56 ta úsťová rychlost je kruciální. Pod určitou hranici většina střeliva v 5.56 prostě nezpůsobí rychlé zneškodnění cíle. A celý systém byl navržen tak, aby tuto rcyhlost měl i na vzdálenost běžného boje. Pokud tu rychlost sundáte, není divu, že začnou nářky nad malou účinností. Ostatně ve Vietnamu se problémů s M16 objevila spousta (za značnou část nemohla puška), ale na terminální balistiku si nikdo nestěžoval.Skrýt celý příspěvek

  • Zvedavec
    12:35 14.12.2017

    Ad dejf) Ano, máte pravdu, rozdíl není 7%, ale 9%, příliš jsem to pro Charlieho zjednodušil - nicméně to řádově sedí. Šlo mí spíš vyvrátit bezbřehé upínaní se na úsťovku resp. ...Zobrazit celý příspěvek

    Ad dejf)

    Ano, máte pravdu, rozdíl není 7%, ale 9%, příliš jsem to pro Charlieho zjednodušil - nicméně to řádově sedí. Šlo mí spíš vyvrátit bezbřehé upínaní se na úsťovku resp. délku hlavně, jako odpovědi na problém účinnosti. Souhlas s vašimi 3 způsoby, jak zvýšit ranivost, ale zkuste se trochu zamyslet "out of the box".

    Většina střelců hledá nějakou zázračnou ráži, která bude bezchybná na všechny situace. Ve vší úctě i k takovým povedeným zástupcům, jako je třeba Grendel, tak dle mého názoru je to hledání zlatého grálu, který skončí bez úspěchu. Má to nějaké řešení?

    Jasně, že má, a používají ho jak speciální jednotky, tak naši výsadkáři (na rozdíl třeba od amerických, kteří na to přišli až skutečně nedávno pod tlakem nasazení v Afghánistánu a řešení nikdy neimplementovali plně). Řešení se jmenuje "dvě ráže na družstvu".

    Nejjednodušší je to vysvětlit na příkladu českých výsadkářů, když už tady byli zmíněni, ale u SOF to není dramaticky jiné. Jde o to si určit, ať už na konkrétní úkol (řešení SOF) nebo doktrinálně (výsadkáři) jaký bude poměr zbraní s dlouhým a středním dosahem na družstvu. U českých výsadkářů je to 2:4. Ve většině situací je nutné držet tak jako tak něco jako kruhové zajištění a na hlavní směr je možné soustředit ony dvě zbraně se skutečně dlouhým dosahem - kulomet Minimi 7,62 mm a pušku pro přesnou střelbu SVD-3N Tiger. Na krycí palbu, tedy palbu za účelem umožnění vlastního manévru a snižování přesnosti palby nepřítele, nemá 5,56 mm chybu - snadno se s ní střílí (zanedbatelné převýšení nad záměrnou za letu) a je lehká. Podporuje tedy zbraně, které reálně likvidují nepřítele.

    Ve specifických situacích, obecně boj na krátkou vzdálenost, léčka, boj v budově, je situace přesně obrácená. 5,56 mm má na starosti likvidaci nepřítele, "dlouhé zbraně" jen podporují.

    Mám pocit, že tuhle dychtomii většina lidí nebere v potaz a řeší zda je lepší to či ono. Přitom odpověď je , že se vzájemně zastupují v té samé situaci systémem "podporovaný - podporující" a naopak.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    09:53 14.12.2017

    No, štěpí hodně názory ve střelecké komunitě. Jsou lidi, co se jim to sype furt, jsou lidi, co nemají problém. Ale celkově mi počet závad a známých problémů a jak na ně, přijde ...Zobrazit celý příspěvek

    No, štěpí hodně názory ve střelecké komunitě. Jsou lidi, co se jim to sype furt, jsou lidi, co nemají problém. Ale celkově mi počet závad a známých problémů a jak na ně, přijde nezdravě veliký. Na druhou stranu je pravda, že Proarms se k tomu většinou staví čelem a dalo by se říct, že velmi korektně. Spratan se navíc ze začátku ladil také dost dlouho a minimálně první Spartany žádná výhra nebyly. ostatně ten jejich "automatický regulátor" plynů už z něj vyhodili a dali tam manuál z plnotučné PARky. Jinak přesná se správným krmením byla, to jistě ano a povrchovka a pečlivost konstrukce.... to se mi líbilo. Strojařina je to hezká, ale ukazuje se, že přestavět AR na píst aby to chodilo vždy, všem a se vším není sranda, jak by se zdálo.Já s ní střílel asi jen 2x, sekla se mi jednou. Ale střelecky mě moc neoslovila. Prostě nemá tu lehkost plynovek. To už mi přijde srovnatelný dobře poladěný AK-74 nebo .223 AK. Ale to je velmi subjektivní. Prostě to kouzlo a lehkost AR to pro mě nemělo, někomu to může přijít úplně jinak.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    08:42 14.12.2017

    fenri, díky. Mmchd, ta PARka je skutečně tak nespolehlivá?

    fenri, díky. Mmchd, ta PARka je skutečně tak nespolehlivá?

  • fenri
    23:01 13.12.2017

    KOLT, tak minimálně se používají třeba AP DM31. Dejf: To, že pístovky jsou spolehlivější než DI úplně neplatí, resp. to o tom není. A už vůbec ne u pístovek za srovnatelnou ...Zobrazit celý příspěvek

    KOLT, tak minimálně se používají třeba AP DM31.

    Dejf: To, že pístovky jsou spolehlivější než DI úplně neplatí, resp. to o tom není. A už vůbec ne u pístovek za srovnatelnou cenu.
    Taková pístová PARka, nebo pístový Ruger žádný zázrak spolehlivosti není, MilSpec Colt se vám bude sekat mnohem méně. ANO, HK 416 je spolehlivější, než všechny srovnávané DI, ale zase stojí mnooohem víc a je těžší.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    21:17 13.12.2017

    Netušíte někdo, jestli AČR používá i jinou munici než M855? Tím nemyslím pro speciály, nýbrž pro normální blátošlapy. Samozřejmě krom svítící, cvičné, atd. A taky mě napadá, do ...Zobrazit celý příspěvek

    Netušíte někdo, jestli AČR používá i jinou munici než M855? Tím nemyslím pro speciály, nýbrž pro normální blátošlapy. Samozřejmě krom svítící, cvičné, atd. A taky mě napadá, do odstřelovaček v ráži 7.62x51 se u nás láduje normální M80 nebo alespoň M118?Skrýt celý příspěvek

  • dejf
    21:08 13.12.2017

    nezapomeňte, že kinetická energie roste se čtvercem rychlosti, přesný vzorec je 0,5*m*v^2. takže když 62 grainů je cca 4 gramy, tak nám energie vychází: 0,5*4*789 (826)^2 ...Zobrazit celý příspěvek

    nezapomeňte, že kinetická energie roste se čtvercem rychlosti, přesný vzorec je 0,5*m*v^2. takže když 62 grainů je cca 4 gramy, tak nám energie vychází:

    0,5*4*789 (826)^2 (/1000, hmotnost se dosazuje v kilogramech...)

    1245 J pro 11"
    1364 J pro 14"
    1843 J pro 20" (960m/s, M855A1, M16)

    takže mezi 11" a 14" je to 9%. život je otázkou priorit, chápu že v jinejch oborech se prodloužení o 3 palce (7,5cm) rozhodně projeví víc než zlepšením o 9%...

    a máme tady nějaké konvence, takže dosáhnout většího rozsahu poranění můžeme víceméně třemi způsoby a jejich kombinací.

    1) ráže. větší kule=větší díra, všeobecně v oblibě.
    2) "hydrošok", obvykle se vylučuje s bodem 1) čim větší a těžší kule, tim víc energie je potřeba, aby letěla rychle, kdo by takový střelivo tahal...
    3) nestabilní střela, i střela ráže 5,56 udělá paseku, když je dlouhá a tkání letí naplocho. ale zase je prostě nestabilní, následky to má, i když historky o tom, že stačí větvička nebo stéblo trávy bych nebral jako jistotu, já bych si tam teda stoupnout nešel.

    spíš by mě zajímalo, proč při průběžný obnově ručních zbraní američani plynule nepřecházej na pístovou verzi, znatelně dražší za kus to nebude, spolehlivost bude asi lepší a celý to bude vypadat líp. a stoner by jim to jistě odpustil.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    19:55 13.12.2017

    Zvedavec: problém je, že pokud použijete nějakou lehčí střelu s nijak významnou deformací a fragmentací (třeba notorocikou SS109), a chcete cíl rychle složit, potřebujete rychlost ...Zobrazit celý příspěvek

    Zvedavec: problém je, že pokud použijete nějakou lehčí střelu s nijak významnou deformací a fragmentací (třeba notorocikou SS109), a chcete cíl rychle složit, potřebujete rychlost pro "hydrošok". Ten se udává (různě) přes 600 m/s+ při pohybu v tkáních a na cca 750 m/s na "příletu" k cíli. Protože něco sežere oblečení, povrchové tkáně, místo dopadu ...atd, prostě těchn 750 m/s u cíle se bere jako spolehlivé minimum.
    A z toho vyplývá problém velmi krátkých hlavní - velmi rychle se rychlost jejich projektilů dostane dolů, což nezpůsobí zásaní rozdíl v energii, ale v terminálním účinku. Podle všeho je rozdíl mezi účinkem (řekněme) 650 m/s a 750 m/s střely o dost větší, než b y odpovídalo jejich energiím.
    Stoner nebyl hlupák, i když si to tu řada lidí myslí. A je celkem zajímavé číst u účinku M193 z 20" hlavně na chudáky Vitnamce a pak číst o nářcích současných vojáků, jak 12" pušky v .223 na bubáky nefungují. Ďábel je v detailuSkrýt celý příspěvek

  • Josef
    19:01 13.12.2017

    Charlie, vy jste ale vzácné tele.

    Charlie, vy jste ale vzácné tele.

  • Zvedavec
    18:40 13.12.2017

    Ad Charlie: "Na delší hlavně se nepřejde, není na to tah ani tlak. Běžní vojáci to nevnímají (osobně mi bylo kamarádem od paragánů sděleno, že těch 9 palců u Brena 2 stačí, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Ad Charlie:

    "Na delší hlavně se nepřejde, není na to tah ani tlak. Běžní vojáci to nevnímají (osobně mi bylo kamarádem od paragánů sděleno, že těch 9 palců u Brena 2 stačí, že to je na 300m přesný - termínální účinek v cíli neřešil a dlouho řešit nebude, protože se nejspíš nikdy nedostane do situace, kdy na tom bude záviset jeho kejhák)."

    Doporučuji si nejdříve ověřovat věci, než je napíšu...

    1. Čeští výsadkáři karabinu BREN 2 s hlavní 9 palců nemají, jelikož se vůbec nevyrábí. Mrkněte na stránky CZUB. Dělají 8 palců (tu AČR vůbec nemá), pak 11 palců - pro výsadkáře, a 14 placů - pro zbytek.

    2. Schválně jestli víte, jaký je rozdíl v úsťové rychlosti a následně v účinku na cíl u 11 palcové a 14 palcové hlavně? Je to 789 m/s pro 11'' a 826 m/s pro 14'' (oba údaje vzaté z jiných zbraní ráže 5,56 mm se stejně dlouhými hlavněmi - prakticky se to neliší, fyzika je fyzika, cca 18,75 m/s na palec).

    Jinými slovy, rozdíl oněch 3 palců dělá rozdíl 56 m/s neboli necelých 7%... Ale jasně, výsadkáři (ale taky speciálové) jenom koukaj na akční filmy, nemají žádné bojové zkušenosti a nedokáží si vyhodnotit +- :-).Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    18:26 13.12.2017

    2luky2: mrkněte na střelu (myslím střelu, ne náboj) Grendela a klasický vojenský NATO Ball. Grendel má velmi vymakaný tvar, výrazný boat tail a ztráty má malé. Na druhou stranu na ...Zobrazit celý příspěvek

    2luky2: mrkněte na střelu (myslím střelu, ne náboj) Grendela a klasický vojenský NATO Ball. Grendel má velmi vymakaný tvar, výrazný boat tail a ztráty má malé. Na druhou stranu na vojenskou .308 se dlouho nesáhlo (nebylo proč) a přemodelovat jí na tvar jako třeba Lapua Scenar by asi nebyl problém a rázem by to bylo dál.
    Ostatně na střelbu na delší vzdálenosti z .308 se doporučovalo u M26 používat Federal Golden Match 176 grs se střelou tvarovanou na úrovni. Samozřejmě krmit tím kulomety je škoda.Skrýt celý příspěvek

  • 2luky2
    12:38 13.12.2017

    V ATM č.5/2010 je na túto tému pekný článok "Munice ve světle času" .... 6.5 grendel tam popisujú ako "idealni", ma však handicap ... "vyvinuli ho nadšenci, s minimálními náklady a ...Zobrazit celý příspěvek

    V ATM č.5/2010 je na túto tému pekný článok "Munice ve světle času" .... 6.5 grendel tam popisujú ako "idealni", ma však handicap ... "vyvinuli ho nadšenci, s minimálními náklady a v podstate bez účasti ozbrojených složek".
    Čo ma však prekvapilo je informácia, že 6.5 grendel si zachováva na 1000m väčšiu energiu, ako 7.62x51 NATO.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    21:37 12.12.2017

    Vojenský původ SPC je mi jasný, ale prostě jsem nenašel nic o zápalných, svítících, průbojných... SPC. Pro pěchotu mi přijde Grendel lepší. Sice SPC není tak zaměřen na krátko ...Zobrazit celý příspěvek

    Vojenský původ SPC je mi jasný, ale prostě jsem nenašel nic o zápalných, svítících, průbojných... SPC.
    Pro pěchotu mi přijde Grendel lepší. Sice SPC není tak zaměřen na krátko jako .300 BLK, ale Grendel je univerzálnější a dosáhne dál.Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    17:55 12.12.2017

    Co se výroby týče, tak nevysoutěžila momentální kontrakt na M4 pro US Army právě FN Herstal? Samozřejmě s výrobou v USA. Jen technická pro ty, kteří tady "slintají" nad tím, jak ...Zobrazit celý příspěvek

    Co se výroby týče, tak nevysoutěžila momentální kontrakt na M4 pro US Army právě FN Herstal? Samozřejmě s výrobou v USA.

    Jen technická pro ty, kteří tady "slintají" nad tím, jak máme modulární Breny – jestli myslíte, že je takový problém překopat M4 na některou z uvažovaných ráží (6.5, 6.8), tak ani náhodou, je to prakticky stejně snadné jako u Brenu. Koukněte na české výrobce klonů AR-15, všichni je nabízejí ve více rážích, skoro všichni včetně toho, že jednu pušku můžete překopat na víc ráží výměnou několika dílů.
    Osobně jsem navíc poměrně přesvědčen, že by se stejně kupovaly nové kvéry, jen stejný typ. Cena těch hlavních částí, které je potřeba vyměnit, tvoří podstatnou část ceny zbraně. Navíc armáda by si to stejně musela nechat přehodit u výrobce, protože sama na to nemá kapacity (leda by si to vojáci dělali každý za sebe, o čemž dosti pochybuji). Zachování modelu je naopak poměrně zásadní, protože to jednak zjednodušuje logistiku, jednak je to snažší z hlediska výcviku. Čili na tom se ušetří skutečně dost.

    fenri, já vám nevím, ale 6.8 byla vyvinuta jako vojenská munice, existuje několik typů střel, povšechně také vyvinuté ve spolupráci s vojáky. Pochopitelně do toho nešlo tolik peněz jako u 5.56, ale zase rozhodně mnohem víc než u Grendelu. Takže tam bych se toho nebál. Mmchd, v USA mají několik ráží 6.5, které by asi i byly vhodnější než zrovna SPC. Čili kdyby se Amíkům ekloval Grendel kvůlivá sovětskému původu, tak je furt z čeho vybírat. O tom koneckonců víte násobně víc než já, teoretik, takže tu mlátím prázdnou slámu ;-)Skrýt celý příspěvek

  • Jakub2
    17:28 12.12.2017

    První důvod je samozřejmě úplná hovězina. Americké zbrojovky běžně kupují licence i od německých firem. 120mm kanon tanku M1A1 Abrams je nic než licencovaný koanon Rheinmetallu. ...Zobrazit celý příspěvek

    První důvod je samozřejmě úplná hovězina. Americké zbrojovky běžně kupují licence i od německých firem. 120mm kanon tanku M1A1 Abrams je nic než licencovaný koanon Rheinmetallu. Případně není třeba vůbec prodávat licenci, jen výroba bude probíhat v USA. Jako už to bylo v případě MP-5.

    Kámen úrazu je cena a množství všech dlouhých palných zbraní v am. armádě (což je důvod neúspěchu SCAR). Což ruský zdroj očividně neřeší.

    Frantíci koupili Bren 2 komorovaný na ráži 7,62x39 mm.

    Článek k ničemu.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 4