Společný německo-norský nákup ponorek třídy 212 jako signál pro NATO

Ponorky třídy 212 jsou pokročilé ponorky německé výroby. První dva exempláře převzalo německé námořnictvo v roce 2005. Další dva kusy zařadilo Deutsche Marine do služby v červnu 2006, resp. v květnu 2007.

Třída 212 má výtlak 1500 tun, posádku tvoří 28 mužů a hlavní výzbrojí je šestice torpédometů ráže 533 mm. K ochraně ponorek slouží zejména systémy elektronického boje FL1800U a TAU 2000. První jmenovaný je systém pro elektronické působení (útok, klamání apod.), zatímco druhý jmenovaný slouží kombinovaně jako systém elektronické ochrany a elektronických podpůrných opatření. TAU 2000 využívá rušiče a návnady, jež nesou zařízení zaznamenávající a zároveň vydávající akustické signály. Konsorcium německých a norských firem vyvíjí pro ponorky třídy 212 „torpédové“ střely IDAS (Interactive Defence and Attack system for Submarines) určené k ochraně ponořené ponorky před vzdušnými hrozbami. Již v roce 2008 došlo k úspěšnému odpálení zmíněné střely z torpédometu ponorky U33.

Hlavním úkolem těchto ponorek je však průzkum a sledování situace na hladině i pod ní. Ponorka využívá široké spektrum pasivních senzorů jako jsou DBQS pro střední frekvenci, tažený sonar TAS-3 pro nízkou frekvenci, boční sonar FAS-3 pro nízkou (10 Hz) až střední frekvenci a systém pro zachycení nepřátelské sonaru. V oblasti aktivních opatření používá třída 212 vysokofrekvenční sonar pro zaměření min MOA 3070. Ponorka může úspěšně provádět průzkumné mise, pokud jí neobjeví nepřítel. Právě proto ponorky využívají pokročilých materiálů snižujících jejich elektromagnetickou a tepelnou stopu. Co se týče akustické stopy, veškeré hluk vydávající systémy jsou umístěny v komorách pohlcujících zvuk.

Princip fungování střely IDAS / Thyssen Krupp Marine Systems

Největší zajímavostí třídy 212 je však pohonný systém. Kromě klasického diesel-elektrického pohonu ponorka využívá technologie na vzduchu nezávislého pohonu, což jí umožňuje zůstat pod vodou déle než konvenčním ponorkám vybaveným pouze diesel-elektrickým pohonem. Na vzduchu nezávislý pohon se využívá zejména v případech, kdy je potřeba pomalý a tichý pohyb. Při něm se spustí devět palivových článků vybavených zásobníky vodíku a kyslíku. Výkon každého z devíti palivových článků se pohybuje od 30 do 50 kW. Pro vyšší rychlosti posádka využívá baterii a diesel-elektrický pohon.