Srbsko může přispět k ukončení války na Ukrajině
-
2. 3. 2023
-
11 komentářů
-
Kristián Chalupa
Pravoslavná matička Rus a většinově stejně nábožensky orientované Srbsko měly k sobě vždy relativně velmi blízko. Vzájemné diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly navázány již v roce 1838. Přes značnou blízkost obou slovanských zemí nebyly ale vzájemné vztahy vždy úplně idylické.
Podle informací z veřejných zdrojů vyplývá, že na zdech budov v srbské metropoli Bělehradu jsou k vidění ruské vlajky a rovněž velké písmeno Z, které značí podporu ruské invazi. V srbském hlavním městě se objevily na zdech i malby Vladimíra Putina s nápisem „bratr“. Ruskému prezidentovi ovšem někdo, kdo je zřejmě zcela opačného názoru na nynější krvavý konflikt, přimaloval na jedné takové nástěnné malbě krev k očím a k ústům.
Srbský prezident Aleksandar Vučič na začátku června loňského roku odmítl otevřenou výzvu německého kancléře Olafa Scholze, aby se Srbsko přidalo k sankcím vůči Kremlu. „Jsme ve složité situaci a Evropská unie by měla přihlédnout k faktu, že Srbsko a Rusko mají zvláštní vztahy,“ prohlásil Vučič na společné tiskové konferenci po schůzce s šéfem německé vlády.
Prezident Srbska také s Putinem dohodl nový tříletý kontrakt na dodávky ruského plynu, který by měl pokrývat srbskou spotřebu ze dvou třetin. Ohledně srbské odlišnosti v pohledu na válku na Ukrajině se často skloňují dva důvody. Historická slovanská a pravoslavná vzájemnost Srbů a Rusů a logicky stále přetrvávající hořkost po bombardování srbského území ze strany Severoatlantické aliance v roce 1999 kvůli Kosovu.
Balkanista František Šístek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se domnívá, že dějinné propojení Srbů a Rusů lze považovat spíše za mýtus. „Z historie si každý může vybrat, co se mu hodí. Vztahy mezi Srbskem a Ruskem byly někdy lepší, jindy horší. V období Sovětského svazu a Jugoslávie, tedy Stalina a Tita, moc dobré nebyly. A třeba v devatenáctém století se Srbsko víc orientovalo na Rakousko-Uhersko než na Moskvu,“ uvedl balkanista Šístek pro server Aktuálně.cz. v srpnu minulého roku.
Rusko-srbské vztahy po skončení studené války
V prvním období byly vzájemné vztahy fatálně ovlivněny balkánským konfliktem v první polovině 90. let a z něho vyplývajícími následky. Dopady se týkaly hlavně oblasti bezpečnostní a sociální, ale patřily k nim také mezinárodní sankce a izolace.
V bakalářské práci s názvem Rusko-srbské vztahy po skončení studené války jako nástroj ruského vlivu na Balkáně (Západočeská univerzita, Plzeň, 2013) její autorka Barbora Šandová připomíná, že Rusko spolu s Německem byly prvními státy, které se v rostoucím napětí angažovaly již v samém počátku 90. let. Milošević se hned zpočátku snažil získat silného spojence v mezinárodním společenství, a tím se hlavně z ideologických důvodů stalo Rusko. Srbsko a jeho armáda se v té době obrátila na tehdejšího sovětského ministra obrany s žádostí o vojenské záruky. Nicméně následující události v Rusku vzájemné vztahy do jisté míry ochladily. Šlo především o dost napjaté vztahy mezi Slobodanem Miloševićem a Borisem Jelcinem. Svým vojenským zásahem v Bosně a Hercegovině v roce 1992 se pak Srbsko dostalo do značné izolace. Moskva byla v té době jediným významnějším státem, který Srbsko i nadále podporoval.
Přesně před rokem, počátkem loňského března, pochodoval centrem Bělehradu několikatisícový dav, který vyzýval k podpoře bratrského Ruska. Organizátoři z řad krajně pravicových organizací vyzvali vedení země, aby se nepřidávalo k sankcím, které západní země uvalily na Rusko v souvislosti s jeho vpádem na Ukrajinu. Protestující vzývali také údajné bratrství mezi Srby a Rusy. Podle Reuters se akce uskutečnila v době, kdy je pro Srbsko čím dál složitější udržet si tradiční rovnováhu mezi Východem a Západem.
O jakousi vyváženost se ostatně snaží i v nynější době srbský prezident Aleksandar Vučić, který se pokouší v době krvavého konfliktu na Ukrajině vybalancovat snahy země o vstup do Evropské unie s tradičně úzkou spoluprací s Moskvou. Den po ruské invazi uvedl, že „plně podporuje územní celistvost Ukrajiny“. Zároveň se ale odmítá připojit k západním sankcím vůči Rusku. Vučić zopakoval své obvyklé tvrzení, že Srbsko se nachází ve „velmi složité situaci“ a dodal, že ve světě „existuje menší pochopení pro pozici Srbska než kdy jindy“.
Varování prezidentu Vučičovi
Na přílišnou vyváženost vztahů k Rusku a ke státům Evropské unie panují v Srbsku samozřejmě zcela odlišné názory. Některé jsou výrazně radikální a popisují válku na Ukrajině zcela odlišně od interpretace, jednoznačně odsuzující Putinovu agresi, která převládá ve státech Evropské unie.
„Rusko osvobozuje celý svět od hrozby NATO,“ řekl podle tamní televize N1 jeden z organizátorů proruské demonstrace v centru srbské metropole Mladen Obradović. Ruský prezident Vladimir Putin je podle jeho názoru „nejsilnější a nejstatečnější státník na světě“. Z úst dalších řečníků pak zaznělo varování prezidentu Vučičovi, aby se nepřipojoval k protiruským sankcím. Jinak prý v Srbsku vypuknou mohutné protesty. Dav poté skandoval „Rusko, Rusko“ či „Srbové a Rusové navždy bratři“ a vydal se před budovu ruského velvyslanectví. Politické názory mnoha lidí v Srbsku formují některé bulvární noviny, které opakují názory Kremlu na válku na Ukrajině, připomíná Reuters. Jedny z nich přinesly v první den ruské invaze dokonce titulek „Ukrajina napadla Rusko!“. Pak není překvapující, že si čtenáři podobného plátku od počátku války utvořili mylný názor.
O manipulaci s veřejným míněním občas také debatuji s respektovaným balkanistou Václavem Štěpánkem, který nyní působí v Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1991 jsme jako redaktoři již delší dobu zaniklého deníku Lidová demokracie společně absolvovali čtyřdenní cestu do válečné Jugoslávie a informovali jsme ve zpravodajských článcích o situaci na základě vlastních zkušeností. Na jaře roku 1999, v době leteckých útoků NATO proti Miloševičově Jugoslávii pak Štěpánek působil na univerzitě v Bělehradu jako lektor češtiny.
Své zážitky z těchto dramatických dnů popsal velmi poutavě ve dvacetistránkové brožuře s názvem Zápisky z doby bombardování. V roce 2010 převzal cenu Františka Alexandra Zacha, kterou mu udělili představitelé Jihomoravského kraje za celoživotní přínos a rozvoj česko-srbských vztahů. „Dlouho nezapomenu na první den nevyhlášené války, na 24. březen. Tehdy, vpodvečer, jsem poslouchal ještě nezakázané opoziční rádio B 92,“ vzpomíná po letech kolega Štěpánek. Dodává, že v důsledku vyhlášení válečného stavu byla v zemi buď přímo umlčena, nebo alespoň výrazně omezena všechna opoziční média.
Od krvavého konfliktu na Balkáně uplynula řada let. Nyní celý svět se zatajeným dechem již rok sleduje brutální agresi Putinova Ruska proti sousední Ukrajině. Podobně jako v případě války na území bývalé Jugoslávie bude nutné, aby zúčastněné strany nakonec začaly jednat o míru. Jiná alternativa reálně neexistuje. A třeba právě Srbsko, vzhledem ke své tendenci „balancovat“, by mohlo díky svým historickým zkušenostem i dlouholetým dobrým vztahům s Ruskem k ukončení války aktivně přispět.
Související články
MSM Group z holdingu CZECHOSLOVAK GROUP zachraňuje srbskou firmu IMK 14. Oktobar
Holding CZECHOSLOVAK GROUP (CSG) plánuje rozšíření svých aktivit mimo území bývalého Československa. ...
-
04.08.2017
-
52 komentářů
-
Tisková zpráva
CZECHOSLOVAK GROUP vstupuje do srbského podniku IMK 14. Oktobar
Skupina MSM GROUP, slovenská část holdingu CZECHOSLOVAK GROUP (CSG), uspěla ve výběrovém řízení a ...
-
03.10.2017
-
3 komentářů
-
Tisková zpráva
Čínská armáda zabrání útoku na Srbsko
Čínský ministr obrany Wej Feng-che před týdnem navštívil Bělehrad. „Lidová osvobozenecká armáda ...
-
01.04.2021
-
149 komentářů
-
Jan Grohmann
V Evropě propukly závody ve zbrojení a Srbsko nezůstane stranou
Srbský prezident Aleksandar Vučić na vojenském veletrhu IDEX 2023 v Abu Dhabí potvrdil jednání s ...
-
21.02.2023
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Dobrý den! Když mi 24. srpna 1968 na nádraží Praha-střed vrazil sovětský vojáček do zad ostře nabitý samopal a nekompromisně zavelel, ať ihned z nádražní haly vypadnu, měl jsem ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý den! Když mi 24. srpna 1968 na nádraží Praha-střed vrazil sovětský vojáček do zad ostře nabitý samopal a nekompromisně zavelel, ať ihned z nádražní haly vypadnu, měl jsem velký strach. Byl jsem čerstvý maturant a vystresovaný voják okupační armády byl přibližně v mém věku. O 23 let později zamířil na redakční favorit ve kterém jsem ještě se dvěma kolegy seděl, u města Dvor na Uni v bývalé Jugoslávii srbský ozbrojenec svůj kalašnikov. Pak nám zvýšeným hlasem nařídil, ať ihned odjedeme. Všichni tři jsme s hrůzou čekali, že nás dávka smete z mostu do řeky Una. Nic se naštěstí nestalo, protože si srbský bojovník i přes zjevnou averzi k novinářům sedícím v automobilu s českou SPZ zachoval chladnou hlavu. Trochu zdlouhavě chci tím jen říci to, že nic na světě není černobílé. Přes dlouholeté vazby na Rusko zdaleka ne všichni Srbové podporují válečného zločince Putina v jeho agresi na Ukrajině. Podobně ani Viktora Orbána nelze přes jeho do značné míry proruskou rétoriku označit za vyloženě "proputinovského hráče". Není však zcela vyloučeno, že na něj ruské tajné služby něco mají. V tomto případě jde ale opravdu jen o spekulace. Chci touto cestou velmi a moc poděkovat všem, kteří se účastní debaty k mým příspěvkům.
Kristián ChalupaSkrýt celý příspěvekOrbán není sám, je to celá skupina podobně smýšlejících osob. Ono by to možná chtělo, aby Brussel více dbal na to, že EU je složená z více národů, kultur a tím i priorit a nesnažit ...Zobrazit celý příspěvek
Orbán není sám, je to celá skupina podobně smýšlejících osob. Ono by to možná chtělo, aby Brussel více dbal na to, že EU je složená z více národů, kultur a tím i priorit a nesnažit se ze všech udělat jednu nebinární masu živých organismů neurčitého vyznání, rasy, kultury, jazyka.
Podobně jako Maďarsko se chová i Polsko.Skrýt celý příspěvek
Srbsko s Ruskem také ne/spojuje podobnost vlajek.
Srbsko s Ruskem také ne/spojuje podobnost vlajek.
Ruskou vlajku ukradl Petr Veliký Holanďanum a od té doby jí prebralo mnoho slovanských zemí v mylné představě, že je to původní slovanská záležitost.
Ruskou vlajku ukradl Petr Veliký Holanďanum a od té doby jí prebralo mnoho slovanských zemí v mylné představě, že je to původní slovanská záležitost.
tak nelze se jim divit potom co zažili od "spojeneckého" letectva. Potom sbližuje i další podobný osud obou národů kdy oba jak srbský tak ruský byly nějaký čas v područí ...Zobrazit celý příspěvek
tak nelze se jim divit potom co zažili od "spojeneckého" letectva. Potom sbližuje i další podobný osud obou národů kdy oba jak srbský tak ruský byly nějaký čas v područí muslimských hord, srbové snad ještě déle a jako "dáreček" jim zůstali albánci co tam usadili turčíni.
A co se týče vtahu k EU - je to prosté, musí respektovat mocného souseda, ale rozhodně se nemusí podrobovat jeho manýrům. Nejlepší volbou je přidružené členství pro zachování volnějšího obchodu ale bez nutnosti harmonizovat svoji zahraniční politiku a implementovat kde jakou blbou směrnici nebo plnit ujeté kvóty.
Co se týče konfliktu tak tam takový malý stát nemá šanci cokoli ovlivnit, maximálně díky respektu obou stran jakožto nezůčastnění se mohou stát místem pozdějšího jednání.
K samotné válce-neválce mám už na to cynický názor že v jistém smyslu obě strany, tedy průmyslníci hlavně pracují ve shodě a zbavují se staré výzbroje aby mohla najet nová výroba. Boje sice jsou tvrdé ale na velice omezeném teritoriu, ropa i plyn dál teče, ani ukrajinci nijak potrubí nasabotují a peníze za tranzit dál jdou... a to není jediné. Jednoduše na obou stranách jsou až příliš vidět zájmy velkého byznysu.Skrýt celý příspěvekVšichni Srbové nejsou skutečně jednoznačně prorusky orientovaní, ale to, že by mohli výrazným způsobem přispět k ukončení krvavé války na Ukrajině, lze považovat jen za zbožné ...Zobrazit celý příspěvek
Všichni Srbové nejsou skutečně jednoznačně prorusky orientovaní, ale to, že by mohli výrazným způsobem přispět k ukončení krvavé války na Ukrajině, lze považovat jen za zbožné přání či za spekulaci autora komentáře.Skrýt celý příspěvek
Z článku jsem moc ale nepochopil , jak by to asi tak mohlo udělat. Spíš z článku vyplynul jeden zřejmý fakt - Srbsko v EU nemá co dělat. Dalšího rusackeho Trojského koně v ...Zobrazit celý příspěvek
Z článku jsem moc ale nepochopil
, jak by to asi tak mohlo udělat.
Spíš z článku vyplynul jeden zřejmý fakt - Srbsko v EU nemá co dělat. Dalšího rusackeho Trojského koně v evropských strukturách nepotřebujeme. Bohatě si vystačíme s orbanovskym Maďarskem.Skrýt celý příspěvekMáme několik možností: 1. Pokračovat v dosavadním hospodářském a politickém sbližování, protože státy EU už do něco Srbska investovaly (i Strnadova CSG) a dát jim šanci v ...Zobrazit celý příspěvek
Máme několik možností:
1. Pokračovat v dosavadním hospodářském a politickém sbližování, protože státy EU už do něco Srbska investovaly (i Strnadova CSG) a dát jim šanci v legislativním přiblížení se pravidlům EU. To obnáší i vyřešení problému Kosova se šancí na upřednostnění diplomatického řeení. EU může nabídnout více příležitostí pro vzdělání a práci srbům v EU, ti snáze pochopí, že je lepší být v EU než pod ruským vlivem. Toto pochopili ve velkém i Ukrajinci, kteří dlouhodobě ve státech EU pracovali. Mimo jiné obory má v Srbsku investována i Strnadova CSG.
2. Nechat je na pospas ruskému a čínskému vlivu. Hodit srby do jednoho pytle s poznámkou o rusáckých trojských koních. (stejně jako vy nyní nahlížíte na srby mohli na nás takto nahlížet v západní Evropě v roce 1990) A pak jen čekat, že problém loupeže jejich území si vyřeší po svém s Čínou v zádech. Z toho nekouká nic jiného než válka a další uprchlické vlny.
3. Čekat na to až Srbský problém s kosovskou provinciíí začně "demokraticky" řešit rozpínající se vliv muslimských států pod vedením Turecka nebo peněz ze Saudské Arábice. Opět, s vysokou pravděpodobnosti válečného konfliktu a všech negativ s tím spojených.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...