Spojenecké námořní cvičení RIMPAC 2022

Spojenecké námořní cvičení RIMPAC 2022
Seskupení 37 lodí a dvou ponorek poblíž Havaje / U.S. Indo-Pacific Command (Zvětšit)

Ve čtvrtek končí každoroční obří mezinárodní námořní cvičení RIMPAC (Rim of the Pacific Exercise). Námořní manévry probíhají na pozadí ostře sledované cesty předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wan. Čína cestu Pelosi nese nelibě a vyhrožuje použitím vojenské síly.

„Tím, že společně a ve velkém měřítku pracujeme jako kompetentní a přizpůsobiví partneři, dáváme najevo svůj závazek spolupracovat, podporovat a udržovat vztahy, které jsou rozhodující pro zajištění bezpečnosti námořních cest a společných světových oceánů,“ komentoval námořní manévry viceadmirál Michael Boyle, šéf RIMPAC 2022. „Takto také nacházíme oblasti, kde se naše národní cíle překrývají, kde můžeme praktikovat postupy, které umožní naši vzájemnou zastupitelnost ‒ propojení národní vůle a interoperability.“

Pro řadu námořních sil je RIMPAC možností naučit a odzkoušet si nové schopnosti, získat rady, zkušenosti a osahat si nové technologie. Například mexické námořnictvo manévry využilo k nácviku doplňování paliva z tankerů na moři. Chilští námořníci zase sbírali zkušenosti s provozem komunikačního systému Link 22 (NATO).

Peruánské námořnictvo poptává protilodní a proti-zemní střely NSM (Naval Strike Missile). Během cvičení proto peruánští námořníci navštívili americké plavidlo USS Tulsa (LCS-16), kde nedávno proběhla instalace NSM.

Cvičení začalo 29. června a skončí 4. srpna. Letošního cvičení se účastní 26 zemí, 25 000 vojáků, 38 hladinových plavidel, čtyři ponorky, 30 dronů a 170 letadel. Námořní manévry probíhají v okolí Havajských ostrovů a Jižní Kalifornie.


RIMPAC prohlubuje spolupráci, osobní vztahy a slaďuje vzájemné postupy. Cílem je udržovat svobodu a bezpečnost plavby pro všechny ticho-oceánské státy; větší foto / U.S. Pacific Fleet

Americké námořnictvo ale Tchaj-wan nenechává bez ochrany. Ve filipínském moři se pohybuje úderný svaz CSG (Carrier Strike Group) vedený americkou letadlovou lodí USS Ronald Reagan (CVN-76). Nedaleko Tchaj-wanu plní své úkoly výsadkové plavidlo USS Tripoli (LHA-7) třídy America s letadly F-35B Lightning II. Další výsadkové plavidlo USS America (LHA-6) kotví v japonském přístavu Sasebo.

Letadlovou lodí USS Abraham Lincoln (CVN-72) vedený svaz CSG se nyní pohybuje kolem Havajských ostrovů a účastní se cvičení RIMPAC 2022. Na palubě jsou letadla F-35B i F-35C. U Havajských ostrovů se také pohybuje výsadkové plavidlo USS Essex (LHD‑2) třídy Wasp s F-35B na palubě.

USS Abraham Lincoln vedla svaz lodí a ponorek během tradičního společného focení cvičení RIMPAC (viz úvodní fotka). Američané pro focení používají zkratku PHOTOEX (photo exercise).

Pozorovatelé si během PHOTOEX všimli zejména linie lodí vedené torpédoborcem USS Michael Monsoor třídy Zumwalt. Za torpédoborcem pluly robotické lodě Sea Hunter, Seahawk a dvě Ghost Fleet Overlord nedávno zformované „robotické“ divize USVDIV-1 (Unmanned Surface Vessel Division 1) pacifické flotily.


PHOTOEX RIMPAC 2022

USVDIV-1 je součástí experimentální jednotky SURFDEVRON (Surface Development Squadron One), kde kromě robotických plavidel jsou všechny tři torpédoborce třídy Zumwalt. Výsledky nasazení bezosádkových plavidel na cvičení RIMPAC americké námořnictvo využije k definování podoby velkých sériových bezosádkových plavidel (do velikosti korvety). Výrobu těchto plavidel hodlá námořnictvo zadat v roce 2025 a do roku 2045 jich provozovat minimálně 150.

Mimo PHOTOEX je nejvýznamnějším bodem cvičení ostrá střelba na vyřazené plavidlo SINKEX (sinking exercise). Z vyřazených plavidel je odstraněno veškeré palivo, mazivo, munice a jsou zavařený lodní přepážky pro maximální výdrž. Po potopení je pak vrak většinou označen jako umělý útes.

Již 12. července byla fregata USS Rodney M. Davis (FFG-60) třídy Oliver Hazard Perry potopena americkými, kanadskými, malajskými a australskými námořními jednotkami pomocí protilodních střel a přesně naváděných pum.


SINKEX č. 1 RIMPAC 2022

O deset dní později japonské a americké síly vedly palbu na vyřazenou loď USS Denver (LPD-9) třídy Austin u Havajských ostrovů.

Na loď nejdříve zaútočily japonské střely Type 12 pobřežních raketových systémů a také americké raketomety M142 (High Mobility Artillery Rocket System). Poté ke slovu přišly námořní stíhačky F/A-18F Super Hornet s protilodními střelami dlouhého doletu (zřejmě LRASM) a vrtulníky Apache se střelami Hellfire a s 30mm kanony.

Dále americký torpédoborec USS Chaffee (DDG 90) zahájil palbu z námořního kanonu Mark 45 a stíhačky F/A-18C/D Hornet odpálily protiradarové střely AGM-88 HARM, protilodní střely Harpoon a nakonec přesně naváděné pumy JDAM (Joint Direct Attack Munition).

Zda předvádění jednoty a svalů během RIMPAC je koordinováno s dnešní návštěvou Nancy Pelosi Tchaj-wanu, není jasné. Každopádně její návštěva vyvolává v Číně extrémní nelibost a výhrůžky. Návštěva je především symbolická – Američané chtějí (musí?) prokázat před spojenci, že jsou pořád pány situace a v oblasti rozhodují. Číňané nyní zvažují, zda mají americké odhodlání otestovat. A jistě sledují cvičení RIMPAC a srovnávají vlastní vojenské kapacity a schopnosti.


SINKEX č. 2 RIMPAC 2022

Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a odrazuje světové vlády od přímého jednání s Tchaj-pejem. Ze Spojených států naposledy tak vysoká návštěva na Tchaj-wan dorazil před 25 lety. Nyní je ale Čína mnohonásobně silnější.

„Rádi bychom Spojeným státům ještě jednou řekli, že Čína je připravena a Čínská lidová osvobozenecká armáda nebude nikdy nečinně přihlížet. Čína přijme rozhodné reakce a silná protiopatření na obranu své suverenity a územní celistvosti,“ řekl čínský mluvčí ministerstva zahraničí Zhao Lijian.

Čína již oznámila začátek námořních a leteckých manévrů v oblasti. Shromáždila také pozemní jednotky a balistické rakety středního dosahu DF-16 (1000 kilometrů) v přístavní provincii Fujian. Zda to k odstrašení Washingtonu postačí, uvidíme. Zřejmě již dnes.

Ministr zahraničí Antony Blinken zopakoval linii administrativy, že je na rozhodnutí Pelosi, zda Tchaj-wan navštíví: „Nevíme, co hodlá mluvčí Pelosi udělat. Kongres je nezávislá, rovnocenná složka vlády. Rozhodnutí je zcela na předsedkyni.“


Provoz na palubě USS Abraham Lincoln

„Pokud se předsedkyně rozhodne pro návštěvu a Čína se pokusí vyvolat nějakou krizi nebo eskalovat napětí, bude to zcela na Pekingu,“ řekl Blinken. „Vyzýváme je, aby v případě, že se rozhodne pro návštěvu, jednali zodpovědně a nepouštěli se do žádné eskalace.“

Bezpečí Pelosi ohlídá zejména USS Ronald Reagan se čtyřmi letkami F/A-18E/F Super Hornet (4×12 letadel) na palubě a s jednou letkou pěti letounů pro elektronický boj EA-18G Glower. Na USS Tripoli je připraveno 20 F-35B Lightning II.

Protileteckou a protiraketovou obranu, plus boj s plavidly protivníků, zajišťují torpédoborce třídy Arleigh Burke a raketové křižníky Ticonderoga. Někde v okolí se pohybují americké útočné ponorky Los Angeles, Seawolf a Virginia. Američané mají také významné letecké základny v Jižní Koreji, Japonsku a Guamu.

USS Abraham Lincoln se svým svazem, a USS Essex s dalšími 20 F-35B, může od Havaje k Tchaj-wanu připlout za sedm dnů. Třetímu svazu CSG, vedenému letadlovou lodí USS Harry S. Truman, potrvá cesta ze Středozemního moře k Tchaj-wanu 14 dnů.

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

Americká převaha v Indo-Pacifiku upadá

Vojenská nadřazenost USA v Jihočínském a Východočínském moři je věcí minulosti. Americké ozbrojené ...

Indo-pacifická spojenecká cvičení a hrozba čínské invaze na Tchaj-wan

19. července odstartovalo ve Filipínském moři velké námořní cvičení za účasti námořních a leteckých ...

24 bojových lodí pro čínské námořnictvo v roce 2020

Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) v minulém roce pokračovalo v rychlém zavádění ...

Globální Británie: HMS Queen Elizabeth míří do Indo-Pacifiku

Letadlová loď HMS Queen Elizabeth Královského námořnictva (Royal Navy) o víkendu vyplula ze svého ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • hagen
    13:57 03.08.2022

    Rekl bych, ze hlavni otazkou konfrontace ciny a ameriky zustava schopnost cinskych protilodnich strel. Americke namornictvo by v klasicke symetricke valce s cinskym nemelo problem, ...Zobrazit celý příspěvek

    Rekl bych, ze hlavni otazkou konfrontace ciny a ameriky zustava schopnost cinskych protilodnich strel. Americke namornictvo by v klasicke symetricke valce s cinskym nemelo problem, takze se cim dale tim vice ukazuji protipoly jednotlivych armad (lodeXprotilodni strely, letadlaXprotiletadlove rakety).
    Co vim tak by cina nemela mit domaci protiletadlove strely na podobne urovni jako rusko jejichz S300/400 by nemely byt spatne ale kdo vi co se stane kdyz protivnikem bude americke letectvo.

    To me privadi k zaverecne otazce: jak dobre jsou cinske protilodni strely? Protiletadlove baterie jiste nebudou dost proti americke armade, takze cely vysledek pripadneho konfliktu zavisi na tom, jestli cina umi potopit americke letadlove lode apod. coz mimochodem diky ruznym obrannym systemum jako napr. CIWS neni nic jednoducheho.Skrýt celý příspěvek

    • Danik
      12:44 04.08.2022

      Je to trochu komplikovanější. PLAN se samozřejmě nemůže měřit s kapacitami USN a jeho regionálních spojenců (Zatím! Číňané námořnictvo budují ve velkém stylu), ovšem toto se snaží ...Zobrazit celý příspěvek

      Je to trochu komplikovanější. PLAN se samozřejmě nemůže měřit s kapacitami USN a jeho regionálních spojenců (Zatím! Číňané námořnictvo budují ve velkém stylu), ovšem toto se snaží eliminovat budováním silným pásem A2AD zón. Viz stavba vojenských instalací na umělých i přírodních atolech. Vytváří tak pásy obrany. Na těchto opěrných bodech jsou letiště, PVO a AShM, které značně limitují projekci síly do oblasti ze strany protivníka. Tudíž otázka střetu (velmi teoretická) bude kde se boj povede atd. USN bude mít problém se jen tak dostat blízko k Číně. PLAN posilněné o tyto Atoly, Ostrovy a v blízkosti svých základen se teoreticky může z částí USN měřit.

      Co se kapacit těch střel týče. Čína už je nějakou dobu dál než RF. Dělají velké skoky, jejich křižující střely dlouhého doletu už jsou schopny zásahu severní Austrálie. Protileteckých a protilodních systémů také mají dost a jejich udávaný dosah není malý. (samozřejmě je zde milion otázek o zásobách munice, kvalitě systémů, kvalitě osádek atp.).

      Čína si je vědoma, že na otevřeném moři nemá proti US šanci. No v blízkosti jejich "island chainů" je to jiná situace.

      USMC tomu upravuje svoji doktrínu a to výrazně. Stejně tak USN. Právě na tom je vidět, že USN si už není tak jisté v kramflecích jako bývalo. USMC bude zavádět pozemní AShM systémy, které by doktrinálně rozestavovali na dobytých ostrovech a tak limitovali pohyb PLAN.

      Jestli zvládáte AJ. Caspian Report o tom udělal dobré video.

      https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

      • RiMr71
        16:25 04.08.2022

        "Čína si je vědoma, že na otevřeném moři nemá proti US šanci. No v blízkosti jejich "island chainů" je to jiná situace" ...ne není. USA prostě přizpůsobí strategii a strukturu ...Zobrazit celý příspěvek

        "Čína si je vědoma, že na otevřeném moři nemá proti US šanci. No v blízkosti jejich "island chainů" je to jiná situace"

        ...ne není. USA prostě přizpůsobí strategii a strukturu sil. ale pořád a ještě dlouho, je Čína bez šance. Pokud máme "šancí" na mysli vítězství a odepření přístupu/zahnání protivníka. Pokud je "šancí" myšlena šance na zásah nějakého US plavidla nebo sestřelení nějakého US letounu, tuto "šanci" se všemi následky má Čína už dnes.Skrýt celý příspěvek

        • Danik
          17:26 04.08.2022

          Šancí je samozřejmě myšleno udržení prostoru, ne bojové ztráty... Je to tam jiná situace, protože pro US bude zásadně komplikovanější tam působit. Odhadovat, že USA na stoprocent ...Zobrazit celý příspěvek

          Šancí je samozřejmě myšleno udržení prostoru, ne bojové ztráty...

          Je to tam jiná situace, protože pro US bude zásadně komplikovanější tam působit. Odhadovat, že USA na stoprocent v téhle zóně zvítězí si netroufám. Je to pravděpodobné, ano, ale za cenu vyšších ztrát.Skrýt celý příspěvek

  • Technista
    11:20 03.08.2022

    Je působivé, kolik (26) států světa se aktivně zúčastnilo vojenského námořního cvičení "RIMPAC 2022" společně s USA pro zajištění "svobodné námořní plavby" "v oblasti Tichého ...Zobrazit celý příspěvek

    Je působivé, kolik (26) států světa se aktivně zúčastnilo vojenského námořního cvičení "RIMPAC 2022" společně s USA pro zajištění "svobodné námořní plavby" "v oblasti Tichého oceánu". Což se obecně právně týká, samozřejmě, i Jihočínského moře apod.:
    Severní Amerika: USA, Kanada, Mexiko.
    Jižní Amerika: Ekvádor, Kolumbie, Peru, Chile.
    Evropa: Velká Británie, Francie, Německo, Nizozemí, Dánsko.
    Blízký východ: Izrael.
    Asie: Japonsko, Jižní Korea, Taiwan, Filipíny, Indonésie, Malajsie, Brunej, Thajsko, Singapur, Indie, Srí Lanka.
    Austr. + Oceánie: Austrálie, Nový Zéland, Tonga

    Pozn.: Menší kaňkou poslední týden je rozzlobení se Indie na Srí Lanku, kvůli návštěvě čínské vojenské špionážní lodi v přístavu (který jim postavila Čína) Na Srí Lance poslední týden. Srí Lanka má ale teď úplně jiné hlavní problémy, ekonomický kolaps.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...