Stále populárnější Barak-8. Zvolí jej i Česká republika?

Barak-8 při testovacím odpalu v Indii. / IAI

Izraelsko-indický protiletadlový raketový systém středního dosahu Barak-8 má další uživatele. V rámci smlouvy uzavřené 6. dubna jej obdrží indické pozemní síly. Dodávky začnou do 72 měsíců, plných operačních schopností dosáhne systém mezi lety 2022-2023.  Barak-8 je zvažován i v případě modernizace české protivzdušné obrany (PVO).

Podle druhého uzavřeného izraelsko-indického kontraktu bude Barak-8 nasazen i na nové indické letadlové lodi Vikrant. Celková hodnota obou smluv dosahuje 2 miliardy dolarů.

Systém Barak-8 („barak“ znamená v hebrejštině „blesk“) je od roku 2006 vyvíjen společnými silami izraelské firmy IAI (Israel Aerospace Industries) a indické státní vývojové organizace DRDO (Defence Research and Development Organisation). Je založen na raketě o hmotnosti 275 kg a délce 4,5 m využívající dvoustupňový raketový motor.

Dolet rakety činí zhruba 70 km, výškový dosah asi 16 km. Během první fáze letu střelu navádí pozemní/palubní radar. V konečné fázi se hlavní motor odhodí, zapne se druhý raketový motor a střela se navádí pomocí vlastního radaru.

Barak-8 je vyvíjen na základě požadavků indického a izraelského námořnictva, do operačního nasazení se tedy jako první dostala jeho „mokrá“ verze. V listopadu 2015 proběhl první a úspěšný operační test rakety odpálené z korvety třídy Sa’ar 5 izraelského námořnictva. Střela podle vyjádření Boaze Levyho, zástupce firmy IAI, bez problémů zasáhla cvičný cíl a prokázala připravenost systému k zavedení do plného operačního nasazení.

Izrael má v plánu Barak-8 integrovat na čtyři nové izraelské korvety Sa’ar 6 o výtlaku zhruba 2000 t, které jsou nyní vyráběny v Německu (typ MEKO 80), a na starší korvety Sa’ar 5 o výtlaku asi 1200 t. Některé údaje hovoří i o úmyslu instalovat systém na fregaty typu Sa’ar 4.5 o výtlaku pouze 500 t.


Námořní testy systému PVO Barak-8.

Součástí námořní verze systému Barak-8 je i výkonný radar EL/M-2248 MF-STAR (Multi Functional Surveillance and Threat Alert Radar) kategorie AESA. Ten je ale značně těžký a rozměrný a není obvyklé jej na podobně malá plavidla, jako jsou korvety Sa’ar 4.5,instalovat.

Z izraelského pohledu je důležité, že je Barak-8 pravděpodobně schopný eliminovat i výkonné ruské protilodní střely Jachont, jenž se měly dostat do rukou Hizballáhu. Do ohrožení se tak mohou dostat mimo jiné i izraelské ropné plošiny ve Středozemním moři.

V Indii byl systém instalován na dva torpédoborce třídy Kalkata, které disponují odpalovacími šachtami pro celkem 32 raket. Právě z paluby INS Kalkata byl Barak-8 úspěšně testován v prosinci 2015. Dalším plavidlem indického námořnictva s Barak-8 se stane letadlová loď Vikrant. Její zavedení do služby je plánováno na rok 2023.

Barak-8 má i pozemní variantu. Ta je označovaná jako MRSAM (Medium Range Surface to Air Missiles) a její největší odlišností je použití modifikovaného radaru, který je v této verzi tvořen jedinou rotující anténou namísto čtyř pevně umístěných.


Pozemní testy Barak-8

Jeho jednotlivé komponenty zahrnují středisko bojového zabezpečení, velení, řízení, spojení a průzkumu (BMC4I), odpalovací vozidlo vezoucí celkem 8 raket přepravovaných v jednotlivých snadno vyměnitelných kontejnerech a pozemní víceúčelový, vyhledávací, sledovací a naváděcí radar.

Svou funkčnost systém prokázal v testech konaných v červnu minulého roku v Indii. Jeho uživatelem budou indické vzdušné síly a nově také indické pozemní síly. Trochu překvapivě pak systémem disponuje Ázerbajdžán, který má s Izraelem tradičně dobré vztahy a který jej objednal už v roce 2011. Podle dostupných údajů úspěšně podnikl první zkušební odpal rakety v prosinci minulého roku.

MRSAM je zajímavý také z pohledu České republiky. Zástupci IAI komplet MRSAM prezentovali českému ministerstvu obrany v rámci tzv. průmyslových dnů na konci minulého a začátku letošního roku. Je tedy jedním z kandidátů v rámci plánované modernizace PVO AČR. Podle informací magazínu ATM ministerstvo obrany chystá kontrakt uzavřít do konce příštího roku s tím, že nový systém PVO vstoupí do služby do roku 2021.

Zdroj: Defense Update, India Times

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Marthy
    11:14 25.04.2017

    Nevím nakolik by byl tenhle systém vhodný pro nás,napadlo mě nakolik je účinný proti vysoce manévrovatelným cílům.Vzhledem ke způsobu navedení na cíl v koncové fázi,tzv."po paprsku".Proti protilodním střelám ano,ale třeba proti hbitým stíhačkám nevím...raději bych vsadil na PV systém s proporcionálním navedením raket.

  • petres
    19:22 24.04.2017

    Díky Marthymu za upřesnění. které udělal za mně - dálkový dosah je u RBS 70 8 - 10 km podle verze, uváděný výškový 5 km, reálně prý 6 km. Jde mi o to, že mezi tímto systémem RBS 70, který je ve výzbroji AČR a předpokládaným krytím americkým systémem se střelami SM-3, je dost široký prostor pro pokrytí plošných cílů o menším rozsahu, kde nemáme účinnou obranu. Uveřejněná specifikace hovoří o systému pro plošnou obranu krátkého dosahu SHORAD a středního dosahu MSAM což zhruba odpovídá tomu, co Poláci požadují v programu Narew, v naší poptávce chybí to co Poláci požadují v programu Visla (což vidím jako slabinu, protože i nás se týká ohrožení ruskými systémy Iskander, zdá se, že smlouva o střelách středního doletu již vypadá jako minulost). Ćili, zdá se mi jako nejvhodnější systém, který pokrývá co nejširší rozsah, co nejekonomičtěji, tzn. možnost použití více typů střel o různém dosahu.

    Při preferování NASAMS 2 vycházím z a) uveřejněných požadavků, b) z možnosti použít vícero druhu střel podle možností a potřeby (nejde se s kanonem na vrabce, mohl by stačit jeden systém). Cenový rozdíl mezi střelou s dosahem d/v cca 15/9 km (např. zmiňovaný AIM-9X Sidewinder cca 500 - 600k USD, u SLAMRAAM (ER) s dosahem d/v cca 25(37)/14 (24) km se uvádí cca 1,5 mil.USD, u Barack 8 jsem našel cca 1,2 mil.USD). Nově zaváděná AMRAAM-ER je v podstatě upravená střela RIM-162 ESSM využívající radarovou naváděcí soustavu střel AIM-120. A pro zajímavost poslední (námořní) verze E, Block II střely RIM-162 ESSM má údajně dostřel lehce přes 100 km a vzhledem k tomu, že používá vektorování tahu, je velmi agilní. Přijde mi, že prostor pro další vývoj/osazení výkonějšími střelami systému NASAMS 2 tu je. Na nový systém PVO má být určeno 15 mld. Kč, jsem zvědavý co jsme schopni za to pořídit.
    Obdobně u izraelského systému SPYDER lze použít střely Python 5/Derby, tam mi přijde jako nevýhoda ta "dvojkolejnost". Spyder s Python 5/Derby primárně na aerodynamické cíle (letouny) a Iron Dome (Tamir) a David's Sling (Stunner) zase na balistické cíle (střely).

  • Márten
    16:49 24.04.2017

    Petr M

    Ty střely půjdou určitě kombinovat.
    Těch ER může být pouze malá část, ale protivník už s nimi bude muset počítat a omezí ho to při plánování mise.

  • vlasto
    16:26 24.04.2017

    V clanku su uvadzane izraelske lode asi chybne. Sa’ar 4,5 asi nie je fregata. Je to raketovy cln. Fregata by mala byt vacsia ako korveta (Sa’ar 6 - 2000t).

  • Petr M
    15:28 24.04.2017

    Peters, copak těch 16 ručních kompletů rbs-70 ve Strakonicích něco řeší, potřebovali by jsme stovky nových ručních kompletů, rychle použitelných, u více útvarů, např stingerů.

    NASAMS 2 není špatná volba, je jasné, pokud bychom koupili výkoný systém typu Barack 8 ER s dosahem 150Km, potřebovali by jsme i slabší systém krátkého/středního dosahu s levnějšími střelami.

    Vzhledem k tomu, že se kupují izraelské radary, bude pravděpodobně i izraelský systém, ale nic není jisté, rozhodující kriteria nebudou poměr výkon/ cena, ale lobbing, úplatky a korupce, jak tomu vetšinou bývá.

  • Marthy
    14:43 24.04.2017

    JiriR-petres myslel dálkový dosah,ne výškový.Systém RBS 70 má max.dálkový dosah 10 Km.

  • JiriR
    14:31 24.04.2017

    Petres:
    Jak moc jste si jist informací, že k postřelování cílů s výškou nad 10 Km (Barak max 16 km), je barak8 nevhodný (ekonomicky ?). Má daleko nejvyšší dosah, nejvyšší schopnost působit i v rámci omezené PRO. (není třeba hned mluvit o Topolech- co Iskander ?) Jinak ty technické specifikace AČR nesplňuje žádný z uchazečů…..

  • Lukas
    14:22 24.04.2017

    Maximus - nie wiem. Wiem że w Izraelczycy od dawna oferują Polsce wiele systemów uzbrojenia... Jednak w przypadku obrony przeciwlotniczej nie zaproponowali nic.

  • petres
    14:11 24.04.2017

    Petr M
    pokud si myslíte, že Barack 8 by byl pro nás dobrá volba, tak mi vysvětlete, jak si představujete pokrytí PVO nad dosah RBS 70 NG, čili cca nad 10 km. To by jste použil drahou střelu s dosahem 70 km?
    Uveřejněné požadované specifikace byly dálkový dosah nových kompletů PVO 50 km a maximální výškový 25 km.

    Jako vhodnější než tuto indicko-izraelskou exotiku bych viděl prověřený NASAMS 2
    s velkým počtem použitelných střel s různým dosahem a naváděním od AIM-9X Sidewinder , IRIS-T SLS, přes základní SL-AMRAAM, po nejnovější AMRAAM-ER.

  • Petr M
    13:35 24.04.2017

    Jen na doplnění Barack 8 LR má dolet raket 70km,
    Barack 8 MR 90km
    Barack 8 ER 150Km

    http://www.iai.co.il/2013/3428...

    Také myslím , že by pro nás byl barack dobrá volba.

  • Maximus
    13:30 24.04.2017

    To Lukáš: O tom, že NATO nesouhlasí s integrací Izraeských PVO systémů mi není nic známo, pouze jeden polský generál se vyjádřil něco ve smyslu problematiky "integrace izraelských systémů do NATO". To ale podle mne není relevantní argument, který není podložen technicky či odborně. U pánů generálů občas vítězí subjektivní dojmy a v horším případě i velikost provize nad skutečným stavem věci či obranyschopností země.

  • Lukas
    12:35 24.04.2017

    Pro HonzaH
    Dlaczego pułap 16km? - powodów jest kilka

    1. to są systemy SHORAD - do zwalczania celów na dużych wysokościach służą systemy MRAD, które zniszczą samoloty z większej odległości (150+ km)

    2. Niewiele maszyn lata na wysokości większej niż 16 km. Żadna z maszyn szturmowych - uzbrojonych w bomby i pociski.
    Co innego myśliwiec (jak F-15 czy Su 35) z lekkimi pociskami air-to-air - który nie stanowi "zagrożenia" dla obiektów i instalacji na ziemi..


    Co do izraelskich systemów - przypominam że w przetargu na SHORAD dla wojska polskiego ni ma systemów izraelskich, gdyż NATO nie zgadza się na włączenie tych systemów w NATOwski zintegrowany system obrony przeciwlotniczej.

    Nie wiem czy ktoś z ACR taki problem interesuje - ja tylko informuje

  • JiriR
    12:14 24.04.2017

    Barak 8 je můj osobní favorit, i když nejméně pravděpodobný vítěz pro AČR.
    U nás to vypadá na Nasams (synergie v rámci amraam v ačr), popř. na Spider (synergie s MADR radary). Je to takový připo.raný přístup- neboli obojí má dle mého trhliny – Amraamů je s bídou 24 a Madr…. radar je možné pomocí komunikačního protokolu propojit se všemi adepty na PVO.
    Přístup Rumunska se mi líbí- pořízení průlomových zbraní- Patriot a Himars. Ta letka F16 nemá potenciál záměrně- viz. Ukrainská lekce. (osvědčilo se dělostřelectvo a PVO). Letectvo by bylo při konfliktu s RF rychle zrušeno.
    Proto se mi líbí Barak 8. Dostup není problém- při počtu 4 ks baterií je klíčový dosah.

  • HonzaH
    11:56 24.04.2017

    Já si nemůžu pomoct, ale je mi pořád divný, že plno systémů má výškový dosah jen ±16 km, přičemž dostup plno letadel je výrazně vyšší. A v případě dronů ten dostup bude určitě ještě v budoucnu narůstat. Může mi to někdo znalý věci vysvětlit? Protože jinak to na mne působí tak, že nám jedna vrstva PVO prostě bude chybět.